Průzkum veřejného mínění k reformám ve zdravotnictví Konference ČZF
30. březen 2012
Ján Palguta, M.A. 1
Základní cíle průzkumu • Analýza dat z průzkumu veřejného mínění dokáže zachytit společenské vnímání reforem ve zdravotnictví Příklad: • Změna vnímání dostupnosti péče Konečný cíl: • Jak provádět a komunikovat zdravotní reformy tak, aby reformátor neztrácel důvěru společnosti
!!! Neposkytujeme návod, pouze poukazujeme na již nyní problémové oblasti !!!
Metodologie průzkumu • Průzkum proběhl v lednu a únoru 2012 • Vzorek 100 respondentů • Pacienti, pojištěnci • Rodinní příslušníci pacientů • Odborníci v oboru zdravotnictví
• Sběr osobním dotazováním • Přihlédnutí na pohlaví, věk, regionální původ a vzdělání • Dotazník cca. 30 otázek
Nedokonalosti průzkumu • Reprezentativnost vzhledem k věku a vzdělání
• Velikost vzorku (pouze 100 respondentů)
Zkoumané oblasti • • • • •
Zavádění nadstandardů ve zdravotnictví Změny v dostupnosti zdravotní péče Změny ve vztahu ke zdravotním pojišťovnám Zavádění eHealth-u (elektronizace zdravotnictví) Reforma zdravotnictví jako celek
Standard a nadstandard péče
Znalost problematiky Znáte nějaký výkon či zdravotnický materiál, který bude v roce 2012 zahrnut do nadstandardu? Odlehčená sádra 38% Neznám 52%
Znám 48% Kloubní náhrady, TEP 10%
Hodnotová podpora Jste přesvědčení, že si má Přispěje to ke pacient připlácet za péči nad zkvalitnění rámec placené zdravotní daně? zdravotní péče? Ano / Spíše ano Ano / Spíše ano (20 + 14)
Ne / Spíše ne (59 + 7)
Celkem 27
Nevím
3
Ne / Spíše ne
4
Nevím
2
Ne / Spíše ne
• 1/3 respondentů podporuje připlácení, což je ale podmíněno očekávaním vyšší kvality
64
Očekávaná finanční náročnost • Většina dotazovaných se obává finanční náročnosti nadstandardů (81% + 11%) • Rovněž většina pochybuje o vlastních možnostech spoluúčasti (20% + 63%) • Finanční rezervy si pro eventualitu nutnosti hrazení nadstandardů netvoří téměř žádný z respondentů
Změny v dostupnosti péče
Vnímání dostupnosti péče Zaznamenali jste v roce 2011 změny: - v čekacích lhůtách na operace? Ne Spíše ne Nevím Spíše ano Ano
75 0 9 2 14
- v přístupu k - v chování diagnostickým zdravotnického metodam (CT, MR personálu? apod.)? 79 10 3 3 5
• Když změna, tak k horšímu (11 ze 14; 11 z 13)
67 6 4 10 13
Volání po kontrole • Pacienti v průzkumu žádají větší kontrolu prováděných úkonů • 91 % + 4 % respondentů podporuje myšlenku podepisování účtu za provedené zdravotní úkony před odesláním účtu z nemocnice • Návazné očekávání poklesu celkových nákladů péče • Edukativní účinek
Budoucí očekávání • 74% + 18% očekává další omezování přístupu k péči • hlavně vlivem ekonomického vývoje
• Omezování hlavně dražší péče • Už teď omezování dostupnosti péče pro cukrovkáře
Změny ve vztahu ke zdravotním pojišťovnám
Pojištěnec nebo klient? Cítíte se při poskytování zdravotní péče jako klient? Ano Spíše ano Spíše ne Ne
Očekáváte od reformy změnu svého postavení z pojištěnce na klienta? Celkem Ano 10 Ano / Spíše ano 11 Spíše ne 1 Ano / Spíše ano 4 Ne / Spíše ne / Nevím 11 Ano / Spíše ano 9 Ne 54
• Jako klient se cítí 1 z 5 dotazovaných • 1 z 3 očekává změnu postavení z pojištěnce na klienta
Principy konkurence • Vyjádřena podpora pro vznik konkurenčního prostředí mezi pojišťovnami (74% + 7%) • O změně pojišťovny téměř nikdo nepřemýšlí • (81% ne + 15% spíše ne)
• Omezení vyměnit pojišťovnu častěji než 1x za rok • ½ souhlasí, že opatření omezuje možnost státu ovlivňovat chování pojišťoven • ½ dotazovaných opatření překáží
Připravenost na krizi? • Obavy o finanční stabilitu zdravotního systému • (81% se obává + 6% se spíše obává)
• Očekávání zhoršovaní situace pod vlivem krize • Častá otázka: Z čeho bude hrazena péče, když už teď pojišťovnám došly rezervy?
• Opačně položená otázka: stejný výsledek • Jsou zdravotní pojišťovny dobře připraveny na krizi? • (72% ne, 8% spíše ne, 16% neví)
Zavádění eHealth-u (elektronizace zdravotnictví)
Znalost elektronizace • 20% zmíní IZIP • Dalších 30% popisuje funkcionalitu • (digitalizace údajů zdravotní dokumentace)
a/ nebo kýžené výhody • (rychlejší informovanost mezi lekářem a specialisty, kontrola úkonů, zlevnění systému)
• ½ dotázaných si při první zmínce elektronizaci neumí asociovat
Podpora elektronizace
Argumenty pro elektronizaci • Větší informovanost lékařů o všech diagnózách, popřípadě užívaných lécích • Zvýšení přehlednosti v mezioborových diagnózách, které mohou ovlivnit volbu vhodného medikamentu • Rychlý přehled lékaře o anamnéze, nemocech a léčbě pacient není schopen a také si nemusí vždy všechno pamatovat v dané chvíli • Ještě přínosnější v případech šoků, těžkých úrazů nebo ve stavech bezvědomí • Zpřesnění evidence nákladů na zdravotní péči pacientů • Kontrola ze strany pacienta kdy, kde a za kolik byl ošetřen
Skutečné užívání IZIP
Reforma zdravotnictví jako celek
Celková důvěra reformě Považujete již předložené návrhy za opatření, která zlepší a stabilizují zdravotnictví? Ne 37% Spíše ne 26%
Nevím 14%
Spíše ano 13%
Ano 10%
Výhrady k reformě • Úpravy jsou dílčí / další opatření musí následovat • Práce na reformě je pomalá • Podaří se přijmout další opatření ještě v tomto volebním období? • Dle oponentů není cílem reformy nic jiné než získat více finančních prostředků, a to právě od pacientů
Celková informovanost • Cítite se o reformě dostatečně informováni? • 62% ne + 32% spíše ne • Neprůhlednost a rozporuplnost informací poskytovaných na webu (včetně webu MZ ČR) • Tisk a TV o reformě moc neinformují • Nedůvěra k motivaci vlády o reformě informovat
Shrnutí • Analýza vnímání zdravotnických reforem (na malém vzorku) ukázala, že: • Respondenti podporují vybrané principy zdr. reformy, obávají se však jejích finančních dopadů • Změny v dostupnosti péče nejsou (zatím) pociťovány • Reformy zdr. pojišťoven můžou narazit na absenci konkurence
• Informovanost o reformě je vnímána jako nedostatečná • Plyne z toho rovněž nízká podpora reformy?
Děkuji za pozornost !
