_________________________________________________________________ MASARYKOVA UNIVERZITA
FAKULTA SPORTOVNÍCH STUDIÍ
CENTRUM UNIVERZITNÍHO SPORTU
PRŮZKUM MOŽNOSTÍ VYUŽITÍ POHYBOVÝCH AKTIVIT U RANÉ ADOLESCENCE V OBLASTI ZA LUŽÁNKAMI
VYPRACOVALA ____________________________________________________ Bc. KAROLÍNA LIŠKOVÁ 5. ROČNÍK, UTV-SE
VEDOUCÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE _______________________________________ Mgr. ALENA POKORNÁ, Ph.D
BRNO 2009
PROHLAŠUJI, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně na základě nastudování literatury, pramenů uvedených v kapitole Seznam literatury a pomocí konzultací s vedoucí DP Mgr. Alenou Pokornou, Ph.D a výzkumu na čtyřech brněnských školách.
Brno, 2009
Karolína Lišková
2
PODĚKOVÁNÍ Dovoluji si vyslovit svůj upřímný dík mé vedoucí diplomové práce za profesionální a pozitivní přístup a spolupráci, za poskytnuté rady a její čas. Chtěla bych poděkovat mým rodičům za podporu při psaní této DP a v celém průběhu studia. V prvé řadě děkuji za vaši lásku, čas a obětování se. Děkuji vám za své vychování a věřím, že díky hodnotám, které jsem během života u vás viděla a časem přijala za své, jsem připravena žít dobrý život. Speciální poděkování patří i mé tetě, která se vždy velmi zajímala o mé vzdělání a dodávala mi sílu zvláště v období zkoušek, a celé rodině. 3
ÚVOD ............................................................................................................. 6 1
ROZBOR VÝZKUMNÉHO PROBLÉMU............................................ 10 1.1
Projekt Ponava................................................................................. 10
1.1.1 Vymezení pojmů ....................................................................... 10 1.1.2 Projekt Ponava ........................................................................... 10 1.1.3 Public Private Partnerships - PPP .............................................. 16 1.1.4 Generel sportovních zařízení ..................................................... 18 1.2
Historie objektů ............................................................................... 25
1.2.1 Zimní stadion ............................................................................. 25 1.2.2 Fotbalový stadion ...................................................................... 26 1.2.3 Plavecký stadion ........................................................................ 27 1.3
Charakteristika rané adolescence .................................................... 28
1.4
Pohybová aktivita a sport ................................................................ 29
1.5
Rizika absence pohybu .................................................................... 31
1.5.1 Přínosy pohybové aktivity ......................................................... 31 1.5.2 Sport jako prostředek prevence výskytu civilizačních chorob .. 32 1.5.3 Sport jako prostředek prevence výskytu patologických jevů .... 34 1.5.4 Sport ve vztahu k financím ........................................................ 34 1.5.5 Role rodiny v chápání sportu jako nezbytné součásti života..... 37 1.5.6 Sport a socializace ..................................................................... 38 1.5.7 Ovlivnění vztahu žáka ke sportu školním prostředím ............... 39 2
3
CÍLE, ÚKOLY, HYPOTÉZY ................................................................ 45 2.1
Cíle výzkumného šetření ................................................................. 45
2.2
Hypotézy ......................................................................................... 45
2.3
Úkoly ............................................................................................... 47
METODOLOGIE PRÁCE ..................................................................... 48 3.1
Plán výzkumu .................................................................................. 48
3.2
Charakteristika výzkumného souboru ............................................. 49
3.3
Výzkumné metody .......................................................................... 57
3.4
Zpracování výsledků ....................................................................... 59
4
VÝSLEDKY A DISKUSE ..................................................................... 60
5
ZÁVĚRY ................................................................................................ 69 5.1
Interpretační část ............................................................................. 69 4
5.2
Implikace pro teorii ......................................................................... 72
5.3
Implikace pro praxi ......................................................................... 72
RESUMÉ ...................................................................................................... 73 SUMMARY .................................................................................................. 74 SEZNAM LITERATURY ............................................................................ 75 SEZNAM INTERNETOVÝCH ODKAZŮ.................................................. 77
5
ÚVOD Úroveň pohybových dovedností dětí se neustále zhoršuje. Pohyb již není přirozenou součástí života, jak tomu vždy bývalo, ale stává se pro někoho dokonce luxusem. Je to zapříčiněno z velké části zastavováním volných městských ploch kancelářskými budovami a tím odstraňováním parků a hřišť. Stále častěji se setkáváme s případy, kdy je právě takový prostor, který byl a mohl by být i nadále využíván k pohybu dětí a dospělých prodán soukromému investorovi a to i na navzdory tomu, že je ve všech velkých městech České republiky nadbytek kancelářských budov, rozhodne se investor čistě z finančního hlediska pro stavbu další komerční budovy. Je pochopitelné, že stavby jako fotbalový, plavecký či zimní stadion nejsou finančně výdělečné a pro vlastníka tak znamenají více starostí s jejich údržbou a sponzorováním, ale podle evidentního zhoršení pohybových schopností a dovedností dětí a dospělých následovaných
civilizačními chorobami a tím
zvýšenými náklady na léčení by mělo být v zájmu státu investovat do výstavby a oprav sportovních zařízení. Sport je nyní dostupný, má-li jedinec dostatek peněz na sportovní aktivity. Zvláště markantní rozdíl je v tom, že si mladá generace oproti starší neumí představit jiný druh pohybu než ten, za který musí zaplatit. Je velmi rozšířené navštěvovat posilovny a hodiny aerobiku. Jelikož jsou takové „indoor“1 aktivity finančně zatěžující, mnoho lidí najde právě v tomto problému omluvu pro pohybovou nečinnost. Když se ale podíváme o několik desítek let nazpět, uvědomíme si, že neexistovaly posilovny, hodiny aerobiku, nebo uměle vytvořené horolezecké stěny. Lidé chodili do přírody, nejrozšířenějším sportem byla turistika, každý kluk a muž uměl hrát fotbal, protože nejdůležitějšími dárky, které mohli chlapci dostat, byl fotbalový míč a kopačky. Po škole tak trávili v letním čase nejvíce času venku běháním a plaváním. Nebylo zapotřebí honosných akvaparků, stačil rybník, přehrada a řeka a každý uměl plavat. V zimních měsících byly naopak nezbytné zimní brusle, protože se chodilo bruslit. V porovnání s dnešní dobou bylo vstupné na kluziště přístupné každému několikrát týdně, protože cenově stál jeden
1
Indoor – pohybové aktivity neprováděné v přírodě, ale uvnitř v místnosti
6
dopolední nebo odpolední vstup tolik, co dva rohlíky. Tehdy nebyly vymoženosti ve smyslu kvalitního thermoprádla, nejmodernější výbavy a výstroje, ale na druhou stranu to nebylo překážkou k tomu, aby se chodilo bruslit, plavat a hrát fotbal, čili provádět elementární lidské pohyby. Běhalo se, skákalo se, lezlo se po stromech, a jedlo se střídměji. To vše působilo jako dnešní výraz „prevence“. Prevence proti nadváze, obezitě, stresu, nervovým problémům. Bohužel změna ve smyslu větší finanční nezávislosti a možnostem dopřát si za vydělané peníze co chceme paradoxně nepřinesla pozitivní ovlivnění fyzického zdraví, ani zlepšení duševní vyrovnanosti každého z nás. Možností máme více. Existuje nejrůznější bodystyling, power step, bodybalance, power yoga, dokonce i power core, cvičení pilates, thaibox-aerobics, chi-toning a další typy aerobiků a cvičení, které se cvičební centra už ani nesnaží překládat do češtiny, máme možnost koupit drahá kola s odpruženými vidlicemi a nejmodernější funkční prádlo. Kupujeme si pernamentky do fitness center, kam se jdeme občas po práci zavřít a „potrápit“ své tělo hodinovým cvičením, u kterého hrozí, že neprovádíme-li ho správně, může nám i ublížit. Některé ženy si svůj pocit z dobře vykonané práce ještě umocní „hubnoucí pilulkou“ a muži proteinovými koktejly. Ale nemluvíme o nejpřirozenějších pohybech. Všechny vymoženosti dnešní doby dokonce způsobily to, že se „z finančních důvodů“ ruší dříve povinné lyžařské kurzy základních a středních škol. Chceme-li ale být pozitivnější, můžeme zmínit, že nepřívětivou bylanci alespoň v Brně naštěstí v poslední době zlepšuje cyklostezka směr Vídeň, které lidé využívají k projížďkám na kolečkových bruslích, cykloturistice a na procházky s kočárky. Cesta je v pěkném prostředí, a i když je na ni ještě nutné provést pár bezpečnostních opatření – neřešený nechráněný přechod přes dvouproudovou a dokonce čtyřproudovou silnici – díky tomu, že je na ní rovný povrch, je alespoň hojně využívána lidmi, kteří vlastní kolečkové brusle nebo mají na to, aby si je za 90,- Kč na den půjčili v Intersportu v obchodním centru Olympia. Způsob života je v rukou každého jedince a každý tak má možnost optimalizovat své pohybové a stravovací návyky a pečovat o vlastní dobrý pocit ze sebe sama. Jak uvádí ve své práci Stodůlková (Disertační práce, 2006): „již dokumenty Světové zdravotnické organizace WHO, 1997 hovoří o tom, že se obezita na sklonku 20. století stává celosvětovou epidemií.“ Dále uvádí, že se u nás zvýšil výskyt obezity v posledních desetiletích z 16,3% na 22,6% u mužů a z 20,3% 7
na 25,6% u žen, což představuje nepředstavitelnou čtvrtinu obézních (ne jen lidí s „pouhou“ nadváhou) lidí v celé České republice! Problémem je, že se problém obezity týká i dětí a ne jen starších lidí, jak tomu bývalo dříve. Je stále častějším jevem vidět obtloustlé žáky již základních škol. Příčinu připisujeme jednak nepříznivé dostupnosti sportovišť, protože i když je jich v Brně několik, musí být dítě zpravidla členem klubu, kterému hřiště či hrací plocha patří nebo který si ji pronajímá, a za druhý problém považujeme nedostatečnou motivaci ze strany rodiny a přílišnou toleranci v možnosti užívání multimédií jako vyplnění volného času dítěte. Také je důležitý pohled na přebírání modelu životního stylu rodičů, a v případě jejich neaktivního přístupu ke sportovním činnostem jako ohrožující podnět vlivu na dítě. Dále v práci se zabýváme touto problematikou prodrobněji a vyvětlujeme tak potřebnost dobrého příkladu rodičů ke kladnému chápání sportu jako součásti aktivního životního stylu. Jako odborníci v oblasti sportování dětí a mládeže nesmíme opominout zmínit fakt, že v současné době je i trend takový, že se u dětí sportujících v klubech klade důraz na profesionalitu. V některých případech jde pouze a jen o dosažení maximálního výsledku, snahu o dosažení nejlepšího výstupu. Dochází k tomu, že nemá-li dítě potřebný talent, je mu doporučeno, aby např. fotbalový klub opustil, jelikož nedosahuje takových výsledků, jako nadanější spoluhráči. Tento trend je obecně považován za demotivující a podle našeho názoru by měly být zachovány i instituce s takovými idejemi, jaké měl Sokol. Aby byl sport pro všechny, aby si každý mohl vybrat, co ho baví nejvíce a provozoval pohybové aktivity se zájmem a radostí. Záměrem této diplomové práce je tedy zmapovat zájem dětí ve věku 11 až 15 let o sport. Zároveň nás zajímalo, jestli existuje nějaká závislost mezi orientací dítěte na vzdálenosti umístění školy od sportovišť. Pomocí dotazníků jsme chtěli zjistit, jestli bezprostřední blízkost vzdělávacích institucí vzhledem ke sportovním objektům zvyšuje informovanost nebo zájem dětí o pohybové aktivity. Nakonec jsme se ale rozhodli provést šetření pouze ve školách vzdálených více či méně stejně daleko od sportovišť za Lužánkami, a raději jsme se zaměřili na ovlivnění chápání sportu rodičemi na dítě. Součástí zjišťování bylo získání cenných informací ohledně rozsáhlého projektu organizovaného Statutárním městem Brnem na regeneraci pozemků a 8
budov v oblasti za Lužánkami, jehož výsledkem měl být moderní komplex komerčních a sportovních objektů. Jedná se o projekt s názvem Ponava, podle kterého mělo stát na území zimního stadionu, fotbalového stadionu a okolních pozemků několik sportovních areálů k potřebám veřejnosti i profesionálních sportovců. Předložený hotový plán, který byl za 15 milionů korun vypracován a na kterém přes rok pracovala spousta lidí, byl zčistajasna vetován a k výstavbě nikdy nedošlo. Zabýváme se otázkou, jak je to možné, a kdo zastavil realizaci tak prospěšného projektu, jakým by dotyčný projekt pro město Brno zcela jistě byl. Jak je možné se dočíst z vyňatků ze dvou výstupů preferovaných variant návrhů, včetně reálného finančního rozpočtu, studie byly do detailu propracovány
a byly
vypracovány odborné posudky týkající se nezbytných úprav v otázce dopravy, co nejnižšího finančního zatížení, prevence kriminality a hlediska bezpečnosti, a také užitku (a to do změn v poslední variantě, kdy došlo nečekaně na začlenění fotbalového stadionu s kapacitou 30 tisíc diváků).
9
1
ROZBOR VÝZKUMNÉHO PROBLÉMU
1.1
Projekt Ponava Projekt Ponava vznikl v roce 2006 na žádost Statutárního města Brna, které
zamýšlelo zkultivovat pozemky za Lužánkami a plánovalo nahradit zchátralé objekty plaveckého, fotbalového a zimního stadionu novými sportovišti pro stejné účely. Díky moderním technikám měl být zimní stadion využíván taktéž jako multifunkční hala pro míčové sporty a kulturní akce.
1.1.1 Vymezení pojmů SMB – statutární město Brno PPP – zkratka anglického termínu Public Private Partnerships. Jedná se o formu spolufinancování nejrůznějších projektů v kombinaci soukromé a státní sféry. Projekt Ponava – název zamýšleného projektu výstavby moderního sportovního a volnočasového centra na území schátralých sportovních stadionů za Lužánkami Strategická analýza - „Strategická analýza rozsahu a potřeb Statutárního města Brna a Jihomoravského kraje pro vybudování nadregionálního sportovního a kulturního areálu ve vazbě na posouzení výstavby fotbalového stadionu a dalších zařízení“ - celý název projektu Ponava Brownfield – pozemek. V Projektu Ponava pozemky, na kterých měly být provedeny úpravy Vnější část města Brna, skupina B – označení území města Brna, které obléhá samotné centrum
1.1.2 Projekt Ponava Projekt Ponava vznikl z popudu vedení města Brna, které vyhlásilo konkurz na zakázku na poskytnutí poradenských služeb při přípravě PPP projektu s názvem „Strategická analýza rozsahu a potřeb Statutárního města Brna a Jihomoravského 10
kraje pro vybudování nadregionálního sportovního a kulturního areálu ve vazbě na posouzení
výstavby
fotbalového
stadionu
a
dalších
zařízení“
(http://www.ponava.cz/cz/o-projektu/tiskove-zpravy/tiskova-zprava-ze-dne-13-7/). Výběrové řízení vyhrála firma PricewaterhouseCoopers (dále jen Poradce). Jeho úkolem bylo vypracovat Strategickou analýzu. Cílem Projektu bylo postavit na místě sportovního areálu za Lužánkami reprezentativní objekty fotbalového, hokejového a plaveckého stadionu odpovídající obrazu moderního města a potřebám jeho obyvatel i okolí. Mimo jiné se spekulovalo nad výstavbou Olympijského plaveckého bazénu pro následující disciplíny: plavání, synchronizované plavání, skoky do vody a vodní pólo. Vzniknout měly dva bazény, 25m a 50m dlouhé, 21m široké, se šířkou dráhy 2,5m a stejnou hloubkou 1,8m po celé délce bazénu, aby odpovídal mezinárodním parametrům. Pro synchronizované plavání 30x20m, hloubkou 3m a pro skoky do vody můstek 10m, 7,5m a 5m, skokanská prkna 3 a 1m a hloubkou bazénu 5m. Protože předpokládané investiční náklady stavby byly 850mil. Kč, bylo hlavní prioritou postavit nový 50m bazén s tribunami pro 1500 diváků a případně skokanskou věž s bazénem.
Zdroj: Odbor územního plánování a rozvoje MMB, Oddělení hospodářského rozvoje
Obr. 1: Olympijský plavecký bazén 11
Dále měl být postaven fotbalový stadion, původně pro 18-22 tisíc diváků. Požadavek na změnu divácké kapacity byl později změněn na 30 tisíc. Hlavním zájmem však bylo vybudování důstojné hokejové arény. Místo starého zimního stadionu měla být postavena multifunkční hala určená primárně pro lední hokej a počítalo se s maximální kapacitou diváků okolo 12 až 14 tisíc. Překrytím ledové plochy by se docílilo možnosti využít plochu pro míčové a další sálové sporty, a hala by byla rovněž vhodná pro pořádání koncertů a jiných kulturních akcí, např. výstav a koncertů (výstup č. 5 Poradce). Poradcem byly zpracovány čtyři varianty, jejichž finanční náklady zde předkládame.
Tab. 1: Náklady výstavby jednotlivých sportovních a volnočasových zařízení
K výše uvedeným nákladům bylo nutné přičíst náklady na demolice. Zchátralý zimní stadion byl stržen za zhruba 10-15 mil. Kč, avšak demolice ostatních zanedbaných sportovních zařízení včetně obchodního domu, který stojí na pozemcích, kde by stála multifunkční hala s přilehlou (z finančního hlediska nezbytnou) komerční částí, a revitalizace území, by podle výstupu Poradce dosáhla částky 218 mil. Kč, protože je nutné provést úpravy pozemků. Tyto pozemky jsou ideálně položeny v místech, která jsou označována jako sk. B, vnější část města. Jedná se o část těsně sousedící se samotným centrem města, což samo o sobě budí pozornost lidí, kteří by chtěli využít území pro své vlastní plány. Během jednání v rámci Projektu bylo také identifikováno několik soudních sporů, které se mohly týkat vlastnictví nemovitostí na plánovaném území stavby a jeden aktuální restituční nárok, který se týká pozemku ve vlastnictví SMB. Projekt byl však zastaven a na místě, kde měl stát „nadregionální sportovní a kulturní areál” není ani místní minisportoviště. Je nesporné, že nyní, v roce 2009 je 12
již nemožné použít kompletně vypracovaný Projekt řešení ze všech hledisek, a to z důvodu finančních změn ve světě. Kdyby projekt probíhal, bylo by to přibližně podle fází a časových obdobích, která uvádíme v tabulce č. 2.
Tab. 2: Plánovaný harmonogram výstavby za Lužánkami
Pro zajímavost uvádíme provozní výdaje města Brna na sport v roce 2006. Tab. 3: Provozní výdaje na sport v roce 2006 Hodnota za rok 2006
Typ výdaje
(mil. Kč)
Provozní výdaje města Brna na sport Provozní výdaje zajišťující ostatní
117 900
funkce Podíl sportu na provozních výdajích zajišťujících ostatní funkce města
13%
Zdroj: Statutární město Brno Legena: % - procenta
Tabulka č. 3 vykazuje přehled o schváleném rozpočtu v rámci provozních výdajů na sportovní aktivity na úrovni města Brna, na které bylo uvolněno okolo 13%. Zbytek peněz (cca 70%) byl použit v oblasti kultury.
13
Úvodní fáze a rozpracování Projektu Ponava Samotný projekt Ponava byl vypracován v souladu s předem definovanými cíly a záměry statutárního města Brna a jeho originálním realizačním týmem v čele s tehdejším primátorem města Brna Romanem Onderkou. Tyto cíle měly jednak obecný charakter vázající se k samotnému území Ponavy, ale také obsahovaly specifické cíle v oblasti sportu a preference finanční. V následující tabulce (tab. 4) uvádíme detailnější shrnutí cílů SMB.
Tab. 4: Původní cíle Projektu Ponava Priorita objednatele
Vysoká Nízká
Obecné cíle regenerace browfieldu Ponava
▪
zlepšení image města Brna
▪
Cíle v oblasti sportu sportovní zařízení pro širokou veřejnost
▪
- aktivní participace zařízení pro jeden vrcholový sport
▪
zařízení pro druhý vrcholový sport
▪
zařízení pro třetí vrcholový sport
▪
zařízení s odpovídající diváckou kapacitou (např. pro
▪
možnost pořádání mezinárodních soutěží) zařízení pro unikátní sport v rámci ČR
▪
Finanční cíle nízká kapitálová účast města na investici
▪
zapojení PPP schématu
▪
přenos rizik na soukromý sektor
▪
zapojení zdrojů EU
▪
dlouhodobá provozí udržitelnost
▪
Na jednání 17.5. 2007 se zástupci Magistrátu města Brna byla potvrzena platnost těchto cílů, včetně jejich důležitosti. I když ke změnám v cílech nedošlo, již dříve se ve fungujícím a logicky opodstatněném návrhu začaly dělat nerozumné změny, které odstartoval požadavek na zvýšení divácké kapacity fotbalového stadionu z 18-22 tisíc na 30. Na jednání však byl vznesen další požadavek, který odsoudil celý projekt ke krachu ve smyslu původních cílů a snad také konečné 14
realizace - vyčlenění víceúčelové haly z území Ponava a její nahrazení vhodným funkčně-logickým doplňkem. Ale ze začátku složení této navrhované preferované varianty uspokojovaly cíle v oblasti vrcholového sportu včetně odpovídající divácké kapacity a po dopracování preferované varianty mělo být prioritní další rozšíření sportovních zařízení s aktivní participací široké veřejnosti a zařízení pro trávení volného času. Po posouzení výše uvedených plánů by ke spokojenosti všech byla nejdříve postavena všechna sportovní zařízení k účelům vrcholového sportu. A jelikož cílem projektu bylo postavit moderní sportovní a volnočasové centrum, nezbylo by než doufat, že dojde i k druhé části plánovaného postupu, otevření sportovních zařízení široké veřejnosti. Po změně plánů a požadavků na zvětšení fotbalového stadionu vznikl také ten problém, že vhodnost sportovních zařízení byla posuzována za jiných okolností, a tak nastala potíž s tím, že by po navýšení divácké kapacity město nemohlo déle kalkulovat s již hotovými výpočty z minulých variant urbanistů o hlediscích bezpečnosti, znečištění ovzduší, dopravní nezatíženosti atd.
Změny po vypracování předposlední varianty Podle poslední preferované varianty řešení Projektu Ponava by byl výstup ve složení: fotbalový stadion s kapacitou 30 tisíc diváckých míst spolu s tréninkovým hřištěm víceúčelová hala s kapacitou 12-14 tisíc diváckých míst dle charakteru konané akce 50m plavecký bazén s tribunou pro 1500 diváků akvapark s kombinací vnitřních a vnějších atrakcí komerční plochy o čisté velikosti 22 tisíc m2 pro residenční zástavbu a 37 tisíc m2 pro administrativní a obchodní prostory Po realizování těchto objektů se spekulovalo nad fakultativním řešením ve smyslu nahrazení fotbalového tréninkového hřiště velodromem.
Po vypracování předposlední varianty Projektu se město Brno v rámci rozhodovacího procesu rozhodlo umístit víceúčelovou halu mimo areál Ponavy. 15
V dokumetu společnosti PricewaterhouseCoopers najdeme zmínku, že jelikož město Brno chtělo uvolněné místo víceúčelové haly zaplnit, rozhodlo se zadat Poradci k posouzení možnosti alternativního využití nově vzniklého prostoru, a úkolem Poradce
bylo
vypracovat
alternativní
dopracování
preferované
varianty
s vyloučením arény a jejím nahrazením vhodným funkčně-logickým objektem, případně skupinou objektů (kancelářskými objekty, obchody, multiplexy, byty, atd.).
1.1.3 Public Private Partnerships - PPP PPP je obecně užívanou zkratkou anglického termínu Public Private Partnerships, který vyjadřuje partnerství veřejného a soukromého sektoru. Vysvětlení tohoto pojmu a celkového významu věci uvádíme proto, že právě taková forma partnerství veřejného a soukromého sektoru měla být využita na financování Projektu Ponava. V roce 2006 byl vypsán konkurz na zakázku na poskytnutí poradenských služeb právě při přípravě PPP projektu s názvem „Strategická analýza rozsahu a potřeb Statutárního města Brna a Jihomoravského kraje pro vybudování nadregionálního sportovního a kulturního areálu ve vazbě na posouzení výstavby fotbalového stadionu a dalších zařízení“ (dále jen Strategická analýza). Podle vysvětlení pozitivních dopadů v případě financování na bázi PPP na stránkách http://www.ponava.cz/cz/o-projektu/ppp/prinosy-ppp/ se jedná o velmi efektivní, v některých zemích již vyzkoušený a zažitý typ spolupráce státního a soukromého sektoru.
Přínosy PPP (http://www.ponava.cz/cz/o-projektu/ppp/prinosy-ppp): Hodnota za peníze (value for money) – představuje hlavní důvod použití formy financování PPP. Porovnává se kvantitativní a kvalitativní hodnota, kterou veřejný sektor získá v poměru k prostředkům vynaloženým na zajištění veřejných služeb. Ekonomická výhodnost se porovnává vzhledem k nákladům, které by musel veřejný sektor vynaložit, kdyby si stejně specifikovanou službu musel zajistit ve vlastní režii a z vlastních zdrojů. Soukromý sektor dokáže poskytnout služby často efektivněji, spolehlivěji a levněji než veřejný sektor.
16
Dlouhodobě vysoká kvalita služeb – veřejný sektor platí soukromému sektoru v plné výši pouze za předpokladu, že je služba dodávána včas a v požadované kvalitě. Optimalizace rizik – mnohá podstatná rizika realizace nese soukromý sektor. Avšak každá strana podstupuje ta rizika, která dokáže nejlépe řídit. Efektivní realizace – zkušenosti z Velké Británie prokazují, že 80% projektů je dokončeno včas, bez překročení rozpočtu. Financování projektů formou PPP dosahuje 10% – 20% úspor na celou dobu životnosti infrastruktury. Transparentnost – je vyhlášena veřejná soutěž na komplexní dodání služeb za fixní cenu v dlouhém období. Zvykem je též uveřejnit podmínky smlouvy za nichž se projekt realizuje. Dne 13.7.2006 se na internetových stránkách http://www.ponava.cz/cz/oprojektu/tiskove-zpravy/tiskova-zprava-ze-dne-13-7/
objevila
Tisková
zpráva
2
MMB , která potvrdila přidělení veřejné zakázky Projekt Ponava. Rada města Brna dne 22.6.2006 potvrdila pořadí podaných nabídek sestavené hodnotící komisí a přidělila zakázku na poradenství při Projektu Ponava konsorciu společností PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. a PricewaterhouseCoopers LLP. Veřejná zakázka zahrnovala vedle poradenství rovněž vypracování Strategické analýzy a „Studie proveditelnosti brownfieldu Ponava s prioritním využitím formy partnerství veřejného a soukromého sektoru“.
2
MMB – Magistrát města Brna
17
1.1.4 Generel sportovních zařízení Generel sportovních zařízení byl speciálně pro město Brno vypracován na začátku roku 2007 s úkolem zmapovat vybavenost města Brna sportovními zařízeními, a to nejen v oblasti pohybové rekreace, ale i výkonnostního sportu. Použitá metodologie anaýzy nabídky sportovních zařízení je založena na míře naplnění urbanistických ukazatelů (www.brno.cz): „Tyto ukazatele jsou stanoveny na základě rekreologického koeficientu sportovních činností, časové, objemové a zátěžové proporci konání aktivit vzhledem ve vazbě na věk a specifičnost některých sportů s ohledem na jejich tradici v městě Brně.“ Jak se uvádí ve výstupu studie proveditelnosti z 5. února 2007, jedním z hlavních
závěrů
Generelu
je
relativně
dostatečná
vybavenost
v oblasti
výkonnostního sportu (za předpokladu dobudování areálu Ponava v navrhovaném složení z té doby). Akutní nedostatek byl pociťován v oblasti zařízení pro pohybovou rekreaci neorganizované veřejnosti a existující plochy podle Generelu dosahují pouze 30% cílového stavu vytyčeného urbanistickými ukazateli!
18
V rámci Generelu byla vypracována tabulka zjištěných deficitů, které mohly být řešeny v rámci Projektu Ponava. Tab. 5: Deficitní zařízení a jejich nabídka na území Ponavy (v roce 2007) Nabídka na
Deficitní počet
Nabídka na Ponavě
zařízení
dnes
Fotbalový stadion
nezjištěn
ne
ano (1)
Fotbalové hřiště
8
ne
ano (1)
Atletická hala/ ovál
9
ne
Plavecký bazén 50m
1
Rekreační bazén 25m
6
ne
Wellness centrum
30
ne
Tenisové kurty (kryté haly)
19
ano (6)
ano (6)
Badmintonové kurty
23
ano (6)
ano (6)
Basketbalové hřiště
29
ne
Volejbalové hřiště
74
ne
Beachvolejbalové hřiště
19
ne
Kluziště
18
ano (2)
In-line skating (outdoor)
6
ne
Biliár
52
ne
Bowlingové dráhy
21
ano (4)
4
ne
4
ano (2)
Sportovní zařízení
Bouldering (horolezecká stěna) Fitness centrum
ano (špatný stav)
Ponavě po realizaci
ano ano
ano (2)
ano (4)
ano (2)
Zdroj: Generel sportovních zařízení v městě Brně pro výkonnostní sport, pohybovou rekreaci a školní tělesnou výchovu; Analýza Poradce
Z výše uvedené tabulky vidíme, že existuje několik oblastí sportovních zařízení s nedostatečnou nabídkou, kterou by mohl projekt Ponava vyřešit. Je nutné podotknout, že výše uvedená tabulka byla vytvořena v roce 2007 a i když šetření bylo prováděno v celém městě, například informace o počtu fitness center (4) se zdají být přinejmenším zavádějící a odpovídají spíše počtu pouze na předmětném území Ponavy a jeho blízkém okolí. 19
Dále byl považován za uspokojující počet krytých tenisových kurtů v oblasti, samostatná fitness centra a případně ledové plochy za předpokladu možného využití Hokejových hal mládeže širokou veřejností, které ovšem nejsou využitelné pro vrcholový sport, který je v této oblasti v Brně značně zanedbáván. Nejvíce jsme byli překvapeni vyjádřením, podle kterého je údajně „největší nedostatek dle Generelu pociťován u tzv. wellness center, která v sobě kombinují posilovnu, gymnastický sál, masáže, solária, sauny, bazénovou halu a doprovodné komerční a relaxační služby typu kadeřnictví, kosmetika, restaurace, prodejny sportovních potřeb, apod.“ Podle Generelu se takto kombinovaná moderní zařízení ve městě nevyskytují vůbec. Snad tím bylo myšleno, že neexistuje jedna velká budova, která by měla všechna tato zařízení, rozhodně se ale uvedená zařízení (posilovny, masáže, solária, sauny, kadeřnictví, kosmetiky, restaurace a nespočet prodejen sportovních potřeb) vyskytují samostatně nebo v menším seskupení, a jak bude později uvedeno i ve výčtu nejnavštěvovanějších míst co do volnočasových aktivit, zjistíme, že potřeba dalších takových zařízení není potřeba. Z finančních důvodů sice nebyla prováděna analýza poptávky široké veřejnosti po jednotlivých zařízeních, ale pro potřeby tohoto projektu a Strategické analýzy Projektu byla použita poptávková studie společnosti INCOMA LEISURE 2006, zkoumající poptávku po sportovních a volnočasových zařízeních v České republice a Jihomoravském kraji. Ačkoli má studie několik limitujících faktorů užití3, je v ní Jihomoravský kraj obsažen a sloužil jako vodítko, které doplňovalo ostatní dostupné analýzy (Generel). V šetření byl zkoumán pociťovaný deficit sportovních zařízení u sportů, kterým by se respondenti rádi věnovali, ale nemají k tomu příležitost, a také oblíbenost neobchodních sportovních a volnočasových aktivit v rámci komerčních center. V následujícím grafu je zobrazeno procento respondentů, kteří před třemi lety zvolili jednu sportovní aktivitu, kterou by rádi provozovali častěji, ale nemají k ní příležitost.
3
(vzorek
Studie je zaměřená na celou Českou republiku, nikoliv detailně na Jihomoravský kraj rozhovorů
s respondetnty
z Jihomoravského
reprezentativní).
20
kraje
není
statisticky
dostatečně
Zdroj: Leisure 2006, INCOMA Research in Návrh alternativního dopracování preferované varianty
Obr. 2: Grafické znázornění vybraných sportovních aktivit s nedostatečnou nabídkou příležitostí
Jak se uvádí ve zprávě, obecně nejpostrádanější je nabídka příležitostí k plavání, což koresponduje i s výsledky zkoumání Generelu, který tvrdí, že chybí kvalitní 50m bazén. Můžeme podotknout, že dřív přicházeli plavci do Brna díky výborným možnostem, které město nabízelo. Nyní již po neshodách na rychle chátrajícím 50m bazénu netrénují, což je například pro mladé dálkové plavce nepřijatelné, aby trénovali na menším než 50m bazénu. A veřejnost neláká interiér objektu, který nebyl rekonstruován, i když na jeho údržbu a rekonstrukci dostává Valz kažným rokem dotace od města. Posledních pár let zvenku vypadá budova jako starý, uzavřený objekt, a ani zdaleka nesplňuje představy občanů o dobré image a službách města. Za zásadní také považujeme uzavření druhého plaveckého bazénu v budově, který byl určen pro školní mládež, která se tam účastnila povinného plavání v méně hlubokém bazénu, takže byl eliminován risk utonutí, protože dítě dosáhlo na dno. Když si uvědomíme, že bychom měli jít s neplavcem do 50m bazénu, kde navíc nejsou až na pár metrů bazénu povolené plavecké pomůcky, a kde rodič ani na jednom místě nedosáhne na dno bazénu, musíme připustit, že zrušený menší bazén velmi chybí. Ve výčtu pak dále následovala poptávka po možnosti hrát kolektivní míčové hry, posilovnách, fitness centrech, vodních sportech, cyklistice, in-line bruslení a ledním hokeji. Ve srovnání s dnešní dobou se odvažujeme tvrdit, že město Brno by nejvíce potřebovalo vybudování cyklistických stezek pro nejširší veřejnost, jelikož mnohé takové cesty buď chybí, nebo je kvůli bezpečnosti nelze nazývat cyklostezkami. 21
V rámci uskutečňování by se jednalo i o zkvalitnění cest, aby byly vhodné pro kolečkové brusle. Z hlediska bezpečnosti je na kvalitu takových cest kladen velký důraz, a to vzhledem k tomu, že jsou využívány rodiči s dětmi. Šokující pak bylo zjištění, jak lidé zacházejí se svým volným časem dnes, jaké facility nejvíce využívají. Není se čemu divit, že populace děsivým způsobem tloustne a tak si způsobuje řadu zdravotních problémů. V rámci analýzy poptávky byly vzaty v potaz i požadavky na využití doplňkových aktivit v rámci komerčnězábavných center, a to proto, že cílem revitalizace území Ponavy má kromě sportu být širší možnost aktivního trávení volného času. To, jak lidé využívají svůj volný čas, nám doslova vyrazilo dech a upevnilo v nás přesvědčení, že je nejvyšší čas na takováto zjištění reagovat a přimět lidi trávit svůj volný čas kvalitněji.
Zdroj: Leisure 2006, INCOMA Research in Návrh alternativního dopracování preferované varianty
Obr. 3: Procento obyvatel navštěvující jednotlivé neobchodní jednotky v rámci komerčně-zábavných center
Z grafu jasně vidíme, že největší poptávka v rámci komerčních center je po restauračních zařízeních, která v Jihomoravském kraji využívá 77% návštěvníků center. Dále následuje návštěva kin – multiplexů (62%). Další oblíbené aktivity jsou návštěvy kadeřnictví, welness a bowlingu. Na rozdíl od předchozích grafů tento neukazuje, je-li nabídka vnímána jako nedostatečná, ale ukazuje pouze na to, jaká zařízení by návštěvníci komerčního centra pravděpodobně navštěvovali. My to nevnímáme jako nedostatek, jelikož jsou taková zařízení nejvíce navštěvovaná, spíš je to důkaz toho, že je jich v lokalitě dostatek a není zapotřebí výstavby nových. Překvapilo nás, že více jak tři čtvrtě dotazovaných mnohem častěji navštěvuje rychlá občerstvení nabízející převážně nezdravá, vysokokalorická jídla. 22
Ve srovnání s pouhými osmi až devíti procenty, které navštěvují fitness centra a hodiny aerobiku. Na úvahy nad možností zařadit do výstavby i další, v pořadí třetí multikino, můžeme argumentovat proti faktem, že návštěvnost tohoto zařízení, který je z hlediska pohybové aktivity hodnocen jako pasivní, vzrostla od roku 2005 do roku 2006 až o dvacet procent. To značí, že lidé využívají pasívní příjem zábavy spíš, než že by aktivně něco dělali. Pochybujeme, že kdyby se udělal stejný průzkum ohledně navštěvovanosti atletických oválů a hal na míčové hry, výsledek by byl tak uspokojivý.
Nakonec uvádíme shrnutí výčtu sportovních, volnočasových a rekreačních zařízení, jak je uvádí Poradce, která by svým charakterem mohla vhodně nahradit víceúčelovou halu, jelikož posledním cílem dopracování preferované varianty bylo nalezení optimální kombinace sportovní a volnočasové infrastruktury na daném území. Jak bylo v plánu již od začátku, taková zařízení by byla doplněna o minoritní komerční a residenční zástavbu s cílem snížení celkové finanční zátěže SMB.
Tabulka č. 5a, ve které uvádíme sportovní zařízení vhodná pro nahrazení víceúčelové haly, se nachází v příloze č. 4 a ukazuje zařízení, která by vznikla, aby odstranila nedostatek ploch, hal a možností pro využívání hřišť, kolektivních míčových sportů a in-line drah.
23
Shrnutí V rámci Projektu Ponava byla poradcem analyzována stávající úroveň vybavenosti města Brna sportovní infrastrukturou v porovnání s vybranými evropskými městy a v rámci regionálního srovnání ČR (Strategická analýza rozsahu potřeb statutárního města Brna a Jihomoravského kraje za účelem vybudování sportovního a volnočasového centra). Současně byla provedena analýza technického stavu největších brněnských sportovišť a sportovních zařízení. Zařízení, která se ukázala jako nejvíce deficitní, byla (po vyškrtnutí víceúčelové haly z návrhů na rekonvalescenci okolí za Lužánkami): fotbalový stadion, akvapark a nový 50m bazén. To, že na hokejové zápasy Komety je neustále vyprodáno a díky využívání haly k jiným účelům (koncerty, závody v motokrosu, ledním představením atd.) nemají hokejisté kde trénovat a dříve museli jezdit trénovat mimo Brno, si město nějak neuvědomilo, a potřebu zimního stadionu v poslední variantě vypracování projektu již neuvedlo. Zimní stadion, který by zárověň plnil funkci multifunkční haly, nebyl poradcem z důvodu nedostatečného prostoru (!!!) a celkových nákladů na Ponavě doporučen. Nepochopitelně, jelikož všechny předchozí plány bez problémů víceúčelovou halu s kluzištěm zahrnovaly. Místo toho Poradce uvažoval, po vyloučení multifunkční haly, nad výstavbou některých z těchto zařízní: další plavecký bazén (<25m) hala pro míčové sporty rychlobruslařský ovál (s jistým vyloučením široké veřejnosti) atletický stadion Město i jeho občané by jistě uvítali atletický stadion a halu pro míčové sporty, i když skutečnost jasně ukazuje, že největší zájem je v současnosti právě o hokej, cyklistiku a in-line bruslení.
24
1.2
Historie objektů
1.2.1 Zimní stadion Sláva Zimního stadionu za Lužánkami začala roku 1946, kdy se konečně uskutečnily předválečné plány a začala výstavba stadionu. Slavnostně otevřen byl již následující rok a jako druhý v republice disponoval umělou ledovou plochou. Od roku 1964 byl zastřešen. (http://cs.wikipedia.org/wiki/Zimn%C3%AD_stadion_Za_ Lu%C5%BE%C3%A1nkami) Oficiální kapacita diváků je 10 200, avšak podle otevřené encyklopedie (Wikipedia) jeho pamětníci pamatují ještě vyšší čísla. Na jeho ledě vyhrál tým Komety Brno jedenáctkrát titul mistra republiky. Stadion byl přestavován jednou, a to v roce 1964. Uzavřen byl roku 2000, chátral a nakonec byl zbourán na přelomu let 2008 a 2009. Nyní je vlastníkem Statutární město Brno, a v létě roku 2007 se Rada města sešla za účelem schválení zahájení prací na zimním kluzišti, které bylo později umístěno vedle strženého starého zimního stadionu. Samotné kluziště nevyžaduje žádné velké stavební úpravy, lze ho umístit do venkovních nebo vnitřních prostor. Jedinou podmínkou je rovná pevná plocha a v případě umístění do areálu za Lužánkami také vybudování nového schodiště, aby tak byl zajištěn bezpečný příchod k ledové ploše. Taktéž bylo nezbytné úpravit daný prostor a umístit na něj sociální zázemí pro veřejnost (šatny, WC, občerstvení), což se (viz příloha č. 3) provedlo. Jelikož se stavba nového zimního stadionu v nejbližší době neuskuteční, plány do budoucna jsou takové, že se v zimní sozoně 2009/2010 kluziště opět otevře veřejnosti a přibude i brusírna. I přes nepříznivé zprávy doufáme, že dá vedení města přednost tradici a sportu před vidinou peněz. Naše obavy ale podněcuje čim dál víc rozhodnutí proti projektům na stavby sportovišť a výroky někderých lidí. Například na stránkách http://www.brno.cz/index.php?nav01=35&nav02=4041&nav03=1560&nav04=1541 6 se v článku honosně hlásá, že je po letech slyšet za Lužánkami zvuk zařezávajících se bruslí do ledu, a že v místech, kde stával hokejový stadion, nyní bruslí veřejnost na novém mobilním kluzišti. A náměstek primátora Ladislav Macek uvádí, že „Lokalita za Lužánkami se tak postupně znovu stává místem, kam mohou Brňané chodit za sportem.“ Jedním dechem ale dodává, že by na atraktivní parcele 25
pod zimním stadionem mohly vyrůst „garáže, kancelářský komplex nebo areál pro další sportovní aktivity.“ Vždyť cílem projektu byla obnova a rozvoj sportovišť na území Brna, vytvoření podmínek pro pořádání vrcholových sportovních a kulturních akcí, rozšíření sportovních a rekreačních příležitostí a posílení role města jako nadregionálního centra v oblasti kultury a sportu. Proč tedy náměstek primátora mluví o garážích a kancelářském komplexu, když se má jednat v hlavním případě o sportovní aktivity? Brnu chybí sportoviště, vrcholoví sportovci nemají kde trénovat a veřejnost není lákána ke sportování. Další citace jsou možné k nahlédnutí na oficiálních stránkách města Brna, www.brno.cz.
Pro přehled uvádíme současnou nabídku ledových ploch v městě Brně, jak ji uvádí Rada města Brna konaná dne 5. června 2007: trvalé ledové plochy – Rondo, krasobruslařská hala, hala Úvoz, 2 ledové plochy v Hale mládeže za Lužánkami sezónní ledové plochy – Vodova, Žabovřeské louky, Kraví hora, Malá Amerika, Olympia.
1.2.2 Fotbalový stadion Fotbalový stadion byl postaven v letech 1949–1953. V šedesátých a sedmdesátých letech byla přistavěna nová tribuna, díky které se stal jedním z největších stadionů v republice, s kapacitou padesát tisíc diváků. Nejslavnější kapitoly stadionu psalo mužstvo Zbrojovky ve druhé polovině sedmdesátých let v čele s trenérem Josefem Masopustem, jenž během čtyřletého působení v Brně získal s týmem v roce 1978 dosud jediný prvoligový mistrovský titul. V roce 1990 přešel celý areál za Lužánkami do rukou soukromé společnosti Boby Revue bývalého prvoligového hokejisty Lubomíra Hrstky, který získal od města do pronájmu pozemky, na nichž vybudoval hotel, zábavní centrum, sportovní a obchodní centrum, posilovnu, zdravotní středisko, tenisovou halu a kurty, čímž se finančně vyčerpal a zadlužil. V roce 2001 byl Hrstkově společnosti Boby Revue ustanoven správce konkurzní podstaty, který rozprodal bývalý Hrstkův majetek ve veřejné dražbě. Z těchto důvodů se od října 2001 fotbalový klub přestěhoval na nově zrekonstruovaný městský stadión v Králově Poli s kapacitou dvanáct tisíc diváků. 26
Fotbalový stadion za Lužánkami získala v roce 2002 skupina brněnských podnikatelů v čele s Kamilem Pochylým za 11,5 milionu korun. Vydražitelé následně začátkem roku 2004 prodali tento stadion statutárnímu městu Brnu za 17,5 milionu korun (http://www.ponava.cz/cz/historie-uzemi/fotbalovy-stadion/). Jak se píše na internetových stránkách http://www.ponava.cz/cz/soucasnystav/fotbalovy-stadion-2/, stávající stadión je po 50 ti letech provozu ve špatném technickém stavu a nevyhovuje podmínkám pro vrcholovou soutěž a mezinárodní zápasy. Avšak současný stav nevyhovuje nejen pořádání vrcholových soutěží a mezinárodních zápasů, na stadion je kvůli havrijnímu stavu vstup zakázán (viz příloha č. 1).
1.2.3 Plavecký stadion Plavecký stadion za Lužánkami byl dokončen v roce 1978 a zahrnoval bazén o délce 50 metrů s maximální hloubkou až 5 metrů, desetimetrovou skokanskou věž a tribuny pro téměř 1200 návštěvníků. V podzemních prostorách byl samostatně umístěn dětský výukový bazén s nižším dnem. V dalších prostorách byla umístěna technologická zařízení, přičemž třetina těchto prostor byla zaplněna objemnými agregáty pro plánované rozšíření areálu. Už v době výstavby dnešního plaveckého stadionu totiž existovaly plány na nikdy neuskutečněnou výstavbu venkovních nekrytých bazénů (http://www.ponava.cz/cz/historie-uzemi/plavecky-stadion/). Je ostuda, že za 31 let město nebylo schopno vyčlenit část peněz na akvapark a Brno jako druhé největší město v republice toto zařízení nemá. Jak se můžeme dočíst na výše zmíněných stránkách, součást sportovního areálu, mimo plaveckou halu, tvoří rovněž bývalý gymnastický sál, který je dnes využíván jako fitness centrum. To vede pan Valz, který je zároveň i správcem plaveckého bazénu, a který měl být v minulosti vyšetřován v souvislosti s nejasným využitím 40 mil. Kč z dotací města Brna, které měly být použity na správu a rekonstrukci plaveckého bazénu, kterou ovšem není nikde vidět. Stavba je v neustále se zhoršujícím stavebně technickém stavu. V posledních letech byla rekonstruována přiléhající tělocvična (původní gymnastický sál) a zázemí vstupní haly s obchodní pasáží. Samotný provoz stadiónu však nenaznal výraznějších změn (http://www.ponava.cz/cz/soucasny-stav/plavecky-stadion-2/). 27
Případná rekonstrukce musí počítat s komplexní rekonstrukcí stavební části tzn. vlastní stavby (prosklené obvodové stěny, střechy, tribuny, zázemí) i s rekonstrukcí bazénů a bazénových technologií. Je nepřípustné, aby se stadion nadále rozpadal takovým způsobem. Za vše mluví nedávný incident, kdy za provozu vypadla skleněná tabule z obvodové stěny. Považujeme za vhodné, aby se centrum města stalo i místem pro rekreaci a relaxaci s dostatečnou nabídkou služeb umožňujících návštěvníkům bazénu odpočinout si po plavání v prostorách oddělených od bazénové haly. Není nutné, aby vznikaly obrovské nákladné stavby. Problém je možno řešit i v menším měřítku, tak jak jej například řešila města Ústí nad Labem a Uherské Hradiště.
1.3
Charakteristika rané adolescence Děti ve věku od 11 do 15 let zařazujeme buď podle školní docházky pod
označení děti staršího školního věku, nebo z hlediska psychologického do rané adolescence. Vzhledem k charakteru naší práce se zaměřujeme na charakteristiku období rané adolescence zejména z hlediska biologického, psychologického a sociálního. Typické pro toto období v oblasti tělesného vývoje jsou nerovnoměrné biologické změny, kdy v poměrně krátkém období dochází k zásadním změnám ve vnitřním prostředí organismu, a v důsledku hormonálních změn dochází k výraznému svalovému růstu, změnám hmotnosti a výšky těla. Význam pohybových aktivit v tomto období je nezbytný i pro proces pohybového učení (osvojování nových a zdokonalování již osvojených pohybů). U dětí, které pravidelně netrénují, zpravidla dochází ke zhoršení pohybové koordinace, kdežto pravidelně prováděná pohybová aktivita snižuje zhoršení koordinace. Z psychického hlediska je nejviditelnější změnou náladovost. Utvářejí se vztahy k opačnému pohlaví, zřetelněji se oddělují zájmy chlapců a devčat (Dovalil, 2002). Díky zájmovým kroužkům a sportovním oddílům se vytváří nové společenské vztahy. „Právě tělesná výchova a sport je místem, kde se normy, postoje, cíle, působící na utváření životního stylu, působící zpočátku jako vnější tlak sociálního okolí, mohou přetvořit na vnitřní motivy a hodnoty, které se stávají 28
součástí osobnosti člověka.“ (kolektiv autorů UK, 2000). Je možné výstavbou nových sportovišť pro širokou veřejnost ovlivnit životní styl a utvářet pozitivní postoje ke zdravému způsobu života. Důležitou roli hraje mimo technických možností i motivační složka. Ze sociálního hlediska je nejdůležitější fakt, že mládež provozuje sport také kvůli možnosti scházet se s kamarády = je vyhledáván sociální kontakt. Je na místě nezanedbávat přirozenou potřebu dětí napodobovat dospělé, a proto je nenahraditelný kladný osobní příklad.
Jelikož se zabýváme i preferencemi dětí v jejich volném čase, podívali jsme se na dřívější výzkumy v oblasti postavení sportu v osobním žebříčku dítěte. Předpokládá se (podle výsledků testů z let 1998-9 uvedených ve studijních materiálech Univerzity Karlovy), že nyní, po deseti letech od testování, budou hodnoty mládeže postavené na jejich osobních žebříčcích podobně, pouze hodnota „mít možnost sportovat“ se již nebude pohybovat na pátém místě, po zdraví, rodině, lásce a přátelství a díky bohu před hodnotou peněz, dále bezpečím, úspěchem a vírou, ale bude více opomíjena. Již před obdržením výsledků z našich šetření vyvstává podezření, že se postoj populace k možnosti sportovat více než dosud bude značně lišit. V roce 1998-9 totiž vedlo pouhých 10% dotázaných, že nesportuje a ani by více sportovat nechtělo. Toto číslo se nám jevilo při představě mládeže v roce 2009 jako absurdní. Očekáváme číslo daleko vyšší.
1.4
Pohybová aktivita a sport Z počátku této kapitoly považujeme za důležité vysvětlit základní
kinantropologický pojem pohybová aktivita, který definoval Dobrý (2008) jako „jakýkoli vykonaný tělesný pohyb (převážně spojený s přenosem hmotnosti nebo s překonáváním odporu), vyprodukovaný kosterními svaly a potřebující ke své realizaci energii“, a Svatoň (2001 in Kapitoly ze sportu), který definoval pohybové aktivity jako „pohybové činnosti člověka, prováděné rekreačně a prožitkově, které zpravidla nesměřují k závodní činnosti, ale k naplnění východisek zdravotně orientované zdatnosti a zdravého životního stylu.“
29
Jedním z nejčastěji skloňovaných slov v současnosti je sport, který vidí Sekot (2004) jako „institucionalizovanou pohybovou aktivitu, motivovanou zvýšenám celkové kondice, osobním prožitkem či cíleným výsledkem nebo výkonem.“ Nejedná se tedy o jakoukoli pohybovou aktivitu, ale pohybovou činnost, která se nezřídka vyznačuje úsilím o co nejvyšší tělesný výkon či vítězství. Sport je nyní považován za fenomén, který každého provází po celý život (ať již pasivně či aktivně). Vzhledem k zaměření práce na provádění pohybových aktivit Českých občanů a zvláště pak Brňanů, uvádíme výsledky průzkumu společnosti INCOMA o nejpopulárnějších sportech v České republice. V tabulce č. 6 jsou uvedeny procenta obyvatelstva mezi 15 a 45 let, které sportují minimálně jednou za měsíc. Kolektivní míčové hry zahrnuí fotbal, volejbal, basketbal a florbal.
Tab. 6: Nejvýznamnější rekreační sporty v České republice: Pořadí
Sport
% dospělých
1.
Cyklistika
75%
2.
Plavání
60%
3.
Kolektivní míčové hry
40%
4.
Fitness
30%
5.
Lyžování (včetně běžeckého)
29%
6.
In-line bruslení
15%
7.
Tenis
12%
8.
Squash/badminton
10%
9.
Snowboard
6%
10.
Stolní tenis
3%
Zdroj: Volný čas 2006, průzkum INCOME
30
1.5
Rizika absence pohybu Pohyb je nedílnou součástí života a jeho absence způsobuje negativní vlivy
v oblasti zdraví, které je chápáno jako fyzický, psychický, sociální a duchovní stav. V následující kapitole se nezbytností pohybových aktivit zabýváme z hledisek: zdravého rozvoje jedince prevence (civilizačních chorob, patologických jevů) socializace vztahů uvnitř rodiny školní výchovy financí
1.5.1 Přínosy pohybové aktivity Pohybová aktivita „ve vývoji jedince podporuje rozvoj kognitivních funkcí prostřednictvím imitování, pomáhá při rozvoji a zpřesnění percepčních schopností zahrnujících vidění, rovnováhu a taktilní vnímání, dává příležitost rozvíjet strategie učení, rozhodování a integrování informací a řešení problémů, a je efektivním detergentem pro mentální nemoci a stres. Pohybová aktivita také zlepšuje psychosociální a fyziologické funkce mentálně a fyzicky postižených jedinců, pro něž je jednou z výrazných možností jak překonat své postižení a plně se integrovat do života.“ (Slepička in Sport, stát, společnost, 2000) Mluvíme o nenahraditelnosti sportu jako prostředku socializace. Sport odvádí děti od televizních obrazovek a počítačových her, které nerozvíjí komunikaci. Při provádění takových aktivit nedochází k interakčnímu jednání a po tělesné stránce vede k pasivitě a tím pravděpodobnosti vzniku nemocí spojených s absencí pohybu. Je řeč o patologických jevech moderní společnosti. V dnešní době by měl být kladen důraz na zdravotně-preventivní aspekty aktivního sportování, kde hlavně prevence řeší spoustu problémů a v závěru vychází finančně levněji. Naše tvrzení potvrzuje autorský kolektiv Univerzity Karlovy v Praze, který ve své publikaci Sport, stát, společnost (2000) uvádí: „výzkumné studie prokázaly pozitivní vliv pohybové činnosti na život člověka. 31
Například zvýšení pohybové aktivity zaujímá vedle optimální výživy a absence toxikomanie také významné místo ve snižování výskytu civilizačních chorob, v redukci agresivity a násilí mládeže i při snižování stále rostoucích nákladů na zdravotní péči obyvatelstva.“ Je-li současná doba charakterizována přemírou stresu, objevuje se řada zdravotních komplikací, které mají často původ v nezdravém životním stylu, a přijímaný stres, kterému se nedá vyhnout, je nutno nějakým způsobem odventilovat. V takovém případě je jednoduchým pomocníkem pohybová aktivita, jejímž využitím lze dosáhnout kompenzace mentální zátěže. Pohybová aktivita jakéhokoli druhu má psychoregulační efekt, jehož příznivý vliv je všeobecně znám. Lidé jsou dnes dobře informováni o možných následcích nedostatku pohybu, vhodných a nevhodných potravinách a přítomnosti exogenního stresu, na straně druhé je ale život lidí paradoxně spojen s konzumací nekvalitních jídel ve větším množství, než je zdrávo, a se značnou hypokinezí (Slepička in Sport, stát, společnost, 2000). Existuje řada studií, které dokládají, že vyšší úroveň tělesné zdatnosti jako důsledek pravidelně prováděných pohybových aktivit redukuje některé rizikové faktory chronických onemocnění neinfekčního charakteru.
1.5.2 Sport jako prostředek prevence výskytu civilizačních chorob Díky sportu zabraňujeme nebo zmírňujeme možnost výskytu civilizačních chorob neboli nemocí spojených s nezdravým životním stylem. Mezi takové nemoci ohrožující děti ve věku staršího školního věku řadíme obezitu, diabetes mellitus, cévní onemocnění, deprese, poruchy spánku a stravování (v extrémních situacích anorexii nebo bulimii), hypertenzi a další. A nejde jen o prevenci, ale i normální vývoj. Jak uvádí Slepička (2000), z řady pozitivních vlivů pohybové aktivity můžeme uvést alespoň některé – působí pozitivně na změny ve struktuře a funkci mozku u nejmenších dětí, sensorická stimulace prostřednictvím pohybové akrivity je nutná pro optimální růst a vývoj nervového systému, je důležitým regulátorem obezity, neboť zvyšuje výdej energie a potlačuje přejídání, zvyšuje tělesnou hmotu bez tuku, je efektivním detergentem koronárních onemocnění dík svému vlivu na krevní lipidy, krevní tlak, obezitu a kapacitu k fyzické práci. Je taktéž doloženo, že
32
cvičení prováděná za účelem redukce hmotnosti pomáhají udržovat hustotu kostních tkání. Vědecky ověřené poznatky dokazují, že chybí-li v lidském životě aktivní pohyb, můžeme počítat s výskytem srdečně cévních onemocnění. Obezita je spojována se zvýšeným rizikem výskytu srdečních onemocnění, hypertenze, cukrovky, artritidy a bronchitidy. Tělesná aktivita kombinovaná s dietním stravováním je vysoce efektivní cestou k udržení ideální tělesné hmotnosti u dětí a dospělých. (Rezbrouk et al., 1990 in Sport, stát, společnost, 2000) A právě narůstající procento tělesného tuku v období puberty u chlapců i děvčat je alarmujícím činitelem vzbuzující četné diskuse. Za pravděpodobnou příčinu nárůstu %BF4 považuje Bunc (in Tělesná výchova a sport mládeže, 2008) nedostatek nebo neadekvátnost pohybového zatížení v tomto běku a nevhodné stravovací návyky, hlavě pak konzumaci vysokoenergetických nápojů. Jelikož je za provádění pohybových aktivit dětí rané adolescence a úspěšného ovlivňování nadváhy nebo obezity zodpovědná spolupráce rodiny a školního prostředí, kde tráví děti podstatnou část času, byli bychom rádi, kdyby se po společné domluvě vedení škol a rodičů oba subjekty shodli na tom, že z prostor škol minimálně zmizí automaty obsahující nezdravé vysokokalorické tyčinky a z nápojů bude více propagována voda a mléko s apelem na dodržování pitného režimu. Jak dále zmiňuje Bunc (Bunc a kol. 2004 in Tělesná výchova a sport mládeže, 2008), v posledních desetiletích nacházíme podstatný pokles pohybových aktivit dětí a mládeže jako rozhodujícího zdroje energetického vývoje a příjem energie je tedy vyšší, než je realizovaný výdej a výsledkem je zvýšené ukládání tuku, a tím i rostoucí hmotnost dětí. Lze tedy konstatovat, že základní příčinou vzrůstu výskytu dětí s nadváhou nebo obezitou je nepřizpůsobení se příjmu energie jejímu výdeji, nebo obráceně nepřizpůsobení se výdeje energie jejímu příjmu, a to často za přispění neinformovaných nebo nedůsledných rodičů.
4
BF – body fat = tělesný tuk
33
1.5.3 Sport jako prostředek prevence výskytu patologických jevů Sport by měl fungovat v oblasti výchovy jako prostředek k redukci sociálně patologických jevů, jako je např. agresivita, vandalismus, rasismus, kriminalita, alkoholismus a drogová závislost. „Podle Národní asociace pro péči a rehabilitaci delikventů (NACRO) je hlavní příčinou kriminálního a antisociálního chování mezi lidmi nuda a omezený přístup k více konstruktivním aktivitám.“ (NACRO, 1988 in Sport, stát, společnost, 2000) Můžeme se setkat s několika projekty, které sport využily za účelem snížení kriminální aktivity (napřklad projekt „Voice of Southmead“ a další). Avšak v této oblasti byl proveden jen omezený formální výzkum a bylo by neopodstatněné si myslet, že sport sám o sobě může redukovat kriminalitu ve společnosi. Naprosto souhlasíme s Amisem (SSS, 2000), a ztotožňujeme se s tímto tvrzením: „Tím, že sport je pro mladé lidi výzvou, tím, že jim poskytuje dobrodružství, význam a pocit prospěšnosti, jim může dodat sebeúctu, sebedůvěru, sebevědomí a vůdcovské dovednosti, které mohou nepřímo snížit procento kriminality.“
1.5.4 Sport ve vztahu k financím Účastníci na výchovném procesu, rodiče a státní orgány by se měli zamyslet zejména nad tím, kolik pozornosti se v současných trendech věnuje vrcholovému sportu a sportu hrající roli v životním stylu běžného občana. Je na místě vzít na zřetel i trendy budoucí, tedy kudy se asi Český stát a jeho občané pomalu ubírají. Pokud ovšem je zájem státu přebrat kladný vzor, navzdory jeho možné propracovanosti a dobré koncepci v zahraničí jsou podmínky v ČR jiné a k takovým projektům či plánům musí být přihlíženo jen jako na inspiraci s vědomím, že se situace obou zemí značně liší. Bylo by například nerozumné stavět monstrózní fotbalové stánky jako v Anglii pouze kvůli vidině nejisté možnosti pořádání jednoho mezinárodního utkání. Zdá se, že jsou u nás přebírány některé vzory ze zahrančí, které jsou ne vždy ku prospěchu lidí. V prvé řadě by mělo jít o zdraví české populace, dostatečnou dostupnost kvalitně zařízených, fungujících sportovních zařízení a tím probuzení zájmu široké 34
veřejnosti o pohyb, vytvoření rozumných hodnot společenského a individuálního života. Dále je možné využít zpřístupnění a rozvoj sportu za účelem pozvednutí fyzické struktury komunity, stimulace místní ekonomiky a vylepšení svého image pro turisty a investory. Díváme-li se na problém z pohledu prostého občana, musíme souhlasit s tvrzením Hatašové (2000): „Podmínky pro spontánní tělovýchovné a sportovní aktivity v České republice jsou zvláště v městských aglomeracích velmi špatné. Kromě kritického nedostatku veřejně přístupných hřišť je to absence celoročních programů individuálních aktivit, které jsou zcela běžně dostupné ve vyspělých státech. Napříkad v současné době významně zaostává budování cyklistických stezek, což neodpovídá zájmu o cykloturistiku, která zažívá nebývalý rozmach. Pro účast občanů v tělovýchovných i sportovních aktivitách jsou rozhodující podmínky v místě jejich bydliště a v rekreačních lokalitách. Proto je třeba, aby do kompetencí a povinností státní správy a samosprávy na všech úrovních spadala kromě podpory organizovaných forem i podpora i neorganizovaných forem sportu pro všechny. Jde především o to soustředit se na následující priority: v rámci koncepce výstavby, rekonstrukcí a údržby tělovýchovných zařízení obcí a měst budovat a udržovat zařízení pro rozvoj neorganizovaných forem sportu pro všechny (např. běžecké a cyklistické stezky, otevřená hřiště, lyžařské běžecké tratě, komplexně bezbariérová sportoviště apod.); v regionech a místech informovat veřejnost o možnostech a nabídkách sportovních a turistických aktivit v rámci kampaně zdravého životního stylu zabezpečit edici a distribuci programů pro neorganizovanou tělovýchovu a sport, modifikovanou pro zájemce různého věku, zaměření a fyzické zdatnosti.“
Hatašová (2000 in Sport, stát, společnost) dále uvádí, že zatímco ve všech vyspělých zemích Evropy má veřejná správa ve vytváření podmínek pro sport pro všechny zásadní význam a je jedním z pilířů systému, její vliv v našich podmínkách je minimální. Dovolujeme si nesouhlasit, jelikož se domníváme, že právě veřejná správa má v České republice stejně takový význam jako státní orgány jíných zemí na jejich území, a i dotace na sport, které jsou dotyčným institucím přidělovány, 35
jsou veliké, avšak výsledky ve významu stavby nových stadionů a arén a menších forem objektů k trénování a provozování pohybových aktivit občanů a dětí chybí. I další tvrzení Hatašové (2000 in Sport, stát, společnost) je přinejmenším diskutabilní: „V nižších územně správních celcích nedisponuje veřejná správa potřebnou organizační strukturou, ani nemá legislativní oporu pro zabezpečování tělovýchovy a sportu ve svém kraji nebo místě. Podpora tělovýchovy a sportu, pokud existuje, je proto značně nesystémová, nahodilá a v oblasti samosprávy nezávazná. Neexistují organizační stránky ani rozpočtové kapitoly, které by tuto oblast zabezpečovaly. V oblasti investic chybí generely incestiční výstavby na úrovni měst a okresů. Financování investiční výstavby pro občanská sdružení probíhá odděleně od komplexního řešení problematiky zabezpečení režijních nákladů, údržby a oprimálního využití.“ Souhlasíme pouze s nedostatečným komplexním řešením problémů v oblasti nevyhovující situace ve sportu, a bylo by vhodné, kdyby spolupracovaly ústřední orgány státní správy, orgány samosprávy, školy, školská zařízení a občanská sdružení v tělovýchově, sportu a turistice. Největší překážku nevidíme v nedostatku institucí, veřejné správy, ani v oblasti financování. Za největší problém považujeme nedostatečný důraz na sportovní vyžití, preference, které se netýkají výstavby sportovišť a také všeobecně nechvalně známou skutečnost o úniku přidělených financí na osobní účty jednotlivců.
36
1.5.5 Role rodiny v chápání sportu jako nezbytné součásti života Je nesporné tvrzení, že vzorec chování, které dítě vidí v rodině, si přenáší do života, a je jím po celý život ovlivněn. Mělo by tedy platit, že pokud se dítě pohybuje v rodině, kde je sport součástí života, i ono bude mít k pohybu kladný vztah. Důležitost rodiny vysvětluje Medeková (2001): „Rodina, to je prvotní prostředí sociálního učení, disponující jedinečným potenciálem priority a délky časového působení na dítě, umožněného intimitou citových vazeb rodiny. Představuje činitel, který se významně podílí na vytváření vztahu dětí k pohybové aktivitě.“ Proto je nesmírně důležité, aby si přínos pohybových aktivit dobře uvědomovali dospělí, a mohli tak kladně působit na dítě. A nejedná se pouze o získání a udržení dobré tělesné kondice. Sport je nezbytným prostředkem k vytvoření zdravého tělesného i duševního rozvoje a jeho zachování a uchování zdraví v dospělosti. Zdá se, že i když si rodiče a představitelé státu tento příznivý vliv uvědomují, sami se podle svých předsevzetí neřídí a když sami nesportují, dávají tím kolikrát nevědomky nevhodný příklad svým dětem, které životní styl rodičů přebírají a nesou si jej dál do života. Přestože podle autorů učebních textů Univerzity Karlovy (2000) naše i zahraniční výzkumy prokazují, že převážná většina dospělých zaujímá k tělesné výhově a sportu pozitivní vztah, je zároveň prokázáno, že pouze polovina dospělých se sama řadí mezi aktivní rekreační sportovce, přičemž nejvýše u jedné třetiny lze předpokládat, že pohybová aktivita svým rozsahem a způsobem provádění sehrává v jejich životním režimu významnější roli. Dále uvádí, že je činnost dopělých většinou nepravidelná, neorganizovaná a velmi sporadická. Aktivnější byli před rokem 2000 muži a co platí i dnes je to, že se aktivita s přibývajícím věkem snižuje. Z výsledků výzkumů (Snyder-Purdy 1982, Perusse a kol. 1989, AnderssenWold 1992, Medeková 1997, Medeková a kol. 2000, Havlíček-Zapletalová 2000, Colley a kol. 1992 in Medeková 2001) je zřemá závažná úloha rodiny při vytváření pozitivního vztahu k pohybu a ve smyslu mezigenerační kontinuity přenosu pohybového chování rodičů na děti.
37
1.5.6 Sport a socializace „Je nesporné, že sport tvoří neopominutelnou součást zdravého životního stylu, a proto musí jít především o to, aby se sportovní aktivity staly prostředkem harmonického rozvoje tělesné i duševní stránky člověka, aby byly poskytovány příležitosti k poznávání a oceňování jak vlastních duševních a tělesných schopností, tak respektování a uznávání schopností jiných.“ (kolektiv autorů UK, 2000) Odbouráváním absence sportu v životě mladé, ale i střední generace, je možné minimalizovat negativní sociální jevy, a prostřednictvím pohybových aktivit napravit překroucené etické a životní hodnoty. A jelikož je člověk členem společnosti a potřebuje kontakt s ostatními lidmi, potřebuje například sportovní aktivity, aby se naučil sociálním rolím. Tento proces se nazývá socializace. Člověk se v něm učí dovednostem, postojům, přebírá uznávané hodnoty a postoje společnosti, ve které žije, protože se díky sportu a sportovním skupinám začlení do sociálních kruhů. Sport využívaný v aktivním životě jako prostředek komunikace a seznamování se s lidmi je obecně uznáván jako „žádoucí socializační činitel, který kultivuje jedince nejen po tělesné, ale i po duševní, sociální a morální stránce.“ (kolektiv autorů UK, 2000). Sport umožňuje zvládat různé sociální role a učí sociálním dovednostem, jejichž součástí je seznamování se s novými životními situacemi a prožitky, kdy jsou získávány a prohlubovány emoční zkušenosti. Mladý člověk skrz sport zažívá pocit vítězství i prohry, radosti i zklamání, a setkává se tak s dalším jednáním lidí a jejich vlastnostmi, které nazýváme například závist, soutěživost, spolupráce, zrada, podpora, zákeřnost, ochota, a se kterými se třeba jedinec v rodinném prostředí dosud nesetkal. Nemenší je význam sportu jako možnosti prevence „sociální rakoviny“, která stále více podlamuje „sociální zdraví“ celého společenského organismu a za jejíž výrazné symptomy se povařuje především šířící se užívání drog zejména mládeží, projevy agrese a násilí jako běžného způsobu chování a s tím související rozpad systémů sociálních norem jako uznávaného regulačního mechanismu v lidském chování“ (kolektiv autorů UK, 2000). Nabídka činností, kterým se mohou dospívající ve volném čase věnovat, je jedna z cest prevence drogové závislosti a ideálně dosáhnutí situace, kdy pravidelně 38
sportující budou sami považovat již kouření za škodlivé. Když se mladý člověk dostane do sportovního týmu, hrozba ztráty místa v něm může působit tak, že si mladý sportovec utříbí hodnoty, a pak je na přednějším místě sport a lidé v týmu, než chtíč zkoušet návykové i nenávykové škodlivé látky. Časem převáží intenzivní emocionální prožitky ze sportování natolik, že na nějaké experimentování nebude mít mladý sportovec ani pomyšlení. To samé může plat i o přehnaném zájmu o své tělo a svůj vzhled.Nejedná se tak pouze o prevenci ve smyslu užívání drog, ale sport může působit i jako preventivní prostředek anorexie. V učebních textech Univerzity Karlovy nalezneme citaci Daniela Tarschyse, generálního tajemníka Rady Evropy, který v roce 1995 řekl: „Sport ve školách významně vytváří příležitosti k rozvoji identity, sociálního mínění a vnitřní spokojenosti adolescentů. Výzkumy dokladují, že děti aktivně sportující mají menší sklony k chození za školu než jejich vrstevníci, a mají lepší školní výsledky než ostatní děti se stejným IQ.“ (Rowley, 1995 in Sport, stát, společnost, 2000). Toto tvrzení ovšem neplatí pouze pro zmíněný sport ve školách, ale je pravdivé i pro mimoškolní sportovní aktivity. Zde přikládáme důraz osobním zkušenostem, a považujeme disciplínu jako jeden z mnoha pozitivních důsledků sportování mládeže.
1.5.7 Ovlivnění vztahu žáka ke sportu školním prostředím Ne/dostatečná školní TV, aneb co může být příčinou negativního postoje raných adolescentů k pohybovým aktivitám. V průzkumu prováděném v roce 2003 Vlastou Vilímovou a Alenou Hurychovou pod titulem Vztah žáků a mládeže k pohybovým aktivitám (Kolektiv autorů, NPVKV 2003) byl učitelům tělesné výchovy předložen dotazník za účelem zjištění, jaký je vztah žáků a mládeže k pohybovým aktivitám. 19% učitelů uvedlo, že snaha o provádění aktivní tělesné činnosti žáků je neuspokojivá, 47% uvedlo, že je uspokojivá, a 36% učitelů se domnívá, že je snaha dobrá. Ani jeden dotázaný neuvedl, že by byla vynikající. Odpovědi potvrdily přesvědčení naše i Vilímové a Hurychové, že zájem o pohybovou činnost současných žáků neodpovídá soudobým trendům považovat pohybové aktivity za samozřemou součást životního stylu moderního člověka. 39
Ve výzkumu Vilímové a Hurychové byli dále dotázáni učitelé učící přes 10 let, zda je v současnosti pohybová výkonnost žáků na stejné úrovni jako dříve. Kladně odpovědělo 9 učitelů (12%), mírně se horší 39 učitelů (52%), velmi se horší 26 učitelů (35%). (Vilímová, Hurychová, NPVKV 2003), z čehož plyne, že je 87% učitelů učících více než deset let přesvědčeno, že výkonnost žáků klesá. Protože předchozí sdělení považujeme za alarmující, měli by brát učitelé tělesné výchovy zřetel na to, že následující výčet je souhrn nejneoblíbenějších pohybových činností prováděných v hodinách TV a více žáky motivovat a vymyslet zábavný způsob, jak k vyučování takových pohybových aktivit přistupovat.
Nejneoblíbenější pohybové činnosti prováděné v hodinách TV (Vilímová, Hurychová, NPVKV 2003): 1. sportovní gymnastika 2. vytrvalostní běhy 3. prostná včetně rozcvičení 4. atletické disciplíny
Naopak nejkladnější vztah mají žáci k: 1. míčovým hrám (dále rozdělené podle oblíbenosti – florbal, fotbal, volejbal a basketbal), 2. aerobiku a cvičení s hudbou, 3. posilování a 4. bojovým sportům. Dovolujeme si zmínit, že z neformálního výzkumu byla zjištěna vyjímka na ZŠ 28. října, kde podle neformálního průzkumu v roce 2009 byly bojové sporty u chlapců na druhém místě oblíbenosti hned po fotbalu.
Autorky se dále zabývaly otázkou, jaká opatření by podle nich mohla pomoci tomu, aby školní TV plnila lépe své cíle. Výsledné pořadí z devíti navržených opatření je následující (Vilímová, Hurychová, NPVKV 2003): 1. zvýhodnit v osobním hodnocení učitele tělesné výchovy, kteří věnují volný čas sportovním akcím a soutěžím. 2. zvýšit počet hodin tělesné výchovy 40
3. finančně odměňovat všechny vedoucí, kteří realizují pohybové aktivity s dětmi (i neučitele) 4. zvýšit péči o učitele tělesné výchovy, umožnit jim absolvování různých tělovýchovných seminářů 5. postavit více tělovýchovných zařízení 6. do vyučování tělesné výchovy zařadit atraktivní pohybové činnosti 7. ustavit více společenských organizací zaměřených na pohybovou činnost dětí a mládeže 8. věnovat pozornost zdravotní problematice a nutnosti aktivního pohybu
Hlavním cílem školní tělesné výchovy je pohybová kultivace žáků, kladné ovlivnění jejich zdravotního stavu a zajištění dostatku pohybových aktivit. Je nutné vytvořit jednak denní režim (děti potřebují disciplínu, jsou pak menší kázeňské problémy) a my se domníváme, že děti podřízení pevnému dennímu režimu a pravidelným tréninkům prokazují větší respekt, jsou zvyklé se přizpůsobovat, ale na druhou stranu se i prosazovat, spolupracovat a nadchnout se pro plnění společného cíle. Zdá se také, že sportující děti si lépe uvědomují pozitivní roli pohybových činností a sportu ve vztahu ke zdraví. Zabýváme-li se vztahem dětí k tělesné výchově, musíme si položit otázku, jaké jsou nejčastější příčiny ovlivňující postoj k některým tělocvičným aktivitám u dětí
a
mládeže,
a
uvádíme
škálu
negativních
zkušeností
vycházejících
z retrospektivy studentů (Lukavská, NPVKV 2003):
soutěžení – spojováno s pocitem neúspěchu, stresem a s negativním vlivem na osobnost, nemožnost svobodného rozhodování při volbě obsahové činnosti v hodinách tělesné výchovy – studenti si toto tvrzení dávají do souvislosti s nucením do některých nelibých pohybových činností; důsledkem je strach, nezájem, nuda, někdy i stereotyp; daná tělocvičná aktivita nepřináší radost a pozitivní prožitek 41
neprofesionalita – neprofesionální přístup edukátora k edukantovi, nezájem o edukanta, někdy nevhodný výběr činností vzhledem k dosaženým dovednostem a rozvoji pohybových schopností (úrazy), vice kárání a podceňování než pochvaly normativní srovnávání – vazba na klasifikaci a hodnocení ve školní tělesné výchově (přetrvává výkonová orientace některých učitelů v tělesné výchově) srovnávací hodnocení – porovnávání s ostatními ve vztahu k jeho individuálním předpokladům a možnostem
Je toto důvod, proč děti v současné době tak málo cvičí? Mají natolik negativní zkušenosti ze školní tělesné výchovy, že je to ovlivní i při výběru volnočasové aktivity? Je možné, že mají kvůli školní tělesné výchově obavy z neznámého. Je možné mluvit i o strachu. Strachu z neúspěchu, posměchu spolužáků, nepochopení a nezvládnutí zadaného úkolu. Slabší, menší či mladší jedinci se mohou bát agresivity silnějších. Jsou dnes děti lenivé, nešikovné, nebo převládá strach z letícího míče, z vody, z pádu a zranění, jelikož se v dnešní době málo pohybují v přírodě a téměř neprovádí základní pohybové dovednosti, jako například chůze, běh, skoky, šplh, hody? V současnosti, kdy převládá sedavý způsob života, děti neumí lézt po stromech, nechodí se koupat do rybníků a přehrad, bruslit a přirozeně nevyvíjejí pohybové schopnosti a dovednosti, jelikož se s pohybem velmi často setkávají pouze jako s částí povinné školní docházky a tím kolikrát spojeným pocitem povinnosti, nedobrovolnosti. Proč často nechtějí spolupracovat se spolužáky a nevyvíjí žádnou iniciativu? Možná můžeme hledat příčinu v tom, že peněz je teď všude dost a dětem není nic vzácné. Neváží si věcí, neváží si možností, které mají, protože je jim vše předkládáno na zlatém podnose. Vždyť žáci mají místo požitku a radosti z pohybu ve škole averzi k tělesné výchově!
42
Shrnutí Pohybová aktivita a její přijetí do životního stylu dětí, mládeže dospělých i seniorů je jedním z nejvýznamnějších faktorů, jak pozitivně ovlivnit zdravotní stav člověka, zajistit aktivní náplň života, uspokojení v sociální sféře týkající se integrace a potřeby společnosti. Zajištěním dostatku pohybových aktivit preventivně předcházíme vzniku řady onemocnění, a to jak fyzických, tak i psychických. Přínos pohybových aktivit je rozdělován do několika sfér - zdravotní (fyzické, psychické), sociální a finanční. Z hlediska zdravotního pohybové aktivity snižují riziko nadváhy a obezity, zvyšují fyziologické funkce, ovlivňují vznik cévních onemocnění, cukrovky a hypertenze. Pohybová aktivita je důležitá pro zdravý vývoj nervového systému, který je zajištěn sensomotorickými stimuly. Z hlediska přínosu v oblasti sociální hovoříme o socializaci, integraci, vytváření hodnot a přijímání pozitivního přístupu k pohybu. Skrz sport se lidé učí novým sociálním rolím a rozvíjejí své komunikační schopnosti. Zároveň může docházet díky plnohodnotnému využítí volného času ke snížení rizika vzniku patologických jevů (kriminality, užívání návykových látek, záškoláctví a agresivity, protože u jedinců s vůdcovskými dovednostmi bývají potřeby někoho vést pozitivně uplatněny ve sportovním prostředí). Pohybové aktivity dále po stránce psychické napomáhají vypořádávat se se stresem, dodávají sebevědomí, sebedůvěru, význam a pocit prospěšnosti a sebeúctu. Zamyslíme-li se nad současnou situací, je nezbytné zmínit i hledisko finanční nepostradatelnosti, jelikož tok peněz díky přílivu turistů a obyvatel okolních měst přijíždějících za účelem využití sportovišť, která nejsou v místě jejich bydliště k dispozici, je nezanedbatelný, a může pomoci v rozvoji ekonomiky dané oblasti. Nyní je skutečnost taková, že lidé z druhého největšího města v České republice jezdí za vodními atrakcemi do Vyškova, vzdáleného Liberce nebo dokonce do zahraničních zemí (např. Rakouska do Laa). Obecně je tedy pohyb považován za nezbytnou součást života a jeho absence může být příčinou vzniku civilizačních chorob. Sport je považován jako prostředek prevence patologických jevů, a existence a využívání sportovišť za nezbytnou součást pro vykonávání pohybových aktivit a budování zdravého způsobu života. Sport je považován za hlavní prostředek úspěšného ovlivnění nadváhy a obezity dětí, a rozhodnutí věnovat se sportu předchází vytvoření podmínek pro sport a 43
dostatečné množství srozumitelných informací jak pro děti, tak pro rodiče. Proto je nezbytné dosáhnout toho, aby se školy staly informačními a poradními centry a motivátory pro žáky i rodiče. Dále je nezbytné, aby po srozumitelném zpracování doporučení pro státní správu všech úrovní bylo v urbanistických řešeních měst a obcí pamatováno na vytváření podmínek realizaci bezpečných pohybových aktivit.
44
2
CÍLE, ÚKOLY, HYPOTÉZY V této kapitole se zabýváme námi stanovenými cílemi práce, z nich
vyplývajícími úkoly a třemi hypotézami, na které jsme se snažili najít odpovědi.
2.1
Cíle výzkumného šetření Cílem naší práce je zjistit zájem dětí ve věku rané adolescence o sport
samotný, který pak specifikujeme zaměřením na získávání informací o oblíbenosti sportu, jako je bruslení a plavání, a poukázat na souvislost mezi sportovní aktivitou rodičů a dětí. Soustřeďujeme se i na informovanost žáků o sportovištích v lokalitách škol a zabýváme se problémem, zda by tato věková skupina využívala možností nabídky k pohybovým aktivitám v případě obnovení zpracovaného, avšak nezrealizovaného projektu Ponava, podle kterého již přes dva roky měla probíhat výstavba sportovišť na Lužánkami.
2.2
Hypotézy Stanovené hypotézy v této práci následovaly nastudování dostupné literatury
a zvláště internetových zdrojů, jelikož velká část diplomové práce se týká Projektu Ponava, informace ohledně tohoto projektu nebyly nikdy zveřejněny jinak než na internetových stránkách zřízených speciálně pro účely informování ohledně projektu, a zpráv v tisku (novinách), které byly taktéž sebrány z internetových zpracování deníků. Nejdůležitějším elementem však byly osobní zkušenosti s nedostatkem míst pro sportování v Brně, znalostí měst v České republice, i když menších než Brno, ale ve kterých se sportovní zařízení opravují a staví nová. Vše bylo podpořené několika výsledky výzkumů ohledně pasivity dnešních dětí a dospívajících, a neustávajícím pocitem, že vedení města je schopné pouze naslibovat, jaké úžasné projekty tu budou vznikat, ale ze kterých zatím nebyl žádný zrealizován. Po proniknutí do problému nezbývalo než dojít k názoru, že je na čase udělat něco s tím, aby se jen neplýtvalo penězy a lidskou prací, která je jednoduše, tak jako v případě Projektu Ponava, zmařená. 45
Proto na základě našeho přesvědčení stanovujeme následující hypotézy:
H1 - Děti ve věku rané adolescence mají pozitivní vztah k pohybovým aktivitám.
H2 - Předpokládáme, že v rodinách, kde sportují rodiče, je vytvořen pozitivní vztah k pohybovým aktivitám.
H3 - Domníváme se, že pokud by byl Projekt Ponava realizován, děti by projevily zájem o využití možností pohybových aktivit, které by nabízel.
Zdůvodnění hypotéz H1, H2 a H3: Dané hypotézy byly vysloveny na základě vědeckých poznatků o problematice současného životního stylu a pozitivního vlivu pohybových aktivit na zkvalitnění života (Bouchard 1994, Mužík 1997, Blahutková 2005, Riegerová 1998). Stále častěji se setkáváme s poklesem pohybových aktivit dětí a mládeže a současně větším příjmem energie (Bunc 2008). Tím může docházet ke zhoršení zdravotního stavu, psychosomatickým potížím a poruchám hybného systému (Hainer, Kunešová 1997, Kopřivová 1997, 2001, 2003), a proto je nezbytné věnovat pohybovým aktivitám dostatečnou pozornost.
46
2.3
Úkoly Za úkoly práce k ověření hypotéz jsme si zadali: 1.
nastudovat literaturu týkající se a.
aktuálních využívání pohybových aktivit žáky druhých stupňů ZŠ,
b.
vlivu prostředí rodiny na vztah dětí k pohybovým aktivitám,
c.
seznámení se s problematikou Projektu Ponava.
2.
vypracovat výzkumný prostředek – dotazník
3.
po vypracování výzkumného prostředku provést na zkušebním souboru pilotní výzkum
4.
kontaktovat ředitele a ředitelky základních škol, získat povolení k provedení výzkumného šetření na jejich školách
5.
zajistit vyplnění dotazníků co největším počtem respondentů
6.
vyhodnotit výsledky a vyvodit závěry
47
3
METODOLOGIE PRÁCE „Výzkum má korekční schopnost. Proto se v definici mluví o tom, že se jím
potvrzují anebo vyvracejí poznatky, které jsou dosud o jevu známé. Potvrzení už známých poznatků je nutné, protože realita se mění a naše poznání ji musí „dohánět“. Výzkum je cyklické řešení problému. Konečné a definitivní řešení nikdy neexistuje. Naše poznání nikdy nebude úplné, i když se vždy bude zdokonalovat a prohlubovat. V tom je optimistické směřovánání výzkumu.“ (Gavora, 2000)
Výzkumné šetření bylo prováděno na čtyřech brněnských základních školách ve třídách druhého stupně. Výběr byl záměrný v tom smyslu, že bylo potřeba získat reflexi od žáků 5. až 9. tříd, a rozhodovalo také umístění škol. Jednalo se o kvalitativně-kvantitativní výzkum, díky kterému měl být zjištěn současný vztah dětí v období rané adolescence ke sportu. V tomto výzkumu, který byl prováděn za účelem získání nových poznatků, byl použit dotazník, který obsahoval otevřené i zavřené otázky, a protože šlo především o práci s fakty, fakta jsme zaznamenali, zpracovali a nyní je formou práce interpretujeme. Šetření bylo prováděné, tak jako každý výzkum, za účelem potvrzení či vyvrácení dosavadních poznatků, a získání poznatků nových. Velkou část šetření jsme věnovali shromažďování informací ohledně Projektu Ponava, se kterým není většina obyvatel seznámena a kde vidíme největší prospěch práce.
3.1
Plán výzkumu Plán výzkumu se řídil systematicky od získávání materiálů ohledně Projektu
Ponava a literatury k nastudování problému pohybových aktivit a rané adolescence, přes vypracování dotazníku, získání nezbytných informací a vyhodnocení dosažených poznatků.
48
3.2
Charakteristika výzkumného souboru V následující kapitole se zabýváme popisem výzkumného souboru, čtyř
brněnských škol nacházejících se v blízkosti areálu za Lužánkami, a to z důvodu, že byly vybrány tři školy standardního typu (ZŠ Staňkova, ZŠ Merhautova a ZŠ Zemědělská) a ZŠ nám. 28. října s téměř 100% účastí Romského zastoupení žáků, což způsobuje problémy a činí tak školu specifickou.
Charakteristika školy ZŠ Staňkova Základní škola se nachází v městské části Brno – Královo Pole v blízkosti Hokejové haly dětí a mládeže. Byla postavena v roce 1905 pro německou obecnou školu a roku 1919 předána českým žákům. Od září 2008 jsou děti prvních, druhých, šestých a sedmých tříd vzdělávány podle nového školního vzdělávacího programu „Škola bez hranic,“ který vychází z daltonské filosofie. Podle oficiálních stránek (www.zsstankova.eu) „hlavní snaha školy směřuje k tomu, aby žáci uměli zúročit nabyté zkušenosti v praktickém životě, aby uměli diskutovat o problémech a při řešení problémů byli rozhodní.“ V současné době se škola potýká s hrubým nedostatkem žáků. Svůj problém však řeší originálně a nutno říci, že velmi efektivně. Do svých tříd totiž přibírá děti jiných národností, které za pomoci zvýšených hodin českého jazyka integruje do české společnosti. Mimo povinných hodin českého jazyka mají žáci ze zemí Evropské unie o tři hodiny češtiny týdně více po dobu půl roku, žáci z jiných států mohou navštěvovat nepovinný předmět Výuka českého jazyka pro cizince a mají taktéž tři hodiny českého jazyka týdně navíc.
Dále škola zřídila a zajišťuje (www.zsstankova.eu): sportovní skupiny se zaměřením na hokej, krasobruslení, rychlobruslení a pozemní hokej, které jsou partnery VSK Technika Brno. tréninky v oddílech odpoledne 4 hodiny TV týdně na I. stupni, 5 hodin TV týdně na II. stupni. ostatní hlavní předměty dle osnov
49
První třída s rozšířenou výukou tělesné výchovy a sportu byla otevřena ve školním roce 2008/09. Realita je tedy taková, že se program těchto tříd v dopoledních hodinách vůbec neliší od jiných tříd na škole a rozdíl nastává až odpoledne, kdy je v rámci odpolední družiny organizována tréninková příprava dle tréninkových plánů VSK, které se účastní i děti, které nenavštěvují ZŠ Staňkova. Tyto třídy byly otevřeny zejména proto, že těsně sousedí s nedávno vybudovaným sportovním areálem Hokejové haly dětí a mládeže a že je vedení školy přesvědčeno, že rodičům významně pomáhá tím, že hokejové tréninky mohou jejich děti absolvovat v rámci odpolední družiny a rodičům tak odpadne povinnost doprovázení dětí na odpolední kroužky neorganizované v rámci školy. Takové přidávání starostí s odvozem dětí na a ze sportovišť může některé rodiče odradit natolik, že dítě ke sportovním aktivitám nepřihlásí. Je pochopitelné, že zařizování odpoledního programu dětí je časově i finančně náročné, proto se škola snaží děti přivézt ke sportu jednak tím, že pro ně organizuje výjezdy na plavání a bruslení, školy v přírodě, lyžařský kurz na II. stupni, hudebně taneční výchovu, sportovní hry, volejbal a judo, a jednak pomocí rodičům z odlehlejších částí Brna, kteří pokud chtějí, mohou své děti ráno dopravit do školy a vyzvednout je odpoledne z družiny již po tréninku. Děti mají zajištěný rekondiční program pod vedením kvalifikovaných trenérů a navíc se orientace na sport nijak nepromítne do rozvrhu a vzdělávacích programů. Vše funguje na principu, že nelze postavit do kolize sport a vzdělávání.
50
Charakteristika školy ZŠ Merhautova
Také ZŠ Merhautova sídlí blízko bývalých sportovišť za Lužánkami. Marhautova byla do r. 1997 matematickou základní školou, která se v roce 2004 sloučila se ZŠ Vranovská, která byla pro změnu hudební základní školou. V současnosti je základna obou škol na Merhautove, a na Vranovské je po jedné třídě každého ročníku. Škola není vůbec orientovaná na sport. Zázemí pro sportovní vyžití má pěkné, tři tělocvičny, venkovní hřiště s umělým povrchem (tartanem) o velikosti házenkářského hřiště, na kterém lze hrát fotbal i basketbal. U hřiště je malé zázemí pro atletické disciplíny – doskočiště pro skok do dálky a dostatečný prostor pro vrhy koulí. Mimo tato zařízení určená pro školní tělesnou výchovu se na místě nachází dva betonové stoly na stolní tenis. Přestože se škola neorientuje speciálně na pohybové aktivity, žáci si volí z pěti povinně volitelných předmětů – informatiky, základů administrativy, pohybových
a
sportovních
aktivit,
ekologického
semináře
a
konverzace
v německém jazyce. Nejčastěji si volí právě pohybové a sportovní aktivity (většinou chlapci) a základy administrativy a konverzaci v německém jazyce (dívky). Podle názoru jedné z tamních učitelek je to tím, že chlapci necvičí pod vedením Romského asistenta gymnastiku ani netrénují metodiku volejbalu nebo basketbalu, ale stále chodí hrát do parku na Lesnické fotbal. Přesto se žáci prvního stupně účastní atletických čtyřbojů v rámci meziškolních soutěží, ve třetí třídě mají povinné plavání. Během studia na ZŠ se může kdokoli zúčastnit florbalových a fotbalových utkání a zájemci o mimoškolní bruslení mohou chodit s volnočasovým kurzem bruslit. Rok 2009 byl prvním rokem, kdy nebyli rodiče žáků schopni kvůli financím poslat své děti na lyžařský kurz, který vždy býval v 7. třídách povinně. V minulých letech byly sedmé ročníky doplněny žáky z 8. a 9. tříd a kurz se konal. Ubývá rodičů schopných platit dětem výdaje spojené se sportováním na horách. Možná situaci napomohlo sloučení se ZŠ Vranovská, která byla převážně zastoupena žáky Romského původu, a tím přirozeně výrazně přibylo dětí ze sociálně znevýhodněných rodin – dětí nepracujících Romů. V každém ročníku mají 2 hod tělocviku týdně.
51
Charakteristika školy ZŠ Zemědělská
Škola se zaměřuje na poskytování vzdělání podle programu Základní škola a od roku 2006 také podle školního vzdělávacího programu Od hraní k učení. Škola se nachází blízko bývalých sportovišť za Lužánkami, a klade důraz na výuku cizých jazyků i tělesnou výchovu. Žáci na druhém stupni mají dotovány dvě hodiny tělesné výchovy týdně a tak jako se v rámci výuky cizích jazyků realizují zájezdy do Vídně a Anglie, v rámci tělesné výchovy se žáci účastní celoškolní sportovní akce nazvané Olympijský den. Jak se můžeme dočíst na strákách školy www.maskola.cz, škola úzce spolupracuje s provozovateli dalších mimoškolních aktivit a organizačně se podílí na zajištění jejich činnosti v budovách školy ve spolupráci se školní družinou. Patří sem sportovní činnost atletického M&C klubu, výuka ZUŠ Jaroslava Kvapila a činnost hudební školy YAMAHA. Velkou výhodou je, že činnost těchto organizací navazuje na vyučování, popř. na chod školní družiny, probíhá ve školních budovách a nezatěžuje rodiče starostmi spojenými s přesunem za zájmovou činností do jiných částí města. V rámci volitelných předmětů si žáci volí z nabídky několika předmětů, které jsou pak dle jejich zámu otevírány a vyučovány. V nabídce najdeme mimo klasických předmětů informatika, zábavná chemie, angličtina, ruština, němčina, přírodovědný a společenskovědní seminář, design a konstruování, dramatická výchova a ekologický seminář také předmět pohybové hry. Výuka sportovních her (basketbalu, florbalu a fotbalu) se nabízí taktéž ve formě nepovinných předmětů. Škola disponuje dvěma venkovními hřišti a jedním kurtem na míčové sporty. Vedení školy zajišťuje každoročně také týdenní lyžařský kurs pro žáky sedmých ročníků. V roce 2009 se lyžařská výuka uskutečnila na Šumavě ve skiareálu Špičák. Samozřejmostí byl požadavek lyžařské helmy. V rámci týdenního kurzu probíhala pro zájemce i výuka snowboardingu. Příjemná informace pro rodiče jistě byla i ta, že veškerou lyžařskou a snowboardovou výzbroj bylo možné vypůjčit ve skiareálu Špičák za zvýhodněnou cenu pro kurzy (cca 800,-Kč na týden).
52
Charakteristika školy ZŠ nám. 28. října
1.7. 2004 došlo ke sloučení škol ZŠ Stará 13/15 a ZŠ a MŠ nám. 28. října 22. Tato škola byla nejodlišnější ze všech ostatních, jelikož je v ní zastoupení romských žáků téměř stoprocentní. Očekávali jsme rozlišné výsledky našeho výzkumu, které také byly potvrzeny. Navzdory názorům na oficiálních internetových stránkách školy je výchovně-vzdělávací proces na této základní škole uskutečňován velmi specifickým způsobem a k integraci neromské populace podle nás nemůže dojít, jelikož úroveň znalostí tamních dětí i přístup k vyučovacímu procesu je nesrovnatelný. Naše slova byla potvrzena i učitelkou druhého stupně, která tvrdí, že nyní lze něco naučit pouze devátý ročník, jehož žáci ještě spolupracují. Své tvrzení odůvodňuje tím, že rodiče těchto žáků ještě zažili dobu před revolucí, ve které poznali povinnost pracovat a pracovní disciplínu. „Rodiče žáků nižších ročníků nikdy nepoznali, co je to pracovat, a spoléhají se jen na sociální dávky od státu a nedávají svým dětem dobrý příklad.“ Základní školu na náměstí 28. října navštěvují žáci se SPU5, žáci s diagnostikovanou LMR6, žáci s psychiatrickými diagnózami, žáci z různých sociálních poměrů, žáci zatížení nezaměstnaností, kriminalitou a sociálně patologickými jevy, které vidí u svých rodičů. I přes tyto skutečnosti má ale vedení školy smělé cíle. Jak lze vyčíst z koncepce rozvoje školy podle www.osmec.cz/o-skole.php, za dlouhodobé úkoly a cíle školy nejen pro školní rok 2008/2009 jsou stanoveny dvě stěžejní fáze:
„1. fáze: Naplňovat naši představu o moderní škole – škole, ve které se dětem líbí a do které rády chodí, v níž pracují vzdělaní a motivovaní pedagogičtí pracovníci, s jejichž prací jsou rodiče žáků spokojeni a která je v úzkém kontaktu se všemi, kteří mohou a chtějí pomoci zlepšení vzdělávání romských dětí.
5
SPU – specifické poruchy učení
6
LMR – lehká mozková retardace
53
2. fáze: Překročit etnicky vymezený rámec školy. Dosáhnout stavu, kdy škola začne přitahovat svou vybaveností, výchovně vzdělávacím programem, mimovýukovými aktivitami..., žáky a rodiče neromského etnika, navzdory předsudkům, které mají.“
Toho se snaží dosáhnout pomocí inkluzivního prostředí a metod učení, při kterých je žák aktivní, koordinačními činnostmi pedagogů v rámci školy a mezi školami, přizpůsobením vzdělávacích programů směrem k potřebám žáků. A tady vidíme problém, jelikož se domníváme, že se na škole upravuje vzdělávací program žákům až moc díky jejich nedisciplinovanosti a častým absencím a nezájmu o vzdělání. Program je totiž upraven tak, že jsou na žáky kladeny mnohem menší požadavky než na žáky na jiných školách a úroveň výsledků je tak daleko nižší než na základních školách, kde je sice vzdělávací program upraven ve smyslu přiměřenosti pro věkovou skupinu daných ročníků, neslevuje se však z kvality ani standardních požadavků a nepřizpůsobuje se nezájmu žáků. Zatím bohužel nelze říci, že by děti dosahovali srovnatelných výsledků s žáky majoritních škol. Dále je v koncepci uváděn střednědobý cíl rozvoje školy, který je stanoven jako „zvýšení efektivity výchovy a vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním prostřednictvím rozvinutí komplexního systému péče o tyto žáky v prostředí inkluzivní školy.“ To teoreticky znamená zajistit dlouhodobou prací kompetentních pedagogů ve školách, kde jsou promíchané romské i neromské děti, rovnost příležitostí ve vzdělání a dosažení osobního maxima dítěte. Jenže takových multikulturních zařízení je málo, spíše se setkáváme s existencí romských škol a ani tendence do budoucna není integrační, jelikož sloučí-li se například dvě školy a přibude většího množství romských dětí ve třídách, rodiče žáků neromských dříve či později vyhledají pro své děti jinou školu. Jakmile k tomuto dojde, přirozeně se začnou vytvářet speciální školy se speciálními programy pro speciální děti, kteří jsou vzděláváni speciálními pedagogy. Fakt, že jinak situaci řešit nelze, dokládá i část dokumentu koncepce rozvoje školy, kde se uvádí, že přirozený rozvoj kompetencí žáků v rodinném prostředí z velké části chybí, jelikož nejpodstatnější aspekty zdravého a dobře vychovaného jedince s možností dobrého vzdělání u Romů chybí. Za vše mluví následující odstavec, ve kterém jsou popisovány životní podmínky žáků na ZŠ nám. 28. října (viz www.osmec.cz). 54
Co se týče pracovní kompetence, je 90% rodičů nezaměstnaných. Sociální kompetence je taktéž velmi neuspokojivá, a to zvláště díky izolaci v rámci komunity uvnitř ghet. V minulosti sice proběhly snahy o rozstěhování romských rodin, nebyly však úspěšné. To nepomohlo ani kompetenci k učení. „Strategie učení rodina nepodporuje a domácí připrava probíhá jen minimálně či vůbec.“ (www.osmec.cz) Většina rodičů nemá vyšší než základní vzdělání, je odkázána na sociální systém státu a velkým problémem jejich dětí ve školách je romský etnolekt7, kdy žáci druhého stupně základní školy nemají upevněný mateřský jazyk, mají potíže se schopností číst a porozumět textu v českém jazyce a tak nerozumí látce či zadání. V rámci zvýšení efektivity vzdělávání cizím jazykům a proto, aby se žáci vůbec mohli učit cizímu jazyku, musí škola vytvořit učebnice a pracovní listy, které jsou trojjazyčné (ČJ – AJ – RJ). Přijde na mysl otázka, jak efektivně je tedy vyučován český jazyk.
Z výše uvedených důvodů se škola váže, mimo klasické dokumenty o vzdělávání jako je Národní program rozvoje vzdělávání v ČR (Bílá kniha) a Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání, na tyto strategické dokumenty: Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání – část D – vzdělávání žáků se
speciálním znevýhodněním (podmínky vzdělávání žáků se
sociálním znevýhodněním) Školská legislativa – zákon 561/2004 Sb. O vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami usnesení vlády (č. 243/2003) – koncepce romské integrace Strategie pro zlepšení vzdělávání romských dětí (r.2001) – podpora průběhu povinné školní docházky Dekáda romské inkluze – podpora vzdělávání romských žáků Koncepce včasné péče o děti ze sociolukturně znevýhodňujícícího prostředí v oblasti vzdělávání – projekt včasné péče.
7
Etnolekt – neustálená forma nemateřského jazyka, např. specifická romská podoba
mluvené češtiny, slovenštiny a dalších jazyků
55
Shrnutí V předcházející kapitole jsme se zabývali rozborem výzkumného souboru. Vybrány byly čtyři brněnské základní školy, z nichž tři byly standardní. ZŠ nám. 28. října se je specifická v tom, že školu navštěvuje téměř 100% dětí Romského původu, a proto je výchovně-vzdělávací program na škole jiný. Nejedná se o změny ve smyslu upravení vzdělávacích prostředků a náplně předmětu v důsledku nižší inteligence účastníků procesu, ale přístupu k vyučování.
56
3.3
Výzkumné metody Bylo vybráno 285 dotazníků ze čtyř brněnských základních škol.
Z celkového počtu 285 dotazníků bylo pro výzkum použito 280, jelikož na ZŠ Staňkova ve třídách studují děti přistěhovalců, kteří zatím otázky nedokázaly zodpovědět, a díky horší kázni a nedostatečnému věnování pozornosti instrukcím žáci ZŠ nám. 28. října dotazník nevyplnili správně.
Stanovení výzkumného problému a souboru Základem, od kterého se odvíjely všechny další kroky ve výzkumu, bylo stanovení výzkumného problému. Proto bylo v úvodní fázi přesně formulováno, co bude předmětem zkoumání. Tím co jsme chtěli zkoumat bylo, jestli mají děti ve věku rané adolescence v době počítačů a nepřeberného množství televizních kanálů a DVD zájem o sportování a pohybovou aktivitu vůbec. Z definování výzkumného problému jasně vyplynulo, na jakou věkovou skupinu bude výzkum zaměřen adolescenti ve věku 11-15 let.
Vytvoření výzkumného nástroje Jelikož bylo rozhodnuto, že potřebné informace budou sebrány výzkumnou metodou dotazníku, musel být vytvořen výzkumný nástroj – dotazník se šestnácti uzavřenými otázkami a nabídkou odpovědí ANO-NE, a třemi otázkami s volbou otevřené odpovědi. Otázky byly voleny s ohledem na věkovou skupinu, které byly formulovány a předkládány za účelem efektivního a rychlého sběru relevantních informací.
Primární výzkum Po vytvoření výzkumného nástroje byl proveden předvýzkum. Cílem pilotního výzkumu bylo potvrdit správnost a vhodnost volených otázek, a zjistit, jsou-li otázky srozumitelně formulovány a pochopitelné pro žáky 2. stupně základních škol. Bylo testováno, jestli je možné na otázky jednoznačně odpovědět. Tato pilotní fáze byla provedena na odpovídající věkové skupině, tzv. vybraném vzorku. Během pilotní fáze byl změřen čas potřebný k vyplnění formuláře 57
a potvrdilo se, že otázky byly voleny správně a srozumitelně, a proto bylo možné přejít k druhé fázi.
Oslovení ředitelů a ředitelek základních škol, kteří museli souhlasit s provedením výzkumu na jejich školách. Aby bylo výzkumné šetření co nejvíce validní, vždy stejné instrukce k vyplnění podávala ve všech třídách jedna osoba.
Výzkumné šetření Na základě metody dotazníků předložených žákům druhého stupně základních škol byl zjišťován vztah raných adolescentů k pohybovým aktivitám a jejich zájem zejména o tři sporty – plavání, zimní bruslení a fotbal. Dále byla zjištěna úroveň pohybových dovedností (omezeně na Ano, umím bruslit – Ne, neumím bruslit atd.). Součástí studie, kde odpovídalo více jak 280 žáků ZŠ, byla i otázka o informovanosti o sportovních zařízeních v městě Brně (viz příloha – dotazník, otázka č. 14, 18). Jelikož je tato práce zaměřena na oblast za Lužánkami a nabídku pohybových aktivit žákům nejen brněnských ZŠ právě na dotyčných pozemcích, zajímalo nás, jestli by vůbec žáci měli zájem o potenciální nabídky sportovního vyžití po zrealizování projektu výstavby sportovišť (viz příloha – dotazník, otáka č. 19) I když nelze tyto výsledky přeceňovat, musí se na ně brát zřetel, jelikož ukazují zájmy mládeže a vypovídají o tom, jestli je mladá generace dostatečně motivována a vedena ke sportu, nebo jestli naopak v jejich životech využití sportu jako součásti živodního stylu chybí. V dnešní době, kdy je snadné vidět negativní důsledky nedostatku pohybu, by měla populace dospělých chápat, že tělesná výchova a sport sehrávají v životě důležitou roli, a že právě díky pohybové aktivitě lze předcházet mnoha zdravotním problémům.
58
3.4
Zpracování výsledků Po vybrání dotazníků jsme výsledky zpracovali ve formě tabulek a velmi
stručné osobní analýzy u těch, kteří si nepřejí výstavbu výše uvedených sportovních zařízení. Zjistili jsme, jaká je spojitost mezi aktivním sportováním rodičů a přístupu jejich dětí ke sportu.
59
4
VÝSLEDKY A DISKUSE Získané výsledky jsou rozděleny do třech částí podle vyslovených hypotéz,
na které měly najít odpovědi. První část se věnuje dle H1 - Děti ve věku rané adolescence mají pozitivní vztah k pohybovým aktivitám otázce obliby sportu u dětí, doplněné o zájem či nezájem dětí chodit častěji plavat a bruslit, a v druhé části se věnujeme četnosti bruslení žáků v zimní sezoně 2008/2009. Žáci měli na výběr tři možnosti frekvence jejich bruslení, a to víckrát než pětkrát za sezonu (>5), minimálně jednou, ale ne víckrát než pětkrát (1-5x), nebo ani jednou (0x). K H2 - Předpokládáme, že v rodinách, kde sportují rodiče, je vytvořen pozitivní vztah k pohybovým aktivitám uvádíme počty sportujících a nesportujících rodičů. Ve třetí části vzhledem k vyslovené hypotéze H3 - Domníváme se, že pokud by byl Projekt Ponava realizován, děti by projevily zájem o využití možností pohybových aktivit, které by nabízel odpovídáme na otázku, je-li vůbec výstavba sportovišť za Lužánkami žádaná, a to skupinou občanů, která by se pohybovým aktivitám měla věnovat ve svém volném čase nejvíce – dětmi.
Následující tabulky nám mají přiblížit vztah dětí ke sportovním aktivitám, samotnému sportování a jejich využívání možnosti k bruslení a plavání. V hypotéze č. 2 jsme se zabývali otázkou, jestli kladný vztah rodičů k pohybových aktivitám také kladně ovlivňuje pohled dětí na sport jako nezbytnou část jejich života. S vyhodnocenými výsledku uvádíme, kolik rodičů sportuje. Výsledky jsou posuzovány samostatně po třídách a také v celkovém souhrnu, který nám dává nejjasnější přehled o dané problematice.
60
Tab. 7: Vztah rodičů a dětí k pohybovým aktivitám na ZŠ Staňkova Škola ZŠ Staňkova 14
Dívky
Chlapci
Celkem
n 41
n 36
n 77
Žáci, kteří sportují rádi
36
35
71
Žáci, kteří nesportují rádi
5
1
6
Žáci, kteří by chtěli chodit
29
26
55
12
10
22
31
27
58
10
9
19
bruslit častěji Žáci, kteří nechtějí chodit bruslit častěji Záci, kteří by chtěli chodit plavat častěji Žáci, kteří nechtějí chodit plavat častěji Sportujících rodičů
18
44%
17
47%
35
45%
Nesportujících rodičů
23
56%
19
53%
42
55%
Legenda: n – počet respondentů, % - procenta
Tab. 8: Vztah rodičů a dětí k pohybovým aktivitám na ZŠ Zemědělská Škola ZŠ Zemědělská 29
Dívky
Chlapci
Celkem
n 24
n 24
n 48
Žáci, kteří sportují rádi
24
22
46
Žáci, kteří nesportují rádi
-
2
2
Žáci, kteří by chtěli chodit
23
21
44
1
3
4
21
15
36
3
9
12
bruslit častěji Žáci, kteří nechtějí chodit bruslit častěji Záci, kteří by chtěli chodit plavat častěji Žáci, kteří nechtějí chodit plavat častěji Sportujících rodičů
16
67%
16
67%
32
67%
Nesportujících rodičů
8
33%
8
33%
16
33%
Legenda: n – počet respondentů, % - procenta
61
Tab. 9: Vztah rodičů a dětí k pohybovým aktivitám na ZŠ nám 28. října Škola ZŠ nám. 28. října 22
Dívky
Chlapci
Celkem
n 33
n 32
n 65
Žáci, kteří sportují rádi
30
31
61
Žáci, kteří nesportují rádi
3
1
4
Žáci, kteří by chtěli chodit
26
25
51
7
7
14
29
31
60
4
1
5
bruslit častěji Žáci, kteří nechtějí chodit bruslit častěji Záci, kteří by chtěli chodit plavat častěji Žáci, kteří nechtějí chodit plavat častěji Sportujících rodičů
9
27%
8
25%
17
26%
Nesportujících rodičů
24
73%
24
75%
48
74%
Legenda: n – počet respondentů, % - procenta
Tab.10: Vztah rodičů a dětí k pohybovým aktivitám na ZŠ Marhautova Škola ZŠ Merhautova 37
Dívky
Chlapci
Celkem
n 44
n 46
n 90
Žáci, kteří sportují rádi
34
42
76
Žáci, kteří nesportují rádi
10
4
14
Žáci, kteří by chtěli chodit bruslit
32
25
57
12
21
33
38
33
71
6
13
19
častěji Žáci, kteří nechtějí chodit bruslit častěji Záci, kteří by chtěli chodit plavat častěji Žáci, kteří nechtějí chodit plavat častěji Sportujících rodičů
13
30%
15
33%
28
31%
Nesportujících rodičů
31
70%
31
67%
62
69%
Legenda: n – počet respondentů, % - procenta
62
Tab. 11: Celkový přehled vztahu rodičů a dětí k PA na všech vybraných školách Celkem všechny ZŠ
Dívky
Chlapci
Celkem
n 142
n 139
n 280
Žáci, kteří sportují rádi
124
87%
130
94%
254
Žáci, kteří nesportují rádi
18
8
26
Žáci, kteří by chtěli chodit bruslit
110
97
207
32
41
73
119
106
225
23
32
55
91%
častěji Žáci, kteří nechtějí chodit bruslit častěji Záci, kteří by chtěli chodit plavat častěji Žáci, kteří nechtějí chodit plavat častěji Sportujících rodičů
56
39%
56
40%
112
40%
Nesportujících rodičů
86
61%
82
60%
168
60%
Legenda: n – počet respondentů, % - procenta
Tab. 12: Počet dětí, které sportují rády Celkem všechny ZŠ
Žáci, kteří sportují rádi
Dívky
Chlapci
Celkem
n 142
n 139
n 280
124
87%
130
94%
254
91%
Legenda: n – počet respondentů, % - procenta
Předchozí tabulka ukazuje uspokojivá procenta, která dokazují, že děti rané adolescence mají zájem o provádění pohybových aktivit.
Shrnutí Uvádíme celkové shrnutí výsledků ze všech zkoumaných škol, kdy valná většina respondentů je kladně nakloněna sportování a jak vyplývá z tabulky č. 12, projevují zájem provozovat pohybové aktivity častěji. Věříme, že na všech školách jsou téměř shodné podmínky pro provádění pohybových aktivit.
63
V následujících tabulkách uvádíme výsledky zjištění frekvence využití možnosti bruslení v zimní sezóně 2008/2009 na čtyřech vybraných školách.
Tab. 13 : ZŠ Staňkova 14 – Frekvence využití možnosti bruslení Dívky n 40
Chlapci n 36
Celkem 76 ze 77, jedna neodpověděla
a) >5
13
32%
13
36%
26
34%
b) 1-5x
20
50%
17
47%
37
49%
c) 0x
7
18%
6
17%
13
17%
Legenda: n – počet respondentů, > - znaménko více než, x – krát, % - procenta kladných odpovědí
ZŠ Staňkova - z celkového počtu vybraných dotazníků (77) bylo možno hodnotit pouze 77 dotazníků, jelikož jedn dívka neodpověděla na otázku. Jak je vidět v tab. č. 13, výsledky se u obou pohlaví velmi shodují a můžeme konstatovat, že více jak ¾ dětí (celých 83%) měly tyto děti díky škole možnost jít si v sezoně 2008/2009 zabruslit. Nejvíce se jich dostalo na led minimálně jednou, ale maximálně 5x za sezónu. Byla to téměř polovina z nich (49%). Dalším příjemným překvapením bylo to, že celých 34% žáků chodilo na led častěji, než 5x za sezónu.
Tab. 14: ZŠ Zemědělská 29 – Frekvence využití možnosti bruslení Dívky n 24
Chlapci n 24
Celkem n 48
a) >5
5
21%
10
42%
15
31%
b) 1-5x
10
41%
6
25%
16
34%
c) 0x
9
38%
8
33%
17
35%
Legenda: n – počet respondentů, > - znaménko více než, x – krát, % - procenta kladných odpovědí
Výsledky žáků ze ZŠ Zemědělská byly veskrze velmi vyrovnané. Tento soubor byl nejmenším samostatně zkoumaným souborem ze všech ZŠ, jelikož bylo sesbíráno pouze 48 dotazníků, z kterých se dívky a chlapci dělili přesně na polovinu. Z celkového počtu uvedlo 15 dotázaných (31%), že byli bruslit více jak pětkrát za sezonu 2008/2009. Což je nepatrně méně, než třetina. 16 žáků (34%) uvedlo, že byli bruslit vícekrát než jednou a méněkrát než pětkrát. Největší počet byl těch, kteří bruslit nebyli ani jednou. Vzhledem k tomu, že výsledné číslo ukázalo, že takových žáků je 17, můžeme uvést, že v poslední skupině, čili skupině, která se na led 64
v loňské sezoně nedostala ani jednou, bylo nejvíce, avšak jen o jednoho dotazovaného. Všechny tři jsou tedy zastoupeny poměrně 1/3. Výsledek i tak hodnotíme jako uspokojující.
Tab. 15: ZŠ nám. 28. října 22 – Frekvence využití možnosti bruslení Celkem 62 Dívky n 33
Chlapci n 29
z původního počtu 65tři neodpověděli
a) >5
1
3%
4
14%
5
8%
b) 1-5x
4
12%
8
27%
12
19%
c) 0x
28
85%
17
59%
45
73%
Legenda: n – počet respondentů, > - znaménko více než, x – krát, % - procenta kladných odpovědí
Na ZŠ nám. 28. října 22 bylo dotázáno 65 žáků převážně Romského původu. Zde byly zjištěné rozdíly největší. Z 62 vyhodnocených odpovědí (tři chlapci otázku vynechali) odpovědělo pouze 5 žáků (8%), že bylo bruslit víckrát než pětkrát, pouze 12 žáků (19%) bylo bruslit minimálně jednou, ale ne vícekrát než pětkrát, a 45 žáků (celých 73%) nebylo bruslit ani jednou. Toto zjištění je alarmující, protože negativně odpověděly bez dvou procent ¾ všech dotázaných ze ZŠ nám. 28. října.
Tab. 16: ZŠ Merhautova 37 – Frekvence využití možnosti bruslení Celkem n 88 Dívky n 44
Chlapci n 44
z původního počtu 90, dva neodpověděli
a) >5
12
27%
7
16%
19
21%
b) 1-5x
18
41%
17
39%
35
40%
c) 0x
14
32%
20
45%
34
39%
Legenda: n – počet respondentů, > - znaménko více než, x – krát, % - procenta kladných odpovědí
ZŠ Merhautova – zde byl ze všech škol vůbec největší počet dotazovaných (90). Na otázku, kolikrát byli v zimně bruslit, odpovědělo celkem 88 žáků. Na škole, kde se soustřeďují spíše na výuku žáků s dyslexií a nemají sportovní třídy ani 65
organizované mimoškolní sportovní aktivity, dopadl průzkum následovně: víckrát jak 5x za sezonu bylo bruslit 19 žáků – 21%, nejvíce dotázaných bylo bruslit minimálně jednou, avšak ne víckrát, než 5x – 35 (40%), a o něco méně pak nebylo bruslit vůbec – 34 dotazovaných (39%).
Tab. 17: Frekvence bruslení v zimní sezoně 2008/2009 n 274 z původních 280,
celkem
šest neodpovědělo a) >5
65
24%
b) 1-5x
100
36%
c) 0x
109
40%
Legenda: n – počet respondentů, > - znaménko více než, x – krát, % - procenta kladných odpovědí
Z celkového počtu 280 dotázaných bylo možno určititi závěry z 274 zodpovězených dotazníků. Naše výsledky dokumentují, že převládá počet raných adolescentů, kteří nebyli bruslit v zimní sezoně 2008/2009 ani jednou – 109 rospondentů (40%). O devět adolescentů méně, 100, bylo bruslit minimálně jednou, ale ne víckrát, než pětkrát, což činí 36% z celkového počtu. 65 žáků bylo bruslit víckrát než pětkrát za sezonu, a procentuálně lze toto číslo vyjádřit 24%.
Výsledky k H3 Tab. 18: Názory dětí ZŠ Zemědělská na výstavbu sportovišť za Lužánkami ZŠ Zemědělská, n 48
Ano
Ne
Byl/a bys rád/a, kdyby se za Lužánkami
48
-
postavil nový plavecký bazén, aquapark a zimní stadion? Legenda: n – počet respondentů
Speciální komentáře dětí: „Hlavně nová hokejová hala pro Kometu!“ Připsala dvě děvčata. 66
Tab. 19: Názory dětí ZŠ nám. 28. října na výstavbu sportovišť za Lužánkami ZŠ nám. 28. října , n 65
Ano
Ne
Byl/a bys rád/a, kdyby se za Lužánkami
60
5
postavil nový plavecký bazén, aquapark a zimní stadion? Legenda: n – počet respondentů
Komentáře k žákům, kteří jsou proti výstavbě: U všech respondentů, kteří odpověděli, že si nepřejí výstavbu nových sportovišť, žáci uvedli, že ani jeden rodič nesportuje.
Tab. 20: Názory dětí ZŠ Merhautova na výstavbu sportovišť za Lužánkami ZŠ Merhautova, n 90
Ano
Ne
Byl/a bys rád/a, kdyby se za Lužánkami
85
5
postavil nový plavecký bazén, aquapark a zimní stadion? Legenda: n – počet respondentů
Komentáře k žákům, kteří jsou proti výstavbě: Všichni byli z jedné třídy, čtyři chlapci a jedna dívka. R81 - Rodiče dívky sportují (cyklistika, bruslení), ale ona sama paradoxně nerada sportuje, nechtěla by chodit plavat a ani bruslit. Chlapci: R2– rád sportuje, rád by chodil bruslit, nikoli však plavat. Rodiče sportují (cyklistika, fitness, aerobik). R3- Na všechny zásadní otázky odpověděl ano, rád sportuje, chce chodit bruslit, chtěl by častěji chodit plavat, občas si chodí zahrát fotbal a jeho rodiče sportují (lezení a fitness). R4 - rád sportuje, chtěl by chodit bruslit, ale ne plavat, a jeho otec sportuje (cyklistika, běh, plavání).
8
R - referent
67
R5 - Rád sportuje, nechodí bruslit, ale rád by chodil, plavat chodí a chodil by i častěji. Matka chodí do fitness centra.
Speciální komentáře dětí: „Hlavně hokejový stadion. Kometa patří za Lužánky!“
Tab. 21: Názory dětí ZŠ Staňkova na výstavbu sportovišť za Lužánkami ZŠ Staňkova, n 77
Ano
Ne
Byl/a bys rád/a, kdyby se za Lužánkami
72
4, 1x je to
postavil nový plavecký bazén, aquapark a
děvčeti jedno
zimní stadion? Legenda: n – počet respondentů
Komentáře k žákům, kteří jsou proti výstavbě: R1 - Chlapec rád sportuje, má brusle, ale bruslit nechodí a ani by nechtěl. Nechodí plavat a rodiče nesportují. R2 - Chlapec rád sportuje, chodí bruslit, minulou sezonu byl víckrát než 5x, chce chodit bruslit, plave a i v posledních 2 měsících byl plavat, ale nechce chodit plavat častěji. Jeho rodiče sportují a on si chodí zahrát fotbal. R3 - Dívka: rodiče nesportují, ona uvádí, že chodí bruslit, tuto zimu však nebyla ani jednou a nechce chodit častěji. Plavat nechodí, ale ráda by chodila častěji. Je jí 17 let. R4 - Dívka: nesportuje ráda, nemá zimní brusle a nechodí bruslit na led. Uvedla, že byla tuto zimu bruslit, ale zřejmě to bylo povinně se školou. Plavat umí, ale nechodí. Nechtěla by chodit plavat častěji a rodiče vůbec nesportují.
Speciální komentáře dětí: „Určitě“
68
5
ZÁVĚRY
5.1
Interpretační část Tato diplomová práce vznikla z osobního přesvědčení, že populace České
republiky čím dál více přebírá nezdravý způsob života a spokojuje se s nadváhou jako normální součástí života. Rodina i stát kladou menší nároky na pohybovou aktivitu dětí, kteří se tak stávají pasivnějšími a kterým absence pohybu přináší nejen zdravotní, ale kolikrát i psychické problémy, ačkoli se jejich spojitost na první pohled s nedostatkem pohybu nezdá. Díky vyřazení nejpřirozenějších projevů života, pohybu, u široké veřejnosti se setkáváme s kázeňskými problémy, komunikačními problémy a jistém případě i s kriminalitou.
Jsme přesvědčeni, že na rozdíl od příliš nízkých nároků na rekreační pohybové aktivity dětí a snížené požadavky oproti minulým rokům ve školní tělesné výchově dochází na přemrštěné nároky v oblasti zájmových sportovních oddílů, kde musí dítě prokázat talent a obětovat sportu vše, jinak často bývá odsunuto na lavičku náhradníků nebo je mu přímo doporučeno opustit sportovní oddíl. Shledáváme nabídku sportovních zařízení v městě Brně nedostačující a většinu objektů určených k pohybovým aktivitám za zastaralé. Nepříjemnou skutečností je, že vyhlídky do budoucna nejsou nijak uspokojivé, a mimo jedné cyklostezky pro celé město, na které se dá jezdit na kolečkových bruslích, se za posledních pár let pro občany nic nepostavilo.
Závěr k H1 Děti ve věku rané adolescence mají pozitivní vztah k pohybovým aktivitám
Jako závěr k hypotéze číslo 1 můžeme uvést, že se naše předpoklady potvrdily daleko vyššími čísly, než ve která jsme doufali (viz tab. č. 17). Potvrdilo se, že děti rané adolescence mají rády pohyb. Dívek, které mají rády pohybovou aktivitu, bylo 87%, chlapců 94%. Z celkového počtu dotazovaných dětí uvedlo 91% pozitivní vztah k
pohybovým aktivitám. Výsledky pokládáme za nejlepší 69
předpoklad k další práci na vytváření jejich kladného vztahu k aktivním pohybovým činnostem a motivací, aby takové činnosti prováděli. Dále jsme se zaměřili na vztah dětí navštěvující druhý stupeň ZŠ k zimnímu bruslení a plavání. Uspokojivá jsou i tato čísla, jelikož představují více jak 2/3 všech dotazovaných, kteří by chodili bruslit a plavat častěji. Hypotézu 1 potvrzujeme.
Závěr k H2 Předpokládáme, že v rodinách, kde sportují rodiče, je vytvořen pozitivní vztah k pohybovým aktivitám
Došli jsme k závěrům, že žáci druhých stupňů základních škol nejsou dostatečně motivováni rodičemi k provádění pohybových aktivit a valná většina nemá šanci vidět ve svých rodičích vzor, který by je inspiroval a vedl k pravidelným pohybovým aktivitám. Sportujících rodičů bylo zjištěno pouze 40%. Hypotézu 2 potvrzujeme.
Závěr k H3 Domníváme se, že pokud by byl Projekt Ponava realizován, děti by projevily zájem o využití možností pohybových aktivit, které by nabízel
Výsledky dotazování ukázaly značný zájem o stavbu sportovních zařízení v oblasti za Lužánkami. Je evidentní, že děti základních škol o taková zařízení stojí a je velmi pravděpodobné, že by je ve svém volném čase aktivně využívaly. Rozhodující je, že zájem dětí o doplnění sportovišť v Brně je jednoznačný. Hypotézu 3 potvrzujeme.
70
Závěry k výsledkům dotazníků Výsledky byly uspokojivé, všechny naše stanovené hypotézy se potvrdily. Došli jsme k názoru, že je nezbytné děti více motivovat k pohybovým činnostem, protože jak sami uvádí, pohyb je baví. Pozornost by měla být věnována pohybovým návykům dospělých, kteří v dnešní době dostatečně nesportují a rodiče tak nedávají dobrý příklad svým dětem. K výsledkům ohledně názoru na stavbu sportovních zařízení za Lužánkami můžeme uvést, že je projekt obecně podporován. U respondentů, kteří si výstavbu nepřejí, jsme došli ke dvěma závěrům. Jedna skupina nepřijala pohybové aktivity za nedílnou součást jejich života a zpravidla pochází z rodinného zázemí, kde rodiče nesportují. Druhou skupinou jsou děti, kteří sportují často a zřejmě mají kde, protože jim místo ke sportování nechybí. Je otázkou dalšího šetření, zda navštěvují pouze jeden sportovní klub a nevěnují se rozličným pohybovým aktivitám.
Závěry k Projektu Ponava Po více jak roce usilovné práce mnoha pracovníků města Brna a odborníků z nejrůznějších oblastí za Lužánkami nestojí nic jiného než rozpadající se plavecký stadion. Tisk už se tématem nezabývá, a tak se nikdo nemusí obávat, že by byl obviněn z promrhání lidské práce a zhruba 15 mil., které padly na tvorbu Projektu. Jenže kdo by měl být obviněn, když se státní orgány tak dobře kryjí tím, že se nemusí nikomu zodpovídat? I když je přímých viníků na nerealizování Projektu odhadem 3-5, a dalších přibližně 5-10, kteří se na krachu projektu podíleli nepřímo, jde především o selhání systému zastupitelské demokracie na místní úrovni, selhání veřejné kontroly nad činností samosprávy (nedostatečná informovanost obyvatel o dění) a projev deficitu talentovaných, vzdělaných a čestných lidí v politice. Nechť tento nezdařený projekt působí jako varování do budoucna a motivace k tomu, aby se lidé více zapojovali do dění v jejich městech, a byla tak zajištěna alespoň nějaká kontrola nad průběhem věcí a nedocházelo v takové míře k rozkrádání veřejných zdrojů, ale naopak k jejich efektivnímu využívání.
71
Implikace pro teorii Výzkum jsme realizovali na dětech ve věku rané adolescence – žácích druhého stupně základních škol. Dotazníkovou metodou jsme zjišťovali zájem dětí především o: sport zimní bruslení plavání výstavbu nových sportovišť na místě zničených stadionů za Lužánkami Dále jsme zjišťovali, kolik rodičů dotyčných žáků sportuje a jaké sporty jsou nejfrekventovanější.
5.2
Implikace pro praxi publikace sebraných informací = informování veřejnosti o nerealizovaném projektu Ponava, který stál město Brno zhruba 15 mil. korun a byl zastaven za ne zcela jasných okolností v poslední fázi před realizací vypracování dotazníku a zpracování ankety názorů obyvatel města Brna (včetně lidí ze všech částí města) na oblast za Lužánkami akce motivace a aktivizace brněnských učitelů základních a středních škol k větší propagaci sportu a pohybových aktivit (školních i volnočasových nejen za účelem dosažení vrcholných výsledků) petice občanů města Brna za výstavbu sportovišť na místě odedávna k tomu určneném
72
RESUMÉ Diplomová práce je věnována problematice absence pohybových aktivit dětí rané adolescence a nutnosti zřizování míst, kde se jim děti a mládež mohou věnovat. Práce je rozdělena do dvou částí, z nichž v první se zabýváme absencí pohybu u žáků druhých stupňů základních škol, a druhou část věnujeme problematice nerealizovaných projektů výstavby sportovišť v městě Brně. Cílem naší práce bylo poukázat na problémy způsobené nedostatkem pohybu dětí a neuspokojující zájmy města v oblasti podpory sportu, ať už se jedná o budování cyklostezek, rekonstrukce sportovních objektů ve špatném technickém stavu, nebo nedostečnému rozvoji města v této oblasti. Na základě získaných materiálů předkládáme informace o Projektu Ponava, který zčásti probíhal za účelem zrenovování zchátralého plaveckého bazénu, výstavby fotbalového stánku a moderní multifunkční haly, která měla prioritně sloužit k lednímu hokeji, míčovým sportům a v neposlední řadě kulturním akcím. Projekt se měl uskutečnit na území bývalého sportovního areálu za Lužánkami. K realizaci však i přes kompletně vypracované posudky odborníků a architektonická řešení nikdy nedošlo. Naší snahou je upozornit na tyto skutečnosti a vyvolat diskusi ohledně nerealizovaných plánů a přimět státní správu k otevřenějšímu přístupu, lepšímu informování o probíhajících projektech, a tím zabránit jejich případným nedokončením.
73
SUMMARY This dissertation discusses the lack of physical activity performed by the younger generation in Brno and highlights the importance of providing top quality facilities to encourage them and change this. The project is divided into two different sections. The first section discusses the lack of exercise taking place amongst children in secondary school. The second section focuses on the specific issue of failed projects which, if completed, would have provided the top quality sports facilities needed to help solve the exercise problems in Brno. The aim of the project is to highlight the issues around a lack of exercise for young people and relate this to the agenda of the city, specifically its plans for sports centres, cycle paths and renovations for existing sports facilities that have become obsolete. The information we have collected and provided shows the plans of Project Ponava, which were to renovate the out-dated swimming pool and build a football stadium. The plans also included a potential new modern multi-functional sports hall which would have been used primarily for ice hockey, ball sports and cultural events. The project should have been built on the sports area za Lužánkami. It never happened though despite the architectural plans, independent reviews all taking place proving it was feasible. Our aim is to alert people about these facts and initiate discussions about these unused plans and apply pressure to persuade the state organisations to reveal the facts and remove the secrecy around this project and also similar future projects like it in the future. This would create a situation of total transparency where the public are able to see the progress of projects from beginning to end.
74
SEZNAM LITERATURY 1.
BOUCHARD, C., SHEPHARD, R.J., Physical activity, fitness and health, the model and kez concepts. In BOUCHARD, C., etc. Physical activity, fitness and health. Consensus statesment, Human Kinetics, 1993.
2.
DOVALIL, J. a kolektiv, Výkon a trénink ve sportu. Praha: Olympia, 2002, ISBN 80-7033-760-5.
3.
GAVORA, P., Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2000, ISBN 80-85931-79-6.
4.
HAINER, V., KUNEŠOVÁ, M., Obesita, etiopatogeneze, diagnostika a terapie. Praha: Galen, 1997.
5.
HENDL, J., Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Potrál, 2005, ISBN 80-7367-040-2.
6.
KOLEKTIV AUTORŮ, Nové poznatky v kinantropologickém výzkumu. Brno: MU v Brně, 2003, ISBN 80-210-3099-2.
7.
KOLEKTIV AUTORŮ, Role tělesné výchovy a sportu v transformujících se zemích středoevropského regionu. Soubor referátů, Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2001, ISBN 80-210-2712-6.
8.
KOLEKTIV AUTORŮ, Sport, stát, společnost. Univerzita Karlova v Praze, Praha, 2000, ISBN 80-86317-06-04.
9.
KOLEKTIV AUTORŮ, Studia sportiva. Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity, Brno, 2007, ISSN 1802-7679.
10. KOPŘIVOVÁ, J., KOPŘIVA, Z., Vyrovnávací cvičení. Brno: Studio pohybových aktivit Sokol Brno I., 1997. 11. LEŠKA, D., OBORNÝ, J., Telesná výchova a šport v kultúre spoločnosti. Monografický zborník vedeckých a odborných prác, Bratislava: Univerzita Komenského, 2003, ISBN 80-89075-20-7. 12. MEDEKOVÁ, H. a kolektiv, Vybrané aspekty pohybovej aktivity. Zborník prác, Bratislava: Univerzita Komenského v Bratislave, 2006. ISBN 80-89197-56-6. 13. MŠMT, Sport a EU, Evropská unie a její vliv na sportovní prostředí. MŠMT obor sportu a tělovýchovy, Praha, 2004. 75
14. MUŽÍK, V., DOBRÝ, L., SUSS, V., Tělesná výchova a sport mládeže v biologickém, psychologickém, sociálním a didaktickém kontextu. Brno: MU, 2008, ISBN 978-80-210-4589-7. 15. MUŽÍK, V., KREJČÍ, M., Tělesná výchova a zdraví. 1. vyd. Olomouc: Hanex, 1997, ISBN – 80-85783-17-7. 16. RIEGROVÁ, J., ULBRICHTOVÁ, M., Aplikace fyzické antropologie v TV a sportu. Učební texty, Olomouc: Univerzita Palackého, 1998, ISBN 80-0767-847-8. 17. SEKOT, A., BLAHUTKOVÁ, M., DVOŘÁKOVÁ, Š., SEBERA, M., Kapitoly ze sportu. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2004, ISBN 80210-3531-5. 18. SLEPIČKOVÁ, I., Sport a volný čas, vybrané kapitoly. Učební texty, Praha: Univerzita Karlova v Praze, Karolinum, 2005, ISBN 80-246-10396. 19. STODŮLKOVÁ, A., Vliv intervenčního cvičebního programu na změnu antropometrických a funkčních parametrů u žen s nadváhou. Disertační práce. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2006 20. ŠESTÁK, Z., Jak psát a přednášet o vědě. Praha: Academia, 2000, ISBN 80-200-0755-5. 21. WHILMORE, J. H., COSTILL, D. L., KENNEY, W. L., Physiology of sport and exercise. Leeds UK: Human Kinetics, 2008, ISBN 13: 978-07360-5583-3.
76
SEZNAM INTERNETOVÝCH ODKAZŮ 1.
www.maskola.cz/index.php?id=prezentace_info
2.
www.osmec.cz/o-skole.php
3.
www.osmec.cz
4.
http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/etnolekt
5.
www.projekt-ponava.cz
6.
http://www.brno.cz/index.php?nav01=35&nav02=4041&nav03=1560&na v04=15416
7.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Zimn%C3%AD_stadion_Za_Lu%C5%BE% C3%A1nkami
8.
www.brno.cz
DALŠÍ ZDROJE 1.
Zpráva ze schůze Rady města Brna konané dne 5.června 2007, Návrh na udělení souhlasu se zahájením prací na TEZ na akci „Výstavba kluziště“, v k.ú. Ponava
2.
Návrh alternativního dopracování preferované varianty a výstupy PricewaterhouseCoopers (Poradce) č. 1-10
3.
FAST VUT (designové zpracování projektu)
77
