Průvodce "Průvodce Svitavsko"

Průvodce "Průvodce Svitavsko"

Litomyšl Zámek

GPS poloha: 49°52'25.52"N 16°18'55.67"E

Litomyšlský zámecký areál je národní kulturní památkou a v roce 1999 byl zapsán do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Areál tvoří soubor několika budov, část z nich získalo město zpět v restitucích. Zámek Litomyšl, nacházející se na Svitavsku v Pardubickém kraji, patří ke klenotům české renesance. Zámek lze navštívit od dubna do října denně mimo pondělí. Zámek má skvostnou sgrafitovou výzdobu na fasádě. V průčelí jižního křídla je hlavní bosovaný portál se znaky Vratislava z Pernštejna a jeho manželky Marie Manriquez de Lara. Kolem tří stran nádvoří jsou arkády. V jihovýchodním nároží zámku je kaple sv. Michala. V přízemí západního křídla je zámecké divadlo. Vlastní zámek obklopují hospodářské budovy, postavené převážně v barokním stylu, zámecký areál doplňuje rozlehlá zahrada, jejíž součástí je přírodní amfiteátr, kde se konají některá představení Mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl. Návštěvníci si mohou také prohlédnout cenné historické interiéry s bohatým mobiliářem. Zámek se stal i svědkem význačným novodobých událostí, např. v roce 1994 byl místem setkání sedmi středoevropských prezidentů nebo v červnu 2003 zámecké prostory hostily účastníky historicky prvních her Olympiády dětí a mládeže. Historie První zmínku o existenci hradu v Litomyšli nalezneme již v Kosmově kronice. Kosmas se o hradu zmiňuje v souvislosti s rokem 981. Skutečně doložená historie Litomyšle však začíná koncem 11. století, kdy tu kníže Břetislav II. založil malý benediktinský řádový dům, na který ve 40. letech 12. století navázal klášter premonstrátů zvaný Olivetská hora. V roce 1344 bylo v Litomyšli zříceno biskupství a klášter se změnil na biskupskou rezidenci, kterou však v roce 1425 dobyli sirotci, biskupství zaniklo a budovy byly pobořeny. Panství získali Kostkové z Postupic. V roce 1567 získal panství Vratislav z Pernštejna, který nechal v letech 1568 ? 1581 na Olivetské hoře vybudovat nádherný renesanční zámek, který se stal rodovým sídlem Pernštejnů. Současně se zámkem byla v místech někdejšího kláštera vytvořena Zámecká Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Průvodce Svitavsko" zahrada s fontánami a dalšími stavbami, zahrada byla později několikrát upravována. V roce 1775 byl zámecký areál poškozen požárem, poté byl opraven a většina interiérů byla nově zařízena. Koncem 18. století za Trautmannsdorfů a později za Valdštejnů byl areál ještě upravován, vnější vzhled zámku si však plně uchoval renesanční ráz. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/litomysl

Psí kuchyně - přírodní rezervace Přírodní památka

GPS poloha: 49°50'39.55"N 16°26'42.43"E

Lokalita byla vyhlášena s důvodu ochrany zachovalých společenstev květnatých bučin s výskytem řady ohrožených druhů rostlin a živočichů. Z rostlin jsou to např. aron plamatý, česnek medvědí, kyčelnice devítilistá a cibulkonosná, lýkovec jedovatý a řada dalších. Z fauny jsou to zejména čáp černý, datel černý, žluna šedá, holub doutňák, výr velký, krkavec velký a budníček lesní. Podloží tvoří převážně odvápněné opuky, pískovce a slínovce. Celková rozloha chráněného území je 116,52 ha a byla vyhlášená v roce 1994, na dnešní stav pak rozšířena v roce 1999. Rezervací prochází zeleně značená turistická cesta vedoucí od železniční stanice Semanín, která dále pokračuje na Kozlovský vrch. Turistická mapy: KČT 1:50 000 č.49 Českomoravské Mezihoří - Českotřebovsko, GOL 1:25 000 Orlicko-Třebovsko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/psi-kuchyne-prirodni-rezervace

Zámeček u Rudoltic Zámek

GPS poloha: 49°54'7.60"N 16°34'57.29"E

Kam a jak jedeme? Na návrší mezi Lanškrounem a Rudolticemi do dálky svítí tozro zámku Lichtenštejnů. V současné době je zde přístupná zámecká věž a rozsáhlá sklepení.

Cena vstupného:

Otevírací doba: od 28.4. do 30.9.2012 středa: 14:00 - 18:00 sobota, neděle, svátek: 10:00 - 18:00 Autor článku: Alexandr Arabadžiev Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zamecek-u-rudoltic

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "Průvodce Svitavsko" Hrad Cimburk - Městečko Trnávka Zřícenina

GPS poloha: 49°42'31.61"N 16°43'57.86"E

Hrad Cimburk vybudoval Ctibor nebo jeho syn Bernart z Cimburka okolo roku 1300 na vyvýšenině nad Městečkem Trnávka. O 30 let později vyměnil Bernart s Jindřichem z Lipé hrad Cimburk za území v pohoří Chřiby na Jižní Moravě, kde založil ještě jeden Cimburk. Proto bývá někdy Cimburk nad Trnávkou označován jako Starý. Na počátku 14. století se jednalo o příkopem a valem obehnaný nevelký hrad ve tvaru oválu o rozměrech 53 x 32 metrů. K hradbě přiléhal podsklepený palác. Roku 1365 jej koupil moravský markrabě Jan Jindřich. Jeho syn Jošt postoupil roku 1407 Cimburk s Městečkem Trnávkou Markétě ze Šumvaldu, jejíž manžel - Dobeš z Popovic - hrad roku 1446 přepustil Vaňkovi Černohorskému z Boskovic. Ve 2. polovině 15. století za Vaňka a Oldřicha z Boskovic dochází k velkému rozkvětu panství a rozsáhlé přestavbě hradu, kdy byla dokonce zbořena východní část plášťové hradby a parkán a část příkopu zastavěna dlouhou budovou. Vnější zdi nového paláce byly velmi silné, jejich tloušťka dosahuje 3 metrů. Za příkopem na jihu vzniklo nové obdélné Předhradí, do kterého se vstupovalo přes hranolovou věž. Dále byly vybudovány bašta a věž k obranným účelům. Za baštou přiléhala hradbě Předhradí obdélná hospodářská budova. Po pánech z Boskovic náležel hrad v letech 1545 1598 uherskému rodu Ederů ze Štiavnice. Roku 1598 hrad koupil Adam Věžník z Věžník, který jej opět částečně přestavěl. Adamovy úpravy se dotkly téměř výhradně obytné složky hradu, což ale nakonec jeho přežití v dobách rostoucích nároků šlechty stejně nepomohlo. Roku 1629 postoupila Magdalena Věžníková hrad knížeti Karlu z Lichtenštejna. Poslední válečnou epizodou v dějinách Cimburku je jeho obsazení císařskou posádkou za švédských válek roku 1645. Tato posádka ale spíše ničila okolí hradu, než bojovala s nepřítelem. Po třicetileté válce hrad zpustl a jeho existenci definitivně ukončil požár po úderu blesku roku 1776. Po první světové válce uvažoval ještě řád německých rytířů o rozsáhlé rekonstrukci hradní zříceniny, tyto plány se však nakonec neuskutečnily. Realizován z nich byl pouze archeologický průzkum, při němž byl nalezen poklad čítající 2. 500 stříbrných mincí ze 13. století. Poklad je dnes uložen v Národním muzeu. Zřícenina je volně přístupná. Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hrad-cimburk-mestecko-trnavka

Moravská Třebová – renesanční portál (zámek) Zámek

GPS poloha: 49°45'22.86"N 16°39'58.21"E

Zámek v Moravské Třebové je považován za jednu z nejkrásnějších a nejcennějších památek období renesance a manýrismu na území české republiky. Na zámku se však nacházejí i památky, které vznikaly v době, kdy vrcholná gotika u nás pozvolně přecházela v ranou renesanci. Tou nejcennější je bývalý vstupní portál vchodu do „starého zámku“, který je dnes vsazen do jižní vstupní brány na nádvoří. Je datován rokem 1492, což z něj dělá nejstarší dochovanou renesanční památku v České republice a jednu z nejstarších ve všech evropských zemích na sever od Alp. Portál vznikl v rámci velké přestavby zámku, zahájené Ladislavem z Boskovic, zřejmě, v roce 1485. Na portále se také nachází nápis, který jméno stavebníka a dataci stavby připomíná: Ladislaus de Boskovic et Nigromonte Dominus castri humus me fecit sub anno Domini 1492. Tento portál představuje mimořádně cennou a uznávanou památku své doby a bývá kvalitou provedení i významem srovnáván s portálem tovačovské zámku nebo ostěním oken Vladislavského sálu na Pražském Hradu. Vedle nepřehlédnutelných renesančních prvků je na něm možno v detailech pozorovat také pozůstatky ještě gotických kamenických postupů. Autor článku: Marek Cabák Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/moravska-trebova-renesancni-portal-zamek


str. 3

Průvodce "Průvodce Svitavsko" Hrad Svojanov Hrad

GPS poloha: 49°37'38.42"N 16°24'30.56"E

Hrad Svojanov připomínaný ve Zbraslavské kronice již roku 1287 nechal zbudovat český král Přemysl Otakar II. Na českomoravském pomezí měl střežit obchodní cestu z Litomyšle do Brna. Po Přemyslově smrti v bitvě na Moravském poli roku 1278 připadl Svojanov jeho vdově, královně Kunhutě. Po smrti královny získal Svojanov její milenec, známý Záviš z Falkenštejna. Ten se od roku 1287 usídlil na hradě natrvalo, aby si zde brzy užíval života plnými doušky s Jitkou, sestrou uherského krále Ladislava IV. Ale již v roce 1290 byl Záviš na příkaz syna Přemysla Otakara II., mladého krále Václava II., popraven. Svojanov se pak vrátil do zeměpanských rukou, v nichž zůstal až do husitských válek. Vrchol svého významu prožíval ve 14. století, kdy jej císař Karel IV. zařadil mezi dědičné královské hrady. V roce 1419 přešel hrad do rukou pánů z Boskovic, kteří jej někdy okolo roku 1480 pozdně goticky přestavěli. Trčkové z Lípy v přestavbě pokračovali i v letech 1512 – 1547 . V roce 1569 hrad poškodil požár, což přinutilo jeho tehdejší držitele Žehušické z Nestajova k renesanční přestavbě. Tehdy vznikl nový palác a fasády dostaly podobu pro renesanci typických psaníčkových sgrafit. Dalšími šlechtickými vlastníky hradu byli do konce 18. století Zárubové z Hustířan a s nimi spříznění Salmové. Značné škody Svojanov utrpěl v 17. století za třicetileté a v 18. století za prusko–rakouské války. V 19. století využívali soukromí vlastníci hrad k hospodářským účelům a ten postupně chátral. Požár v roce 1842 vyvolal potřebu některých úprav prováděných v duchu empíru. V roce 1910 koupilo Svojanov město Polička a od té doby probíhají na hradě postupné opravy. Ke hradu vede cesta bývalým Předhradím, kde se dochovala část někdejších hospodářských budov a základy hradeb. Za příkopem je vnější obvodová hradba s Okrouhlou věží a baštami, k níž na vstupní straně v oblouku přiléhá hospodářská budova. Ze stísněného vstupního prostoru vede cesta mezi hradbami vnějšího okruhu a jádrem k jihu, kde je protáhlý hradní areál upraven jako terasovitá Zahrádka. Na jihozápadě stojí stavení domu zbrojnošů, u kterého se nachází vstup do jádra. K plášťové zdi jádra přiléhá na severozápadě empírově upravená budova starého paláce, zatímco objekt renesančního paláce na severu leží v troskách. Hradu dominuje válcová věž, upravená na rozhlednu. Přízemí starého paláce je klenuté. V jedné z místností je zazděna kostra muže a o níž se vyprávějí různé pověsti. Místnosti v patře mají ploché, malované stropy, pocházející z doby empírových úprav. V domě zbrojnošů se dochovala prostora koníren v přízemí a obytné patro s trámovými stropy. Hrad Svojanov stojí na ostrohu nad Křetínským potokem při stejnojmenné obci. V době vzniku ve 13. století měl Svojanov podobu oválu s hradbami silnými 3 – 5 m. V severní části byl postaven bergfrit s průměrem 9 metrů, a zdí silnou okolo 3 metrů. Obdélný palác byl stál na severozápadě. Pozdně gotická přestavba z osmdesátých let 15. století hradu přinesla nový hradební okruh s pěti půlkruhovými baštami, a v jedné z nich byla prolomena vstupní brána. Na jihovýchodě stála rozměrná obdélná patrová budova, tzv. dům zbrojnošů či střelců. Jednalo se o sídlo hradní posádky, která bydlela v patře, zatímco přízemí sloužilo jako konírny. Hradbou byl obehnán i prostor před hradem na severu, čímž vzniklo nové Předhradí s hospodářským zázemím. Po roce1569 přispěli Žehušičtí z Nestajova ke zlepšení obytných vlastností hradu tím, že na místě severního ramene plášťové zdi jádra zbudovali renesanční palác. Na hradě se provází na dvou prohlídkových okruzích. Platí se ovšem i pokud chcete jít pouze do areálu hradu či na věž. Okruh A Okruh A představuje interiéry hradního paláce. Tyto prostory získaly současnou podobu v 2. polovině 19. století a život na hradě v té době představují i nyní. Všechny komnaty jsou zařízeny stylovým inventářem. Protože hrad byl v 19. století převážně vlastnictvím drobné šlechty, měšťanů či průmyslníků, také vybavení je víceméně v měšťanském stylu. Okruh B Zatímco okruh A představuje obytné a reprezentativní prostory, v rámci okruhu B uvidíte spíše "zázemí" hradu. Prohlídka začíná ve sklepení hradního paláce.


str. 4

Průvodce "Průvodce Svitavsko" Okruh C - prohlídka venkovních prostor hradu Otevřeno je v návštěvní době: V listopadu a březnu o víkendech od 10 do 17 hodin. V dubnu a říjnu o víkendech a státních svátcích od 9 do 17 hodin. Od května do září denně kromě pondělí od 9 do 17 hodin. V červenci a srpnu denně včetně pondělí od 9 - 18 hod. Od 13. prosince do 4. března je hrad uzavřen. Poslední prohlídka začíná hodinu před koncem návštěvní doby. Mimo uvedenou dobu je prohlídka hradu možná pro hromadné skupiny po dohodě. Vstupné v roce 2011: Okruh A - v měsíci dubnu interiéry 1. patra a sklepení paláce s průvodcem + volná prohlídka areálu hradu bez průvodce:

Hradní palác – interiéry přízemí a 1. patra s průvodcem + volná prohlídka areálu hradu bez průvodce

Dospělí................................................80,- Kč Děti, studenti, důchodci.........................50,- Kč Rodina (rodiče + 2 děti)........................240,- Kč

Okruh B - v měsíci dubnu sklepení a mučírna součástí okruhu A, ostatní mimo provoz.

Sklepení, kuchyně, mučírna, hradby, dům zbrojnošů s průvodcem + volná prohlídka areálu hradu bez průvodce

Dospělí................................................80,- Kč Děti, studenti, důchodci.........................50,- Kč Rodina (rodiče + 2 děti)........................240,- Kč

Okruh A+B:

Zvýhodněná cena pro oba prohlídkové okruhy s průvodcem + volná prohlídka areálu hradu bez průvodce Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 5

Průvodce "Průvodce Svitavsko"

Dospělí..............................................140,- Kč Děti, studenti, důchodci.........................85,- Kč Rodina (rodiče + 2 děti)........................430,- Kč

Okruh C:

Volná prohlídka areálu hradu (nádvoří, hradby, výstup na věž, zahrada) bez průvodce

Dospělí................................................30,- Kč Děti, studenti, důchodci..........................20,- Kč Rodina.................................................90,- Kč

Po předložení rodinného pasu a motorkářského pasu obdržíte slevu 10%. Tato sleva se nevztahuje na kulturní akce. http://www.svojanov.cz/ http://www.castles.cz/hrad-svojanov/ Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hrad-svojanov--1

Kozlovský kopec - chata Maxe Švabinského Chata

GPS poloha: 49°52'53.04"N 16°25'25.21"E

Nachází se ve vrcholové části Kozlovského kopce. Má celoroční provoz. Poskytuje jak celodenní stravování, tak i ubytování turistického charakteru. Poblíž chaty se nachází i rozhledna. Provozní doba chaty: květen-září Po-čt 11-22, Pá,So 11-24, Ne 11-21 hodin říjen-duben Po-Čt 11-21, Pá,So 11-24, Ne 11-21 hodin K chatě vede z České Třebové červeně a modře značená turistická cesta. Turistická mapy: KČT 1:50 000 č.49 Českomoravské mezihoří - Českotřebovsko, GOL 1:25 000 Orlicko-Třebovsko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kozlovsky-kopec-chata-maxe-svabinskeho


str. 6

Průvodce "Průvodce Svitavsko" Polička - městský park Park

GPS poloha: 49°42'49.32"N 16°16'0.64"E

Nachází se na okraji historického jádra města u Synského rybníku. Byl založen přibližně před sto lety a dnes se zde nachází celkem 104 druhů dřevin. Zajímavostí jsou především některé vzácně pěstované druhy, například bělas virginský, jinan dvoulaločný, celoterčník různobarevný, ale i běžné druhy často mohutného vzrůstu. V parku jsou i památníky tří našich velikánů a to Bohuslava Martinů, Bedřicha Smetany a Svatopluka Čecha. U vstupu do parku na červené značce je informační tabule s mapkou a podrobným popisem. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.48 Žďárské vrchy Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/policka-mestsky-park

Rudoltice - Nový zámek Zámek

GPS poloha: 49°54'6.95"N 16°34'58.51"E

Rudoltický zámek byl postaven - jako reprezentativní čtyřpatrová barokní budova francouzského typu rodem Lichtenštejnů v letech 1698 - 1712. Nacházel se nedaleko zámku ve městě Lanškroun. Již v roce 1714 vyhořel. Poté byl sice zrekonstruován, ale vzápětí ho postihl znovu stejný osud a zakonzervována byla již jen jeho část. Původní stavbu na půdorysu písmene H navrhli italští stavitelé Domenico Martinelli a Antonio Salla. Jednalo se o barokní sloupovou architekturu s výraznými rizality. Každé patro mělo 14 místností a bylo zdobeno nástěnnými malbami. Zachovalým torzem zámku se stala jedna z jeho nárožních věží, která od roku 1802 sloužila jako hostinec. Věž je nejlépe dostupná alejí ze silnice mezi Lanškrounem a Rudolticemi a je - zejména v zimních měsících - výraznou dominantou okolní krajiny. Autor článku: Marek Cabák Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rudoltice-novy-zamek

Rybníky Svitavský a Rosnička Rybník

GPS poloha: 49°46'7.86"N 16°27'9.76"E

Těsně za severozápadním okrajem města Svitavy leží dva rybníky, Dolní neboli Svitavský a Horní neboli Rosnička. Oba jsou napájeny množstvím potůčků přitékajících z okolních lesů, nejvýznamnějším přítokem je Svitava. Starším rybníkem je Rosnička, založená už v 16. století. Je menší, jeho rozloha je cca 19 ha. Kromě chovu ryb byl tento rybník využíván i jako městské koupaliště a i dnes je na jeho břehu pláž (dokonce se sprchami) a restaurace. Větší (25 ha) rybník Svitavský je cenný především rostlinným společenstvem v pobřežních částech. Tvoří je množství rákosin a ostřic, zastoupen je i orobinec, zblochan a další mokřadní druhy. V nich pak nalézá útočiště řada druhů vodního ptactva, které tu úspěšně hnízdí, např. potápky, labutě, rackové, ale i chřástal, moudivláček, volavka a další. Kromě toho zde probíhá interzivní chov kapra pro trh. Kolem rybníků prochází Naučná stezka K pramenům řeky Svitavy s devíti zastávkami a informačními panely. Kolem rybníků půjdete, pokud zvolíte pro svůj výlet trasu popsanou na http:// www. turistika. cz/ trasy/ svitavy- kozlovsky-kopecceska-trebova. Autor článku: Jan Čáp Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rybniky-svitavsky-a-rosnicka


str. 7

Průvodce "Průvodce Svitavsko" Svojanov Hrad

GPS poloha: 49°37'31.27"N 16°24'45.26"E

Hrad Svojanov stojí na ostrohu nad stejnojmenným městečkem v údolí Křetínského potoka. Hrad se nachází na Svitavsku v Pardubickém kraji. Hrad Svojanov je otevřen v dubnu a říjnu o víkendech a od května do září každý den kromě pondělí. Dochovalo se hradní jádro ve tvaru nepravidelného oválu s částečně zříceným palácem a věží s břitem, obklopené mohutnou místy téměř 5 metrů silnou hradbou, dále úpravami snížené vnější opevnění s půlkruhovými baštami, dům zbrojnošů a empírová budova. V jižní části parkánu je reminiscence středověké zahrady. V empírovém paláci je stálá expozice o historii hradu, je zde i stálá výstava figurální keramiky. Historie Hrad založil kolem roku 1265 Přemysl Otakar II. na ochranu nově zřícené cesty z Litomyšle do Brna. Hrad měl původně název Fürstenberk. V letech 1287 ? 1290 byl vlastníkem hradu Záviš z Falkenštejna, potom až do husitských válek byl opět královským hradem. Pak ho získal Oldřich z Boskovic, jeho syn Ježek uskutečnil ve 2. polovině 15. století gotickou přestavbu hradu. Další úpravy pak proběhly v 16. století za Trčků. Po požáru v roce 1569 byl Svojanov renesančně upraven Žehušickými z Nestajova. Hrad utrpěl za třicetileté války i za pruských válek. Po roce 1800 zde byla soukenická dílna, objekt se však postupně rozpadal. Později zde byla dílna na zpracování tuhy. V roce 1842 hrad vyhořel, o rok později byl však obnoven a zčásti empírově upraven. V roce 1910 koupilo hrad město Polička a zahájilo jeho opravu. Po roce 1945 přešel hrad do majetku státu, dnes ho opět vlastní město Polička. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/svojanov

Pravěká osada Křivolík Skanzen

GPS poloha: 49°53'17.48"N 16°25'4.80"E

Osada Křivolík se nachází v hlubokém zalesněném údolí potoka Křivolík jihozápadně od České Třebové. Vznikla v roce 2009, kdy zde skupina nadšenců přišla s myšlenkou ukázat ostatním dějiny vývoje moderního člověka za posledních 37 000 let (datované obdobím 36 000 př. n. l. - 900 n. l.). Jde o zlomové úseky dějin - kultura lovců mamutů, přechod k zemědělství, počátek zpracování kovů i první etnika, která dokážeme již pojmenovat - Keltové, Germáni a Slované. Hlavním posláním osady Křivolík je ukázka tehdejších činností. Na rozlehlé mýtině zde vyrostlo několik objektů a technologických zařízení. Jde například o pec pro tavbu bronzu, činnosti pro zpracování železa, výrobu a výpal keramiky, výrobu vápna a dřevěného uhlí, pece pro pečení chleba. V oplocených ohradách se pěstují archaické typy obilovin a plodiny typické pro naše pravěké předky. Na několika místech jsou umístěny informační tabulky popisující určitou činnost. Život na Křivolíku se odehráná od jara do podzimu. Ročně se zde uskuteční dvě velké celodenní akce, živo je zde téměř každý víkend. Konaji se zde i prázdninové tábory. Turistická mapy: KČT 1:50 000 č.49 Českomoravské mezihoří - Českotřebovsko, GOL 1:25 000 Orlicko-Třebovsko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/praveka-osada-krivolik--1

Kozlovský kopec (601 m) Kopec

GPS poloha: 49°52'49.91"N 16°25'20.75"E

Nejvyšší bod stejnojmenného hřbetu složený z opuky a slínovců, zalesněný převážně smrkovými porosty. Na vrcholu se nachází turistická chata s celoročním provozem a telekomunikační věž, která slouží i jako rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výši 33 m. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.49 Českomoravské mezihoří - Českotřebovsko, GOL 1:25 000 Orlicko-Třebovsko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kozlovsky-kopec-601-m


str. 8

Průvodce "Průvodce Svitavsko" Velké Opatovice - Aquapark Aquapark

GPS poloha: 49°36'50.33"N 16°41'22.06"E

Nachází se na severním okraji města. Byl vybudován v roce 2008. Je moderní koncepce s tobogánem a dalšími vodními atraktivitami. V oplocením areálu je i Velká travnatá plocha pro slunění včetně restauračního zařízení. V těsné blízkosti je parkoviště. Příjezd je asfaltovou komunikací od křižovatky u čerpací stanice PHM. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.50-Svitavsko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/velke-opatovice-aquapark

Česká Třebová - skiareál Peklák Ski areál

GPS poloha: 49°54'25.42"N 16°25'36.59"E

Nachází se na východním okraji města ve svahu kopce Jelenice. Červená sjezdovka je zde 776 m dlouhá o převýšení 147 m, horní stanice se nachází v nadmořské výšce 540 m. Celková její plocha je 4, 9 ha. Dvoukotvový vlek vyveze za hodinu až 1200 lyžařů. Sjezdovka je pravidelně strojově upravována a podle potřeby i technicky dosněžována. Lyžuje se zde i večer za umělého osvětlení. Pod dolní stanící u pokladny je dobře vybavené bistro s občerstvením. Vedle hlavní sjezdovky je další malý upravovaný svah s vlekem, který využívá zdejší lyžařská škola s výukou lyžování pro začínající lyžaře. Je zde i půjčovna a úschovna lyží a lyžařský servis. Aktuální stav sněhové pokrývky je denně v pravidelných intervalech snímán webkamerou. Pod areálem je rozlehlé bezplatné parkoviště. Tabulka s ceny jízdenek pro zimní období 2011-2012 je uvedena v obrazové části. Provozní doba: denní 9-16 hodin, večerní lyžování 17-21 hodin. Skiareál provozuje: Eko Bi s.r.o., Pod Jelenicí 653, 560 02 Česká Třebová Infotelefon: 731 125 800, pokladna 465 322 777, e-mail: [email protected] Půjčovna, servis, úschovna: 733 485 924, lyžařská škola: 734 862 484 Turistická mapy: KČT 1:50 000 č.49 Českomoravské mezihoří - Českotřebovsko, GOL 1:25 000 Orlicko-Třebovsko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ceska-trebova-skiareal-peklak

Skiareál Peklák, Česká Třebová Ski areál

GPS poloha: 49°54'30.28"N 16°25'46.38"E

• 800m dlouhá červená sjezdovka s převýšením 150m a umělým zasněžováním. • 80 m dlouhou sjezdovky modré obtížnosti pro výuku lyžování. • Strojově upravované svahy se systémem technického zasněžování. • Večerní lyžování. Parkování přímo u areálu zdarma. • Provoz je za příznivých podmínek od 9:00 - 16:00 každý den; noční lyžování poté od 17:00 - 21:00. • Je zde Restaurace, úschovna, ski servis a půjčovna lyžařského vybavení, lyžařská škola, infoservis • Parkoviště přímo u dolní stanice vleku – kapacita cca 200 vozidel. • PARKOVÁNÍ VŠECH VOZIDEL ZDARMA !!! Technické zařízení • doprava je zajišťována kotvovým vlekem s rychlostí 3, 5 m/ s, s kapacitou 1200 osob/ hod., počet unašečů je 81 – typ hydrodinamic, napínání lana hydraulicky v dolní stanici, průměr lana 18 mm. Dalším vlekem je vlek s nízkým vedením lana typ. Kindle s unašeči s kapacitou 600 osob/hod. • svah je upravovám rolbou Kässbohrer Pisten Bully 400 s frézou Alpin multiflex Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 9

Průvodce "Průvodce Svitavsko" • systém technického zasněžování Sufag – 6 zasněžovacích tyčí každá s max. výkonem 25 m krychlových / hod, 2 sněhová děla Sufag Supersilent s max. výkonem 65 m krychlových /hod., 3 sněhová děla Sufag Compact ECO s max. výkonem 65 m krychlových /hod 12 přípojných míst, chladící věž, zásobníky na 900 000 l vody. • osvětlení svahu z 24 míst • odbavovací systém formou bezdotykových čipových karet CENÍKY Autor článku: Alena Šreflová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/skiareal-peklak-ceska-trebova

Penzion Na Chalupě Cyklisté vítáni

GPS poloha: 49°43'9.84"N 16°16'39.36"E

Ubytování, adresa: Hegerova 100, Polička Telefon: +420605021434,+420603510898, e-mail: [email protected] Kapacita: 21 míst Možnost ubytování na jednu noc, Nabídka energeticky vydatných snídaní s minimem tuků, Možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje, Uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování jízdních kol, Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty, Rezervační servis pro zajištění dalšího ubytování, které poskytuje služby pro cyklisty, Přístup na internet, Cizojazyčné informační materiály Hodnocení: Pěkný penzion v klidné části města s příjemnou restaurací a venkovní cyklozahrádkou. Pokoje jsou velmi pěkně vybaveny. Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/penzion-na-chalupe

Svitavy - koupaliště Koupaliště

GPS poloha: 49°45'32.77"N 16°27'45.91"E

Nachází se uprostřed města. Je zde velký plavecký bazén 50 m, dětský bazén 25 m a brouzdaliště. Dále tobogán 93 m dlouhý a skluzavka, travnatá plocha pro slunění, šatny a občerstvení. V provozu je v červenci a srpnu od 9 do 20 hodin. Celodenní vstupné je 60,- Kč, děti do 6 let 20,- Kč. Velice výhodné je však tzv. rodinné vstupné. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.50 Svitavsko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/svitavy-koupaliste

Česká Třebová - Stará radnice Radnice

GPS poloha: 49°54'7.34"N 16°26'50.42"E

Nachází se na historickém Starém náměstí čp. 77 a spolu s Novou radnicí a hotelem Korado tvoří nejvýraznější průčelí náměstí. Nad vstupem do objektu je umístěna reliéfní deska s erbem Bohdaneckých z Hodkova, datovaná k roku 1547. V přízemí radnice se nachází turistické informační centrum města. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.49 Českomoravské mezihoří-Českotřebovsko, GOL 1:25 000 Orlicko-Třebovsko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ceska-trebova-stara-radnice


str. 10

Průvodce "Průvodce Svitavsko" Kostel Navštívení P. Marie - Svitavy Kostel

GPS poloha: 49°45'23.40"N 16°28'1.56"E

Kam a jak jedeme? Město Svitavy se rozkládá na samotné hranici Moravy a Východních Čech na rozloze 3 133 ha, v mírně zvlněné krajině Svitavské pahorkatiny, v nadmořské výšce 435 m n.m. Při návštěvě města byste si určitě neměli nechat ujít Kostel Navštívení Panny Marie. Původně gotický kostel vznikl kolem roku 1250. V roce 1421 se do města přestěhovala litomyšlská biskupská kapitula a kostel se stal klášterním. Premonstrátský řád zde založil i špitál, který stával poblíž kostela a byl s ním spojen podzemní chodbou. Kostel byl během let několikrát upravován a zcela byl přestavěn po velkém požáru města v roce 1781. Tato přestavba vtiskla kostelu dnešní barokní podobu. Poslední komplexní rekonstrukce probíhala v letech 1993-1994. Kostel je farním kostelem Svitavské farnosti. Vyhlídková věž: Pro návštěvníky města je vždy od června do září každou sobotu dopoledne a neděli odpoledne zpřístupněna věž kostela Navštívení Panny Marie na svitavském náměstí. Najdete v ní výstavku o historii a současnosti kostelů a kaplí ve Svitavách, Kamenné Horce, Hradci nad Svitavou a Vendolí, část mobiliáře svitavských kostelů. Především se vám zde naskytne pohled z ptačí perspektivy na město, opravené náměstí a také Javornický a Hřebečský hřeben. Autor článku: Alexandr Arabadžiev Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kostel-navstiveni-p-marie-svitavy

Česká Třebová – rotunda sv. Kateřiny Rotunda

GPS poloha: 49°54'15.84"N 16°27'1.69"E

Na stopu románské rotundy v České Třebové mě přivedly různé výstavy v šumperském Vlastivědném muzeu. Tato památka je zde totiž prezentována jako – od mého rodného města - nejblíže se nacházející románská stavba. Pozdně románská rotunda sv. Kateřiny pochází – snad - z I. poloviny 13. století a je – údajně – jedinou dochovanou románskou stavbou ve východních Čechách (ne, že bych si ve slovech snad a údajně nějak liboval, ale historii mnohých našich památek opravdu stále halí neprůhledný oblak tajemství) . Byla centrem osady, založené nad pravým břehem Třebůvky během tzv. české kolonizace. Samotná Česká Třebová byla založena až o nějaké půlstoletí později. Dnes se - mnohokrát opravovaná a přestavovaná – rotunda nachází za ohradní zdí, která oddělovala - až do roku 1905 – zdejší hřbitov od „zbytku světa“. Koncem 16. století rotundu doplnila polodřevěná zvonice, která sloužila i jako vstupní brána do hřbitovního areálu. Místní tuto stavbu nazývají Kostelíček a v ulici, nacházející se pod rotundou, která se jmenuje „U kostelíčka“, se vždy při listopadovém svátku sv. Kateřiny koná tzv. Jabkancová pouť (jabkance jsou sladké bramborové placky, plněné tvarohem) Vznik kaple je spojován převážně s několika zázračnými legendami, ale něco málo o její výstavbě historikové – bez záruky – přece jen prozradili. Její stavba souvisí se založením města a původně snad plnila funkci soukromé kaple neznámého šlechtice. Až později začala kaple, poprvé písemně zmiňovaná roku 1335, sloužit obyvatelům nově vzniklého města. Po zbytek své historie byla rotunda mnohokrát opravována a přestavována, např. ze 14. století pocházejí gotické úpravy (kamenné ostění kolem západního vstupu do lodi, asymetrická Křížová klenba v apsidě s konzolami dvou žeber v podobě silně stylizovaných lidských tváří, snad stavitele a donátora stavby kaple. Další – tentokrát renesanční – přestavba rotundy přichází okolo roku 1566, kdy také její fasádu zkrášlí sgrafita. Přichází rok 1746 a další změna. Před oběma vstupy se objevily dřevěné předsíně, sloužící i k ukládání pohřebních potřeb. Vzhledem k tomu, že v té době také přestává stačit kapacita hřbitova u kaple, byla k rotundě přistavěna kostnice k ukládání kostí ze zrušených hrobů. Vstup do ní vedl z nově vybudované sakristie která se nacházela nad kostnicí. Dalších změn se rotunda dočká roku 1840, kdy jsou obě zchátralé předsíně strženy a tu před hlavním vstupem nahradí předsíň zděná, postavená v klasicistním stylu. Došlo také ke zrušení kostnice. V roce 1905 je zrušen hřbitov, kaple přestává plnit svou funkci a začíná chátrat. V roce 1916 je kaple uzavřena a jednání o její rekonstrukci začnou až po skonšení I. světové války. Roku 1920 pak začíná rekonstrukce kaple, Při ní bylo zjištěno, že původně byla apsida asi o 1,5 metrunižší než loď. Sgrafita rámovala i okna, která se nacházela jinde než ta dnešní. Nálezy klenebních patek potvrdily, že plochostropá loď byla dříve zaklenutá. Došlo také ke změně interiéru, např. ke zkrácení kruchty z roku 1874, kterou zdobí řada obrazů světců od českotřebovského malíře betlémů Karla Jankeleho Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 11

Průvodce "Průvodce Svitavsko" staršího (sv. Jan Křtitel, Panna Marie, sv. Jakub, sv. Petr, sv. Pavel a sv. Antonín Paduánský). Opravena byla také blízká zvonice z přelomu 16. a 17. století. Došlo k probourání přízemí (dříve márnice), čímž vznikla nová brána do areálu. Rotunda byla znovu vysvěcena roku 1922. Poslední velké opravy pak byly dokončeny v roce 2002. Při nich se zrestaurovaly malby na kruchtě a oltář, v jehož centru se nachází pozdně gotická plastika sv. Kateřiny Alexandrijské, která pochází z období let 1500-1600. Ta drží v pravé ruce meč (její atribut) a v levé knihu (symbol vzdělanosti). Oltář kaple pochází ze III. čtvrtiny 17. století a kromě sv. Kateřiny jej zdobí také plastiky dalších světců (sv. Rochus, .sv. Šebastián, sv. Růžena z Limy a sv. Rozálie). Na vrchol oltáře je umístěna Kalvárie, která – překvapivě – vznikala v několika různých obdobích. Autor ani jedné sochy není znám. Od roku 2002 slouží kaple opět svému účelu a – díky opravě barokních varhan v roce 2006 - i jako koncertní sál. Z architektonického hlediska se jedná o jednoduchou stavbu, jejíž exteriér je členěný jen venkovní římsou a čtyřmi okny. Střechu tvoří báň s lucernou a cibulkou, krytina je šindelová. S kruhovou rotundou, pod jejímiž základy se nachází krypta, je spojena podkovovitá apsida s gotickou klenbou. V nejbližším okolí rotundy můžeme ještě vidět – již zmíněnou – polodřevěnou zvonici, kamenný kříž z roku 1782 a bývalý hřbitov, ohrazený opukovou zdí (byli zde pohřbeni např. spisovatel H. G. Schauer, literát F. P. Volák, českotřebovský farář Josef Tupec nebo místní hudební skladatel M. Broulík. Zatímco rotunda je postavená z opukového kamene, zachovalé náhrobky jsou zhotoveny z hořického pískovce. Autor článku: Marek Cabák Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ceska-trebova-rotunda-sv-kateriny

Polička - muzeum Muzeum

GPS poloha: 49°42'53.87"N 16°15'52.17"E

Jedná se o historickou budovu na rohu Tylovy a Šaffovy ulice, která byla v roce 1934 věnována místnímu Muzejnímu spolku. Do té doby byla sídlem chlapecké měťanské školy, kterou navštěvoval i nejvýznamnejší zdejší rodák hudební skladatel Bohuslav Martinů. V nedávné době prošel celý objekt rozsáhlou rekonstrukcí a byly zde vybudovány nové moderní expozice. Hlavní je pak Historie města Poličky a okolí, která se snaží návštěvníka vtáhnout do dávných časů našich předků. Samostatnou expozicí je i Sklářství na Horácku s ukázkou sklářské produkce na českomoravském pomezí. Dále je zde i ukázka školní třídy z doby mládí B. Martinů. Závěrečná část je věnována životu a tvorbě dohoto našeho významného hudebního skladatele. Turistiská mapa KČT 1:50 000 č.48 Žďárské vrchy Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/policka-muzeum

Svitavy - kostel sv. Josefa Kostel

GPS poloha: 49°45'8.42"N 16°28'14.13"E

Kostel sv. Josefa ve Svitavách. Pseudorománský kostel byl založen r. 1894 podle plánů vídeňského architekta Josefa Schmalzhoffera. Stavebníkem byla firma Václava Ryšavého. Výmalba je dílem Erwina Bubenika z Lince, dokončena r. 1910, sochy Max Schmalzl. Hlavní a další 4 oltáře a kazatelnu zhotovil Ferdinand Stufflesser z Tyrolska, oltářní stůl zhotovil J.E.Tomala z Brna. Na stěnách lodi jsou sochy sv. Josefa, sv. Ondřeje a sv. Jakuba. Kostel byl vysvěcen r. 1896, ke kostelu přiléhal Klášter redemptoristů. Ti byli vyhnáni r. 1950 při akci StB, dnes zde sídlí lůžkové oddělení svitavské nemocnice. Lidově se kostelu říká červený kostel podle použitého materiálu. Kostel je umístěn v bývalé samostatné obci Čtyřicet Lánů, dnes součást Svitav. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/svitavy-kostel-sv-josefa


str. 12

Průvodce "Průvodce Svitavsko" Polička - městské hradby Hradby

GPS poloha: 49°42'47.45"N 16°15'53.78"E

Poličské hradby byly zbudovány v polovině 14. století. Hlavní hradba má šířku 2, 5 m a výška hradeb dosahovala až 10 m. Celý hradební okruh dlouhý 1220 m byl zesílen 19 půlválcovými baštami s věžemi o celkové výšce až 22 m. Význam opevnění však od konce 16. století postupně klesal a definitivní zánik jeho funkčnosti přinesly změny válečné techniky v období třicetileté války. Městské hradby v Poličce patří dnes co do půdorysné celistvosti k nejlépe dochvalým městským fortifikacím v České republice. Dnes je část ochozů rekonstruované partie hlavní hradby s několika věžemi zpřístupněna veřejnosti. Prohlídky probíhají každou hodinu a výchozím bodem je místní informační centrum, které se nachází na historickém Palackého náměstí. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.48 Žďárské vrchy Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/policka-mestske-hradby

Kino Vysočina Ostatní

GPS poloha: 49°42'13.00"N 16°37'15.38"E

Kino Vysočina – Žďár nad Sázavou Digitální biograf, s 3D technologií, postavený před rokem 1970, s kapacitou 570 diváků. Modernizace spojená s digitalizací zvuku a obrazu proběhla v r. 2012, plánuje se další modernizace. Program kina na: http://www.zdarns.cz/volny-cas/kino.asp Souřadnice kina: 49°33'48.018"N, 15°56'0.315"E Autor článku: Miloslav Sláma Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kino-vysocina

Moravská Třebová - náměstí T.G. Masaryka Náměstí

GPS poloha: 49°45'28.66"N 16°39'50.76"E

Náměstí T. G. Masaryka v Moravské Třebové tvoří přirozený historický střed města. Po zásluze bylo vyhlášenou roku 1980 městskou památkovou rezervací. Najdete zde spoustu krásných domů a dalších památek. Na Náměstí T. G. Masaryka zůstal zachován unikátní soubor gotických a renesančních měšťanských domů, postavených z kamene a cihel. Ty byly postaveny v 16. století po velkých požárech města. Ve vstupních síních přízemí můžete obdivovat krásu hřebínkových či sklípkových kleneb, žeber, svorníků a konzol. Některé domy jsou opatřeny portály se znaky pánů z Boskovic a z Lipé, na jejichž výstavbu tehdy přispíval i majitel panství. Z jednoho z měšťanských domů vystupuje do náměstí zajímavý dřevěný výklenek. V tomto domě kdysi u svého švagra pobýval Jan Ámos Komenský, předtím než musel opustit vlast po bitvě na Bílé Hoře. MĚSŤANSKÝ DŮM Č. 27 Dům s číslem 27 stojí hned vedle průchodu na Kostelní náměstí. V roce 2014 zde sídlila lékárna. Budova upoutá pozoruhodným vstupním renesančním portálem z roku 1553. Portál nese znaky Boskoviců a pánů z Lipé. Vstupní mázhaus je zaklenutý hvězdicovou hřebínkovou klenbou se středním svorníkem, který nese opět znak Boskoviců. MĚSŤANSKÝ DŮM Č.23 Dům číslo 23 na první pohled upoutá arkýřem ve výši prvního patra. V roce 2014 zde byla prodejna zeleniny. Arkýř je výstupek, vyčnívající z průčelí budovy nebo z jejího nároží, který je posazený na nosnících vystupujících ze zdiva nebo na trámech stropu nad přízemím. Arkýř rozšiřuje vnitřní prostor budovy a umožňuje výhled podél fasády do strany. Na rozdíl od rizalitu nevystupuje z průčelí od základů, ale až v některém z vyšších pater. Ve středověku byly arkýře důležitou obrannou součástí budov. Zabezpečovaly lepší výhled na obrannou zeď a umožňovaly chráněnou střelbu proti útočníkům. V arkýřích se také budovaly toalety (prevéty). MĚSŤANSKÝ DŮM Č.9 Dům s číslem 9 je goticko - renesanční budova s pozdně barokním průčelím. V roce 2014 zde byla prodejna květin. V přízemí objektu se dochovaly renesanční malby. MĚSŤANSKÝ DŮM Č. 2 Dům s číslem 2 stojí na rohu náměstí. Hřebínkové klenby domu se sbíhají do čtyř kamenných svorníků se znaky rodu Boskoviců, pánů z Lipé, moravskou orlicí a monogramem majitele s letopočtem 1546. Kolem svorníků jsou dochovány nově restaurované renesanční výmalby. V mázhausu najdete bohatě členěný pískovcový portál s německým a latinským nápisem z roku 1540. Na fasádě domu je umístěna pamětní deska na J.K. Tyla. MĚSŤANSKÝ DŮM Č.8 V domě s číslem 8 nocovala při své cestě po severních zemích v roce 1758 rakouská císařovna a česká královna Marie Terezie, její manžel František Lotrinský a syn Josef II. Městští zastupitelé jí tehdy předložili žádost o povolení zřízení gymnázia v Moravské Třebové. V roce 2014 byste zde našli bar a hernu. MĚSŤANSKÝ DŮM Č.16 Dům s číslem 16 obývala v roce 2014 Česká pojišťovna. Budova má bohatě zdobený kamenný renesanční portál z roku 1540. Jejím autorem je italský umělec a na portálu najdete latinské a Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 13

Průvodce "Průvodce Svitavsko" německé nápisy. MĚSŤANSKÝ DŮM Č. 22 Dům číslo 22 stojí v dalším z rohu náměstí a téměř zasahuje do ulice, vybíhající z centra města. Jedná se o dům s vysoce plastickými a polychromovanými kamennými konzolami uvnitř mázhausu. Najdete zde ležícího andílka s lebkou a přesýpacími hodinami a nápisem ,, dnes mně, zítra tobě" , dále se zde nachází hlava blázna s čepicí a rolničkami či konzole s letopočtem 1586. Mázhaus je rozměrná místnost zaujímající celou přední část přízemí patrového gotického či renesančního měšťanského domu. MĚSŤANSKÝ DŮM Č.26 V domě číslo 26 v roce 2014 sídlila Komerční banka. Celá fasáda domu je nápaditě zdobena. MĚSŤANSKÝ DŮM Č.39 V domě číslo 39 v roce 2014 byla prodejna zdravé výživy. V tomto domě se narodil 31. července 1849 Ludwig Vincenz Holzmeister. Moravskotřebovský rodák, mecenáš, cestovatel a později newyorský podnikatel Ludwig Vincenz Holzmeister (1849 1923) při výpravách do Japonska, Indie i severní Afriky vytvořil unikání etnografickou sbírku, jejíž velkou část věnoval muzeu v rodném městě. MĚSŤANSKÝ DŮM Č.37 Dům s číslem 37 je gotická budova z doby po roce 1509 s největším mázhausem, jehož bohatá hřebínková klenba má kamenné svorníky se znaky města a rodu Boskoviců. Hlavice sloupu je datovaná k roku 1547. V roce 2014 zde byla prodejna Hedva. MĚSŤANSKÝ DŮM Č.35 V domě číslo 35 byste si roku 2014 mohli posedět u kávy či čaje a sníst dobrý zákusek. Jedná se o gotický dům z doby po roce 1509, v přízemí najdete goticko - renesanční vstupní portál s reliéfními dobovými znaky Boskoviců a pánů z Dubé. MOROVÝ SLOUP Uprostřed náměstí se nachází morový sloup, postavený v letech 1717 - 1720 na paměť morové epidemie. Na mor tenkrát zemřelo asi 900 lidí, což představovalo polovinu obyvatel města. Byla to největší a zároveň poslední morová nákaza v Evropě. V červenci roku 1717 byl položen základní kámen sloupu a autorem sochařské výzdoby byl olomoucký sochař Jan Sturm. Na sloupu je nahoře Panna Marie Immaculata, pod ní sedí na římse tři andílci. Pod nimi jsou ve dvou řadách moroví světci. V horní řadě ve směru od radnice doprava stojí Josef s Ježíškem v náručí, dále Antonín Paduánský, poté Petr, který se opírá o velký kříž a nakonec je zde Jan Nepomucký. V dolní řadě stojí sv.Šebestián, zasažený zlacenými šípy, dále sv. Roch s morovými ranami, poté František Borgiáš s kardinálským kloboukem a poslední je Karel Boromejský. Dole v jeskyňce leží sv. Rozálie. RADNICE První budova radnice byla dřevěná. Roku 1475 prodal třebovský panský úředník spravující město ( fojt ) starou radnici městu. Od té doby městská rada využívala starou dřevěnou budovu fojtství až do požáru města roku 1509. Následovala obnova města a podle městské kroniky postavil stavitel Hieronymus Bubenský roku 1521 věž a o dva roky později dokončil i pozdně gotickou radniční budovu. Ta byla silně poškozena dalším požárem roku 1541, dochovalo se z ní pouze přízemí. Torzo budovy sloužilo v provizorním stavu po dvě další dekády, roku 1542 byla obnovena pouze věž. Důkladná přestavba v renesanční budovu byla dokončena roku 1560. Součástí radnice byla i hodinová věž. Další drobnější úpravy však pokračovaly i v dalších letech, o čemž svědčí letopočty 1564 v horním mázhauzu. Během roku 1565 stavba pokračovala budovou dvorního křídla. Po požáru věže roku 1726 ležela téměř 40 let v troskách, teprve roku 1764 byl nad hranolovou renesanční část přidána osmiboká nástavba. Druhé patro pochází z roku 1824. V budově se dochovaly místnosti s křížovými a síťovými klenbami, svorníky, polychromovaná žebra, renesanční konzoly, kamenné portály, v zadním traktu arkáda se sgrafitovou omítkou. V pracovně starosty, původně síni konšelů, se zachovala renesanční freska Šalamounův soud z doby kolem roku 1560. KAŠNA Na náměstí se nachází také zmodernizovaná kašna. Má hranatý tvar, uprostřed je umístěn podstavec, ze kterého jsou vyvedeny okapy pro vodu, která z něj vytéká. Na podstavci stojí barokní pískovcová socha sv. Floriána, patrona hasičů, který byl zvolen vcelku pochopitelně, vzhledem k častým požárům města. HISTORIE MĚSTA Moravská Třebová byla založená kolem roku 1257 Borešem z Rýzmburka jako typické kolonizační město s pravidelným půdorysem. Největšího rozkvětu se jí dostalo v období vlády pánů z Boskovic a Ladislava Velena ze Žerotína (1486–1622), kdy byla centrem humanistické vzdělanosti a získala přízvisko Moravské Athény. Z této doby se dochovala i jedna z nejstarších renesančních památek na sever od Alp, zámecký portál z roku 1492. V centru města lze obdivovat pozdně gotické a renesanční mázhauzy, které nemají kvalitou i počtem zachovaných artefaktů v ČR obdoby. Na rozdíl od mázhauzů renezanční fasády domů vzaly za své při požárech v letech 1840 a 1844, zachovalo se několik portálů a renesanční arkýř. Hodnotná umělecká díla jsou zachována i z období baroka, kdy ve městě působili umělci J. T. Super a J. Pacák. Pro svůj ojedinělý soubor architektonických klenotů se Moravská Třebová stala roku 1980 městskou památkovou rezervací. http://www.mtrebova.cz/mesto/historie-a-pamatky Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/moravska-trebova-namesti-t-g-masaryka

Moravská Třebová – smírčí kříže Kříž

GPS poloha: 49°46'19.34"N 16°40'1.02"E

Smírčí kříže patří k nejzajímavějším a nejtajemnějším památkám, se kterými se na území Čech, Moravy a Slezska můžeme potkat. Tyto památky, provázené legendami i utrpením, tiše připomínají tragické události, které se v dávných dobách mezi lidmi odehrály. Můžeme je vidět stojící jako hrdé stožáry i zapadlé až po ramena v bahně staletí, vsazené do zdí i částečně zničené. Oblast Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 14

Průvodce "Průvodce Svitavsko" východočeské části Českomoravského pomezí je na tyto památky nezvykle bohatá. Nejen počtem, ale i krásou a velikostí jednotlivých křížů. A renesanční perla této oblasti, tedy Moravská Třebová, je toho reprezentativním příkladem. V části tohoto města, která se nazývá Sušice, jsou takové kříže dva. První z nich je nezvykle vysoký pískovcový kamenný kříž, otočený k západu, s výraznou nikou v horní části kříže. Tento výklenek však byl do kříže vytesán pravděpodobně až druhotně. Na levém rameni je drobně vyrytý letopočet 1765 a velká písmena L a I. Kříž se nachází v zahradě soukromého objektu a udivuje svými, v pravdě gigantickými, rozměry, zejména výškou. Kříž je totiž vysoký 203 cm(!), široký 89 cm a hluboký 38 cm. Údajně se kříž nachází na svém původním místě a – podle lidového podání - by měl být svým původem a příběhem nějak spojen s druhým zdejším křížem, od kterého je vzdálen jen pár stovek metrů Druhý pískovcový kříž patří mezi typy tzv. tlapaté. Na čelní straně, natočené k severu, má vytesaný umělecky zdařilý reliéf Ukřižování Krista, v horní části kartuše s nápisem „INRI“, textem „ANO“ a datací letopočtem 1776 s obrácenou číslicí šest. U nohou Krista je vidět téměř nečitelný německý nápis, na kterém je údajně uvedeno: „IST HIR BEGRABEN DOROHTEA WINKLERIN UND ANNA FREUTZTIN“, což v překladu znamená: „Je zde pochována Dorohtea Winklerin a Anna Freutztin“. Jednalo se o dvě ženy, které zemřely při morové epidemii. Na zadní straně kříže se nachází nedokončený nebo silně zvětralý reliéf se stejným motivem jako na straně čelní. Je dokonce pravděpodobné, že se jedná o původní čelo této památky. Rozměry tohoto kříže jsou 135 x 60 x 25 cm. Kříž byl podle pověsti postaven jako památka smrti dvou bratrů, kteří se vzájemně zabili. Jeho, zřejmě druhotný, význam vyplývá z nápisu. Kříž je tedy jistě starší než uvádí vytesaný letopočet. Kříž také zřejmě nestojí na původním místě a dnes je v podstatě zajímavým barokním náhrobníkem. Místní pověsti spojují oba sušické kříže v upomínku jedné události. Podle pověsti se na březích potoka měli utkat dva bratři v souboji o dívku. Oba bratři se vzájemně zastřelili šípy. Na památku této tragické události byly na místech jejich smrti vztyčeny dva kříže. Další pověst vypráví o plátenickém tovaryši a jeho milé, kteří se ze strachu před Tureckým zajetím vzájemně zastřelili. Výrazně odlišná podoba obou křížů však nenasvědčuje tomu, že by byly zhotoveny zároveň a ke stejné události, jak tomu napovídají pověsti. Je ovšem možné, že druhý kříž měl původně stejnou podobu jako ten první, ale byl později upraven do své současné podoby. V Moravské Třebové se snad nacházely ještě další dva smírčí kříže, z nichž jeden údajně pocházel již z poloviny 16. století. Jejich osud je však neznámý a není ani jisté, jestli zde tito němí svědkové zločinů minulosti někdy opravdu stáli. Autor článku: Marek Cabák Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/moravska-trebova-smirci-krize

Česká Třebová – Staré náměstí Náměstí

GPS poloha: 49°54'6.55"N 16°26'51.54"E

Historické centrum České Třebové bylo roku 1995 prohlášeno Městskou památkovou zónou. Skutečným středem historického jádra tohoto východočeského města je Staré náměstí, vkusně rekonstruované v roce 1996. A je pravdou, že pro člověka, který Českou Třebovou považuje pouze za velké nádraží a pár „špinavých činžáků“ kolem železniční trati, je dnes tato část města skutečným zjevením. Staré náměstí je staré jako město samo, bylo totiž založeno koncem 13. století. Jedná se o tzv. slezský typ náměstí, tedy náměstí pravoúhlé, se dvěma souběžně probíhajícími ulicemi. Původní zástavba byla dřevěná a nejstarší zdejší zděnou budovou je renesanční „Stará“ radnice z I. poloviny 16. století, přesněji z roku 1547. Dnes je již tento – později několikrát upravený – objekt prohlášen za kulturní památku. V průčelí radnice můžete vidět erb majitele tehdejšího panství Petra Bohdaneckého z Hodkova. Další kulturní památkou na Starém náměstí je Mariánský sloup z roku 1706. Sloup, o kterém dodnes nikdo netuší, proč vlastně byl postaven. Drtivá většina těchto sloupů byla totiž stavěna jako dík občanů města za odvrácení morové epidemie, která však v České Třebové zřejmě nikdy nebyla. Jedná se o velmi jednoducjý sloup, tvořený podstavcem, tělem sloupu a vrcholovou - raně barokní - sochou Immaculaty, tedy Panny Marie Neposkvrněného početí. Sloup pravděpodobně pochází z díly olomouckého sochaře Jana Sturmera a na čele jeho podstavce se v kartuši nachází chronogram s letopočtem vzniku. Je hodně nezvyklé, že skutečně městský charakter získává náměstí až v průběhu 19. století. Z tohoto období je také naprostá budov, pouze domy čp. 41 a 42 jsou ze 60. let minulého století, kdy byly postaveny jako náhrada původních staveb, které padly za oběť požáru. Zajímavé je, že takto nově vzniklý dům „U kohouta“ je dnes jednou z „nejoriginálnějších“ staveb na náměstí. Novostavbou je i hotel Korado, pocházející z roku 1996. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 15

Průvodce "Průvodce Svitavsko" A co na náměstí můžeme vidět ještě. Není toho rozhodně málo. Zajímavým objektem je budova Městského úřadu. Jedná se o bývalou školu, pocházející z roku 1865, „produkt“ místního stavitele Jana Žáka, postavený podle návrhu Jana Ullika z Ústí nad Orlicí. Nachází se zde také novodobá kašna z roku 1996, stojící na místě sousoší Sbratření od sochaře Karla Pokorného (dnes v parku před železniční poliklinikou) nebo dům čp. 11 z roku 1803; původně další školní budova, která je dnes Městským muzeem. A neměli bychom opomenout ani místní informační centrum, které může všem zájemcům nabídnout dostatečné množství potřebných materiálů. Autor článku: Marek Cabák Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ceska-trebova-stare-namesti


str. 16

Průvodce "Průvodce Svitavsko"

Recommend Documents