Putování za vínem v oblasti Pálava

Putování za vínem v oblasti Pálava

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“).

Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ.

Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo).

Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.).

Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne

………………………………………… Podpis

Poděkování

Ráda bych poděkovala vedoucímu bakalářské práce, Mgr. Martině Černé, Ph.D. za cenné rady, připomínky a názory. Poděkovala bych také panu Jiřímu Šilinkovi z vinařství Šilinek a také panu Lukáši Červinkovi z vinařství ZMIKO za zhodnocení vinařské stezky. Také děkuji své rodině a přátelům za podporu při psaní této bakalářské práce.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Putování za vínem v oblasti Pálava Bakalářská práce

Autor: Adéla Lichová Vedoucí práce: Mgr. Martina Černá, Ph.D. Jihlava 2014

Copyright © 2014 Adéla Lichová

Abstrakt LICHOVÁ Adéla: Putování za vínem v oblasti Pálava. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Mgr. Martina Černá, PhDr. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář, Jihlava 2014. Cílem této bakalářské práce je vytvoření nové vinařské stezky a získat na ni zpětnou vazbu od vybraných vinařů v této oblasti. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá rozdělením vinařských oblastí, popisuje oblast Pálava, její lokalizační

a

realizační

předpoklady,

seznamuje

s historií

vinařství

a

také

charakteristikou vín. Praktická část je zaměřena na tvorbu vinařské stezky v oblasti Pálava, vytvoření kalkulace a v závěru jsou rozhovory s dvěma vybranými vinaři z této oblasti, které se týkají jejich názoru a pohledu na stezku. Cílem rozhovoru je získat reálný pohled na uskutečnění stezky od lidí, kteří v dané oblasti žijí a kterých by se stezka přímo týkala.

Klíčová slova Pálava, stezka, vinařství, víno

Abstract LICHOVÁ Adéla: Wine tourism in the area of Palava. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism/Travel. Supervisor: Mgr. Martina Černá, PhDr. Degree: bachelor study, Jihlava 2014. The main aim of this bachelor thesis was to create a new track with wine tasting and to obtain a feedback from chosen wine growers in this area. The thesis is separated into two parts – theoretical and practical. The theoretical part is concerned with allocation the wine areas, it describes the area of Pálava, its location and implementation the track in this area and it introduces in short a history of local wine growers and characteristic of each individual wine. The practical part is focused on the creation of the track with wine tasting in the area of Palava. There is also created and described a calculation and in the last part we can find interviews with chosen wine growers in the area, which are concerned about the growers’s opinions about the track. In these interview we try to see a point of view from specific people, who live in this area and who might be possibly related to the track.

Key words The area of Palava, track, wine, wine growing

Předmluva Již před třemi lety jsem díky této škole mohla navštívit Provence, kde mě uchvátila zejména oblast Chateauneuf du Pape, která se vyznačuje především svým vynikajícím vínem. V jedné vinotéce jsem ochutnala výborné červené víno, které mě vysloveně překvapilo, červené víno totiž normálně nepiji. Před rokem jsem navštívila oblast Pálavu, kde jsem ihned věděla, že o vinařství a o Pálavě chci napsat bakalářskou práci. Podívala jsem se i do Mikulova, kde jsem navštívila místní zámek, který jsem si prohlédla i zevnitř ve sklepě, kde se nachází především obří sud. V září minulého roku jsem navštívila s kamarády znojemský Tour de Burčák a na konci března tohoto roku jsem zavítala do jihlavského kulturního domu na Festival vína, kde byla báječná atmosféra díky vinařům, kteří se zde sešli v hojném počtu z různých koutů Moravy. Na Pálavě se nachází nespočetné množství sklepních uliček. Vinařství a víno všeobecně inspirovalo vznik lidových písní, zvyků i tradic. V této oblasti potkáte vinaře, kteří kohokoliv naučí víno znát, ale i koštovat. Jsou zde romantická zákoutí sklepních uliček, spousta družných lidí i místa, kde se zastavil čas. Říká se, že den, který strávíte ve vinném sklepě, se do života nepočítá. Za tajemstvím vinných sklepů se můžete vydat i na kole, avšak já jsem si pro svou bakalářskou práci vybrala pěší trasu.

Obsah Abstrakt ........................................................................................................................... ..7 Předmluva ......................................................................................................................... 9 Obsah .............................................................................................................................. 10 Seznam tabulek ............................................................................................................... 13 Seznam obrázků .............................................................................................................. 14 Úvod................................................................................................................................ 15 1 TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................... 17 1.1 Cestovní ruch ........................................................................................................ 17 2 Vinařský cestovní ruch ................................................................................................ 17 2.1 Léčení vínem......................................................................................................... 18 2.2 Svaz vinařů České republiky ................................................................................ 19 2.3 Salon vín České republiky .................................................................................... 19 3 Rozdělení vinařských oblastí ....................................................................................... 20 3.1 Vinařská oblast Čechy .......................................................................................... 20 3.1.1. Mělnická vinařská podoblast ........................................................................ 21 3.1.2. Litoměřická vinařská podoblast .................................................................... 22 3.2 Vinařská oblast Morava ........................................................................................ 22 3.2.1 Znojemská vinařská podoblast....................................................................... 23 3.2.3 Velkopavlovická vinařská podoblast ............................................................. 24 3.2.4 Slovácká vinařská podoblast .......................................................................... 25 4 Mikulovská vinařská podoblast ................................................................................... 26 4.1 Město Mikulov ...................................................................................................... 26 4.1.1 Nejrozšířenější bílá vína na Mikulovsku ....................................................... 27 4.1.2 Nejrozšířenější červená vína na Mikulovsku ................................................. 28 5 Pálava ........................................................................................................................... 29 5.1 Chráněná krajinná oblast (CHKO) Pálava ............................................................ 30 5.2 Mezinárodní (Ramsarská) konvence o ochraně mokřadů ..................................... 31

5.3 Lokalizační předpoklady na Pálavě ...................................................................... 31 5.3.1 Klima ............................................................................................................. 31 5.3.2 Vodstvo .......................................................................................................... 32 5.3.3 Vinařská turistika a vinařské naučné stezky .................................................. 32 5.3.4 Turistika a volný čas ...................................................................................... 33 5.4 Realizační předpoklady na Pálavě ........................................................................ 33 5.4.1 Doprava na Pálavě ......................................................................................... 33 5.4.2 Ubytovací a stravovací zařízení ..................................................................... 33 6 Historie vinařství.......................................................................................................... 34 6.1 Horenské právo ..................................................................................................... 36 7 Charakteristika vín ....................................................................................................... 36 7.1 Barva a charakter vína .......................................................................................... 37 7.1.1 Bílá vína ......................................................................................................... 37 7.1.2 Červená vína .................................................................................................. 37 7.1.3 Růžová vína ................................................................................................... 38 7.2 Zásady výběru vín při jídle ................................................................................... 38 8 Základní vinařské pojmy ............................................................................................. 39 9 PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................. 41 9.1 Základní informace o zájezdu ................................................................................... 41 9.2 Vymezení pojmu zájezd............................................................................................ 42 9.3 Charakteristika zájezdu ............................................................................................. 42 9.3.1 Program zájezdu ................................................................................................ 42 9.3.1.1 První den ..................................................................................................... 42 9.3.1.2 Druhý den ................................................................................................... 43 9.3.1.3. Třetí den ..................................................................................................... 43 9.3.2 Dopravce ............................................................................................................ 44 9.3.2.1 Pohodová autodoprava ................................................................................ 44 9.3.3 Časový harmonogram – první den ..................................................................... 45 9.3.3.1 Popis služeb a přírodních krás – první den ................................................. 45 9.3.4 Časový harmonogram – druhý den .................................................................... 50

9.3.3.2 Popis služeb a přírodních krás – druhý den ................................................ 51 9.3.5 Časový harmonogram – třetí den ....................................................................... 56 9.3.3.3 Popis služeb a přírodních krás – třetí den ................................................... 57 10 Předběžná kalkulace .................................................................................................. 58 10.1 Kalkulace nepřímých nákladů na celou skupinu ................................................ 58 10.1.1 Kalkulace cen dopravy................................................................................. 58 10.1.2 Náklady na řidiče – stravné ......................................................................... 59 10.1.3 Náklady na řidiče – ubytování ..................................................................... 59 10.1.4 Náklady na průvodce ................................................................................... 59 10.2 Kalkulace přímých nákladů na jednoho účastníka ............................................. 59 10.2.1 Cena za vstupy a degustace ......................................................................... 59 10.2.2 Ubytování..................................................................................................... 60 10.2.3 Strava ........................................................................................................... 60 10.2.4 Pojištění účastníků ....................................................................................... 60 10.2.5 Kurzové riziko ............................................................................................. 60 10.3 Prodejní cena zájezdu ......................................................................................... 61 11 Rozhovor s vybranými vinaři .................................................................................... 62 Závěr ............................................................................................................................... 69 Seznam použitých zdrojů ................................................................................................ 71 Přílohy............................................................................................................................. 79

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Vinohradnictví v Mikulovské podoblasti ................................................. 29 Tabulka č. 2: Časový harmonogram – první den ............................................................ 45 Tabulka č. 3: Časový harmonogram – druhý den ........................................................... 50 Tabulka č. 4: Časový harmonogram – třetí den .............................................................. 56 Tabulka č. 5: Mýtné v ČR ............................................................................................... 58 Tabulka č. 6: Stravné řidičů ............................................................................................ 59 Tabulka č. 7: Náklady na řidiče - ubytování ................................................................... 59 Tabulka č. 8: Cena za vstupy a degustace ...................................................................... 60 Tabulka č. 9: Ubytování.................................................................................................. 60 Tabulka č. 10: Prodejní cena zájezdu – nepřímé náklady............................................... 61 Tabulka č. 11: Prodejní cena zájezdu – přímé náklady .................................................. 61

Seznam obrázků Obrázek č. 1: Vinařská oblast Čechy .............................................................................. 21 Obrázek č. 2: Vinařská oblast Morava............................................................................ 23 Obrázek č. 3: Oblast Pálava ............................................................................................ 30 Obrázek č. 4: Ford Tranzit .............................................................................................. 44 Obrázek č. 5: Obří sud .................................................................................................... 45 Obrázek č. 6: Anenský vrch ............................................................................................ 47 Obrázek č. 7: Sklepní prostory Tanzberg ....................................................................... 48 Obrázek č. 8: Penzion Pergen ......................................................................................... 49 Obrázek č. 9: Sklepní prostory vinařství Tichý .............................................................. 51 Obrázek č. 10: Degustační prostory ZMIKO.................................................................. 52 Obrázek č. 11: Expozice - ohniště .................................................................................. 53 Obrázek č. 12: Zřícenina hradu Děvičky ........................................................................ 54 Obrázek č. 13: Viniční trať Sahara ................................................................................. 54 Obrázek č. 14: Penzion Vinařský dům ........................................................................... 55 Obrázek č. 15: Vinný sklep - penzion Milovice ............................................................. 57 Obrázek č. 16: Trasa 1. den ............................................................................................ 79 Obrázek č. 17: Trasa 2. den ............................................................................................ 80 Obrázek č. 18: Trasa 3. den ............................................................................................ 80 Obrázek č. 19: Propagační leták ..................................................................................... 81

Úvod Cílem této bakalářské práce je vytvoření nové vinařské stezky v oblasti Pálava a zhodnocení této stezky vybranými vinaři v této oblasti. Pálava se může pochlubit krásnou krajinou s bělostnými kopci, spoustou vinohradů ozářenými sluncem a také prastarou kulturní krajinou jižní Moravy. Zdroje, ze kterých jsem čerpala data, byly knižní i internetové. Knižní zdroje se týkaly zejména vinařství, putováním za vínem, ale i charakterem a výrobou vína. Nejčastěji jsem používala knížku Abeceda vína od Zdeňka Kuttelvašera, který rozeznává ve své knize vlastnosti vína, jak postupovat krok za krokem při poznávání vína a také čím je dán charakter vín. Veškeré použité zdroje jsou napsány v seznamu použité literatury a rozdělují se na knižní a internetové zdroje. Jako další knížku jsem používala od Jakuba a Jana Grombíře Průvodce sklepními uličkami jižní Moravy, který láká na jižní Moravu, která je krajem štědré přírody, zářivého slunce a pohostinných lidí. Popisuje také historii a současnost vinařství, dávné legendy a zvyky, život ve sklepních uličkách v dnešní době i dobách dávných. Podobné téma již bylo vytvořeno Lucií Vraspírovou, která si vybrala téma: „Kultura vína v oblasti Modrých hor.“ Téma je podobné v tom, že také vytvářela novou vinařskou stezku. Na rozdíl od kolegyně Vraspírové jsem zahrnula dopravu z místa bydliště a zpět, zatímco ona měla dopravu individuální. Dále jsem našla pár bakalářských prací, které se také zabývají vinařskou turistikou, ale jejich cílem není vytvoření vinařské stezky. Tato bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V úvodu teoretické části je vysvětlení pojmu vinařský cestovní ruch, dále rozdělení vinařských oblastí na oblast Čechy a Morava. Ty se dále dělí na různé podoblasti. Kapitola o mikulovské vinařské podoblasti popisuje samotné město Mikulov, které se nachází kolem velkého zámku, a najdete zde také známý Svatý Kopeček. Další kapitola se zabývá nejrozšířenějšími bílými i červenými víny na Mikulovsku, jako například Ryzlink vlašský nebo Modrý Portugal. V další kapitole je popsána oblast Pálava, její lokalizační a realizační předpoklady. Lokalizační předpoklady zahrnují klima, vodstvo, vinařskou turistiku a vinařské naučné stezky, ale i turistika a volný čas. Realizační předpoklady zahrnují dopravu na Pálavě a ubytovací a stravovací zařízení. Další kapitola se zabývá 15

historií vinařství, v předposlední kapitole je charakterizováno víno, jeho barva a charakter, zásady výběru vín při jídle a poslední kapitola popisuje základní vinařské pojmy. Praktická část je zaměřena na tvorbu vinařské stezky, která se uskuteční na dvě noci. Je zde popsán program zájezdu i harmonogram. V případě velkého deště by se mohlo s řidičem domluvit, že by z jednotlivých vesnic mohl účastníky vždy přivézt i odvézt. V další části jsou charakterizována jednotlivá vinařství, která budou navštívena, ale i informace o dopravci. Dále je zde detailně popsána kalkulace zájezdu, která se dělí na přímé a nepřímé náklady. Očekávám, že tato bakalářská práce zaujme jak milovníky vína, tak i neznalce vína, a poslouží jako průvodce během krásné procházky krajem Pálavy.

16

1 TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Cestovní ruch „Komplexní společenský jev, zahrnující aktivity osob cestujících mimo jejich obvyklé prostředí nebo pobývajících v těchto místech ne déle než jeden rok za účelem zábavy, rekreace, vzdělávání, pracovně či jiným účelem, i aktivity subjektů poskytujících služby a produkty těmto cestujícím osobám, tedy i provozování zařízení se službami pro tyto cestující osoby včetně souhrnu aktivit osob, které tyto služby nabízejí a zajišťují, aktivit spojených s využíváním, rozvojem a ochranou zdrojů pro cestovní ruch, souhrn politických a veřejně správních aktivit.“ (Pásková, Zelenka, 2012, s. 83)

2 Vinařský cestovní ruch „Vinařský cestovní ruch je forma CR, jejíž účastníci jsou motivováni poznáváním způsobu pěstování vína v tradičních vinařských oblastech, ochutnávkami vín, procítěním atmosféry vinných sklípků, vináren a fonoték, nákupem archivních i nových vín.“ (Pásková, Zelenka, 2012, s. 605) Víno se produkuje a pěstuje celá století, ale jako turistický produkt se začalo rozvíjet teprve nedávno. Za průkopníky vinařského cestovního ruchu považujeme jižní Moravu, kde je možné nalézt ojedinělou venkovskou kulturu a lidovou architekturu. Vinařský cestovní ruch je v současnosti spojen s různými formami aktivního cestovního ruchu – pěší turistikou, cykloturistiku, návštěvu kulturních a přírodních památek a další atraktivity. V poslední době je velmi populární síť Moravských vinařských stezek, která se nachází na jižní, jihovýchodní a jihozápadní Moravě. Jde o dlouhodobý projekt, který se snaží o rozvoj vinařství, udržitelnou venkovskou turistiku, ale i o podporu malého či středního podnikání. Vinařská turistika, tak jako většina turistiky má sezónní charakter, která převažuje v létě. (Vystoupil, Šauer, 2011, str. 137) V ČR máme velmi dobré předpoklady na to, aby zde mohla být vyráběna kvalitní vína díky dlouholeté historické tradici spolu s klimatickými a geologickými podmínkami. 17

Můžeme zde nalézt i některé odrůdy ze světového sortimentu, odrůdy typické pro severní oblasti i odrůdy, které se pěstují pouze u nás. Každý si tu může vybrat z pestré škály odrůd. Obliba a spotřeba vína u nás v posledních letech mírně stoupá, ale produkce vína nepokrývá domácí spotřebu i přesto, že nepatříme ve srovnání s jižními státy mezi velké konzumenty. Zásadním byl rok 1995, kdy došlo i díky nové legislativě k výraznému zlepšení produkovaného vína, protože někteří vinaři, kteří byli orientovaní na budoucnost svou strategii zaměřili na kvalitu. Znamenalo to, že se museli vybavit novými technologiemi. Také se museli naučit moderní postupy vinifikace a proto mohli dosahovat vyšší kvality. Jak již bylo řečeno, vzhledem k počasí se většině vinařů daří vyrobit exkluzivní vína nejvyšší kvality. Odrůdová skladba byla postupně pozměněna, protože chtěli lépe vyhovět přáním a potřebám zákazníků. Vína jsou čím dál více konkurenceschopná nejen na domácím trhu, ale i v zahraničí na různých veletrzích i výstavách. Neustále se rozvíjí vinařské turistické programy na úrovni vinařských firem a regionů, vinaři si osvojují cesty, jak se vůbec dostat ke spotřebiteli, jak mu víno nabídnout, jak zákazníka získat a co je neméně důležité, jak si ho udržet. Také se koná spousta výstav, prezentací a koštů, víno je stále více na internetu, v reklamách, vychází také množství propagačních materiálů. (Stávek, 2008, s. 5-12)

2.1 Léčení vínem Vinnou révu konzumovali Egypťané už před šesti tisíci lety, víno znali před více než třemi tisíci lety. To, že ho používali k léčení, dokládají staré egyptské recepty. Například v Sýrii se pilo více vína než vody. Spousta starověkých řeckých filozofů dávalo velký důraz na léčivou sílu vína, dokonce na řeckém ostrově Kos vznikla první léčitelská škola, kde se doporučovala léčba vínem. Dříve lidé používali víno k ochraně před střevními onemocnění, při nachlazení, na tišení bolesti, ale také jako dezinfekci na vnější rány. V počátku patnáctého století pochází první lékařská kniha o víně, kterou napsal francouzský lékař. Studie v roce 1940 přišly na to, že víno obsahuje vitamíny 18

B komplexu a C, ale i spoustu minerálních látek potřebné pro život. Dodnes se víno spolu s bylinkami používá při žaludečních potížích, pro osvěžení, jako obklad na bolesti hlavy, proti průjmu, chřipce, nachlazení atd. Víno nám ale může škodit. Doporučená dávka je dvě až tři skleničky denně, po překročení naše zdraví ohrožuje. Denní dávka alkoholu u muže představuje dvacet až čtyřicet gramů alkoholu denně, což je dva až čtyři decilitry vína, u ženy jsou to pouze dva decilitry vína. [5]

2.2 Svaz vinařů České republiky Byl založen 24. 6. 1993 ve Velkých Bílovicích, dříve s názvem Českomoravská vinohradnická a vinařská unie. Vznik nebyl náhodou, ale byl vynucen díky hospodářsko politické situaci. Hájí zájmy pěstitelů vinné révy a výrobců vína a to prostřednictvím jednotné organizace v našem státě i v zahraničí. Podílí se na legislativním procesu „vinařského zákona“ a předpisů EU, vydává také časopis Vinařský obzor. Je také každoročním garantem Mezinárodní soutěže vín Grand Prix Vinex. Členům svazu jsou poskytovány slevy na tuto soutěž, ale i zasílání informací v tištěné podobě nebo slevy na komerčně vydané publikace. Členem tohoto svazu jsou právnické i fyzické osoby podnikající v určitých oborech, ale také drobní vinaři pomocí vinařských spolků v obcích. Pro ochranu našich zájmů v EU se musí svaz soustředit na oficiální zastoupení EU, ale také na kontakty se zástupci profesních vinařských svazů v jednotlivých členských zemích, nejvíce v sousedním Rakousku a Německu, ale také spolupráce se Slovenskem, Slovinskem nebo Maďarskem. Svaz vinařů musí každý den zasílat elektronické informace z dění v komoditě víno, telefonický servis a celkový servis, který souvisí s vinohradnictvím a vinařstvím. [3]

2.3 Salon vín České republiky Jedná se o národní soutěž vín v České republice a je finální soutěží systému Národní soutěže vín. Každý rok je vybíráno nejlepší víno s titulem „Šampion“, potom „Vítězové kategorií“ nebo „Nejlepší kolekce“. Pyšnit se titulem „Salon vín ČR“ může sto nejlepších vín v soutěži. Jinak na tuto soutěž navazuje celoročně otevřená veřejná degustační expozice výherců, tedy sto vín, které jsou umístěny ve sklepních prostorách státního zámku ve Valticích. Vína je možné i zakoupit, pouze po jednotlivých láhvích. 19

Není možné tyto láhve prodat obchodníkům s vínem, ti by s nimi mohli dále obchodovat. [4]

3 Rozdělení vinařských oblastí V České republice máme několik vinařských oblastí, které byly vymezeny od počátku 20. století, postupně uvedené v zákoně. Roku 2004 byly pro Českou republiku stanoveny dvě vinařské oblasti – Čechy a Morava. Ty se ještě dělí na podoblasti. Na Moravě, jsou to podoblasti Slovácká (zahrnuje předchozí oblasti Bzeneckou, Kyjovskou,

Mutěnickou,

Podluží,

Strážnickou

a

Uhersko-hradišťskou),

Velkopavlovická (ta zahrnuje kromě bývalé Velkopavlovické oblasti i část dřívější oblasti Brněnské), Mikulovská a Znojemská (zahrnuje kromě bývalé Znojemské oblasti i část dřívější oblasti Brněnské). V Čechách máme podoblast mělnickou a litoměřickou. (Dudák, 2011, s. 15)

3.1 Vinařská oblast Čechy Patří k nejseverněji položené oblasti vinohradnictví. V Čechách bylo za vlády Rudolfa II. nejvíce vinic asi okolo 3500 ha. Tehdy byly vinice nejvíce v Praze a okolí, v Mělníku, Litoměřicích, Mostě a v Lounech. Karel IV. se zasloužil o rozvoj českého vinařství, kterému dal základ svými nařízeními v roce 1358. V současné době je nejvíce vinic v okolí Mělníka, Litoměřic a Mostu. Území osázené vinicemi není souvislé, leží na chráněných svazích v nižší nadmořské výšce kolem toků řeky Vltavy, Labe, Berounky a Ohře. [9]

20

Obrázek č. 1: Vinařská oblast Čechy Zdroj: (1)

3.1.1. Mělnická vinařská podoblast Patří mezi jednu ze dvou vinařských podoblastí v Čechách. Vinice leží na půdách s vápenitým podložím nebo na štěrkopískových náplavech, a to vinice Mělnicka, Roudnice, Prahy a Čáslavska. Tyto půdy poskytují výborné podmínky pro pěstování modré vinné révy, na to už přišli vinaři ve středověku a dávali si nejvíce záležet na pěstování odrůdy Rulandské modré. Tato odrůda sem přišla z Burgundska spolu s burgundskými rodinami, od kterých se začali místní vinaři přiučovat po burgundském způsobu. V 19. století se zde objevil Ryzlink rýnský a z modrých odrůd Svatovavřinecké a Modrý Portugal. Na těžkých, jílovitých půdách tu bývalo vynikající víno Sylvánské zelené. Pokud bychom hledali vinice v Praze, nalezneme je v Troji, jižně od Prahy také v Karlštejně, kde sídlí výzkumná vinařská stanice. V dnešní době tvoří většinu plochy v této podoblasti odrůda Müller Thurgau. [10]

21

3.1.2. Litoměřická vinařská podoblast Patří mezi jednu ze dvou vinařských podoblastí v Čechách. Litoměřická a Mělnická podoblast spolu vždy soutěžily, jak v obchodech s víny, tak na trzích v Praze. Tato podoblast má bohatou historii, která sahá až do nejstarších dob osídlení krajiny českým obyvatelstvem i do období šíření křesťanství. Důležitý je rok 1057, kdy darovací listina Spytihněva hovoří o nadaci kostelu sv. Štěpána. Uvádí se zde darování vinic i s vinaři. Litoměřice byly dokonce hned po Praze největším vinařským městem v Čechách, ale pouze v dobách středověku. V katastru bylo 400 ha vinic, zejména v labském údolí, kde byly v Žernosekách vyhloubeny vinné sklepy řádem cisterciáků roku 1251 a založeny vinice při vstupu Labe do Českého středohoří zvanou Česká brána. Žernosecké vinice jsou známé díky bílým vínům z Ryzlinku Rýnského, Rulandského šedého i Rulandského bílého a víny z odrůdy Müller Thurgau. Podloží vinic je čedičové, ale na nižších částech svahů může být i vápenité. Na Mostecku v lomu Habrák se klade důraz na odrůdy Ryzlink Rýnský, Müller Thurgau, Rulandské šedé, ale i odrůdy Rulandské modré, Zweigeltrebe nebo Svatovavřinecké. Dříve tu bylo známé vinařství města Louny a to díky vínům z Tramínu bílého, kdysi zvaného Brynšt. [11]

3.2 Vinařská oblast Morava Tato oblast se může pochlubit vynikajícími předpoklady pro tvorbu bílých vín, která obsahují různé vůně i kořenitosti. Naproti tomu moravská červená vína povzbuzovala vinaře při jejich práci, která není vůbec lehká. Charakter červených vín se neustále mění díky moderním technologiím, které přidávají více jemnosti. Je pozoruhodné, že na jižní Moravě existuje až 80 % ročníků s dobrou, výbornou a vynikající jakostí vína a pouze 20 % ročníků má horší jakost. Klima je zde přechodné spíše se uchyluje k vnitrozemskému, ale jsou zde vpády vlhkého atlantického vzduchu nebo ledového z vnitrozemí. Na Moravě dozrávají hrozny pomaleji, a to má za následek větší množství a rozmanitost aromatických látek.

22

Vinařská oblast Morava se dělí do čtyř vinařských podoblastí, a to na Znojemskou podoblast, Mikulovskou podoblast, Velkopavlovickou podoblast a Slováckou podoblast. [1]

Obrázek č. 2: Vinařská oblast Morava Zdroj: (2)

3.2.1 Znojemská vinařská podoblast Patří

mezi

čtyři

podoblasti

vinařské

oblasti

MORAVA.

Znojemsko

leží

v Českomoravské vrchovině a tvoří prahorní útvary, jejichž výběžky, hlavně v severní části daly vzniknout kamenitým půdám důležitým pro pěstování Veltlínského zeleného a Ryzlinku rýnského. Pěstují se zde i modré odrůdy, hlavně Frankovka a to v okolí Dolních Kounic. Znojmo bylo odjakživa vinařským střediskem díky dlouhým chodbám vinných sklepů, které se nacházejí přímo pod městem. V blízkosti Znojma se nachází prvotřídní viniční polohy, které se táhnou od Kraví hory směrem na Hnánice. Řada známých viničních tratí jako Šatov, Hnízdo, Jaroslavice až do Hrušovan nad Jevišovkou se táhnou od Znojma na jih podél hranice s Rakouskem. Ve středu Znojemska leží například vinařské obce Lechovice nebo Borotice. Hlavní odrůdou Znojemska je bílé aromatické 23

víno Veltlínské zelené, ale daří se zde i odrůdám Pálava, Müller Thurgau, Sauvignon, Ryzlink rýnský, ale i odrůdy Rulandské bílé, Rulandské šedé nebo Rulandské modré. [12]

3.2.3 Velkopavlovická vinařská podoblast Patří mezi čtyři podoblasti vinařské oblasti MORAVA. Ve středu podoblasti nalezneme půdy na vápenitých jílech, pískovcích nebo slepencích. Převážnou část pěstitelského celku tvoří modré odrůdy vinné révy vysazené na půdách s velkým obsahem hořčíku. Vinice těchto odrůd sahají od Hustopeč, bývalého centra oblasti přes Starovičky, Velké Pavlovice, Bořetice, Vrbici a Kobylí až do Velkých Bílovic, které mají v současnosti největší rozlohu vinic. Z historie jsou v této podoblasti velmi významným vinařským centrem Čejkovice, které se pyšní rozsáhlým sklepením a tvrzí z období gotiky, o což se zasloužil v roce 1232 řád Templářů. Na severu, kolem Hrušovan a Zabčic se daří na písčitých půdách Veltlínskému zelenému, Rulandskému šedému, ale i Tramínu červenému, Pálavě, Muškátu moravskému nebo Mülleru Thurgau. Tato oblast je spíše rájem červených vín na Moravě. Úsek Brno – Břeclav je známý díky hlavní ose viničních tratí, který se táhne podél dálnice. Židlochovice se nachází po pravé straně a převahují zde sprašové půdy. Toto město bývalo doménou brněnských měšťanů, kteří zakládali své vinice pod naším nejstarším horenským právem. Roku 1379 bylo vydáno Židlochovické právo, které vyhlásil markrabě Jošt. Pěstují se zde vysoce kvalitní vína z burgundských odrůd. Městys Velké Němčice se nachází po levé straně dálnice se svými viničními svahy a také ohraničují dálnici až do Velkých Bílovic, které pokračují na Žižkov. V obci Přítluky, Zaječí a Rakvice se pokaždé rodívala vynikající vína Ryzlinku vlašského, Veltlínského zeleného nebo Ryzlinku vlašského. Odrůdy Neuburské a Müller Thurgau leží za hlavní linií viničních tratí a to Kloboucko s obcemi Boleradice, Diváky, Krumvíř, Křepice, Nikolčice, Markůvky a Stibořice. [13]

24

3.2.4 Slovácká vinařská podoblast Patří mezi čtyři podoblasti vinařské oblasti MORAVA. Tato podoblast má různé přírodní podmínky a leží na jihovýchodě Moravy. Podluží je krajinou na jihu Slovácka, kde velká část vinařských obcí leží v údolí řeky Moravy, kde vanou severovýchodní větry. Nad říčkou Kyjovkou jsou nejlepší stanoviště pro vinice nebo na výše položených rovinatých pozemcích. Nejvíce se tu daří z bílých vín Rulandskému bílému, Ryzlinku rýnskému a Rulandskému šedému. Z červených vín se tu daří nejlépe Zweigeltrebe, Frankovce nebo v obci Moravská Nová Ves se daří nové modré odrůdě Cabernet Moravia. Ve výše položených vinicích, severně nad Podlužím, je kopcovitý terén a není zde moc velký vliv teplého vzduchu, proto zde vznikají vína se svěžím charakterem. Nachází se zde dvě významná vinařská centra – Polešovice, kde byla vyšlechtěna velmi oblíbená domácí odrůda Muškát moravský a další stolní odrůdy a Mutěnice, které jsou známé svou Výzkumnou vinařskou stanicí. Významnými vinařskými obcemi jsou Cejč, Sardice, Hovorany a Terezín. Významnými pro své vinice jsou Kyjov, Moštěnice, Vážany, ale hlavně Polešovice.

Důležitým

ve Slovácku je Uherskohradišťsko, kde můžeme nalézt větší vinice v různých obcích až k Napajedlům. Jsou ve vyšší nadmořské výšce v kopcovitém terénu a daří se Rulandskému bílému, Ryzlinku rýnskému a Muškátu moravskému. Město Bzenec leží spíše jižněji, je to město s významnou vinařskou historií. Vzniklo zde jedno z prvních vinařských družstev známé hlavně vínem z Ryzlinku rýnského zvaným Bzenecká lipka. Mnoho vinic je vysázeno na těžkých vododržných půdách, které vznikly z původních jílů, z tohoto důvodu může réva na nich čerpat výživu i v suchých letech. Dodává to vínům chuťovou plnost, která se hodí pro všechny burgundské odrůdy nebo Sylvánské zelené. Ryzlinku rýnskému se daří tam, kde je půda více záhřevná a kamenitá. Ve Strážnicích roku 1417 udělil Petr z Kravař horenské právo. Výborné známkové víno Blatnický roháč vzniklo v Blatnici pod sv. Antonínkem a to spojením odrůd Sylvánské zelené, Rulandské bílé a Ryzlink rýnský. Obrovské vinice můžeme nalézt v sousedství Blatnice, v obci Lipov. [14] 25

4 Mikulovská vinařská podoblast Patří mezi čtyři podoblasti vinařské oblasti MORAVA. Tuto oblast charakterizují Pavlovské vrchy, které jsou rozšířeny o vápenité jíly, písky, ale i mohutné sprašové návěje. Samotné město Mikulov se stalo vinařským střediskem, jelikož oplývá vynikajícími viničními polohami díky Valticím, která se může pochlubit naší nejstarší vinařskou školou a jsou navíc ozdobené zámkem a ve sklepeních je celoročně otevřená degustační expozice naší nejvyšší soutěže vín Salon vín České republiky. Významným bodem je chráněná krajinná oblast Pálava, jedná se o poslední výběžek stepí Panonie, vápencových Alp a okraj lesů dolního Podyjí. Turisty nejnavštěvovanější je Lednicko-valtický areál, který je výborný k výletům do přírody nebo k zastavení se u dobrého vína buď ve vinárnách, nebo ve sklepech. Význačné postavení si získaly už ve středověku obce Pavlov, Dolní a Horní Věstonice, Novosedly a další obce. V okolí Pálavy se tu nejvíce daří Rulandskému bílému, Chardonnay a Ryzlinku vlašskému, jedná se odrůdové víno. Typické pro Mikulovsko je také Veltlínské zelené, které se nachází v hlinitějších půdách Dunajovických vrchů. Obce Strachotín, Pouzdřany a Popice jsou známé díky Ryzlinku rýnskému, Tramínu a Pálavy, která vznikla v Perné, obdobně jako odrůda Aurelius. [15]

4.1 Město Mikulov Nachází se na jižním svahu Pavlovských vrchů, uprostřed vinic, které stoupají vzhůru. Město typické pro své slunečné počasí a ojedinělé historické památky. Bělostné skály, spousta květeny a unikátní druhy fauny tvoří jednu z architektonických perel Moravy. Mikulov se nachází kolem velkého zámku, pod Svatým kopečkem na vápencových skalách Zámeckého vrchu, Kozího hrádku a Turoldu. V 16. století přivedla pro svou polohu do města řemeslníky a vinaře, kteří byli pronásledováni habány i židovskými obchodníky. Mikulovská židovská obec byla v té době největší na Moravě. Do poloviny 19. století bylo město správním a duchovním centrem moravských židů. Jádro Mikulova je městskou památkovou rezervací.

26

V roce 1526 přijal Mikulov, mimochodem jediné město na Moravě habány. Ti se postarali o rozvoj nových vinohradů, které se táhly ke Svatému Kopečku, Klentnici a Bavorům. Mikulov má z roku 1586 mikulovský horenský řád. Je velmi podobný s horenským právem nedalekého Falkenštejnu. Veřejné čtení horenského práva se uskutečnilo vždy jednou za rok, kdy nejvyšším horenským soudcem byla světská vrchnost. Pravidelné prohlídky vinic prováděl perkmistr, kdy mohl být majitel potrestán pokutou. Dříve byl zákaz práce dokonce v sobotu odpoledne, v neděli i o svátcích. V 18. století dochází k budování rozlehlých sklepů. Roku 1850 dosáhla rozloha vinic na 352 hektarů, ve městě také vznikl okresní spolek pro zemědělství a vinařství. V současnosti je zde dvanáct viničních tratí rozložených na 440 hektarech převážně na vápencových skalách v blízkosti města. Nejvýznamnější jsou zde tratě pro svou staletou tradici Pod Svatým Kopečkem, Pod Turoldem, Šibeniční vrch, Hliníky, Červený kopec, Mariánský kopec nebo Za rybníkem. (Grombíř, 2007, str. 29-31)

4.1.1 Nejrozšířenější bílá vína na Mikulovsku Aurelius – Výrazné aroma, které může připomínat Ryzlink rýnský. Má plnou chuť a extraktivnost Neuburského vína, spíše jen u starších ročníků. Má také vyšší obsah kyselin. Chardonnay – Jedná se o nejrozšířenější odrůdu na světě. Obsahuje jemnou chuť i kořenitou vůni, velmi dobře také dozrává v láhvi. Poskytuje vysoce jakostní víno s vyšším obsahem extraktu. Může se používat jako surovina při výrobě kvalitních sektů. Pálava – Aromatické plné víno s tóny po vanilce, má vyšší obsah kyselin. Svou chutí velice připomíná Tramín červený. Používá se také do směsí, aby se zvýšilo aroma. Rulandské bílé – Jakostní extraktivní víno zelenkavé barvy s harmonickým obsahem kyselin a také jemnou vůní. Jedno z nejkvalitnějších vín výjimečné v láhvové zralosti. Ryzlink rýnský – Chutí připomíná lipový květ. Svěží víno s výraznější chutí i vůní. Nejkvalitnější je vyrobené z pozdních sběrů a ponechané delšímu zrání v láhvi. Může

27

mít vyšší obsah kyselin, ale to jen v tom případě, pokud bylo vyrobeno z nedozrálých hroznů. Používá se na výrobu sektů nebo ke scelování vín. Hrdě si nese název král vín. Ryzlink vlašský – Zelenkavá barva spolu s nažloutlým odstínem, tak by se dalo charakterizovat toto svěží víno s jemnou odrůdovou vůní a příjemnou chutí. Má vyšší obsah kyselin a vyrábí se z ne moc zralých hroznů, je základem známkových vín a může se také používat k výrobě šumivých vín. Vyniká svou kvalitou, pokud je víno z pozdních sběrů. Veltlínské zelené – Typická jemná odrůdová vůně s tóny po medu nebo po lipovém květu. Obsahuje vyšší, ale harmonickou kyselost, mírně kořenitou a vyrovnanou vůni. Jedná se o středně extraktivní víno, u vyzrálých hroznů se objevuje vůně po oříškách nebo po mandlích. Může se také používat ke scelování s jinými víny, například s Ryzlinkem rýnským. Je oblíbené v Rakousku, zejména se zde pije jako mladé víno.

4.1.2 Nejrozšířenější červená vína na Mikulovsku Frankovka – Velice známé kvalitní víno se světlou až tmavou rubínovou barvou. Díky vyššímu obsahu kyselin má harmonicky sladěné třísloviny. Mladá vína jsou charakterizována se specifickou odrůdovou vůní, která se mění se zráním a tím získávají ovocné tóny. Modrý Portugal – Víno rubínové barvy, s mírně zvýrazněnými tříslovinami. Světlé barvy a nízkého extraktu nabývají z velkých sklizní, při nízkých sklizních je víno extraktivní, s jemnou chutí i vůní. Toto víno je velmi oblíbené, dobře se pije také kvůli tomu, že je chuťově vyrovnané. Není doporučené pro delší skladování a používá se do směsí s Frankovkou nebo také se Svatovavřineckým. Svatovavřinecké – Tmavě červené víno, s jemnou tříslovinou a je typické pro svou harmonickou vůni i chuť. Vyšší obsah kyselin se může postupně snižovat, jelikož zdrsňuje chuť vína. Zweigeltrebe – Vyšší obsah tříslovin s vysokou barvou a nafialovělým odstínem. Zráním se postupně zjemňuje hrubá chuť vína. U mladých vín má totiž vyšší obsah

28

tříslovin. Velmi může připomínat svým charakterem svatovavřinecké. (Kuttelvašer, 2003, s. 116-124) Tabulka č. 1: Vinohradnictví v Mikulovské podoblasti Mikulovská podoblast Počet vinařských obcí

30

Počet viničních tratí

182

Plocha viničních tratí (ha) 10 449 Počet pěstitelů

2 473

Plocha osázených vinic

4 494

Zdroj: [29]

5 Pálava Pavlovské vrchy, často nazývané jako Pálava má sice malou rozlohu pouhých 83 km2, avšak stále zůstává vysoce atraktivním územím. Hlavním lákadlem jsou vápencová bradla, která vystupují z rovinaté krajiny. Ve vyšších částech se nachází bělostné skály Pavlovských vrchů, které obepínají úpatní lesy. Je zde velké množství sluncem prozářených vinohradů. Milovický les a zbytky podpálavských lužních lesů jsou součástí CHKO, nicméně nejlákavější pro turisty je hřeben Pálavských lesů (NPR Děvín, Kotel a Soutěska a jeho stráně s velkým množstvím vinohradů). Pálava patří k nejoblíbenějším turistickým místům jižní Moravy. Turisté nejraději zavítají do hlavního střediska cestovního ruchu Mikulova a to na více dnů. Převažuje zde hlavně pobytová funkce, ale i funkce jednodenního, krátkodobého cestovního ruchu, to se týká spíše obyvatel Brna a jeho okolí. Nejnavštěvovanější jsou také obce Pavlov, Dolní Věstonice, Perná atd. Pálava je sjednocena s vodní nádrží Nové Mlýny a se středisky cestovního ruchu – Pasohlávky a Strachotín. Nejvýznamnějšími formami je cykloturistika, vinařská turistika a sportovní rybolov. [Vystoupil, Šauer, 2011, s. 51-52] Na Pálavě existovala pravěká tábořiště lovců mamutů a to mezi dnešními Dolními Věstonicemi a Pavlovem. Nejznámějším pozůstatkem je světoznámá soška Věstonické 29

venuše. Na svazích Pavlovských vrchů i v pahorkatině Milovického lesa zůstaly zachovány cenné přírodní krajiny se vzácnými rostlinami a živočichy, přestože je zde intenzivní lidský vliv na přírodu. Proto Pálava poskytuje harmonický vztah mezi člověkem a přírodou.

Obrázek č. 3: Oblast Pálava Zdroj: (3)

5.1 Chráněná krajinná oblast (CHKO) Pálava Byla vyhlášena roku 1976, tvoří harmonicky utvářenou krajinou s hlavním výrazným prvkem Pavlovských vrchů, také málo ovlivněných stepních ekosystémů a také samozřejmě dochované památky historického osidlování. Můžeme zde nalézt také velmi cenné biotopy druhově bohatých lesostepí, teplomilných doubrav i suťových lesů, které se vyvinuly na vápencových kopcích Pavlovských vrchů. V jižní části CHKO je Slanisko u Nesytu, v další části území CHKO tvoří většinu krajiny vinice a jednotlivá sídla s historickým městem Mikulovem. Deset let od vyhlášení chráněné krajinné oblasti, tedy roku 1986 byla dekretem UNESCO Programu člověk a biosféra vyhlášena Biosférická rezervace Pálava, která je zároveň i součástí mezinárodní sítě biosférických rezervací. Tato síť je určena k zachování přírody a vědeckého výzkumu pro potřeby lidstva. Roku 2003 se snažily rozšířit území biosférické rezervace o Lednicko-valtický areál, dále o lužní lesy na soutoku Moravy a Dyje a na Tvrdonicku. Tím vznikla větší Biosférická rezervace Dolní Morava. CHKO Pálava má 4 národní přírodní rezervace, 1 národní přírodní 30

rezervaci, dále Maloplošná zvláště chráněná území, z nichž je 5 přírodních rezervací a 4 přírodní památky. [2] Nejvyšší horou je Pálava, která má 549 m n. m. K romantickým výletům pobízí dvě zříceniny, a to Sirotčí hrádek a Dívčí hrady (Děvičky). Na území CHKO se nachází také řada maloplodých chráněných území. Na Pavlovských vrších je to přírodní rezervace Turold, která má přístupnou krasovou jeskyni Na Turoldu, jejíž celková délka dosahuje 2 100 metrů, několik dómů, osm metrů hluboké jezero a geopark, dále se tu tyčí národní přírodní rezervace Tabulová hora, Růžový vrch, Kočičí kámen a národní přírodní rezervace Děvín-Kotel-Soutěska nebo Křivé jezero, které je také národní přírodní rezervací. [Dudák, 2011, s. 164] „Nejnovější aktivitou je naplňování povinností v souvislosti se soustavou Natura 2000, kdy Správa CHKO Pálava zabezpečuje péči o Evropsky významné lokality (EVL) a Ptačí oblasti (PO) nacházející se na území CHKO Pálava s vazbou na NPR nebo NPP i mimo CHKO.“

5.2 Mezinárodní (Ramsarská) konvence o ochraně mokřadů Ta zasahuje svým územím národní přírodní rezervace Křivé jezero i do CHKO Pálava Mokřadem dolního Podyjí, který můžeme nalézt v místě původního komplexu lužních biotopů podél řeky Dyje a Moravy. Je nově zařazen do mezinárodního mokřadního území na pomezí České republiky, Slovenska a Rakouska. [2]

5.3 Lokalizační předpoklady na Pálavě Zaujímají sekundární význam ve vztahu k cestovnímu ruchu, kde mají rozhodující postavení při konkrétním umístění jeho realizace. Mohou rozhodnout o využití dané oblasti, tedy Pálavy, cestovním ruchem z hlediska přírodních podmínek, atraktivit nebo dalších společenských možností. O využití v cestovním ruchu ale rozhodují selektivní a realizační předpoklady, lokalizační podmínky vytváří pouze předpoklady. (Aujeská, Brno, s. 13)

31

5.3.1 Klima Pálava patří ke kontinentálnímu typu s maximálním množství srážek v červenci a s minimálním množstvím srážek v lednu. V průběhu roku se mohou vyskytnout i velmi suchá období. Podnebí je teplé a suché, dokládají to údaje z klimatologické stanice v Mikulově. Pokud bychom zavítali do Mikulova, tak můžeme počítat s průměrným osluněním 1800 hodin za rok. Průměrná teplota vzduchu činí 9,6 °C. Od dubna do září byla zjištěna průměrná teplota 16,1 °C. Červenec má průměrnou teplotu vzduchu 19,6 °C a naopak nejchladnější leden má jen -1,5 °C. Sníh se tu drží průměrně jen 40 dní v roce. [6]

5.3.2 Vodstvo Je zde nedostatek povrchových i podzemních vod, výjimku tvoří část údolní nivy řeky Dyje, která tvoří v severovýchodní části Pálavy její hranici. Spolu s národní přírodní rezervací Křivé jezero tvoří nejvodnatější část území. Nejvýznamnější vodní plochou jsou Nové Mlýny, ty navazují na Pálavu při její severní hranici.

5.3.3 Vinařská turistika a vinařské naučné stezky Prochází tudy několik vinařských stezek i cyklostezek: Vinařská naučná stezka Mikulov – 20 km trasa je pro pěší turisty i cyklisty, která seznamuje s vinařskou historií kraje pod Pálavou. Mikulovská vinařská stezka – 82 km trasa je pro cyklisty a vede mikulovskou vinařskou podoblastí, část stezky prochází také Lednicko-valtickým areálem. Moravská vinná stezka – 280 km trasa pro zdatnější cyklisty, která vede všemi moravskými vinařskými podoblastmi.

32

5.3.4 Turistika a volný čas Hlavními turistickými místy na Pálavě jsou obce Mikulov a Dolní Věstonice. Mikulov patří mezi nejvyhledávanější vinařskou destinaci v České republice. Dolní Věstonice se nachází na jižním břehu Nových Mlýnů. Okolí této obce je známé díky své historii, a to sídlišti lovců mamutů v době před 25 až 30 000 lety. Odtud je známá keramická soška Věstonické venuše. Turisticky velmi oblíbeným se stává nejkrásnější místo Pálavy, Děvín. Nachází se mezi Dolními Věstonicemi a Klentnicí. Prochází tudy naučná stezka Děvín, která seznámí návštěvníky s přírodními hodnotami na tomto území. Dále jsou zde tři zříceniny středověkých hradů, a to Sirotčí hrádek, Kozí hrádek a Dívčí hrady. [7]

5.4 Realizační předpoklady na Pálavě Jedná se o účast na cestovním ruchu v rekreačních prostorech, které jsou vhodné svými lokalizačními a selektivními podmínkami. Selektivní podmínky mají primární postavení v rozvoji cestovního ruchu, je zde důležitá ekonomická, kulturní úroveň, ale i politická situace. Tvoří ve skutečnosti protiklad k lokalizačním podmínkám. Realizační předpoklady umožňují uskutečnění cestovního ruchu. [Aujeská, Brno, s. 15]

5.4.1 Doprava na Pálavě Zde bych zmínila lodní dopravu, která je zde velmi oblíbená pro své nádherné výlety po okolí Pálavy. Je zde spousta tras, například Trasa Nové Mlýny, Trasa Dyje, Trasa Pálava a tak dále. Rozmohlo se zde i jezdectví, které je ideální spojení relaxace, vztahu ke zvířatům i sportu. Pro návštěvníky Mikulova je tu Jezdecký klub Mikulov, nebo také Jáňův dvůr – Za vínem na koni. Naskýtá nádhernou projížďku mezi vinohrady i vinnými sklepy. [8]

5.4.2 Ubytovací a stravovací zařízení Na Pálavě můžeme nalézt širokou škálu ubytovacích i stravovacích zařízení. Ubytovat se můžeme v apartmánech, v penzionech, v hotelech a dalších ubytovacích zařízeních. Záleží, jaký typ turistiky si vybereme, ale také v jaké oblasti se nacházíme. Nachází se zde i spousta kempů, například autokemp Merkur, kde jsem mimochodem byla 33

ubytována. Najíst se na Pálavě můžeme také velmi dobře, buď levněji, nebo ve vyšší cenové kategorii. Například různé pizzerie, bufety, restaurace nebo také specializované restaurace.

6 Historie vinařství V letech 275 – 282 našeho letopočtu se k Pavlovským vrchům přesunula hranice římského impéria, kdy samotní vojáci X. legie císaře Marka Aurelia Proba, kteří byli usazeni pod vápencovými bradly Pálavy, zaháněli žízeň vodou, kterou míchali s vínem. První vinice vznikly díky tomu, že jim vázly dodávky vína z vlasti a proto se rozhodli založit na jihozápadních svazích vinice. Takto podle historie asi byly položeny základy moravského vinařství. Existují samozřejmě i přímé důkazy o výsadbě vinic, které pochází také z Podpálaví, jsou ale datovány do přelomu 8. a 9. století, kdy docházelo k výrobě mešního vína. Z velkomoravských hradišť Vysoká zahrada u Dolních Věstonic a Strachotíně dosvědčují archeologické nálezy pěstování révy. [Grombíř, 2007, s. 5] Je zde i názor od skupiny badatelů, která tvrdí, že pěstování vinné révy vzniklo až v době kolonizace z Dolního Rakouska. Toto asi není pravda, protože první zmínka o vinicích pochází z roku 1101 v listině benediktinského kláštera v Třebíči. Na Moravu ale příchod nových kolonistů přinesl nové cenné zkušenosti o pěstování i o výrobě vína. O rozvoj vinařství se od 12. století staraly kláštery (Louka 1195, Velehrad 1202) a od 2. poloviny 13. století se postaraly o rozvoj hlavně města, byla to příznivá doba. Vinice se mohly zakládat dokonce i v okolí Olomouce a Přerova nebo dokonce v podhůří Jeseníků a to díky příznivým klimatickým změnám. Zajímavé je, že i v této době byly nejoblíbenějšími víny vína mikulovská, znojemská, hustopečská a valtická. Docházelo ke vzniku jednotlivých horenských řádů, například falkenštejnské horenské právo, které vzniklo roku 1309 v Mikulově zásluhou vládnoucích Lichtenštejnů. Tou dobou už však 18 let platil vlastní horenský řád z roku 1281 v okolí Kroměříže. [Dudák, 2011, s. 16] V dalších staletích zažilo moravské vinařství rozkvět i úpadek. Již v 16. století přišel zlatý věk moravského vinařství, předtím v období středověku bylo pěstování vinné révy výhradním právem církve a šlechty. V období válek v dalším století vedlo k celkovému úpadku kraje, zpustnutí vinic i k vylidnění osad. Venkovské obyvatelstvo napomáhalo 34

k poválečné obnově vinic a důležitým prvkem moravské vesnice se staly sklepy a búdy. Búda je malá chaloupka, která je přistavěná ke sklepu. Zadržuje sluneční paprsky a přispívá ke stejnoměrnému udržení teploty ve sklepě. [Grombíř, 2007, s. 5] Moravský markrabě Jan Jindřich vydal v roce 1350 nařízení, díky kterému se moravští vinaři nemusí odvolávat k viničnímu soudu ve Falkenštejně v Dolních Rakousích, ale mohou k perkmistrovskému úřadu v Hustopečích nebo zemskému úřadu v Brně. Hustopeče byla tehdy nejsilnější vinařskou obcí. Markrabě byl však poněkud líný, protože se mu nechtělo řešit spory, ale chtěl jim spíše předcházet, proto vydal v roce 1355 vzorový viniční řád pro Moravu, který obsahoval regulační opatření pro dovoz cizích vín. Později v roce 1379 moravský markrabě potvrdil nové horenské právo pro Židlochovice, které se stalo vzorové pro mnoho dalších moravských vinařských obcí. Díky husitským válkám, zvláště válkám mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem byl

rozkvět

moravského

vinařství

na

ústupu,

poté

ale

nastalo

oživení.

Král Vladislav II. Jagellonský roku 1497 vydal nařízení, ve kterém stanovil povinnost zapsání všech vinic do gruntovních knih perkmistrovských podle jednotlivých viničních hor. Novokřtěnci, kteří přišli na Moravu ve 2. polovině 16. století velice ovlivnili moravské vinařství. Na začátku 17. století byla odhadovaná spotřeba vína na hlavu dokonce 56 litrů. Polovina vinic zůstala díky třicetileté válce bez života. Nejvíce se o vinice zajímala šlechta, která se snažila o jejich obnovu nebo se snažila pomocí sedláků půdu pronajímat. Většinou se to podařilo, ale nebylo to jako před třicetiletou válkou. Roku 1783 přestaly účinkovat horenské soudy a rok poté byl vydán nový viniční řád, rozvoj pokračoval až do druhé poloviny 19. století. Na konci 19. století bylo evropské vinohradnictví ohroženo révokazem, kdy v průběhu několika dalších desítek let se rozsah vinic na Moravě snížil, ale po zvládnutí kalamity začal znova vzrůstat. V současné době se může Morava pochlubit kolem 18 000 ha vinic.

35

6.1 Horenské právo Jedná se o propracované právní normy, horenské právo je souhrnný název. Má samozřejmě několik významů, obvykle jde o soubor právních předpisů, které se týkají vinohradnictví, další význam je například právo majitele půdy na určitou část výtěžku pronajatých vinohradů. Nejčastějším významem se myslí jednotlivé viniční řády, které jsou platné pro určitou obec nebo oblast. Do poloviny 14. století na Moravě platilo dolnorakouské falkenštejnské horenské právo. Potom platila místní práva vyhlášená jednotlivými majiteli panství. Panovník mohl upravovat některé obecné zásady. Horenské právo obsahuje předpisy o práci, mzdě, ale také o sousedských sporech, desátku, zemní daně a některé organizační nebo procesní předpisy. Můžete zde nalézt i předpisy o tom, jak se máte na vinohradě chovat. Jsou zde i sankce za jejich porušení. Ve středověku dokonce hrozil trest smrti za poničení vinohradů, krádež nebo dokonce i její úmysl. To neplatilo pouze pro hotaře, což znamená strážce vinice a těhotná žena. Ti si mohli beztrestně utrhnout hrozen z vinice. Horenský soud dohlížel na řádné dodržování práva v čele s perkmistrem. Roku 1784 ale císař Josef II. zrušil horenská práva a nahradil je „Všeobecným vinohorenským zřízením pro markrabství moravské.“ [Dudák, 2011, s. 16-17]

7 Charakteristika vín Pokud chceme ohodnotit víno, tak se musíme zaměřit na jeho charakter, jakost i jeho původ. Původ dává vínu osobitý styl dané oblasti v důsledku specifických půdních a klimatických podmínek. Nesmíme zapomenout také na polohu vinice, je také velmi důležitá, protože ovlivňuje růst vinné révy i zrání hroznů. Charakter vín je ovlivňován genetickými vlastnostmi zejména ušlechtilých odrůd vinné révy. Během staletí vznikla spousta odrůd, které byly postupně vylučovány z pěstování odrůd, které poskytovaly nekvalitní vína. Jedná se o odrůdy méně odolné proti nemocem i škůdcům nebo odrůdám hůře přizpůsobivým horším klimatickým podmínkám a odrůdy, které neposkytují pravidelnou a hlavně dobrou sklizeň. V jednotlivých vinařských oblastech se pěstují odrůdy, které nejvíce vyhovují klimatickým a půdním podmínkám. Podle významu můžeme rozdělovat odrůdy na místní, to jsou odrůdy v relativně malé měřítku a odrůdy, které patří pro svou přizpůsobivost do světového sortimentu. Tyto odrůdy jsou plastické, pěstované 36

ve velkém měřítku v různých vinařských zemích, kde vyhovují z pěstitelského hlediska i svou kvalitou. Místní odrůdy nemají moc kvalitní vína, která by mohla být exportována nebo se nehodí pro pěstování v jiných oblastech. Charakter vína i kvalita vína mohou být odlišná, i když jsou ze stejné odrůdy, protože se pěstují v různých vinařských oblastech.

7.1 Barva a charakter vína Barva neovlivňuje vlastnosti vína, ale poukazuje na specifický charakter i vlastnosti bílých, červených i růžových vín.

7.1.1 Bílá vína Vyznačují se širokým spektrem aromatických i chuťových látek a vyrábí se z velkého počtu odrůd. U vín vyšší jakostní kategorie se tato vína používají při různých společenských událostech nebo jen pro přátelská setkání. Hodí se spíše k rybám, bílému masu a sladká vína se hodí také k dezertům. Toto víno není však dobré pro lidi, kteří trpí na citlivou žaludeční sliznici, může totiž dojít na překyselení žaludku. Lze tomu předejít, například kombinací vína s jídlem, nebo si vybrat víno s nižším obsahem kyselin. Pokud to moc nepomůže, jediná rada je přejít na pití červených vín.

7.1.2 Červená vína Od bílých vín se liší tím, že obsahují vyšší obsah tříslovin, které společně s barvou vína vytváří jejich charakter. Lehká červená vína mají světlejší barvu i nižší obsah tříslovin, sytější barvu mají těžká červená vína s vysokým obsahem tříslovin a také vyšším obsahem alkoholu. U nás převládají spíše vína lehčího typu, protože těžší vína se dají pěstovat pouze v těch oblastech, která mají bohaté sluneční záření. Bílá vína mají širší spektrum aromatických a chuťových látek než červená vína, ale i přesto nabízí bohatý výběr. Pokud bychom chtěli strávit tučná jídla, pak třísloviny v červeném víně jsou to pravé.

37

7.1.3 Růžová vína Tato vína se vyrábí spíše v menším měřítku. Mají částečný charakter bílých a červených vín, obsahují nižší kyseliny a také malý obsah tříslovin. Proto je možné růžová vína konzumovat téměř se všemi jídly. [Kuttelvašer, 2003, s. 31-34]

7.2 Zásady výběru vín při jídle K předkrmům se hodí nejvíce svěží a lehká mladá bílá vína s jemnou vůní a vyšším obsahem kyselin. Základním pravidlem zůstává, že jakost podávaných vín má během jídla stoupat, tedy aby se nepila vína prázdnější a méně aromatická vína po vínech kvalitních. Může se podávat i sekt, a to brut i demi sec místo bílých vín. K polévkám se však víno nedoporučuje, mezi polévkou a předkrmem se může podávat dobře vychlazený suchý sekt nebo také perlivé víno, aby se povzbudila chuť k jídlu. Před hlavním chodem se doporučuje vypít sklenku lehkého červeného vína, aby se chuť po kyselém předkrmu neutralizovala, a také přispěje ke zpestření chuti. Při výběru vína záleží na charakteru jídla. Bílá vína i vína lehčí s nižším obsahem cukru se hodí k drůbeži a telecímu masu. Podle úpravy masa se mohou podávat mírně aromatická až aromatická suchá vína, jako je Tramín, Rulandské bílé nebo Ryzlink rýnský. K rybám se podávají svěží bílá vína. K hovězímu nebo i huse se podávají těžká červená vína. Stačí si zapamatovat hlavní pravidlo – po bílém mase bílé víno, po tmavém mase červené víno. Pokud si rozhodnete například ve vinárně objednat sýrovou mísu, tak by bylo nejlepší si dát polosladké víno. [Kuttelvašer, 2003, s. 103-104]

38

8 Základní vinařské pojmy Burčák – Částečně prokvašený hroznový mošt, který by měl mít minimálně 1 % skutečného obsahu alkoholu a nejvýše 3/5 celkového obsahu alkoholu. Jedná se o bouřlivé kvašení moštu, které obsahuje maximální množství kvasinek v kvasícím moštu. Dříve na toto stádium čekali pravověrní vinaři dokonce skoro celé dny, aby si mohli ten pravý teplý burčák vychutnat. Dovážený burčák není to pravé, i když bývá velice dobrý. Zde je důležité, by vám burčák prodal solidní prodávající, protože se může stát, že vám prodá burčák zředěný, doplněný jablečným moštem nebo jinak upravený. Burčák obsahuje veliké množství vitamínů, hlavně skupiny B. Degustace horizontální – Jedná se o hodnocení stejného ročníku vína, které je vyráběno od jednoho nebo více výrobců. Oproti tomu degustace vertikální, je hodnocení vína různých ročníků, kteří mají stejného výrobce. Etikety – Nejdůležitější vybavení láhve, které musí mít podle zákona základní údaje o víně i o jeho výrobci. Výrobci si musí dávat záležet na jejich výtvarném řešení, jelikož mají i estetický význam. Pokud se jedná o kvalitní víno, lahev většinou obsahuje dvě etikety, na hlavní etiketě jsou základní údaje, jako sídlo a název výrobce obchodní název výrobku s jakostním označením třídy, země původu u révových vín, které jsou dovážené nebo vyrobené z dovezených hroznů, jestli přesáhne jejich podíl 50 %. Musí zde být uvedeno ještě spousta důležitých věcí, jako je například rok lahvování, zda se jedná o víno, např. pro diabetiky a tak dále. Na druhé etiketě, tedy opačné straně lahve zde musí být informace o skladování, k jakému jídlu se hodí a u dovezených vín adresa dovozce. Existují i takzvané piktogramy, které se používají pro moderně řešené etikety. Klaret – Musí se rychle vylisovat modré hrozny bez jejich drcení a následného kvašení rmutu, ze kterého se vyrobí bílé víno. Rmut znamená nezkvašené nebo zkvašené rozdrcené hrozny révy vinné. Scelování vín – Dělá se kvůli tomu, aby se vyrovnaly nedostatky běžných méně kvalitních vín. Třeba vína méně barevná se scelují s vyšší barvou nebo vína kyselá se scelují s méně kyselými víny. Výsledkem jsou většinou vína známková, která jsou směsná. Scelovat se může i u vysoce jakostních vín, kdy se sceluje většinou v osvědčeném poměru, aby se zvýšila jejich kvalita v průběhu dalšího skladování. 39

Sommeliér – Nabízí a doporučuje v restauracích nejvhodnější vína k pokrmům, také vína nakupuje, ošetřuje a připravuje vinný i jídelní lístek. Musí se také vyznat v gastronomii, kde by měl být vedle kuchaře nejdůležitější osobou v restauračním provozu. Zákazník by měl být díky jeho radám maximálně spokojen. Také by si měl získat zákazníkovu důvěru. Toto povolání vyžaduje nejen nadání, ale i vysokou odbornou úroveň, jelikož se nejedná pouze o víno, ale je důležité se vyznat i v otázkách širokého okruhu gastronomie. Viniční tratě – Pozemky, které jsou vhodné pro pěstování révy vinné, jelikož mají vhodnou geografickou polohu, svažitost a vhodné klimatické i půdní poměry. Přihlíží se i k historickým zkušenostem, pokud chceme najít nejvhodnější viniční trať. Vinný střik – Provádí se u vín s vyšším obsahem cukru a vyšším obsahem alkoholu, nejvíce v jižních vinařských zemích. Proto je lepší pít víno v ředěném stavu, v neředěném stavu není možné tato vína pít ve větším množství. Ředí se vodou nebo sodovkou a stává se ideálním alkoholickým nápojem pro dospělé, neboť obsahuje malé procento alkoholu i kyselin a podporuje trávení. Cukr zde není obsažen, jako tomu je v oblibě u různých typů limonád, které obsahují i umělá barviva a mají nepříznivý vliv na zdraví. Navíc pro přípravu vinných střiků můžeme použít všechny typy stolních i odrůdových vín i vína nižší jakostní kategorie. Víno ledové – Víno se vyrábí lisováním zmrzlých hroznů sklizených při teplotě -6 °C i nižších teplot. Řadí se mezi jakostní vína s přívlastkem, které má vysoký obsah zbytkového cukru a prodává se většinou v lahvích o objemu 0,2 l. Víno perlivé – Víno, které dodává svěžest oxidem uhličitým, které také může zakrýt jeho menší vady. Oxid uhličitý se používá u vín méně kyselých, ale zdravých. V obchodech nesmí být označeno jako sekt nebo šumivé víno, musí mít minimálně 9 % celkového obsahu alkoholu a 7 % skutečného obsahu alkoholu. Víno slámové – Vyzrálé hrozny vína se ukládají na slámě nebo se zavěšují hrozny ve větraném prostoru po dobu minimálně 3 měsíců. Vzniká z toho vysoce jakostní víno s přívlastkem, které se vyrábí z hroznů, které mají vysoký obsah cukru v důsledku vypaření převážné části vody z bobulí. Víno svatomartinské – Čím dál tím více oblíbené mladé víno uváděné u nás na trhu, stejně jako ve Francii oblíbené Beaujolais nuovo. (Kuttelvašer, 2003, s. 237-252) 40

9 PRAKTICKÁ ČÁST Praktická část se zabývá vytvořením vinařské stezky, následnou kalkulací zájezdu a zhodnocením nové stezky vybranými vinaři. Protože jsem si pro svou bakalářskou práci vybrala „Volné téma“, okamžitě mě napadla Pálava. Tato oblast láká turisty svou nezaměnitelnou krajinou, vinohrady a také svou historií. Měla jsem možnost jet s kamarády na toto místo a hrozně mě uchvátilo, zejména město Mikulov. Proto jsem se rozhodla vymyslet novou vinařskou stezku právě v okolí tohoto města. Dominantou Mikulova je zdejší zámek, který se tyčí na výrazném skalním útesu již několik století. Každoročně se zde koná spousta akcí, například Pálavské vinobraní, Mikulovská přehlídka vín, Svatomartinský Mikulov a celá řada různých akcí. Mimo jiné, jsou tu i další velice navštěvované památky, jeskyně Na Turoldu, Svatý Kopeček nebo památky židovské komunity. Pro vytvoření nové vinařské stezky mě také podnítila účast na znojemské stezce „Tour de Burčák“, která mě velice zaujala. Zvolila jsem trasu pro pěší, jelikož by nemělo moc smysl vymýšlet trasu pro cykloturisty, kteří nemůžou během cesty ochutnávat víno. Stezka by byla určena pro lidi ve věku od 20 do 50 let, protože trasa je poněkud náročnější. Díky své vyšší ceně je určena spíše pro znalce vína, ale může zaujmout i další zájemce.

9.1 Základní informace o zájezdu Termín: 20. – 22. 6. 2014 (pátek – neděle) Název zájezdu: Putování za vínem v okolí Mikulova Typ zájezdu: poznávací Typ ubytování: hotel Doprava: autobus Odjezdové místo: Jihlava Strava: pouze snídaně v ceně ubytování Čas odjezdu: 8:00

41

9.2 Vymezení pojmu zájezd Zájezd je soubor služeb cestovního ruchu, pokud je uspořádán na dobu delší než dvacet čtyř hodin nebo zahrnuje-li přenocování a obsahuje-li alespoň dvě z těchto plnění: a) ubytování b) dopravu a/nebo c) jinou službu cestovního ruchu, která není doplňkem dopravy nebo ubytování a tvoří významnou část souboru nabízených služeb. Jinými službami mohou být například průvodcovské služby nebo organizace fakultativních výletů. [16]

9.3 Charakteristika zájezdu Charakteristika zájezdu obsahuje vymezení programu zájezdu, kde jsou vypsané informace o navštívených místech. Dále je zde popsaný dopravce zájezdu a časový harmonogram.

9.3.1 Program zájezdu 9.3.1.1 První den Sraz je na parkovišti u Billy v Jihlavě v 8:00 ráno. Předpokládaný příjezd do Mikulova je v 9:30, podíváte se na historické náměstí z konce 16. století, kde uvidíte kašnu, sousoší Nejsvětější trojice a také kanovnické domy. Po menší prohlídce náměstí půjdete na mikulovský zámek, kde bude následovat prohlídka zámeckých sklepů a obřího sudu, který je už z roku 1643. Poté budete mít možnost se naobědvat v některé z místních restaurací. Zhruba ve 13:00 půjdete pěšky k Anenskému vrchu, cesta by Vám neměla trvat déle než čtyřicet minut. Na tomto vrchu se totiž pěstují odrůdy Chardonnay a Rulandské modré na ploše 6 ha pro vinařskou společnost Tanzberg Mikulov, kam se podíváte později. Poté půjdete do obce Bavory, které se nachází přímo v centru Chráněné krajinné oblasti Pálava. Podíváte se již zmiňovanou vinařskou společnost Tanzberg Mikulov, která byla založena celkem nedávno, v roce 1999. Zde bude probíhat řízená degustace vín v historickém sklepě z rudolfínské doby. K ceně řízené degustace se připočítávají vína, která si zákazník předem vybere z jejich nabídky. 42

V ceně degustace je minerální voda, minipečivo, či italský chléb ciabatta. V ceně je také zahrnuta cimbálová muzika, která jistě potěší každého. Z Bavor půjdete asi 30 minut do obce Perná, kde budete také ubytováni v Penzionu Pergen, kde můžete zkusit řízenou degustaci v nově zrekonstruovaném vinařském domě v Perné. Podíváte se i do bývalých šlechtických sklepů, kde poprvé zrála vína Pálava a Aurelius. K vínu si budete moci dát škvarkovou pomazánku, zabijačkovou paštiku a další pochutiny.

9.3.1.2 Druhý den Ráno se vydáte 2,7 km dlouhou trasu do Dolních Dunajovic. Navštívíte vinařství Tichý, kde Vás čeká řízená degustace s ochutnávkou jejich vín, nebude samozřejmě chybět i něco k zakousnutí. Z Dolních Dunajovic půjdete pěšky asi 4,6 km do Horních Věstonic do Vinařského domu Zmiko, kde Vás čeká další řízená degustace s ochutnávkou vín, ale i prohlídku vinařského domu.

Z Horních Věstonic půjdete

do známějších Dolních Věstonic a abyste si odpočinuli trochu od vína, čeká Vás „Expozice věk lovců a mamutů“, která podává přehled poznatků o archeologických lokalitách ze starší doby kamenné. Po prohlídce muzea budete mít volný program, poté se půjdete pěšky podívat na zříceninu hradu Děvičky, které jsou zříceninou gotického hradu a tvoří dominantu severního okraje hřebene masívu Děvín, který je nejvyšší vrchol Pavlovských vrchů na jižní Moravě. Odtud půjdete kousek do Pavlova. Prvně se podíváte na viniční trať Saharu, která se rozprostírá mezi obcemi Milovice a zmiňovaný Pavlov. Na této trati totiž pěstuje své víno rodinné vinařství Šilinek, kde budete také ubytováni. Večer si můžete zajít samozřejmě na víno, ale také na něco dobrého k jídlu. Také si zde můžete zakoupit pestrou paletu vín jakostních, vín s přívlastkem a vín šumivých.

9.3.1.3. Třetí den Poslední den si uděláte ranní procházku do Milovic asi 3,5 km. Je zde penzion Milovice, kde je také vinný sklep. Probíhají zde i řízené degustace z vín domácí produkce, k obědu si můžete objednat grilovaná masa, zabijačkové speciality nebo domácí masovou pečenou roládu. V Milovicích naše „Putování za vínem v oblasti Mikulov“ končí. Zhruba ve 14:00 zde na Vás bude čekat objednaný autobus, který Vás zaveze do Jihlavy.

43

9.3.2 Dopravce 9.3.2.1 Pohodová autodoprava Purkyňova 106 a, 612 00 Brno, CZ Tel.: 774 303 031 E-mail: [email protected] Jedná se o dceřinou společnost „Pohodové autoškoly autoškoly P & P Brno“. Nabízí přepravu osob s využitím dlouholetých zkušeností, ale také cvičí a školí řidiče. Společnost nabízí spolehlivou, rychlou a komfortní přepravu libovolného počtu osob. Dopravu Vám „ušije“ přímo na míru a nabízí také maximální flexibilitu. Nabízí dopravu cestovním kancelářím a agenturám, sportovním klubům a oddílům, nebo firmám či jednotlivcům. Nově nabízí vnitrostátní i mezinárodní dopravu menší skupině osob mikrobusem Ford Transit s obsaditelností 17 osob. [17] Typ autobusu: FORD TRANZIT 420L Počet míst: 17 + průvodce a řidič Výbava: klimatizace, bezpečnostní pásy, polohovatelná opěradla, manuální převodovka, CD přehrávač a GPS navigace.

Obrázek č. 4: Ford Tranzit Zdroj: (4) Sazba: 15 Kč/km Čekání: 120 Kč/h 44

9.3.3 Časový harmonogram – první den Tabulka č. 2: Časový harmonogram – první den První den

Navštívené místo + zábavný program

Odchod

Pátek

Jihlava

8:00

Pátek

Mikulov zámecký sklep a obří sud

Pátek Pátek Pátek

Mikulov Anenský vrch Anenský vrch

Pátek

Tanzberg Mikulov - řízená degustace vín, možnost cimbálové muziky

Pátek

Tanzberg Mikulov

Pátek

Ubytování penzion Pergen, Perná

Příchod

Počet ujitých km

Vstupné

9:30

x

50 Kč

13:40

3 km

14:50

1,4 km

17:30

2,5 km

13:00 14:30 1 133 Kč

17:00

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.

9.3.3.1 Popis služeb a přírodních krás – první den Zámek Mikulov Dříve liechtensteinský a později dietrichsteinský zámek, který stojí na skalním útesu, tvoří už několik století významnou a rozhodně nepřehlédnutelnou dominantu města

Obrázek č. 5: Obří sud Zdroj: (5) 45

Mikulov. Přemysl Otakar II. roku 1249 udělil původně zeměpanský hrad Liechtensteinům. Roku 1945 bohužel zámek při ústupu německé armády kompletně vyhořel, ale díky Spolku pro obnovu mikulovského zámku byl už v 50. letech opraven. Turisty nejoblíbenější je zámecká knihovna a sál předků, které tvoří součást zámku. Zámek je sídlem Regionálního muzea v Mikulově a můžete zde nalézt několik zajímavých expozic. Například historii od gotiky po empír, víno napříč staletími nebo Římané a Germáni v kraji pod Pálavou. [30] Vás čeká prohlídka obřího sudu, který patří k nejstaršímu sbírkovému předmětu ve vinařské sbírce Regionálního muzea, je již z roku 1643. Stavbu si objednal majitel mikulovského panství Maximilián kníže z Dietrichsteina (1596 – 1655). Do sudu chtěl ukládat víno, které vybírali jako daň od poddaných, kteří měli pronajaté jeho vinice. Jednalo se o daň naturální ve formě vína nebo moštu. [18] Kontakt: Regionální muzeum v Mikulově Zámek 1 692 15 Mikulov Ředitel: Mgr. Petr Kubín tel.: 519 309 019 e-mail: [email protected] otevírací doba: květen, červen, září: úterý – neděle 9:00 – 18:00 Anenský vrch Tato přírodní památka se nachází na vrcholu a severním svahu asi 2 km severozápadně od města Mikulov. Od roku 1986 je rozloha chráněného území 0,59 ha, také je zde výskyt řady chráněných druhů rostlin i živočichů. Otevírací doba: přírodní památka jev volně přístupná. [19]

46

Obrázek č. 6: Anenský vrch Zdroj: (6) Vinařství TANZBERG Po prohlídce Anenského vrchu navštívíte vinařskou společnost Tanzberg Mikulov, která byla založena roku 1999 milovníkem a znalcem vína PhDr. Vladimírem Železným. Pod vedením vinohradníka Zdeňka Tréška obhospodařuje okolo 54 ha vinic v obcích Mikulov, Bavory a Perná na úpatí Pálavských kopců. Právě na Anenském vrchu, který jste již navštívili, pěstuje odrůdy Chardonnay a Rulandské modré. Základní filosofií podniku je vyrábět co nejpřírodnější, vysoce kvalitní přívlastková vína se svěžestí vín mikulovské vinařské podoblasti. Vína se vyrábí metodou řízeného kvašení, bílá vína se rodí v nerezových tancích a po nalahvování zrají v ležáckých sklepích v Mikulově. Červená vína zrají v dřevěných sudech, ale i v sudech barrique. Ochutnávka vín se bude odehrávat v historickém sklepě z rudolfínské doby, s dlouhou vinařskou historií. Zde se vyráběl poprvé na našem území sekt tradiční šampaňskou metodou. Kmenová vinice Turold v Mikulově patří k nejstarším registrovaným vinicím na Moravě a je známa již od 13. století. Vinařství získalo spoustu oceněním, například vítěz soutěže TOP DESIGN vína České republiky v roce 2002, dále získal tituly NEJLEPŠÍ VÍNO České republiky 2002 a 2003 a spoustu dalších ocenění. Vína z vinařství Tanzberg jsou pravidelně podávána při přijetí hlav států na Pražském Hradě, při státních svátcích a také významných událostí, které jsou organizovány prezidentskou kanceláří. [20]

47

Obrázek č. 7: Sklepní prostory Tanzberg Zdroj: (7) Kontakt: Tanzberg Mikulov, a.s. Bavory 132, 692 01 Mikulov Filip Kosek Mobil: 606 294 910 E-mail: [email protected]

Ubytování – penzion Pergen První noc budete ubytování v krásném penzionu Pergen, který se nachází v obci Perná nedaleko Mikulova. Obec Perná je známá díky dobrému vínu, které pochází z početných vinohradů místních vinařů a také díky své výborné poloze pod Pavlovskými vrchy. Tento bývalý selský statek je ideální pro rodiny s dětmi, cykloturisty i milovníky vína. Jsou zde čtyři apartmány pro celkem 17 osob, takže vzhledem k tomu, že nás je 15, tak zabereme téměř celý penzion. Nachází se zde i společenská místnost s vinným sklepem, zastřešená pergola s grilem a také bazén. Vinařství Pergen založil v roce 1999 Marek Šurýn. V roce 2009 se vinařství Pergen přestěhovalo z malého sklepa, který příliš nevyhovoval do větších prostor bývalých šlechtických sklepů v Perné. Vinařství je orientováno spíše na bílá vína, která zrají v nerezových nádržích, ale také na červená vína v dubových sudech. V současné době rodina Šurýnových pěstuje víno na 3 ha starších vinohradů a 1,5 ha mladých vinic.

48

Pro zájemce se může domluvit degustace, kterou by vedl majitel vinařství nebo proškolený degustátor. Degustace probíhají v nově zrekonstruovaném vinařském domě, kde by byla součástí i prohlídka bývalých šlechtických sklepů, kde poprvé zrála vína Pálava či Aurelius, ochutnáte 10 až 12 přívlastkových vín od suchých až po sladká. K vínu si můžete zakousnout škvarkovou pomazánku, zabijačkovou paštiku, kravský sýr a další pochutiny. Cena za noc se odvíjí od obsazenosti, ale většinou se pohybuje od 350 Kč/noc. [21]

Obrázek č. 8: Penzion Pergen Zdroj: (8) Kontakt: Penzion Pergen 691 86 Perná 16 Tel.: +420 602 776 105 E-mail: [email protected]

49

9.3.4 Časový harmonogram – druhý den Tabulka č. 3: Časový harmonogram – druhý den Druhý den

Navštívené místo + zábavný program

Odchod

Sobota

Ubytování - penzion Pergen, Perná

8:00

Sobota

Vinařství Tichý, řízená degustace s ochutnávkou vín, Dolní Dunajovice

Sobota

Vinařství Tichý, Dolní Dunajovice

Sobota

Vinařský dům Zmiko, degustace v prostorách vinotéky, Horní Věstonice

Sobota

Vinařský dům Zmiko, Horní Věstonice

Sobota

Expozice Věk lovců a mamutů, Dolní Věstonice

Sobota

Expozice Věk lovců a mamutů, Dolní Věstonice

Sobota

Zřícenina hradu Děvičky, u Pavlova

Sobota

Zřícenina hradu Děvičky, u Pavlova

Sobota

Viniční trať Sahara, mezi obcemi Milovice a Pavlov

Sobota

Viniční trať Sahara

Sobota

Ubytování - Vinařství Šilinek Jiří, Pavlov

Příchod

Počet ujitých km

Vstupné

8:30

2,3 km

350 Kč

11:30

4,6 km

400 Kč

14:30

2,1 km

40 Kč

17:30

4 km

18:20

2,5 km

19:15

2 km

10:30

14:00

16:30

18:00

18:45

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.

50

9.3.3.2 Popis služeb a přírodních krás – druhý den Vinařství Tichý Po snídani se vydáte do obce Dolní Dunajovice, která je známá svou vinařskou historií. Vinařství Tichý obhospodařuje v současnosti 3,5 ha vinic s roční produkcí 20 000 l vína. Vinice se rozprostírají na třech viničních tratích, Pod Slunným vrchem, Dunajovický kopec a Zimní vrch. Snaží se o šetrné zpracování hroznů pěstovaných ve vlastních vinicích a o výrobu kvalitních přírodních vín. Je zde možnost zakoupení vína jako dárek pro své blízké, které můžete dostat s Vaším logem, textem či jiným grafickým návrhem. Tuto službu ale musíte vždy předem zkonzultovat buď telefonicky, nebo mailem. K vínu si můžete zakoupit i doplňky, například dárkové lepenky, dřevěné dárkové kazety, nálevky, stojany na lahve, teploměry či vývrtky. Čeká Vás řízená degustace v příjemném prostředí, kde samozřejmě nebude chybět něco k zakousnutí. [22]

Obrázek č. 9: Sklepní prostory vinařství Tichý Zdroj: (9) Kontakt: Vinařství Tichý Sklepní 330 691 85 Dolní Dunajovice Mobil: 728 424 747 E-mail: [email protected]

51

Vinařství Zmiko Vinařství sídlí v obci Horní Věstonice pod Pálavou, kde se nachází většina vinic této společnosti, tedy na 120 ha vinic. Nejvíce se tu daří Ryzlinku vlašskému, který zde má výsostné postavení. Jedná se o rodinné vinařství Červinků, kteří kladou velký důraz na kvalitu a zdraví vypěstovaných hroznů. Spojili generační zkušenosti s moderní technologií a díky tomu dochází k výrobě těch nejkvalitnějších vín. Vinařství se může pochlubit oceněním z mezinárodních výstav, nejvíce však kladou důraz na zájem a spokojenost zákazníků, díky zákazníkům každoročně zvyšují produkci, to je jejich hlavní cíl. Degustace bude probíhat v prostorách zdejší vinotéky, která se nachází v prostorách penzionu a ochutnávka zahrnuje asi 12 vzorků vína, obložené mísy, chléb i vodu. [23]

Obrázek č. 10: Degustační prostory ZMIKO Zdroj: (10) Kontakt: Vinařství ZMIKO Horní Věstonice 25 691 81 Tel.: +420 608 819 971 E-mail: [email protected]

Expozice Věk lovců a mamutů Po již dvou degustacích si trochu odpočinete od vína poznatky ze starší doby kamenné, které byly pečlivě prozkoumány v Dolních Věstonicích a sousedním Pavlově. 52

Karel Absolon v letech 1924 – 1938 dodal světovou proslulost věstonickému nalezišti svými výzkumy, nejznámější je samozřejmě soška Věstonické venuše. V expozici uvidíte informace o jednotlivých fázích vědeckých výzkumů nebo kamenné a kostěné předměty s náznakem technik jejich výroby. V novější expozici jsou prezentovány aktuální poznatky o vývoji člověka, rekonstrukce paleolitického obydlí, hrob tří mladých jedinců a také výklad o antropologickém výzkumu věstonické populace. Jsou zde také doklady o broušení kamenných oblázků a otisky textilií. [24]

Obrázek č. 11: Expozice - ohniště Zdroj: (11)

Kontakt: Dolní Věstonice 11 691 29 Dolní Věstonice Tel.: 519 517 603 E-mail: [email protected] Otevírací doba: denně mimo pondělí, 9:00 – 18:00

Zřícenina hradu Děvičky Hrad se nachází na výrazném kopci CHKO Pálava, tudíž výhled z hradu je překrásný. Tato návštěva je ale poněkud náročnější na výstup. Děvičky se nachází západně od obce Pavlov asi 1 km od nejvyššího vrchu Pálavy, Děvína. Původní hrad byl postaven v roce 1222, ale již ve 13. století byl hned zničen. Můžete zde vidět 2 m silné obvodové zdi, také vnitřní část zdí s polozasypanými sklepy. Pokocháte se krásným výhledem na Pavlov, Novomlýnskou nádrž a Dolní Věstonice. Před tímto hradem se tyčí tři skalní 53

útesy, podle pověsti se jedná o zkamenělé dívky. Odtud pochází název tohoto hradu. Jelikož se jedná o Národní přírodní rezervaci Děvín-Kotel-Soutěska, musíte chodit po značených pěších turistických trasách. [25]

Obrázek č. 12: Zřícenina hradu Děvičky Zdroj: (12) Viniční trať Sahara Trať se nachází na mírnějších svazích mezi obcemi Milovice a Pavlov, na západě je Pálava a na východě protéká Novomlýnská nádrž. Viniční trať je asi 160 m n. m. a svažitost nepřesahuje okolo 15 %. Vína se sází na středně těžkých půdách, za to ale dosahují výborné kvality a aroma, které je jedinečné. Půda obsahuje vápencové úlomky s převahou písčitých složek. [26]

Obrázek č. 13: Viniční trať Sahara Zdroj: (13) 54

Vinařství Šilinek Rodinné vinařství Šilinek působí v obci Pavlov již od roku 1991, ale vína se zde vyrábí už po několik generací. Dříve začínali v menším sklepě, v současné době je firma střední velikosti. Obhospodařují zhruba 8 ha vinic ve vybraných viničních tratích na pálavských svazích. Snaží se o vína vyráběná v maximální kvalitě díky moderní metodě a technologie výroby vín. Vína dosahují vysoké aromatické ovocnosti a v současné době se snaží o výrobu ledových i slámových vín, které se hodí jako vynikající aperitivy pro velmi vzácné okamžiky. Řízená degustace bude probíhat ve sklepě, kde se dozvíte o každém vzorku něco zajímavého. Ubytováni budete ve starším Vinařském domě, který je dokonce ze 17. století vystavěn ve stylu selského baroka. Můžete tu nalézt kompletně vybavenou kuchyni, společenskou místnost s kulečníkem či venkovní gril. Cena za pokoj činí 350 Kč/noc, v apartmánu 400 Kč/noc. [27]

Obrázek č. 14: Penzion Vinařský dům Zdroj: (14)

Kontakt: Vinařství Jiří Šilinek 692 01 Pavlov 192 Mobil: +420 602 790 784 E-mail: [email protected]

55

9.3.5 Časový harmonogram – třetí den Tabulka č. 4: Časový harmonogram – třetí den

Den

Navštívené místo + zábavný program

Odchod

Neděle

Ubytování - Vinařství Šilinek Jiří, Pavlov

9:30

Neděle

Penzion Milovice, řízená degustace s prohlídkou vinohradu, Milovice

Neděle

Penzion Milovice, Milovice

Neděle

Jihlava, Billa

Příchod

Počet ujitých km

Vstupné

10:30

4,9 km

380 Kč

15:30

x

14:00

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.

56

9.3.3.3 Popis služeb a přírodních krás – třetí den Penzion Milovice Čeká Vás poslední den vinařské stezky, kdy si uděláte ranní vycházku do Milovic u Mikulova, která leží na samém jihu Jižní Moravy v údolí Pálavy a je obklopena vinohrady. Kraj, který se rozprostírá kolem města Mikulov, patří k nejstarším oblastem střední Evropy, kde můžete nalézt nejen v Milovicích, ale i v Mikulově, v Lednici, ve Valticích i v Břeclavi významné památky, které lákají k návštěvě. Budete mít možnost posezení v rodinném vinném sklepě s něčím k zakousnutí, řízenou degustací z vín domácí produkce a také prohlídku vinohradu. Na výběr k jídlu budete mít domácí koláčky, zabijačkové speciality, domácí masovou pečenou roládu nebo grilovaná masa. Budete mít také možnost prohlídky Milovic, nebo komu nestačilo jídlo při degustaci, si sednout do některé z místních restaurací na oběd. [28]

Obrázek č. 15: Vinný sklep - penzion Milovice Zdroj: (15)

Kontakt: Penzion Milovice Milovice 155 691 88 Mobil: +420 723 334 656 E-mail: [email protected]

57

10 Předběžná kalkulace 10.1 Kalkulace nepřímých nákladů na celou skupinu U nepřímých nákladů vypočítám cenu dopravy, náklady na průvodce a náklady za řidiče.

10.1.1 Kalkulace cen dopravy Náhrada ujetých km Celková trasa zájezdu = 267 km Objížďky (5 %) = 267 · 0,05 = 13,35 Přístavní km = 10 Celkem = 290,35 Kilometrovné = 290,35 · 25 (sazba za 1 km) = 7 258,75 Kč (bez DPH) Náhrada za čekání (nepočítá se doba od 18:00 – 6:00) 1. den: (4 · 7 h) + 2 = 30 2. den: 4 · 12 h = 48 3. den: 4 · 8 h = 32 Celkem: 110 · 30 = 3 300 Kč Mýtné v České republice Počet km: 267, sazba za km: 1,38 Kč (sazba z roku 2014 pro autobusy). Cena mýtného tedy činí 368,46 Kč. Tabulka č. 5: Mýtné v ČR Z

Do

Cena

Komunikace

Jihlava

Mikulov 183,54 Kč D1/E50/E65/E461

Milovice

Jihlava

184,92 Kč D1/E50

Celkem

x

368,46 Kč x

Zdroj: [32] Rozdíl v ceně nafty - nepočítá se, jelikož jde o tuzemský zájezd 58

10.1.2 Náklady na řidiče – stravné Tabulka č. 6: Stravné řidičů Den

Čas

Strava

Stravné

Krácení

Částka krácení Částka po krácení

1.

16 h

123 Kč

O, V

70%

86,1

36,9

2.

24 h

191 Kč

S, O, V

75%

143,25

47,75

3.

15,5 h

123 Kč

S, O

70%

86,1

36,9

Celkem

x

x

x

x

x

121,55

Zdroj: [31] Celkové náklady za stravné řidiče činí 121,55 Kč.

10.1.3 Náklady na řidiče – ubytování Tabulka č. 7: Náklady na řidiče - ubytování Název hotelu

Místo

Cena/ 1 osobu

Penzion Pergen

Perná

350 Kč

Vinařský dům

Pavlov

400 Kč

Celkem

x

750 Kč

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014. Celkové náklady za ubytování řidiče činí 750 Kč.

10.1.4 Náklady na průvodce Mzda průvodce: 3 (dny) x 900 = 2 700 Kč Ubytování = 750 Kč Strava = 121,55 Kč (stejné jako u řidiče)

10.2 Kalkulace přímých nákladů na jednoho účastníka U přímých nákladů vypočítám náklady na ubytování, stravování a vstupné do objektů pro účastníky.

59

10.2.1 Cena za vstupy a degustace Tabulka č. 8: Cena za vstupy a degustace Místo

Cena

Mikulov - prohlídka

50 Kč

Mikulov

1 133 Kč

Dolní Dunajovice

350 Kč

Horní Věstonice

400 Kč

Dolní Věstonice - prohlídka 40 Kč Milovice

380 Kč

Celkem

2 353 Kč

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.

10.2.2 Ubytování Tabulka č. 9: Ubytování Název hotelu

Místo

Cena/ 1 osobu

Penzion Pergen

Perná

350 Kč

Vinařský dům

Pavlov

400 Kč

Celkem

x

750 Kč

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.

10.2.3 Strava Účastníci nemají v ceně zájezdu zahrnutou stravu. Stravování je individuální, v časovém harmonogramu je na to vymezen prostor, ale i v ceně degustací je zahrnuto občerstvení.

10.2.4 Pojištění účastníků - cena nezahrnuje, individuální pojištění v České republice

10.2.5 Kurzové riziko - nepočítá se, jde o tuzemský zájezd

60

10.3 Prodejní cena zájezdu Tabulka č. 10: Prodejní cena zájezdu – nepřímé náklady NEPŘÍMÉ NÁKLADY Bez DPH

DPH

s DPH

doprava

10 927,21 Kč

0%

10 927,21 Kč

ubytování

750 Kč

15 % = 112,50 Kč

862,50 Kč

stravné

121,55 Kč

21 % = 25,52 Kč

147,07 Kč

mzda

2 700 Kč

x

2 700 Kč

ubytování

750 Kč

15 % = 112,50 Kč

862,50 Kč

stravné

121,55 Kč

21 % = 25,52 Kč

147,07 Kč

Celkem

15 370,31 Kč

276,04 Kč

15 646,35 Kč

Celkem na 1 osobu

1 280,86 Kč

23 Kč

1 303,86 Kč

1.

průvodce

2.

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014. Riziko z neobsazení zájezdu (80 % z 15 účastníků = 12 účastníků) Tabulka č. 11: Prodejní cena zájezdu – přímé náklady PŘÍMÉ NÁKLADY Bez DPH

DPH

s DPH

1.

ubytování

750 Kč

15 % = 112,5 Kč

862,50 Kč

2.

vstupné

2 353 Kč

21 % = 493,14 Kč

2 846,14 Kč

Celkem na 1 osobu

3 103 Kč

605,64 Kč

3 708,64 Kč

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.

61

CELKOVÉ NÁKLADY (CN): 4 383,86 Kč (přímé + nepřímé náklady bez DPH) Celkové náklady DPH: 628,64 Kč Celkové náklady s DPH: 5 012,50 Kč Přirážka je zvolena ve výši 30 %. 4 383,86 · 0,30 = 1 315,16 Kč => DPH 276,18 Kč => s DPH 1 591,34 Kč CELKOVÁ CENA ZÁJEZDU: 6 603,84 Kč (CN s DPH + přirážka s DPH) Výsledná cena zájezdu s DPH s marží 30 % je 6 603,84 Kč, jedná se tedy o hrubou cenu zájezdu. Prodejní cena zájezdu je 6 650 Kč. Hrubá cena zájezdu je v praxi upravena o marži + 46,16 Kč.

11 Rozhovor s vybranými vinaři Jedním z cílů mé bakalářské práce je získat zpětnou vazbu na mou nově vytvořenou vinařskou stezku. Jako prvního jsem navštívila pana Jiřího Šilinka v Pavlově, kde rozhovor byl velmi příjemný, odpověděl mi na všechny otázky velmi ochotně. Provozuje rodinné vinařství už delší dobu, takže bylo vidět, že se ve svém oboru vyzná. Jako druhého jsem navštívila pana Lukáše Červinku do Horních Věstonic, který byl také velmi příjemný a ochotný. Oběma vinařům velice děkuji za poskytnutí zajímavého rozhovoru. 1) Pokusil se někdo ve Vaší obci vytvořit podobnou stezku? Jiří Šilinek: „Ano, máme tu svou vlastní stezku. Když se podíváte na stránky Vinitores Palaviensis, což je vinařský spolek, který sdružuje vinaře z Pavlova, kteří mají řádnou registraci a řádný živnostenský list, je nás asi 16. Spolek generuje peníze, děláme třeba například Tradiční velikonoční výstava vín, Den otevřených sklepů, Festival otevřených sklepů nebo Léto otevřených sklepů. Na tyto akce se naplní obec Pavlov víc jak tisícem lidí, to nám vynese peníze, které účelově vkládáme do vinařské stezky apod.“ Lukáš Červinka: „Je tu v plánu pouze vinařská cyklostezka, neví se, jestli se schválí. Přes léto jsou tu převážně cyklisti, každý vinař tu těží z cyklistů. Cyklisti samozřejmě ale nemůžou pít, když jsou otevřené košty vín, tak tu jsou rozmístěni policisti, kteří každého 62

odchytnou. Přes všední dny to moc neřeší, spíše jen v případě větších akcí. Větší problém je ale s řidiči aut. Dříve, když nebyl bodový systém, tak se to moc neřešilo, teď už je to ale horší.“ 2) Myslíte si, že založení vinařské stezky by přilákalo více lidí? Jiří Šilinek: „Myslím si, že tato stezka je správně směrována kolem Pálavy, která lidi přitáhne a také je lákavé, že účastníci stezky by se nemuseli o nic starat, vše by bylo obstaráno za ně. Jinak tady to už částečně funguje, kdy účastníky zaveze autobus z hotelu Pavlov na místo, kam potřebují, naposledy se stavovali v Mikulově, v Klentnici, dále se jelo do různých sklepů a končilo to zase na hotelu Pavlov. Lidé mají samozřejmě nějaký program, takže o zábavu je postaráno. Takže Vaše stezka, co jste vymyslela, by určitě mohla fungovat.“ Lukáš Červinka: „Každé popularizování vinařství dává smysl, takže tato Vaše vinařská stezka spojená s turismem je určitě paráda.“ 3) Jaké víno si lidé při Vaší degustaci asi nejvíce chválí? Jiří Šilinek: „Je to různě, každému chutná samozřejmě něco jiného, je to škála od suchých vín až po ty poloslané. Někteří preferují spíše červené víno, někteří jsou zase milovníky bílého vína, takže je to individuální.“ Lukáš Červinka: „V této oblasti je typický Ryzlink vlašský, vzniklo zde VOC Pálava, kde jsme členem. Největším tahákem je ale určitě Pálava, výběr z hroznů a polosladké.“ 4) Chodí k Vám na degustace opravdoví znalci či spíše „neznalci“ vína? Jiří Šilinek: „Pro některé děláme záměrné degustace, například pro majitele hotelů a vinoték. Dokonce tu máme i jednu partu, která si k nám objednala degustaci už potřetí, takže ta degustace co následovala po té první, byla už na vyšším odborném stupni. Jinak samozřejmě děláme degustace pro opravdové amatéry, kteří jsou vínem ještě nepolíbení a mají i jiné požadavky, jelikož jsou teprve v začátcích.“ Lukáš Červinka: „Okolo sedmdesáti procent spíše neznalci vína, o vínu třeba pojem mají, ale dokonce i někteří pražáci ví o víně více, než člověk z Moravy.“

63

5) Je částka okolo 6 650 Kč podle Vás přijatelná či ne? Jiří Šilinek: „Vzhledem k tomu, že by byly zahrnuty ve stezce degustace, ubytování, doprava i průvodce, tak tato částka je celkem optimální.“ Lukáš Červinka: „Asi ano, záleží na lidech a na jakou cílovou skupinu je zaměřen.“ 6) Myslíte si, že tato vinařská stezka je vhodná spíše pro znalce vína či „neznalce“? Jiří Šilinek: „Cena je sice optimální, ale přilákala by spíše odborníky přes víno, kteří už něco zažili. Tím neříkám, že by nepřilákala amatéry přes víno, spíše si myslím, že je zaměřena pro větší znalce.“ Lukáš Červinka: „Asi pro oboje, lidé uvidí obří sud, podívají se po okolí a navštíví spoustu vinařských sklepů.“ 7) Co může v Pavlově/Horních Věstonicích na vinařské stezce účastníky zaujmout? Jiří Šilinek: „V Pavlově je krásný výhled na pálavské kopce, Dívčí hrady. Pavlov byla jednou z nejbohatších obcí někdy kolem 13. a 14. století, což se odrazilo v lidové architektuře. Domy s barokními štíty jsou vidět málo kde, krajinotvorba je také zajímavá, vinice jsou na úžasných svazích a také tu máme moravské moře, což jsou novomlýnská jezera. Dva týdny tu probíhaly mezinárodní soutěže v jachtingu, surfingu a lidé, když tu přijeli za soutěží, tak při té příležitosti navštívili i naše sklepy.“ Lukáš Červinka: „Skvělé cesty třeba na Martinku, prohlídky vinohradů, je to kousek od Dolních Věstonic. Teď tu budeme mít nový rybník, nejpřitažlivější jsou asi pálavské kopce a spousta vinařských sklepů.“ 8) Jak jste se dostal k vinařství a díky komu? Jiří Šilinek: „Je to určitě rodinná tradice, můj otec i děda vinařili, takže se u nás vína vyrábí už po několik generací tady v Pavlově.“ Lukáš Červinka: „Díky otci a dědovi. Studoval jsem střední školu, která sice nebyla s vinařským zaměřením, ale od devatenácti let jsem se rozhodl, že začnu studovat vinařství a pohybuji se ve firmě už nějaké dva nebo tři roky.“

64

9) Jak dlouhá cesta byla k založení úspěšného vinařství? Jiří Šilinek: „Vinařství jsme založili ihned po sametové revoluci, v roce 1990, protože dřív to samozřejmě nešlo. Vinařstvím jsem žil a problematiku jsem znal velmi dobře.“ Lukáš Červinka: „Teď se pohybujeme na 120 hektarech, od revoluce byla snaha vytvořit vinohradnickou část a vinařství se vyvíjí čtyři roky a cesta ještě není uzavřená, trvá to dlouho. Přechod byl asi pět let, teď už jsme na slušné úrovni.“ 10) Kterého ze svých vinařských úspěchů si ceníte nejvíce? Jiří Šilinek: „To, že vinařím. Samozřejmě každé ocenění z výstav je pro nás důležitý, ale spíš si chceme otestovat, jestli jdeme správným směrem v technice, pěstování révy. Je to hodně také o štěstí, být na špici je samozřejmě paráda.“ Lukáš Červinka: „Asi Veltlínské zelené z roku 2012, kdy jsme se dostali do Top 77 vín České republiky, to bych bral jako největší úspěch.“ 11) Kolik zhruba litrů vyprodukujete za rok? Jiří Šilinek: „Vyprodukujeme něco okolo 8 vagónů, což je asi 80 000 litrů vína za rok.“ Lukáš Červinka: „Asi 250 000 litrů za rok.“ 12)

Spolupracujete

s některými

jinými

českými

vinařstvími

či

dokonce

zahraničními? Jiří Šilinek: „Spolupracujeme, to se říci nedá, spíše spolupracujeme jen v rámci našeho vinařského spolku v naší obci. Spolek slouží k tomu, aby spolupracoval nejen na nějaké výstavě organizačně, ale také předáváme pozitivní věci druhému člověku, jeho zkušenosti a tak dále. Máme vinaře ve Francii, v Rakousku, ale nespolupracujeme například tím, že bychom si půjčovali nějaké stroje na výrobu vína.“ Lukáš Červinka: „Vzhledem k tomu, že máme přes 120 hektarů vinic, tak polovinu zpracujeme pro sebe, druhou polovinu prodáme. Naším největším odběratelem je Bohemia Sekt, odebírá hrozny a jsme jejich šestí největší dodavatelé.“

65

13) Kolik času týdně věnujete své práci? Jiří Šilinek: „Sedm dní v týdnu, tedy celý týden od rána do večera. Jinou práci v podstatě nemám na starost.“ Lukáš Červinka: „Asi čtyři nebo pět hodin denně.“ 14) Jaké víno Vám nejvíce chutná? Jiří Šilinek: „Já mám rád dobrá vína, která jsou technologicky dobře zpracované a to může být klidně tokajské víno, francouzské víno, bordeaux, sekt či moravský vlašák. Takže ocením každé dobře zpracované víno.“ Lukáš Červinka: „Nejvíce mi chutná starší červené víno.“ 15) Myslíte si, že rok 2014 bude pro vinaře úspěšný? Jiří Šilinek: „Réva je opravdu hluboko zakořeněná, takže není zas až tak moc ovlivněná právě probíhajícím suchem, které vládne po celé České republice. Pálava má totiž daleko míň srážek, než všude jinde po České republice. A jestli rok 2014 bude úspěšný, to se teprve ukáže. Věštit z koule se nedá, ale my vinaři se těšíme na každý nový rok.“ Lukáš Červinka: „Teď byla docela mírná zima, takže tu začínají různé choroby, v noci vylézají housenky. Největší problém je s padlí révy, loni asi třetinu produkce skrz padlí révy jsme museli vyhodit. Ale je ještě moc brzo, uvidíme, co nám tento rok ještě přinese.“ 16) Máte nějakou strategii do budoucna, jak přilákat více lidí? Jiří Šilinek: „Máme pořád stejnou strategii, vyrábět kvalitní vína a ty osloví lidi, kteří se k nám hlásí. Marketing je takový, který se šíří mezi lidmi pozitivní cestou.“ Lukáš Červinka: „Teď děláme 40 000 lahví, snaha je se co nejvíce prosadit na poli, abychom dělali co nejvíce lahví, snaha dávat naše lahve na různé výstavy a festivaly vína. Hlavně zvýšit produkci vína.“ 17) Chystáte se toto léto na nějaké zajímavé vinařské akce? Jiří Šilinek: „S naším spolkem chystáme pořád ty samé vinařské akce, jinak ještě třeba Valtické veletrhy a různé výstavy.“ 66

Lukáš Červinka: „Přes léto jsou největší výstavy Král vín, Top 77, v Brně bývá Gastro festival. V Horních Věstonicích tu máme otevřené sklepy, kdy prodáme hodně lahví.“ 18) Vyrábíte také například burčák, slámové či ledové víno? Jiří Šilinek: „Vyrábíme slámová i ledová vína, protože to patří k umu vinařů, ale není to hlavní marketingový tah. Zvládnout technologicky těžce vyrobitelná vína je náš koníček. Burčák tajíme, že máme, protože chceme vyrábět kvalitní vína, takže ho neprodáváme. Máme úplně omezené množství pro naše ubytované, či známé.“ Lukáš Červinka: „Prodáváme všechno, burčák především do Brna. Například sekty vyrábíme v opravdu malém množství spíše pro dlouhodobé známé.“ 19) Kde všude se dají Vaše vína zakoupit a plánujete rozšíření do více míst po České republice? Jiří Šilinek: „Distribuční síť máme po celé České republice, jsou to hlavně vinotéky, restaurace, hotely. Sudová vína vůbec neděláme, pouze lahvová. V Jihlavě, kde bydlíte teda bohužel neprodáváme vína, jinak máme docela vykoupenou kapacitu. Odběratelů je tak akorát a samozřejmě se nebráníme tomu, kdyby jeden či dva přibyli, protože třeba jeden zase odpadne. Nejvíce máme vín v Praze, Plzni, v Harrachově, Ostravě. Kdybychom přijali více odběratelů, tak nás to donutí zvyšovat výrobu vína a to my moc nechceme.“ Lukáš Červinka: „Především v Brně, Karlových Varech, Olomouci, Pardubicích, Berouně. Pokud se nám podaří zvýšit produkci, tak plánujeme rozšíření po České republice.“ 20) Jezdíte propagovat Vaše rodinné vinařství na různé Festivaly vína apod.? Jiří Šilinek: „Na tyto akce moc nejezdíme, třeba na brněnském výstavišti, tam spíše chodili studenti nebo důchodci a to není moc skupina, kterou chceme oslovit. Ideální je, když přijede za náma, sednout si k nám do kinotéky a my už se o ně postaráme, třeba se k nám vrátí a nakoupí si u nás vína.“ (osobní rozhovor s panem Jiřím Šilinkem, dne 14. 4. 2014)

67

Lukáš Červinka: „Zatím jsme teda nebyli, ale plánujeme s tím začít. Je potřeba se tomu věnovat celý víkend, což je trošku problém, protože tu máme spoustu lidí na degustace.“ (osobní rozhovor s panem Lukášem Červinkou, dne 17. 4. 2014)

Shrnutí rozhovorů Vytvořená vinařská stezka se oběma vinařům velmi líbila, v Pavlově sice vede jedna vinařská stezka, ale další by určitě uvítali a tím by přitáhla více turistů. V Horních Věstonicích žádná vinařská stezka nevede, takže pan Červinka byl velmi nadšený z mého záměru vést svou vinařskou stezku právě přes Horní Věstonice.

68

Závěr Ve své bakalářské práci jsem vytvořila novou vinařskou stezku, která by měla přilákat spíše zkušenější vinaře a lidi ve věku zhruba od 20 do 50 let, protože některé výšlapy jsou náročnější a nebyly by vhodné například pro rodiny s dětmi. Hlavním cílem je degustace vína, která bude probíhat hned několikrát. Při zpracování bakalářské práce jsem použila spoustu zdrojů, jak knižních, tak z webových stránek. Zdroje jsem shromažďovala několik měsíců. Díky této práci jsem se mohla podívat hned dvakrát do oblasti Pálava. Domluvila jsem si rozhovory se dvěma vinaři, ale bohužel se mi je nepodařilo domluvit na jeden den. Proto jsem byla jeden den v Pavlově, kde jsem mluvila s panem Šilinkem a při druhém rozhovoru jsem navštívila obec Horní Věstonice, kde jsem mluvila s panem Červinkou. Psala jsem každému vinařství, které je obsaženo v mé vytvořené trase, ale bohužel jen tato dvě vinařství se mi ozvala. Potěšilo mne, že jak panu Šilinkovi, tak i panu Červinkovi se můj nápad vytvoření nové vinařské stezky velmi líbil. Částka je sice dražší, ale myslím si, že lidé, které víno zajímá a samozřejmě chutná, by tento nápad uvítali. Například Horními Věstonicemi žádná stezka zatím nevede, takže panu Červinkovi se tento nápad velmi líbil. Účastníci vinařské stezky poznají krásnou krajinu Pálavy, prohlédnou si v Mikulově obří vinný sud, který je umístěný ve sklepních prostorách zámku, dále se seznámí s místními vinaři při degustacích, uvidí spoustu vinic, sklípků a také si mohou prohlédnout Věstonickou venuši, která je pro tuto oblast typická. Ve vinařství Tanzberg Mikulov si poslechnou cimbálovou muziku, která každého účastníka stezky určitě potěší a v Pavlově mohou navštívit zříceninu Dívčí hrady. Tedy každý návštěvník mnou vytvořené vinařské stezky nejenom, že ochutná dobré a kvalitní víno, ale po cestě může vidět krásná místa jižní Moravy, ať už přírodní, historická nebo místa s tradiční muzikou. Pokud by se případní zájemci dozvěděli o stezce přímo až na místě a chtěli si ji projít celou, nebo jen její část, byly by pro ně připraveny propagační materiály i instrukce u vinařů. V případě absolvování celé stezky by pro ně byl připraven propagační leták uvedený v příloze a v případě absolvování jedné nebo více částí by byly k dispozici mapy uvedené též v příloze, ve kterých je jasně a viditelně popsaná trasa a jsou zde 69

očíslované body, kudy se mají vydat. Doplňující informace ke stezce mohou získat přímo u vinařů. Po dokončení praktické části jsem nechala zhodnotit vinařskou stezku i třemi cestovními kancelářemi. Osobně jsem mluvila s ředitelkou CK Standa, která sídlí v Jihlavě, paní Danielou Blažkovou, která byla z mého nápadu velmi nadšená, ale jelikož se tato cestovní kancelář zabývá spíše Chorvatskem, Itálií či Řeckem, tak by bohužel můj zájezd nemohla zařadit do své nabídky. Pan Zdeněk Franc, který je majitelem CK Pern se sídlem v Olomouci se mi ozval po emailu a tuto vinařskou stezku by klidně zařadil do jejich nabídky. Měl jenom menší výtku k ceně, která se mu zdála trochu vyšší. Je to ale díky cimbálové muzice, která je bohužel dražší. Jako poslední se mi ozval po emailu majitel CK Přeštice-tour, pan Karel Úlovec, kterému se také nabídka líbila, avšak cena se mu zdá také vyšší, což si plně uvědomuji. Vinařskou stezku by také rád zařadil do své nabídky, jen kdybych ubrala z celkové částky ceny vstupného a degustací. To by ale neměl být problém, který by cestovní kancelář nemohla odstranit při zařazení do katalogové nabídky. Při vytváření mé bakalářské práce jsem si celou svou vytvořenou vinařskou stezku prošla a navštívila i všechny místa, mohu tedy všem budoucím návštěvníkům mojí stezku vřele doporučit a doufám, že se na ní někdy potkáme. Před psaním mě bakalářské práce jsem toho o víně a o vinařství jako celku moc nevěděla. Jediným mým zdrojem do této doby byly příležitostné konzumace vína ve vinárně nebo na jiných místech. Psaní a vše spojené s vytvářením mé práce mě velmi bavilo a naplňovalo. Jsem velmi ráda, že jsem se o víně a vinařství mohla dozvědět co nejvíce a věřím, že mi tyto informace v budoucnu budou prospěšné a najdu jejich další využití.

70

Seznam použitých zdrojů Monografie ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Linde Praha, 2012. 768 s. ISBN 978-80-7201-880-2

VYSTOUPIL, Jiří; ŠAUER, Martin et al. Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň: Aleš Čeněk, 2011. 315 s. ISBN 978-80-7380-340-7

STÁVEK, Jan. Velkopavlovická vinařská podoblast. Praha: Radix, 2008. 192 s. ISBN 97-80-86031-76-7

DUDÁK, Vladislav. Putování vinařským krajem. 1. vyd. Praha: Práh, 2011. 247 s. ISBN 978-80-7252-324-5

GROMBÍŘ, Jan a Jakub GROMBÍŘ. Průvodce sklepními uličkami jižní Moravy. 1. vyd. Praha: Nadace partnerství, 2007, 252 s. ISBN 978-80-239-9422-3.

KUTTELVAŠER, Zdeněk. Abeceda vína. 1. vyd. Praha: Radix, spol s r. o., 2003, 280 s. ISBN 80-86031-43-8

AUJESKÁ, Lucie. Turistická oblast LVA - hodnocení její turistické nabídky. Brno, 2006, 44 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita.

71

Internetové zdroje [1] Vína z Moravy a vína z Čech: Vinařská oblast Morava [online]. 2005-2013 [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: http://www.wineofczechrepublic.cz/oblasti-a-vinari/vinarskaoblast-morava.html

[2] Správa CHKO Pálava a Krajské středisko Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny

České

republiky

[online].

2014

[cit.

2014-03-14].

Dostupné

z:

http://palava.ochranaprirody.cz/

[3] Svaz vinařů České republiky: Základní informace o Svazu vinařů ČR [online]. 2014 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.svcr.cz/

[4] Národní vinařské centrum: Základní informace o Salonu vín České republiky [online]. 2014 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.vinarskecentrum.cz/narodnivinarske-centrum/salon-vin/zakladni-informace-salon-vin/

[5] Víno a zdraví: Historie léčitelství vínem [online]. 2003-2004 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.vinoazdravi.cz/index.php?soubor=historie

[6] Cyklotrasy: Podnebí CHKO Pálava [online]. 1998-2014 [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://cyklotrasy.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=123927

[7] ITras - to nej z české krajiny: Pálava - kraj úrodných vinic a skalních stepí [online]. 2009-2014 [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://itras.cz/palava/

[8] Mikulov - město s vůní jihu: Lodní doprava [online]. 2008 [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://www.mikulov.cz/turistika/aktivni-pobyt/lodni-doprava/

72

[9] Vinařská oblast Čechy: Vína z Moravy, vína z Čech [online]. 2005-2013 [cit. 201403-17].

Dostupné

z:

http://www.wineofczechrepublic.cz/oblasti-a-vinari/vinarska-

oblast-cechy.html

[10] Vinařská oblast Čechy: Vína z Moravy, vína z Čech [online]. 2005-2013 [cit. 201403-17]. Dostupné z: http://www.wineofczechrepublic.cz/oblasti-a-vinari/15-vinarskaoblast-cechy/14-melnicka-vinarska-podoblast.html

[11] Vinařská oblast Čechy: Vína z Moravy, vína z Čech [online]. 2005-2013 [cit. 201403-17]. Dostupné z: http://www.wineofczechrepublic.cz/oblasti-a-vinari/15-vinarskaoblast-cechy/15-litomericka-vinarska-podoblast.html

[12] Vinařská oblast Čechy: Vína z Moravy, vína z Čech [online]. 2005-2013 [cit. 201403-17].

Dostupné

z:

http://www.wineofczechrepublic.cz/oblasti-a-vinari/vinarska-

oblast-morava/9-znojemska-vinarska-podoblast.html

[13] Vinařská oblast Čechy: Vína z Moravy, vína z Čech [online]. 2005-2013 [cit. 201403-17].

Dostupné

z:

http://www.wineofczechrepublic.cz/oblasti-a-vinari/vinarska-

oblast-morava/11-velkopavlovicka-vinarska-podoblast.html

[14] Vinařská oblast Čechy: Vína z Moravy, vína z Čech [online]. 2005-2013 [cit. 201403-17].

Dostupné

z:

http://www.wineofczechrepublic.cz/oblasti-a-vinari/vinarska-

oblast-morava/12-slovacka-vinarska-podoblast.html

[15] Vinařská oblast Čechy: Vína z Moravy, vína z Čech [online]. 2005-2013 [cit. 201403-17].

Dostupné

z:

http://www.wineofczechrepublic.cz/oblasti-a-vinari/vinarska-

oblast-morava/10-mikulovska-vinarska-podoblast.html

[16] Epravo.cz: Zájezd po účinnosti NOZ [online]. 2014 [cit. 2014-03-21]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/zajezd-po-ucinnosti-noz-93041.html%E2%80%83 73

[17] Pohodová autodoprava: Služby [online]. 2010 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.pohodovadoprava.cz/sluzby/

[18] Obří sud: Regionální muzeum v Mikulově [online]. 2008 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.rmm.cz/czech/sud.html

[19] Anenský vrch: Přírodní památka [online]. 2013 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.jizni-morava.cz/?id=5439&typ=1&tpl=42

[20] Tanzberg Mikulov: O nás [online]. 2002-2013 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.tanzberg.cz/tanzberg-mikulov/o-nas.html

[21] Vinařství Pergen: O vinařství [online]. 2014 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://63010.w10.wedos.ws/vinarstvi/

[22] Vinařství Tichý: O nás [online]. 2009 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.vinarstvitichy.cz/

[23] Vinařství Zmiko: O vinařství [online]. 2014 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.zmiko.cz/o-vinarstvi

[24] Dolní Věstonice - Věk lovců a mamutů: Regionální muzeum v Mikulově [online]. 2008 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.rmm.cz/czech/expozice_dv.html

[25] Kudy z nudy: Hrad Děvičky [online]. 2013 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Hrad-Devicky.aspx

[26] Viniční trať Sahara: Vinařství Pavlov [online]. 2014 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.vinarstvipavlov.cz/cz/sekce/vinicni-trat-sahara-5/ 74

[27] Penzion Vinařský dům v Pavlově: Vinařství Šilinek [online]. 2014 [cit. 2014-0421]. Dostupné z: http://www.silinkovi.cz/

[28] Penzion Milovice: Úvodní stránka [online]. 2012 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://penzionmilovice.webnode.cz/

[29] Situační a výhledová zpráva réva vinná a víno: Prosinec 2013 [online]. 2013 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/286099/SVZ_Reva_vinna_vino_2013.pdf

[30] Zámek Mikulov: Mikulov - město s vůní jihu [online]. 2008 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.mikulov.cz/turistika/pamatky-a-prohlidkove-objekty/zamek/

[31] Stravné 2014: Tuzemské stravné [online]. 2014 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/stravne-2014-na-dietach-v-tuzemsku-a-v-zahranicidostanete-vic/

[32] Mýtné v České republice: Mýtný systém [online]. 2014 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.doprava.vpraxi.cz/myto_cr.html

Zdroje obrázkových materiálů (1) Vinařská oblast Čechy: Vínečko [online]. 2014 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.vinecko.eu/cz-clanek-12.html

(2) Vinařská oblast Morava: Vinařské oblasti České republiky [online]. 2014 [cit. 201404-21]. Dostupné z: http://www.stloukal.net/oVine/oVine.htm

75

(3) Oblast Pálava: Správa CHKO Pálava a Krajské středisko Brno [online]. 2014 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://palava.ochranaprirody.cz/

(4) Ford Transit: Vozový park [online]. 2010 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.pohodovadoprava.cz/vozovy-park/

(5) Obří sud: Regionální muzeum v Mikulově [online]. 2008 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.rmm.cz/czech/sud.html

(6) Anenský vrch: Přírodní památka [online]. 2014 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.vyletnik.cz/mistopisny-rejstrik/jizni-morava/lednicko-valticky-areal-apalava/9101-anensky-vrch/

(7) Sklepní prostory TANZBERG Mikulov: Řízená degustace ve vinařství [online]. 20022013

[cit.

2014-04-21].

Dostupné

z:

http://www.tanzberg.cz/degustace/rizena-

degustace-ve-vinarstvi.html

(8) Penzion Pergen: O penzionu [online]. 2014 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://63010.w10.wedos.ws/penzion/

(9) Sklepní prostory vinařství Tichý: Fotogalerie [online]. 2009 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.vinarstvitichy.cz/fotogalerie/103-sklep

(10) Degustační prostory ZMIKO: Degustace [online]. 2014 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.zmiko.cz/degustace

(11) Expozice - ohniště: Regionální muzeum v Mikulově [online]. 2008 [cit. 2014-0421]. Dostupné z: http://www.rmm.cz/fotogalery/expozice/vestonice/foto.html

76

(12) Zřícenina hradu Děvičky: hrady.cz [online]. 1995-2014 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/index.php?OID=127&PARAM=2&start=75

(13) Viniční trať Sahara: Vinice v Pavlově [online]. 2014 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.otevrene-sklepy-pavlov.cz/fotogalerie/

(14) Penzion Vinařský dům: Vinařství Šilinek [online]. 2014 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.silinek.eu/15517/ubytovani/

(15) Vinný sklep - penzion Milovice: Fotogalerie [online]. 2012 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://penzionmilovice.webnode.cz/fotogalerie/vinny-sklep/

(16)

Google

Maps

Inc.

[online].

2014

[cit.

2014-04-22].

Dostupné

z:

https://www.google.cz/maps/dir/Z%C3%A1mek+Mikulov,+Z%C3%A1mek+22%2F1, +692+01+Mikulov/Anensk%C3%BD+vrch/Tanzberg+Mikulov,+a.s.,+Bavory+132,+69 2+01+Bavory/penzion+Pergen,+Pern%C3%A1+16,+691+86+Pern%C3%A1/@48.8297 535,16.5912308,13z/data=!3m1!4b1!4m26!4m25!1m5!1m1!1s0x476d32cd118e2bd1:0 xdbebfeb9d7521f59!2m2!1d16.636195!2d48.806574!1m5!1m1!1s0x4712ccdb5cb2316 1:0xcaaf38d9e87a0593!2m2!1d16.618224!2d48.826081!1m5!1m1!1s0x4712cce879b46 85d:0xb42325f39511d240!2m2!1d16.620346!2d48.833455!1m5!1m1!1s0x4712ccf

(17)

Google

Maps

Inc.

[online].

2014

[cit.

2014-04-22].

Dostupné

z:

https://www.google.cz/maps/dir/penzion+Pergen,+Pern%C3%A1+16,+691+86+Pern% C3%A1/Doln%C3%AD+Dunajovice/ZMIKO,+spol.+s+r.o.,+Horn%C3%AD+V%C4% 9Bstonice+25,+691+81+Horn%C3%AD+V%C4%9Bstonice/Expozice+V%C4%9Bk+l ovc%C5%AF+a+mamut%C5%AF,+691+29+Doln%C3%AD+V%C4%9Bstonice/Z%C 5%99%C3%ADcenina+hradu+D%C4%9Bvi%C4%8Dky,+Na+Cimbu%C5%99%C3% AD,+692+01+Pavlov/48.8631369,16.6929007/48.8584753,16.6749767/Vina%C5%99s tv%C3%AD+%C5%A0ilinek+Ji%C5%99%C3%AD,+Rudolfa+Gajdo%C5%A1e+192, +692+01+Pavlov/@48.8695901,16.6086246,

77

(18)

Google

Maps

Inc.

[online].

2014

[cit.

2014-04-22].

Dostupné

z:

https://www.google.cz/maps/dir/Vina%C5%99stv%C3%AD+%C5%A0ilinek+Ji%C5% 99%C3%AD,+Rudolfa+Gajdo%C5%A1e+192,+692+01+Pavlov/Penzion+Milovice,+ Milovice+155,+691+88+Milovice/@48.862154,16.665677,14z/data=!4m14!4m13!1m5 !1m1!1s0x4712cdcead938333:0xe4e8c2d75bc74472!2m2!1d16.666314!2d48.871366!1 m5!1m1!1s0x4712cd857c5d3161:0x6cb4725e843e4c76!2m2!1d16.693412!2d48.85137 6!3e2

78

Přílohy Příloha A – Mapy

Měřítko mapy 1:50 000 Obrázek 16: Trasa 1. den Zdroj: (16)

79

Měřítko mapy 1:100 000 Obrázek č. 17: Trasa 2. den Zdroj: (17)

Měřítko mapy 1:25 000 Obrázek č. 18: Trasa 3. den Zdroj: (18) 80

Příloha B – Propagační leták

Obrázek č. 19: Propagační leták Zdroj: Vlastní zpracování, 2014. 81