Náročné životní situace 2 Psychosomatika a zvládání
Typy náročných životních situací ► Frustrace ► Deprivace ► Konflikt ► Stres
Frustrace Z lat. frustro = mařím. ► Prožívaný stav zklamání, oddálení, zmaření ► Stres je spojen spíše s úzkostí ► Frustrace je spojena spíše se zklamáním
Frustrace, překonávání překážek
Aktivní jednání MOTIV Impulsy Incentivy
PŘEKÁŽKA Forma zdolání překážky
CÍL
Základní typy reakcí na překážku racionalizace
RA D
Ú
deprese
únik
A
agrese
Cíl
K regrese konstruktivní řešení
R KO kooperace
obejití překážky
O
Pojem stres ► Hans
Bruno Seley (1950): stres je charakteristická fyziologická odpověď na poškození nebo ohrožení organismu, která se projevuje prostřednictvím adaptačního syndromu. ► Ten přímo ovlivňuje zdraví tím, že vyvolává nadměrnou a trvalou aktivaci nervového sympatického systému, posléze poškození systému imunitního.
Fyziologická reakce na stresor STRESOR
HYPOTHALAMUS
SYMPATICKÝ NERVOVÝ SYSTÉM
DŘEŇ NADLEDVINEK
Nervové impulsy aktivují různé žlázy a hladké svalstvo
KŮRA NADLEDVINEK
HYPOFÝZA
Stresové hormony jsou krví přenášeny do důležitých orgánů a svalů
REAKCE BOJ NEBO ÚTĚK
Schéma typických konfliktních situací
Konflikt dvou kladných cílů
Konflikt dvou záporných cílů
Naše jednání brzdí překážka
Prestiž Nelibost
Rozhodující se osoba
Altruismus
Peněžitý zisk
Strach Odpudivost x Přitažlivost
Jak zvládat náročné životní situace ► Často
nás přinutí přemýšlet nad touto otázkou až nepříznivé okolnosti, problém, krize ► Nutí nás přemýšlet o našem životě, hledat smysl, jak si organizovat čas, pracovat s tím, co nás štve … ► Je to zároveň příležitost pro nové uspořádání stávajících věcí, které nám nemusí úplně vyhovovat
Psychosomatický (biopsychosociální) přístup ► Požaduje,
aby v problematice zdraví a nemoci byly brány v úvahu stejně vážně jako faktory biologické, také faktory psychologické a sociální, a to v případě všech nemocí a nejen těch, kde je jejich vliv již všeobecně uznáván (především srdeční a cévní choroby a tzv. „civilizační nemoci”). ► Vrací se tak k Hippokratovu poselství, které říká: „Život je krátký, cesta umění dlouhá, okamžik prchavý, zkušenost klamná, soud obtížný. Proto musí nejenom lékař všeho využít, ale i nemocný a jeho rodina a všechny vnější okolnosti musí být využity.”
Psychosomatika Psychosomatické přístupy zdůrazňují propojení mezi duševními a tělesnými koreláty zdraví. ► Psychosomatika předpokládá, že lidské tělo (soma) i duše (psyché) jsou neoddělitelně spojené nádoby ►
Psychosomatika ►
Pojem „psychosomatika″ užil poprvé v roce 1818 lékař Heinroth, v knize „Učebnice poruch duševního života ″ v souvislosti s poruchami spánku, o nichž se domníval, že jsou způsobeny určitými duševními stavy nebo náladami.
Psychosomatické uvažování ► Tělesné
symptomy mohou být odrazem psychických konfliktů, traumat, stresu či nedostatečné schopnosti zvládat emoce apod. ► Představa, že tělo a psychika na sebe nějak reagují, odpovídá naší běžné zkušenosti a objevuje se i v jazyce (svírá se mi žaludek, máš toho plnou hlavu…) ► Chronický stres a psychická nepohoda mohou ovlivňovat imunitní systém člověka a podílet se na vzniku psychosomatických onemocnění
Psychosomatická onemocnění ► ►
► ► ► ► ► ► ►
Infekční nemoci Kardiovaskulární onemocnění Vysoký krevní tlak Bolesti hlavy Astma Diabetes mellitus Revmatická artritida Rakovina Deprese…
Focusing ► Focusing
je způsob, jak poznávat své pocity, naslouchat jim, naučit se chápat co nám chtějí říct.Také nám ukazuje způsob, jak se prostřednictvím tělesných pocitů dostat k jejich smyslu. Focusing učí člověka orientovat pozornost na odraz životních problémů v tělesném prožívání.
Focusing ► Duchovním
předchůdcem Focusingu byl známý psychoterapeut Carl Rogers, který zdůrazňoval, že změna prožívání může nastat až tehdy, jsme-li schopní sjednotit se i se svými těžkými pocity. Rigidní stereotypy prožívání je třeba rozpouštět dynamickou interakcí s prožitkovým světem naším i lidí kolem nás.
Focusing ►Z
této pozice vycházel i Rogersův žák, psychoterapeut, filosof a výzkumník, Eugene Gendlin. V šedesátých letech vedl na univerzitě v Chicagu výzkum, zabývající se účinky psychoterapie. Zjistil tehdy, že větší prospěch měli z terapie ti klienti, kteří dovedli již z počátku vnímat jak nesou problémy ve svém těle. Důležitým procesem bylo hledání co nejpřesnějšího výrazu (vyjádření) pro své pocity. Gendlin pak vypracoval metodu jak se této dovednosti naučit a nazval ji Focusing.
Focusing ► Gendlinovi
pokračovatelé - Edwin McMahon a Peter Campbell, nacházejí ve Focusingu i duchovní rozměr - přesah, jdoucí nad individuálním prožíváním jednotlivého člověka. Oba tvrdí, že "důvěra a otevřenost, s jakou člověk přistupuje k vlastnímu duševnímu životu, se následně promítá i do vztahů k druhým lidem" (Kolář). I když člověka někdy potkávají velmi bolestivé situace, nemusí nutně ztratit víru ve smysluplnost světa, v němž žijí.
Focusing ► Praktikování
metod Focusingu je jedním ze způsobů, jak se naučit vidět smysl ve vlastním tělesném prožívání a jak lépe nést někdy těžké pocity. Přijímání svých pocitů, ať jsou jakékoliv, jako plnohodnotnou součást sama sebe napomáhá ke zlepšení vlastního sebepojetí.
Focusing ► ►
Tělo je náš důležitý zdroj poznání. „Dnešní doba napomáhá vytěsnění prožitků z těla ve
prospěch pobývání v mysli. Je velmi žádoucí integrovat tělo a mysl v jeden celek. Tělo je pro nás významným potenciálním zdrojem poznání. ► Jako lidé jsme obdařeni vědomím, jež nás disponuje k citovým úrazům. Když se citový úraz nezhojí, opouzdřen přežívá pod prahem našeho uvědomování. Za cenu omezení naší vnitřní svobody „charakterová obrana“ v nás pomáhá vyhýbat se uvědomění bolestivých míst určitým pro nás charakteristickým způsobem, který je uložen i ve struktuře a funkci našeho těla.“ (Karel Kopřiva)
Focusing ►
Přijdete z práce domů a padne na vás divná tíseň. Nemá žádný zjevný důvod, všechno se zdá být v pořádku. Ale ten pocit se občas objevuje už delší dobu.
►
Jste učitelka a jednoho žáka poslední dobou dost špatně snášíte. Dává vám najevo, že ho váš výklad nezajímá a vůbec že o vás nemá žádné velké mínění. Hrozně vás to dráždí a nevíte, jak na to reagovat.
Focusing ►
Nabídli vám vedoucí funkci s patřičně vyšším platem. Máte radost, ale zároveň cítíte, že ji něco brzdí. Všichni vám blahopřejí, ale vy sám se radujete ze všech nejmíň. Není v tom žádná logika.
►
Poslední dobou jste hrozně unavená. Je pravda, že hodně pracujete, ale když jste ještě před pár lety několikrát za noc vstávala k dětem, tak to bývala mnohem větší únava. A přece jste jí tenkrát snášela nějak lépe než tu současnou. Není únava jako únava.
►
Zjišťujete, že Vás začaly přitahovat tváře starých lidí. Shrbená postava a šedivé vlasy navozují nepříjemný pocit v žaludku. Co se to děje?
Focusing ►
►
Podobně tísnivé pocity zná každý. Jak s nimi nakládáme? Některý muž zajde na pivo. Některá žena vypoví vše kamarádce. Někdo zapomene na problémy při drhnutí podlahy nebo u počítače. Někdo se jde proběhnout někdo si zapne televizi, jiný se podívá do ledničky nebo si vezme prášek. Některé z těchto způsobů jsou zdravé nebo prospěšné, jiné naopak. Společné mají to, že znamenají únik od špatného pocitu. Je to řešení pro danou chvíli často praktické, nicméně je to něco jako záplata. Chceme-li trhliny v našem prožívání zacelit, pak je zapotřebí jiný přístup - přiblížit se k tomu pocitu, kontaktovat ho a nechat ho, aby dostal tvar, význam, souvislosti.
Dovednosti potřebné pro život ► Dovednosti
sebeovlivnění ► Sociální dovednosti ► Relaxační techniky
Dovednosti pro život Life skills ►
To může vypadat divně - "dovednosti pro život se sebou samým".
►
Ale nahlédněte do vlastního života nebo do životů svých blízkých.
►
"To zvládám - to nezvládám". Normální věta. Normální činnost - regulace sebe samého, svého prožívání i jednání v průběhu životního času.
Každý víme, co bychom rádi uměli lépe: ► ► ► ► ► ►
nenechat se vyhodit ze sedla drzým člověkem přinutit k řešení nějakého odkládaného problému ovládnout potřebu být horečně aktivní nechovat se bojácně v přítomnosti šéfa relaxovat bez výčitek umět nepřehánět to s přebíráním odpovědnosti za to, zda lidé kolem mne budou stále šťastni
►
►
►
► ►
nekopat zuřivě do každé skříně, která nejde otevřít napoprvé, nemít přehnaně vysoká očekávání ve vztahu k tomu, co mne obklopuje nenechat se zatáhnout do omezujících a unavujících konzumních kolotočů s obvykle nízko nastavenými hodnotami umět přestat kouřit nemít trvale pocit, že nestojím za nic.
Dovednosti sebeovlivnění ► Každý
žijeme svůj život především sami se sebou. Neopouštíme se prakticky ani na vteřinu. Není to úplná selanka. Je v nás kus zvířete, kus člověka i kus boha. ► Není snadné to vše umět uspořádat tak, abychom si zachovali takovou hladinu sebeúcty, která pro nás bude zdravá (tedy i abychom přirozeně minimalizovali dopady všech sebedestruktivních stavů, všech těch stresů, mindráků, vzteků, závistí či nejistot na náš organismus, ale i na jiné lidi).
Sociální dovednosti pro život ► Další
forma našeho života je sociální. Je základním atributem našeho žití, že žijeme ve společenství, přesněji řečeno ve společenstvích především dalších lidí. Ale dovolte rozšířit věc i na zvířata a přírodu vůbec, tedy i stromy, brouky, kameny apod. I tady je užitečná řada vědomostí o člověku vůbec, o vztazích, o komunikaci a dovednostech pro tvorbu mezilidských vztahů a pro komunikaci.
Sociální dovednosti pro život ►
► ►
►
Život ve společenství znamená, že jedincův život je stále nějak spojován se životy ostatních či od nich rozpojován. Neustálé vzájemné vyvažování či vylaďování životů. Dva důležité sociální jevy. Jednak procesy, jimiž se jedinci dorozumívají (komunikace či obecněji pojato, sociální dovednosti), a jednak včleňování lidí navzájem do svých hodnotových žebříčků (vztahy). Přitom prvé má vliv na druhé a opačně. Obojí je současně nesmírně silné na to, aby hýbalo našimi životy, ale současně příliš křehké na to, abychom tomu nevěnovali poučenou pozornost. provázané s dovednostmi ve vztahu k sobě samému.
Sebeovlivňování, Sebeřízení ► ► ► ► ► ► ►
Schopnost se motivovat ke zdravému způsobu života Schopnost oddálit uspokojení nebo potěšení. Schopnost chránit a posilovat zdravé sebevědomí. Schopnost plánovat čas, vést přiměřený a vyvážený životní styl. Dovednosti při zvládání rizikových duševních stavů jako bažení, úzkost, hněv, deprese, radost nebo nuda. Schopnost se uvolnit, používat vhodnou relaxační techniku, odpočívat. Schopnosti pečovat o vlastní zdraví (výživa, cvičení, využívání zdravotní péče, hygiena atd.).
Sociální dovednosti ► Schopnost čelit sociálnímu tlaku. ► Asertivní dovednosti (dovednosti
zdravého
sebeprosazení). ► Schopnost komunikace, vyjednávání, nacházení kompromisu apod. ► Dovednosti rozhodování se a schopnost předvídat následky určitého jednání. ► Schopnost vytvářet vztahy a budovat si přiměřenou síť sociálních vztahů.
Sociální dovednosti ► Mediální
gramotnost a schopnost čelit reklamě . ► Schopnost racionálně hospodařit s penězi. ► Dovednosti týkající se volby a hledání vhodného zaměstnání a dobrého fungování v něm. ► Zvládnutí přechodu do nového prostředí nebo nové situace. ► Rodičovské dovednosti. ► Dovednosti týkající se organizace času.
Relaxace Proč je relaxace důležitá? ► ► ► ►
►
Vede k výraznému psychickému a tělesnému uvolnění a zabraňuje pokračování stresové reakce Nabízí uvolnění přímo po námaze Zvyšuje odolnost proti stresu Učí poddat se uvolněně prožitku a tím uvolňuje i plné prožívání příjemných aktivit Umožní usnout, zbavit se napětí v těle i na duši a zbavuje symptomů, které z napětí vznikají
Relaxace Proč je relaxace důležitá? ► ► ► ► ► ► ► ► ►
Šetří energii, připraví dostatek energie pro příští soustředění se na činnost Umožní uvolnit se před očekávanou stresující situací Pomáhá rychleji se učit z nové situace Zvyšuje schopnost soustředit se na to, co se děje Pomáhá aktivizaci představivosti a tvořivosti, aktivizuje pravou hemisféru Vnitřně vyvažuje, brání zbrklému reagování a nutkavému jednání Zvyšuje pocit sebedůvěry a optimismu Harmonizuje psychické a tělesné funkce Pomáhá spontaneitě projevu
I.H. Schultzův AT ► ► ► ► ► ► ► ► ► ► ►
Základní stupeň AT: Má šest kroků: 1. pocit tíže 2. pocit tepla 3. vnímání tepu srdce 4. sledování dechu 5. vědomí tepla v solar plexus 6. pocit chladu na čele krok 1. a 2. je zaměřen svalovou relaxaci krok 3. a 4. je zaměřen na vegetativní nervstvo krok 5. a 6. je zaměřen na autonomní nervstvo
Vytvářejte si kontakty Dobré vztahy v rodině i s ostatními lidmi jsou důležité. Pomoc a podpora od druhých zvyšují odolnost člověka. Aktivita v zájmových, občanských, náboženských, nebo kulturních organizacích zajišťuje člověku sociální podporu.
Nezabývejte se problémy
Nezabývejte se problémy, které nejdou změnit – nemůžete změnit fakt, že se na světě dějí hrozné věci. Snažte se ovlivňovat ty události, které ovlivnit lze. Všímejte si všech možností, jak můžete dění kolem sebe alespoň trochu zlepšit.
Přijměte změny Přijměte změny jako součást života – některé své záměry nemůžete uskutečnit. Přijetí okolností, které změnit nelze, vám může pomoci soustředit se na okolnosti, které změnit lze.
Uskutečňujte své cíle
Vytvářejte si realistické plány. Dělejte některou činnost pravidelně, i když by se vám zdála bezvýznamná. Ptejte se, co z toho, co můžete udělat dnes udělat, vás může posunout k uskutečnění vašich plánů.
Chovejte se rozhodně V těžkých situacích dělejte, co můžete. Nestahujte se do pasivity a do očekáváni okamžiku, kdy těžká situace pomine.
Poznávejte sami sebe Člověk může o sobě zjistit něco nového a může se rozvinout v okamžiku, kdy něco ztrácí. Lidé, kteří zažili těžkou životní situaci nebo tragédii uvádějí, že byli navzdory vlastní zranitelnosti schopni citlivěji vnímat vztahy k druhým, svou vlastní hodnotu i hodnotu života.
Posilujte pozitivní vnímání Posilujte pozitivní vnímáni sama sebe – rozvíjení sebedůvěry ve vlastní schopnosti a ve schopnosti řešit problémy posiluje vaši odolnost.
Mějte perspektivu I když musíte čelit životní zátěži, zkoušejte udržovat situaci v širších souvislostech a v dlouhodobější perspektivě. Nenechte zátěž přerůst přes její hranici.
Udržujte si naději Optimistický výhled vám umožní očekávat v životě dobré věci. Zkuste si představovat věci, které si přejete, spíše než věci, kterých se bojíte.
Pečujte o sebe Věnujte pozornost svým potřebám a pocitům. Zabývejte se aktivitami, které vás zajímají. Odpočívejte a pravidelně cvičte. Péče o sebe vám umožní se připravit na situace, jež od vás budou vyžadovat odolnost. Zdroj: PSYCHOLOGIE DNES 3/2003
