Průzkum žáků 6. - 9. tříd městské části Praha 12
)ávěreč á zpráva z šetře í
Listopad 2013 – Prosinec 2013
Zpracovatelé: Mgr. Jana Hanusová, Mgr. Pavel Dosoudil
Cíle a východiska průzkumu
Průzku v o lasti preve e v adiktologii ezi žák . až . tříd základ í h škol l realizová a základě zadá í Městské části Praha 12. Cílem studie bylo zmapovat vývojové tendence v problematice užívá í áv kový h látek. Dále la v průzku u zjišťová a íra spokoje osti s vlast í živote , prefere e tráve í vol ého času a další postoje žáků k v ra ý otázká život ího stylu, dále ázor žáků a preve i realizova ou ve škole. Šetře í e lo v čerpávají í, jed alo se o orie tač í průzku s lokál í půso ostí.
Metodologie
Dotazování žáků . – . tříd pro ěhlo v listopadu a prosinci 2013 a v ra ý h základ í h školá h Městské části Praha 12.
Do šetře í lo zařaze o elke sed škol MČ Prah pole t pu zástav , velikosti škol a počtu tříd.
V terénu bylo získáno 596 ko plet ě v pl ě ý h dotaz íků; po logi ké ko trole lo výsled ě ke zpra ová í zařaze o 96% z nich, tj. 572 dotaz íků; uvede ý počet lze s ohlede a harakter šetře í považovat za dostateč ý.
průzku l provede for ou online dotazníku; žá i odpovídali dle strukturova ého dotaz íku i dividuál ě, sa ostat ě a a o ě. V šetře í h v ro e a l dotaz ík distribuován v papírové podo ě .
Dotazníky prošly sta dard í ko trolou, kódova í byly realizovány v programu PSPP (v.3, 2007).
Analytická poz á ka: veškeré pro e tuál í výpočty yly zaokrouhlová y a elá čísla - z tohoto důvodu grafech (otázky s jedi ou ož ou odpovědí ír ě přesáh out %
O do ě yly v dotaz íku použity otázky s ož ostí ví e áso za respondenty, nikoliv jako podíl na odpovědí h.
Není-li uvede o ji ak, jsou veškeré hod oty v grafe h a ta ulká h uvádě y v pro e te h pro e tuál í vyjádře í čet osti odpovědí / podílu respo de tů).
V grafe
V grafe h zo razuje e třídě í u tě h pro ě
V popiscích u grafů zo razuje e pro přehled ost výsledky ad dvě pro e ta.
pro ese
, a to a základě stratifikova ého vý ěru
a yly poříze y v progra u Limesurvey; samotné zpracování a analytický výstup
é odpovědi, kdy logi ky součty
ohou ýt vyšší ež
zo razuje e pro přehled ost hod oty ad dvě pro e ta. ý h, kde yly aleze y statisti ky výz a
ůže součet jed otlivý h kategorií v
é rozdíly.
%, e oť podíl je počítán
Popis souboru
Charakteristiky souboru I. Celkový počet respo de tů: Ročník
%
N
6. třída
25 %
141
7. třída
23 %
133
8. třída
29 %
166
9. třída
23 %
132
Pohlaví
%
N
Chlapec
50 %
284
Dívka
50 %
288
Poměr chlapců a dívek v ročnících je vyrovnaný, rozdíly v zastoupení pohlaví v ročnících nejsou statisticky významné.
Charakteristiky souboru II. Žiješ v domácnosti*:
%
N
Úplná rodina
70 %
403
Neúplná rodina
30 %
169
*Možnosti byly překódovány a sloučeny: s oběma rodiči = úplná rodina, ostatní možnosti = neúplná rodina. Poměr chlapců a dívek je vyrovnaný, stejně tak se skupiny neliší podle ročníku.
Jak se učíš, jak ti jde učení? %
N
Velmi dobře
14 %
79
Dobře
70 %
398
Špatně
15 %
87
Velmi špatně
1%
8
U sledovaných proměnných (pohlaví, ročník, rodina) nebyly zaznamenány stat.významné rozdíly.
Hlavní závěry
Hlavní výsledky: Sociální klima. Shrnutí I.
% žáků uvedlo, že se ítí v životě spokoje i , tj. o 13 % více ež v ro e ti, kteří ají horší studij í prospě h, espokoje ost také roste s věke .
Poradce: vzrostlo procento žáků, kteří hledají po o u rodičů a úkor svý h vrstev íků a toho, že řeší své pro lé sa i. V r. se o ra elo a své rodiče 34 %, v ro e již 52 %. Mír ě také kleslo pro e to tě h, kteří žád ého porad e e ají v r. %, v r. % . Ví e dětí, kteří ežijí s o ě a rodiči se s aží své pro lé v řešit sa i a úkor hledá í po o i u rodičů.
Vol ý čas: Nejčastější i aktivita i, který se žá i vě ovali ve vol é čase la prá e s počítače a i ter ete (64 %), sport (56 %) a poslech hudby % . )ároveň se jed alo i o či osti ejo lí e ější. Výsledky jsou shodné s minulým šetře í .
Devět z deseti rodičů ví, kde a s kým jejich dítě tráví vol ý čas. O 10 % více ež v šetře í z r. U tě h, kteří se učí hůře, jeji h rodiče é ě často vědí, kde tráví svůj vol ý čas.
Prů ěr ě ají děti . stup ě )Š k dispozi i Kč ěsíč ě v ro e hodnota (modus) je Kč. V . třídě je prů ěr Kč, v . třídě
Kč
. Nespokojen je zhruba každý desátý. Více
to
lo
.
Kč, v ro e
Stej ě jako v i ulé šetře í, utrá í ejví e dětí za jídlo (37 %), pochutiny (20 %) a o leče í % , dále za své ko íčk – apř. sportov í v ave í, PC hr , časopis , dárk . )ají avé je, že te to rok spo tá ě uvedlo, že si ze svý h pe ěz kupuje škol í a výtvar é potře .
Kč . Nejčastější
% dětí
Hlavní výsledky: Alkohol a tabák. Shrnutí II.
)kuše ost s ko zu a í alkoholu ve větší ožství uvedlo v ro e 43% respo de tů % z . tříd , % z . tříd . )kuše ost s alkohole uvádí ví e žá i, kteří ají horší studij í prospě h – % žáků, kteří se učí vel i do ře % žáků, kteří se učí špat ě. Také ví e hlap i % ež dívk % . Poz . U studij ího prospě hu e yly ezi hlap i a dívka i zaz a e á y rozdíly .
Celkově se jed á o % é ě dětí ež v před hozí šetře í v ro e a v ro e . Největší rozdíl % , zaz a e á u dívek. Nej e ší % u žáků . tříd. Mož ý i terpreta í se vě uje e v závěru shr utí.
Prů ěr ý věk prv í ko zu a e je 11 a ¾ roku – stej ě jako v
)e šetře í v r. v plývá, že žá i prv ě ko zu ovali alkohol a večírku či párt těs ě ásledovala ko zu a e doma s rodiči. V r. 2013 ejví e žáků uvedlo ko zu a i alkoholu do a s rodiči.
Dívk se od hlap ů liší předevší v elkové podílu tě h, o již ají s alkohole zkuše ost - é ě dívek á zkuše ost s alkoholem (36 % vs. 50 % chlapci). Pro lé ovější h uživatelů je ale ezi o ě a pohlaví i stej ý po ěr. Lze ted ří i že u dívek vede zkuše ost s alkohole ír ě častěji k pro lé ovější for ě užívá í. U ladší h dětí je situace obdobná. Ko zu a e častěji vedla k opilosti.
Opakovanou konzumaci alkoholu připustilo pět z deseti žáků % se zkuše ostí a alkohole , vs. 59 % v roce 2010, věková korela e - v šší věk = ví e zkuše ostí . Opilost připustila čtvrti a dětí se zkuše ost i a alkohole (25 %), vs. (32% v r.2010), opakovanou opilost pak 14 % ze skupiny (vs. 22% v r. 2010)
V posled í ěsí i pilo alkohol % žáků se zkuše ostí s alkohole ko zu a i připustilo % z i h, v r. to lo %.
V roce 2010 ezkoušelo kouřit pouze 35 % z dětí, v součas é šetře í e ělo zkuše ost s igaretou % dětí. Klesl rov ěž počet tě h, pro ěž kouře í e í ojedi ělá zkuše ost. V součas é do ě kouří % dětí, předevší z . tříd, % dívek a % hlap ů. V r. to lo elke % dětí.
Prů ěr ý věk 12 a ¾ roku. Ted v prů ěru o rok později ež V průzku u z roku
i ulé
průzku u v ro e O O.
(v r. 2010 57 %, v r. 2006 63 %). Pravidelnou
ají děti prv í zkuše ost s alkohole .
e yla tato otázka zařaze a do vyhod o e í, e á e proto k dispozi i srov á í.
l
Hlavní výsledky: Prevence. Shrnutí III.
I for ač í zdroje o drogové pro le ati e: Proti roku astal výraz ý posu : rodina se v hod o e í ejdůležitějšího zdroje dostala před školu. : ejdůležitější zdroj rodi a uvedlo %, škola %. : ejdůležitější zdroj rodi a %, školu uvedlo %. Škola je stále zdroje ejčastěji uvádě ý .
80% dětí považuje své i for a e o drogá h jako spíše e o z ela dostačují í, o do ě jako v i ulé šetře í. Ve srovnání s rokem 2010 je v r.2013 s nabídkou prevence spokojeno o % ví e žáků. Jako edostateč ou hodnotí prevenci % respo de tů. vs. % v ro e . Nejčastější výhrad – aktivit jsou „ ud é“ a posk tují „ álo ko krét í h i for a í“. Čí jsou respo de ti starší, tí é ě jsou s a íze ý i aktivita i spokoje i. To souvisí i s větší zkuše ostí s užívá í áv kový h látek: pokročilejší uživatelé deklarovali s aktivita i výraz ou espokoje ost.
Preve tiv í aktivit jsou také hod o e v prů ěru lépe ež v ro e kro ě před ášek pro rodiče . Může souviset opět z před hozí ode . V letoš í průzku u je zastoupe o é ě tě h, kteří ají zkuše ost s áv kový i látka i.
% vše h žáků si přeje ví e růz orodý h preve tiv í h aktivit – progra
a další té ata atd.
Hlavní výsledky: Nelegální drogy. Shrnutí IV.
V ro e
)kuše ost s touto a ídkou roste s věke . V . třídě ji % dětí, v . třídě %.
Prů ěr ý věk a ídk drog v součas é výzku u je těs ě před . roke , posu ul se ted ahoru. )atí o věk prv í zkuše osti s alkohole je stej ý jako před let , věk prv í a ídk drog se ír ě liší. V ro e prů ěr ý věk prv í a ídk drog či il e elý h , roku.
Na ídka při házela, stej ě jako v i ulé šetře í, ejčastěji od lízké oso – kamaráda % . Shod ě s i ulý šetře í ejčastěji děti o držel a ídku drog a uli i, druhý ejčastější prostředí je diskotéka, klu , houseparty. U starší h děti častěji pro ěhla a ídka v uzavře é prostředí klu u, houseparty, diskotéky.
)kuše ost s drogou uvedlo % respo de tů vs. v roce 2010 to bylo 19 %. 2010: 59 % z tě h který byla droga nabídnuta, nabídku v užilo. : % z tě h který la droga a íd uta, a ídku v užilo – ír ě se ted ohla zvýšit odol ost dětí vůči a íd e. Chlap i uvádějí te to rok zkuše ost s drogou častěji % vs. % dívk . V i ulé šetře í: hlap i % , dívk %.
Nejčastěji se jed á o arihua u vztáh out pří o k arihua ě.
Prů ěr ý věk prv í zkuše osti s drogou je těs ě nad 13. rokem (13,3). Je to nabídnuta. (Shodný výsledek jako v roce 2010 a v roce 2006).
V ro e proti roku klesl počet tě h, kteří drogu užili drogu opakova ě Pro e to tě h, kteří užili drogu častěji ví e ež se ovše ez ě ilo %
V ro e klesl ve srov á í s roke zkuše ost s drogou vs. to lo
již ěkdo a ídl ějakou drogu
% respo de tů
vs. V ro e
to se s a ídkou setkalo
á % dětí v deváté pak již
% dětí. Vs. V ro e
% z tě h, kteří uvedli druh v zkouše é drog , další výsledk
%.
ír ě později ež až
počet žáků, kteří užívají drogu v součas osti.
Při přepočtu a vše h žák : % žáků druhého stup ě základ í h škol pravidel ý h stávají í h uživatelů drog ejpravděpodo ěji arihua .
lo
v . třídě
ůže e ted la droga poprvé %
:
% dětí.
% .
% z tě h, kteří
ož o zařadit do skupi
ají
o čas ý h či
Hlavní výsledky: Postoje k drogám. Shrnutí V.
Stej ě jako v ro e v í ají žá i poje „droga“ v egativ í rovi ě. V r. la droga ejčastěji spojová a s áv ke , závislostí či odpore . V součas é do ě rov ěž v děte h ejčastěji v volává poje droga egativ í aso ia e, odporu, stra hu či pří o o raz egativ í h důsledků jeji h užívá í. Pozitiv í vliv drog spo tá ě uvádí je % respo de tů.
V í á í škodlivosti drog: respo de tů.
Každý desátý respo de t edovede posoudit škodlivost drog . Jeji h po ěr klesá s lepší lepší prospě he také častěji považují za vel i e ezpeč é
)a ej e ezpeč ější drogu ejví e žáků % považuje kokain, a rozdíl od i ulého šetře í, kd uváděli jako ej e ezpeč ější heroin heroi ej e ezpeč ější : % : je %
Shod ě s i ulý šetře í z roku a šetře í z roku 7 %) správ ou odpověď, že užívá í drog u ás e í trest é. X dostateč é.
Důvod , proč lidi v zkouší drog : O do ě jako v i ulé šetře í a šetře í z roku se i zde zásad í způso e roz házela o e á představa a respondenty deklarované vlastní motivy vedoucí k experimentu s drogou. Nejčastěji uvádě a představa, proč lidi zkouší drog o e é důvod bez ohledu na vlastní zkuše ost je „útěk před pro lé “ a „s aha eshodit se před ka arád “. Naopak sa ot í e peri e tátoři t to důvod té ěř euvádí a ejčastěji uvádě ý důvode , proč drog sa i v zkoušeli, je „zvědavost“.
Po ěr ě výraz ě poklesl v čase podíl tě h, kdo znají ve své okolí ěkoho se zkuše ostí s drogou. (45 % 2013 vs. 62 % 2010). Respondenti hodnotí jako o tíž ější získat drogu. )a určitě a spíše o tíž é to považují čt ři z deseti respo de tů vs. tři z deseti v minulém šetře í.
Názor a uživatele drog: srov atel ě s v jádřilo je alé pro e to žáků % .
:
ož ost, že drog „škodí hod ě“ v ralo
i ulý
šetře í ,
% respo de tů. Vs.
: je
%
prospě he . Respo de ti s
uvedla je e elá deseti a žáků (v roce 2013 to bylo % hod otí své i for a e o drogá h jako rozhod ě
% v jádřilo egativ í postoj. V lože ě pozitivní postoj
Srovnání výsledků 2006, 2010, 2013 Ukazatel
2006
2010
2013
Rozdíl
Zkušenost s alkoholem ve větším množství
78%
73%
44%
- 30 %
Opakovaná zkušenost s alkoholem
65%* (61%)
59%* (43%)
48%* (21%)
-11%
Konzumace vedoucí k opilosti
28%* (22%)
32%* (23%)
25%* (11%)
-7%
Stávající konzumace alkoholu
63%* (44%)
57%* (42%)
44%* (19%)
-10%
Pravidelná konzumace alkoholu (min.1xtýdně)
13%* (10%)
12%* (9%)
5%* (2%)
-7%
Zkušenost s tabákovými výrobky
67%
65%
43 %
-22%
Stávající kuřáci
24%
22%
9%
-13%
(instrukce 2013: pili více než 3x)
* Údaj vztažený k bázi respondentů se zkušeností s alkoholem, v závorce uveden přepočet na všechny žáky.
Srovnání výsledků 2006, 2010, 2013 Ukazatel
2006
2010
2013
Rozdíl
Kontakt s drogou
28%
33%
19%
-14%
Osobní zkušenost s nealkoholovou drogou
15%
19%
10%
-9%
Opakované experimentování s drogou
62%** (9%)
66%** (13%)
57%** (6%)
-9%
Stávající užívání návykových látek
47%** (7%)
55%** (11%)
45%** (5%)
-10%
Občasní a pravidelní uživatelé drogy
18%** (3%)
19%** (4%)
26%** (3%)
+5%
Dostupnost drog („snadná“)
48%
41%
37%
-4%
** Údaj vztažený k bázi respondentů s osobní zkušeností s drogou, v závorce přepočet na všechny žáky
Shrnutí hlavních rozdílů a možná interpretace
Stoupl význam rodiny - ejdůležitější zdroj i for a í, role rodičů při svěřová í se s oso í i pro lé . Rodiče také ví e vědí, kde děti tráví vol ý čas. Ko zu a e alkoholu ejví e do a s rodiči.
Ví e žáků také uvádí, že jsou v životě spokojeni. Dále lépe hodnotí preventivní aktivity (souvisí s ižší výsk te užívá í áv kový h látek
Rizikové skupi : žá i s horší
Pokles v užívá í áv kový h látek té ěř ve vše h sledovaných jevech.
Mož é i terpreta e rozdílů – o av žáků z o li e dotazová í a uchovávání informací o nich, sociální desirabilita – odpovídají, tak, jak si slí, že ěli. V závěreč ý h poz á ká h se o jevoval ko e táře žáků zpo h ňují í a o itu šetře í.
Návrh a
Dosbírat papírový h dotaz íků – v každé roč íku jed a třída. V dotaz íku v ra é otázk , ve kterých se projevil ejvětší rozdíl. Při s ěru dat také i i kvalitativ í šetře í – zjistit od žáků ázor na online dotazování, případ é o av z ezpeč osti dat, preferova ou for u dotazová í atd. )jistit i ázor od učitelů?
prospě he
a žá i s eúpl ý h rodi .
ož é ověře í či za ít utí této h potéz :
Detailní výsledky
Obsah
I. Mladí lidé - sociální klima ……………………………………..….
II. )kuše ost s ta ákový i výro k a alkohole ……………
III. Preve tiv í aktivit
IV. Ko takt a zkuše ost s elegál í i droga i ……….…….
V. O e é postoje žáků k áv kový
a škole ……………………………….……
látká ………………
Mladí lidé – sociální klima
Spokojenost s vlastním životem
Prů ěr é hod o e í a čt ř odové škále dosáhlo hod ot 1,7 – spíše šťast ý.
X 2010: V r. došlo k mírnému zlepše í. O % ví e žáků ež v i ulé šetře í, uvedlo, že jsou v životě spokoje i. Tento rozdíl je
předevší v kategorii „rozhod ě spokoje “ – o % ví e žáků ež v předešlé šetře í, se ítí rozhod ě spokoje o.
Nespokojenost v jádřilo % žáků, nespokojen se tedy cítí při liž ě každý desátý. Faktor , které ovlivňují život í spokojenost jsou roč ík a škol í prospě h, viz graf. Mezi ostatními sledovanými faktory (pohlaví, úplná rodina) nebyl zaz a e á žád ý rozdíl.
T oso
ě se ítíš ýt spokoje ý/á, šťast ý/á?
rozhod ě a o=
spíše a o=
Celkem 2013
spíše e=
40%
Celkem 2010
rozhod ě e= 52%
30%
7%
49%
10%
Průměr
1,7 2,1
Jak se učíš?
vel i dobře
49%
dobře
42%
43%
špat ě
6%
50%
20%
6%
68%
vel i špat ě 0%
80%
1,6 1,7
8%
2,0
20%
2,2
Ročník:
. třída
52%
. třída
38%
43%
. třída
50%
35%
. třída
59%
29% 0%
20%
8%
61% 40%
60%
6%
1,6
4%
1,7
9% 80%
N = 572, všichni respondenti.
1,6
100%
1,8
Role poradce při řešení problémů
X 2010: vzrostlo procento žáků, kteří hledají po o u rodičů na úkor svých vrstev íků a toho, že řeší své pro lé sa i. V r. se o ra elo a své rodiče 34 %, v roce již 52 %. Mír ě také kleslo pro e to tě h, kteří žád ého porad e e ají v r. %, v r.2013 10%). U ostat í h ož ostí e l vzhlede k roku zjiště výraz é rozdíl . Stej ě jako v ro e jsou zjiště podo é tre d podle pohlaví a roč íku. Ví e hlap ů % ež dívek % se svěřuje svým rodičů a úkor vrstev íků. Více dívek se aopak svěřuje vrstev íků . S věke klesá pro e to tě h, kteří se svěřují rodičů , je ví e tě h, kteří se svěřují vrstev íků či se s aží řešit pro lé sa i. Te to rok js e zjišťovali, zda á vliv faktor, jestli žák žije s o ě a rodiči – v úpl é či eúpl é rodi ě. )de považuje e za výz a é zjiště í, že ví e dětí, kteří ežijí s o ě a rodiči =neúplná rodi a se s aží své pro lé v řešit sa i a úkor hledá í po o i u rodičů. Faktor , které ovlivňují život í spokoje ost jsou tedy roč ík, pohlaví, úplná rodina, viz graf.
Kd ž áš ějaké trápe í, pro lé , ko u se svěřuješ, a koho se o ra íš o radu či po o ? rodiče sourozenec ji é
ka arád/ka arádka ěkdo ji ý z rodi y
Celkem 2013
52%
Celkem 2010
a ikoho, řeší sá přítel/přítelky ě
26%
34%
35%
10% 6% 4% 15%
7%
Ročník:
. třída
65%
. třída
20%
47%
. třída
26%
52%
. třída
6% 5% 4%
11%
29%
42%
30%
9%
5%
11% 3% 14%
7%
6%
Pohlaví:
chlapec
59%
dívka
15%
45%
14%
38%
7% 4%
7% 5% 3%
Žiješ v domácnosti:
oba rodice
54%
neuplna rodina
27%
46% 0%
20%
25% 40%
60%
7% 6% 3% 18%
4%
80%
N = 572, všichni respondenti. (Žádný z žáků neuvedl, že se obrací na učitele, může to být ale způsobeno tím, že respondenti mohli vybrat pouze jednu možnost.)
5%
100%
Způsob trávení volného času I.
Druhý blok otázek byl zaměřen na sledování způsobu trávení volného času mladých lidí a informovanost rodičů o volnočasových aktivitách dětí.
sledovány byly tři nejčastěji vykonávané volnočasové aktivity a současně i tři činnosti nejoblíbenější.
nejčastěji tráví děti volný čas s počítačem (64 %), sportem (56 %) a poslechem hudby (45 %), což odpovídá závěrům zjištěným v minulém šetření v r. 2010.
nejvýrazněji se preferovaný způsob trávení volného času od způsobu nejčastějšího liší v oblasti přípravy do školy, která je pátá nejčastější, ale až sedmá nejoblíbenější činnost
Objevily se rozdíly mezi chlapci a děvčaty v preferenci i frekvenci aktivit ve volném čase
Dívky častěji než chlapci tráví čas s knihou, dalším vzděláváním a poslechem hudby
Chlapci se častěji věnují sportu, sledování TV a videa a také internetu
Obdobně se situace odráží v činnosti preferované
Dívky preferují častěji četbu, vzdělávání i poslech hudby
Chlapci preferují častěji sport, video a internet
Způsob trávení volného času II.
způsob trávení volného času se také lišil v jednotlivých věkových skupinách
s věkem klesá frekvence trávení volného času s knihou stejně tak klesá počet těch pro které je to činností oblíbenou
roste frekvence i oblíbenost trávení volného času poslechem hudby
vliv na způsob trávení volného času se objevil také v oblasti výsledků ve škole
četba a sebevzdělávání je u žáků s lepšími výsledky (sebehodnocení) častější a oblíbenější činností.
lze se také domnívat, že se zhoršujícím se prospěchem roste sklon nepovažovat domácí přípravu za volný čas.
Způsob trávení volného času III. Jak trávíš svůj vol ý čas? ) ásledují ího sez a u vy er tři aktivity, který
vě uješ nejvíc času a tři aktivity, který
se vě uješ nejraději.
Nejčastější aktivita u 40% dětí s velmi dobrými výsledky
X
12% dětí s velmi špatnými výsledky
N = 572, všichni respondenti. Respondenti mohli vybrat 3 možnosti v každé kategorii. V grafu jsou zařazeny odpovědi, které uvedli 4 a více respondentů (1%z celkového počtu). Odpovědi které uvedlo méně než 1% respondentů: geocaching, domácí zvíře,meditace, domácí práce, návštěvy u příbuzných.
Povědomí rodičů o volném čase dětí.
X 2010 – stej ě jako v i ulé průzku u ěla větši a rodičů (v r. 2013 89% a v r. 2010 78%) přehled o to , jak jeji h dítě tráví vol ý čas. V r. je to ted z deseti rodičů, v r. to lo z deseti rodičů.
V r.
v jádřilo ví e dětí % , že jeji h rodiče to , o dělají.
Faktore , který souvisí s tí ,zda rodiče ají povědo í o to , jak jeji h děti tráví vol ý čas je roč ík, viz graf. U ostatních sledovaných pro ě ý h pohlaví, úpl á rodi a e l zaznamenány rozdíly.
U této otázk js e zjistili také, že to, zda rodiče ají povědo í o to kde a s ký tráví jeji h dítě vol ý čas souvisí se škol í prospě he . U tě h, kteří se učí hůře jeji h rodiče é ě často vědí, kde tráví svůj vol ý čas, viz následující tabulka:
Vědí Tvoji rodiče do a , kde a s ký
trávíš vol ý čas?
% ež v ro e ají vžd přehled o
Vědí tvoji rodiče kde a s kým trávíš volný čas?
Školní prospěch: průměr (1=učím se velmi dobře, 4 = učím se velmi špatně)
Ano, vždy
1, 92
Ano, většinou
2, 07
Ne, nikdy
2, 36
Občas, spíše výjimečně
2, 50
N = 572, všichni respondenti.
Spotřebitelské chování I.
Prů ěr ě ají děti . stup ě )Š k dispozi i 352 Kč ěsíč ě (v roce 2010 to bylo Kč, v ro e či il prů ěr Kč .
Nejčastější hodnota (modus) je
Kč.
Faktor , které ěl vliv: pohlaví, roč ík. Dále u žáků, kteří uvedli, že se učí vel i špat ě, je ví e odpovědí, že e ají žád é pe íze % % u tě h, kteří se učí do ře .
Starší děti ají k dispozi i ví e pe ěz. Chlapci ají v prů ěru k dispozi i ví e pe ěz.
U ostat í h sledova ý h pro ě ý h eúpl á rodina) se vliv neukázal jako významný.
Nejčastější zdroje fi a í je pro děti kapes é, či pe íze od rodičů v % , z brigád získává fi a e % dětí. )hru a % dětí, e ají žád ý zdroj. , % dětí získává pe íze jako od ě u, uď za po o do a, či z á k ve škole.
Kolik pe ěz
áš
ěsíč ě k dispozi i pro vlast í potře u, útratu? Průměr (Kč)
352 532
239 263 370
538
415 290
N = 572, všichni respondenti. Pro srovnání s průzkumem v roce 2010 jsme hodnoty zakódovali do stejných kategorií.
Spotřebitelské chování II.
% dětí utrá í předevší za stravu, aví další h % utrá í předevší za drobné pochutiny i o svači a o ěd
Další výraz ou o lastí je o leče í, které tvoří podstat ou složku výdajů u dětí z deseti.
Jídlo, po huti i o leče í, uvedli respondenti na prvních místech i v i ulé šetře í v r. .
Škol í a výtvar é potře kupuje za své pe íze každé desáté dítě. Tato položka se o jevuje ově v r. .
Častou položkou ákupů jsou rov ěž dárky, dále sport a sportovní potře .
)a o utrá íš ejví e pe ěz?
Sladkosti, tapitea, bubbletea,
Za doučování, knihy, školní věci
% dětí si pe íze spoří.
Za cigarety utrácí peníze 1,5 % dotázaných ( v roce 2010 to bylo 7 %).
Stej é pro e to dětí vrací alespoň část svý h příj u rodičů .
N = 572. Respondenti uváděli až tři možnosti. V grafu zobrazujeme odpovědi které dosáhli alespoň 3 % četnosti. Celkem se objevilo 39 oblastí
Zkušenost s alkoholem
Zkušenost s alkoholem
Jaká je Tvoje oso
)kuše ost s ko zu a í alkoholu ve větší ožství uvedlo v ro e 43% respo de tů, tj. o % é ě dětí ež v před hozí šetře í v ro e a v ro e
.
Jed á se o výz a ý rozdíl jehož i terpreta í se vě uje e ve shr utí hlav í h výsledků.
Nejvýraz ěji se te to rozdíl projevil u dívek v r. uvedlo zkuše ost s alkohole 76 % dívek a v roce 2013 jen 36 %- tj. rozdíl %, u hlap ů je rozdíl % v r. % vs. % v ro e . Naopak ej e ší rozdíl – %, je u žáků . tříd (v r. 2010 87 %, v r. 2013 76 %)
Vliv ěl věk respo de tů, pohlaví, uče í, pravidel é kouře í igaret, zkuše ost s drogou.
Spokoje ost a úpl á rodi a e ěla a zkuše ost s alkoholem vliv.
Tre d a vztah stej ě jako při
Tabák-alkohol – % pravidel ý h kuřáků zkuše ost s alkohole
Drogy-Alkohol – 91 % respo de tů, kteří ají zkuše ost s drogou ejčastěji arihua a á zkuše ost i s alkohole .
i ulé
í zkuše ost s alkoholem?
šetře í:
á
N = 572, všichni respondenti. Možnost „velmi špatně“ u otázky „Jak ti jde učení“ vybralo jen 8 respondentů, procentuelní zobrazení musíme tak u této možnost považovat pouze za orientační.
Věk první konzumace alkoholu Odpovídají jen ti, kteří mají zkušenost s alkoholem (2013: 43 % ze všech respondentů.)
Prů ěr ý věk prv í ko zu a e 11 a ¾ roku – stej ě jako v i ulé průzku u v ro e O O.
U ví e jak polovi % z dětí, které již ají zkuše ost s alkohole , pro ěhla ve věku do let.
V období mezi 12 a 13 lety je ejvětší árůst podílu dětí s prv í zkuše ostí s alkohole .
Věk prv í ko zu a e alkoholu se e ě í v závislosti na pohlaví ani na ostatních sledova ý h pro ě ý h.
Věk, kd jse poprvé pil/a alkohol e slí e tí „o hut al“ apř. s rodiči a Silvestra ?
N = 247, respondenti, kteří již pili alkohol. Graf zobrazuje kumulativní podíl v %.
Prostředí první zkušenosti s alkoholem Odpovídají jen ti, kteří mají zkušenost s alkoholem (2013: 43 % ze všech respondentů. 2010: 73 % ze všech respondentů)
V i ulý h o do í h žá i ejčastěji ko zu ovali alkohol na večírku či párt těs ě ásledovala konzumace do a s rodiči.
V součas é do ě se a prv í pozi i dostala konzumace alkoholu do a s rodiči. Může e se tázat po souvislosti s elkově ižší prevale í zkuše osti z alkohole .
O jevovalo se po ěr ě velké ožství prostředí, kde k prv í ko zu a i došlo. Jed alo se větši ou o ko krét í ísta. Dále respo de ti uváděli prv í ko zu a i s ka arád či pří uz ý i i o spe ifi kého u ístě í v prostoru.
Do a s rodiči a a večírku či á prv í zkuše ost s alkohole stej ý podíl hlap ů i dívek.
Častěji ež dívk začí ají hlap i pít sa i do a.
U dívek se vů e ev sk tla prv í ko zu a e alkoholu v restauraci.
Kde a jak tomu bylo? Prostředí prv í ko zu a e
N = 247, respondenti, kteří již pili alkohol.
Frekvence a míra konzumace alkoholu
Jak často a kolik alkoholu děti ko zu ují se liší podle pohlaví a roč íku.
Dívk se od hlap ů liší předevší v elkové podílu tě h, o již ají s alkohole zkuše ost - é ě dívek á zkuše ost s alkohole . Pro lé ovější h uživatelů je ezi o ě a pohlaví i stej ý po ěr.
Lze ted ří i že u dívek vede zkuše ost s alkohole častěji k pro lé ovější for ě užívá í.
U ladší h dětí je situace obdobná. Ko zu a e častěji vedla k opilosti.
Další sledova é faktor uče í, život í spokoje ost, úpl á rodi a, věk prv í ko zu a e e ěl vliv. Opilost
ír ě
Opakovaná konzumace alkoholu
Ti, co mají zkušenost s alkoholem
Všichni respondenti
Ti, co mají zkušenost s alkoholem
Všichni respondenti
2013
25 %
11 %
48 %
21 %
2010
32 %
23 %
59 %
43 %
2006
28 %
22 %
65 %
61 %
N = 572, všichni respondenti.V grafu uvádíme srovnání 2013 a 2010, pro šetření v roce 2006 nejsou dostatečně podrobné výstupy, údaje, které máme z roku 2006 k dispozici jsou uvedeny v tabulce.
Stávající konzumace alkoholu Odpovídají jen ti, kteří mají zkušenost s alkoholem (2013: 43 % ze všech respondentů. 2010: 73 % ze všech respondentů)
2013: 44 % z tě h o ěli zkuše ost s alkoholem ko zu ovali alkohol za posled í ěsí . X 2010: 57 %. X 2006: 63 %.
2013: 5 % pravidelná konzumace x 2010 : 12 % pravidelná konzumace.
Kd ž se Tě zeptá e a posled í ěsí , jak často jsi pil/a alkohol a kolik? Procenta z e všech respondentů v dané skupině (N = 572) - stávající konzumace alkoholu (příležitostně plus častěji)
19 % 42 %
U ví e ež polovi dětí, které již ají zkuše ost s alkohole , je tato zkuše ost starší ež ěsí . V žád é věkové skupi ě e la čerstvá zkuše ost u ví e ež % respo de tů.
7% 11 %
Liší se předevší
podle roč íku.
21 %
Další sledova é faktor uče í, život í spokoje ost, úpl á rodi a e ěl vliv.
35 %
Každý třetí žák z . tříd za posled í
V . roč í í h
V . třídě v posled í
V . třídě je to zhru a každý pat á tý – v každé třídě jede až dva.
ěsí pil alkohol.
á čerstvější zkuše ost každý pátý žák. ěsí i pil každý
žák.
23 % 15 %
N = 247, respondenti, kteří již pili alkohol.
Zkušenost s tabákem
Zkušenost s tabákovými výrobky
V roce 2010 ezkoušelo kouřit pouze 35 % z dětí, v součas é šetře í e ělo zkuše ost s cigaretou % dětí. Klesl rov ěž počet tě h, pro ěž kouře í e í ojedi ělá zkuše ost.
V součas é do ě kouří % dětí (v r. 2010 to bylo 22 %)
Kouří předevší děti z . a . tříd. Ví e dívk % dívek a % hlap ů.
Na užívá í ta áku ělo vliv: spokojenost, úpl á rodi a, roč ík, pohlaví, uče í. Na frekve i e ěl vliv věk prv í zkuše osti s tabákem.
Trendy a vztahy – zkuše osti s ostat í i droga i:
Alkohol-tabák – 70 % z tě h, kteří pili alkohol á zkuše ost s igareta i % tě h, kteří dosud alkohol epili igaret zkusili, ale již ekouří % pravidel ý h kuřáků á zkuše ost s alkoholem.
)ají avé také je, že ezi tě i, kteří ají opakova ou zkuše ost s alkohole a li ěkolikrát opilí, e í ikdo, kdo e ěl zkuše ost s igareta i.
Drogy-Tabák – 91 % respo de tů, kteří ají zkuše ost s drogou ejčastěji arihua a á i zkuše ost s igareta i – stej ý po ěr jako u Drogy-Alkohol
A o ta ák, igaret ? )kusil/a jsi ěkd kouřit igaret ?
N = 572, všichni respondenti. Možnost „velmi špatně“ u otázky „Jak ti jde učení“ vybralo jen 8 respondentů, procentuelní zobrazení musíme tak u této možnost považovat pouze za orientační. Popisky u grafu zobrazujme pro přehlednost u výsledků nad 2 %.
Věk, kdy žáci začali kouřit Odpovídají jen ti, kteří v současné době kouří (9% ze všech respondentů)
Prů ěr ý věk 12 a ¾ roku. Ted v prů ěru o rok později ež ají děti prv í zkuše ost s alkoholem. Poz . v šetře í z roku e í prů ěr ý věk uvede .
Dvě třeti stávají í h kuřáků začalo kouřit do 13 let.
Mezi . a .roke prvokuřáků.
Stej ě jako u alkoholu, eliší se podle pohlaví ani ostatních sledovaných pro ě ý h.
Napiš věk, kd jsi začal kouřit:
je ejvětší árůst
N = 48, respondenti, kteří v současné době kouří – občasní a pravidelní kuřáci. Graf zobrazuje kumulativní podíl v %.
Preventivní aktivity na škole, informační zdroje
Informační zdroje o drogové problematice
Proti roku 2010 nastal výrazný posun: rodina se v hodnocení ejdůležitějšího zdroje dostala a ísto škol .
: ejdůležitější zdroj rodi a uvedlo %, škola %.
: ejdůležitější zdroj rodi a %, školu uvedlo %.
Škola je stále zdroje uvádě ý .
Oproti i ulé u šetře í se roz ěl il podíl ostat í h zdrojů v í a ý h jako ejdůležitější. Jako ejdůležitější zdroj uvádějí děti té ěř elou škálu zdrojů.
Se vzrůstají í věke respo de tů rostl význam i for a í od vrstev íků a z internetu spolu s poklesem i for ač ího vlivu rodiny.
Odkud čerpáš i for a e o drogové pro le ati e? Jaký zdroj považuješ za ejdůležitější?
ejčastěji
N = 572, všichni respondenti. Respondenti mohli vybrat více odpovědí v otázce „odkud čerpáš informace“. Jednu odpověď v otázce „Jaký zdroj považuješ za nejdůležitější“
Subjektivní hodnocení znalostí
Výsledky jsou v tomto roce obdobné jako v roce 2010.
80% dětí považuje své i for a e o drogách jako spíše e o z ela dostačují í.
Neliší se podle toho, zda již zkusili drogu, eliší se podle zkuše osti s alkoholem a cigaretami, eliší se podle roč íku
Zajímavé jsou rozdíly podle uče í a pohlaví. Více dívek hodnotí i for a e jako edostateč é.
Ví e žáků s horší prospě he hod otí svoje z alosti jako horší ež je to u u žáků s prospě he lepší .
Objevila se korelace s otázkou, zda je dostateč á preve e. Ti, o považují preve i za edostateč ou, ví e uvádí, že jsou jeji h i for a e edostateč é.
Naopak, se neobjevila souvislost s v í á í drog jako škodlivý h.
M slíš si, že Tvoje i for a e o drogá h jsou dostateč é?
N = 572, všichni respondenti. Možnost „velmi špatně“ u otázky „Jak ti jde učení“ vybralo jen 8 respondentů, procentuelní zobrazení musíme tak u této možnost považovat pouze za orientační.
Hodnocení preventivních aktivit I.
Ve srovnání s rokem 2010 je v roce 2013 s nabídkou prevence spokojeno o % ví e žáků.
Jako edostateč ou hod otí preve i % respo de tů.
Čí jsou respo de ti starší starší, tí é ě jsou s a íze ý i aktivitami spokojeni. To souvisí i s větší zkuše ostí s užívá í návykových látek:
Pokročilejší uživatelé deklarovali s aktivitami výraznou nespokojenost.
V letoš í průzku u je zastoupe o é ě tě h, kteří uvedli zkuše ost s áv kový i látka i.
Preve i jako ví e dostateč ou hod otí častěji děti, které jsou ví e spokoje é se svý živote .
Považuješ a ídku preve tiv í h aktivit ve Vaší škole jak jsi ji uvedl/a v předešlé otáz e za dostateč ou?
N = 572, všichni respondenti.
Hodnocení preventivních aktivit II.
Ve srovnání s rokem 2010 hod otí respo de ti v prů ěru vše h aktivit lépe. Výjimkou jsou před ášk pro rodiče. S ížil se i počet tě h, kteří ají zkuše ost s áv kový i látka i – pokročilejší uživatelé hod otí
Žá i s horší prospě he : žá i, kteří uvedli, že se učí špat ě a vel i špat ě hod otili aktivity hůře. Podle další h sledova ý h pro ě ý h úpl á rodi a, pohlaví e l zjiště žád é rozdíly. V 6. třídě je prů ěr á z á ka 1,5. V 9. třídě 2,5 - u aktivit pravidel é před ášk , dlouhodobý peer program, akce související s drogami. O e ě u dlouhodo ější h progra ů.
Podíl klad ý h vole a prů ěr é hod o e í jed otlivý h t pů aktivit
škála 1 - 5, kdy 1 představuje nejlepší hodnocení a 5 - nejhorší hodnocení školní stupnice Podíl odpovědí 2013
Podíl odpovědí 2010
Průměrná známka 2013
Průměrná známka 2010
Proběhla 1 přednáška /beseda
26 %
33 %
2,0
2,4
Pravidelně probíhají přednášky/besedy
53 %
54 %
1,9
2,2
Učitelé nás informují ve výuce
34 %
41 %
2,0
2,3
Dlouhodobý preventivní program, peer program
30 %
42 %
1,9
2,0
Škola se účastnila akce souv. s drogami
19 %
43 %
2,0
2,0
Škola poskytuje infomateriály, doporučuje aktivity mimo školu
30 %
32 %
2,3
2,6
Přednášky pro rodiče
6%
21 %
3,1
2,9
N = 572, všichni respondenti. Ve vyhodnocení z minulého průzkumu v roce 2010 jsou rozděleny možnosti „dlouhodobý preventivní program“ a „peer program“, v dotazníku z roku 2010 i 2013 jsou ale tyto možnosti sloučeny, není pro to možné výsledky těchto dvou možností odlišit. Do budoucna doporučujeme opět rozdělit pro přesnější výsledky. V tabulce uvádíme výsledek „dlouhodobý preventivní program, peer program“ = „dlouhodobý preventivní program“.
Výhrady k preventivním aktivitám Odpovídají jen ti, kteří v považují nabídku prevence za nedostatečnou (13% ze všech respondentů)
Uvedl/a jsi, že a ídka preve tiv í h aktivit ve Vaší škole považuješ t oso ě za edostateč ou. Můžeš uvést, v če je edostateč á?
„Nedostateč á je, že si e js e ěli před ášky, ale hráli js e hod ě hry a o ový h vě í á eřekly!“ „Je to ud é, je to pořád to sa é.“ Tě h preve tiv í h aktivit je aby jich bylo o trochu více.
álo htěla y h
„ Pouštěli á je fil ze kterého se je těžko dalo určit jak o je to škodlivé.“
„Protože,když js e ěli tře a preve i o kouře í s tě i pa í, které o vykle á e ,tak js e se ji h zeptali aše třída ,jestli kouří a o ě pa í kouřily, jed a pa í kouří doko e od dva á ti a říkala,že je to typickej věk. To podle ě e í žád á auč á preve e!“
„ arihua u epovažuji za drogu“ N = 36, respondenti, kteří považují nabídku aktivit za nedostatečnou. Otevřená otázka. Respondenti mohli uvést více odpovědí.
Návrhy na zlepšení preventivních aktivit Rok 2013
2010: Žáci nejčastěji v roce 2010 uváděli přání větší frekvence realizace preventivních aktivit na škole (26%), zlepšení jejich kvality (15%), případně větší názornosti - obrázky, fotky, diskuse s bývalým uživatelem drog (7%) Návrhy na zlepšení, které však se specifickou prevencí nesouvisejí, tvořily čtvrtinu všech odpovědí – vesměs šlo o „oddychové aktivity“
2013: V současnosti by žáci nejvíce přivítali větší množství, různoroději zaměřených aktivit. Velmi často se odpovědi týkaly zlepšení materiálního zázemí.
40 % žáků explicitně uvedlo, že s prevencí jsou spokojeni a nic by neměnili.
B l/a
h rád, kd
škola nabízela/realizovala:
„Nějaký progra o d eš í h problémech (homosexualita, život í styl “
N = 572, všichni respondenti. V r. 2013 odpovídali na tuto otázku všichni respondenti. Otevřená otázka, respondenti mohli uvést více možností.
Nelegální drogy: kontakt a zkušenost
Nabídka nelegální drogy Metodologická poznámka: v tomto bloku otázek byly vyloučeny alkoholové nápoje a tabákové výrobky
V roce 2013 již ěkdo a ídl ějakou drogu 19% respo de tů .
X
)kuše ost s touto nabídkou roste s věke . V . třídě ji á % dětí v deváté pak již % dětí.
Častěji se s nabídkou setkali chlapci ve % případů ež děvčata %.
Rozdíl se projevil rov ěž u dětí, kteří nemají sourozence, ti se s nabídkou setkávají výraz ě é ě často. pravděpodo ě a ídka od staršího souroze e či jeho přítel
to
lo
Na ídl Ti již ěkdo ějakou drogu cigarety, tabák)?
e
% dětí.
Vztah k legálním drogám:
S nabídkou se častěji setkali ti, kteří kouří a pijí alkohol příležitost ě a častěji – role prostředí.
N = 572, všichni respondenti.
slí e tí
alkohol či
První nabídka drogy – věk Odpovídají jen ti, kterým byla nabídnuta droga (19 % ze všech respondentů)
V roce 2010 prů ěr ý věk prv í a ídk drog či il e elý h 12,5 roku
Prů ěr ý věk a ídk drog v součas é výzku u je těs ě před 13. rokem, posunul se tedy nahoru.
Největší árůst nabídek je mezi 11. a 13. rokem věku dítěte.
Děti, které se učí hůře založe o a sebehodnocení) se setkávají s nabídkou drogy dříve ež děti s lepší i výsledk ve škole.
Věk, kdy Ti byla droga poprvé nabídnuta:
N = 108, respondenti, kterým byl nabídnuta droga. Graf zobrazuje kumulativní podíl v %.
Nabídka drogy – kontaktující osoba
V součas é šetře í klesl, oproti šetře í v ro e , podíl nabídek od ez á ého člověka.
Nejčastěji děte kamarád.
Poklesl podíl nabídek od čle ů rodiny. Děti s ví e souroze i však jak js e výše uváděli o drželi častěji a ídku drog .
Se zv šují í se věke roste počet a ídek od ka arádů, spolužáků i ez á ý h lidí.
Z jiných osob se objevilo konkrétní j é o, ka arád ka aráda, či ěkdo ze škol .
Odpovídají jen ti, kterým byla nabídnuta droga (2013: 19 % ze všech respondentů 2010: 33 % ze všech respondentů)
Kdo Ti drogu nabídl?
a ízel drogu
N 2013= 108, respondenti, kterým byl nabídnuta droga. Respondenti mohli vybrat více odpovědí. N 2010 = 208.
Nabídka drogy – místo kontaktu
Nejčastěji děti o držel a ídku drogy na ulici, druhý ejčastější prostředí je diskotéka, klu , houseparty.
Shod ě s i ulý šetře í u starší h děti častěji pro ěhla a ídka v uzavře é prostředí klubu, houseparty, diskotéky.
Prostředí se o jevila stej á jako v i ulé šetře í, ejsou patr é významné rozdíly.
Mož ost ji é uvedlo % respo de tů - objevily se odpovědi, „u ka aráda“, „facebook a i ter et“
Odpovídají jen ti, kterým byla nabídnuta droga (2013: 19 % ze všech respondentů 2010: 33 % ze všech respondentů)
Kde všude Ti
la droga a íd uta?
N 2013= 108, respondenti, kterým byl nabídnuta droga. Respondenti mohli vybrat více odpovědí. N 2010 = 208.
Osobní zkušenost s nelegální drogou % respo de tů vs.
)kuše ost s drogou uvedlo v roce 2010 to bylo 19 %.
2010: 59 % z tě h který nabídku v užilo.
: % z tě h který la droga a íd uta, a ídku v užilo – ír ě se ted ohla zvýšit odol ost dětí vůči a íd e.
Jaká je Tvoje oso í zkuše ost s drogou e slí e tí alkohol a igaret , ta ák ? T sá jsi již ějakou zkusil/a, o hut al/a?
byla droga nabídnuta,
při v užití stej ého přepočtu jako v r. ,a l výsledk srov atel é – podíl tě h, který la droga a íd uta a tě h, kteří ají zkuše ost s drogou)
Na zkuše ost s drogou e ěla vliv život í spokoje ost a rozdíl od i ulého šetře í a i to, zda žák žije v úpl é či eúpl é rodi ě také a rozdíl od i ulého šetře í . Neprojevil se vliv toho, zda považuje i for a e za dostateč é.
Tento rok se ukázal vliv pohlaví – hlap i uvádějí zkuše ost s drogou častěji. Souvislost á také otázka, zda žá i považují preve i za dostateč ou – čí horší hod o e í preve e, tí častější zkuše ost s drogou. Vztahy s ostatními drogami:
Tabák-Drogy: % pravidel ý h kuřáků zkuše ost s drogou Alkohol-Drogy: Je % ají zkuše ost s drogou a nikoliv s alkoholem
á N = 572, všichni respondenti. Možnost „velmi špatně“ u otázky „Jak ti jde učení“ vybralo jen 8 respondentů, procentuelní zobrazení musíme tak u této možnost považovat pouze za orientační.
Druh vyzkoušené drogy
Ve skupi ě e peri e tátorů l sledová i druh v zkouše ý h návykových látek Naprosto typickou drogou prvních e peri e tů la marihuana a konopné deriváty, které v zkoušelo ví e ež z deseti žáků se zkuše ostí s drogou. Situa e je vel i o do á situa i zjiště é v roce 2010. Ostatní drogy se vyskytly pouze jed orázově, elze také z ela v loučit, že se jed á o epravdivou výpověď respo de tů. apř. „koks“ v lete h
O jakou jaké drog šlo? Jakou jaké jsi zkusil/a? Droga
N
% z počtu
% z těch,
respondentů, kteří ZKUSILI DROGU
kteří UVEDLI NÁZEV DROGY
marihuana
40
70 %
93 %
heroin
1
2%
2%
kokain
1
2%
2%
LSD
1
2%
2%
neuvedeno
14
25 %
---
N = 57, respondenti, kteří již vyzkoušeli drogu.
Osobní zkušenost s drogou - věk
Prů ěr ý věk prv í zkuše osti s drogou je těs ě nad 13. rokem (13,3). Ke stej é u závěru dospělo šetře í v ro e a .
Prv í zkuše ost s drogou je ír ě později ež la droga poprvé nabídnuta.
K str é u árůstu zkuše osti s drogou dochází mezi 12. a 14. roke života. V to to o do í zkusilo drogu % respo de tů, kteří ají s drogou ějakou zkuše ost.
Odpovídají jen ti, kteří vyzkoušeli drogu (10 % ze všech respondentů)
Věk, kdy Ti byla droga poprvé nabídnuta:
N = 57, respondenti, kteří již vyzkoušeli drogu. Graf zobrazuje kumulativní podíl v %.
Frekvence dosavadního experimentování
V roce 2013 proti roku 2010 klesl počet tě h, kteří drogu užili opakova ě až . Pro e to tě h, kteří užili drogu častěji ví e jak se ovše ez ě ilo.
O jevil se rozdíl podle roč íku respo de tů. S věke roste frekve e e peri e tová í. Třídě í v grafu euvádí e z důvodu alého počtu respo de tů. Výsledk podle roč íku tak ůže e považovat spíše za orie tač í.
Na frekve i užívá í e ěl vliv věk, kd drogu v zkoušeli.
Podle další h sledova ý h pro ě ý h pohlaví, úpl á rodi a, uče í, spokoje ost, dostateč é i for a e o drogá h, dostateč á prevence) nejsou rozdíly.
Odpovídají jen ti, kteří vyzkoušeli drogu (10 % ze všech respondentů)
Frekvence experimentování:
N = 57, respondenti, kteří již vyzkoušeli drogu.
Stávající užívání nelegálních drog
V roce 2013 klesl ve srovnání s rokem počet součas ý h uživatelů. V ro e , % z tě h, kteří ají zkuše ost s drogou, jí užívá i v součas osti. V ro e to lo %. Mír ě ovše stoupl počet tě h, kteří v součas osti užívají drogu o čas ě a pravidel ě o % .
S věke roste počet tě h, kteří arihua u užívají častěji. ) důvodu alého počtu respo de tů ezařazuje e do grafu třídě í. Výsledk podle roč íku tak ůže e považovat spíše za orie tač í.
Při přepočtu a vše h žák : % žáků druhého stup ě základ í h škol by bylo ož o zařadit do skupi o čas ý h či pravidel ý h stávají í h uživatelů drog (konkr. marihuany).
Ne á vliv to, zda považuje i for a e za dostateč é, a i, zda považují preve i za dostateč ou, a i hod o e í preve e.
Vztahy s ostatními drogami:
Ti respo de ti, kteří častěji pijí alkohol, zároveň častěji užívají arihua u.
Odpovídají jen ti, kteří vyzkoušeli drogu (10 % ze všech respondentů)
Jak je to u v součas é do ě?
N = 57, respondenti, kteří již vyzkoušeli drogu.
Obecné postoje žáků k návykovým látkám
Asociace na pojem droga
Stej ě jako v ro e v í ají žá i poje „droga“ v egativ í rovi ě. V r. la droga ejčastěji spojová a s áv ke , závislostí či odpore .
V součas é do ě rov ěž v děte h ejčastěji v volává poje droga negativní asociace, odporu, stra hu či pří o o raz egativ í h důsledků jeji h užívá í.
Často děti drogu defi ovali:
Jako návykovou látku 20 %
Jako škodlivou látku
Jako nelegální látku necelé pro e to respo de tů
Kd ž se řek e „droga“, o si pod tí poj eš představíš, o to podle Te e z a e á?
%
Konkrétní látka napadla 13 % dětí.
Pozitiv í vliv drog z iňují e elá % respo de tů. Vel i řídká je asociace vycházející z vlastní zkuše osti.
N = 572, všichni respondenti. Otevřená otázka. Respondenti mohli uvést více možností.
Vnímání rizikovosti drog
: ož ost „škodí hod ě“ v ralo % respo de tů. Vs. : je %respo de tů.
Pouze dva respo de ti se do vů e eškodí.
Každý desátý respo de t edovede posoudit škodlivost drog . Jeji h po ěr klesá s lepší prospě he . Respo de ti s lepší prospě he také častěji považují za vel i e ezpeč é.
Na v í á í e ezpeč osti drog e á vliv pohlaví, roč ík a i zkuše osti s igareta i respo de tů. Neliší se podle toho, zda v í ají preve i jako dostateč ou, a i podle toho, zda hod otí svoje i for a e jako dostateč é.
Názor a škodlivost drog se liší dále podle, i ulé a součas é zkuše osti s alkohole - % tě h, kteří pili alkohol pravidel ě se do ívá, že drog škodí álo, dále podle toho, zda již ají zkuše ost s drogou. Respo de ti, kteří již zkoušeli ějakou drogu, ají é ě jed oz ač ý postoj – té ěř každý druhý z i h se do ívá, že drog škodí álo, či edovede jeji h škodlivost posoudit.
M slíš si, že jsou drog škodlivé?
ívají, že drog
N = 572, všichni respondenti. Možnost „velmi špatně“ u otázky „Jak ti jde učení“ vybralo jen 8 respondentů, procentuelní zobrazení musíme tak u této možnost považovat pouze za orientační. V průzkumu z roku 2010 byla zařazena místo možnosti „škodí hodně“, možnost „jak které“, srovnání pro to do grafu nezařazujeme.
nejbezpečnější x nejNEbezpečnější droga
V šetře í v ro e kleslo v í á í e ezpeč osti heroi u : % považuje za ej e ezpeč ější, %
Kterou drogu považuješ za ej é ě „škodlivou“, za „ ezpeč ou“? Pokud s ěl/a v rat jed u drogu, kterou považuješ T oso ě za ej e ezpeč ější ze vše h, která to la?
Další odpovědi (měně než 2 %): nejnebezpečnější: rozpouštědla, fanatismus a diktátorství, PC
N = 572, všichni respondenti. Otevřená otázka, respondenti mohli uvést více možností.
Kontrolní dotaz - legislativa
dotaz ík o sahoval i z alost í či ko trol í dotaz a to, zda je v České repu li e užívá í drog trest é.
Shod ě s i ulý šetře í a šetře í z roku uvedla je e elá deseti a žáků v ro e to lo % správ ou odpověď, že užívá í drog u ás e í trestné. X % respo de tů považuje své i for a e o drogá h za dostateč é. Ch ou varia tu, že je užívá í drog v ČR trest é, zvolilo % respo de tů (x 2010 72 %), 30 % si nebylo jisto. ( x 18 % v r. 2010)
)ají avá se ale ukázala souvislost, že špat ou odpověď uvedlo ví e tě h, kteří hod otí své i for a e jako dostateč é, považují preve i za dostateč ou a v kazují lepší studij í prospě h.
% tě h, kteří uvedli, že ají i for a e rozhod ě dostateč é zároveň uvedlo, že užívá í drog je v ČR trest é % tě h, kteří hod otí své i for a e o drogá h jako edostateč é. Studij í prospě h: % tě h, kteří se učí vel i do ře uvedlo špat ou odpověď % tě h, kteří se učí špat ě a vel i špat ě.
V šší z alost v kazovali ti, kteří uvedli, že ají častější zkuše ost s alkohole . Mezi tě i, o již ějakou drogu zkusili se neprokázali statisticky významné rozdíly.
Kd ž se řek e „droga“, o si pod tí poj eš představíš, o to podle Te e z a e á?
N = 572, všichni respondenti
Důvody, které vedou k experimentování I.
Dotazník sledoval i důvod či otiv vedou í k e peri e tová í / užití drog , a to jak v o e é rovi ě, kd js e se ptali vše h respo de tů, tak v rovi ě su jektiv í, kd ás zají al důvod , proč drogu zkusili samotní e peri e tátoři.
Výsledk jsou srov atel é s šetře í z roku . O do ě jako v minulém šetře í a šetře í z roku se i zde zásad í způso e roz házela o e á představa a respo de t deklarova é vlast í otiv vedou í k experimentu s drogou. Nejčastěji uvádě a představa, proč lidi zkouší drog o e é důvod ez ohledu a vlast í zkuše ost je „útěk před pro lé “ a „s aha eshodit se před ka arád “. Naopak sa ot í e peri e tátoři t to důvod té ěř euvádí a ejčastěji uvádě ý důvode , proč drog sa i v zkoušeli je „zvědavost“.
Je ted ož é, že e peri e tátoři sa i se e v í ali či se s ažili „ukázat v lepší světle“, sa i si důvod epřipustili e o la l á všeo e á představa o otive h vedou í h k užívá í drog.
Chlap i a dívk stej ě často uváděli jako důvod k e peri e tu s drogou v lepše í álad a zlepše í soustředě í. Dívk častěji ež hlap i volil odpovědi: neshodit se před ka arád % dívek % hlap ů , útěk od pro lé ů % dívek % hlap ů , protože je to oder í % dívek % hlap ů a zvědavost % dívek % hlap ů. Chlap i častěji ež dívk volili odpověď v lepše í fa tazie (11% dívek x % hlap ů . )dá se, že u dívek je častější ež u hlap ů atribuce v sociálních faktorech.
Nejčastější důvode uvádě ý experimentátory la jed oz ač ě zvědavost, uvádě á v % odpovědí. )ají avý ůže ýt rozdíl ýt v čet osti odpovědí „zlepše í álad “ – 23 % a „z ud “ %. Pozitiv ě for ulova á odpověď zde la vole a té ěř s dvoj áso ou frekve í.
Žád ý z e peri e tátorů svůj důvod epřipisuje „modernosti“ užívá í drog
Důvody, které vedou k experimentování II. Proč podle Te e lidé ejčastěji sáh ou po droze? ) jakého důvodu jsi drogu „o hut al/a“/ zkusil/a? Srov á í o e é představy a výpovědi respo de tů, kteří drogu již zkusili
N = 572, všichni respondenti (obecné představy) a N = 57, respondenti, kteří již vyzkoušeli drogu (subjektivní důvody). Respondenti mohli uvést více možností.
Simulovaná nabídka drogy od kamaráda
Mír ě poklesl podíl tě h, kteří v každé případě nabídku drogy odmítli, stále se však jed á o výraz ě ejdo i a t ější deklarova ou odpověď.
Častěji u „o hot ý h k e peri e tu“ jeji h ochota závisí na druhu látky ež a oso ě a ízejí ího ůže ýt ovliv ě o for ula í „ ěkdo z tvý h ka arádů , ještě výraz ější je te to po ěr u tě h, kteří již ají s drogou zkuše ost.
) tě h, kdo již s drogou zkuše ost ají je té ěř každý desátý aklo ě ý si drogu vzít.
Nikdo ev ral ož ost „zkusím okoliv, i kd ž to ez á “
Představ si, že jsi apříklad s partou svý h přátel tře a a diskoté e e o a ějaké part a ěkdo z Tvý h ka arádů Ti a íd e drogu (nemyslíme tí a i alkohol a igaret , ta ák . Co uděláš?
N = 572, všichni respondenti. Pozn. Výsledky dále nedělíme podle frekvence experimentování z důvodu malého počtu respondentů. Ve srovnání s rokem 2010 uvádíme tedy jen kategorii neexperimentátoří, kde je srovnání relevantní.
Povědomí o uživateli drog v okolí
Po ěr ě výraz ě poklesl v čase podíl tě h, kdo znají ve svém okolí ěkoho se zkuše ostí s drogou. I v této otázce je deklarován pokles prevalence.
U dětí, které se učí špat ě je ejčastější výsk t zkuše osti s uživatele či e peri e tátore .
Podíl dětí se z alostí o uživateli roste s věke % v . tř. %v . roč íku
Dále je výsk t ovliv ě zkuše ostí s drogou z á % e peri e tátorů % ez zkuše osti a také spokojeností s prevencí (84 % z rozhod ě espokoje ý h %z rozhod ě spokoje ý h . )de je ož é se ptát, zda espokoje ost s preve í e í ovliv ě a právě tí , že kole se e vidí jedi e se zkuše ostí s drogami.
) áš ěkoho ve své okolí ezi ka arád , spolužák atd. , kdo již v zkoušel ějakou drogu (nemyslíme tím ani alkohol a cigarety, tabák)?
N = 572, všichni respondenti.
Hodnocení dostupnosti drogy
Respondenti hodnotí jako o tíž ější získat drogu ež jak tomu bylo v i ulé šetře í. Za určitě a spíše o tíž é to považují čt ři z deseti respo de tů vs. z deseti v i ulé šetře í.
Na otázku kde si slíš, že s mohl drogu získat odpovědělo ejví e respo de tů v klu u (27 %), na ulici (23 %), na diskotéce (20 %). Mož ost ve škole zvolilo jen 4 % respo de tů. % uvedlo ož ost ji é, ejčastěji se zde objevovalo od kamaráda, staršího spolužáka, dále od dealera. Častěji si dotáza í obstarali drogu od známé osoby.
Chlapci se častěji do ívají, že by drogu mohli získat na ulici % dívek % hlap ů dívky zase v klubu (33 % dívek x % hlap ů
M slíš si, že pro Te e lo o tíž é získat drogu (nemyslíme tím ani alkohol a cigarety, tabák)?
N = 572, všichni respondenti.
Postoj k uživateli drog
Výsledky ůže e považovat za srovnatelné s šetře í v ro e
Jaký je Tvůj ázor a člověka, který užívá drog ?
.
V lože ě pozitivní postoj v jádřilo jen malé procento žáků Nelíbí se mi (%)
Nevadí mi (%)
2013
45
41
2010
49
44
Bez zkušenosti s cigaretami
50
33
Zkušenost s cigaretami, již nekouří
31
48
Příležitostní a pravidelní kuřáci
15
73
Bez zkušenosti s alkoholem
47
33
Zkušenost s alkoholem
32
52
Alkohol v současné době
25
56
Zkušenost s drogou
11
65
Bez zkušenosti s drogou
44
39
Jiné: nejčastěji „Lítost“ a „záleží na důvodech, proč drogy bere“.
N = 572, všichni respondenti. V tomto roce jsme zařadili do otázky ještě možnost „jiné“, v této možnosti respondenti také vyjadřovali negativní postoje k uživatelům – překódováno do možnosti „nelíbí se mi“.
KONTAKTY
[email protected]
