PROGRAM KURZŮ
U3V
PRO AKADEMICKÝ ROK
třetího věku
2016/17
UNIVERZITA
SEZNAMTE SE: BICÍ + SMYČCE + DECHY DVOUSEMESTRÁLNÍ CYKLUS KURZŮ ZIMNÍ SEMESTR + LETNÍ SEMESTR akademického roku 2016/17
PŘEDNÁŠKY SE KONAJÍ VŽDY V PÁTEK PRO SKUPINU A: OD 13.00 DO 14.40 PRO SKUPINU B: OD 15.00 DO 16.40 ZAČÁTEK 7. ŘÍJNA 2016 CENA 1.390,- Kč
BÁSNÍCI KLAVÍRU JEDNOSEMESTRÁLNÍ KURZ ZIMNÍ SEMESTR akademického roku 2016/17
PŘEDNÁŠKY SE KONAJÍ VŽDY V PÁTEK PRO SKUPINU D: OD 13.00 DO 14.40 PRO SKUPINU E: OD 15.00 DO 16.40 ZAČÁTEK 14. ŘÍJNA 2016 CENA 980,- Kč
JAZZ VÁŽNĚ, NEVÁŽNĚ, ALE HLAVNĚ ODVÁŽNĚ JEDNOSEMESTRÁLNÍ KURZ LETNÍ SEMESTR akademického roku 2016/17
PŘEDNÁŠKY SE KONAJÍ VŽDY V PÁTEK OD 13.30 DO 15.10 ZAČÁTEK 10. BŘEZNA 2017 CENA 780,- Kč
SEZNAMTE SE: BICÍ + SMYČCE + DECHY
ZIMNÍ SEMESTR (ŘÍJEN 2016 – LEDEN 2017) BICÍ NÁSTROJE V NAŠICH ŽIVOTECH
LETNÍ SEMESTR (ÚNOR 2017 – KVĚTEN 2017) I SMYČCOVÉ NÁSTROJE MAJÍ DUŠI KATEDRA DECHOVÝCH NÁSTROJŮ PŘEDSTAVUJE…
BICÍ NÁSTROJE V NAŠICH ŽIVOTECH Bicí nástroje provázejí lidstvo odnepaměti. Dokonce se říká, že kromě lidského hlasu jsou to nejstarší hudební nástroje člověčí historie. V nejrůznějších podobách je nacházíme v kulturách po celém světě. Co o nich víme? Co všechno spadá do kategorie bicích nástrojů? Kde všude se s nimi setkáváme? Proč máme nutkání rozeznít takový nástroj, když jsme mu nablízku? 7. října 2016
SVĚT BICÍCH NÁSTROJŮ prof. MgA. Martin Opršál
14. října 2016
TYMPÁNY ANEB KRÁLOVSKÝ NÁSTROJ SYMFONICKÉHO ORCHESTRU MgA. Radek Tomášek
21. října 2016
DALŠÍ BICÍ NÁSTROJE SYMFONICKÉHO ORCHESTRU MgA. Radek Tomášek
4. listopadu 2016
LATINSKO-AMERICKÉ INSPIRACE MgA. Martin Kleibl
11. listopadu 2016
BICÍ NÁSTROJE MELODICKÉ prof. MgA. Martin Opršál
25. listopadu 2016
BUBENÍCI KAPELNÍCI Kamil Slezák
2. prosince 2016
KDYŽ NA BUBNY HRÁLY ŽENY MgA. Radek Tomášek
9. prosince 2016
FESTIVAL BICÍCH NÁSTROJŮ (v Divadle na Orlí) Mark Ford, Edward Soph, Paul Rennick
16. prosince 2016
CESTA KE ZVONŮM Mgr. Petr Vácha
6. ledna 2017
ELASMATOFONY ANEB BICISTÉ MUSÍ BÝT SCHOPNI ZAHRÁT TÉMĚŘ NA COKOLIV doc. Mgr. Ing. MgA. Dan Dlouhý, PhD.
Přednášky se konají v budově Hudební fakulty JAMU v Brně (Klenbový sál), Komenského nám. 6, 662 15 Brno. Festival bicích nástrojů se koná v Divadle na Orlí / Hudebně-dramatické laboratoři JAMU, Orlí 19, 602 00 Brno.
PÁ 7. ŘÍJNA 2016 MARTIN OPRŠÁL: SVĚT BICÍCH NÁSTROJŮ Co všechno řadíme mezi bicí nástroje? Podle jakých kritérií je dělíme do dalších podskupin? Díky špičkově vybavené třídě bicích nástrojů HF JAMU si na úvod uděláme pořádek v nejstarší nástrojové skupině.
PÁ 14. ŘÍJNA 2016 RADEK TOMÁŠEK: TYMPÁNY ANEB KRÁLOVSKÝ NÁSTROJ SYMFONICKÉHO ORCHESTRU Tympány, známé také pod lidovým označením kotle, byly odpradávna používány v kapelách na císařských a královských dvorech. Jako vůbec první bicí nástroje byly v éře baroka začleněny do orchestru. Jejich historie je však ještě mnohem pestřejší a zajímavější.
PÁ 21. ŘÍJNA 2016 RADEK TOMÁŠEK: DALŠÍ BICÍ NÁSTROJE SYMFONICKÉHO ORCHESTRU Bicích nástrojů v dnešním symfonickém orchestru můžeme napočítat desítky. Ne vždy plní funkci pouze rytmickou, nýbrž též melodickou či zvukomalebnou. Díky svým téměř nekonečným zvukovým možnostem nacházejí zejména u současných skladatelů široké uplatnění.
PÁ 4. LISTOPADU 2016 MARTIN KLEIBL: LATINSKO-AMERICKÉ INSPIRACE Rumba, Son, Danzon, Mambo, Cha-cha-cha, Salsa, Songo, Timba, Merengue, Samba, Bossa Nova – na mnohé z těchto názvů si vzpomeneme v souvislosti s tanečními. Rozkryjeme vývoj těchto latinsko-amerických hudebních stylů, jejichž kořeny sahají k evropské melodice a africkým rytmům. Neobejdeme se bez bicích nástrojů typických pro tuto oblast.
PÁ 11. LISTOPADU 2016 MARTIN OPRŠÁL: BICÍ NÁSTROJE MELODICKÉ Bicí nástroje si nejčastěji spojujeme s výrazným rytmem, ale dá se na ně zahrát melodie? A také akordy a vůbec vše, co známe z jiných nástrojových skupin? Samozřejmě! Vedle nástrojů s neurčitou výškou zvuku máme totiž celou podskupinu bicích nástrojů s vyladěnými tóny. Co všechno lze s těmi xylofony, vibrafony, marimbami a dalšími dosáhnout?
PÁ 25. LISTOPADU 2016 KAMIL SLEZÁK: BUBENÍCI KAPELNÍCI V reminiscenci na minulé kurzy si představíme některé hráče na bicí nástroje z oblasti jazzové a swingové hudby, a nebudou to hráči ledajací. Pod mikroskop se dostanou bubeníci, kteří stanuli v čele svých orchestrů či menších hudebních souborů jako jejich umělečtí vedoucí. Seznámíme se s leadery, jakými byli Buddy Rich nebo Mel Lewis. V seznamu samozřejmě nemohou chybět ani reprezentanti mladší generace rodinky "bubeníků kapelníků", jako např. Antonio Sanchez nebo Brian Blade.
PÁ 2. PROSINCE 2016 RADEK TOMÁŠEK: KDYŽ NA BUBNY HRÁLY ŽENY Takzvané rámové bubny řadíme k nejstarším ve skupině bicích nástrojů, s kořeny v kulturách mnoha národů různých kontinentů. Na rozdíl od většiny ostatních bicích nástrojů se na ně hraje př ímo rukama bez použití paliček. Máme v povědomí představu bicích spojenou převážně s interprety mužského pohlaví? V tomto případě tak tomu rozhodně není.
PÁ 9. PROSINCE 2016 FESTIVAL BICÍCH NÁSTROJŮ (V DIVADLE NA ORLÍ) Nejen v pravidelném pátečním termínu, ale i ve dvou následujících dnech mají účastníci kurzu možnost navštívit rozličné akce Festivalu bicích nástrojů – mezinárodního bienále hráčů na bicí nástroje. Workshopy povedou profesoři amerických univerzit Mark For d, Ed Soph a Paul Rennick. Na koncertech kromě amerických lektorů vystoupí též nastupující generace – studenti konzervatoří a akademií. Doprovodnými akcemi budou výstavy obrazů a bicích nástroj ů.
PÁ 16. PROSINCE 2016 PETR VÁCHA: CESTA KE ZVONŮM Také kostelní zvony řadíme mezi bicí nástroje. Jejich zvuk nás provází dennodenně, aniž si to mnohdy uvědomujeme. Přední český kampanolog (kampanologie – věda o zvonech) Petr Vácha bude zasvěceným průvodcem historií i současnou památkovou ochranou zvonů. V adventním čase budou mít účastníci kurzů možnost vystoupat na věž chrámu sv. Jakuba, odkud již půl tisíciletí Brňanům vyzvání Jakub, Josef a Panna Maria.
PÁ 6. LEDNA 2017 DAN DLOUHÝ: ELASMATOFONY ANEB BICISTÉ MUSÍ BÝT SCHOPNI ZAHRÁT TÉMĚŘ NA COKOLIV Elasmatofony (s řeckého tó élasma – pružná hmota a foné – zvuk) je zvláštní kategorie bicích nástrojů s bizarním názvem i obsahem – jedná se o zvukové zdroje, které se třou, drhnou, třese se s nimi, fouká se do nich, točí se jimi apod. Jsou to různá chřestidla, „drhla“, flétny, píšťalky, vábničky, autohoukačky, sirény, pistole na poplašné náboje, jednoduché strunné nástroje, nejrůznější dětské hračky apod., které by vlastně ani do kategorie bicích nástrojů většinou patřit neměly, prot ože se nerozeznívají úhozem. Obvykle na ně ale v orchestrech hrají perkusionisté, což je na jedné straně povinnost, na druhé však také velká zábava.
I SMYČCOVÉ NÁSTROJE MAJÍ DUŠI Historie smyčcových nástrojů sahá hluboko do středověku. Jejich vývoj odráží nejen estetické cítění obyvatel z hlediska vnější konstrukce nástrojů ale zejména potřebu vyjádřit své vnitřní pocity a touhy pomocí hudby. Počátek historie výroby moderních smyčcových nástrojů spadá do oblastí jižní Evropy, z níž se postupně rozšířil do dalších oblastí. Nezastupitelný význam pro vývoj houslařství má středoevropský region Luby u Chebu – Markneukirchen. Na tomto území působilo a do dnešní doby působí mnoho vynikajících mistrů houslařů. Dějiny této významné houslařské oblasti jsou zajímavé a často velmi pohnuté. Posluchačům budou při přednášce prezentovány vzácné dobové fotografie i hudební nástroje. Druhý blok přednášek bude veden odborníky, profesionálními houslaři. Posluchači budou seznámeni s výrobními postupy, výběrem materiálů i s jednotlivými výrobními prostředky potřebnými ke stavbě nástrojů. Součástí přednášky bude návštěva houslařské dílny. Posluchači budou moci srovnat pohled na smyčcové nástroje ze strany interpretů, jejichž názor na výrobu a výběr nástrojů bývá často ovlivn ěn jejich osobitým vnímáním hudby i z hlediska mistrů houslařů, jejichž postoj může být racionálnější. Mnozí budou jistě velmi překvapeni, co vše má vliv na kvalitu a charakter jednotlivých nástrojů. V neposlední řadě, stejně tak jako u lidí, je to jejich duše.
24. února 2017
HISTORIE A VÝVOJ SMYČCOVÝCH NÁSTROJŮ Z POHLEDU INTERPRETŮ prof. MgA. Miloslav Jelínek, MgA. Marek Švestka
17. března 2017
HISTORIE A VÝVOJ SMYČCOVÝCH NÁSTROJŮ Z POHLEDU ODBORNÍKŮ - HOUSLAŘŮ Bronislav Bursík
7. dubna 2017
EXKURZE DO HOUSLAŘSKÉ DÍLNY Bronislav Bursík – Ateliér Bursík
Přednášky se konají v budově Hudební fakulty JAMU v Brně (učebna č. 205), Komenského nám. 6, 662 15 Brno.
KATEDRA DECHOVÝCH NÁSTROJŮ PŘEDSTAVUJE… PÁ 17. ÚNORA 2017 JINDŘICH PETRÁŠ: 335 LET LESNÍHO ROHU V ČECHÁCH, ZALOŽENÍ ČESKÉ HORNOVÉ ŠKOLY A JAN VÁCLAV STICH PUNTO V roce 1681 hrabě František Antonín Špork přivezl do českých zemí z Francie lesní roh, nechal v Paříži vyškolit několik svých sluhů na tento nástroj a tito sluhové – pozdější učitelé - naučili postupně hrát na lesní roh velké množství zájemců. V podstatě byla tímto založena česká hornová škola a naši nejlepší hráči a pedagogové později sami vyučovali v hudebních centrech v celé Evropě. Nejlepším z nich byl v 18. století světoznámý virtuos na lesní roh, skladatel a rebel Jan Václav Stich, zvaný Giovani Punto.
+ DALŠÍCH ŠEST PŘEDNÁŠEK (upřesněny budou v průběhu měsíce září 2017)
Přednášky se konají v budově Hudební fakulty JAMU v Brně (učebna č. 205), Komenského nám. 6, 662 15 Brno.
BÁSNÍCI KLAVÍRU 14. října 2016
S KLADÍVKY A BEZ BRK doc. MgA. Jan Jiraský, Ph.D.
21. října 2016
STARÝ ZÁKON KLAVÍRNÍ HUDBY doc. MgA. Jan Jiraský, Ph.D.
4. listopadu 2016
VELKÉ OSOBNOSTI KLASICISMU V ZRCADLE KLAVÍRNÍ LITERATURY – JOSEPH HAYDN doc. Mgr. Daniela Velebová
11. listopadu 2016
VELKÉ OSOBNOSTI KLASICISMU V ZRCADLE KLAVÍRNÍ LITERATURY – W. A. MOZART doc. Mgr. Daniela Velebová
25. listopadu 2016
VELKÉ OSOBNOSTI KLASICISMU V ZRCADLE KLAVÍRNÍ LITERATURY – L. VAN BEETHOVEN doc. Mgr. Daniela Velebová
2. prosince 2016
VITULKA U KLAVÍRU MgA. Alice Rajnohová, Ph.D.
9. prosince 2016
ŘEČ V HUDBĚ – HUDBA V ŘEČI doc. MgA. Jan Jiraský, Ph.D.
16. prosince 2016
SLAVNÍ KLAVÍRNÍ INTERPRETI MINULOSTI Mgr. Helena Weiser
6. ledna 2017
BÁSNÍCI KLAVÍRU – F. CHOPIN doc. Mgr. Vladimíra Sláviková
13. ledna 2017
BÁSNÍCI KLAVÍRU – R. Schumann doc. Mgr. Vladimíra Sláviková
20. ledna 2017
BÁSNÍCI KLAVÍRU – F. LISZT, B. SMETANA, E. GRIEG doc. MgA. Jan Jiraský, Ph.D.
27. ledna 2017
LEV S BÍLOU HŘÍVOU doc. MgA. Jan Jiraský, Ph.D
Přednášky se konají v budově Hudební fakulty JAMU v Brně, Komenského nám. 6, 662 15 Brno.
PÁ 14. ŘÍJNA 2016 JAN JIRASKÝ: S KLADÍVKY A BEZ BRK Klavír byl na počátku 18. století nazýván cembalo con martellini e senza penne (s kladívky a bez brk). Během 18. a 19. století se rychle vyvíjel a stal se nejoblíbenějším hudebním nástrojem. Přednáška je věnována jak historickým zajímavostem, tak i vlastnostem současných nástrojů jednotlivých výrobců. učebna 114 (s výletem na učebnu 330)
PÁ 21. ŘÍJNA 2016 JAN JIRASKÝ: STARÝ ZÁKON KLAVÍRNÍ HUDBY J. S. Bach a jeho Dobře temperovaný klavír ovlivnili celou další budoucnost klavírní hudby. Nadčasové dílo skýtá i 331 let od géniova narození mnoho rozporuplných otázek. učebna 114
PÁ 4. LISTOPADU 2016 DANIELA VELEBOVÁ: VELKÉ OSOBNOSTI KLASICISMU V ZRCADLE KLAVÍRNÍ LITERATURY – JOSEPH HAYDN „Papá Haydn“ přežil své žáky, od kterých se učil. Charakteristi ka osobnosti skladatele, klíčové životní momenty a jejich průměty do klavírního díla. učebna 210
PÁ 11. LISTOPADU 2016 DANIELA VELEBOVÁ: VELKÉ OSOBNOSTI KLASICISMU V ZRCADLE KLAVÍRNÍ LITERATURY – W. A. MOZART Žil naplno. Snad jen Haydn chápal jeho vtípky. Moll užíval jen zřídka, ale pak to stálo za to. Charakteristika osobnosti skladatele, klíčové životní momenty a jejich průměty do klavírního díla. učebna 210
PÁ 25. LISTOPADU 2016 DANIELA VELEBOVÁ: VELKÉ OSOBNOSTI KLASICISMU V ZRCADLE KLAVÍRNÍ LITERATURY – L. VAN BEETHOVEN V životě i ve své hudbě říkal Beethoven věci jaksi přímo a pravdivě. Charakteristika osobnosti skladatele, klíčové životní momenty a jejich průměty do klavírního díla. učebna 210
PÁ 2. PROSINCE 2016 ALICE RAJNOHOVÁ: VITULKA U KLAVÍRU Vítězslava Kaprálová by letos oslavila 101. narozeniny, kdyby jí osud nenadělil pouhých 25 let života. Její klavírní dílo stále získává na oblibě. učebna 114
PÁ 9. PROSINCE 2016 JAN JIRASKÝ: ŘEČ V HUDBĚ – HUDBA V ŘEČI V dnešním globalizovaném světě si musí interpret doslova pěstovat cit pro národní kultury a charaktery, z nichž vyrůstala tvorba nejednoho skladatele. Právě jazyk je vedle folklóru jedním z nejjasnějších vodítek stylové interpretace. učebna 114
PÁ 16. PROSINCE 2016 HELENA WEISER: SLAVNÍ KLAVÍRNÍ INTERPRETI MINULOSTI Zlatá éra klavírního umění zasáhla až do doby rozvoje záznamu zvuku a obrazu. Díky tomu máme možnost i dnes posoudit umění dávno zapomenutých osobností klavírní interpretace a porovnat je s jejich mladšími kolegy. učebna 114
PÁ 6. LEDNA 2017 VLADIMÍRA SLÁVIKOVÁ: BÁSNÍCI KLAVÍRU – F. CHOPIN Jeho prsty překrásně zpívaly, kouzlily, pluly a tančily v klávesách. A díky jeho skladbám může tento pocit zažít každý klavírista. učebna 114
PÁ 13. LEDNA 2017 VLADIMÍRA SLÁVIKOVÁ: BÁSNÍCI KLAVÍRU – R. SCHUMANN Mystický německý romantik, který ovlivnil mnoho svých nástupců. učebna 114
PÁ 20. LEDNA 2017 JAN JIRASKÝ: BÁSNÍCI KLAVÍRU – F. LISZT, B. SMETANA, E. GRIEG Národní kultury ovládly romantickou klavírní scénu. Tvorba jednotlivých autorů je vždy originální, zároveň má mnoho společného. učebna 114
PÁ 27. LEDNA 2017 JAN JIRASKÝ: LEV S BÍLOU HŘÍVOU Leoš Janáček (říkal si Leo, Lev) patří dnes k nejhranějším skladatelům 20. století. Jeho klavírní dílo se vyjímá v repertoá ru světových pianistů. Jak vznikaly jeho skladby a čím jsou skutečně inspirovány? učebna 114
JAZZ VÁŽNĚ, NEVÁŽNĚ, ALE HLAVNĚ ODVÁŽNĚ 10. března 2017
Z ČEHO SE ZRODIL JAZZ? A PROČ? Mgr. Jan Přibil, DiS.
17. března 2017
HISTORIE JAZZU V KOSTCE 1 MgA. Jan Dalecký
24. března 2017
HISTORIE JAZZU V KOSTCE 2 MgA. Jan Dalecký
31. března 2017
JAK POSLOUCHAT JAZZ? Mgr. Jan Přibil, DiS.
7. dubna 2017
OSOBNOSTI VOKÁLNÍHO JAZZU MgA. Jan Dalecký
21. dubna 2017
BIG BANDY V KOSTCE MgA. Jan Dalecký
28. dubna 2017
VÝVOJ JAZZU VS. VÝVOJ KLASICKÉ HUDBY MgA. Jan Dalecký
5. května 2017
JAZZ LIFE MgA. Vilém Spílka
12. května 2017
ENFANT TERRIBLE JAZZU MgA. Vilém Spílka
Přednášky se konají v budově Hudební fakulty JAMU v Brně (učebna č. 205), Komenského nám. 6, 662 15 Brno.
PÁ 10. BŘEZNA 2017 JAN PŘIBIL: Z ČEHO SE ZRODIL JAZZ? A PROČ? aneb nejen afroamerický folklór jakožto rozbuška v procesu vzniku jazzu a moderní populární hudby Kolem roku 1619 byli do Severní Ameriky deportováni první otroci z Afriky. Kdyby jen američtí námořníci tušili, že vedle cenné pracovní síly přivážejí na svých lodích i zárodky umělecké formy nesmírné hodnoty! Vznikl tak afroamerický hudební folklór, jehož význam tkví v tom, že to byl zřejmě nejvýznamnější činitel v procesu vzniku i dalšího vývoje jazzu a celého širšího fenoménu hudby jazzového okruhu. Pojďme společně prozkoumat, jak americkou hudbu ovlivnily plantážní halekačky či pracovní písně černošských trestanců, spirituály a gospely z baptistických kostelů, minstrelská představení parodující těžký úděl nucených přistěhovalců, blues z jižanských předměstí nebo třeba ragtime z vyšších společenských vrstev kreolské společnosti. Většina těchto útvarů je i dodnes patrná v jazzové tvorbě, což můž eme demonstrovat i na klíčových albech jazzové historie. Zamysleme se nad střetem kultur a civilizací, který vedl ke vzniku první ryze globální umělecké formy vyjádření.
PÁ 17. BŘEZNA 2017 JAN DALECKÝ: HISTORIE JAZZU V KOSTCE 1 – charakteristika stylových období, stěžejní nahrávky V hrubém dělení můžeme historii jazzu chápat jako paralelu k dějinám lidstva – jazzovým pravěkem jsou jeho kořeny, především vokální, sahající až na počátek 17. století; starověkem je nová instrumentální hudba, vzniklá v New Orleansu po roce 1910; středověk vyplňuje zlatá éra swingu po roce 1932, charakteristická velkým rozmachem big bandů; novověkem je pak moderní jazz, opět spíš v menších formacích, s celou řadou vývojových fází, zhruba od roku 1942 až dodnes. K trojlístku největších postav této zhruba padesátileté historie – Louis Armstrong, Duke Ellington, Charlie Parker, se řadí desítky dalších skvělých hudebníků, zachycených na tisících nahrávek, z nichž některé zazní jako charakteristický doplněk mluveného slova. Přednáška 1 se bude zabývat jazzem do roku 1940 (early jazz a swing) a přednáška 2 jazzem poválečným, tedy tzv. moderním.
PÁ 24. BŘEZNA 2017 JAN DALECKÝ: HISTORIE JAZZU V KOSTCE 2 – charakteristika stylových období, stěžejní nahrávky Navazuje na předchozí přednášku „Historie jazzu v kostce 1“.
PÁ 31. BŘEZNA 2017 JAN PŘIBIL: JAK POSLOUCHAT JAZZ? aneb jak si jej zamilovat... Co vše je možné identifikovat z jazzové nahrávky pomocí vlastního ucha? Co se lze naučit z poslechu klíčových jazzových alb? Na základě poslechu nejdůležitějších jazzových desek historie budeme demonstrovat funkci jednotlivých nástrojů. Osvětlíme taktéž nejběžnější jazzové formy či strukturu a výstavbu jednotlivých skladeb. Nabízí se též otázka, zda - a do jaké míry – je k poslechu jazzu nutné teoretické zázemí a souběžný analytický přístup? Jak se vlastně stát dobrým jazzovým posluchačem, který dokáže rozlišit úroveň interpretace atp.? A je to nutné? Komentovaný poslech milníků jazzové historie s průvodcem a společným zamyšlením.
PÁ 7. DUBNA 2017 JAN DALECKÝ: OSOBNOSTI VOKÁLNÍHO JAZZU aneb od Bessie Smith po Bobbyho McFerrina Vyjádření zpěvem je absolutní lidskou přirozeností a lidský hlas dokáže přenést možná větší množství emocí než kterýkoliv instrument. I neznámější osobnost jazzu Louis Armstrong je znám především díky svému charizmatickému chrapláku. Zpěv je nedílnou součástí historie jazzu a pro mnoho posluchačů sloužil jako brána do jeho hudebního světa. Nahlédnutí do života a tvorby nejslavnějších jazzových vokalistů v čele s Carmen McRae, Sarah Vaughan, Ellou Fitzgerald či Jonem Hendricksem bude exkurzí skutečné esence jazzu.
PÁ 21. DUBNA 2017 JAN DALECKÝ: BIG BANDY V KOSTCE vzestup a pád jazzového big bandu Královská disciplína v jazzu, tak lze nahlížet obor srovnatelný ve vodáctví s osmiveslicí s kormidelníkem. Big band znamená soubor nejméně 10 hráčů, v němž nositelé melodie – dechové nástroje jsou zastoupeni více hudebníky hrajícími v sekcích. Jejich vývoj zhruba v letech 1925 až 1942 dospěl až k počtu 17 lidí a ustálil se na 4 trumpetách, 4 trombonech, 5 saxofonech a rytmické sekci klavír (klávesy)-kytara-basa-bicí. Tento model platí dodnes a navzdory stejné „normě“ není výsledný zvuk díky imaginaci skladatelů a aranžérů vůbec stejný či dokonce podobný. Big bandy přežily i onen pád v době nástupu moderního jazzu, po němž následoval zhruba od poloviny 60. let minulého století nový rozmach této královské disciplíny.
PÁ 28. DUBNA 2017 JAN DALECKÝ: VÝVOJ JAZZU VS. VÝVOJ KLASICKÉ HUDBY srovnání, styčné body Podobně jako existuje podobnost vývoje jazzu s dějinami lidstva, najdeme velkou podobnost jednotlivých kapitol se střídáním stylových epoch artificiální hudby, počínaje renesancí, přes baroko, klasicismus, romantismus a novější kompoziční postupy – impresionismus, atonalita, dodekafonie ad. V určitých bodech vývoje se oba světy sblížily či protnuly a ovlivnily. Jako příklady vidíme tzv. symfonický jazz Orchestru Paula Whitemana (G. Gershwin: Rhapsody in Blue), spolupráci moderních skladatelů s jazzovými hudebníky (Béla Bartók a Benny Goodman v triu „Kontrasty“, Igor Stravinskij a Woody Herman v „Ebony Concertu“ ad.) nebo obdivuhodně obojživelný talent Wyntona a Branforda Marsalisových, prvotřídních jazzmanů a současně interpretů artificiální hudby na stejně vysoké úrovni.
PÁ 5. KVĚTNA 2017 VILÉM SPÍLKA: JAZZ LIFE sociálně-historický kontext jazzu, sex, drugs and jazz Umělecké disciplíny jsou nemilosrdným zrcadlem dění ve společnosti. Ať už to je Pablo Picasso nebo třeba Charlie Parker, umělci vždy reflektují události s odzbrojující upřímností. Přednáška osvětlí sociální kontext vzniku a vývoje jazzového žánru, dotkne se životních trablů stěžejních jazzových figur a pokusí se najít společenské příčiny umělecké rozervanosti těch, kteří v průběhu historie formovali podobu jazzu. Jazz life je často synonymum pro životní pouť trpitele, pokusíme se tedy osvětlit, zda i v současnosti má život jazzmanů hořkou příchuť.
PÁ 12. KVĚTNA 2017 VILÉM SPÍLKA: ENFANT TERRIBLE JAZZU kontroverzní osobnosti jazzového žánru Každý žánr má svoje nespoutané osobnosti a jazz jimi doslova překypuje. Tahle přednáška umožní frekventantům nahlédnout do zákulisí tvorby největších géniů a položí otázky, zda by jejich tvorba mohla být srovnatelně atraktivní a hluboká, kdyby jim byly naděleny jiné volní a charakterové vlastnosti. Mezi jazzové enfant terrible patří beze sporu např. Billie Holliday, Charlie Parker, Charles Mingus, Miles Davis, Chet Baker, Art Pepper nebo John Coltrane a všichni tihle se dostanou na přetřes.
HUDEBNÍ FAKULTA Janáčkovy akademie múzických umění v Brně Komenského nám. 6 662 15 Brno IČ: 62156462 DIČ: CZ62156462
KONTAKTNÍ OSOBA MgA. Pavla Hrubšová Tel.: 542 591 638 Mob.: +420 778 481 583 E-mail:
[email protected] ÚŘEDNÍ HODINY PO - ČT
13.00 – 15.30 PÁ
09.00 – 12.00, 13.00 – 15.30
