PTÁCI – zástupci 1. Běžci 2. Tučňáci 3. Brodiví 4. Vrubozobí 5. Potápky 6. Veslonozí 7. Dravci
Běžci zakrnělá křídla (nelétají) prapory obrysových per nedrží pohromadě na vejcích často sedí ♂
Pštros dvouprstý (= africký)
největší žijící pták, samec až 260 cm
, běh až 70 km/h
Nandu pampový
Jižní Amerika
Emu australský
2. největší
Kasuár přilbový
Austrálie a Nová Guinea, husté pralesy, brání se kopáním
Kivi jižní
Nový Zéland, noční pták, potravu hledá čichem
Tučňáci
Tučňáci nelétají výborně plavou (10 km/h) a potápí se (až 200 m hluboko a 30 min. bez nádechu) obývají jižní polokouli silná vrstva podkožního tuku žijí v koloniích
Tučňák císařský
největší (110 cm
), Antarktida
Tučňák Humboldtův
západní pobřeží Jižní Ameriky
Tučňák žlutorohý
na hlavě chocholka žlutých per
Brodiví obývají mokřady dlouhý krk, zobák a nohy Čáp bílý – létá s nataženým krkem, loví drobné obratlovce, tažný (Afrika)
Čáp černý – menší, žije skrytě v lesích, tažný Volavka popelavá – létá s esovitě prohnutým krkem, hnízdí v koloniích na stromech, v CZ částečně přezimuje
Čáp bílý
létá s nataženým krkem, loví drobné obratlovce, tažný (Afrika)
Čáp černý
menší, žije skrytě v lesích, tažný
Volavka popelavá
létá s esovitě prohnutým krkem, hnízdí v koloniích na stromech, v CZ částečně přezimuje
Vrubozobí rohovité vroubky na okraji zobáku plovací blána mezi třemi prsty
Kachna divoká (březňačka)
výrazný dimorfismus, kváká jen samice, všežravá, potravu hledá i pod vodou, ale nepotopí se celá („panáčkuje“), mláďata nekrmivá, u nás přezimuje
Polák velký
potápivá kachna (až 7 m)
Husa velká
u nás dnes vzácnější, tažná
Labuť velká
živí se vodními rostlinami, původně tažná, nyní u nás přezimuje, samci hájí teritorium
Potápky vodní ptáci plovací blána kolem každého prstu na noze staví si plovoucí hnízda
Potápka malá
nejmenší potápka (velikost kosa)
Potápka roháč
při námluvách roztahuje „růžky“ na hlavě
Veslonozí plovací blána spojuje 4 prsty živí se rybami
Pelikán kadeřavý
jihovýchodní Evropa, roztažitelný vak pod zobákem, až 1 kg ryb denně
Kormorán velký
ČR, loví ryby, hnízdí v koloniích na stromech
Dravci ostrý zahnutý zobák zahnuté drápy (spáry) výborný sluch a zrak (rozezná až 4x více detailů než člověk) loví za dne vývržky = nestravitelné zbytky potravy udržují biologickou rovnováhu; na letištích
dravci - zástupci
Káně lesní kořist vyhlíží během plachtění nebo třepotání se ve vzduchu v otevřené krajině – hlavně hraboše; i mršiny Jestřáb lesní loví v lesích (veverky, zajíce) i za letu (ptáky) Krahujec obecný loví přepadem menší ptáky, i ve městech Poštolka obecná třepetavý let na místě, pak útok (hraboši) Sokol stěhovavý střemhlavým letem (až 300 km/h) loví letící ptáky v ČR vzácný
dravci - zástupci
Orel mořský asi 50 párů na jihu republiky ryby, vodní ptáci Orel skalní SR, snaha o vysazení v Beskydech Orel královský 1-2 páry na Břeclavsku Sup hnědý největší EU pták (Šp, Balkán), rozpětí až 295 cm Kondor andský rozpětí 3,2 m = největší létající pták mršiny Hadilov písař – Afrika, „čapí nohy“, loví hady Harpyje pralesní – JA, loví lenochody a opice
Káně lesní
loví hraboše (až 10 denně), plazy, hmyz, mladé ptáky kořist vyhlíží během plachtění nebo třepotání se ve vzduchu loví v otevřené krajině
Jestřáb lesní
loví větší ptáky (za letu), potkany, veverky, uloví i zajíce při lovu letí nízko nad zemí a využívá momentu překvapení žije skrytě v lesích
Krahujec obecný
podobný jestřábovi, ale menší, loví menší ptáky
Poštolka obecná
třepetavý let na místě, částečně tažná
Sokol stěhovavý
u nás na pokraji vyhynutí
Orel mořský
asi 50 párů na jihu republiky
Orel skalní
od r. 2006 vysazován v Beskydech
Orel královský
1-2 páry na Břeclavsku
Sup hnědý
největší EU pták (Šp, Balkán), rozpětí až 295 cm
Kondor andský
mršiny hledá čichem, pozemní hnízda rozpětí 3,2 m = největší létající pták
Hadilov písař
Afrika, „čapí nohy“, loví hady
Harpyje pralesní
JA, loví lenochody a opice
