Průzkum pro program Partneři ve vzdělávání rok 2008

Průzkum pro program Partneři ve vzdělávání – rok 2008

Pro Microsoft Corporation P-Mat, n.o. Květen 2009

Průzkum pro PiL, Česká Republika, P-Mat, n.o., květen 2009

Obsah A.

Úvod ........................................................................................................................................ 3 I.

Partneři ve vzdělávání ......................................................................................................... 3 1.

Iniciativa PiL ..................................................................................................................... 3

2.

Programy pro české školy ................................................................................................ 3

3.

Průzkum pro program Partneři ve vzdělávání ................................................................. 5

II.

Metodologie a statistický přehled průzkumu...................................................................... 6

B.

C.

Průzkum ................................................................................................................................. 12 I.

ICT na školách .................................................................................................................... 12

II.

Software na školách .......................................................................................................... 21

III.

Financování ICT.................................................................................................................. 29

IV.

Přístup k ICT na škole......................................................................................................... 31

V.

Webové stránky................................................................................................................. 33

VI.

Schopnosti práce s počítačem - učitelé ............................................................................. 35

VII.

Spolupráce a vzdělávání v oblasti ICT ............................................................................ 44

VIII.

Vzdělávání v oblasti ICT podle učitelů ........................................................................... 46

IX.

Používání počítače a internetu žáky .................................................................................. 48

X.

Počítače ve škole podle vnímání žáků ............................................................................... 54

XI.

Počítače jako součást vyučování podle vnímaní žáků ....................................................... 57

XII.

Schopnosti práce s počítačem u žáků............................................................................ 58

XIII.

Vnímání internetové bezpečnost žáky .......................................................................... 61

XIV.

Iniciativa Partneři vo vzdělávání .................................................................................... 64

Závěr ...................................................................................................................................... 68 Školy ....................................................................................................................................... 68 Učitelé .................................................................................................................................... 68

2


A. Úvod I.

Partneři ve vzdělávání

1. Iniciativa PiL Microsoft Partneři ve vzdělávání (Partners in Learning - PIL) je celosvětová iniciativa společnosti Microsoft, která je realizována ve více než 105 zemích světa. Mezi základní cíle této iniciativy patří zejména zpřístupnění informačních technologií co nejširšímu spektru základních a středních škol, vytvoření výhodných podmínek pro účelné a efektivní zavedení ICT do výuky a plynulé / dlouhodobé zvyšování informační gramotnosti pedagogických pracovníků a studentů. Součástí těchto závazků je poskytovat školám a partnerům zdroje, školení, odborné poznatky, projektové plány a technologie, které připraví učitele i studenty pro život a práci ve 21. století. Za tímto účelem byly definovány závazky vůči následujícím skupinám: 

Vládní / akademické instituce: Poskytovat vládním institucím, organizacím veřejné správy / samosprávy, školám a partnerům takové informační / softwarové zdroje, vzdělávání a odborné poznatky, které umožní vytvořit efektivní prostředí pro přípravu žáků a studentů pro další studium a praxi v souladu s aktuální potřebou pracovního trhu.



Učitelům: Poskytovat učitelům nástroje a další odborné materiály, které je motivují ke smysluplnému zapojení informačních technologií do výuky.



Studentům: Umožnit studentům používání informačních technologií při studiu a plnění školních povinností a rozšířit tak jejich možnosti uplatnění na trhu práce.

V České republice začala být tato iniciativa realizována v lednu 2004, její druhá fáze pak v červnu 2008. 2. Aktivity pro české školy Iniciativa Microsoft Partneři ve vzdělávání přináší českým základním a středním školám širokou škálu rozvojových a podpůrných programů orientovaných na doručení produktů společnosti Microsoft, vzdělávání pedagogických pracovníků a studentů škol a využívání inovačních metod v oblasti správy a využívání výpočetní techniky na školách. Mezi dosavadní investice a výsledky iniciativy Microsoft Partneři ve vzdělávání patří mj.: 

Investice v celkové výši přesahující 2 miliardy Kč umožnily zabezpečit pro všechny základní a střední školy České republiky zásadní cenové zvýhodnění licencí sw produktů Microsoft



Investice ve výši 330 milionů Kč umožnily bezplatnou obnovu 40 000 licencí operačního systému u více než 3750 škol



Investice 340 milionů Kč do cenového zvýhodnění 35 000 licencí operačního systému a sad aplikací Office pro školy z regionů s vysokou mírou nezaměstnanosti.



Investice ve výši přesahující 30 milionů Kč směřující do rozvoje IT gramotnosti pedagogických pracovníků a studentů.

3

Průzkum pro PiL, Česká Republika, P-Mat, n.o., květen 2009 

Program PiL School Agreement nabízí celkovému počtu 1 678 vybraných základních a středních škol v ČR možnost pořízení dvou základních softwarových produktů za zcela ojedinělých cenových podmínek. Díky tomuto programu má výše uvedené spektrum škol vybraných v roce 2004 ze sociálně-ekonomicky slabých regionů možnost získat zcela bezplatný upgrade operačního systému Microsoft Windows a licenci na produkt Microsoft Office Professional za cenu 100 korun/rok.



Poskytnutí odborného vzdělávání více než 9 000 pedagogickým pracovníkům škol.



Specializované vzdělávací kurzy v oboru IT pro více než 2 800 nadaných studentů.



Vytvoření řady metodických materiálů, jichž aktivně využívá již téměř 60 tisíc žáků základních a středních škol.



Spolupráce na komunitním a vzdělávacím portálu Moderní výuka (www.modernivyuka.cz) pro učitele (www.moderniucitel.cz), správce sítí na školách (www.modernispravce.cz) a školský management (www.modernireditel.cz). Na portálu je v současné době zapojeno přes 4000 zaměstnanců škol, kteří přistupují ke vzdělávacím a dalším užitečným materiálům.



Vybudování Centra moderních technologií ve škole (STIC – Schools Technology Innovation Center), které ve spolupráci se SPŠ v Praze 10, Na Třebešíně 2299, poskytuje školení, semináře v rámci cyklu Večerní univerzity pro správce sítí a moderní učitele, a další bezplatné kurzy určené především pedagogům, školskému managementu a dalším pracovníkům škol. Primárním cílem STICu je prezentace moderních a inovativních technologií, produktů a přístupů k implementaci, rozvoji a využívání ICT na školách.



Partnerství v pilotním PPP (public private partnership) projektu využívajícím vizi 1:1 computingu a nazvaném Digitální třída (viz www.digitalnitrida.cz).



Záštita, provoz a podpora programu Microsoft IT Academy, jehož členy je na 40 středních i základních škol po celé České republice a který umožňuje pedagogům, žákům a studentům školit se a následně získávat mezinárodně uznávané certifikace Microsoft.



Program Microsoft Live@edu, díky němuž má již několik desítek škol v ČR možnost bezplatného hostování emailových, blogovacích a dalších služeb.



Program PiL Centers of Education, jehož cílem je vytvoření sítě inovativních vzdělávacích center při středních, případně základních školách či dalších vzdělávacích institucích. Tato centra, v rámci jednotlivých krajů ČR, poskytují kvalitní vzdělávání zejména pedagogickým pracovníkům a správcům sítí na školách převážně v oblasti efektivního využívání informačních a komunikačních technologií (ICT). Veškeré kurzy v rámci programu PiL Centers of Education jsou bezplatné, resp. dotovány společností Microsoft a součástí jejich úspěšného ukončení je certifikace absolventů. Doposud bylo vyškoleno přes 4300 pedagogů.



A konečně projekt Průzkum a Evaluace, jehož výsledky právě pročítáte, přináší každoročně českým základním a středním školám souhrnné výsledky monitoringu oblasti implementace a využívání ICT na školách, úrovně HW a SW vybavení škol a potřeb jednotlivých škol.

4

Průzkum pro PiL, Česká Republika, P-Mat, n.o., květen 2009 Podrobné informace k jednotlivým programům a projektům realizovaných v rámci iniciativy Microsoft Partneři ve vzdělávání lze nalézt na http://www.microsoft.com/cze/education/pil/default.mspx. 3. Průzkum pro program Partneři ve vzdělávání Česká Republika se v současné době nachází v šestém roce programu PiL. Průzkum se v tomto roce realizuje už popáté. Cílem průzkumu je hodnocení a monitorování programu PiL. Vyhodnocuje se míra nasazení a použití ICT ve vzdělávání včetně zmapování potřeb jednotlivých typů škol, učitelů i žáků. Průzkum je důležitým prostředkem zpětné vazby, kterým se zjišťuje a ověřuje míra implementace a postup pokroku ve využívání ICT, a taky efektivita jejich využívání. Průzkum je rovněž základem pro plánování budoucích aktivit, což může významnou mírou přispět k úspěchu celého programu. Předkládaná zpráva mapuje stav za kalendářní rok 2008. Významnou součástí letošní správy je i srovnání stavu s minulými lety.

5


II.

Metodologie a statistický přehled průzkumu Průzkum byl realizován na celostátní úrovni formou dotazníků v prvních měsících roku 2008.

V České republice se nachází 4 195 základních a 1 466 středních škol. Na účely průzkumu z nich bylo vybráno 411 základních škol, což odpovídá 9,8 % a 189 středních škol, což odpovídá 12,9 %. Vyšší relativní podíl oslovených škol mezi středními školami byl způsoben nižší návratností dotazníků ze středních škol v minulých letech a snahou získat více odpovědí od této kategorie škol. Celkem bylo osloveno 600 škol. Na školy byli zasílané tři typy dotazníků – pro vedení školy, pro učitele a pro žáky. Na všechny vybrané školy jsme zaslali dotazník pro vedení školy, na 60 z nich bylo zasláno i 20 dotazníků pro učitele a na dalších 60 škol bylo zasláno i 60 dotazníků pro žáky. Dotazníky pro žáky měli vyplnit všichni žáci dvou námi zvolených tříd. Tímto způsobem bylo osloveno 1200 učitelů a 3600 žáků. Při výběru škol pro účely průzkumu bylo zohledněno rovnoměrné zastoupení těchto typů škol:    

Základní školy, 1. stupeň Základní školy, velké Střední školy, soukromé Střední školy, státní

24 % škol nám zaslalo vyplněný dotazník pro vedení školy. 21 % oslovených učitelů nám zaslalo zpět vyplněný dotazník. Ve srovnání s minulým rokem návratnost dotazníků mírně poklesla u všech tří typů dotazníků. Návratnost dotazníků pro vedení školy a pro žáky poklesla o jeden procentní bod. Návratnost dotazníků pro učitele poklesla o 2 procentní body. Nejvyšší míru návratnosti si poslední tři roky udržují dotazníky pro žáky – tento rok 26 %.

6


Průzkumu se zúčastnilo 141 škol, což je 23,5 % z dotazovaných škol. Počet zúčastněných škol oproti minulému roku poklesl o 8. Za poslední tři roky bylo vždy osloveno 600 škol.

Ze škol se průzkumu zúčastnilo 39 středních (28 % z celkového počtu zúčastněných škol) a 102 základních škol (72 % z celkového počtu zúčastněných škol). Návratnost dotazníků u středních škol byla 22 %, u základních škol 25%. Celkem byly dotazníky vyplněné 2,4% základních škol a 2,8% středních škol.

7


249 učitelů zaslalo zpátky vyplněný dotazník, návratnost je 20,7 %. Počet zúčastněných učitelů meziročně poklesl o 25, což představuje 2 procentní body.

Ženy – učitelky tvoří tři čtvrtiny z celkového počtu učitelů. Oproti minulému roku se struktura mužů a žen mírně změnila. Procentuální podíl mužů se zvýšil o 4 procentní body. Vyplněné formuláře pro učitele nám zpět zaslalo 186 žen a 63 mužů.

8


Nejvyšší podíl mezi respondenty měli učitelé ve věku 41 - 50 let. Jedná se o více než třetinové zastoupení. Oproti minulému roku výrazně poklesl podíl mladších učitelů v rozpětí 31 – 40 let. Minulý rok měli 30% zastoupení mezi respondenty průzkumu, tento rok jejich zastoupení pokleslo na 20%. Mírně, o dva procentní body se zvýšil procentuální podíl učitelů ve věku 51 – 60 let. Nejmladší (do 30 let) a nejstarší (nad 60 let) věková kategorie byly zastoupeny nižším počtem učitelů. Z učitelů nad 60 let se průzkumu zúčastnilo pouze malé procento a proto, aby nevznikalo zkreslení, nebudeme tuto skupinu blíže analyzovat.

Nejvyšší zastoupení měli učitelé matematiky a českého jazyka, shodně po 39%. Výrazně nižší zastoupení měli učitelé ostatních předmětů, z nichž nejpočetnější byli učitelé anglického jazyka a odborných předmětů (shodně po 10 %). Učitelé předmětů, které nejsou zobrazeny v grafu, tvořili méně než 5 % všech zúčastněných. Oproti minulému roku se struktura učitelů změnila z víceméně rovnoměrného zastoupení vícero předmětů k výrazné převaze učitelů matematiky a českého jazyka.

9


Průzkumu se zúčastnilo 941 žáků, což představuje 26% návratnost dotazníků. Ve srovnání s minulým rokem došlo k poklesu návratnosti o 1 procentní bod. Dotazníky zaslalo o 41 žáků méně než v předchozím roce průzkumu.

Průzkumu se zúčastnilo 467 dívek a 474 chlapců. Obé pohlaví tvořili 50 % účastníků průzkumu. Oproti minulému roku se poměr dívek a chlapců nezměnil.

10


Největší věkovou skupinou tvoří žáci ve věku 13-15 let (35 %). Druhou největší věkovou skupinou (28 %) jsou žáci ve věku 16-18 let. Nejmladší žáci do 12 let tvoří 27 %. Nejméně zastoupenou skupinou jsou žáci ve věku nad 18 let – tvoří 10 % respondentů. Oproti minulému roku došlo pouze k mírným změnám při věkové struktuře mezi žáky-respondenty. O jeden procentní bod se zvýšili podíly dvou mladších kategorií (do 12 let a 13-15 let). Naopak o jeden procentní bod poklesli podíly dvou starších kategorií (16-18 let a nad 18 let).

11


B. Průzkum I.

ICT na školách

Stejně jako v předchozích letech, každá škola zapojená do průzkumu disponuje počítači. Průměrný počet počítačů na všech školách je 56,3. Školy se však významně liší v počtu počítačů, zejména mezi základními a středními školami byl velký rozdíl. Průměrný počet počítačů na základních školách je 34,4, na středních školách je 3,3 krát více – až 113,5 počítačů. Tempo růstu počtu počítačů na základních školách je rychlejší než tempo růstu počtu počítačů na středních školách – minulý rok bylo v průměru na střední škole 3,5 krát více počítačů než na základní škole.

V porovnání s předchozími lety došlo k zvýšení počtu počítačů připadajících na školu, jak u základních, tak u středních škol. U středních škol o téměř 8 počítačů na školu a u základních škol o více než 4 počítače na školu.

12


Vidíme, že tempo růstu počtu počítačů na základních školách je dlouhodobě vyšší než tempo růstu počtu počítačů na středních školách. Tím dochází ke snižování rozdílů mezi obecně lépe vybavenými středními školami a obecně hůře vybavenými základními školami.

Při bližším pohledu na strukturu využití počítačů zjistíme, že pro každou skupinu, kromě nepedagogických pracovníků na ŽŠ, se počet počítačů v porovnání s předchozím rokem zvýšil. Nejvíce počítačů je využíváno žáky, přibližně třikrát více než učiteli. Průměrná střední škola je vybavena 66 počítači pro žáky, 25 počítači pro učitele a 17 počítačů je k dispozici pro nepedagogické pracovníky. Na základních školách je v průměru 23 počítačů pro žáky, 8 počítačů pro učitele a 3 počítače pro nepedagogické pracovníky. Největší změnu oproti minulému roku jsme zaznamenali v případě počítačů pro žáky na středních školách, kde se jejich počet meziročně zvýšil o 3,2.

13


Ze všech počítačů určených pro žáky jsou 4 % notebooky anebo tablet PC. Z učitelských počítačů tvoří tyto mobilní počítače více než pětinásobný – 22 %. Podíl notebooků u žáků zůstal na stejné úrovni jako minulý rok, u učitelů se zvýšil o 4 procentní body.

Lepším ukazatelem vybavenosti škol počítači oproti celkovému průměrnému počtu počítačů na škole je počet žáků připadajících na jeden žákovský počítač a obdobně pro učitele. Ten totiž eliminuje vliv různé velikosti škol v jednotlivých letech průzkumu. Žákovským počítačem rozumíme počítač, který je určen pro práci žáků školy, analogicky pro učitelský počítač. Střední školy jsou na tom podle očekávání lépe, na jeden žákovský počítač připadá pouze 7,5 žáků. Při základních školách je to 9,3 žáků na jeden počítač. Oproti minulému roku byl zaznamenán mírný nárůst v počtu žáků připadajících na jeden žákovský počítač jak na středních tak na základních školách.

14


Na základních školách došlo k poklesu počtu učitelů připadajících na jeden počítač o 0,1. Na středních školách naopak došlo ke zvýšení tohoto ukazatele o 0,2 na hodnotu 1,9. V tomto roce jsou podobně jako v minulých letech všechny zúčastněné školy připojené na internet. To svědčí o dobrém stavu českých škol, alespoň co se týká možnosti připojení.

Z pohledu na věkovou strukturu počítačů na základních a středních školách je zřejmé, že střední školy majú obecně novější počítače. Více než jedna třetina počítačů (34 %) je mladších než 3 roky. Na základních školách tvoří tato skupina počítačů pouze 28 %. Velký rozdíl mezi základními a středními školami je také v podílů počítačů starších 5 let. Na středních školách tvoří 28 % všech počítačů na škole, na základních školách je to 45 %.

15


Jednou z příčin proč jsou na základních školách starší počítače než na školách středních je také míra využívání nákupu starších repasovaných počítačů. Činí tak až 36 % základních škol ve srovnání s 28 % středních škol. Program Microsoft Authorized Refurbisher využívají 2 % základních a 5 % středních škol.

Základná škola získala v minulém roce v průměru 5,3 nových počítačů a 3 vyřadila z používání. Počet počítačů na základních školách tak vzrostl průměrně o více než 2. Na středních školách přibylo v průměru 11,7 počítačů a z používání jich bylo vyřazeno 10,7. Počet počítačů na středních školách tak vzrostl o 1. Tyto ukazatele jsou v souladu s předešlými zjištěními a to, že základní školy mají starší počítače než střední školy a také že základní školy zvyšují svůj počet počítačů rychleji než střední školy.

16


Ve srovnání s minulými roky se situace změnila a školy získávají velkou většinu nových počítačů z vlastních zdrojů. Na základních školách je 69 % nových počítačů získaných z vlastních zdrojů, na středních školách je to až 77 %. 26 % nových počítačů na základních školách je získáno darem. Na středních školách je darovaných 15 % počítačů. Ve srovnání s minulými roky průzkum ukázal, že školy téměř vůbec nevyužívají projekty či jiné způsoby získávaní nových počítačů.

Nejvíce zastoupenou technikou mimo počítačů jsou data projektory. Průměrná základní škola má 2,3 projektorů. Na středních školách došlo k poměrně velkému nárůstu ze 4,9 na 7,3 projektoru na školu. Podle výsledků průzkumů nastal mírný pokles při digitálních fotoaparátech, interaktivních tabulích na středních školách a také u digitálních kamer na základních školách.

17


60 % základních a 95 % středních škol má alespoň jeden data projektor. Při ostatní technice je rozdíl mezi základnými a středními školami nižší, u interaktivních tabulí je téměř vyrovnaný (22 % pro základní školy a 23 % pro střední školy). Zpomezi sledované techniky jsou školy nejhůře vybavené digitálními kamerami – pouze 9 % základních a 18 % středních škol má alespoň jednu digitální kameru.

Nejvíce škol je na internet připojeno pomocí Wifi. 42 % základních a 59 % středních škol využívá bezdrátovou technologii pro přístup k internetu. Druhým nejčastějším způsobem připojení na internet je DSL, které využívá 27 % základních a 18 % středních škol. Dial-upové připojení se na školách už téměř nevyskytuje, využívá ho pouze 1 % základních škol. Nejčastěji jiným typem připojením byli optická vlákna.

18


V rychlosti připojení na internet jsou také velké rozdíly mezi základními a středními školami. Nejvíce středních škol má připojení rychlejší než 4096 kb/s (třetina středních škol). Nejčastěji se vyskytujícím připojením na základních školách je 2049-4096 kb/s (třetina základních škol). U základních škol je vyšší výskyt pomalejších rychlostí připojení -257 – 512 kb/s (12 % resp. 3 % u středních škol) a 513-1024 kb/s (16 % resp. 5 % u středních škol).

44 % středních škol poskytuje alespoň částečné připojení přes hifi síť pro své žáky. Obdobně činí 24 % základních škol.

19


Nejčastějším způsobem správy hardware na základních školách je externí forma – správu zabezpečuje externí osoba nebo firma. Středné školy volí přibližně stejnoměrně mezi učitelem na dohodu nebo částečný úvazek (46 %) a externí formou (41 %). Učitele, který se o hardware sterá zadarmo využívá na obou typech škol 12-13 % škol.

20


II.

Software na školách

Základní a střední školy jsou na tom různě, co se týče aktuálnosti OS. Na 75 % počítačů středních škol je OS Windows XP, ale pouze na 71 % počítačů základních škol. U těch je vyšší zastoupení starších OS Windows 2000 (19 % v porovnání se 11 % v případě středních škol). Vyšší aktuálnost operačního systému na středních školách potvrzuje i vyšší podíl instalací nejnovějšího operačního systému Windows Vista (rozdíl 5 procentních bodů v prospěch středních škol).

Ve srovnání s minulým rokem průzkum nezaznamenal zvýšení aktuálnosti OS. Došlo k mírnému poklesu zastoupení systému Windows XP (o 5 procentních bodů v případě základních škol a o 7 procentních bodů v případě středních škol). Zastoupení nejnovějšího operačního systému od společnosti Microsoft Windows Vista zůstala u středních na stejné úrovni jako před rokem (7 %), u základních škol dokonce mírně poklesla. Průzkum zaznamenal zvýšení podílu nainstalovaných Windows 2000 jak na základních, tak na středních školách.

21


Mezi základními a středními školami se výrazně snížil rozdíl ve verzích MS Office, které se nejvíc používají. Nejpoužívanějším kancelářským balíkem je MS Office 2003, který je nainstalován na 38 % počítačích na základních školách a 36 % počítačích na středních školách. Druhý nejpoužívanějším balíkem je MS Office XP, který je nainstalován na 30 % počítačích na základních školách a 31 % počítačích na středních školách. Poslední balík od společnosti Microsoft Office 2007 má zastoupení na 14 % počítačích na základních školách a 12 % počítačích na středních školách. Nejpoužívanější alternativní balík OpenOffice se využívá více na středních školách, kde je nainstalován na 14 % počítačů ve srovnání s 11 % podílem na základních školách.

Ve srovnání s minulým rokem se mírně zvýšila aktuálnost používaných kancelářských balíků. Počet instalací Office 2003 poklesl o 6 procentních bodů v případě základních i středních škol. Naopak zvýšil se počet instalací nejnovějšího kancelářského balíku od společnosti Microsoft Office 2007 – procentuální zastoupení vzrostlo o 4 procentní body v případě základních škol a o 5 procentních bodů v případě středních škol. Počet instalací starších verzí MS Office 97/2000 a také počet instalací alternativního balíku OpenOffice se drží přibližně na stejné úrovni jako minulý rok.

22


Střední školy byly v roce 2008 při nákupech nových licencí od společnosti Microsoft aktivnější než základní školy. 72 % středních škol nakoupilo licence operačního systému MS Windows ve srovnání s 50 % základních škol. Licence kancelářského balíku nakoupilo 59 % středních škol a 40 % základních škol.

Z různých forem nákupu nových licencí operačního systému je na obou typech škol nejvyužívanější multilicenční smlouva School Agreement. Až 73 % nově zakoupených licencí na středních školách bylo zakoupeno právě tímto způsobem. Na základních školách se jednalo o 40 % všech nově zakoupených licencí. Druhým nejvyužívanějším způsobem byl nákup licence spolu s počítačem (OEM) – 31 % v případě základních škol a 15 % v případě středních škol. Multilicenční smlouvu Open Licence využili jenom 2 % základních škol.

23


Podobně jako při nákupu operačního systému je na obou typech škol nejvyužívanějším způsobem nákupu nových licencí multilicenční smlouva School Agreement. 69 % licencí na středních a 51 % licencí na základních školách bylo získáno v roce 2008 právě tímto způsobem. Druhým nejvyužívanějším způsobem je multilicenční smlouva Select pro školství. Tu využily základní školy při nákupu 35 % nových licencí a střední školy při nákupu 27 % nových licencí. V porovnání s operačními systémy můžeme pozorovat výrazný propad nákupu licencí spolu s počítačem – využito pouze při 7 resp. 4 % případů.

Nejpoužívanějším antivirovým programem na školách je AVG. 38 % škol chrání své počítače právě tímto programem. 34 % využívá antivirový program od společnosti Eset. Programy společností Avast resp. Symantec využívá 14 % resp. 6 % škol. Pouze 3 % škol nevyužívají žádný antivirový program.

24


Při správě softwaru můžeme pozorovat podobné rozdělení jako při správě hardwaru. Na středních školách je nejvyužívanější formou správy učitel na dohodu anebo částečný úvazek, kterého využívá 49 % středních škol. Na základních školách je nejvyužívanější formou správy externí společnost anebo jednotlivec. Tuto formu využívá 46 % základních škol. Nejméně využívanou formou správy je učitel vykonávající tuto činnost zadarmo.

Velká část škol software zatím neeviduje a pouze uschovává nabývací doklady. 51 % středních a 32 % základních škol eviduje software v Exceli anebo ve vlastní aplikaci. 11 % základních a 5 % středních škol využívá specializovaný software.

25


97 % středních a 81 % základních škol využívá informační systém školy. Oproti minulému roku se jedná o výrazný nárůst. Minulý rok 77 % všech škol používalo informační systém. Nejpoužívanějším informačním systémem je systém Bakaláři, který využívá 77 % středních a 51 % základních škol. Na středních školách je druhým nejpoužívanějším systémem SAS, který využívá 15 % středních škol.

Nejčastějším úkolem pro informační systém na škole je evidence známkování žáků. Na tento účel ho využívá 90 % středních a 61 % základních škol. U středních škol více než 50 % škol ještě informační systém využívá na tvorbu rozvrhu (64 %) a řízení suplování (56 %). Na základních školách je informační systém využíván méně – druhým nejčastějším úkolem informačního systému je tvorba rozvrhů, kterou využívá 33 % základních škol.

26


92 % středních a 75 % základních škol využívá server na správu počítačové sítě, připojení na internet nebo zajištění různých služeb uživatelům.

39 % z počítačů, které využívali nějakou serverovou službu, se připájelo k Windows Server 2003. 19 % počítačů využívalo služeb Unix / Linux serveru. Více než 10 % počítačů se ještě připájelo k serveru Novel. K řešením, která nejsou obsaženy v grafu, se připájeli méně než 3 % počítačů. Průzkum potvrdil trendy z minulých let – pokles využívání Windows Server 2000 (za poslední dva roky pokles o 29 procentních bodů) a také Microsoft Exchange Server 2007 (za poslední dva roky pokles o 10 procentních bodů). Průzkum zároveň ukázal, že výsledek Unix /Linux serverů v roce 2007 byl pravděpodobně ovlivněn nějakou anomálií mezi vzorkem škol z minulého průzkumu. Tento rok se podíl Unix / Linux serverů vrátil přibližně na úroveň spřed 2 let - na 19 %.

27


Střední školy nakupovali novější serverová řešení než základní školy. 43 % ze všech nově nakoupených serverových řešení v roce 2008 na středních školách tvořil nákup Windows Server 2008 a 36 % tvořil nákup Windows Server 2003. Základní školy podle průzkumu vůbec nenakupovali Windows Server 2008. 50 % z nově zakoupených serverových řešení na základních školách tvořil nákup staršího Windows Server 2003.

28


III.

Financování ICT

Nejvíc vlastních finančních prostředků školy investovaly do nákupu hardwaru, v průměru na jednu školu připadalo 89 tis. Kč. 54 tis. Kč vynaložila průměrná škola na služby spojené s provozem ICT, 32 tis. Kč na nákup softwaru a 34 tis. Kč na jiné účely (např. na připojení na internet). Při investicích na nákup hardwaru i softwaru došlo v roce 2008 k meziročním poklesům. V případě hardwaru o 29 %, v případě softwaru až o 36 %. Tyto poklesy mohou být způsobeny finanční krizí, která se začala projevovat v roce 2008. O 59 % vzrostly podle průzkumu výdaje na služby spojené s provozem ICT. Tento nárůst může být způsoben také změnou formulace otázky – oproti předešlým průzkumům tato otázka explicitně zahrnovala osobní ohodnocení učitelů.

Většina škol využívala zdroje zřizovatele na financování nákupu ICT. Činilo tak 92 % středních a 78 % základních škol. Střední školy v porovnání se základními školami také ve větší míře také využívali projekty MŠMT (23 % středních škol v porovnání s 15 % základních škol), rodičovské sdružení (21 % středních škol v porovnání s 9 % základních škol) či ESF projekty (15 % středních škol ve srovnání se 4 %základních škol).

29


Většina škola si připojení na internet financuje alespoň z části samostatně. Méně než jedna čtvrtina využívá jiné zdroje financování. Můžeme pozorovat velký rozdíl mezi základními a středními školami v struktuře financování. Základní školy využívají o 9 procentních bodů více jiné formy financování. U středních škol dominuje samostatné financování školou (až 90 % škol) oproti jinému způsobu financování (15 % škol). Oproti minulému roku se financování připojení na internet u obou typů škol posunulo směrem k financování z vlastních zdrojů.

30


IV.

Přístup k ICT na škole

Mezi základními a středními školami existuje významný rozdíl v míře použití ICT na vyučovacích hodinách. 8 % hodin na základních školách a 16 % hodin na středních školách se vyučuje s použitím ICT. Ve srovnání s minulým rokem nedošlo k významným změnám.

Při využití ICT mimo vyučování u základních škol dominují na obou typech škol kurzy a kroužky pro žáky. Své ICT prostředky tak využívá 75 % základních a 56 % středních škol. Ve srovnání s minulým rokem došlo k poklesu využití ICT při všech uváděných účelech. Nejvýraznější pokles byl zaznamenán při kurzech pro učitele – v roce 2007 89 % středních škol využívalo své ICT prostředky pro tento účel, v roce 2008 pouze 46%.

31


Všechny střední školy umožňují svým žákům přístup k ICT i mimo vyučování. 69% ho umožňuje kdykoli je ICT volná 31 % pouze po obědě. 92 % základních škol umožňuje svým žákům přístup k ICT i mimo vyučování. Většina z nich ho umožňuje pouze v pracovní dni po obědě. Více než třetina (37 %) základních škol umožňuje svým žákům přístup k ICT kdykoliv je volná. Průměrná doba, kterou mají žáci k dispozici na počítače a internet na škole mimo vyučování, činila v roce 2008 13,5 hodin na základních školách a 18,9 hodin na středních školách. Ve srovnání s minulým rokem, kdy byla průměrná doba za všechny školy 10 hodin došlo k výraznému zpřístupnění ICT pro žáky. Minimální uváděný čas byli 4 hodiny týdně (ve srovnání s 2 minulý rok) a maximální 100 (ve srovnání s 30 minulý rok).

32


V.

Webové stránky

Všechny střední školy v průzkumu mají vlastní internetovou stránku. 5 % základních škol uvedlo, že nemá svou internetovou stránku. Stejně jako v minulých letech internetové stránky slouží školám hlavně jako možnost prezentovat se. Proto nejčastěji vyskytujícím se obsahem bývají kontakty na školu (100 % středních škol, 87 % základních škol) a úspěchy školy (85 % středních a 83 % základních škol). Velký rozdíl mezi středními a základními školami můžeme pozorovat při informacích o přijímacích pohovorech, které na své stránce uvádí 85 % středních škol ve srovnání se 17 % základních škol. Významný rozdíl je také při uvádění rozvrhu hodin – činí tak 54 % středních a 38 % základních škol. Jediným obsahem, který se výrazněji častěji objevuje na stránkách základních škol v porovnání se středními školami, jsou informace o zájmových kroužcích – uvádí je 66 % základních a 51 % středních škol.

33

Průzkum pro PiL, Česká Republika, P-Mat, n.o., květen 2009 Většina škol má umístněné své stránky pomocí webhostingu. Webhostingové služby využívá 77 % středních a 75 % základních škol. Střední školy ve větší míře využívají vlastní server – činí tak 18 % středních škol ve srovnání se 14 % základních škol.

Ve srovnání s minulým rokem zůstal zachovaný počet škol, které aktualizují svou webovou stránku denně (13 %) anebo týdně (38 %). K výraznému posunu došlo mezi školami, které aktualizují měsíčně nebo příležitostně. Zhruba 30 % škol přešlo z měsíčních aktualizací na příležitostné aktualizace své webové stránky.

34


VI.

Schopnosti práce s počítačem - učitelé

61 % učitelů alespoň na uživatelské úrovni ovládá všechen dostupný software na škole. 32 % učitelů používá počítač pravidelně pro přípravu na vyučování, na vzdělávání i na vyučování. 32 % učitelů umí ovládat pouze textový editor a emailový klient. 4 % učitelů používá počítač jen v nutných případech. Pouze 3 % učitelů počítač neumí používat nebo ho nepoužívají vůbec. Oproti minulému roku se schopnosti učitelů pracovat s počítačem nezměnili.

Z grafu je vidět, že čím mladší učitelé, tím pozitivnější vztah k ICT mají. Více než polovina (52 %) učitelů mladších 30 let používá počítač pravidelně pro přípravu na vyučování. A 84 % z této věkové kategorie ovládá všechen dostupný software na škole. Můžeme si také povšimnout, že i u starších věkových kategorií je velmi málo těch, co počítač neovládají vůbec a těch, kteří počítač používají pouze v nutných případech.

35


Více než tři čtvrtiny učitelů hodnotí své schopnosti používání internetového prohlížeče a textového procesoru alespoň dobře. 59 % učitelů používá alespoň dobře emailového klienta. Tabulkový procesor ovládá 38 % učitelů alespoň na dobré úrovni. Nástroj na tvorbu prezentací ovládá alespoň na uživatelské úrovni 28 % učitelů. Více než polovina učitelů neovládá vůbec anebo ovládá slabě programovací jazyk (93 %), grafický software (67 %), nástroj na tvorbu prezentací (51 %) a instant messenger (52 %).

36

Průzkum pro PiL, Česká Republika, P-Mat, n.o., květen 2009 Program

Známka

Známka 2007

Známka 2006

Internetový prohlížeč

2,2

2,2

2,3

Textový procesor

2,3

2,2

2,3

E-mailový klient

2,7

2,5

2,6

2,7

-

-

Tabulkový procesor

3,1

3,0

3,0

Nástroj na tvorbu prezentací

3,5

3,4

3,5

Instant messenger

3,6

-

-

Grafický software

3,9

4,0

4,0

Programovací jazyk

4,7

4,7

4,8

Bezpečné použití počítače a internetu

Když převedeme slovní hodnocení na čísla (výborně – 1, dobře – 2, průměrně – 3, slabě – 4, neovládám – 5), můžeme pro každou práci vypočítat průměrnou známku, jakou se hodnotí učitelé. Nejlépe své schopnosti učitelé hodnotí v práci s internetovým prohlížečem (2,2) a textovým procesorem (2,3). O něco horší je jejich schopnost práce s emailovým klientem – při ní se ohodnotili známkou 2,7. V tabulce můžeme vidět také porovnání s předchozími dvěma lety. Většina hodnocení zůstala na stejných úrovních jako před rokem. Největší zhoršení bylo zaznamenáno při práci s e-mailovým klientem. Schopnost bezpečného použití (průměrné hodnocení 2,7) a práce s instant messengerom ( průměrné hodnocení 3.6) nebyli v předchozích průzkumech zkoumána. Průměrná známka za všechny činnosti je 3,2. V roce 2007 se učitelé v průměru hodnotili známkou 3,1.

37


Předchozí graf ukazuje celkové průměrné hodnocení učitelů podle jednotlivých věkových kategorií. Vidíme, že platí, čím mladší učitelé, tím je jejich hodnocení lepší. Rozdíl mezi nejmladší a nejstarší věkovou skupinou je téměř jeden celý stupeň - 0,8.

.

7 % všech učitelů má vlastní webovou stránku nebo blog. Mezi mladšími učiteli se vlastní webové stránky vyskytují výrazně častěji – až 13 % učitelů do 30 let má vlastní webovou stránku. Naopak u věkové kategorie 51-60 let jenom 5 % učitelů má svou webovou stránku.

38


50 % učitelů používá ve škole denně textový procesor. Dalších 27 % tak činí jednou týdně. 69 % učitelů používá denně internetový prohlížeč. Dalších 16 % ho používá jednou týdně. Téměř polovina (44 %) učitelů používá emailového klienta denně, dalších 20 % ho používá jednou týdně. Jenom malá část učitelů používá pravidelně grafické nástroje (10 %) nebo programovací nástroje (2 %). 11 % učitelů vůbec nepoužívají textový procesor a 11 % vůbec nepoužívá internetový prohlížeč.

85 % učitelů považuje kvalitu a přístup k internetu na škole za alespoň dobrý. 5 % se zdá nevyhovující kvalita a pouze 2 % se zdá nevyhovující přístup k internetu. Podle hodnocení učitelů je nejproblematičtější části bezdrátové připojení – to bylo 41 % učitelů ohodnoceno jako nevyhovující a pouze 15 % ho označilo jako výborné. Pokud převedeme slovné hodnocení na číselné (výborný – 1, dobrý – 2, dostatečný – 3, nevyhovující – 4), můžeme spočítat průměrné hodnocení pro všechny kategorie. Nejlepší hodnocení 1,8 získal přístup k internetu na škole. Druhé nejlepší hodnocení (1,9) získala kvalita internetového připojení. Celkové průměrné hodnocení stavu počítačů na škole je 2,2, tzn. dobré.

39


95 % učitelů využívá počítač ke hledání informací na internetu. 93 % pro vyhledávání a přípravu materiálů pro vyučování. Na druhé straně řebříčku míry používání je evidence docházky, kterou na počítači dělá 20 % učitelů, chatování (32 % učitelů) a evidence známkování, kterou na počítači dělá 36 % učitelů. Učitelé doma využívají počítač hlavně na hudbu a filmy (48 %), přípravu materiálů na vyučování (42 %), psaní dokumentů a odborných prací (41 %) a psaní časově-tematických plánů (40 %). Ve škole je nejčastějším využitím počítače zkoušení a hodnocení žáků (39 %) a vysvětlování učiva ve třídě (36 %).

40


Nejčastěji zadávaným úkolem souvisejícím s využitím počítače je příprava referátů s využitím internetu. Alespoň občas je zadává 65 % učitelů. Úlohy na používání textových nebo tabulkových procesorů dostávají alespoň občas žáci 30 % učitelů. Pouze 20 % učitelů zadává alespoň někdy úkoly na přípravu grafických prezentací.

41


Meziročně pokles počet učitelů, kteří se v průzkumu vyjádřili, že zadávají svým žákům pravidelně (alespoň jednou týdně) úkoly s využitím počítače. K poklesu o 1 až 5 procentních bodů došlo také u všech dotazovaných úkolů, které učitelé zadávají alespoň občas.

42


Ve srovnání s minulým rokem došlo k poklesu učitelů, kteří realizují projektové vyučování z 82 % na 66 %. K poklesu došlo jak v kategorii jeden projekt ročně (meziroční pokles o 7 procentních bodů) tak v kategorii dva až tři projekty ročně (meziroční pokles 9 procentních bodů). Tento pokles koreluje s poklesem zájmů mezi učiteli o školení k projektovému vyučování.

Učitelé měli vyznačit 3 věci, které by jim nejvíc pomohly k tomu, aby používali PC ve vyučování častěji. Téměř polovině učitelů (43 %) chybí čas a potřebovali by ho více. 38 % učitelů potřebuje vlastní počítač nebo notebook. Téměř třetina učitelů by potřebovala volnou počítačovou učebnu. Přes 20 % učitelů označilo ještě dva důvody: nedostatek elektronických vzdělávacích materiálů (23 %) a nedostatek školení ke tvorbě vlastních vzdělávacích materiálů. Ve srovnání s minulým rokem došlo k jedné významné změně – potřeba vlastního notebooku se posunula z pátého místa na druhé místo v pořadí důležitosti překážek ve využívání počítače ve výuce častěji.

43


VII.

Spolupráce a vzdělávání v oblasti ICT

V porovnání s minulým rokem došlo k významnému propadu v míře spolupráce s jinými školami. 18 % základních a 28 % středních škol spolupracuje s jinými školami v oblasti ICT. U základních škol došlo k propadu o 31 procentních bodů a u středních škol o 14 procentních bodů. Nejčastěji uváděnými formami spolupráce jsou společné projekty, konzultace a školení.

Dalším potvrzením jistého poklesu v roce 2008 jsou školení učitelů. Kým v minulém roce všechny zúčastněné školy posílaly své učitele na školení organizované mimo školy, tento rok tak činilo pouze 86 % základních a 90 % středních škol. Mírně poklesl také počet škol, které si organizují vlastní školení v rámci školy (o 5 procentních bodů u středních škol). Naopak vzrostla podpora názoru, že učitel by se měl sám vzdělávat v této oblasti (o 3 procentní body u středních škol a o 5 procentních bodů u základních škol).

44


Více než polovina škol by přivítala školení na tvorbu výukových materiálů s využitím ICT a školení na využití počítačů v pedagogické praxi učitele. Tyto dva typy školení by uvítal stejný počet škol jaký minulý rok. K největšímu poklesu došlo při zájmu o projektové vyučování s využitím ICT prostředků – před rokem o tento typ školení mělo zájem 61 % škol, v letošním roce je to 50 % základních a 36 % středních škol. Tento pokles zájmu může být způsoben vyšší ponukou příslušných školení. Největší rozdíly mezi středními a základními školami je při školeních na správu sítí a počítačových učeben (o 18 procentních bodů vyšší zájem ze strany středních škol), projektového vyučování pomoci prostředků ICT (o 14 procentních bodů vyšší zájem ze strany základních škol) a školení na tvorbu výukových materiálů s využitím ICT (o 13 procentních bodů vyšší zájem ze strany středních škol).

45


VIII.

Vzdělávání v oblasti ICT podle učitelů

68 % učitelů přiznává školením pro učitele největší zásluhu na jejich vzdělávání v oblasti ICT. Významné se ještě ukazuje samostudium, které má zásluhu u 54 % učitelů, a také spolupráce s kolegy v případě 38 % učitelů. 14 % učitelů uvedlo, že studium na vysoké škole má zásluhu na jejich vzdělávání v oblasti ICT. Pro 10 % učitelů vedli k zvýšení vzdělání v oblasti ICT internetové stránky nebo blogy jiných učitelů. Internetové stránky jiných učitelů se v průzkumu za rok 2007 nevyskytovali.

23 % učitelů se v roce 2008 zúčastnilo alespoň jednoho kurzu zaměřeného na ICT. Oproti minulému roku se jedná o výrazný pokles – v roce 2007 se 54 % učitelů zúčastnilo alespoň jednoho kurzu zaměřeného na ICT. 18 % učitelů absolvovalo školení na využití počítačů ve své pedagogické praxi. 9 % učitelů bylo na školení zaměřeném na konkrétní software. V obou případech se jedná o méně než poloviční množství učitelů z roku 2007. Pouze 3 % učitelů se zúčastnili školení na správu počítačů nebo počítačových učeben. Z těch učitelů, kteří se zúčastnili alespoň nějakého školení zaměřeného na ICT v roce 2008 se dvě třetiny zúčastnili právě jednoho školení a třetina dvou školení. Počet učitelů, kteří se zúčastnili více než dvou školení je menší než 2 %.

46


Nejvíc učitelů by se chtělo v budoucnu vzdělávat v oblasti software na zpracování fotek a videa (28 %). 26 % učitelů by se chtělo více vzdělávat v oblasti využití ICT na vyučování svého předmětu. 22 % učitelů by se chtělo lépe naučit používat PowerPoint a grafický software, 18 % Excel. O školení neuvedené v grafu uvedlo zájem méně než 2 % učitelů. Oproti minulému roku poklesl zájem o školení na tvorbu výukových materiálů – minulý rok to bylo třetí nejžádanější školení.

94 % učitelů se setkává s podporou ze strany vedení školy při doplňování si svého vzdělání a je jim umožněno účastnit se školení a kurzů. 5 % učitelů musí využívat své volno k dalšímu studiu. 1 % učitelů není ze strany vedení školy umožněno účastnit se školení a kurzů. Oproti minulému došlo k zlepšení situace – 8 % učitelů si již nemusí brát osobní volno a je jim účast na školeních umožňována jako součást dalšího vzdělávání.

47


IX.

Používání počítače a internetu žáky

Průměrný žák začal nejdřív v 9 letech používat počítač doma. Pak v 10,4 letech ho začal používat i ve škole. V 11,1 letech začal používat internet doma a v 11,4 letech i ve škole.

Věk, ve kterém se žáci střetávají poprvé s počítačem neustále klesá, u nejmladších žáků v průzkumu to bylo 6,6 let – o 2,4 roku méně než v průměru celkem. Naopak, někteří žáci starší 18 let se k internetu doma dostali až po dosažení věku 14 let.

48


Téměř polovina žáků (44 %) se považuje za samouky v oblasti počítačů. Více než třetina (38 %) žáků přiznává zásluhu svému učiteli. 27 % se naučilo používat počítač zásluhou rodičů nebo sourozenců. Kamarádi mají zásluhu v 23 % případů. Ve srovnání s minulým rokem došlo k mírnému poklesu těch, kteří se naučili ICT používat sami a taky těch, kterých ICT naučili používat rodiče nebo sourozenci. Naopak vzrostl počet těch, kteří hlavní zásluhu přiznávají svému učiteli ve škole.

91 % žáků používá počítač doma pravidelně (alespoň jednou týdne). Z toho 82 % denně a 18 % jednou týdně. Ve škole při vyučování je počítač denně využíván 20 % žáků a jednou týdně 70 % žáků. Ve škole po vyučování nebo jinde počítač pravidelně používá méně než jedna pětina žáků. 6 % nepoužívá počítač vůbec doma. 67% ho vůbec nepoužívá ve škole při vyučování.

49


Počet žáků, kteří používají počítač ve škole, se stabilizoval a zůstal na stejné hodnotě jako před rokem – 95 % žáků využívá počítač ve škole alespoň občas. Mírně se zvýšil počet žáků, kteří používají počítač doma – vzrostl o 2 procentní body z 89 % na 91 %.

Nejvíc žáků (68 %) používá internet doma denně. Dalších 13 % ho doma používá jednou týdně. 74 % žáků ho používá ve škole přes vyučování alespoň jednou týdně. Ve škole po vyučování používá internet pravidelně (alespoň jednou týdně) 20 % žáků. 11 % žáků vůbec nepoužívá internet ve škole při vyučování. 12 % vůbec nepoužívá internet doma.

50


Oproti minulému roku se zvýšil počet žáků ve všech kategoriích kromě pravidelného používání na jiných místech, jako jsou doma a ve škole. O 6 procentních bodů vzrostl počet žáků, kteří využívají internet doma pravidelně (tj. alespoň jednou týdně). O 3 procentní body vzrostl počet žáků, kteří využívají počítač doma alespoň jednou měsíčně. Počet uživatelů ve škole vzrostl u pravidelného používání o 3 procentní body a u používání alespoň jednou měsíčně o 4 procentní body.

Nejčastější činností, kterou žáci vykonávají za počítačem je vyhledávání na internetu. Více než polovina žáků (58 %) tak činí alespoň 5 hodin týdně. Druhou nejčastější činností je chatování / mailování, čemuž 49 % žáků věnuje alespoň 5 hodin týdně. 56 % žáků věnuje méně než 2 hodiny času stráveného za počítačem práci do školy. Pouze 19 % žáků dělá práci do školy za počítačem více než 5 hodin týdně.

51


Nejčastěji uváděnými stránkami, které si žáci prohlížení jsou stránky související s vyučováním. 71 % respondentů uvedlo, že si vyhledává informace potřebné do školy. Dvě třetiny žáků chatují. Více než polovina žáků ještě využívá elektronickou poštu (59 %) a hrává online hry (51 %). O něco méně než polovina žáků si prohlíží na internetu fotoalba (47 %). Hudbu, videa nebo software si stahuje 27 % žáků. K ostatním činnostem se přihlásilo 10 a méně procent žáků.

94 % zúčastněných žáků má doma počítač. Pouze 6 % ho nemá. 71 % zúčastněných žáků nic nebrání ve využívání počítače doma. Oproti minulému roku došlo k zlepšení o 2 procentní body. Jako nejvážnější důvod, který brání v užívání počítače doma, jsou rodiče, kteří brání 11 % žáků v používání počítače doma. 11% žáků nemá čas na používání počítače doma. 3 % brání zastaralý počítač. O zlepšení počítačové vybavenosti domácností svědčí snížení počtu domácností bez počítače o 2 procentní body a snížení počtu domácností se zastaralým počítačem o 1 procentní bod.

52


84 % žáků má doma připojení k internetu. Více než dvěma třetinám (68 %) žáků nic nebrání v používání internetu doma. Jako nejčastější důvody, které jim brání v používání internetu doma, jsou uváděny nedostatek času (12 %) a omezený přenos dat (8 %). Oproti minulému roku došlo pouze k mírným změnám.

93 % respondentů průzkumu, kteří mají doma počítač, uvedlo, že na něm mají nainstalovaný operační systém Microsoft Windows. 4 % uvedli, že mají nainstalovaný operační systém Linux. Více než dvě třetiny žáků mají nainstalovaný kancelářský balík Microsoft Office. Alternativní kancelářský balík uvedlo 14 % žáků.

53


X.

Počítače ve škole podle vnímání žáků

Nejčastěji uváděný důvod používání školního počítače u žáků je prohlížení si stránek nesouvisejících s vyučováním. 77 % žáků používá školní počítače na tento účel. Druhým nejčastějším důvodem je vyhledávání informací potřebných na vyučování. Více než polovina žáků používá školní počítače ještě na následující účely: chatování (60 %), mailování (56 %), hraní her (54 %), textové a tabulkové procesory (53 %) a přípravu referátů (51 %). Pravidelným používáním se pro účely tohoto grafu myslí používání alespoň jednou týdně. Používáním se myslí, že daný žák používá školní počítač k danému účelu alespoň jednou měsíčně.

54


64 % žáků považuje kvalitu internetového připojení na škole za alespoň dobrou. 10 % se zdá nevyhovující. Podle žáků jsou nejproblematičtější oblasti počet a stav počítačů – pouze 2 resp. 4 % označili stav resp. Počet počítačů na škole za vynikající. Naopak 29 % a 36 % ho označilo za nevyhovující. Pokud převedeme slovné hodnocení na číselné (výborný – 1, dobrý – 2, dostatečný – 3, nevyhovující – 4), můžeme spočítat průměrné hodnocení pro všechny kategorie. Nejlepší hodnocení 2,2 získala kvalita internetového připojení. Druhé nejlepší hodnocení (2,3) získali shodně přístup k počítačům a přístup k internetu. Celkové průměrné hodnocení stavu počítačů na škole je 2,5, tzn. dobré/dostatečné. Průměrná celková známka od žáků je o 0,3 horší než průměrná známka od učitelů.

55


Více než polovině žáků nic nebrání používat počítače ve škole. Jako nejčastější důvod, proč nemohou používat počítače ve škole je uváděn nedostatečný přístup k počítačům ve škole (32 %). 12 % žákům brání v používání počítače ve škole jejich malé množství. 13 % žáků uvádí, že je počítače ve škole nezajímají. 6 % žáků uvádí problém se zastaralostí počítačů.

53 % žáků nic nebrání v používání internetu ve škole. Nejčastější překážky v plnohodnotném používání internetu jsou omezený přístup na internetové stránky (22 % žáků), nedostatek zájmu a času (14 % žáků) a to, že učitelé žáky na internet nepustí. Nejvýraznější změna nastala při pomalém internetu – počet žáků, kteří uvedli tento důvod jako překážku v přístupu na internet na škole klesl na polovinu.

56


XI.

Počítače jako součást vyučování podle vnímaní žáků Vyučovací hodina

Průměrná známka

Práce s notebooky ve třídě

1,6

Práce na počítačích v počítačové učebně

1,8

Vysvětlování učiva pomocí interaktivní tabule

2,0

Vysvětlování učiva pomocí počítače a dataprojektoru

2,1

Nejoblíbenějším typem vyučovací hodiny s využitím ICT je práce s notebooky ve třídě, které žáci udělili průměrnou známku 1,6. Dobře dopadli i ostatní dotazované typy vyučovacích hodin: práce na počítačích v počítačové učebně (1,8), vysvětlování učiva pomocí interaktivní tabule (2,0) a vysvětlování učiva pomocí počítače a diaprojektoru (2,1). V průzkumu za rok 2007 byly dotazovány i vyučovací hodiny bez využití ICT a průměrné známky se pohybovali v rozpětí 1,9-3,5.

Pouze 5 % žáků se v průzkumu vyjádřilo, že všichni jejich učitelé ovládají práci s počítačem. 17 % žáků uvedlo, že většina jejich učitelů ovládá práci s počítačem. Největší skupinu tvořili žáci, kteří uvedli, že přibližně polovina jejich učitelů ovládá práci s počítačem. Více než třetina žáků uvedla, že velmi málo učitelů ovládá práci s počítačem.

57


XII.

Schopnosti práce s počítačem u žáků

Mezi programy, které žáci ovládají nejlépe, patří internetový prohlížeč, o kterém 47 % žáků prohlásilo, že ho ovládá výborně, a také textový procesor, o kterém 62 % žáků prohlásilo, že ho ovládá alespoň dobře. 5 % žáků se přiznalo, že vůbec neumí používat internetový prohlížeč. 3 % žáků vůbec neovládá textový procesor. Téměř čtvrtina žáků vůbec neovládá nástroj na tvorbu prezentací. 15 % žáků neovládá vůbec e-mailový klient. Více než polovina (54%) vůbec neovládá žádný programovací jazyk. Ostatní znalosti nalezneme v přehledném grafu.

58

Průzkum pro PiL, Česká Republika, P-Mat, n.o., květen 2009 Program

Známka

Známka 2007

Známka 2006

Internetový prohlížeč

1,9

2,1

2,3

Textový procesor

2,3

2,4

2,6

E-mailový klient

2,9

3,0

3,3

Nástroj na tvorbu prezentací

3,1

3,2

3,4

Tabulkový procesor

3,1

3,3

3,3

Grafický software

3,5

3,6

3,6

Programovací jazyk

4,2

4,2

4,2

Když převedeme slovní hodnocení na čísla (výborně – 1, dobře – 2, průměrně – 3, slabě – 4, neovládám – 5), můžeme pro každou práci vypočítat průměrnou známku, jakou se hodnotí žáci. Nejlépe své schopnosti žáci hodnotí v práci s internetovým prohlížečem – průměrná známka je 1,9. O něco horší je jejich schopnost práce s textovým editorem – při ní se ohodnotili známkou 2,3. Průměrná známka za všechny činnosti je 3,0. V loňském roce se žáci hodnotili hůř – 3,1. Zpomezi jednotlivých programů došlo je k zlepšení o 0,2 v hodnocení úrovně používání internetového prohlížeče (z 2,1 na 1,9), textového procesoru (z 2,4 na 2,1) a tabulkového procesoru (z 3,3 na 3,1). V ostatních případech kromě programovacího jazyka došlo k meziročnímu zlepšení o jednu desetinu známky.

59


Více než jedna třetina všech žáků má vlastní webstránku (34 %). Mezi pohlavími existuje výrazný rozdíl. 25 % dívek a až 43 % chlapců má vlastní webstránku. U chlapců byl také pozorován vyšší růst internetových stánek – 4 procentní body ve srovnání s 1 procentním bodem u dívek.

68 % žáků by se chtělo ve škole naučit více o zpracování multimédií. Téměř dvě třetiny by se také rádi dověděli o tvorbě www stránek. 32 % žáků považuje výuku programování za nedostatečnou. 28 % žáků by zajímalo více informací o počítačových sítích a 16 % žáků by se chtělo dovědět více o správě hardwaru.

60


XIII.

Vnímání internetové bezpečnost žáky

Více než dvě třetiny žáků si myslí, že internet může být i nebezpečný. Jako nejčastější nebezpečí uváděli víry, spam, nedostatečné zabezpečení a ztrátu dat. 8 % žáků jsi myslí, že internet nemůže být nebezpečný a 25 % neumělo odpovědět na tuto otázku. Oproti minulému roku došlo k mírnému zvýšení povědomí o možném nebezpečí internetu.

Učitelé ve škole byli těmi, kteří nejčastěji upozorňovali na nebezpečí internetu. 32 % žáků uvedlo, že učitelé je upozornili, že internet může být i nebezpečný. Rodiče nebo sourozenci tak udělali v 26 % případech žáků. 21 % žáků nikdo neupozornil na možné nebezpečí internetu. 40 % z těchto žáků si bylo vědomých možného nebezpečí i bez předchozího upozornění ze strany autority. Meziročně došlo k posílení důležitosti učitele, spolužáků a kamarádů při vysvětlovaní nebezpečí internetu. Obě skupiny uvedlo o 3 procentní body více žáků.

61


Rodiče se v 39 % případech nezajímají o to, co dělají jejich děti na internetu. V 60 % se zajímají občas a v 1 % případů je kontrolují při každém přístupu na internet. Meziročně došlo k mírnému zvýšení míry nezájmu.

79 % všech žáků využilo internet k seznámení se s někým. Oproti minulému roku došlo ke zvýšení o 2 procentní body

62


40 % všech žáků má podle vlastních slov zkušenosti s obtěžováním na internetu. Oproti minulému roku se tato hodnota výrazně nezměnila. 22 % žáků pozná někoho, kdo byl obtěžován na internetu.

63


XIV.

Iniciativa Partneři vo vzdělávání

Ve srovnání s minulým rokem došlo k výraznému nárůstu povědomí o projektu Moderní učitel – kým před rokem se v průzkumu vyjádřilo 12 % základních škol a 16 % středních škol, že zná tento projekt, v letošním roce se tak vyjádřilo 32 % základních škol a 56 % středních škol. U základních škol se jedná o nárůst o 266 % a u středních škol dokonce o 350 %. Střední školy mají obecně lepší povědomí o jednotlivých projektech iniciativy PiL – rozdíl činí někdy až 26 procentních bodů jako v případě povědomí o projekte Moderní ředitel. Projekty, které v grafu mají hodnotu 0 %, nebyli předmětem průzkumu za rok 2007.

64


Jediným programem z iniciativy PiL, který zná širší učitelská veřejnost je portál Moderní výuka, o němž se 31 % respondentů vyjádřilo, že ho zná. Při ostatních programech tak učinilo méně než 5 % učitelů. Učitelé znají portál Moderní výuka ve větší míře než vedení škol.

Nejvíce škol (29 % základních a 38 % středních škol) se o iniciativě PiL dovědělo na konferenci nebo školení. Druhým nejčastějším zdrojem informací byl internet, který uvedlo 21 % základních a 38 % středních škol. Roadshow Microsoft pro školství nebyla v roce 2007 realizována.

65


Nejlepším zdrojem prvních informací o iniciativě PiL je internet. Zpomezi učitelů, kteří znají iniciativu PiL, se 38 % vyjádřilo, že ji znají z internetu. Téměř čtvrtinu z nich s touto iniciativou seznámili kolegové a 15 % vedení školy. 11 % získalo úvodní informace z jiných médií, jako jsou tlač, televize nebo rozhlas. Ve srovnání s minulým rokem nastal pokles důležitosti vedení školy – z prvního místa se posunulo na třetí.

Téměř polovina učitelů zná portál Moderní učitel (48 %). Z nichž 12 % ho využívá ve své práci a 88 % o něm slyšelo, ale zatím se nezapojilo.

66


Z těch učitelů, kteří navštěvují portál Moderní učitel ke své práci, 64 % tak činí jednou do měsíce. 9 % ho navštěvuje pravidelně alespoň jednou týdně. 27 % ho navštěvuje jednou za rok.

67


C. Závěr Rok 2008 je možné nazvat rokem stabilizace. Poprvé po dobu dělání tohoto průzkumu nebyl jednoznačně zaznamenán růst. Některé ukazatele se dokonce (v rámci statistické odchylky) mírně zhoršili. To může být způsobeno jednak světovou finanční a hospodářskou krizí, která v roce 208 začala dopadat také na Českou republiku. Druhým možným důvodem této stagnace je dosažení dostatečně dobré úrovně, ze které se už nedá očekávat taký rapidní růst jako v předešlých letech. Školy Na jeden počítač na základní škole připadalo 9,3 žáka. Na střední škole to bylo 7,5 žáka. O jeden učitelský počítač se v průměru dělilo 2,1 učitelů na základních a 1,9 učitele na středních školách. Mírně se zvýšila mobilita počítačů učitelů – 22 % všech učitelských počítačů jsou notebooky. Průměrná základní škola v roce 2008 získala o 2 nové počítače více, než kolik jich vyřadila. U středních škol rozdíl činil 1 počítač. I tento ukazovatel potvrzuje postupné dobíhání středních škol základními školami. Nejčastějším typem připojení na internet bylo wifi, které využívalo 42 % základních a 59 % středních škol. Nejčastější rychlostí bylo připojení v rozpětí 2049-4096 kb/s. Téměř čtvrtina základních a téměř polovina středních škol poskytuje wifi připojení pro své žáky. Dominantním operačním systémem zůstal Microsoft Windows XP s podílem 71% na základních školách a 75 % na středních školách. Nejpoužívanějším kancelářským balíkem byl Microsoft Office 2003 s 37% podílem. Alternativní kancelářský balík OpenOffice.org měl 12% podíl. Nejpoužívanějšími antivirovým řešeními na školách jsou řešení od společností AVG (38 %) a ESET (34 %). Množství financí určených na oblast ICT kleslo v oblastech nákupu hardwaru a softwaru o 29 36 %. Tento pokles byl nejpravděpodobněji způsoben propukající finanční a ekonomickou krizí. Učitelé 61 % učitelů ovládá na uživatelské úrovni všechen dostupný software na škole. Programy, ve kterých své schopnosti učitelé ohodnotili nejlépe, jsou internetový prohlížeč (průměrná známka 2,2), textový procesor (2,3) a emailový klient (2,7). Relativně dobře dopadlo i hodnocení bezpečného použití počítače a internetu (2,7). Průměrná známka za všechny činnosti byla 3,2, přičemž rozdíl mezi nejmladší a nejstarší zkoumanou skupinou učitelů byl 0,8. Internetový prohlížeč, textový procesor a emailový klient patří také mezi 3 učiteli nejpoužívanější programy. Všechny 3 využívá alespoň 64 % učitelů alespoň jednou týdně. Nejčastějším účelem využívání počítače je hledání informací na internetu (95 % učitelů) a vyhledávání a příprava materiálů pro vyučování (93 %). Nejvážnějšími důvody, proč učitelů nevyužívají počítač ve výuce častěji, jsou nedostatek času a absence vlastního počítače resp. notebooku.

68

Průzkum pro PiL, Česká Republika, P-Mat, n.o., květen 2009 Žáci Žáci začínají v průměru používat počítač doma v 9 letech, počítač ve škole v 10,4 letech, internet doma v 11,1 a internet ve škole v 11,5. 91 % žáků používá počítač doma alespoň jednou týdně. Ve škole přes vyučování tak činí 90 % žáků. 6 % žáků uvedlo, že doma nemají počítač. Nejvíce žáků využívá internet pro vyhledávání informací potřebných do školy (71 %), chat (67 %) a elektronickou počtu (59 %). Nejčastější činností žáků na školních počítačích jsou prohlížení stránek nesouvisejících s vyučováním, vyhledávání informací na vyučování a chatování. Podle vlastního sebehodnocení žáci nejlépe ovládají internetový prohlížeč (průměrná známka 1,9), textový procesor (2,3) a emailový klient (2,9). Celková průměrná známka za všechny dotazované programy byla 3,0. Nejlépe hodnocenou hodinou byla práce s notebooky ve třídě (průměrná známka 1,6). Podle třetiny žáků jen velmi málo učitelů ovládá práci s počítačem. Na 93 % domácích počítačích žáků je nainstalován operační systém Microsoft Windows. Na 68 % je nainstalován kancelářský balík Microsoft Office.

69

Průzkum pro program Partneři ve vzdělávání rok 2008

Recommend Documents