Pět let elektronického mýta v České republice a budoucnost výběru poplatků za využití infrastruktury
Prvních pět českých mýtných let v kostce
#1: Mýto a financování infrastruktury #2: Mýto jako platební systém #3: Zajímavá čísla: ekonomika, statistika #4: Blízká budoucnost mýtných systémů v Evropě
2
Se snižujícím se objemem rozpočtu roste v rozpočtovém výhledu SFDI do roku 2015 význam dálničních kuponů a mýtných příjmů. 46,21
55,64
12%
11%
15% 7%
87,81
76,48
75,63
59,89
58,27
62,01
56,11
43,87
7%
6%
6%
8%
9%
8%
9%
12%
9%
9%
10% 4%
12%
13%
12%
13%
7%
4% 7%
8%
5%
5%
5%
10%
14%
13% 4%
10%
9% 39%
49%
18%
15%
1% 20%
21%
6% 8% 18% 23%
19%
19%
38%
17%
20%
26% 7%
34%
33%
26%
32% 23%
23% 17%
Silniční daň
27%
25%
6% 2006
34%
2007
Spotřební daň
2008
10%
8%
7%
2009
2010
2011
Dálniční kupóny
Mýtné
PrivaDzační příjmy
6%
7%
2012 2013 rozpočet návrh rozpočtu Dotace ze státního rozpočtu
Zdroj: Výroční zprávy SFDI 2006 – 2011, schválený rozpočet 2012, návrh rozpočtu a střednědobého výhledu 2013 – 2015. Pozn. neobsahuje příjmy SŽDC z poplatků za dopravní cestu.
7% 2014 výhled Zdroje EU
15% 2015 výhled Úvěry EIB
Společně s dálničními kupony je mýto přímým výnosem infrastruktury; vzhledem k výkonovému charakteru poplatku je těsně korelováno s ekonomickým vývojem České republiky a regionu Výběr mýta a dálničních kuponů za od roku 2001 (mld. Kč) 11,30
+143% Mýto
1,73
2001
8,44
6,14
5,54
2,43
2,76
2,90
3,11
3,17
2007
2008
2009
2010
2011
7,99
Dálniční kupóny
2,06
1,90
2002
2003
2,68
2004
3,05
2005
3,29
2006
9,68
8,91
5,56
6,57
+41% 8,13
Korelace ujetých kilometrů na zpoplatněné síE a kvartálních změn HDP ČR 10% Mýto HDP ČR
37,0%
5% 22,0%
23,1%
23,6%
18,8%
31,3%
27,1%
17,0%
4,8%
0%
-‐14,0%
-‐12,7%
1Q/09
2Q/09
-‐6,8%
-‐0,5%
3Q/09
4Q/09
7,8%
7,0%
2Q/11
3Q/11
0,6%
-‐5% 1Q/08
2Q/08
3Q/08
4Q/08
1Q/10
2Q/10
3Q/10
4Q/10
Zdroj: ESVZ ČR, Výroční zprávy SFDI, Český statistický úřad. Kvartální změny reálného sezonně neočištěného HDP (ESA95).
1Q/11
4Q/11
Efektivnější post-pay platbu využívá pouze 25% uživatelů, kteří ale generují 53% výnosů
Platba předem („pre-‐pay“) • Hotovost • Platební karta • Tankovací karta Platba následná („post-‐pay“) • Tankovací karta • Platební karta (jen na web portálu) • Inkaso, převod + bankovní záruka Úhrada nedoplatků na web portálu • Platební karta Pokuty ve vozidlech GŘC • Hotovost • Platební karta
Poměr bezhotovostních a hotovostních plateb se pohybuje stabilně kolem 80:20
• Hotovost je oblíbena u dopravců z východu • Platební karty používají malí soukromí dopravci (často majitel, jezdí sám) • Tankovací karta je doménou velkých mezinárodních dopravců Zajímavé a jedinečné prvky mýtné platební infrastruktury • Jeden z největších platebních systémů v zemi • Těsná integrace bankovních a nebankovních platebních systémů • MulDfunkční platební terminály na distribučních místech a vozidlech kontroly
Fleet karta je nejefektivnější způsob, jak platit mýtné. Rozšíření mýta po Evropě vedlo k rozvoji nových služeb pro dopravce i operátory systémů.
Registrace vozidla do systému
Dopravce komunikuje se svým lokálním partnerem, administraDvně náročnou registraci vyřeší v domovské zemi
Zúčtování mýtného
Nákladově efekDvní platba, post-‐pay bez zastavování na distribučních místech Odstranění manuálních vstupů a chyb, plně automaDcké zpracování na straně operátora
Garance plateb uživatele
Řešení běžných problémů s uživatelem
Převzem kreditního rizika dopravce vydavatelem karty Operátor nese pouze kreditní riziko několika vydavatelů karet, ne riziko stovek Dsíc dopravců
Dopravce řeší běžné zúčtovací problémy se svým lokálním partnerem Odlehčení uživatelské podpory operátora
Rekord v absolutním výběru drží D1, 72% mýtného výběru se soustředí na dálnicích, pouze 4% se vyberou na silnicích první třídy
Zdroj: ESVZ ČR
7
Nejvyšší průměrný výnos jednoho kilometru má Pražský okruh; silnice první třídy vynáší na kilometr pouze 21% výnosu dálnic Průměrný výnos na km zpoplatněné komunikace v roce 2011 (miliony Kč) R1
12,44
D5
8,72
D1
8,49
D2
7,97
D8
7,54
R46
6,00
D11
5,68
R35
5,22
R48
4,46
R10
3,87
R52
3,84
R56
3,14
R7
3,02
I/30 R55
2,36
I/11
2,32
I/48
2,24
D3
2,14
R6
2,10
R4
2,05
I/33
1,82
R63
1,70
I/35
1,47
I/52
1,47
I/38
1,22
I/47
0,94
I/55
0,88
I/46
0,86
I/58
Zdroj: ESVZ ČR
2,74
0,50
8
Krajské srovnání: velké rozdíly způsobené zejména poměrem mezi dálnicemi a silnicemi první třídy Podíl na délce zpoplatněné sítě
Podíl na výnosech
3,17%
Praha
13,70%
6,22%
Jihomoravský 1,05% 0,30% 3,64%
Jihočeský
16,14% 0,37%
Pardubický 0,09% Královéhradecký
7,16%
1,43%
Vysočina 2,16% 2,60%
12,30%
13,61%
Karlovarský
0,77%
Liberecký
0,94%
Olomoucký 7,83%
8,92%
Plzeňský
26,29%
10,67%
Středočeský 10,89% 6,05% 2,86%
30,07%
Moravskoslezský
4,92%
Ústecký
5,11%
Zlínský
0,71%
Podíl českých dopravců na zaplaceném mýtu v krajích 79,4%
71,4%
82,4%
44,9%
A Zdroj: ESVZ ČR
B
C
E
82,4% 60,9%
53,2%
H
J
K
90,0% 66,6%
L
M
55,8%
P
63,7%
S
83,3% 55,7%
52,2%
T
U
Z
9
České sazby se v roce 2012 konečně přiblížily ostatním středoevropským zemím, Rakousko je stále výrazně dražší Sazby v roce 2010
ČR*
ČR běžný týden
ČR páteční sazby
Sazby v roce 2012
3,54 Kč
ČR*
3,31 Kč
ČR běžný týden
4,88 Kč
Rakousko
5,81 Kč
Slovensko
Německo
4,64 Kč
4,91 Kč
4,76 Kč
4,38 Kč
ČR páteční sazby
6,11 Kč
Rakousko
5,94 Kč
Slovensko
4,91 Kč
Německo
4,76 Kč
+64% Polsko
2,42 Kč +28%
Zdroj: MYTOCZ, Asfinag, TollCollect, SkyToll, ViaToll, sazby jako aritmetický průměr, česká sazba počítána s předpokladem 15% doprav ního výkonu během zvýšení sazeb v pátečním odpoledni
10
Intenzity na Pražském okruhu jsou ukázkou dostupných dopravněstatistických dat ze systému Rozložení počtu cest na západ (vlevo) a na východ (vpravo) po Pražském okruhu v týdnu od 11.10.2011 5 9 21
8 4 15
pondělí
6 6 07
7 3 33
úterý
7 1 78
7 1 94
středa
7 4 36
6 5 80
čtvrtek
7 3 29
5 4 89
pátek 3 1 74
1 9 23
sobota 938
1 7 81
neděle
Distribuce intenzity na Pražském okruhu během dne (Esíce vozidel, týden od 11. 10. 2011 6 5 4,0
4
4,6
5,2
4,9
4,9
4,6
Sobota -‐ Neděle 4,4
4,1
3,1
3 2
4,5
5,1
1,5
1,4
1,5
0
1
2
1,8
Pondělí -‐ Pátek 3,7
3,2
2,9
2,3
2,4
2,1
1,9
1,7
1,6
20
21
22
23
1 0
Zdroj: ESVZ ČR
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
11
Složení vozového parku se rychle mění, nicméně české zvýhodnění Euro 5 vozidel je v současné tarifní struktuře časovanou bombou Registrace dle emisních tříd ke konci příslušného roku 267 11%
371
436
18%
22%
527
Podíly emisních tříd na nových registracích během roku
595
100%
12%
7% 10%
24%
11%
30%
8%
12%
54%
12%
13%
10%
51% 47%
45%
17%
3% 5%
5%
2007
2008
41%
16% 3%
4% 2009
2%
4% 2010
37%
38%
15% 2%
4%
2%
2011 Euro 4
35% 40% 28%
20%
16%
Euro 5 Zdroj: ESVZ ČR
25%
26%
41%
14%
12%
20%
25%
Euro 3
Euro 2
15%
3% 5%
3% 6%
4%
2007
2008
2009
Euro 1
21%
14%
17% 2%
5% 2010
2%
3%
1%
2011
Euro 0
12
Budoucnost? Změna struktury sazeb i evropská interoperabilita, která umožní projet Evropu s jednou palubní jednotkou Interoperabilita
Změna struktury sazeb • Dnešní problém: regulatorní funkce ( p r e f e r e n c e e k o l o g i c k ý c h v o z i d e l , internalizace externalit) a finanční funkce (výbvěr mýta pro financování infrastruktury se realizují jednou sazbou • Nová Směrnice 2011/76/EC zavádí možnost nových ekologických poplatků: • Přirážka za znečištění – až 16 Centů / km • Přirážka za hluk – až 2 Centy / km • Česká republika bude muset sazby změnit • Sazba Euro 2 je již dnes (bez eko přirážek) dvojnásobná oproD sazbě Euro 5 • Páteční odpolední regulace je delší, než maximální povolená doba regulace dopravní špičky
•
Vize: s jednou palubní jednotkou a s jednou smlouvou projet všechny státy Evropské unie
•
Jak? Stanovení povolených technologií (DSRC, GSM/GNSS), definice pravidel Evropské služby elektronického mýtného (EETS)
•
Pro dopravce: jedna jednotka, spojená s platebním nástrojem (např. karta), funkční bez jakýcholi dalších smluv ve všech zemích
•
Zammco EETS stále není realitou, mezi zeměmi se rozvíjí omezené modely bilaterální interoperability (DE – AT, FR – SP)
13
EETS přibližuje mýtný zúčtovací model ke čtyřstrannému schématu, které známe z platebních karet
14
@inxcz
+420 777 757 814
Ondřej Zaoral
[email protected]
Inoxive s.r.o. Mezibranská 1579/4 110 00 Praha 1 www.inoxive.com
[email protected]
