Nezaměstnanost v letech a návrh jiného řešení aktivní politiky zaměstnanosti v Mikroregionu Svitavsko

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Nezaměstnanost v letech 2001-2012 a návrh jiného řešení aktivní politiky zaměstnanosti v Mikroregionu Svitavsko Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Jan Hodač

Lenka Petrová

Brno 2012

Děkuji vedoucímu mé bakalářské práce Mgr. Janu Hodačovi za podporu při psaní, ochotu, trpělivost, cenné rady a odborné vedení, které mi poskytl při zpracování této práce. Dále děkuji Mgr. Davidu Hampelovi, Ph.D. za vstřícnost a cenná doporučení.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Nezaměstnanost v letech 2001-2012 a návrh jiné aktivní politiky zaměstnanosti v Mikroregionu Svitavsko vypracovala samostatně, s využitím zdrojů, které v práci řádně cituji a uvádím v seznamu literatury.

V Brně dne 25. května 2012

Podpis:

Abstract This bachelor thesis deals with unemployment in 2001-2012 and the proposal of other active employment policy. Attention is paid to Microregion Svitavsko. The literature search part describes the basic concepts of unemployment and the analysis of active and passive employment policy. The practical part consists of Microregion Svitavsko analysis and the analysis of unemployment in this area. There are also destribed other parameters influencing the rate of unemployment and created predictions of future unemployment.Conclusion describes possible alternative solutions of active employment policy. Keywords Registered unemployment rate, Microregion Svitavsko, prediction of unemployment.

active

employment

policy,

Abstrakt Práce se zabývá nezaměstnaností v letech 2001-2012 a návrhem jiné aktivní politiky zaměstnanosti. Pozornost je věnována Mikroregionu Svitavsko. V části rešerše literatury jsou popsány základní pojmy z oblasti nezaměstnanosti a rozbor opatření aktivní a pasivní politiky zaměstnanosti. Praktickou část tvoří analýza Mikroregionu Svitavsko a analýza vývoje nezaměstnanosti v této oblast. Rovněž jsou zde popsány další ukazatele ovlivňující míru registrované nezaměstnanosti a predikce budoucího vývoje nezaměstnanosti. V závěru jsou popsány možné alternativy řešení aktivní politiky zaměstnanosti. Klíčová slova Registrovaná míra nezaměstnanosti, Mikroregion Svitavsko, aktivní politika zaměstnanosti, predikce nezaměstnanosti.

Obsah

5

Obsah 1 Úvod a cíl práce

12

1.1

Úvod..................................................................................................................................12

1.2

Cíl práce ............................................................................................................................12

2 Rešerše literatury

13

2.1

Práce ..................................................................................................................................13

2.2

Regionální trh práce ........................................................................................................13

2.3

Nezaměstnanost ..............................................................................................................15

2.4

Míra registrované nezaměstnanosti...............................................................................15

2.5

Druhy nezaměstnanosti a její příčiny............................................................................16

2.5.1

Dělení nezaměstnanosti podle jejího druhu.......................................................16

2.5.2

Dělení nezaměstnanost podle hlediska dobrovolnosti.....................................17

2.5.3

Dělení nezaměstnanosti dle doby trvání.............................................................17

2.6

Aktivní politika zaměstnanosti ......................................................................................19

2.6.1

Rekvalifikace...........................................................................................................19

2.6.2

Investiční pobídky .................................................................................................20

2.6.3

Veřejně prospěšné práce.......................................................................................20

2.6.4

Společensky účelná pracovní místa .....................................................................21

2.6.5

Překlenovací příspěvek..........................................................................................21

2.6.6

Příspěvek na zapracování......................................................................................22

2.6.7

Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program ................................22

2.6.8

Ostatní služby poskytované nezaměstnaným ....................................................22

2.7

Pasivní politika zaměstnanosti.......................................................................................23

2.7.1

Podpora v nezaměstnanosti .................................................................................23

2.7.2

Podpora při rekvalifikaci.......................................................................................23

2.8

Struktura nezaměstnaných a její hlediska třídění ........................................................24

2.9

Struktura regionu .............................................................................................................24

Obsah

6

3 Analýza Mikroregionu Svitavsko

25

3.1

Historický popis vybavenosti regionu Svitavy ............................................................ 25

3.2

Geografický popis Mikroregionu Svitavsko ................................................................ 27

3.2.1

Průmyslová zóna Paprsek..................................................................................... 28

3.2.2

Dopravní infrastruktura........................................................................................ 29

3.3

Demografický popis Mikroregionu Svitavsko............................................................. 32

3.3.1

Vzdělanostní struktura obyvatelstva ................................................................... 32

3.3.2

Počet a věk obyvatel.............................................................................................. 35

3.3.3

Struktura ubytovacích jednotek........................................................................... 37

3.3.4

Struktura podniků a jejich zaměření ................................................................... 38

3.3.5

Vývoj nabídky pracovních míst dle profesí ....................................................... 40

3.3.6

Politický vývoj........................................................................................................ 41

3.4

Analýza obdobného mikroregionu ............................................................................... 44

4 Analýza nezaměstnanosti 4.1

Struktura nezaměstnanosti v porovnání s celostátním průměrem........................... 50

4.1.1 4.2

50

Modelování trendu míry registrované nezaměstnanosti .................................. 51

Analýza ukazatelů ovlivňujících nezaměstnanost ....................................................... 58

4.2.1

Sezónní práce ......................................................................................................... 58

4.2.2

Přírůstek obyvatelstva ........................................................................................... 58

4.2.3

Nabídka a poptávka na pracovním trhu............................................................. 59

4.3

Vysvětlení trendu nezaměstnanosti v letech 2001-2012............................................ 62

4.4

Předpověď pokračování trendu nezaměstnanosti...................................................... 64

4.5

Analýza efektivity aktivní politiky zaměstnanosti....................................................... 66

4.6

Návrh jiné aktivní politiky zaměstnanosti ................................................................... 69

5 Diskuze výsledků

72

6 Literatura

76

A

Míra registrované nezaměstnanosti v Mikroregionu Svitavsko (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2012d), vlastní zpracování 82

Obsah

B

Plochy vhodné pro podnikání v Mikroregionu Svitavsko (Mikroregion Svitavsko, 2004)

7

83

Seznam obrázků

8

Seznam obrázků Obrázek č. 1 Mapa území Mikroregionu Svitavsko, (Mikroregion Svitavsko, 2009) 28 Obrázek č. 2 Mapa výstavby rychlostní silnice R35 (Ředitelství silnic a dálnic ČR, 2010) 30 Obrázek č. 3 Hranice produkčních možností (Trh a základní elementy trhu) 68

Seznam grafů

9

Seznam grafů Graf č. 1 Výše měsíční minimální mzdy v ČR a její vývoj (Český statistický úřad, 2012a), vlastní zpracování 14 Graf č. 2 Míra nezaměstnanosti v ČR – srovnání metodiky ČSÚ a MPSV (Český statistický úřad, 2012b; Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2012a), vlastní zpracování 16 Graf č. 3 Krátkodobá nezaměstnanost v ČR v letech 2001-2010 (Český statistický úřad, 2011), vlastní zpracování 17 Graf č. 4 Dlouhodobá nezaměstnanost ČR v letech 2001-2010 v tis. (Český statistický úřad, 2011), vlastní zpracování 18 Graf č. 5 Porovnání krátkodobé a dlouhodobé nezaměstnanosti v ČR v letech 2001– 2010 v tis. (Český statistický úřad, 2011), vlastní zpracování 19 Graf č. 6 Vzdělanostní struktura obyvatel v Mikroregionu Svitavsko v roce 2001 (ČSÚ, 2011), vlastní zpracování 33 Graf č. 7 Vzdělanostní struktura obyvatel v Mikroregionu Svitavsko v roce 2001 (ČSÚ, 2011), vlastní zpracování 34 Graf č. 8 Změna vzdělanostní struktury obyvatel v Mikroregionu Svitavsko od roku 2001 (ČSÚ, 2011), vlastní zpracování 35 Graf č. 9 Vývoj počtu obyvatel v Mikroregionu Svitavsko, (Český statistický úřad, 2012d), vlastní zpracování 36 Graf č. 10 Vývoj nabídka pracovních míst v Mikroregionu Svitavsko (1/2), (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2012b), vlastní zpracování 40 Graf č. 11 Vývoj nabídky pracovních míst v Mikroregionu Svitavsko (2/2), (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2012b), vlastní zpracování 41 Graf č. 12 Zvolení zastupitelé Mikroregionu Svitavsko v roce 2002 (Volby.cz, 2012), vlastní zpracování 42 Graf č. 13 Zvolení zastupitelé Mikroregionu Svitavsko v roce 2006, (Volby.cz, 2012), vlastní zpracování 43 Graf č. 14 Zvolení zastupitelé Mikroregionu Svitavsko v roce 2010 (Volby.cz, 2012), vlastní zpracování 43 Graf č. 15 Vývoj nabídky pracovních míst v Mikroregionu Jindřichohradecko 1/2, (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2012b), vlastní zpracování 45 Graf č. 16 Vývoj nabídky pracovních míst v Mikroregionu Jindřichohradecko 2/2, (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2012b), vlastní zpracování 46 Graf č. 17 Zvolení zastupitelé Mikroregionu Jindřichohradecko v roce 2002, (Volby.cz, 2012), vlastní zpracování 46 Graf č. 18 Zvolení zastupitelé Mikroregionu Jindřichohradecko v roce 2006, (Volby.cz, 2012), vlastní zpracování 47 Graf č. 19 Zvolení zastupitelé Mikroregionu Jindřichohradecko v roce 2010, (Volby.cz, 2012), vlastní zpracování 47 Graf č. 20 Vývoj nezaměstnanosti v Mikroregionu Jindřichohradecko v letech 20012011, (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2012d), vlastní zpracování 48

Seznam grafů

10

Graf č. 21 Průměrná míra registrované nezaměstnanosti v letech 2001-2012 (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2012d), vlastní zpracování 50 Graf č. 22 Průměrná míra registrované nezaměstnanosti v okrese Svitavy 2001-2011 (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2012d, Český statistický úřad, 2012g), vlastní zpracování 51 Graf č. 23 Křivka vývoje míry registrované nezaměstnanosti v letech 2001 – 2010, 2011 (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2012d), vlastní zpracování 52 Graf č. 24 Časová řada vyrovnaná matematickou křivkou (vlastní zpracování) 53 Graf č. 25 Graf reziduí (vlastní zpracování) 55 Graf č. 26 Kvantil-Kvantilový graf (vlastní zpracování) 56 Graf č. 27 Hustota normálního rozdělení pravděpodobnosti (vlastní zpracování) 56 Graf č. 28 Přírůstek obyvatel, (Český statistický úřad 2012h), vlastní zpracování 59 Graf č. 29 Poptávka po pracovní síle v okrese Svitavy, Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2012b), vlastní zpracování 60 Graf č. 30 Nabídka pracovní síly v okrese Svitavy, (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2012b), vlastní zpracování 61 Graf č. 31 Nabídka pracovní síly v Mikroregionu Svitavsko, (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2012b), vlastní zpracování 61 Graf č. 32 Vývoj HDP v ČR v letech 2001 – 2011 (Kurzy.cz, 2012) 64 Graf č. 33 Produkční mezera ČR v letech 1997-2012 (Ministerstvo financí ČR, 2012) 64 Graf č. 34 Model predikce míry registrované nezaměstnanosti v Mikroregionu Svitavsko (vlastní zpracování) 65 Graf č. 35 Predikované hodnoty míry registrované nezaměstnanosti (vlastní zpracování) 66 Graf č. 36 Počet umístěných úspěšně rekvalifikovaných uchazečů (v %) v Mikroregionu Svitavsko, (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2012c), vlastní zpracování 67 Graf č. 37 Nelineární vztah APZ vynaložených výdajů (vlastní zpracování) 68

Seznam tabulek

11

Seznam tabulek Tabulka č. 1 Počet obyvatel podle věkových skupin k 31. 12. 2010, (Český statistický úřad, 2012d), vlastní zpracování 37 Tabulka č. 2 Bytová výstavba v letech 2001-2010, (Český statistický úřad, 2012e), vlastní zpracování 38 Tabulka č. 3 Ekonomické subjekty se sídlem na území obcí k 31. 12. 2010, (Český statistický úřad, 2012f), vlastní zpracování 39

Nezaměstnanost v letech 2001-2012 a návrh jiného řešení aktivní politiky zaměstnanosti v Mikroregionu Svitavsko 12

1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Nezaměstnanost je významný ekonomický, sociální a politický problém každé ekonomiky, kterému věnuje vysokou pozornost nejen odborná, ale i neodborná část populace kvůli značnému vlivu na jejich kvalitu a způsob života. Zájem na výši míry nezaměstnanosti má i stát, který se snaží zmírnit negativní dopady na své občany pomocí politik zaměstnanosti. Způsobů, jak řešit nezaměstnanost již bylo popsáno mnoho. Mým zájmem je na ni pohlížet z mikroekonomického hlediska. Tím je specifický pohled na jednotlivý mikroregion, neboť je důležité zabývat se specifickými nedostatky a naopak ojedinělými výhodami každého regionu, obce či jednotlivce. Makroekonomický pohled je také důležitý, ale jen z hlediska celku, již se nezabývá dopady na jedince, vzniká tak obrovský rozdíl např. mezi územními celky, zájmovými skupinami, či obyvateli. Středem mého zájmu se stala aktivní politika zaměstnanosti aplikovaná Úřadem práce ČR v Mikroregionu Svitavsko, protože k němu mám blízký vztah a chci, aby pro něj moje práce měla nějaký přínos, nikoliv aby byla využívána jen pro imaginární účely. Jako velkou výhodu této oblasti vidím vzniklý svazek obcí, které se sdružením více ucelily, a proto mohou lépe konkurovat ostatním regionům.

1.2 Cíl práce Cílem této bakalářské práce je objasnit trend nezaměstnanosti v letech 2001-2012 a navrhnout jinou aktivní politiku zaměstnanosti v Mikroregionu Svitavsko. Pro naplnění cíle je zapotřebí stanovit vliv aktivní politiky zaměstnanosti na výši zaměstnanosti v Mikroregionu Svitavsko. Podstatným kritériem pro volbu politiky zaměstnanosti je vývoj nezaměstnanosti, proto je nutné znát predikci pokračování trendu míry nezaměstnanosti. Pro tvorbu prognózy bude využito regresní analýzy.


2 Rešerše literatury Část Rešerše literatury se věnuje objasnění termínů, které souvisí s tématem této bakalářské práce, jelikož jsou vysvětlovány mnoha autory, kteří je často subjektivně pozměňují, a tak se od sebe někdy více a někdy méně liší.

2.1 Práce Nejen v České republice má práce oporu v Listině základních práv a svobod, která lidem přiznává právo na práci jako nástroje pro získávání prostředků na zajištění životních potřeb, právo na odměnu za vykonanou práci a také nárok na hmotné zajištění pro občany, kteří bez vlastního zavinění nemohou pracovat. (David, 2005) Další legislativní oporou je Zákoník práce, který prohlubuje, doplňuje a více specifikuje Listinu základních práv a svobod. Zaměřuje se nejen na zásady chování zaměstnanců, zaměstnavatelů, jejich nároků a povinností, ale řeší i bezpečnost při práci, diskriminaci a rovnost zacházení. (Jakubka a kol., 2012) Práce je tedy výkon nějaké souvislé nebo i dílčí činnosti (fyzické i duševní) za účelem získání hmotné či nehmotné odměny (mzdy).

2.2 Regionální trh práce Stejně jako na každém trhu se i na trhu práce setkáváme s nabídkou, poptávkou a cenou. (Jurečka, 2010). V tomto případě je to nabídka pracovní síly (potenciálními zaměstnanci), poptávka pracovní síly (zaměstnavateli) a mzda (případně plat). Trh práce funguje na principu alokace pracovní síly tam, kde je potřebná, kde ji poptávají. Poptávka práce představuje množství práce (pracovních sil, resp. pracovního času) požadované zaměstnavateli, za které jsou ochotni zaplatit určitou mzdu. Dělí se na uspokojenou a neuspokojenou. Kdy uspokojená poptávka po práci znamená obsazenost pracovních míst osobami zaměstnanými v pracovním poměru, osobami samostatně výdělečně činnými nebo osobami spolupracujícími. Jedná se tedy o zaměstnanost. Na druhou stranu neuspokojenou poptávku po práci představují neobsazená pracovní místa, která zaměstnavatelé hodlají obsadit, čili volná pracovní místa. (Hančlová, 2002) Nabídka práce zahrnuje osoby, které nabízejí svoji pracovní sílu na trhu práce za mzdu. Lze ji rozdělit na uspokojenou nabídku práce, kterou jsou stejné osoby jako u uspokojené poptávky a neuspokojenou nabídku pracovní síly, již charakterizují osoby, které na trhu práce nemohou získat zaměstnaní. (Hančlová, 2002)


Cena práce, nazývaná také mzda, ve veřejném sektoru, nebo plat, v soukromém sektoru, je výše odměny, kterou zaměstnanci požadují za svůj fyzický nebo duševní výkon, který přenechají zaměstnavateli. Její výše se utváří na trhu práce, kde musí dojít k dohodě mezi vlastníkem pracovní síly a poptávajícím pracovní sílu. Vlastník ji „prodá“ jen za určitou hodnotu, která pro něj musí mít užitek (každý racionální vlastník se bude snažit svůj užitek maximalizovat, tedy za práci získat co nejvyšší mzdu). A „kupující“ pracovní sílu se bude zase naopak snažit získat práci co nejlevněji a opět při racionálním uvažování se bude snažit maximalizovat svůj užitek co nejlevněji. Pokud se tyto dvě osoby dohodnou, bude jim oběma vyhovovat stejná cena za práci, která nesmí být nižší než minimální mzda, vznikne pracovní nebo mimopracovní poměr. Minimální výše mzdy je garantovaná zákoníkem práce a činí nejméně 7 955 Kč za měsíc nebo 48,10 Kč za hodinu (Jakubka, 2012). Toto minimum může vláda každoročně zvýšit nařízením.

Graf č. 1 Výše měsíční minimální mzdy v ČR a její vývoj (Český statistický úřad, 2012a), vlastní zpracování

V České republice, jak je možné vidět v grafu č. 1, měla výše minimální mzdy od roku 1991 stoupající tendenci, ale za posledních 5 let, tedy od roku 2007, se nezměnila. Posledním Nařízením vlády č. 567/2006 Sb. o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém


pracovním prostředí je výše základní sazby minimální mzdy určena pro pracovní dobu 40 hodin (týden) na 48,10 Kč za hodinu nebo 8 000 Kč za měsíc.

2.3 Nezaměstnanost Nezaměstnanost je stav, kdy lidé na určitém územním celku nemají práci a to v krátkodobém anebo i dlouhodobém horizontu. (Český statistický úřad, 2004) Podle International Labour Organization (v překladu Mezinárodní organizace práce) se za nezaměstnaného považuje člověk, který je bez zaměstnání, je připraven k nástupu do práce a aktivně hledá práci. Český statistický úřad považuje za nezaměstnané osoby, co splňují podmínky ILO a ty, co již práci nehledají, jelikož ji už našli a nastoupí do ní do 14 dnů. (Český statistický úřad, 2012c)

2.4 Míra registrované nezaměstnanosti Jak uvádí Český statistický úřad, míru registrované nezaměstnanosti získáme podílem počtu dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání, kteří mohou ihned nastoupit do práce, a počtu ekonomicky aktivních osob odvozeným z výsledků posledního Sčítání lidí, domů a bytů (zaměstnané osoby, zaměstnavatelé, samostatně činní, pracující studenti a učni, ženy na mateřské dovolené v trvání 28 nebo 37 týdnů, osoby v základní, náhradní nebo civilní vojenské službě, ve vazbě a výkonu trestu a osoby nezaměstnané). Vliv na proměnlivost hodnot míry registrované nezaměstnanosti má mnoho příčin, mezi ně lze zařadit sezónní vlivy, ekonomický trend, politiku státu a další. Následující graf č. 2 ilustruje dvojí způsob měření míry nezaměstnanosti v České republice. Metodika ČSÚ, kterou představuje míra výběrového šetření pracovní síly (VŠPS), používá výběrová data. Tyto informace získává od počítačem náhodně vygenerovaných respondentů (domácností, podniků i státních organizací), takže nezahrnuje jednotlivé např. nezaměstnané. Důvod pro sběr výběrových informací je dostupnost, oslovení respondenti ze zákona musí požadované informace poskytnout, a hlavně pravidelnost údajů. Rozdílnou metodikou zpracovává MPSV, její podstatou je využití reálných dat shromažďovaných na úřadech práce po celé republice. Výpočty ČSÚ jsou mírně zkreslené. V této práci budou využívána data MPSV pro jejich lepší vypovídací schopnost. (Český statistický úřad, 2004)


Graf č. 2 Míra nezaměstnanosti v ČR – srovnání metodiky ČSÚ a MPSV (Český statistický úřad, 2012b; Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2012a), vlastní zpracování

2.5 Druhy nezaměstnanosti a její příčiny Nezaměstnanost lze dělit z různých hledisek, jako jsou její typy, doba trvání nezaměstnanosti, dobrovolnost a najdou se samozřejmě i další možnosti rozdělení. 2.5.1

Dělení nezaměstnanosti podle jejího druhu

Frikční nezaměstnanost – jde o situaci, kdy se každý jednotlivec snaží chovat racionálně, tedy pokud dostane na trhu práce nabídku práce za vyšší odměnu, dobrovolně opustí stávající zaměstnání a přesune se v rámci trhu práce a tím zároveň zvýší i svůj užitek z výkonu práce. Strukturální nezaměstnanost vzniká v regionech a na trzích práce, kde roste poptávka po pracovnících určitého nového odvětví a naopak klesá po stávajících pracovnících a současně nabídka takto odborné pracovní síly se ještě nepřizpůsobila. Cyklickou nezaměstnanost způsobuje pokles celkové poptávky po pracovní síle, ta zůstává nevyužitá a i při sebevětší snaze není možno tuto volnou kapacitu udat. Sezónní nezaměstnanost vzniká vlivem sezónních prací trvajících jen několik měsíců ročně, příkladem mohou být např. pokrývačské, zemědělské práce nebo služby poskytované turistům. Společným rysem sezónních prací je to, že na začátku sezóny firmy zaměstnají uchazeče a na jejím konci zase o práci přijdou a takto se to každoročně opakuje. Tímto způsobem mohou podnikat i osoby samostatně výdělečně činné, kdy si na konci


sezóny pozastaví činnost, přihlásí se do evidence Úřadu práce ČR a na začátku sezóny tuto činnost obnoví. (Samuelson, 2007, s. 654-655) 2.5.2

Dělení nezaměstnanost podle hlediska dobrovolnosti

Dobrovolná nezaměstnanost je stav, jak uvádí P. Samuelson, kdy nezaměstnaná síla chce pracovat, ale za vyšší plat než je nabízený na trhu práce anebo preferuje volný čas před prací anebo je na základě nízké kvalifikace výhodnější žití ze sociálních dávek. Nedobrovolná nezaměstnanost vzniká, když nezaměstnaná pracovní síla chce pracovat, ale nemá možnost, protože nemá vhodnou kvalifikaci, která je poptávaná nebo jednoduše není poptávaná, protože poptávka je již uspokojena. (Samuelson, 2007, s. 655) 2.5.3

Dělení nezaměstnanosti dle doby trvání

Krátkodobá nezaměstnanost trvá kratší dobu než jeden rok, vyskytuje se např. při přesunu pracovní síly od jednoho zaměstnavatele k druhému, z ekonomického hlediska se nejedná o škodlivý jev. Z grafu č. 3 je zřejmé, že na trhu práce ČR z krátkodobé nezaměstnanosti převládá nezaměstnanost delší než 6 měsíců. Graf č. 3 Krátkodobá nezaměstnanost v ČR v letech 2001-2010 (Český statistický úřad, 2011), vlastní zpracování


Dlouhodobá nezaměstnanost je naopak stav, kdy uchazeč o zaměstnání nemůže získat práci déle než jeden rok. S narůstající dobou nezaměstnanosti se snižuje pravděpodobnost opětovného zařazení se do pracovního procesu. Stav dlouhodobé nezaměstnanosti v ČR dokládá následující graf č. 4, dle těchto údajů lze říci, že v ČR převládá horší varianta nezaměstnanosti, tzn. delší než 2 roky. V rozmezí let 2009 a 2010 se stav změnil a začala převládat nezaměstnanost v délce do 2 let. Graf č. 4 Dlouhodobá nezaměstnanost ČR v letech 2001-2010 v tis. (Český statistický úřad, 2011), vlastní zpracování

Jak je možné poznat z grafu č. 5 v České republice za posledních deset let převládala dlouhodbá nezaměstnanost. V roce 2008 však nastala extrémní změna, kdy se extrémně zvýšila krátkodobá nezaměstnanost a dlouhodobá nezaměstnanost ještě více poklesla. V současné době lze při vyloučení dalších extrémů předpokládat vyrovnání obou nezaměstnaností.


Graf č. 5 Porovnání krátkodobé a dlouhodobé nezaměstnanosti v ČR v letech 2001–2010 v tis. (Český statistický úřad, 2011), vlastní zpracování

2.6 Aktivní politika zaměstnanosti Aktivní politiku zaměstnanosti definuje naše legislativa jako „souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti“. (zákon č. 435/2004 Sb., § 104) Protože Zákon o zaměstnanosti je vymezující pro APZ ČR, využiji definice a kritéria podle něj. Instituce veřejné správy, které zajišťují aktivní politiku zaměstnanosti, jsou Úřad práce ČR a Ministerstvo práce a sociálních věcí, případně Agentury práce, a to pomocí nástrojů APZ: „rekvalifikace, investiční pobídky, veřejně prospěšné práce, společensky účelných pracovních míst, překlenovacího příspěvku, příspěvku na zapracování, příspěvku na nový podnikatelský program, poradenství, podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením, sdíleného zprostředkování zaměstnání a cílených programů k řešení zaměstnanosti.“ (Integrovaný portál MPSV, 2012a; Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti) 2.6.1

Rekvalifikace

Cenný ale poměrně drahý nástroj APZ je rekvalifikace, kterou po sepsání dohody s pracovním úřadem a rekvalifikačním zařízením, může absolvovat nejen nezaměstnaný, který nemá na trhu práce uplatnění, ale i nezaměstnaný, který nemá žádnou odbornou kvalifikaci.


Rekvalifikace slouží jako nástroj APZ, který zvyšuje, prohlubuje nebo rozšiřuje doposud získanou kvalifikaci fyzické osoby. Musí se řídit pravidly trhu práce v daném regionu, tedy vytvářet pracovní sílu, po které je poptávka zaměstnavatelů. Úřad práce ČR hradí rekvalifikaci, může hradit i náklady s ní prokazatelně spojené, a to maximálně ve výši 50 000 Kč na jednoho uchazeče o zaměstnání v intervalu 3 let. V rámci spolupráce Úřadu práce ČR se zaměstnavateli může být na základě dohody poskytnuta rekvalifikace zaměstnanců, která je realizována v pracovní době a náklady mohou být částečně nebo i zcela uhrazeny Úřadem práce ČR. (Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, § 18 - § 110)

2.6.2

Investiční pobídky

Investiční pobídky je finanční podpora ze strany státu, kterou se napomáhá vzniku nových pracovních míst, rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců. Finanční příspěvek, jehož výši stanoví vláda vyhláškou, se poskytuje při splnění zvláštních podmínek, kterými dle Zákona o zaměstnanosti, § 111 jsou: 1.

zaměstnavatel vytvoří nová pracovní místa v územní oblasti, ve které je průměrná míra nezaměstnanosti za 2 ukončená pololetí předcházející datu předložení záměru zaměstnavatele získat investiční pobídky nejméně o 50 % vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v ČR,

2.

zaměstnavatel nedostal za předchozí 3 roky pokutu za umožnění nelegálního výkonu práce. 2.6.3

Veřejně prospěšné práce

Za veřejně prospěšné práce se dle Zákona o zaměstnanosti považují časově omezené pracovní příležitosti spočívající zejména v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiných obdobných činnostech, které jsou prospěšné pro obec, státní nebo jiné prospěšné instituce. Tyto práce trvají maximálně dvanáct po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Veřejně prospěšné práce mohou být opět financovány Úřadem práce ČR. Zaměstnavatel může získat finance na pokrytí veškerých vynaložených prostředků na vznik tohoto pracovního místa, tj. na mzdy, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění (za zaměstnavatele). (Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, § 112)


2.6.4

Společensky účelná pracovní místa

Na základě dohody mezi zaměstnavatelem a Úřadem práce ČR mohou vznikat pracovní místa, na která jsou přijímáni uchazeči, kterým nelze zajisti pracovní uplatnění jiným způsobem, tedy společensky účelná pracovní místa. Za takové místo je považováno i pracovní místo, které vzniká za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Zaměstnavatel má možnost dohodnout si buď příspěvek na zřízení, nebo na vyhrazení společensky účelného pracovního místa. Získání i následná výše příspěvku na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa dle Zákona o zaměstnanosti jsou podmíněny splněním určitých kritérií:

• „pokud v kalendářním měsíci předcházejícím dni podání žádosti o příspěvek míra nezaměstnanosti v daném okrese nedosahuje průměrné míry nezaměstnanosti České republiky, může maximálně činit čtyřnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku a při zřízení více než 10 pracovních míst na základě jedné dohody může výše příspěvku na jedno společensky účelné pracovní místo činit maximálně šestinásobek této průměrné mzdy. • když v kalendářním měsíci předcházejícím dni podání žádosti o příspěvek míra nezaměstnanosti v daném okrese dosahuje průměrné míry nezaměstnanosti v České republice nebo je vyšší, může maximálně činit šestinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku a při zřízení více než 10 pracovních míst na základně jedné dohody může výše příspěvku na jedno společensky účelné pracovní místo činit maximálně osminásobek této průměrné mzdy.

Příspěvek na vyhrazení jednoho společensky účelného pracovního místa může dosáhnout až výše vynaložených prostředků na mzdy/platy na zaměstnance přijatého na vyhrazené místo a to včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které hradí zaměstnavatel. Tento příspěvek může být poskytován nejdéle jeden rok.“ (Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, §113) 2.6.5

Překlenovací příspěvek

Na základě dohody může být překlenovací příspěvek poskytnut osobě samostatně výdělečně činné, která se samozaměstnala, a to, jak uvádí zákon, na provozní náklady jako např. nájemné a služby s ním spojené, náklady na dopravu materiálu a hotových výrobků,


náklady na opravu a údržbu objektu, ve kterém je provozována samostatná výdělečná činnost, pokud je tento objekt ve vlastnictví OSVČ a náklady související s provozováním SVČ. Překlenovací příspěvek může být vyplácen nejdéle po dobu 5 měsíců. „Měsíční výše příspěvku činí nejvýše 0,25násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla uzavřena dohoda o překlenovacím příspěvku. Poskytuje se jednorázově za celé období.“ (Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, § 114)

2.6.6

Příspěvek na zapracování

Příspěvek na zapracování může získat zaměstnavatel na základě písemné dohody s Úřadem práce ČR a to jen na zaměstnance, kterému tento úřad věnuje vyšší pozornost kvůli jeho zdravotnímu stavu, péči o dítě, případně věku. Výše příspěvku se odvíjí od minimální mzdy, v současné době činí maximálně 4 000 Kč a zaměstnavatel ji může pobírat nejdéle 3 měsíce. (Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, § 116) 2.6.7

Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program

Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program, tzn. odlišnou technologii nebo změnu podnikatelského předmětu, je určen pro zaměstnavatele, kteří svým zaměstnancům v rámci těchto zásadních změn nejsou schopni zajistit rozsah práce v rámci stanovené týdenní pracovní doby (jak tomu bylo před změnou). Jeho výše je maximálně polovina minimální mzdy na jednoho zaměstnance, tedy 4 000 Kč, a může být na základě dohody Úřadu práce ČR a zaměstnavatele proplácena nejdéle 6 měsíců. (Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, § 117; Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce; Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2012c) 2.6.8

Ostatní služby poskytované nezaměstnaným

Úřad práce má ve své kompetenci ještě další činnosti, které doplňují nástroje aktivní politiky zaměstnanosti a vytváří celistvější postupy v rámci působení na snižování nezaměstnanosti a lokalizování volných míst vhodných pro uchazeče o zaměstnání. Mezi tyto další instrumenty patří: • poradenství, • podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením,


• sdílené zprostředkování zaměstnání, • cílené programy k řešení zaměstnanosti. (Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti)

2.7 Pasivní politika zaměstnanosti Pasivní politika zaměstnanosti má formu finanční podpory vyplácenou v době před nastoupením do nového zaměstnání nebo v případě ztráty zaměstnání. Je vyplácena v podpůrčí době, kdy uchazeči hledají zaměstnání nebo se na něj připravují v rámci rekvalifikačního kurzu. Podpůrčí doba se odvíjí od věku uchazeče nebo rekvalifikovaného, její délka je šest, devět nebo dvanáct měsíců. Po jejím skončení má uchazeč právo na vyplácení životního minima. Formami finanční podpory v rámci pasivní politiky zaměstnanosti jsou podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci. 2.7.1

Podpora v nezaměstnanosti

Základní podmínkou, jak uvádí brožura Celoživotní vzdělávání v komunitním plánování vytvořená v rámci programu EU: „Komunitní plánování jako nástroj pro posilování sociální soudržnosti a podporu sociálního začleňování a předcházení sociálnímu vyloučení znevýhodněných osob na trhu práce“, pro získání této finanční podpory je účast na důchodovém pojištění a to v délce minimálně 12 měsíců a následné podání žádosti, dále pak nepobírání starobního důchodu. (Programový tým projektu EQUAL 0076, 2004) Právní normy dále negativně vymezují ty, kteří nárok na podporu v nezaměstnanosti nemají, převážně se tyto případy dají považovat za jakýsi trest, kdy jako zaměstnanci obzvláště hrubým způsobem porušili povinnosti vyplývající z pracovního poměru. Nárok na podporu nemá ani uchazeč, který pobírá tzv. výsluhový příspěvek, pokud ten je vyšší než výše podpory v nezaměstnanosti. Paradoxem je, že tato podpora nepřísluší ani těm, kteří si přes nepříznivé podmínky našli práci na zkrácený úvazek nebo dohodu, přesto že výše jejich výdělku nepřesahuje ani polovinu minimální mzdy. (Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, § 8a)

2.7.2

Podpora při rekvalifikaci

Podpora při rekvalifikaci je určena pro participanty rekvalifikace, jež opět nesmí pobírat dávky starobního důchodu a podpůrčí doba je stejná jako doba rekvalifikace.


Pobírání této finanční pomoci automaticky vylučuje ty uchazeče, co pobírají podporu v nezaměstnanosti a ještě i ty, kteří na ni nemají nárok. (Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, § 8a)

2.8 Struktura nezaměstnaných a její hlediska třídění Strukturu nezaměstnanosti lze třídit stejně, jako se dají rozlišovat segmenty lidí v marketingovém mixu. Jak je všeobecně známé, můžeme nezaměstnané rozčlenit dle jejich společných charakteristik, rysů a preferencí. Nejjednodušší je rozdělení podle pohlaví, tedy na ženy a muže. Členění dle věku, kde je nejvhodnější použít stejně velké intervaly nebo intervaly podle ekonomické aktivity obyvatelstva. Velmi důležitým a většinou rozhodujícím faktorem, který ovlivňuje zaměstnavatele je vzdělání a délka praxe. Na trhu práce jsou upřednostňováni lidé s vyšším dosaženým vzděláním před těmi s nižším a samozřejmě lidé s letitou praxí mají přednost před čerstvými absolventy bez praxe a je to z toho důvodu, že letitý pracovník má ve své podstatě vyšší pracovní kapitál. S trhem práce je neoddělitelně spojen segment krátkodobě a dlouhodobě nezaměstnaných, pro které Úřad práce ČR má různé plošné i individuální plány zaměřující se na znovuzapojení se do ekonomické aktivity.

2.9 Struktura regionu V publikaci pana Winklera Český trh práce a Evropská strategie zaměstnanosti jsou regiony tříděny na „regiony s velmi živým pracovním trhem, s relativně stabilním trhem a regiony s relativně cyklickou poruchou a nedostatečně flexibilním pracovním trhem.“ V oblastech charakterizovaných živým pracovním trhem procento krátkodobě nezaměstnaných převyšuje procento lidí, kteří jsou dlouhodobě bez práce, proto trh nemá nejmenší problém s přesunem pracovní síly mezi jednotlivými zaměstnavateli vyskytujících se v regionu, trh je vybaven pracovníky z různorodých oblastí, případně velice flexibilními a variabilní pracovníky, kteří využívají případné rekvalifikace, a dlouhodobě nevzniká problém s obsazením míst v novém oboru podnikání. Míra nezaměstnanosti nepřesahuje 35 %. Za relativně stabilní trh je považován trh, na kterém je míra krátkodobé a dlouhodobé nezaměstnanosti vyrovnaná a má postupnou tendenci ke zvyšování, míra nezaměstnanosti se pohybuje těsně nad průměrem ČR. A regiony s neflexibilním pracovním trhem a cyklickou poruchou se vyznačují vysokou nezaměstnaností a to obzvláště u žen. Míra nezaměstnanosti je mnohem vyšší, než je průměr ČR. (Winkler, 2004)


3 Analýza Mikroregionu Svitavsko 3.1 Historický popis vybavenosti regionu Svitavy Hospodářský rozkvět se naplno projevil po sjednocení roztříštěných trhů na jednotný trh celé monarchie v 18. století. Svitavy, toho času německé město, se snažilo podpořit hospodářský růst stavbou nových textilních podniků. Původně vzniklé továrny nebyly velké, zaměřovaly se na tkalcovství, postřihování a úpravu suken, barvení textilií a soukenictví. První přádelna lnu byla zřízena v roce 1834 ve Svitavách. Město se brzy na to stalo jednou z nejdůležitějších soukenických oblastí v celé monarchii. Od poloviny 19. století docházelo k substituci tradičního vlněného a lněného materiálu za bavlnu. Zároveň se v textilním průmyslu začalo více využívat hedvábí. K rozšíření soukenického průmyslu přispěly početné vojenské zakázky a tradiční odbytiště Brno, Vídeň a další významná města v Uhrách, Německu a Rakousku. Zlomovým okamžikem pro celou oblast Svitavska se stal rozvoj dopravní sítě, zvláště pak otevření železniční tratě spojující Brno a Prahu v roce 1849, procházející Březovou nad Svitavou a Svitavami. Vznik nového komunikačního uzlu přinesl další průmyslové příležitosti. Po této události se vysoce zvýšil příliv obyvatel a Svitavsko jejich počtem předběhlo okolní oblasti. Svitavy a jejich okolí se staly sídlem velkých továrních podniků, které využívaly i domácí pracovní sílu z vesnic. Velkou událostí bylo v roce 1873 založení a otevření odborné tkalcovské školy. Klingerovi, největší továrníci, zaměstnávali 2400 lidí z celkového počtu obyvatel 7800. „Vyráběli technické tkaniny a konfekce, nepromokavé plachtoviny, přes pogumované hadice, impregnované látky, pracovní oděvy až po vlakové záclonky a utěrky.“ Dalších mnoho podnikatelů lze jmenovitě nalézt v knize Historie a současnost podnikání. První mechanické stavy byly ve Svitavách využity v roce 1876, následující rok byla vybudována první automatická přádelna juty a bavlny. „V tomto roce bylo uvedeno do provozu osvětlení elektrickými obloukovými lampami jako vůbec první na Moravě. Svitavy se staly známé významným průmyslovým městem a získaly přezdívku západomoravský Manchester.“ Nevýhodou pro celý kraj byla závislost na dovozu bavlny ze zahraničních států, která způsobovala hospodářské výkyvy podle vývoje světových trhů. A důsledkem těchto výkyvů byla i nezaměstnanost a sociální nejistoty. Následovala zvýšená aktivita dělnických sdružení a rostoucí projevy nacionalismu a národnostní spory. Řešení národnostních konfliktů vyústilo v první světovou válku a rozpad monarchie. Cílem podnikatelů v době vzniku Československé republiky byla konjunktura, která rozpoutanou národní nespokojenost potlačila. Nepotlačila však společenské problémy, které se dostavily současně s hospodářskou recesí ve třicátých letech. Při hospodářské krizi,


jejíž začátek je spojován s krachem na new-yorské burze v roce 1929, některé menší živnosti na Svitavsku zanikly, velkým podnikům se naopak převážně dařilo svoji produkci rozšiřovat. Velká část textilní, kožené, strojírenské, pivovarnické, cihlářské a lihovarnické produkce byla vyvážena, např. do USA, Dánska, Německa, nebo na Ukrajinu. Svitavsko bylo jako součást Sudet připojeno do Říše a většina velkých továren byla reorganizována na zbrojní průmysl. Ten se stal společně se strojírenským průmyslem nejvýznamnější složkou přinášející práci pro místní obyvatele. Doposud zde fungovaly české i německé finanční ústavy, kupříkladu České průmyslové banky, Všeobecný bankovní spolek, České komerční banky a Anglo-československé banky. Konec druhé světové války byl doprovázen odsunem německých obyvatel a opětovným osídlením pohraničí českými obyvateli. Tím byly zpřetrhány veškeré tradiční vazby obyvatel k rodnému místu. Vliv komunistů vyústil v obrovské převody vlastnických práv, spojování scelování podniků do ohromných závodů a zpřetrhal historicky vzniklé zdroje obživy obyvatelstva. (Fikejz, 2003) Např. v roce 1946 došlo ke splynutí znárodněných svitavských textilních firem do obřího komplexu národního podniku Spojené české a moravské bavlnářské závody Ústí nad Orlicí, který se později přejmenoval na podnik UTEX (k nim ve Svitavách patřily podle Radoslava Fikejze: Útex 7, předešlí majitelé byli Bratři Ettlové, Útex 5, dříve Bergmann, a Útex 17, bývala firma Regner a budovy firem Pirschl a Budig a bývalá strojírna Štarman. Další textilní podniky byly sloučeny do jednoho pod názvem národní podnik (dále jen n.p.) Vigona, Spojené továrny lněných a technických tkanin n.p., (od r. 1949 SVITAP n.p.) Vznikl národní podnik. TOS, strojírenský závod na místě zrušené textilní továrny bratří Sponerů. Na místě bývalé tabákové továrny vznikl tranzitní sklad, kde se pro Československý tabákový průmysl Kutná Hora vyráběly kartonové obaly. (balily se zde cigarety Start). Za účelem integrace oblasti kvůli „budovatelskému“ plánování vznikl v roce 1949 nový a rozšířený okres Svitavy, který pod svoji správu pojal okolní obce. (Fikejz, 2006) Do roku 1989 byly zakládány drobné obchody, např. „8. listopadu 1967 byla i ve Svitavách uvedena, po Hradci Králové a Pardubicích, do provozu oblastní prodejna automobilů, a to jako třetí prodejna tohoto druhu ve Východočeském kraji. Nacházela se v prostorách Mototechny na náměstí Míru, v jejím dvoře byly vybudovány nové sklady. Denně se prodaly tři automobily.“ (Fikejz, 2006) S pádem komunistického režimu, a tím i centrálně plánované ekonomiky, přišla transformace ekonomiky na tržní principy. Kvůli komunistickému režimu, zde neexistovaly žádné privátní podniky. A jako důsledek transformace téměř vymizely gigantické podniky. Po roce 1989 nastal proces stabilizace, tzn. nastavení určitých legislativních opatření nejen


pro vývoj nově vznikajícího trhu, ale i pro celou společnost. Součástí transformace se stala privatizace národních podniků. V okrese Svitavy proběhly do roku 1993. (Šindler, 2006) Snahy některých obyvatel přinesly ovoce v podobě zahraničních investic. Příkladem může americká firma Westvaco, která podniká v odvětví papírenského průmyslu. Díky privatizaci se na trhu udrželo mnoho podniků potravinářského průmyslu (Masokombinát Polička, Rabbit Trhový Štěpánov, Pivovar Svitavy, Faulhammer, NOPEK, Moravec – pekárny, Agricol), tyto firmy působí na trhu dodnes. Po změně režimu došlo k navýšení dovozu ze zahraničí a obzvláště textilní podniky začaly ztrácet konkurenceschopnost co do kvality i ceny zboží dováženého ze západu. Podnik Hedva v roce 1989 zaměstnával 1369 pracovníků, v roce 2004 už jen 536 pracovníků a na konci roku 2010 již jen 226 zaměstnanců. Dnešní největší textilní výrobce Mikroregionu Svitavsko Svitap J. H. J. měl v roce 1990 778 zaměstnanců, v současnosti je jejich počet 582. Další textilní podniky (např. Vitka) jsou v konkurzu nebo již byly uzavřeny. (Fikejz, 2003) V současnosti je v mikroregionu velmi rozšířená sféra malých podnikatelů z oblasti pohostinství, stavebních prací (zednictví, tesařství, pokrývačství a klempířství), dopravy (spíše nákladní a autobusové), obchodu a kosmetických služeb. V obchodu s textilem a domácími potřebami převažují podnikatelé s vietnamským původem, kteří nabízí zboží za nízké ceny (bohužel i s nízkou kvalitou). Velkou část obchodního trhu s potravinami zabraly velké obchodní řetězce (Kaufland, Albert, Lidl, Plus, Qanto). V oblasti obchodu je rozšířený i prodej elektroniky, který převzaly známé firmy (Planeo, Tauer elektro, Elektrima, Svitava). V potravinářství si konkurují firmy Nopek a Moravec-pekárny a v automobilovém průmyslu autorizovaní prodejci VW Carnova, Škoda, Peugeot a Renault.

3.2 Geografický popis Mikroregionu Svitavsko Mikroregion Svitavsko se rozkládá v jihovýchodní části Pardubického kraje a ve středu okresu Svitavy, je svazkem šestnácti obcí, který vznikl v roce 2000 za účelem plnění strategického plánu realizace udržitelného rozvoje. Jeho rozloha je menší, než je velikost správního obvodu Svitavy, a to 27 100 ha.


Obrázek č. 1 Mapa území Mikroregionu Svitavsko, (Mikroregion Svitavsko, 2009)

Centrem mikroregionu je město Svitavy (viz. obrázek č. 1). Mikroregion vznikl po dlouholeté spolupráci sousedících měst a obcí. Tento svazek tvoří dvě města a čtrnáct obcí, které jsou spolu svázány historickými událostmi od příchodu Cyrila a Metoděje, později Přemyslovci a nejvíce druhou světovou válkou, která přinesla mnoho změn pro místní obyvatele i samosprávy. Svazek uzavřeli obce: Březová nad Svitavou, Dětřichov, Hradec nad Svitavou, Javorník, Kamenná Horka, Karle, Koclířov, Kukle, Mikuleč, Opatov, Opatovec, Pohledy, Radiměř, Sklené, Svitavy a Vendolí. 3.2.1

Průmyslová zóna Paprsek

V celém Mikroregionu Svitavsko se nachází jediná průmyslová zóna a to ve městě Svitavy, které jsou považovány za důležitý dopravní i železniční uzel. Průmyslová zóna Paprsek je rozdělena do několika bloků o celkové výměře cca 36 ha. Majetkoprávní vztahy v celém území jsou zcela dořešeny, včetně obslužné komunikace. Pozemky jsou napojeny na veškerou kapacitní technickou infrastrukturu. Volné jsou pozemky o výměře 1,5 ha, 8,8 ha a 2,3 ha. Pro rozšíření zóny byla již se spoluúčastí státu vybudována podmiňující investice – suchá retenční nádrž. Území leží mimo jakékoliv záplavové pásmo, jsou zde dobré podmínky pro zakládání staveb. Poloha zóny vylučuje konflikt s bytovou zástavbou.


Převládající západní proudění vzduchu dává zóně příznivé ekologické a hygienické podmínky (exhalace a hluk). Zóna je napojena na účelovou komunikaci, jež vyhovuje těžké nákladní dopravě a umožňuje bez omezení propojení železniční vlečkou. Prochází tudy železniční koridor Berlín-Vídeň. Dále zde leží křižovatky silnic 1/34 a 1/35. Významná je i přibližně stejná vzdálenost do Brna, Hradce Králové, Pardubic a Olomouce. „V roce 2002 podepsala firma ASKO cz, s. r. o. smlouvu s městem Svitavy o odkoupení pozemku o výměře 1 ha v průmyslové zóně. Smlouva byla realizována až po územním rozhodnutí o výstavbě závodu. Poté bude mít firma právo na odkoupení dalších pozemků k rozšíření výroby. V listopadu 2003 byla v průmyslové zóně v sektoru A o rozloze 10 ha zahájena výstavba závodu podniku Vigona na výrobu netkaných textilií. V září roku 2005 byl slavnostně otevřen nový závod firmy Fibertex (dříve Vigona), čímž majoritní podílník dánská firma Fibertex, a.s. naplnil záměr rozšířit ve Svitavách výrobu netkaných textilií. Společnost do projektu investovala asi 850 mil. korun. Počet pracovních míst nejen zachovala, ale ještě o málo navýšila. V roce 2004 projevili dva investoři zájem o koupi pozemku. Prvním zájemcem byla česká firma, která se zde rozhodla vybudovat svoje nové sídlo s administrativními a skladovacími prostory. Druhým zájemcem byla firma zabývající se vývojem a výrobou produktů pro podporu prodeje. V České republice se rozhodla vystavět svůj druhý závod, který měl v počáteční fázi zaměstnávat přibližně 50 zaměstnanců. V budoucnu se výroba a tím počet pracovních míst měl rozšířit. V prosinci roku 2005 uzavřeli smlouvu o kupní smlouvě o odprodeji pozemku v zóně Paprsek zástupce města Svitavy s jednatelem budoucího investora, švýcarskou firmou Protechnik consulting s. r. o. Firma plánovala začít s výstavbou v roce 2006 na ploše 13 000 m2, kterou pro svůj původní záměr nevyužila firma Branaldi. Investice byla rozdělena do tří etap. V první etapě bude vybudována výrobní hala o zastavěné ploše cca 1 200 m2, v druhé etapě se předpokládá vybudování výrobní haly o stejné ploše, případné další rozšíření by následovalo etapě třetí. V cílovém stavu se počítá se zaměstnáním cca 100 pracovníků. Společnost počítá s kolaudačním rozhodnutím na výstavbu první části této investice v druhé polovině roku 2006.“ (Šindler, 2004) Další možnosti pro rozvoj podnikání v jednotlivých obcích mikroregionu dle strategického plánu rozvoje Mikroregionu Svitavsko jsou umístěny v příloze B. 3.2.2

Dopravní infrastruktura

Území Mikroregionu Svitavska propojují silnice, první, druhé i třetí třídy. Do roku 2016 by měla vzniknout rychlostní komunikace R35, vedoucí z Liberce do Lipníku nad Bečvou


a spojující tak i Brno a Hradec Králové. Dokončení rychlostní komunikace by mělo pomoci snížit počet projíždějících automobilů (z mikroregionu v Březové nad Svitavou). Naopak horší vliv by rychlostní komunikace měla na samotné město Svitavy, kudy by projížděl mnohem vyšší počet automobilů ve směru na Hlinsko. Proto radní města naplánovali obchvat komunikace 1/43, který by zamezil tomuto přílivu automobilů, vedoucí kolem zemí průmyslové zóny Paprsek. Veškerá dokumentace je již zpracovaná i pozemky na výstavbu jsou odkoupené, problém ale nastává ve fázi financování. V současné době jsou místní silnice zatíženy průjezdem přibližně patnácti tisíc automobilů denně. Dílčím úspěchem budoucí výstavby rychlostní komunikace R35 je již v současnosti vybudovaný obchvat obce Opatov, který urychlil dopravu, významná trasa do Polska. Denně zde projíždělo 1320 těžkých nákladních vozidel z celkového počtu 5160 vozidel. Kvůli současné výstavbě kanalizace ve městě Březová nad Svitavou lze předpokládat dlouhodobé dopravní komplikace, zejména v roce 2012 a 2013. Přes město vede komunikace I/43. Komplikace to bude nejvíce pro těžkou nákladní dopravu, protože pro tyto vozy není přípustné objíždění po okolních vesnicích. Vzhledem k tomu, že se jedná o jeden z hlavních tahů z Brna do Hradce Králové a Pardubic, může tato komplikace poznamenat i místní průmysl. Obrázek č. 2 Mapa výstavby rychlostní silnice R35 (Ředitelství silnic a dálnic ČR, 2010)

Komunikace mikroregionu jsou v relativně dobrém stavu. A doposud zvládají nápor nákladní i osobní dopravy s minimálními škodami. Pro budoucí investory je pro dopravní obslužnost hrozbou a zároveň i výhodou plánovaná výstavba rychlostní komunikace R35. Rychlostní komunikace zároveň vyřeší komplikovanou situaci v zimních obdobích, kdy každoročně velká část kamionů uvízne v prudkých kopcích (např. Březové nad Svitavou


a Moravské Chrastové) a sníží nehodovost zejména v klikatém terénu v obcích Kukle, Karle, Javorník a Opatov. „Místní komunikace nesplňují svými šířkovými a směrovými poměry požadavky na bezpečnou dopravní obsluhu území. Je nutné zajistit jejich komplexní regeneraci a modernizaci a odstranění alespoň nejzávažnějších závad, včetně následných investic vyvolaných úpravou příkopů, stromořadí a okolí silnic. Mikroregionem prochází dvoukolejná elektrifikovaná železniční trať č. 260 Česká Třebová - Brno se zastávkou ve Svitavách a v obci Opatov, Hradec nad Svitavou a Březová nad Svitavou. Je součástí 1. mezinárodního železničního dopravního koridoru, jenž je v současné době modernizován pro rychlost 160 km/h a tvoří páteřové spojení Berlín – Praha – Vídeň. Druhou železniční tratí protínající mikroregion je odbočná jednokolejná neelektrifikovaná železniční trať regionálního významu č. 261 Svitavy - Polička - Žďárec u Skutče, která navazuje na trať č. 260 a na trať č. 238 Pardubice - Chrudim - Hlinsko Havlíčkův Brod. Hromadnou autobusovou přepravu zajišťují provozovatelé - ČSAD Svitavy a firma LUMITOUR Rohozná. Na dálkových linkách participují i další přepravci. Dopravní obslužnost do obcí mikroregionu (mimo Svitavy) je významně omezena ve dnech pracovního volna, což se nepříznivě projevuje v oblasti cestovního ruchu, společenském i kulturním životě obyvatel. Ostatní druhy dopravy (vodní apod.) se na území z logických důvodů neuplatňují. Polní letiště se nachází v obci Vendolí, které je ve správě Agropodniku Svitavy. V současnosti začíná intenzivní rozmach především cykloturistiky a s ní i rozvoj sítě cykloturistických tras. Na cyklistickou síť ve městě Svitavy navazují cykloturistické trasy, jež představují spojení přes Shindlerův háj, severně na Gajer a Opatovec, východně na Kamennou Horku a jižně přes Hradec nad Svitavou. Obcí Dětřichov a Opatovec prochází dálková cyklotrasa Hradec Králové - Břeclav; Moravská Třebová - Hřebeč - Koclířov Dětřichov - Moravská Třebová, obcí Karle trasa č. 4024 Křenov - Budislav, trasa č. 4027 Radiměř - Svojanov, č. 4022 Svitavy - Radiměř - Pomezí - Polička - Borová - Kadov. V současnosti je na území mikroregionu vyznačeno 8 cyklotras v úhrnné délce 175 km.” (Mikroregion Svitavsko, 2004)


3.3 Demografický popis Mikroregionu Svitavsko 3.3.1

Vzdělanostní struktura obyvatelstva

Vzdělanostní struktura obyvatel je segmentována do pěti stupňů vzdělání. Seřazeno od nejnižšího vzdělání se jedná o lidstvo zařazené do segmentu: bez vzdělání, základního vzdělání (včetně neukončeného), středního vzdělání bez maturity (včetně vyučení), úplné střední (s maturitou) a vyšší odborné vzdělání a vysokoškolské vzdělání. Toto třídění je převzato z portálu ČSÚ Sčítání lidu, domů a bytů. Při realizaci sčítání byla získána i podrobnější data o stupni vysokoškolského vzdělání a také rozlišení maturitního a vyššího, pro výstup byla bohužel sloučena. I přesto je možné získat ucelený obraz o skladbě vzdělání v každé jednotlivé obci České republiky. Vzdělání obyvatel v Mikroregionu Svitavsko v roce 2001 demonstruje graf č. 6. Pro srovnatelnost jednotlivých obcí v rámci odbornosti obyvatel je využito procentního vyjádření. V celé oblasti má trvalý pobyt 189 osob bez vzdělání. Největší podíl 3,5 % mají osoby bez vzdělání ve městě Březová nad Svitavou, nulově se podílí v Kamenné Horce, Kuklích a ve Skleném. V absolutních hodnotách jich nejvíce bydlí ve městě Svitavy, které má zároveň nejvíce obyvatel, a proto ve všech kategoriích dosahuje nejvyšších hodnot. Tito lidé mají nejnižší možnost konkurenceschopnosti na trhu práce. Lze předpokládat, že velká část z nich patří mezi osoby mentálně či jinak postižené. Ve vzdělávání jim bohužel brání jejich fyziologické vlastnosti. V druhé kategorii má nejvyšší podíl k počtu obyvatel obce základní vzdělání Mikuleč, tj. 45 % obyvatel. Nejméně obyvatel se základním vzděláním na obec bydlí v Březové nad Svitavou. Problematika této skupiny spočívá v zahrnutí jak současných žáků základních škol, tak i obyvatel se základním vzděláním. V Mikroregionu Svitavsko má nebo ještě dokončuje vzdělání 5 710 lidí. Střední školu bez maturity má nejvíce obyvatel v Kuklích 51 % a naopak nejnižší podíl má Březová nad Svitavou. Do této kategorie jsou zahrnuty i lidé s vyučením, jedná se tedy převážně o řemeslníky. Na celém území žije 9 226 tohoto segmentu. Střední školu absolvovalo nejvíce obyvatel města Svitavy 30,5 %. Nejmenší počet obyvatel s maturitou je dle statistiky s 9,5 % v Mikulči. Celou oblast obývá 6 035 středoškoláků. Nejvzdělanější populaci má město Březová nad Svitavou, 19,5 % jeho obyvatel absolvovalo vysokou školu. Z obce Kukle nemá vysokoškolské vzdělání nikdo. V celém mikroregionu je 1 584 vysokoškoláků.


Graf č. 6 Vzdělanostní struktura obyvatel v Mikroregionu Svitavsko v roce 2001 (ČSÚ, 2011), vlastní zpracování Vzdělanostní struktura obyvatel v Mikroregionu Svitavsko v roce 2001 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

vysokoškolské úplné střední (s maturitou) a vyšší odborné střední vč. vyučení (bez maturity) základní vč. neukončeného bez vzdělání

Následující sčítání lidu, domů a bytů proběhlo v roce 2011 a zachytilo informace zobrazené v grafu č. 7. V třídě obyvatel bez vzdělání mají nejvyšší podíl na jednoho obyvatele obce Pohledy s 2 %. Nulový podíl byl zjištěn v obcích Kukle, Mikuleč a Sklené. Kategorie základního vzdělání je nejvíce zastoupena v Kamenné Horce 33 %, tato hodnota se od posledního sčítání nezměnila. Nejmenší zastoupení segmentu mají Svitavy, zaznamenaly pokles obyvatel se základním vzděláním o 4% body na 22 %. Podle hlediska třídění obyvatel se střední školou bez maturity žije nejvyšší procento populace ve Skleném, 51,8 % a nejméně v Kuklích, které zaznamenaly velký pokles z 51 % v roce 2001 na dnešní hodnotu 34,5 %. Maturitní obor má nejvíce populace ve Svitavách a to 34,5 %, nárůst oproti předchozímu sčítání je 4%. Naopak nejméně maturantů obývá Kamennou Horku 12,8 % z dřívějších 23 %.


V oblasti vysokoškolského vzdělání mají největší podíl na jednoho obyvatele města Svitavy. Kladně lze hodnotit 3% nárůst. Nejméně vysokoškoláků na obyvatele žije v Kamenné Horce, cca 1 %. Graf č. 7 Vzdělanostní struktura obyvatel v Mikroregionu Svitavsko v roce 2001 (ČSÚ, 2011), vlastní zpracování

100%

Vzdělanostní struktura obyvatel v Mikroregionu Svitavsko v roce 2011

90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

vysokoškolské úplné střední (s maturitou) a vyšší odborné střední vč. vyučení (bez maturity) základní vč. neukončeného bez vzdělání

Vzdělanostní profil Mikroregionu Svitavsko v roce 2011 se od roku 2001 (viz graf č. 8) příliš nezměnil. Celkově je posun vzdělanostní struktury pozitivní. Podle údajů Sčítání lidu, domů a bytů došlo v mikroregionu ke snížení počtu obyvatel bez vzdělání o 10 %, se základním vzděláním o 10,5 %, střední bez maturity (vč. vyučení) o necelé 3 %. Naopak ke zvýšení došlo u vzdělání s maturitou a vyššího odborného o 6 % a také u vysokoškolského vzdělání o 10,5 %.


Graf č. 8 Změna vzdělanostní struktury obyvatel v Mikroregionu Svitavsko od roku 2001 (ČSÚ, 2011), vlastní zpracování

100%

Změna vzdělanostní struktury obyvatel v Mikroregionu Svitavsko od roku 2001

80% 9226 60%

6035

1584

5710

189

40% 20%

4487

8715

6846

2003

základní vč. neukončeného

střední vč. vyučení (bez maturity)

úplné střední (s maturitou) a vyšší odborné

vysokoškolské

150

0% -20%

3.3.2

bez vzdělání

změna vzdělanostní struktury Rok 2001 Rok 2011

Počet a věk obyvatel

Jedním z hlavních demografických ukazatelů je počet obyvatel. Jak je možné vidět v grafu č. 9, trend na počátku desetiletí mírně klesal, ale od roku 2002 začal růst. Dokonce ani politické spektrum, které bylo zvoleno v roce 2006 nijak nepoznamenalo nárůst obyvatel, voliči si převážně volili nestraníky, další početnější skupinou zastupitelů byla KSČM, která se dle svého levicového zaměření snaží podporovat rodiny z dětmi, naopak pravice, která upřednostňuje spíše antisociální politiku, je v tomto mikroregionu v menšině. Někteří odborníci by samozřejmě mohli tvrdit, že zastupitelé obcí a měst nemají vliv na politiku. To však ze svých vlastních zkušeností musím odmítat, protože nejdůležitější rozhodnutí, která ovlivní život jednotlivců, se dějí právě v obecních a městských zastupitelstvech. Zastupitelé obcí nemají dostatečný vliv na politiku jako takovou, ale udávají směr, kam se bude daná obec vyvíjet, zda postaví nové ubytovací kapacity, sociální zařízení, školy, školky, přilákají investory, zaměstnavatele, jestli podpoří vznik míst pro volnočasové aktivity vhodné pro malé děti, děti školního věku, adolescenty, či dospělé. V roce 2008 nastal pokles kvůli dlouhodobě očekávané krizi, který se dá vysvětlit racionálním očekáváním lidí, kteří nechtěli svým neuváženým chováním ohrozit svoji finanční stabilitu. Překonáním recese postupně přišel opětovný růst počtu obyvatel v obcích a městech Mikroregionu Svitavsko, který lze opět vysvětlit pomocí budoucích očekávání.


Graf č. 9 Vývoj počtu obyvatel v Mikroregionu Svitavsko, (Český statistický úřad, 2012d), vlastní zpracování

Současný stav obyvatel v Mikroregionu Svitavsko popisuje tabulka č. 1, ze které je možné vyčíst, že zde žije 27 274 obyvatel, z nichž necelá polovina bydlí v okresním městě Svitavy. Na druhém místě s nejvíce obyvateli je město Březová nad Svitavou, dalšími jsou obce Opatov a Radiměř. Naopak nejméně osídlenou obcí mikroregionu je obec Kukle s pouhými 66 obyvateli. Celkový počet obyvatel je rozdělen do tří věkových skupin. Ženy v celkovém počtu 13 966 osob mají největší zastoupení ve skupině ve věku 15 – 64 let. Tato skupina je vytvořena hlavně za účelem zjištění, kolik osob se nachází v produktivním věku, bohužel už z ní nezjistíme, kolik osob bude mít v brzké době nárok na odchod do starobního důchodu. Z celkového počtu mužů 13 308 osob, obývajících toto území, je nejpočetnější skupinou opět ta v intervalu 15 – 64 let. Výsledným zjištěním je, že 19 218 osob se nachází v produktivním věku a tím pouhých cca 8 000 osob je přibližně na poloviny rozděleno na děti a osoby ve starobním důchodu. Pokud vezmeme počet osob ve věku nad 65 let na 100 dětí do 14 let, zjistíme index stáří, tzn. podíl nejstarších obyvatel na nejmladší. Raritou je obec Karle s indexem stáří 117,78 % přesto, že obec nenabízí pečovatelské služby pro seniory. Ve Svitavách je index stáří na 101,08 %, výše indexu stáří je zřejmě způsobena poskytovanými službami pro seniory, je zde mnoho penzionů a pečovatelských domů pro seniory. Naopak nejlépe na tom je Dětřichov s indexem staří 49,15 %. Celý mikroregion má podíl nejstarší kategorie na nejmladší 90,58 %.


Tabulka č. 1 Počet obyvatel podle věkových skupin k 31. 12. 2010, (Český statistický úřad, 2012d), vlastní zpracování v tom ve věku Celkem

0 - 14 let celkem

Mikroregion Svitavsko

15 - 64 let

Index stáří1)

65 a více let

muži

ženy

celkem

muži

ženy

celkem

muži

ženy

27 274

4 227

2 123

2 104

19 218

9 633

9 585

3 829

1 552

2 277

90,58

1 765

361

187

174

1 219

612

607

185

71

114

51,25

328

59

32

27

240

119

121

29

12

17

49,15

1 662

275

145

130

1 147

608

539

240

93

147

87,27

Javorník

388

77

30

47

258

138

120

53

24

29

68,83

Kamenná Horka

299

40

18

22

219

110

109

40

21

19 100,00

Karle

377

45

18

27

279

147

132

53

25

28 117,78

Koclířov

687

113

60

53

488

232

86

40

46

66

10

6

4

46

23

23

10

5

5 100,00

Mikuleč

223

30

14

16

161

86

75

32

11

21 106,67

Opatov

1 194

196

97

99

852

450

402

146

67

79

74,49

650

111

50

61

454

252

202

85

38

47

76,58

v tom obce: Březová nad Svitavou Dětřichov Hradec nad Svitavou

Kukle

Opatovec

256

76,11

Pohledy

330

41

19

22

250

140

110

39

17

22

95,12

Radiměř

1 113

168

91

77

778

395

383

167

70

97

99,40

236

37

16

21

167

91

76

32

14

18

86,49

16 986

2 491

1 247

1 244

11 977

5 848

6 129

2 518

997

683

358

325

114

47

Sklené Svitavy

Vendolí 970 173 93 80 1) počet osob ve věku 65 a více let na 100 dětí do 14 let

3.3.3

1 521 101,08 67

65,90

Struktura ubytovacích jednotek

Aby se dal dobře zhodnotit současný stav celého Mikroregionu Svitavsko, je vhodné zaměřit se i na rozvoj oblasti v rámci nových obytných kapacit (viz. tabulka č. 2). Podpora výstavby nových rodinných domů a bytů zajišťuje v každé lokalitě nově příchozí obyvatele a nemalé množství z nich hledá byt za tím účelem, aby si mohli založit rodinu. Např. město Březová nad Svitavou v letech 2001 – 2005 vystavělo 120 bytů, převážná většina z nich je obsazena mladými lidmi, jedná se o tzv. sociální bydlení, které je podmíněno určitou výší výdělku proto, aby pomohlo sociálně slabším rodinám.


Tabulka č. 2 Bytová výstavba v letech 2001-2010, (Český statistický úřad, 2012e), vlastní zpracování Dokončené byty v letech 2001 – 2005

v letech 2006 – 2010

z toho celkem

Mikroregion Svitavsko Březová nad Svitavou Dětřichov Hradec nad Svitavou Javorník Kamenná Horka Karle Koclířov Kukle Mikuleč Opatov Opatovec Pohledy Radiměř Sklené Svitavy Vendolí

3.3.4

366 120 2 11 2 4 2 2 1 2 3 4 4 204 5

z toho

v nových rodinných domech

v nových bytových domech

v nástavbách, vestavbách, přístavbách

89 1 1 11 2 2 2 2 1 2 3 2 4 51 5

247 116 131 -

30 3 1 2 2 22 -

celkem

348 26 13 3 1 6 2 2 7 14 1 4 137 26

v nových v náv nových rodinstavbách, bytových ných vestavbách, domech domech přístavbách 147 13 3 1 6 2 2 7 14 1 4 72 8

193 24 61 18

8 2 4 -

Struktura podniků a jejich zaměření

Na území celé lokality podniká celkem 5 346 ekonomických subjektů. Za velkou nevýhodu považuji to, že z tohoto počtu je obrovské množství, konkrétně 4 045, podnikatelů fyzických osob a to tzv. živnostníků, kteří zaměstnávají jen sami sebe a nevytvářejí žádná volná pracovní místa (viz. tabulka č. 3). Úřad práce vznik nových pracovních míst samozřejmě podporuje a to i vznik živností, výhodnější by však bylo podporovat více ty podnikatele, kteří hodlají zaměstnávat více než jen sami sebe. Velice pozitivně hodnotím doposud nezaniklé zemědělské podnikatele, kteří musí bojovat s vysokou konkurencí ze zahraničí.


Tabulka č. 3 Ekonomické subjekty se sídlem na území obcí k 31. 12. 2010, (Český statistický úřad, 2012f), vlastní zpracování podle právní formy Ekonomické subjekty celkem

Mikroregion Svitavsko

z toho z toho fyzické právnické obchodní zemědělští osoby osoby živnostspolečnosti níci1) podnikatelé

5 346

4 363

4 045

66

983

396

259

220

213

1

39

11

58

49

46

2

9

3

v tom obce: Březová nad Svitavou Dětřichov Hradec nad Svitavou

325

292

269

14

33

11

Javorník

66

59

54

4

7

2

Kamenná Horka

45

41

39

2

4

-

Karle

61

54

49

4

7

-

132

105

95

5

27

13

Kukle

18

15

15

-

3

1

Mikuleč

28

25

24

-

3

-

Opatov

171

140

129

4

31

17

Opatovec

Koclířov

105

92

84

4

13

2

Pohledy

49

38

36

2

11

1

Radiměř

171

144

137

3

27

9

41

36

35

1

5

2

Svitavy

3 667

2 923

2 697

17

744

321

Vendolí

150

130

123

3

20

3

Sklené

Aby jejich snaha nevyšla na zmar, bylo by vhodné motivovat veškeré obchody s potravinami, aby přednostně vybíraly ze zboží dodávaného zmíněnými zemědělci, ať už se jedná o maso a masné výrobky, mléčné výrobky nebo zeleninu a ovoce. Místní zemědělští podnikatelé sice mají vyšší náklady na pěstování, ale ušetří na dopravě. Tímto by se zvýšila soběstačnost nejen Svitavského, ale všech regionů. Nejlevnějším provedením této podpory by byla nejspíše značka, která by deklarovala, že se jedná o výrobek z České republiky. V mikroregionu podniká 983 právnických osob, z nichž tvoří pouhých 396 obchodních společností, tzn., že většina z těchto právních forem podniků spadá pod státní správu, jako jsou např. školy, obce, města, soudy, sociální úřad, pracovní úřad, anebo patří mezi neziskové organizace.


Zaměření podnikatelského sektoru v dané lokalitě je velmi různorodé, ale největší podíl podnikatelských subjektů se zaměřil na obchod. Největší část podnikatelů se koncentruje na město Svitavy, které má z regionu nejvíce obyvatel. 3.3.5

Vývoj nabídky pracovních míst dle profesí

Popis vývoje pracovních míst podle jednotlivých profesí objasní perspektivu jednotlivých povolání. V první části profesních skupin, podle rozboru údajů MPSV, klesá, a to i do budoucna, nabídka pracovních míst pro skupinu zákonodárců, vedoucích a řídích pracovníků. Naopak nejlepší výhled mají technické, zdravotní a pedagogické profese. Ostatní třídy profesí postupně klesají. Tato tvrzení dokládá graf č. 10.

Graf č. 10 Vývoj nabídka pracovních míst v Mikroregionu Svitavsko (1/2), (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2012b), vlastní zpracování

V druhém grafu (č. 11) profesních skupin je vidět postupný útlum nabídky všech profesí kromě stagnace třídy kvalifikovaných dělníků v zemědělství a lesnictví. Nejvíce postiženými profesemi se zdají řemeslníci, kvalifikovaní výrobci a zpracovatelé. Dle mých předpokladů, založených na předpovědích vzniklých pomocí proložení matematickou křivkou, dojde po roce 2011 k opětovnému navýšení poptávky pracovní síly a tím i zvýšení nabízených pracovních míst.


Graf č. 11 Vývoj nabídky pracovních míst v Mikroregionu Svitavsko (2/2), (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2012b), vlastní zpracování

Trend nabídky pracovních míst podle profesí využívá do roku 2010 klasifikaci KZAM-R a od roku 2011 klasifikaci CZ-ISCO, změna ovlivní celkové výsledky, protože některé skupiny jsou přemístěny do jiných tříd. Více informací o změnách lze získat na ČSÚ. (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2012i) 3.3.6

Politický vývoj

Politický vývoj má na spravovanou oblast také vliv, proto zhodnotím výsledky voleb podle počtu zvolených zastupitelů dle volebních stran ve volbách do městských obvodů a zastupitelstev obcí v letech 2002, 2006 a 2010. Ve volbách roku 2002 bylo zvoleno do místních zastupitelstev celkem 187 zastupitelů, kteří zastupovali celou škálu politických stran. Mandáty však získalo pouhých osm stran a to od největšího počtu křesel v zastupitelstvech, jak je možné vidět na grafu č. 12, Sdružení nezavislých kandidátů – místní sdružení (SNK), Česká strana sociálně demokratická(ČSSD), Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM), Sdružení nestraníci (NK), Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová (KDU-ČSL), Občanská demokratická strana (ODS), Strana drobných živnostníků a podnikatelů (SŽDP) a strana s nejnižším počtem získaných mandátů Strana zelených (SZ). Na grafech je vidět kvůli přehlednosti i strana TOP 09, ta však vznikla a bylo ji možné volit až v roce 2010. Celkově lze říci, že v roce 2002 upřednostňovali voliči středově až levicově orientované kandidáty, pouhá


4 % mandátů připadla na pravicově orientované zastupitele. Ve své podstatě je uvažování voličů racionální, protože usilují, aby se zvýšily sociální jistoty poskytované obcím, ať už v rámci podpory v nezaměstnanosti tvorbou nových pracovních míst (pomocí přilákání investorů) nebo podpory sociálně slabších skupin, např. výstavbou bytových jedotek pro sociálně slabší obyvatele nebo sociálních zařízení. Graf č. 12 Zvolení zastupitelé Mikroregionu Svitavsko v roce 2002 (Volby.cz, 2012), vlastní zpracování

V roce 2006 získalo nejvíce zastupitelů v Mikroregionu Svitavsko SNK s celkovým počtem 102 mandátů (graf č. 13), jejich vliv na společnost oproti předcházejícím volbám stoupl o osm zastupitelů, nezávisle na snížení celkového počtu obsazovaných míst na počet 183. Další nejpočetnější skupinou v zastupitelstvech je KSČM, následuje NK. Politické spektrum se v tomto případě určuje hůře, kvůli více než 55 % vlivu SNK. Ovšem opět následující kandidáti spadají pod levicové smýšlení (cca 28 %). A pravice je v naprosté menšině.


Graf č. 13 Zvolení zastupitelé Mikroregionu Svitavsko v roce 2006, (Volby.cz, 2012), vlastní zpracování

V Mikroregionu Svitavsko ve volbách roku 2010 již tradičně zvítězilo SNK, z celkového počtu 182 mandátů jich získalo 119 a opět posílila svůj vliv na region na 65 % (graf č. 14). Na druhém místě se jako obvykle umístila levice s 24 % míst a v naprosté menšině se umístila pravice s počtem 5 míst, ze všech možných obsadila pouhá 3 %. Graf č. 14 Zvolení zastupitelé Mikroregionu Svitavsko v roce 2010 (Volby.cz, 2012), vlastní zpracování


Obecně lze říci, že voliči se orientovali po celé desetiletí na nezávislé kandidáty, kteří mají po celou dobu stále rostoucí vliv, na rozdíl od pravice, jejíž se dostal do úplného pozadí. Levice menší vliv ještě má, jeho průběh je ale také klesající.

3.4 Analýza obdobného mikroregionu Na základě informací zveřejněných na portálu Regionálních Informačních servisů (RIS), založeným usnesením vlády o Strategii regionálního rozvoje České republiky a spravovaným Centrem pro regionální rozvoj České republiky, jsem pro porovnání zvolila nejpodobnější mikroregion a to Jindřichohradecký. Podoba s Mikroregionem Svitavsko spočívá v podobném počtu obyvatel, sdružených obcí a měst, rozloze a liší se mnohem nižší mírou registrované nezaměstnanosti. Záměrně jsem vybrala mikroregion z jiného než Pardubického kraje. Účelem tohoto porovnání je zjistit, v čem je Mikroregion Jindřichohradecko odlišný od Mikroregionu Svitavsko a získat ideu o nevyužitých možnostech Svitavska. Mikroregion Jindřichohradecko se rozprostírá v Jihočeském kraji a ve správním obvodu Jindřichův Hradec. Legitimně vznikl v první polovině roku 2002, kdy došlo k podepsání Smlouvy o založení svazku obcí. Obce se sjednotily, aby mohly společně postupovat při rozvoji svých území, která jsou nejen geograficky, ale i historicky spjatá. Původně vzniklý svazek se skládá ze dvou měst a šestnácti obcí. Mezi zakládající členy tedy patří města Jindřichův Hradec, Nová Včelnice a obce Jarošov nad Nežárkou, Horní Radouň, Horní Skrýchov, Roseč, Lodhéřov, Střížovice, Vícemil, Kostelní Radouň, Deštná, Okrouhlá Radouň, Rodvínov, Člunek, Hospříz a Bednáreček. V roce 2004 se ke svazku připojila obec Velký Ratmírov. A posledním příchozím členem do svazku se v roce 2006 stala obec Světce. Mikroregion Jindřichohradecko pokrývá území o rozloze 27 848 ha. Na severu sousedí s Pelhřimovskem a Táborskem, na východě s Dačickým Mikroregionem, z jihu s Novobystřickem a na západě s Třeboňskem. Způsob osídlení je nerovnoměrný stejně jako ve Svitavsku, nejvíce obyvatel se soustřeďuje do měst a jejich okolí. V odvětvové skladbě zaměstnanosti je patrný především vyšší podíl zemědělství. Proti průměru kraje je zde zastoupení téměř dvojnásobné a samozřejmě nejvyšší. Naproti tomu zhruba poloviční (a tím pádem nejnižší) je podíl tržních služeb. Mírně pod průměrem je zastoupení průmyslu a naopak netržní služby jsou z hlediska podílu počtu zaměstnanců


druhé nejvyšší v kraji, když na ně připadá čtvrtina z celkového počtu zaměstnanců okresu. (Český statistický úřad, 2012j) Graf č. 15 Vývoj nabídky pracovních míst v Mikroregionu Jindřichohradecko 1/2, (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2012b), vlastní zpracování

Rekvalifikace v Mikroregionu Jindřichohraedcko má úspěšnost a efektivitu mnohem vyšší, cca 80 % uchazečů z úspěšně ukončených rekvalifikací je umístěno na trhu práce. (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2012c). Dle zprávy pro rozvoj mikroregionu, je v rámci svazku zvýšený vývoj v oblasti služeb. Vývoj nabídky pracovních míst (graf č. 15 a č. 16) dle klasifikace CZ-ISCO je stejný jako v případě Mikroregionu Svitavsko pouze ve skupině Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci, je také v útlumu. Podobný vývoj lze sledovat ve skupinách řemeslníci, kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé a obsluha strojů a zařízení, rozdíl je však ve velikosti. V Mikroregionu Svitavsko je nabídka o několik desítek míst vyšší. Proto lze uvažovat o stejně vyvinutých odvětvích, s odlišností stability pracovního trhu. A při srovnání třídy Kvalifikovaných dělníků v zemědělství a lesnictví je znatelný úpadek v Mikroregionu Svitavsko na rozdíl od srovnávaného mikroregionu. Další rozdíl lze vysledovat ve srovnání skupiny „pomocní a nekvalifikovaní pracovníci“, na Jindřichohradecku má tato skupina dlouhodobě minimální nabídku práce. Považuji to za vhodné, protože trh práce nenásilně tlačí na pracovní sílu, aby se kvalifikovala.


Graf č. 16 Vývoj nabídky pracovních míst v Mikroregionu Jindřichohradecko 2/2, (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2012b), vlastní zpracování

Rozdělení zastupitelstev podle politické příslušnosti v tomto mikroregionu začíná být bezvýznamným, protože největvší vliv v zastupitelstevech mikroregionu mají právě nestraníci. Pokud se ještě v roce 2002 mohlo zdát, že jisté strany svůj vliv mají, tak dnes už je situace právě opačná. Tuto skutečnost představují grafy č. 17, č. 18 a č. 19. Graf č. 17 Zvolení zastupitelé Mikroregionu Jindřichohradecko v roce 2002, (Volby.cz, 2012), vlastní zpracování

Při pohledu na tuto tendenci v tomto a srovnávaném mikroregionu je znatellné, že vývoj má stejný směr. Možnou příčinou tohoto jevu by mohla být ztráta důvěry k těmto stranám


a jejich politickým cílům. V rámci srovnávání si myslím, že by takto mohlo dojít k výhodnějším změnám nejen na trhu práce, že právě tato složení zastupitelstev by mohla být ta správná. Graf č. 18 Zvolení zastupitelé Mikroregionu Jindřichohradecko v roce 2006, (Volby.cz, 2012), vlastní zpracování

Zdrojem pro tyto informace se stal portál volby.cz, bohužel ještě nedospěl stejně jako Integrovaný portál MPSV k dostupnosti statistik i na mikroregiony. Graf č. 19 Zvolení zastupitelé Mikroregionu Jindřichohradecko v roce 2010, (Volby.cz, 2012), vlastní zpracování

Nezaměstnanost na Jindřichohradecku pomáhá určit tendence způsobené hospodářským cyklem v nezaměstnanosti na Svitavsku. Zobrazena je na grafu č. 20. Při porovnání vývoje


míry registrované nezaměstnanosti v obou mikroregionech zjistíme, že nezaměstnanost je v obou nejvyšší v roce 2004, následně začne klesat až do roku 2008. Od prvního čtvrtletí 2008 nezaměstnanost zase roste a vrcholí v roce 2010 a pak zase začíná klesat. Graf č. 20 Vývoj nezaměstnanosti v Mikroregionu Jindřichohradecko v letech 2001-2011, (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2012d), vlastní zpracování 8

7,5

mira registrovane nezamestnanosti

7

6,5

6

5,5

5

4,5

4 2002

2004

2006

2008

2010

Mikroregion Svitavsko by se měl po vzoru Jindřichohradecka, které má nejvyšší podíl v zemědělství v Jihočeském kraji, více orientovat na obnovu zemědělství. V minulosti mělo obrovský význam a zaměstnávalo vysoký počet obyvatel. V současnosti bývalé budovy živočišné i rostlinné výroby chátrají. Další přínos pro celý mikroregion má cestovní ruch. Na rozdíl od Jindřichohradecka, se Svitavsko velmi málo orientuje na oblast propagace lokálních památek a významných rodáků. Jedním z mnoha významných přínosů nejen pro region, ale i celý okres, by jistě měla budova bývalého koncentračního tábora v Brněnci. Bohužel místní samospráva, ani historici nedokázali tuto památku ochránit. Po prodeji byla její velká část zbourána. Je potřeba se zaměřit na propagaci církevních památek (kostelů, kapliček, hrobů a pomníků válečných hrdinů) a jejich historických unikátů. Ani chráněná území mikroregionu nejsou dostatečně medializovaná a propagovaná i přes jejich velkou početnost na sledovaném území.


Mimo město Svitavy je v regionu jen minimum příležitostí pro sportovní vyžití. Neexistuje cyklotrasa propojující oblast. Pro řešení této situace mohou obce využít dotačních fondů Evropské unie.


4 Analýza nezaměstnanosti V empirické části práce se zaměřím na popis trendu nezaměstnanosti v Mikroregionu Svitavsko. Následně pomocí regresní analýzy vytvořím ekonometrický model a na jeho základě vytvořím predikci pro pokračování trendu nezaměstnanosti v letech 2011 – 2013.

4.1 Struktura nezaměstnanosti v porovnání s celostátním průměrem Míra průměrné registrované nezaměstnanosti daného regionu, graf č. 21, je podle dat MPSV ve srovnání s celostátním průměrem vysoce nadprůměrná a na průměr ČR za celé desetileté období od roku 2001 nedosáhne. Graf č. 21 Průměrná míra registrované nezaměstnanosti v letech 2001-2012 (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2012d), vlastní zpracování

Pozn. Průměrná míra v roce 2012 zahrnuje pouze 1. čtvrtletí Mnohem více znepokojující, než vysoká odchylka od průměrné míry nezaměstnanosti ČR, je vysoká nezaměstnanost oproti správnímu obvodu, do kterého všechny obce Mikroregionu Svitavsko spadají. Vzhledem k mnohem lepší srovnatelnosti tohoto ukazatele je zřejmé z grafů č. 21 a č. 22, že průměrná míra registrované nezaměstnanosti po celou dobu sledování trendu dosahuje extrémních hodnot. Celková situace je nejhorší


v letech 2003 a 2010, kdy se jedná o více než dvojnásobek průměrné registrované míry nezaměstnanosti ČR, téměř 20 %. Graf č. 22 Průměrná míra registrované nezaměstnanosti v okrese Svitavy 20012011 (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2012d, Český statistický úřad, 2012g), vlastní zpracování

4.1.1

Modelování trendu míry registrované nezaměstnanosti

Pro modelování trendu využiji možnosti programu pro ekonometrické a statistické zpracování Gretlu verze 1.9.7. Nejdříve vytvořím model pomocí regresní analýzy, ve které využiji všech dostupných chronologicky uspořádaných čtvrtletních dat registrované míry nezaměstnanosti v Mikroregionu Svitavsko v letech 2001 až 2011 naměřených k poslednímu dni jednotlivých čtvrtletí (viz. příloha A.) Důvodem pro přidání roku 2011 jsou požadavky na predikci.


Graf č. 23 Křivka vývoje míry registrované nezaměstnanosti v letech 2001 – 2010, 2011 (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2012d), vlastní zpracování 20

19

18

17

reg_mir_nez

16

15

14

13

12

11

10

9 2002

2004

2006

2008

2010

2012

Vykreslení spojnicového grafu naznačuje vhodnost využití neadaptivních metod při analýze časové řady. Podle D. Hampla „neadaptivní metody vysvětlují časovou řadu jako celek.“ To považuji za velmi výhodné, protože se domnívám, že v rámci regresní analýzy nezaměstnanosti je vhodné vycházet z historických dat, z kterých se zpětnou analýzou dají vyčíst vlivy působící na míru registrované nezaměstnanosti, např. aktivní a pasivní politika zaměstnanosti, sezónní práce, výkyvy hospodářského cyklu a další. Vzhledem k tomu, že tyto vlivy působí na míru registrované nezaměstnanosti dlouhodobě, použiji pro objasnění charakteru časové řady dekompoziční metody, tzn., proložím časovou řadu matematickou křivkou. Z grafu č. 23 je patrná sezónní složka, která se vyskytuje v každém roce. Nejnižší míra registrované nezaměstnanosti je vždy v druhém čtvrtletí nejnižší, důvodem je začátek sezónních prací. Naopak nejvyšší je vždy na konci roku, tedy ve čtvrtém čtvrtletí, protože během zimy se velká část sezónních prací ruší a pokračují zase až na jaře. Sezónnost v této časové řadě tvoří významnou složku. Při prvotním prozkoumání časové řady je zřejmé, že její vývoj má určitý trend. Problém nastává v roce 2008, kdy se v trendu objevil zlom a navazuje na něj jiný. Proto bude vhodné pro predikci využít všechna dostupná data, ale až od roku 2008.


Dekompoziční metoda časových řad vychází z předpokladu, že časová řada obsahuje trendovou, sezónní, cyklickou a náhodnou složku.

Graf č. 24 Časová řada vyrovnaná matematickou křivkou (vlastní zpracování) Skutecna a vyrovnana d_reg_mir_nez 5 vyrovnane skutecne 4

3

d_reg_mir_nez

2

1

0

-1

-2

-3

-4 2002

2004

2006

2008

2010

2012

Model Ordinary Least Square (OLS) získaný metodou nejmenších čtverců pomocí programu Gretl využívá zadané body a rýsuje přímku, která nemusí procházet všemi body, ale snaží se jim co nejvíce přiblížit (graf č. 24). Pro větší přesnost je v modelu využita parciální derivace prvního řádu. Pravděpodobnost při sestavování modelu je stanovena na 99,95 %.


Model 5: OLS, za použití pozorování 2001:3-2012:1 (T = 43) Závisle proměnná: d_reg_mir_nez const Dtime time dq2 Q2Dtim e Q3Dtim e dq1 dq4

Koeficient 1,406 0,0650612 -0,0564478 -2,37169 -0,0629013

Směr. chyba 0,500575 0,0190206 0,0247883 0,535449 0,0209373

T-podíl 2,8088 3,4206 -2,2772 -4,4293 -3,0043

P-hodnota 0,00808 0,00160 0,02900 0,00009 0,00489

-0,045786

0,0201214

-2,2755

0,02911

**

-1,7193 1,38114

0,5015 0,490685

-3,4283 2,8147

0,00157 0,00796

*** ***

Střední hodnota závisle proměnné Součet čtverců reziduí Koeficient determinace

0,037501 32,67183 0,802103

F(7, 35) Logaritmus věrohodnosti Schwarzovo kritérium

20,26568 -55,10859 140,3068

rho (koeficient autokorelace)

-0,173295

Významnost *** *** ** *** ***

Sm. odchylka závisle proměnné Sm. chyba regrese Adjustovaný koeficient determinace P-hodnota(F) Akaikovo kritérium Hannan-Quinnovo kritétium Durbin-Watsonova statistika

1,982634 0,966168 0,762524 1,42e-10 126,2172 131,4130 2,320123


Testování modelu

Pro ověření správnosti vyrovnání matematickou křivkou využiji Graf reziduí, Reziduální Q-Q graf, Koeficient determinace, Test normality, Test Breusch-Pagan, Test autokorelace a Ramseův reset test.

Graf reziduí č. 25 slouží k odhalení chyb v modelu, posuzují rozdíl naměřených a vyrovnaných hodnot, při bližším prozkoumání následujícího grafu je jasné, že rezidua jsou náhodně rozložena.

Graf č. 25 Graf reziduí (vlastní zpracování) 2

1,5

1

reziduum

0,5

0

-0,5

-1

-1,5

-2

-2,5 2002

2004

2006

2008

2010

2012

Podle Kvantil-Kvantilového grafu (Q-Q graf) č. 26 se posuzuje normalita rozdělení naměřených hodnot, vzhledem k p-hodnotě 0,2633, která je větší než hladina významnosti 0,05, nezamítám hypotézu o normálním rozdělení, čili chyby jsou normálně rozdělené.


Graf č. 26 Kvantil-Kvantilový graf (vlastní zpracování) Q-Q graf pro uhat5 2,5 y=x 2

1,5

1

0,5

0

-0,5

-1

-1,5

-2

-2,5 -2,5

-2

-1,5

-1

-0,5

0

0,5

1

1,5

2

2,5

Normální kvantily

Hustota normálního rozdělení pravděpodobnosti (graf č. 27) svědčí o normálním rozdělení. Graf č. 27 Hustota normálního rozdělení pravděpodobnosti (vlastní zpracování) 0,6 uhat5 N(-7,7457e-018 0,96617)

Testovací statistika pro normalitu: Chí-kvadrát(2) = 2,843 [0,2414]

0,5

Hustota

0,4

0,3

0,2

0,1

0 -3

-2

-1

0

1

uhat5

Test normality reziduí znovu potvrzuje normální rozdělení chyb:

2

3


Nulová hypotéza: chyby jsou normálně rozdělené Testovací statistika: Chíkvadrát(2) = 2,84279 s p-hodnotou = 0,241377 Breusch-Paganův test heteroskedasticity ověřuje, zda se vyskytuje homoskedasticita nebo heterokedasticita, test nulovou hypotézeu o heteroskedasticitě nezamítá. Nulová hypotéza: není zde heteroskedasticita Testovací statistika: LM = 25,0105 s p-hodnotou = P(Chí-kvadrát(7) > 25,0105) = 0,000755552 LM test pro autokorelaci až do řádu 10 zamítá autokorelaci. Nulová hypotéza: žádná autokorelace Testovací statistika: LMF = 3,47515 s p-hodnotou = P(F(10,26) > 3,47515) = 0,00514246 Ramseův Reset test Testování specifikace modelu objasnilo správnost specifikace modelu, obzvláště pak v prvních dvou případech, kdy dopadl velmi dobře. Třetí test dopadl hůře, ale dle poznatků z ostatních testování to nemůže ohrozit specifikaci testu. Test RESET pro specifikaci (druhé a třetí mocniny) Testovací statistika: F = 2,107494, s p-hodnotou = P(F(2,33) > 2,10749) = 0,138

Test RESET pro specifikaci (pouze druhé mocniny) Testovací statistika: F = 0,281883, s p-hodnotou = P(F(1,34) > 0,281883) = 0,599

Test RESET pro specifikaci (pouze třetí mocniny) Testovací statistika: F = 0,994849, s p-hodnotou = P(F(1,34) > 0,994849) = 0,326 Výchozí metodiky popsali T. Cipra (1986) a D. Hampel, V. Blašková a L. Střelec (2011).


4.2 Analýza ukazatelů ovlivňujících nezaměstnanost 4.2.1

Sezónní práce

Sezónní práce v Mikroregionu Svitavsko vysoce ovlivňují míru registrované nezaměstnanosti. Jejich vznik je zapříčiněn střídáním ročních období a počasí, určujících poptávku po různých odvětvích prací. Příkladem mohou být roční období zima a léto. V zimě, kdy je nutné odklízet obrovské množství sněhu, se zvyšuje poptávka po pracovní síle na údržbu chodníků, silnic, shazování sněhu ze střech, v lyžařských areálech (např. v obci Radiměř) začíná sezóna a ty poptávají služby od pokojských, recepčních až po podavače kotev u vleků. Není ale vyloučené ani opačné počasí, v jehož případě za celou zimu nenasněží. Tímto vlivem bude poptávka po pracovní síle minimální. Mnohem jistější jsou sezónní práce během letního období, kdy nejen, že do každého regionu přijíždí turisté, ale je potřeba více pracovní síly i v zemědělském průmyslu obzvláště pak během žní. Takto by se dala popsat celá řada případů specifických pro jednotlivé obce i společných pro celý Mikroregion Svitavsko. Největším problémem pro Svitavsko je každoročně čtvrté čtvrtletí, kdy sezónní práce končí a pracovních nabídek ubývá. Naopak přívětivé období začíná druhým čtvrtletím, protože se zvýší poptávka po pracovnících a snižuje se nezaměstnanost.

4.2.2

Přírůstek obyvatelstva

Přírůstek obyvatel zahrnuje pohyb migrujících obyvatel i přirozený nárůst obyvatel, jde o reálný počet změn (graf č. 28). Vývojová tendence při abstrakci extremních hodnot dosažených v letech 2007 a 2008 je mírně rostoucí v rámci desítek obyvatel. Příčinou náhlého úbytku obyvatel v roce 2007, a to ať už v rámci nebo mimo mikroregion, je zřejmě reakce na chystanou změnu zákona DPH. Očekávání, která byla i medializována, předpokládala nárůst cen nemovitostí. S odstupem času, lze obecně podle šetření ČSÚ říci, že ceny nemovitostí mírně rostly do roku 2008 a následně až do současnosti klesaly. Na trhu nemovitostí se trochu odlišně chovaly ceny bytů, které šly od začátku roku 2006 dolů, ve druhém čtvrtletí 2007 začaly prudce růst. Nejdražší byty bylo možné zakoupit v roce 2008, poté postupně klesaly a v roce 2010 se ceny opět zvedly. Důvodem pro toto zvýšení cen může být náhlý zájem obyvatel o koupi nemovitostí, který by zároveň vysvětlil zvýšení pohybu obyvatel. Argumentem by samozřejmě mohl být i vliv přirozeného úbytku obyvatel, ten však vyvrací statistiky o počtech narozených (Český statistický úřad 2012ch).


Nabízí se otázka: Proč se následující rok extrém opakoval a tentokrát do kladných hodnot? Logickou odpovědí může být právě návaznost na extrém roku 2007, kdy si část populace mikroregionu pořídila byt a založila rodinu. Graf č. 28 Přírůstek obyvatel, (Český statistický úřad 2012h), vlastní zpracování

4.2.3

Nabídka a poptávka na pracovním trhu

Pro nedostupnost údajů o nabídce na trhu práce v Mikroregionu Svitavsko použiji údaje pro jeho správní obvod, postačující k ucelení si názoru o jeho možnostech. Pro zjednodušení bude za nabídku považována suma volné pracovní síly a za poptávku počet skutečně nabízených míst, která musí zaměstnavatelé ohlašovat na ÚP ČR.


Graf č. 29 Poptávka po pracovní síle v okrese Svitavy, Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2012b), vlastní zpracování 1200 skutecne hodnoty Y = 192, + 47,4t - 1,04t^2 + 0,00588t^3 1100

1000

900

Volna pracovni mista

800

700

600

500

400

300

200

100 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Z grafického zobrazení poptávky na trhu práce, graf č. 29, zjistíme, že celkový počet poptávaných pracovníků dosáhl svého maxima v roce 2007 a minima v roce 2010. Nabídka pracovních míst je dlouhodobě velice nízká. Naopak nabídka pracovní síly je dlouhodobě vysoká, jak dokládá graf č. 30 v reálném počtu uchazečů i graf č. 23 v registrované míře nezaměstnanosti. V okrese Svitavy převládá nabídka pracovní síly nad poptávkou. Pro zaměstnavatele je to velká výhoda, mohou volit vyšší kvalifikační i dovednostní kritéria při výběru svých budoucích zaměstnanců. Cena za pracovní kapitál pro ně nebude příliš vysoká, díky obrovské nabídce. Naopak pro uchazeče o zaměstnání současný trh není příliš výhodný. Existuje ale možnost pracovat i mimo okres Svitavy.


Graf č. 30 Nabídka pracovní síly v okrese Svitavy, (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2012b), vlastní zpracování 8000 skutecne hodnoty Y = 7,18e+003 - 150,t + 3,06t^2 - 0,0169t^3 7500

7000

Volna pracovni sila

6500

6000

5500

5000

4500

4000

3500 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Nabídka pracovní síly v Mikroregionu Svitavsko, graf č. 31, je schopná pokrýt celkovou poptávku po pracovní síle za okres Svitavy za celé sledované období. A to včetně roku 2008, kdy je nejvyšší poptávka. Graf č. 31 Nabídka pracovní síly v Mikroregionu Svitavsko, (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2012b), vlastní zpracování


4.3 Vysvětlení trendu nezaměstnanosti v letech 2001-2012 V této části aplikuji získané informace pro popis vývoje míry registrované nezaměstnanosti v letech 2001 až do 1. čtvrtletí 2012. Jak již bylo zmíněno, nezaměstnanost má několik podob, může být strukturální, frikční, sezónní nebo cyklická. Mikroregion Svitavsko je postižen všemi vyjmenovanými druhy nezaměstnanosti. Strukturální nezaměstnanost ovlivňuje celý region kvůli jeho historickým kořenům spjatých s textilním a strojírenským průmyslem. Mezi uchazeči o práci se postupně objevuje více a více lidí, kteří mají kvalifikaci a dlouholetou praxi v textilním průmyslu. Profese spojené s textilním odvětvím hospodářství jsou v současnosti velice málo vyhledávané. Jedním z posledních podniků mikroregionu v rámci tohoto odvětví je společnost Svitap J.H.J., s.r.o. sídlící ve Svitavách, která se zabývá výrobou technických tkanin, technické konfekce, tkanin na pracovní ošacení, aj. (Svitap J.H.J, s.r.o., 2012). A o moc lépe si nevede ani dříve tolik rozšířený strojírenský průmysl. Největším podnikem, který však také zmenšil svoji dřívější velikost, je TOS Svitavy, a. s. V průběhu celého sledovaného období a také v současnosti, jak již bylo vidět na grafech č. 10 a č. 11, mají největší šanci získat zaměstnání řemeslníci, kvalifikovaní dělníci, zpracovatelé, i přes klesající trend poptávky po této skupině započatý v roce 2009. Za rozvojové odvětví považuji služby a obchod, kde je sice v současnosti poptáváno o něco méně pracovní síly, ale trend je nastolen správným směrem. A za nejvíce potřebné a dlouhodobě deficitní považuji pracovní sílu ve zdravotnictví (ironií je, že je ve zdravotnictví podstav i přes působení Střední zdravotnické školy Svitavy umístěné v mikroregionu) a dostatečně kvalifikované pedagogické pracovníky. Ve velmi špatné situaci se ocitla i tradiční zemědělská družstva. Osobně považuji právě tyto subjekty za velký zdroj pracovních příležitostí. Jde o sektor, který se zcela neobejde bez lidské práce. Myslím si, že by měla být mnohem více podporována nejen státem, ale samotnými občany, kteří by si měli uvědomit, že nákupem u místních zemědělců nejen získají kvalitní potraviny, ale přispějí tím ke kvalitnějšímu životnímu prostředí. Pro snížení strukturální nezaměstnanosti je nutnost získat novou kvalifikaci v rámci osobních možností nebo ve spojení s ÚP ČR. Frikční nezaměstnanost bohužel nemohu v mikroregionu v plném rozsahu určit, protože ÚP ČR nemá v tomto směru dostatečně zpracované statistky. Ale předpokládám, že má svůj podíl na míře registrovaných nezaměstnaných, protože většina absolventů učilišť, středních škol, vyšších i vysokých škol nemá šanci během studia získat praxi v dostatečném rozsahu, který zaměstnavatelé požadují, a pakliže vidí, že nabídka


kvalifikované pracovní síly s praxí existuje. Museli by uvažovat neracionálně, když by se rozhodli pro zaškolování absolventů. Sezónní nezaměstnanost je většinou spojována s frikční. Ve sledovaném mikroregionu je velmi zřetelná a je hlavně zapříčiněna sektorem stavebnictví, jelikož pod něj spadající práce se většinou konají od jara do podzimu. Cyklická nezaměstnanost je způsobená hospodářským cyklem, který se měří pomocí HDP. Stačí vizuálně srovnat s cyklem nezaměstnanosti (graf č. 23 a graf č. 32). Nejen z ekonomické teorie, ale i logickou úvahou, lze přijít na jakýsi vztah mezi výstupem ekonomiky a nezaměstnanosti. Zjednodušeně řečeno: pokud z nějakého důvodu dojde k významnějšímu propouštění pracovní síly, sníží se výstup firem a následuje snížení výstupu a tím tedy i výstupu celé ekonomiky. Pak pozorujeme zvýšení jak nezaměstnanosti, tak snížení HDP a zase naopak. Hospodářský cyklus tedy vysvětluje situaci na trhu (a zase obráceně) práce přibližně od roku 2006 až 2012, pakliže vezmeme v úvahu jisté zpoždění. Rok 2004 se ale vyvíjí odlišně od cyklu HDP. Výkyv v letech 2002-2006 by mohl být způsoben produkční mezerou, kdy se ekonomika nacházela pod bodem potenciálního produktu a tak nemohlo být využíváno veškerého pracovního kapitálu. Další možnou variantou poklesu nezaměstnanosti po roce 2004 mohlo být po vstupu ČR otevření se pracovních trhů v EU pro české občany. Tu ale mohu vzhledem k přírůstku obyvatel zamítnout. Na tzv. krizi trh práce začal reagovat až v průběhu roku 2008 a v letech následujících. Je velmi zajímavé, že ještě na začátku tohoto období byla nezaměstnanost nejnižší za celé sledované období. Odůvodnění je snadné díky grafu č. 33, kdy se ekonomika nacházela za bodem potenciálního produktu. Ověření, že se skutečně jedná o cyklický vývoj, vidíme i z grafu č. 20 z Jindřichohradecka, který má stejný vývoj jako sledovaná míra registrované nezaměstnanosti.


Graf č. 32 Vývoj HDP v ČR v letech 2001 – 2011 (Kurzy.cz, 2012)

Graf č. 33 Produkční mezera ČR v letech 1997-2012 (Ministerstvo financí ČR, 2012)

4.4 Předpověď pokračování trendu nezaměstnanosti Predikce nezaměstnanosti je velice důležitá pro volbu způsobu působení na pracovní trh v rámci politiky zaměstnanosti. Pro její tvorbu byla využita čtvrtletní data od 2. čtvrtletí 2001 do 1. čtvrtletí 2012 a ekonometrická metoda – regresní analýza. Tou se


stanovil regresní model a pomocí 1. diference údajů vznikla předpověď na dva roky dopředu (graf č. 34). Model byl řádně otestován, výsledky testů se nachází v kapitole 4.1.1. Modelování trendu míry registrované nezaměstnanosti.

Graf č. 34 Model predikce míry registrované nezaměstnanosti v Mikroregionu Svitavsko (vlastní zpracování) 6 d_reg_mir_nez pĹ™edpovÄ›ÄŹ 95 procentnĂ- interval 4

2

0

-2

-4

-6

-8 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Vývoj míry registrované nezaměstnanosti v Mikroregionu Svitavsko by se při neměnných podmínkách mohl vyvíjet podobně jako v letech 2011-2012. Tzn., bude ovlivněn sezónními pracemi, které od roku 2010 nejvíce snižují nezaměstnanost až ve třetím čtvrtletí. Ve druhém čtvrtletí 2012 se dle zvoleného modelu (graf č. 35) předpokládá snížení nezaměstnanosti vlivem sezónních prací o 3,4 % na hodnotu kolem 11,1 %. V dalším čtvrtletí by podle sezónnosti započaté v roce měla hodnota ještě mírně klesnout cca o 0,3 %, tzn. na hodnotu 10,8 % a na konci roku 2012 se očekává strmé zvýšení a to na strmý vzestup přibližně na 14 %. Rok 2013 by měl podle dané predikce vypadat asi následovně. První čtvrtletí mírný vzestup asi o 0,1 % na hodnotu 14,1 %, druhé čtvrtletí


pokles o 3,6 % na 10,5 %, následně pokles o 0,5 % na 10 %. A opětovný vzestup na 13,2 %. První čtvrtletí 2014 by mělo mít nezaměstnanost ve výši 13,3 %. Obecně mohu říci, že míra registrované nezaměstnanosti má mírně klesající trend, který však může být během následujících období ovlivněn mnoha faktory (HDP, inflace, investoři, vládní zásahy a další) a může se tedy stát, že kvůli těmto vlivům nabere konečný vývoj jiný směr. Graf č. 35 Predikované hodnoty míry registrované nezaměstnanosti (vlastní zpracování) 20

mira registrovane nezamestnanosti

18

16

14

12

10

2012

2013

2014

4.5 Analýza efektivity aktivní politiky zaměstnanosti Pro analýzu APZ využívám dostupná data z integrovaného portálu MPSV, který vydává metodiky pro Úřad práce ČR dle analýz trhu, určujících jakou část APZ by měl daný ÚP uplatňovat ve svěřeném správním obvodu. Metodika výpočtu peněžních prostředků pro dílčí úřady práce spočívá ve výpočtu koeficientu potřebnosti. Jak uvádí MPSV „koeficient potřebnosti se vypočítá na základě vybraných ukazatelů - počet uchazečů v evidenci ÚP, míra nezaměstnanosti, počet uchazečů do 25 let, počet uchazečů nad 50 let, počet zdravotně postižených osob v evidenci ÚP, počet volných pracovních míst, počet dlouhodobě nezaměstnaných.“ Z ročních průměrů těchto údajů se vypočtou jednotlivé koeficienty. „Koeficient se rovná podílu uchazečů každé specifické skupiny v konkrétním okrese k celkovému počtu


uchazečů v této kategorii v ČR (v případě volných pracovních míst se počítá s obrácenou hodnotou). Z těchto koeficientů se vypočte průměr a výsledkem je koeficient potřebnosti, ten se násobí souhrnnou částkou finančních prostředků vyčleněných na realizaci APZ úřady práce“.(Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2010) Pro zhodnocení efektivnosti APZ použiji zjednodušení. Jako zástupce celé skupiny APZ zvolím nejpodrobněji sledovanou složkou APZ – rekvalifikace. Zjištění vztahu mezi pozitivními výsledky rekvalifikace a výdaji, které stát vynakládá na tyto rekvalifikace, může objasnit účinnost takto vynakládaných finančních prostředků. Jasnou představu o úspěšnosti rekvalifikace, tzn. úspěšnosti umístění rekvalifikovaných klientů ÚP ČR s úspěšným dokončením rekvalifikace, dokládá následující graf č. 36. Z něho vyplývá, že se ÚP ČR zdárně daří umístit více než polovinu uchazečů v letech 2001, 2004, 2008 a 2010. V ostatních letech je úspěšnost o něco nižší, neboť je ovlivněna hospodářským cyklem, cyklickou nezaměstnaností a v neposlední řadě recesí. Graf č. 36 Počet umístěných úspěšně rekvalifikovaných uchazečů (v %) v Mikroregionu Svitavsko, (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2012c), vlastní zpracování

Pojem efektivnost definuje celá řada autorů. Např., B. Hamerníková ve své učebnici Veřejné finance formuluje pojem efektivnosti jako „absenci plýtvání,“ a P. Samuelson ji demonstruje na příkladu hranice výrobních možností: „Efektivnost se nachází minimálně na hranici produkčních možností.“ (Hamerníková, 2010, Samuelson 2007)


Obrázek č. 3 Hranice produkčních možností (Trh a základní elementy trhu)

Obrázek č. 3 dotváří představu o tom, v které části hranice produkčních možností se alokace zdrojů vynaložených nachází a zda dochází k zamezení plýtvání. Je z něj evidentní procento úspěšně a neúspěšně umístěných uchazečů za jednotlivé roky 2001 až 2010. Je velmi podstatné uvědomit si, že všichni zakomponovaní uchazeči úspěšně dokončili rekvalifikaci. Tímto docílili toho, aby za ně ÚP ČR uhradil výdaje spojené se získáním nové kvalifikace. Neefektivita vynaložených finančních prostředků vzniká u uchazečů neumístěných na trh práce. Dochází k plýtvání finančních prostředků. Nemohu toto plýtvání uznat v celém rozsahu, tzn. na ploše nad křivkou na obrázku č. 3, jelikož uchazeči získali kvalifikaci. Nicméně jejich pokračující závislost na pasivní politice zaměstnanosti není zamýšleným efektem. Graf č. 37 Nelineární vztah APZ vynaložených výdajů (vlastní zpracování) Vysledky_rekval versus APZ (pomocí nejmenąích čtverců) 350

300

Vysledky_rekval

250

200

150

100

50 30000

35000

40000

45000

50000

55000

60000

65000

70000

APZ

A tak není překvapením, že výše vynaložených prostředků na APZ nemá požadovaný lineární vztah k počtu uchazečů umístěných na pracovní pozice na trhu. Viz. graf č. 37.


4.6 Návrh jiné aktivní politiky zaměstnanosti Problémem Mikroregionu Svitavsko, jak již bylo popsáno, je zatížení mikroregionu všemi typy nezaměstnanosti. Kvůli nemožnosti ovlivnit všechny druhy nezaměstnanosti v rámci regionální politiky zaměstnanosti by se měl návrh jiné, případně nové, aktivní politiky zaměstnanosti zaměřit na konkrétní druh nezaměstnanosti. Řešit problém cyklické nezaměstnanosti na lokální úrovni není jednoduché, neboť veškeré trhy jsou provázané a vzájemně se ovlivňují. Pokud přijde období recese nebo expanze postupně se daná situace rozšíří na všechny trhy. A tak je mnohem výhodnější ovlivňovat hospodářský cyklus integrovaně. Frikční nezaměstnanost je naprosto přirozená součást trhu práce. A to ať už se jedná o situaci, kdy se člověk chová racionálně a přechází od jednoho zaměstnavatele k druhému kvůli lepším pracovním podmínkám (nevyjímaje finanční ohodnocení) nebo když přijde o práci z důvodu ukončení sezónních prací. Frikční nezaměstnanost by se teoreticky dala částečně upravit změnou legislativy, kdy by nebylo možné zaměstnávat pracovní sílu jen sezónně, tzn. se smlouvou na dobu určitou, ale vedlo by to ještě k nižší pružnosti trhu práce. Třetím druhem nezaměstnanosti je strukturální nezaměstnanost, na niž by se měl kompetentní orgán státní správy (Úřad práce ČR) zaměřit. Jak je možné postřehnout při porovnávání mikroregionů Svitavsko a Jindřichohradecko, každý z nich má specifické problémy v rámci strukturální nezaměstnanosti. Ty vznikly odlišným historickým vývojem. Svitavsko se do dnešní doby nestihlo zcela přeorientovat do jiného sektoru. Naopak Jindřichohradecko využilo potenciálu v rámci služeb. A tak je nutné zaměřit se na každý jednotlivý trh zvlášť, s možností učit se od pokročilejších oblastí vyznačujících se podobnými legislativními omezeními. Hlavním problémem na trhu práce jsou dlouhodobě nezaměstnaní, pro něž musí být vytvářena jakási záchranná síť v podobě finanční injekce, aby se zabránilo jejich propadu do chudoby a aby měli zajištěné uspokojení fyziologických potřeb. Touto pomyslnou sítí je myšlena pasivní politika zaměstnanosti. Při nadstandardním přísunu finančních prostředků by docházelo ke zneužívání této pomoci. Neřešení dlouhodobé nezaměstnanosti by vedlo k neustálému výdeji finančních prostředků a k jejich nenávratnosti, z tohoto důvodu Úřad práce ČR používá aktivní politiku zaměstnanosti. Výdaje na ni vynaložené se začleněním volné pracovní síly do pracovního poměru vrací zpět ke zdroji formou zákonných odvodů. A mohou být znovu využity.


Při návrhu jiné aktivní politiky zaměstnanosti musí být brána v úvahu právě struktura pracovního trhu. Mikroregion Svitavsko je historicky spjatý s textilním a strojírenským průmyslem. Doposud existují firmy podnikající v těchto odvětvích, ale je jich již minimum. Nově se na území Svitavska zapojily firmy podnikající ve finančním sektoru. Investoři využili vysoké podpory státem v rámci fotovoltaiky. Na území mikroregionu podnikají i cizinci, nejvíce v oblasti obchodu s textilem, potravinami, domácími potřebami a kosmetikou. Rozšířená jsou odvětví stavebnictví a služeb. Podnikatelé využívají i virtuální svět formou e-shopů. Na území města Svitavy vznikla menší nákupní centra. Za zmínku stojí i zemědělství, které bohužel postupně upadá, a protože se zcela neobejde bez lidského faktoru, mělo by mít větší podporu od státu i obyvatel. Kvůli strukturální nezaměstnanosti má podstatná část uchazečů o zaměstnání jinou kvalifikaci, než by bylo možné na trhu práce uplatnit. Proto Úřad práce ČR využívá legislativou svěřených opatření, zejména rekvalifikace a veřejně prospěšné práce. Rekvalifikace má úspěšnost, ale není dokonale efektivní. Veřejně prospěšné práce jsou na Svitavsku druhým nejvyužívanějším opatřením, ale návrat lidí na trh práce nijak nezaručují. V rámci aktivní politiky zaměstnanosti navrhuji předcházet vzniku nesouladu na trhu práce pomocí poskytnutí informací budoucím zaměstnancům. Tím je myšleno, aby Úřad práce ČR přiblížil situaci na trhu práce těm, kteří se teprve budou připravovat na své budoucí povolání. Nejlepší formou pro tuto část populace je samozřejmě osobní setkání. Autoři Kotýnková M. a Němec O. ve své publikaci tuto službu popisují jako běžně využívanou, v Mikroregionu Svitavsko se však v praxi neděje a je to velká chyba, jelikož dochází k dezinformaci. A takto mladí lidé si ještě zcela nemusí uvědomovat dopady volby jejich povolání. Dále navrhuji podporovat nezaměstnané v samozaměstnávání se, protože Úřad práce ČR ze své pozice nemá možnosti lákat nové investory. A to formou poskytování expertních analýz trhu v mikroregionu a odborných konzultací. Analýzy by měly pojmenovat všechna rizika i výhody podnikaní v doporučené oblasti. Konzultace by uchazečům poskytly informace o možnostech předcházení zjištěným rizikům. Kvůli motivaci, by tato podpora měla být zpoplatněna. Celková cena analýzy by se rozpočítala mezi všechny zájemce. Ale v pilotní fázi by bylo nutné ji podpořit státní dotací nebo dotací z EU. Tuto alternativu vidím jako jedinou možnost, jak se může nezaměstnanost v Mikroregionu Svitavsko snížit za pomoci státní intervence. Jak již bylo popsáno, rekvalifikace mají za sledované období průměrně 56% úspěšnost. A tak je vhodné tyto vcelku pozitivní výsledky ještě vylepšit a zvýšit tím i zmiňovanou efektivitu. Proto považuji za velmi vhodnou spolupráci mezi Úřadem práce ČR a zaměstnavateli, kteří hodlají zaměstnat novou pracovní sílu, ale kvůli


nekvalifikované pracovní síle nemohou. A to ve smyslu podpory vzniku pracovního úvazku právě s nekvalifikovaným pracovníkem, který by získal rekvalifikaci přímo u zaměstnavatele. Podpora by fungovala nejdříve na základě dohody mezi Úřadem práce ČR a zaměstnavatelem a spočívala by v tom, že pracovník by byl ještě následující tři měsíce evidován jako uchazeč a pobíral by stejnou částku jako při rekvalifikaci, tedy 60 % z průměrného měsíčního čistého výdělku ze zaměstnání (maximální výše podpory při rekvalifikaci činí 0,65násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci.). Naopak zaměstnavatel by byl stimulován finanční částkou, kterou by jinak pobíralo akreditované rekvalifikační středisko. Nutnou podmínkou by samozřejmě byl následný nástup k zaměstnavateli. (Zákon o zaměstnanosti) Pro zvýšení pružnosti pracovního trhu je důležité mít včas informace o vznikající nabídce a poptávce práce. Proto by měl Úřad práce ČR spolupracovat se zaměstnavateli a správou měst a obcí. Je důležité podrobněji sledovat celý trh a orientovat se na něm, a také předpokládat budoucí vývoj, aby se na něj mohlo reagovat. Například, když město podepíše smlouvu s investorem, zajistit kvalifikovanou pracovní sílu, a není-li, tak ji rekvalifikovat. Pro zlepšení situace na trhu práce v Mikroregionu Svitavsko lze udělat celou řadu opatření. Kvůli současným vládním škrtům v rozpočtu nebude jednoduché najít další finanční prostředky. Proto za reálná považuji popsaná opatření, která vyžadují pouze přesun prostředků, nikoliv navýšení.


5 Diskuze výsledků V rámci zkoumání registrované míry nezaměstnanosti v Mikroregionu Svitavsko bylo zjištěno, že trh práce je velmi vysokou mírou ovlivňován strukturální nezaměstnaností, která je zapříčiněna nízkou pružností pracovní síly na potřeby trhu, tzn. nové zaměření spíše na služby, než dříve hojně využívaný textilní a strojní průmysl. Úřad práce ČR reaguje na tuto situaci v celku správně a to pomocí rekvalifikace. Svůj podíl má i frikční nezaměstnanost. Za jeden z největších problémů, co se týče právě frikční nezaměstnanosti, vidím nulovou podporu absolventů a ohrožených skupin nezaměstnanosti, obzvláště v případě získávání praxe. Toto břemeno nemusí ležet jen na bedrech Úřadu práce České republiky a tím na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Naopak si myslím, že by v tomto směru mohlo pomoci Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, pokud by v osnovách středních a vysokých škol rozšířilo délku povinné praxe. Hospodářský cyklus má na sledovaném trhu velký vliv. Nezaměstnanost naprosto kopíruje jeho cyklus, který ani nemusí být v ukazateli HDP vidět. Důkazem pro toto tvrzení jsou produkční mezery (graf č. 33), které určují, zda je produkce před anebo za bodem potenciálního produktu. Pokud se nachází před ním, znamená to nedostatečné využití pracovní síly a dalších zdrojů, nezaměstnanost roste. Když je za potenciálním bodem, má to blahodárný vliv na nezaměstnanost, ale roste cenová hladina. Výhodou a někdy i nevýhodou je možnost využití vládních a politických rozhodnutí ovlivňovat nezaměstnanost pomocí výdajů. Existují dva druhý vládních výdajů úzce spojené s nezaměstnaností, na vládní nákupy a na transfery pro nezaměstnané a ostatní skupiny obyvatel. Je nutné si položit otázku. Jak by mohla vláda svým rozhodnutím, na co bude vynakládat peníze, ovlivnit nezaměstnanost na mikroregionální úrovni? Při realizaci vládních výdajů ve Svitavském mikroregionu např. na veřejný statek prostřednictvím zaměstnání lidí, kteří by jej uskutečňovali, by to mělo násobný efekt. Jednak by se snížila nezaměstnanost a jednak užitek občanů. Další výdaje vlády jsou na politiku zaměstnanosti a to na její dvě složky, aktivní a pasivní politiku zaměstnanosti. Kolem tohoto tématu se vedou diskuze. Je zjištěným faktem, že pokud se zvýší výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti, dojde ke snížení těch na pasivní politiku zaměstnanosti. Rozdílem těchto dvou politik je „návratnost investice.“ Při státních investicích do aktivní politiky zaměstnanosti se část, ne-li celé výdaje postupně vrátí, protože jak bylo zjištěno v Mikroregionu Svitavsko, je jen v rámci rekvalifikací průměrně 56% úspěšnost vrácení nezaměstnaných do zaměstnání.


Dle mého soukromého průzkumu, kdy mi 85 % oslovených z mikroregionu odpovědělo, že se setkalo s prací nezaměstnaných „na černo“, je jedním z řešení nezaměstnanosti rozhodně eliminace této problematiky. Řešení nespočívá jen ve snížení práce na černo nezaměstnaných, ale také zaměstnaných, kteří touto formou získávají dodatečné finance do svého rodinného rozpočtu. Cílem této práce je návrh jiného řešení politiky zaměstnanosti. Myslím, že se všichni odborníci shodnou, že nejdůležitějším cílem je zaměřit se na dlouhodobě nezaměstnané, pokud se tak nestane, tito lidé budou vždy tvořit složku, na niž jdou výdaje pasivní politiky zaměstnanosti, a nikdy nebude možné snížit nezaměstnanost. Například za úvahu by stálo po vzoru Nizozemska zkusit podporovat zkrácené úvazky, čímž má větší část obyvatel možnost pracovat a nedopadají na ni v takové míře škodlivé vlivy na psychické zdraví. Zároveň se snižuje příjmová nerovnost obyvatel (Ministerstvo práce a sociální věcí, 2007). V Nizozemsku zavedli práci na zkrácený úvazek jako aktivní politiku zaměstnanosti a jako podporu rodin s malými dětmi. Příkladem šla samotná veřejná správa, která vytvořila místa na částečný úvazek. Lidé si je vybírají dobrovolně. Této formy využívá 68 % žen a 17 % mužů. (Vašíková, 2007) Dalším možným opatřením by po vzoru Německa mohla být tzv. Mini-job, tzn. pracovní úvazek, na jehož základě si zaměstnanec smí vydělat 400 Euro. Pokud tento finanční limit nepřekročí, nemusí platit sociální pojištění ani odvádět daň, ale nepřispívá si tím ani na důchodové pojištění. Tuto práci může pracovník dělat i jako doplněk ke svému hlavnímu zaměstnání (ovšem to už odvody platí). Takové úvazky opět nejvíce využívají rizikové skupiny trhu práce, tedy ženy, studenti a lidé v předdůchodovém věku. K tvorbě Mini-jobů jsou stimulováni i zaměstnavatelé a to především povinností odvést pouze 1,08 % daně. Proč bychom měli něco takového zavádět? Málo placená místa takto získají na své atraktivitě, a protože se nestrhávají žádné odvody, je vyšší plat. Ten zase motivuje zaměstnance i k jinak nevyhledávaným pracím. Zalepí se tím díra na trhu práce. (Chromá, 2006, Knappschaft Bahn See, 2012) Za další nutnou a velice důležitou považuji změnu přístupu Úřadu práce ČR a ještě více MPSV, které v současné době naprosto eliminovalo schopnosti podřízeného ÚP ČR k poskytování informací. Podle mě měl ÚP ČR ze své pozice znalce pracovního trhu tzv. „deváťákům“ poradit taková povolání, která si současný trh práce žádá a která jsou dlouhodobě v deficitu pracovní síly – tzn. zdravotní sestry, zubaři, atd. Nejlépe formou návštěv na ZŠ a osmiletých gymnáziích za účelem poskytnutí informací o vhodnosti povolání, která mají budoucnost na trhu práce. V opačném případě si žáci nadále budou volit povolání, která nemohou v mikroregionu využít.


Samozřejmostí by pro města a ÚP mělo být motivování nových investorů nebo stávajících zaměstnavatelů, např. pomoc se získáním dotací, levný pronájem brownfields, pozemků, prostor. Nevýhodné jsou i metodiky, kterými se musí lokální ÚP ČR řídit a nemohou efektivně měnit v rámci svých kompetencí působení na nově vzniklé situace na místním trhu práce. Přitom právě včasný zásah by mohl mít pozitivní vliv. Z úhlu mého pohledu by měli nastat změny v aktivní politice zaměstnanosti v Mikroregionu Svitavsko v následujícím směru. APZ má několik složek, které může ÚP ČR využívat, nejčastěji využívá rekvalifikace a úplně nejméně společensky účelná pracovní místa. Při analýze zmíněné rekvalifikace jsem došla k závěru, že se v roce 2011 44 % uchazečů, jež dokončili rekvalifikaci úspěšně, vrací do zaměstnání. Z toho vyplývá, že výdaje vynaložené na získání nové kvalifikace ve zbývajících 55 % jsou zbytečné. Mělo by se snížit toto nevhodné financování a to například dalším kritériem, které by museli uchazeči před rekvalifikací splňovat. Podotýkám, že uchazeč, který rekvalifikaci nedokončí (v případě nezávažného důvodu), výdaje na rekvalifikaci hradí z vlastních prostředků. Takže není důvod snižovat počet rekvalifikací, ale ještě je zpřísnit. A právě z důvodu zmíněné úspěšnosti aktivní politiky je kvůli vysoké míře strukturální nezaměstnanosti potřeba pokračovat podobným směrem. Nejlepší cestou by dle mého názoru mělo být zvyšování motivace nezaměstnaných k samostatnému podnikání. Každý, kdo nad podnikáním přemýšlí, pociťuje nějaká rizika, která by právě ÚP ČR mohl pomoci snížit za pomoci expertních analýz pracovního trhu v mikroregionu. Není nutné, aby byli bezplatné. Naopak spoluúčastí na hrazení by nezaměstnaní prokázali svůj skutečný zájem. V současné době je poskytována dotace pro začínající OSVČ, která má pro mě naprosto nepochopitelné podmínky spočívající v tom, že si nezaměstnaný zažádá o živnostenský list, následně musí živnost na měsíc pozastavit a za měsíc ji jde opět obnovit. Mezitím musí být veden v evidenci uchazečů o zaměstnání. Je to zbytečné plýtvání nejen časem uchazečů, ale i všech úřadů s tímto procesem spojených. Podpora začínajících podnikatelů by tedy spočívala v analýze trhu a jeho možnostech, začínající OSVČ by si uvědomovala rizika, ale i příležitosti a od expertů by měla možnost získat informace, jak se zjištěným rizikům vyhnout. Ve své podstatě je to jediná možnost, jak se může nezaměstnanost v Mikroregionu Svitavsko snížit. Mikroregion má největší potenciál se rozvíjet v oblasti služeb, většina obcí má na svém správním území pouze obchody s potravinami (viz. Sklené, Pohledy, Kamenná Horka) a nemluvě o ostatních službách. A další pomocí státu malým začínajícím podnikatelům by mohlo být po dobu půl roku neplacení zdravotního a sociálního pojištění, jako by byli stále v evidenci ÚP ČR.


Nedojde tak ke snížení státních příjmů, protože tyto výdaje bude buď platit a lidé budou nečinně čekat na zaměstnání, nebo zkusí podnikat a je vysoká šance, že uspějí. Stanovené cíle o popsání nezaměstnanosti i návrhu jiné aktivní politiky byly postupně naplněny.

Literatura

76

6 Literatura CIPRA, T. Analýza časových řad s aplikacemi v ekonomii. 1. vyd. Praha: SNTL, 1986. 246 s. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Veřejná databáze: Metainformace k ukazateli [online]. 2004 [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/mi/mi_ukazatel.jsp?kodukaz=5805 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Trh práce v ČR 1993 - 2010 [online]. 2011 [cit. 2012-0402]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/D1002622AD/$File/310311146.xls ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Sčítání lidu, domů a bytů [online]. 2011b [cit. 2012-0402]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/sldbvo ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Tab. 13.13 Vývoj minimální mzdy v ČR od jejího zavedení v roce 1991 [online]. 2012a [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/1313.pdf ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Zaměstnanost, nezaměstnanost - časové řady [online]. 2012b [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zam_cr ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS: Metodika [online]. 2012c [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zam_vsps ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Databáze demografických údajů za obce ČR: Územní změny, počty obyvatel, narození, zemřelí, stěhování (1971-2010). [online]. 2012d [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: Statistky. [online]. 2012f [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/CE003EAEEC/$File/e53133912208. xls, ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: Trh práce a mzdy. Krajská správa ČSÚ v Pardubicích [online]. 2012g [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://www.pardubice.czso.cz/csu/csu.nsf/i/tab_zam/$File/czam020312cr.xls ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: Statistky. [online]. 2012e [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/CE003EAEE0/$File/e53133912109. xls

Literatura

77

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: OBYVATELSTVO V PARDUBICKÉM KRAJI A JEHO OKRESECH V ROCE 2007. Krajská správa ČSÚ v Pardubicích [online]. 2012h [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xe/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_v_pardubickem_kraji_a_jeho_ok resech_v_roce_2007 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: OBYVATELSTVO V PARDUBICKÉM KRAJI A JEHO OKRESECH V ROCE 2007. Krajská správa ČSÚ v Pardubicích [online]. 2012ch [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xe/redakce.nsf/i/ceny_nemovitosti_v_pardubickem_kraji_v_let ech_2008_2010 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO). Krajská správa ČSÚ v Pardubicích [online]. 2012i[cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/klasifikace_zamestnani_(cz_isco) ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Charakteristika okresu Jindřichův Hradec. [online]. 2012j [cit. 201205-20]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xc/redakce.nsf/itisk/1E00229C43 DAVID, R. Ústava České republiky, Listina základních práv a svobod: úplné znění doplněné poznámkami, úvodem do problematiky a výběrem ze soudních případů. 4. aktualiz., přeprac. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2005, 263 s. ISBN 80-718-2200-0. FIKEJZ, R A VELEŠÍK, V. Historie a současnost podnikání na Svitavsku, Litomyšlsku, Poličsku, Moravskotřebovsku a Jevíčsku. 1. vyd. Žehušice: Městské knihy, 2003, 207 s. Historie a současnost podnikání v regionech ČR. ISBN 80-866-9914-5. FIKEJZ, RADOSLAV A VELEŠÍK, V. Kronika města Svitavy. Svitavy: Městské muzeum a galerie ve Svitavách, 2006, 396 s. ISBN 80-239-7488-2. HAMERNÍKOVÁ, B. A MAAYTOVÁ., A. Veřejné finance: 18. vydání. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 340 s. ISBN 978-80-7357-497-0. HAMPEL, DAVID, VERONIKA BLAŠKOVÁ A LUBOŠ STŘELEC. Ekonometrie 2. 1. vyd. V Brně: Mendelova univerzita, 2011, 147 s. ISBN 978-80-7375-540-9. HANČLOVÁ, J. Modelování a klasifikace regionálních trhů práce. 1. vyd. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita, 2002, 146 s. ISBN 80-248-0220-1. Dostupné z: http://homel.vsb.cz/~tvr12/PUBLIKACE/2002_MKL_RTP.pdf CHROMÁ, V. Analýza trhu práce podle kritéria úrovně vzdělanosti obyvatelstva. Brno, 2006. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/136828/esf_m/DIPLOMOVA_PRACE.pdf

Literatura

78

INFORMAČNÍ STŘEDISKO MĚSTO JINDŘICHŮV HRADEC. Historie Jindřichova Hradce. [online]. 2010 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://infocentrum.jh.cz/cs/historie-a-pamatky/historie-jindrichova-hradce.html JAKUBKA, J., SCHMIED Z., TRYLČ, L. Zákoník práce 2012: převodní můstek k velké novele zákoníku práce: stručný komentář: shrnutí změn k 1. lednu 2012. 8. aktualiz. vyd. Olomouc: ANAG, 2012, 159 s. Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-80-7263-709-6. KNAPPSCHAFT BAHN SEE. Mini-job centrum [online]. 2012 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://www.minijob-zentrale.de/ KOTÝNKOVÁ, M., NĚMEC, O. Lidské zdroje na trhu práce. Professional Publishing, 2003. 199 s. ISBN 80-86419-48-7. KURZY.CZ: HDP 2012, vývoj hdp v ČR. [online]. 2012 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/makroekonomika/hdp/?G=3&A=2&page=2 JINDŘICHOHRADECKO. Program rozvoje MIKROREGION Jindřichohradecko – svazek obcí Jindřichohradecko. 2010. Dostupné z: www.jh.cz/filemanager/files/file.php?file=41977

Mikroregionu

MIKROREGION SVITAVSKO. Strategický plán rozvoje pro Mikroregion Svitavsko. 2004. Dostupné z: http://www.svitavskoweb.cz/files/region/M_Svitavsko_StrategPlan.pdf MIKROREGION SVITAVSKO: Mapa regionu. [online]. 2009 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://www.svitavskoweb.cz/index.php?pg=1 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ: Evropu začínají charakterizovat zkrácené úvazky. [online]. 2007 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/4624 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ: Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti. [online]. 2010 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/8612 MINISTERSTVO FINANCÍ ČR: Makroekonomický scénář. [online]. 2012 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/konvergen_programy_53217.html MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ Aktivní politika zaměstnanosti a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Integrovaný portál MPSV: Zaměstnanost [online]. 2012a [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http:// http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/dotace/apz. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Časové řady: Průměrná míra nezaměstnanosti od roku 1997. Integrovaný portál MPSV: Zaměstnanost [online]. 2012a [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/casove_rady

Literatura

79

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ: Zaměstnanost. INTEGROVANÝ PORTÁL MPSV. [online]. 2012b [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/trh MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ: Zaměstnanost. INTEGROVANÝ PORTÁL MPSV. [online]. 2012c [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/rek MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ: Zaměstnanost. INTEGROVANÝ PORTÁL MPSV. [online]. 2012d [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem PROGRAMOVÝ TÝM PROJEKTU EQUAL 0076. Celoživotní vzdělávání v komunitním plánování. [online]. Ústí nad Labem: Centrum komunitní práce Ústí nad Labem, 2004 [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.komunitniplanovani.com/dokumenty/skripta5_22.pdf ŘEDITELSTVÍ SILNIC A DÁLNIC ČR. Rychlostní silnice R35: Liberec –Turnov – Jičín– Hradec Králové – Mohelnice –Olomouc –Lipník n. B. Praha, 2010. [cit. 2012-0428]. Dostupné z: http://www.rsd.cz/rsd/rsd.nsf/0/8D7B8BF9D041A6BAC12576D400577FA0/$file /RSD_R35_7_10.pdf SAMUELSON, PAUL ANTHONY A WILLIAM D NORDHAUS. Ekonomie: 18. vydání. Vyd. 1. Praha: NS Svoboda, 2007, 775 s. ISBN 978-80-205-0590-3. SVITAP J.H.J, S.R.O: Současnost. [online]. 2012 http://www.svitap.cz/o-firme/soucasnost

[cit. 2012-04-28]. Dostupné

z:

ŠINDLER, JAKUB. PRŮMYSL V OKRESE SVITAVY: vývoj po roce 1989 – regionálně geografická analýza. Brno, 2004. [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/124044/prif_b/ Trh

a základní elemnty trhu. [online]. 2012 [cit. http://www.koppel.cz/VSE/files/bzek01.htm

2012-04-28].

Dostupné

z:

VAŠÍKOVÁ, M. Analýza aktivní politiky zaměstnanosti v Nizozemí a možností využití nizozemských zkušeností při její realizaci v Česku. Brno, 2007. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/76606/esf_m/ VOLBY.CZ: Výsledky voleb. [online]. 2012 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: www.volby.cz WINKLER, J. Český trh práce a Evropská strategie zaměstnanosti. 1. vyd. Editor Martin Žižlavský. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, 2004, 241 s. ISBN 80-210-3565-X.

Literatura

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, 2012. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zakonik-prace/

80

http://

Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti: Aktivní politika zaměstnanosti, Hlava I., 2011. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zamestnanost/cast5.aspx

Přílohy

81

Přílohy

Přílohy

A

82

Míra registrované nezaměstnanosti v Mikroregionu Svitavsko (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2012d), vlastní zpracování Registrovaná Registrovaná míra míra nezaměstnanosti Čtvrtletí nezaměstnanosti (v %) (v %) 12,88125 II.01 15,375 13,9 III.01 13,2625 16,5 IV.01 10,73125 15,0875 I.02 11,2125 14,8 II.02 12,60625 15,96875 III.02 11,66875 18,0375 IV.02 9,46875 17,3625 I.03 9,96875 17 II.03 12,29375 17,275 III.03 14,225 19,3375 IV.03 12,63125 19,16875 I.04 13,2 17,1875 II.04 16,325 16,9875 III.04 18,28125 18,11875 IV.04 14,4 16,1875 I.05 13,9375 13,46875 II.05 18,83125 14,05625 III.05 16,4250 15,90625 IV.05 12,8750 15,725 I.06 12,6375 12,49375 II.06 15,1938 13,375 III.06 14,49380

Čtvrtletí IV.06 I.07 II.07 III.07 IV.07 I.08 II.08 III.08 IV.08 I.09 II.09 III.09 IV.09 I.10 II.10 III.10 IV.10 I.11 II.11 III.11 IV.11 I.12

Přílohy

B

83

Plochy vhodné pro podnikání v Mikroregionu Svitavsko (Mikroregion Svitavsko, 2004)

Přílohy

84

Nezaměstnanost v letech a návrh jiného řešení aktivní politiky zaměstnanosti v Mikroregionu Svitavsko

Recommend Documents