Masa rykova un iverz it a Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa
TURISTICKÁ OBLAST SVITAVSKO – HODNOCENÍ JEJÍ TURISTICKÉ NABÍDKY Tourist area Svitavsko – assesment its tourist supply Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce: Ing. Martin Šauer
Autor: Jana Rajmanová
Brno, duben 2008
J mé no a p ř í j me ní a ut or a: Ná z e v d i pl omové p r á c e : Ná z e v p r ác e v a nglič t i ně: Ka t e dr a: Ve d ouc í di p l omové p r á c e: Ro k ob ha j ob y:
Jana Rajmanová Turistická oblast Svitavsko – hodnocení její turistické nabídky Tourist area Svitavsko – assesment its tourist supply regionální ekonomie a správy Ing. Martin Šauer 2008
Anotace Předmětem bakalářské práce „Turistická oblast Svitavsko – hodnocení její turistické nabídky“ je zhodnocení jak přírodního, tak kulturního potenciálu území a jeho vlivu na rozvoj cestovního ruchu. První část je věnována analýze prostředí z pohledu sociálně-ekonomických vlivů. Druhá část rozebírá přírodní a kulturně-historické podmínky rozvoje. Třetí část se věnuje analýze infrastruktury cestovního ruchu. Vždy na konci kapitol je uvedeno průběžné hodnocení. V poslední kapitole je zhodnocena celá oblast z pohledu rozvoje cestovního ruchu s navržením hlavních rozvojových možností regionu a uvedenou SWOT analýzou.
Annotation The aim of Bachelor thesis „Svitavy tourist region – valuation of its tourist supply“ is the evaluation of both natural and cultural potential of the region and its influence on tourism development. The first part is devoted to analysis of the region surrounding from the socialeconomic point of view. The second part deals with natural and cultural-historical development condition. The third part analyses the tourism infrastructure. There is stated continuous assessment at the end of each part. In the last part is evaluated the whole region from the tourism development point of view. There are also suggestions for main region development possibilities and there is outlined SWOT analysis.
Klíčová slova Turistická oblast Svitavsko, nabídka cestovního ruchu, rozvoj cestovního ruchu, přírodní a kulturně-historický potenciál, turistická infrastruktura.
Keywords Tourist area Svitavsko, tourist supply, tourism development, natural and culturally-historical potential, tourist infrastructure.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Turistická oblast Svitavsko – hodnocení její turistické nabídky vypracovala samostatně pod vedením Ing. Martina Šauera a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 29. dubna 2008 vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Martinu Šauerovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji paní Ing. Michaele Severové z Městského úřadu v Litomyšli za poskytnuté informace a pomoc.
OBSAH ÚVOD ..................................................................................................................................................................... 7 1
ANALÝZA ÚZEMÍ Z POHLEDU CESTOVNÍHO RUCHU ................................................................... 9 1.1 POTENCIÁL CESTOVNÍHO RUCHU ................................................................................................................ 9 1.1.1 Lokalizační předpoklady .................................................................................................................. 9 1.1.2 Realizační předpoklady .................................................................................................................. 10 1.1.3 Selektivní předpoklady ................................................................................................................... 11 1.2 HODNOCENÍ POTENCIÁLU CESTOVNÍHO RUCHU V ODBORNÝCH STUDIÍCH ................................................ 12 1.3 METODIKA HODNOCENÍ TURISTICKÉ NABÍDKY ......................................................................................... 13
2
ANALÝZA VYBRANÝCH SOCIÁLNĚ-EKONOMICKÝCH FAKTORŮ SVITAVSKA .................. 15 2.1 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA OBLASTI ...................................................................................................... 15 2.1.1 Administrativní členění .................................................................................................................. 15 2.1.2 Dopravní dostupnost ...................................................................................................................... 15 2.1.3 Demografická charakteristika........................................................................................................ 16 2.2 EKONOMICKÉ UKAZATELE ....................................................................................................................... 17 2.2.1 Nezaměstnanost.............................................................................................................................. 17 2.2.2 Zaměstnanost v cestovním ruchu ................................................................................................... 18 2.2.3 Podnikatelská aktivita v cestovním ruchu ...................................................................................... 20 2.3 HODNOCENÍ SOCIÁLNĚ-EKONOMICKÝCH FAKTORŮ .................................................................................. 20
3
ANALÝZA LOKALIZAČNÍCH PŘEDPOKLADŮ SVITAVSKA ........................................................ 22 3.1 PŘÍRODNÍ POTENCIÁL ............................................................................................................................... 22 3.1.1 Reliéf a morfologické poměry ........................................................................................................ 22 3.1.2 Klimatické poměry ......................................................................................................................... 23 3.1.3 Hydrologické poměry ..................................................................................................................... 23 3.1.4 Velkoplošná a maloplošná chráněná územní a přírodní památky ................................................. 24 3.2 KULTURNĚ-HISTORICKÝ POTENCIÁL ........................................................................................................ 25 3.2.1 Kulturně - historické (architektonické) památky ............................................................................ 26 3.2.2 Kulturní zařízení ............................................................................................................................ 28 3.2.3 Společenské akce ............................................................................................................................ 29 3.3 HODNOCENÍ POTENCIÁLU PRO CESTOVNÍ RUCH........................................................................................ 30 3.3.1 Hodnocení potenciálu přírodní plochy .......................................................................................... 30 3.3.2 Hodnocení kulturně-historického potenciálu ................................................................................. 32
4
ANALÝZA REALIZAČNÍCH PŘEDPOKLADŮ SVITAVSKA ........................................................... 33 4.1 ZÁKLADNÍ INFRASTRUKTURA ................................................................................................................... 33 4.1.1 Ubytovací zařízení ......................................................................................................................... 33 4.1.2 Gastronomická zařízení ................................................................................................................. 34 4.2 DOPROVODNÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA ........................................................................................ 34 4.2.1 Infrasturktura zimních sportů ........................................................................................................ 35 4.2.2 Infrastruktura pěší turistiky ........................................................................................................... 35 4.2.3 Infrastruktura cykloturistiky .......................................................................................................... 36 4.3 TURISTICKÁ INFORMAČNÍ CENTRA ........................................................................................................... 37 4.4 HODNOCENÍ INFRASTRUKTURY ................................................................................................................ 38
5
CELKOVÉ HODNOCENÍ NABÍDKY CESTOVNÍHO RUCHU .......................................................... 39 5.1 SWOT ANALÝZA ..................................................................................................................................... 39 5.1.1 Silné stránky ................................................................................................................................... 39 5.1.2 Slabé stránky .................................................................................................................................. 40 5.1.3 Příležitosti ...................................................................................................................................... 40 5.1.4 Hrozby............................................................................................................................................ 41 5.2 NOSNÁ TÉMATA ROZVOJE ........................................................................................................................ 41 5.2.1 Přírodní krásy, Toulovcovy Maštale, technické a jiné zajímavosti, aktivní dovolená a pobyty ..... 42 5.2.2 Památky UNESCO, historie – hrady, zámky, architektura a památky ........................................... 42 5.2.3 Kultura a slavní skladatelé ............................................................................................................ 42 5.2.4 Pálenice – tradiční venkovský život a nářečí Malé Hané............................................................... 43 5.2.5 Oskar Schindler, holocaust, Sudety ............................................................................................... 43 5.2.6 Motoristická a karosářská tradice Vysokého Mýta ........................................................................ 43
5.3
FINANCOVÁNÍ .......................................................................................................................................... 44
ZÁVĚR ................................................................................................................................................................. 45 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ................................................................................................................ 47 SEZNAM TABULEK .......................................................................................................................................... 48 SEZNAM GRAFŮ ............................................................................................................................................... 49 SEZNAM PŘÍLOH.............................................................................................................................................. 50
ÚVOD Cestovní ruch je velmi diskutovaným tématem poslední doby. Stává se jedním z nejrychleji se rozvíjejících odvětví hospodářství, proto nejen jednotlivé země, ale i regiony mají velký zájem na jeho rozvoji, neboť se velkým dílem podílí na růstu ekonomiky daného území. Má velký vliv na rozvoj infrastruktury, do regionu přivádí potencionálního zákazníka a z toho důvodu dochází i k rozvoji obchodu a služeb. Na druhé straně je ovšem nutná regulace cestovního ruchu s ohledem na udržitelný rozvoj a ochranu přírody v daném území, jelikož svou masovostí může také způsobovat obrovské škody. Tuto skutečnost si uvědomují všechny subjekty působící v oblasti cestovního ruchu a je stále větší snaha právě o vývoj pozitivním směrem.
Aby mohl cestovní ruch v daném území fungovat, je třeba, aby daný region zjistil podmínky, které pro rozvoj cestovního ruchu má. Toto je důvodem a zároveň i cílem vypracování bakalářské práce „Turistická oblast Svitavsko – hodnocení její turistické nabídky“. Hlavní náplní je analýza podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v této oblasti, která zkoumá možnosti regionu, hodnotí je a nakonec dává doporučení. Práce je zpracována deskriptivní metodou. Nejdříve se zabývá všeobecnými informacemi a dokumenty, které se zaměřují na mapování České republiky v oblasti cestovního ruchu. Nejdůležitější dokument „Návrh nové rajonizace cestovního ruchu“ se rovněž stal metodickým východiskem pro zpracování této práce.
Analýza se nejdříve věnuje všeobecné charakteristice regionu z pohledu administrativního členění a polohy a přechází do charakteristiky demografické. Na tu potom navazuje hodnocení ekonomických faktorů. Tato kapitola má ukázat, jakým regionem Svitavsko je a jak se projevuje v rámci celé České republiky. V hlavní části práce je poté rozebírán lokalizační potenciál cestovního ruchu, který je dělen na dvě hlavní skupiny: přírodní a kulturně-historický. Tato kapitola má za úkol zanalyzovat veškeré důležité atraktivity, které táhnou turisty do regionu. Ale zároveň má odhalit takové lokality, které mají vhodné podmínky pro rozvoj, avšak zatím nejsou cestovním ruchem využívány. Aby mohl cestovní ruch v území fungovat, je třeba mít patřičnou infrastrukturu. Touto otázkou se zabývá čtvrtá kapitola, která opět nejdříve analyzuje jednotlivé prvky infrastruktury s hlavním zaměřením na ubytovací zařízení, a nakonec opět hodnotí její stav a možnosti.
7
Poslední kapitola je zaměřena na celkové zhodnocení oblasti, které je shrnuto ve SWOT analýze a navrhuje hlavní témata rozvoje cestovního ruchu. Je zde rozebráno i financování cestovního ruchu z pohledu vybírání poplatků (obcí) z ubytovacích kapacit. V závěru je poté rozebráno, co bylo zjištěno v jednotlivých kapitolách a jaké podmínky pro rozvoj cestovního ruchu region má.
8
1 ANALÝZA ÚZEMÍ Z POHLEDU CESTOVNÍHO RUCHU 1.1
Potenciál cestovního ruchu
Aby se na nějakém území mohl cestovní ruch rozvíjet, je velmi důležité, aby splňovalo určité předpoklady pro tento rozvoj. Mariot (1971:248, in Vystoupil et al., 2007b) tyto předpoklady dělí na lokalizační, realizační a selektivní. 1.1.1 Lokalizační předpoklady Podle Bíny (2002: 2) „lokalizační podmínky cestovního ruchu umožňují umístění a rozvíjení aktivit cestovního ruchu v určitém území na základě charakteristik 'nabídky' tohoto území. Jsou vyjádřeny buď atraktivitou místní přírody a krajiny, nebo místními kulturními hodnotami a pozoruhodnostmi, popř. – a to je případ oblastí nejvýhodnějších pro rozvoj cestovního ruchu – oběma sektory současně.“ V některých publikacích jsou tyto předpoklady označovány jako primární potenciál cestovního ruchu.
a) Přírodní podmínky Tvoří konstantní plošně rozsáhlé areály a vytváří konkrétní podmínky pro rajonizaci a formy CR. Mezi jejich základní komponenty patří (Vystoupil a Šauer, 2006: 52-56): •
Reliéf a morfologické poměry – jedná se o základní prvek přírodních zdrojů, které dává možnost různého využití krajiny pro rekreaci. Nejdůležitějšími prvky reliéfu jsou hlavně formy povrchu, výšková poloha, expozice a vertikální a horizontální členitost.
•
Klimatické poměry – mezi nejvýznamnější složku patří hlavně klima, které velmi ovlivňuje předpoklady pro CR a to jak v létě, tak hlavně v zimě. Důležitým klimatickým předpokladem v našich zeměpisných šířkách proto jsou: teplota vzduchu, sněhová pokrývka a sluneční svit (Vystoupil et al.,2007: 52).
•
Hydrologické poměry – kam se řadí hlavně vodstvo – moře, jezera, umělé nádrže, vodní toky a podzemní vody.
•
Rostlinstvo a živočišstvo – oboje je sice významným prvkem přírodního prostředí, ale nijak významně neovlivňují rozmístění CR.
9
b) Kulturně- historické předpoklady Základní rozdíl u těchto předpokladů shledáváme v tom, že vznikly působením člověka a je u nich charakteristické bodové rozmístění. Jedná se o tzv. sekundární činitele, neboť většinou doplňují přírodní atraktivitu dané lokality. Rozdělujeme je do tří skupin (Vystoupil et al., 2007b: 58-60): •
Kulturně historické památky (architektonické) – jedná se o kulturní dědictví, které slouží hlavně k poznávání architektury daného území, jeho historie atd. Zařadit sem můžeme historická jádra měst, historické územní celky, městskou architekturu, lidovou architekturu, technické památky a církevní stavby.
•
Kulturní zařízení – do této kategorie patří hlavně muzea, galerie, divadla, hvězdárny a skanzeny.
•
Společenské akce – kam můžeme zařadit jak kulturní, tak sportovní akce, kongresová centra, popřípadě události spojené s lidovými tradicemi.
1.1.2 Realizační předpoklady Realizační podmínky poté tvoří sekundární potenciál. Jedná se o předpoklady, které umožňují realizovat cestovní ruch nebo rekreaci. Ty potom zahrnují (Vystoupil et al, 2007b: 60-71): a) Základní infrastruktura Kterou tvoří hlavně: •
Ubytovací zařízení – rozdělená na hromadná ubytovací zařízení (hotely, penziony, kempy…, dle WTO jde o zařízení mající 5 pokojů nebo 10 lůžek) a na objekty individuální rekreace, kam řadíme chaty, chalupy, popř. neobydlené byty určené k rekreaci.
•
Gastronomická zařízení – restaurace, jídelny, bary apod., sloužící cestovnímu ruchu.
b) Turistická dopravní infrastruktura Aby mohl region fungovat, musí být napojen na dopravní infrastrukturu a to silniční, železniční a leteckou. Dříve byla rovněž důležitá poloha v rámci dostupnosti hraničních přechodů, zhledem ke vstupu České republiky do Schengenského prostoru ovšem ztratila na důležitosti. Velmi podstatným aspektem je naopak hromadná doprava v regionu. Může se jednat jak o dálkovou či místní autobusovou dopravu, popřípadě provozování speciálních linek (cyklobusy, skibusy,…) Do turistické dopravní infrastruktury se rovněž řadí dopravní
10
atraktivity CR, kterými mohou být (lodní linky; zajímavé železnice – ozubené, širokorozchodné; zajímavé silnice…)
c) Sportovně rekreační infrastruktura Jedná se o doplňkovou infrastrukturu, která v dané lokalitě zlepšuje podmínky pro turisty. Tuto přírodní infrastrukturu můžeme dále dělit například dle sezón: •
Zimní sezóna – infrastruktura určená lyžařům: tratě pro sjezdové lyžování a doplňující infrastruktura (snowboard parky, osvětlení, ,…), vybavenost středisek pro sjezdové lyžování (lanovky, vleky, půjčovny, školy lyžování…) a trasy pro běžecké lyžování.
•
Letní sezóna – infrastruktura pro pěší turistiku (značení, naučné stezky, pěší trasy,…), pro cykloturistiku (cyklostezky, cyklotrasy, cykloturistické trasy, odpočinková místa, opravny, půjčovny kol, informační panely,…), pro lanové dráhy s letním provozem a ostatní značené trasy.
•
Ostatní sportovně rekreační infrastruktura pro aktivní sport – do této kategorie se řadí veškerá další infrastruktura, která není zařazena do výše uvedených.
•
Ostatní sportovně rekreační infrastruktura pro pasivní sport – automotodromy, velké fotbalové stadiony a ostatní zařízení určená pro sportovní diváky.
1.1.3 Selektivní předpoklady Jedná se o faktory, které jsou funkcí poptávky a dle Vystoupila a Šauera (2006: 51 – 62) je můžeme dělit: a) Demografické faktory Jedná se o charakteristiky, které mají vliv nejen na intenzitu účasti obyvatelstva na cestovním ruchu, ale ovlivňují rovněž volnočasové aktivity cestovního ruchu. Do těchto faktorů řadíme hlavně věk, vzdělání, zaměstnání nebo demografickou strukturu obyvatelstva (děti, mladí svobodní, senioři…) Tyto faktory je třeba brát na mysli hlavně při tvorbě marketingových studií.
b) Urbanizační faktory Urbanizace je velmi důležitým diferenciačním faktorem. Je velký rozdíl mezi trávením času městského a vesnického obyvatelstva. Jedná se hlavně o využívání druhého bydlení (chataření, chalupaření), kde je podíl městského obyvatelstva výrazně vyšší (cca 40% městské versus 5-10 % venkovské obyvatelstvo).
11
c) Ekonomické faktory Do ekonomických faktorů ovlivňujících cestovní ruch řadí Vystoupil a Šauer (2006: 51) hlavně fond volného času, který velkou měrou působí na růst či pokles poptávky po cestovním ruchu.
d) Politické faktory Cestovní ruch rovněž velmi ovlivňuje politická situace země. Jedná se jak o vnější, tak vnitřní politickou situaci (válečné konflikty, politický systém…). Vystoupil a Šauer (2005: 59) do těchto faktorů zařazují i životní úroveň obyvatelstva, sociální a zaměstnaneckou strukturu nebo stupeň kultury a vzdělání společnosti.
1.2
Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v odborných studiích
Hlavním důvodem, proč se jednotlivé studie zabývají potenciálem cestovního ruchu v České republice, je snaha o její zmapování v rámci možností rozvoje v území. Dle Bíny (2002:2) se území může stát cílem cestovního ruchu pouze tehdy, bude-li splňovat výše uvedené předpoklady. To bylo příčinou několika studií v ČR, které byly rozpracovány v dokumentech krátce představených v následujících odstavcích.
Nutnost zmapovat Českou republiku s ohledem na rozvoj cestovního ruchu, vedla vládu k vydání vládního usnesení č. 520/1985, které dalo vzniknout Rajonizaci cestovního ruchu. „Hlavním úkolem Rajonizace cestovního ruchu bylo vymezení oblastí a center cestovního ruchu a navazující určení jejich kategorizace z hlediska významu, frekvence turistických aktivit a předpokládaného dalšího rozvoje.“ (Vaško 2002: 11) V průběhu let došlo k její aktualizaci, neboť došlo k přehodnocení situace a zaměření se na potlačení negativních dopadů na přírodu. Byly vydány dva dokumenty Rajonizace cestovního ruchu ČSR a SSR. (Vaško 2002: 11)
Dalším dokumentem, který se zabýval systémovým členěním potenciálu cestovního ruchu je Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích ČR, zpracovaném v roce 2002 Ústavem územního rozvoje v Brně. Tento dokument hodnotí ČR podle vhodnosti území pro jednotlivé segmenty cestovního ruchu jako např. cykloturistika, horská turistika, sjezdové lyžování, vodní turistika, poznávací turistika, kongresy a konference… Ani tento dokument ovšem nebyl dostačující k plnému zobrazení stavu cestovního ruchu a hlavně k objevení potenciálu ať už přírodních nebo kulturních předpokladů. Z toho důvodu vznikl na půdě Masarykovy 12
univerzity Návrh nové rajonizace cestovního ruchu. Tato studie se snaží o celkové zmapování potenciálu České republiky, vymezuje turistické regiony a navrhuje jejich nejlepší funkční využití.
1.3
Metodika hodnocení turistické nabídky
První část se věnuje analýze potenciálu cestovního ruchu. Jedná se o rešerši existující literatury, která se touto oblastí zabývá. První podkapitola se zaměřuje hlavně na rozdělení potenciálu cestovního ruchu. Druhá část stručně charakterizuje jednotlivé dokumenty, které se v České republice zabývaly analýzou přírodních a kulturně-historických podmínek nutných pro udržitelný a konkurenceschopný rozvoj cestovního ruchu a poslední stručně shrnuje metodiku, podle které bylo v této práci postupováno. . Druhá kapitola je rozčleněna do tří částí. V první z nich je definován region z pohledu administrativního členění, na které navazuje jeho dostupnost z pohledu dopravy, jsou rozebrány její jednotlivé složky a jejich využití pro cestovní ruch. Nakonec je rozebrána demografická struktura regionu. Druhá část kapitoly analyzuje důležité ekonomické statistiky, kterými jsou celková nezaměstnanost, zaměstnanost a podnikatelská aktivita v cestovním ruchu. Poslední podkapitola opět stručně shrnuje region.
V úvodu třetí kapitoly je zpracován přírodní potenciál. V první části jsou rozebrány jednotlivé prvky přírodních podmínek: geologická poloha, klima a vodstvo. Druhá část je věnována výskytu velkoplošných a maloplošných chráněných územních celků, popř. přírodním atraktivitám, které mají rozhodující vliv na rozvoj cestovního ruchu. U kulturně historického potenciálu jsou rozebrány jednotlivé skupiny památek. Na konci kapitoly je shrnuto hodnocení potenciálu, dle toho, jaký má pro region význam.
V předposlední kapitole je nejprve rozebrána základní infrastruktura. Hlavní část se věnuje analýze ubytovacích zařízení. Je hodnocena jak kapacita, tak počet ubytovacích zařízení. V potaz je bráno dělení na ubytovací zařízení hromadná a individuální. Okrajově je rozebrána i gastronomická infrastruktura. Větší prostor je věnován hodnocení doprovodné infrastruktury, která je zaměřena hlavně na aktivní vyžití. Poslední podkapitola rozebírá turistická informační centra v regionu jako důležitou součást infrastruktury cestovního ruchu.
13
Poslední kapitola se věnuje celkovému vyhodnocení cestovního ruchu. První část se zaměřuje na SWOT analýzu, vystihnutí hlavních rozvojových možností nebo naopak nedostatků, které rozvoj brzdí. Druhá část na toto hodnocení navazuje a udává témata, kterými by se subjekty cestovního ruchu měly řídit při tvorbě produktových balíčků. Na to poté navazuje financování v regionech. Zaměřuje se na analýzu finančních zdrojů, které plynou do obecních rozpočtů z cestovního ruchu (z ubytovacích kapacit).
14
2 ANALÝZA VYBRANÝCH SOCIÁLNĚ-EKONOMICKÝCH FAKTORŮ SVITAVSKA 2.1
Obecná charakteristika oblasti
2.1.1 Administrativní členění Svitavsko leží na jihovýchodě východních Čech. Jedná se o pomezí Čech a Moravy a historicky zde ležela i hranice mezi těmito dvěma územními celky. Podle toho také dostala turistická oblast Svitavsko svůj název „Českomoravské pomezí“. Pokud se budeme na rozdělení dívat z pohledu cestovního ruchu, řadíme jej do turistického regionu Východní Čechy.
Turistická oblast se rozprostírá na území tří okresů. Největší podíl samozřejmě zaujímá oblast okresu Svitavy, menší částí sem zasahuje ještě okres Ústí nad Orlicí (oblast Vysokého Mýta) a velmi malou částí potom okres Chrudim (území v okolí Proseče). Dle informací Krajského úřadu Pardubického kraje patří do oblasti 140 obcí, z toho 8 měst. Z pohledu cestovního ruchu jsou nejvíce prezentována města Litomyšl, Moravská Třebová, Vysoké Mýto, Polička a Svitavy. Tato města také v roce 2007 založila svazek obcí Českomoravské pomezí, jehož hlavním cílem je aktivní přispívání k rozvoji cestovního ruchu turistické oblasti. 2.1.2 Dopravní dostupnost Svitavsko se nachází na území historicky významné Trstenické stezky, která v 10. století spojovala Čechy s Moravou. V dnešní době je pro region nejvýznamnější silniční doprava, následována dopravou železniční. Další informace jsou zpracovány na základně podkladů z webových stránek Ředitelství silnic a dálnic a portálu vychodni-cechy.info.
Svitavskem prochází 3 silnice I. třídy. První z nich 35/I spojuje Polsko se Slovenskem (vede přes Liberec – Jičín – Hradec Králové – Svitavy – Olomouc – Rožnov p. R do Makova na Slovensku). To znamená že prochází od Vysokého Mýta přes Litomyšl, Svitavy až do Moravské Třebové a tím propojuje téměř celé území oblasti. Druhou silnicí I. třídy je 43/I, která prochází z Brna přes Svitavy do Králík a poté až do Polska. Oba tahy dávají Svitavsku velmi dobrou možnost spojení jak s Prahou (ze které vede až do Hradce Králové dálnice D11,
15
kde se můžeme napojit na již zmiňovanou R35 – která by se měla v budoucnu stát také dálnicí), tak s Brnem. Poslední zmiňovanou silnicí I. třídy je 34/I, která spojuje jižní Čechy s Moravou a vede z Českých Budějovic, přes Pelhřimov, Havlíčkův Brod do Svitav, kde se poté v Koclířově napojuje na silnici 35/I. Z uvedeného vyplývá, že Svitavsko je spojeno hlavními silničními tahy s Polskem, Slovenskem i Rakouskem.
Vede tu také jedna z nejvýznamnějších železničních tratí Praha – Pardubice – Česká Třebová – Svitavy – Brno. Která je součástí významného Evropského koridoru Berlín – Praha – Brno – Vídeň. Z Litomyšle a Svitav je velmi dobrá dostupnost do České Třebové (ležící za hranicemi regionu), která patří k nejvýznamnějších železničním uzlům v ČR, a proto i tento způsob dopravy je velmi rychlý a dostupný. V regionu je rovněž několik menších tratí (např. Choceň – Litomyšl), která ovšem nemají pro cestovní ruch větší význam. Nalezneme tu ovšem jednu velmi unikátní železnici, která je v Mladějově a je krátce představena ve 3. kapitole.
Pokud bychom se chtěli do regionu dostat letecky, tak nejbližším letištěm mezinárodního významu je letiště v Pardubicích, které ovšem neleží v oblasti Svitavska, ale je z něho dobré spojení buď po železnici nebo autobusem. Veřejná vnitrostátní letiště pak můžeme využít v Moravské Třebové, Poličce nebo ve Vysokém Mýtě. V Litomyšli a ve Vendolí je potom plocha pro sportovní létající zařízení. 2.1.3 Demografická charakteristika Svitavsko patří mezi průměrné oblasti vzhledem k počtu obyvatel. Na jeho území jich žije celkem 123 383 (stav k 31.12.2007), z toho 50,3 % jsou muži a 49,7 % připadá na ženy. Pokud bychom se zaměřili na průměrný věk obyvatelstva, tak je vyčíslen na 39,9 let. I z tohoto hlediska jde o průměrnou hodnotu v rámci ČR. Asi 70% obyvatelstva je poté ve věku 15-65 let. Hustota obyvatelstva je v rámci ČR podprůměrná (57 obyvatel na km2). Důvodem je to, že Svitavsko patří mezi venkovské regiony a nemá žádné velké město, které by tuto hodnotu zvyšovalo. Celkový počet obyvatelstva mírně roste, poslední rok to bylo cca o 0,23%.
Následující tabulka ukazuje statistiku na 10 největších obcí Svitavska, včetně celkových a průměrných hodnot.
16
Tabulka 1: Počet obyvatel v obcích Svitavska k 1. 1. 2008 Kód obce
Počet obyvatel k 1. 1. 2008 muži muži% ženy
Název obce celkem
505145 577995 578193 578347 578444 578576 572080 577731 581186
1 735 1 947 2 878 10 072 11 129 8 924 2 136 17 201 12 521
851 956 1 399 4 811 5 364 4 314 1 045 8 237 6 049
Celkem (Svitavsko) 123 383 Průměr (Svitavsko) Zdroj: Český statistický úřad a vlastní výpočty
62 554
2.2
Březová nad Svitavou Dolní Újezd Jevíčko Litomyšl Moravská Třebová Polička Proseč Svitavy Vysoké Mýto
49,0 49,1 48,6 47,8 48,2 48,3 48,9 47,9 48,3
ženy%
884 991 1 479 5 261 5 765 4 610 1 091 8 964 6 472
Průměrný věk
51,0 50,9 51,4 52,2 51,8 51,7 51,1 52,1 51,7
36,0 38,5 37,7 40,4 40,1 40,1 39,1 39,7 38,8
49,7
39,9
62702 50,3
Ekonomické ukazatele
2.2.1 Nezaměstnanost Svitavsko patří mezi oblasti s velmi vysokou nezaměstnaností, následující tabulka ukazuje, jak se nezaměstnanost pohybovala na Svitavsku v roce 2006 a 2007. Vždy je uváděna v letní a zimní sezóně, kde se projevuje poměrně významně sezónní nezaměstnanost. Ukazatel byl počítán jako podíl nezaměstnaných ku počtu ekonomicky aktivním obyvatelům (dle Sčítání lidu, domů a bytů 2001).
Tabulka 2: Celková nezaměstnanost na Svitavsku v porovnání s celou ČR Nezaměstnanost v % Svitavsko ČR 6/2006 8,77 7,7 12/2006 9,97 7,7 6/2007 7,56 6,3 12/2007 7,89 6,0 Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí a vlastní výpočty Měsíc/rok
Pokud bychom se na nezaměstnanost dívali z pohledu jednotlivých obcí, tak bychom zjistili, že téměř 2/3 z nich převyšují průměr České republiky, to znamená více než 6%. Nejhorší situace je na východě území v okolí Moravské Třebové, Městečka Trnávky a Jevíčka. V některých obcích se pohybuje dlouhodobě kolem 20 %. Nadprůměrnou nezaměstnanost můžeme identifikovat i přímo v těchto městech, ale patří sem třeba i Svitavy (8,2 %).
17
Průměrná nezaměstnanost je poté v Litomyšli (6,1 %) a jejím okolí. Nejlépe jsou na tom ve Vysokém Mýtě (4,6 %) a Poličce (4,4%) a samozřejmě v jejich zázemí. Přestože výše nezaměstnanosti hovoří o tom, že se jedná o ekonomicky slabý region, i tak má její vývoj snižující se charakter, tedy projevuje se stejný trend jako v celé ČR. Následující tabulka a graf zobrazují počet obcí dle míry nezaměstnanosti za prosinec roku 2007.
Tabulka 3: Nezaměstnanost v obcích Svitavska v roce 2007 Intervaly míra nezaměstnanosti (v %)
Počet obcí
0,00 - 2,99 8 3,00 - 5,99 37 6,00 - 8,99 31 9,00 – 11,99 32 12,00 a více 32 Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí a vlastní výpočty
Graf 1: Počet obcí dle nezaměstnanosti v roce 2007
32
8
0,00-2,99 37
3,00-5,99 6,00-8,99 9,00-11,99
32
12 a více
31
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí a vlastní výpočty
2.2.2 Zaměstnanost v cestovním ruchu Zaměstnanost v cestovním ruchu (dále pouze zaměstnanost) se měří v pohostinských a ubytovacích zařízeních. Pro hodnocení se využívají data získaná při Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001. Pro výpočty v této práci byla použita data získaná Katedrou regionální ekonomie a správy ESF MU a zhodnocena byla dle metodiky použité v Atlase cestovního ruchu ČR (Vystoupil, J. et al. 2006: 42). Z této publikace byla použita i data sloužící pro srovnání s ostatními regiony.
18
Svitavsko má velmi malé procento lidí zaměstnaných v odvětví pohostinství a ubytování. Pokud celkové číslo 2,59 % srovnáme s průměrem ČR (6,3 %), zjistíme, že je velmi podprůměrné a to musíme brát v úvahu skutečnost, že se i Česká republika jako celek pohybuje na podprůměrné úrovni v této oblasti (např. v EU 25 se zaměstnanost pohybuje kolem 26 %).
Pokud se díváme na rozložení zaměstnanosti v rámci jednotlivých oblastí, tak na předních místech leží většinou velmi malé obce, které mají málo obyvatel. Procento je u nich poměrně vysoké, ale zároveň hovoří o tom, že je zde velká koncentrace cestovního ruchu (např. Kukle, Vinary, Březiny,…) Podobnou vypovídací hodnotu má tento ukazatel u větších měst, kde je na předním místě Litomyšl (3,50 %) a její okolí (Janov, Strakov, Cerekvice nad Loučnou, atd.). Další výraznější oblastí je i Vysoké Mýto a jeho okolí (Džbánov, Bučina, Vinary…) Ale tady má vliv spíše velikost obcí. Ostatní obce jsou potom na nízké úrovni.
V následující tabulce je opět podrobné členění Svitavska dle počtu obcí a jejich intenzity zaměstnanosti. Jednotlivé kategorie jsou posuzovány dle oblasti, protože jak již bylo uvedeno výše v rámci ČR by
byly téměř všechny obce podprůměrné (ba dokonce velmi
podprůměrné). Pro lepší představu rozložení zaměstnanosti je na tabulku navázán opět graf.
Tabulka 4: Intenzita zaměstnanosti v obcích Svitavska (2001) Kategorie významnosti
Interval
Počet obcí
%
1. kategorie - obce s velmi podprůměrnou intenzitou
do 0,81
18
12,86
0,82 - 1,99
38
27,14
3. kategorie - obce s průměrnou intenzitou
2,00 - 3,17
43
30,72
4. kategorie - obce s nadprůměrnou intenzitou
3,18 - 4,34
22
15,71
5. kategorie - obce s velmi nadprůměrnou intenzitou
4,35 a více
19
13,57
2. kategorie - obce s podprůměrnou intenzitou
Zdroj: Katedra regionální ekonomie a správy ESF MU a vlastní výpočty
19
Graf 2: Počet obcí dle intenzity zaměstnanosti v CR
do 0,81
18
19
0,82 - 1,99
22
2,00 - 3,17 38
3,18 - 4,34 4,35 a více
43
Zdroj: Katedra regionální ekonomie a správy ESF MU a vlastní výpočty
2.2.3 Podnikatelská aktivita v cestovním ruchu I podnikatelská aktivita v cestovním ruchu je na území Svitavska velmi slabá. Nejvíce je tu obcí, které mají podprůměrnou či průměrnou intenzitu podnikatelské aktivity. Nejlépe jsou na tom opět obce v oblasti přírodních atraktivit, jako je obec Svojanov nebo obec Hartinkov, kde je tento ukazatel velmi nadprůměrný. Průměrně jsou na tom poté v Budislavi, ve Vísce u Jevíčka, v Útěchově nebo v Malíkově. Opět se zde projevuje vliv velikosti obce a počtu ubytovacích či pohostinských zařízení.
2.3
Hodnocení sociálně-ekonomických faktorů
Svitavsko má velmi příznivé podmínky v rámci své polohy a dostupnosti. Leží na rozhraní Čech a Moravy a má velmi dobrou dostupnost z velkých českých měst (Praha, Brno, Hradec Králové) jak z pohledu železniční, tak z pohledu silniční dopravy. To dává regionu velké možnosti pro získání nových potenciálních turistů z těchto destinací. Poměrně přívětivé je i osídlení regionu, jelikož velká část území dosahuje nízkých hodnot tohoto ukazatele. Což hovoří o tom, že region je venkovského typu a tedy vhodný hlavně pro venkovskou turistiku.
Na druhé straně ovšem stojí ekonomické ukazatele, ze kterých velmi zřetelně vyplývá, že se jedná o hospodářsky velmi slabý region s vysokou mírou nezaměstnanosti, nízkým podílem zaměstnanosti a podnikatelských aktivit v cestovním ruchu. I ostatní ekonomické ukazatele cestovního ruchu jsou ve většině obcí průměrné nebo podprůměrné, což hovoří o omezených možnostech rozvoje. Na druhé straně cestovní ruch dává možnost vytvoření nových 20
pracovních míst a umožňuje zaměstnat nejrizikovější skupiny lidí (lidé s nižším stupněm vzdělání, ženy ve středním věku…) na rozličných pracovních pozicích. S tím samozřejmě souvisí zvýšení počtu zaměstnaných v cestovním ruchu a zvýšení počtu subjektů podnikajících v tomto oboru. I když možnosti rozvoje jsou samozřejmě ovlivňovány dalšími faktory, které jsou rozebrány v následujících kapitolách.
21
3 ANALÝZA LOKALIZAČNÍCH PŘEDPOKLADŮ SVITAVSKA 3.1
Přírodní potenciál
Přírodní potenciál byl zpracován na základě informací z webových stránek vyletnik.cz. Informace o chráněných krajinných územích a přírodních památkách byly čerpány hlavně z portálu drusop.nature.cz doplněny o informace z webových stránek daných měst a oblastí, které jsou uvedeny v seznamu literatury. 3.1.1 Reliéf a morfologické poměry Svitavsko leží převážně na Českomoravské vysočině. Rozkládá se na území 3 hornopisných soustav. Největší část náleží České tabuli (střed, sever a západ území). Tato soustava sem zasahuje Východočeskou tabulí – jejíž částí je Svitavská pahorkatina. Má zvlněný charakter, bez výraznějších vrcholů a na jihu má podobu hřbetů. Od toho se odvíjí i její nadmořská výška, která na severu a západě dosahuje přibližně 350 až 500 m n. m., na jihu je to něco kolem 500-650 m n. m.
Dalším celkem je Krkonošsko-jesenická soustava, která se rozprostírá na jihovýchodě, zasahuje sem Orlickou podsoustavou – částí Podorlickou pahorkatinou. Jedná se o oblast v okolí Moravské Třebové, má hřebenovitý charakter opět bez významnějších vrcholů s nadmořskými výškami pohybujícími se kolem 450 – 600 m n. m.
Posledním územím je Českomoravská soustava na jihu a jihozápadě oblasti. Nalezneme tu 2 podoblasti a to Českomoravskou vrchovinu s částí Hornosvrateckou vrchovinou (jihozápad) a Brněnskou vrchovinu s částí Boskovická brázda (oblast Jevíčska). První jmenovaná oblast má mírně zvlněný ráz s nadmořskou výškou 400 až 500 m n. m.
Pokud bychom hledali nejnižší bod v území, najdeme ho v Cerekvici nad Loučnou. Jeho nadmořská výška je 288 m n. m. Naopak nejvyšší bod Svitavska se nachází v západní oblasti území, v oblasti Žďárských vrchů a jeho výška je 780 m n. m.
22
3.1.2 Klimatické poměry Klimatické poměry Svitavska jsou v jednotlivých částech odlišné, což je samozřejmě způsobeno nadmořskou výškou. „Nejdrsnější“ podnebí je na Poličsku, jedná se o oblast s poměrně velkými srážkami, studeným klimatem se silnými větry. Vhodnější podmínky jsou potom na Litomyšlsku, ještě teplejší je potom oblast Jevíčska, které leží v oblasti Malé Hané. Celkové průměrné teploty se zde pohybují cca kolem 6-7°C a srážkové úhrny jsou zhruba 600 mm. Pro lepší představu jsou v následující tabulce klimatické podmínky Litomyšlska, jedná se o průměrné teploty a srážky v jednotlivých měsících, které byly naměřeny Českým hydrometeorologickým ústavem v letech 1977 – 2006.
Tabulka 5: Klimatické podmínky Litomyšlska – průměrné teploty a srážky měsíc
1
2
3
4
5
-1,8 -0,6 3,6 8,2 13,7 °C 34 42 45 65 44 mm Zdroj: Český hydrometeorologický ústav
6
7
8
9
16,4 75
17,9 93
17,4 72
13,3 60
10
11
12
celkem
9,0 41
3,5 46
-0,3 47
8,4 664
Jak je z uvedeného zřejmé, jedná se i z tohoto hlediska o průměrný region, který nemá výraznější klimaticky vhodné podmínky pro cestovní ruch. Poličsko je zajímavé spíše pro zimní turistiku, jelikož se jedná o region s nižšími teplotami, ale samozřejmě nedosahuje kvalit vysokohorských regionů např. Krkonoš. Oblast Litomyšlska a Jevíčska je vhodnější pro letní rekreaci, protože se jedná o regiony s teplejším počasím a nižšími srážkami. Ale ani tyto oblasti nemají takové přednosti jako např. regiony jižních Čech či jižní Moravy. 3.1.3 Hydrologické poměry Na území Svitavska je několik vodních toků. Územím prochází rozvodí Labe-Dunaj. Ústředním tokem je řeka Svitava, která rovněž pramení za území Svitavska (Javornický hřeben, nedaleko obce Kukle), která odtéká do Moravy a poté do Dunaje. Do Moravy rovněž odtéká další řeka Svitavska a to Bílý Potok. Mezi ostatní řeky odtékající do Labe patří Loučná, Třebovka a Desná.
S hlediska cestovního ruchu se na území nachází velmi malé množství oblastí určených ke koupání,
které
mají
navíc
pouze
lokální
význam
pro
cestovní
ruch.
Český
hydrometeorologický úřad měří kvalitu vod pouze na 3 vodních plochách oblasti, na Tyršově městské plovárně ve Vysokém Mýtě (jedná se o přírodní plovárnu se zázemím a atrakcemi), rybníce Rosnička a vodní nádrži Březina. Obě tyto koupací lokality jsou nedaleko Svitav a 23
mají rovněž základní zázemí (občerstvení, WC). Samozřejmě se na území nachází i další koupací vodní plochy, ale ty nemají pro rozvoj cestovního ruchu téměř žádný význam.
Svitavsko má velké množství spodních vod, nejvýznamnějších zdrojem a zároveň ochranným pásmem podzemních vod jsou Vysokomýtské synklinály. 3.1.4 Velkoplošná a maloplošná chráněná územní a přírodní památky Svitavsko bohužel nemá ani významné přírodní oblasti. Nachází se tu jediná velkoplošná chráněná oblast CHKO Žďárské vrchy. A to pouze okrajově na západ od Poličky v oblasti Borové a Pusté Rybné. Jedná se o lokalitu, která soustřeďuje velké množství luk, pastvin, lesů a rybníků. Jednobukové a smrkové lesy pokrývají téměř jednu polovinu území. Nezanedbatelnou roli hrají také rašeliniště, která jsou velmi významným místem výskytu chráněných ohrožených rostlin (ptačinec dlouholistý, suchopýrek alpský, žebrovice různolistá, atd.) a rovněž živočichů (mlok skvrnitý, datel černý, sýc rousný, čáp černý, krkavec velký, lejsek malý, hraboš mokřadní a řada dalších). Jedinou atraktivitou, která leží na území oblasti je Damašek, nejvýznamnější oblasti cestovního ruchu (Devět skal, Milovské Perničky nebo Čtyři palice) leží až za hranicí Svitavska.
Mezi významné přírodní atraktivity oblasti patří Maštale. Jedná se o přírodní rezervaci na severozápadě území (větší částí zasahuje do Chrudimského okresu). Nejvýznamnějším a také nejnavštěvovanějším místem jsou pískovcové skalní útvary - tzv. Budislavské skály. Skalní města (Toulovcovy a Městské maštale) byla vyhloubena říčkou Novohradkou do pískovců a krystalických hornin (ruly, granitoidy). Nejvyšší skály měří až 60 metrů a mají tvary věží, pilířů nebo bloků. Jedná se o rezervaci s výskytem velkého množství vzácných živočichů (mlok skvrnitý,…) a rostlin (hlavně mechů a kapraďorostů). Maštale jsou rovněž významné velkým množství studánek a pramenů s pitnou vodou. Mezi nejznámější útvary patří Kolumbovo vejce, Dudychova jeskyně, Panský stůl a Kazatelna. Součástí Maštalí jsou rovněž Pivnické rokle (pískovcovo-opukový kaňon) a Střítežská rokle.
Další významnou atraktivitou, i když menší rozlohy je přírodní památka Nedošínský háj nedaleko Litomyšle. Jedná se o chráněný dubový les s velkým ornitologickým významem, který je místem výskytu chráněných rostlin a živočichů.
24
Najdeme zde i další přírodní rezervace: Dlouholoučské stráně (opukové stráně s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů), Králova zahrada (bledule), Psí kuchyně v Kunčině (jedlové bučina), Rohová (příroda a historie Hřebečka – mezi Svitavami a Moravskou Třebovou). Tyto rezervace jsou důležité spíše z pohledu ochrany přírody než z pohledu rozvoje cestovního ruchu. Stejně je tomu i u přírodních památek (Hradisko, Pod skálou - tisy, Sněženky ve Vysokém lese, V bukách, atd.). Na území Svitavska leží také jedno biocentrum – Finsterlova hlubina. Je to uměle vytvořená vodní plocha s ostrůvky a poloostrůvky, která je určena hlavně pro chov vzácného ptactva.
Z obecně chráněných přírodních oblastí můžeme uvést 3 přírodní parky. Jsou významné hlavně pro svou krásnou a nedotčenou přírodu. Prvním z nich je údolí Křetínky (okolí Svojanova), druhou oblastí je Bohdalov-Hartinkov a posledním je Svratecká hornatina procházející údolím řeky Svratky v oblasti CHKO Žďárské vrchy.
3.2
Kulturně-historický potenciál
Svitavsko rovněž nemá mnoho významných kulturních památek, ty ovšem patří k hlavním cílům turistiky v regionu. Oblast má jednu památku UNESCO, renesanční zámek v Litomyšli, která je zároveň i městskou památkovou rezervací (náměstí, klášterní zahrady, budova Gymnázia, Červená věž, Váchalova ulice, Portmoneum nebo Dům U Rytířů) a je také sídlem jednoho s největších operních festivalů v Evropě - Smetanovy Litomyšle. Památkovou rezervací je i Moravská Třebová se svým zámkem, historickým jádrem a Křížovým vrchem. Samozřejmě na jeho území najdeme i několik památkových zón – Vysoké Mýto (náměstí Přemysla Otakara II., středověké opevnění s Pražskou a Litomyšlskou bránou,…), Svitavy (náměstí Míru, středověké opevnění,…), Jevíčko, Polička (gotické domy, opevnění,…) a Bystré. V oblasti jsou i dvě vesnické památkové zóny Telecí a Vysoká. V následujících podkapitolách jsou rozebrány jednotlivé zajímavosti, zpracovány na základě informací získaných na webových stránkách jednotlivých měst a památek nebo vychodni-cechy.info, popř.ceskomoravskepomezi.cz. Akce byly zpracovány dle kalendáře akcí na stránkách vychodni-cechy.info.
25
3.2.1 Kulturně - historické (architektonické) památky Mezi nejvýznamnější v regionu patří: a) Zámky, hrady a zříceniny Zámek Litomyšl- renesanční zámek, který byl postaven v letech 1568 – 1581. Je historicky a kulturně cenný pro svou jedinečnou architekturu (sgrafitová výzdoba, zdi, komíny, …). V jeho areálu nalezneme další významnou památku, a to rodnou světnici světoznámého hudebního skladatele Bedřicha Smetany, která se nachází v zámeckém pivovaru. Zámecký areál tvoří nádvoří, již zmíněný zámecký pivovar, jízdárna (kde je nyní umístěno muzeum) a další hospodářské budovy. Využívaný je rovněž zámecký amfiteátr, kde se konají různé kulturní akce (koncerty, divadla,…). Zámecký areál byl kvůli své jedinečnosti zapsán v roce 1999 na seznam světového dědictví UNESCO.
Zámek Moravská Třebová – jedná se rovněž o renesanční zámek, který byl postaven na konci 15. století. Patří k nejvýznamnějších renesančním památkám v Evropě s výraznými prvky italské renesance. Zámek může nabídnout velmi zajímavé okruhy, hlavně Středověkou mučírnu, nebo velmi zajímavou novinku Alchymistickou laboratoř doktora Bonacina. Zde se můžeme stát svědky práce astrologa, alchymisty a dvorního lékaře Ladislava Velena ze Žerotína. Zajímavé jsou i expozice, ve kterých můžeme porovnat venkovský a městský styl života minulých století.
Zámek Nové Hrady u Skutče – rokokový zámek postavený v letech 1774 – 1777 láká hlavně svojí architekturou francouzského letního sídla. Do areálu se dostaneme vstupní branou, v zadní části areálu je potom anglická zahrada a správní budovy. Největší z nich, tzv. špýchar byl přebudován na První české muzeum cyklistiky. Součástí areálu je i pískovcová Křížová cesta vedoucí na zříceninu bývalého Novohradského hradu.
Hrad Svojanov – byl postaven v 80. letech 13. století na tehdy významné obchodní Trstenické stezce, kterou měl chránit. Jedná se o mohutnou stavbu s pět metrů širokými hradbami, nádvořím a 26 metrů vysokou věží. Hrad v první polovině 16. století zachvátil velký požár, a proto musel být rozsáhle zrekonstruován. Při rekonstrukci došlo k značným úpravám hlavně obytných budou v renesančním stylu. Po druhém požáru v roce 1842 byl přebudován do empírové podoby.
26
Na území se rovněž nachází několik zámků lokálního významu. Mezi ně můžeme uvést zámek Biskupice, původně renesanční zámek, přestavěný v 18. století na zámek barokní. Dalším zámek najdeme v obci Bystré, jedná se opět o renesanční zámek s anglickými zahradami a řezbářskými díly. Poslední zámek najdeme v malém městečku Jevíčko. Zřícenin hradů najdeme na Svitavsku rovněž několik. Jedním z nich je zřícenina hradu Cimburk nedaleko Městečka Trnávky. Zachovaly se zbytky obvodových zdí, hradeb, bašty a předhradí. Další zříceninou je Hradisko u Dolní Lhoty, nebo zřícenina Plankenberk v blízkosti Biskupic.
b) Sakrální stavby Českomoravská Fatima – poutní mariánské místo v Koclířově, které je sídlem Českomoravské Fatimy, jež je umístěno v bývalém klášteře. Součástí jsou rovněž kostely sv. Jakuba Staršího a sv. Filomény. Jedná se o velmi významné centrum církevního turismu.
Barokní areál Vraclav – areál se skládá z kostela sv. Mikuláše, budovy bývalých lázní a tzv. fráterky (poustevna s dřevěnou věžičkou – zvonicí).
Křížový vrch u Moravské Třebové - gotický kostel Povýšení sv. Kříže se hřbitovem, k němuž vede kryté dřevěné schodiště a Křížová cesta se čtyřmi kaplemi a několika sochami. Nejzajímavějším je barokní dílo J. Pacáka sousoší Kalvárie.
Najdeme zde i několik židovských památek – nejvýznamnější je synagoga a židovské ghetto v Jevíčku ze 17. stolení. V Litomyšli, Poličce nebo Svitavách jsou situovány židovské hřbitovy většinou z konce 19. století.
c) Mohyly a pomníky Mezi nejvýznamnější památky tohoto typu patří Pomník napoleonských válek – Červený kopec u Jevíčka, Růžový palouček v Morašicích u Litomyšle, jež byl svědkem loučení českých bratří po bitvě na Bílé hoře (1620), mezi nimiž byl i učitel národů Jana Amos Komenský. Dalším místem je památník Oskara Schindlera ve Svitavách nebo Vršovské hradiště na Vraclavi.
27
d) Technické památky a rozhledny Průmyslové muzeum Mladějov – jedná se o muzeum železnice, jehož součástí je úzkorozchodná dráha (600 mm). Nalezeme zde i expozice o silniční, zemědělské a stavební technice. Součástí expozice jsou i výletní jízdy.
Most „Hitlerovy dálnice“ u Jevíčka – jedná se o monumentální stavby v antickém stylu, které ovšem nebyli nikdy dokončeny (důvodem je 2. světová válka).
Dalšími stavbami lokálního významu jsou kamenný most v Osíku u Litomyšle, První Březovský vodovod, Soukromá hvězdárna v Poličce nebo pískovcové sklepy ve Zderazi.
Na území bylo vystavěno několik rozhleden, velké množství jich je v oblasti Toulovcových maštalí (rozhledna Borůvka, Terezka nebo Jarošovský kopec), jde o dřevěné rozhledny, které nabízí nádherný pohled na krajinu Maštalí, Železných a Orlických hor. Za zmínku rovněž stojí Dobře ukrytá rozhledna Járy Cimrmana v Březové nad Svitavou. 3.2.2 Kulturní zařízení a) Muzea Nejvíce muzeí najdeme v Litomyšli. Mezi nejzajímavějšími a nejznámějšími je již zmiňovaný Rodný byt Bedřicha smetany v zámeckém pivovaru. Na zámku rovněž najdeme Muzeum antického sochařství a architektury. Nedaleko od něho se nachází muzeum v Červené věži a také velmi zajímavé s netradiční Portmoneum (se svéráznými malbami Josefa Váchala). Litomyšl má samozřejmě i své Regionální museum.
Další významné muzeum nalezneme v Poličce, jde o Rodnou světničku Bohuslava Martinů, která je ve věži kostela sv. Jakuba. V Proseči sídlí Muzeum dýmek a v Lezníku u Poličky Muzeum kuriozit a fotografií.
I v ostatních městech nalezneme muzea, ale většinou se jedná o muzea regionální (Vysoké Mýto, Moravská Třebová, Svitavy,atd.). Najdeme tu i několik muzeí vesnice např. v Dolním Újezdě u Litomyšle, ve Zderazi nebo ve Vendolí.
28
b) Galerie Nejvíce galerií je soustředěno opět do Litomyšle. Nejznámější a nejvyhledávanější z nich je městská galerie Dům U Rytířů, který je významný i svými stavebními prvky exteriérů i interiérů. Jako další můžeme zmínit galerie Gravitace, Ateliér Duke Bohemia, galerie Sofia nebo galerie Zdeněk Sklenář. Několik galerií má i Vysoké Mýto (Litomyšlská brána, Městská galerie, galerie Ve Zvonici, Kateřina), Polička (Městská a Vysočina), Moravská Třebová (umělecké fotografie) nebo Bystré. 3.2.3 Společenské akce a) Kulturní akce Největším pořadatelem kulturních akcí je opět město Litomyšl. Můžeme zde navštívit jedinou mezinárodní akci regionu Smetanovu Litomyšl. Letos se uskuteční 50. ročník tohoto významného operního festivalu, který je navštěvován i zahraničními milovníky vážné hudby. Původně byl festival zaměřen pouze na hudbu od Bedřicha Smetany, postupem doby rostl nejen jeho repertoár, ale i délka a hlavně význam v rámci hudebních událostí. Tento festival má velký vliv i na konání jiných doprovodných akcí, které jsou vedené jako doprovodný program ke Smetanově Litomyšli, mají za úkol rozšířit možnosti kulturního vyžití v období festivalu. Jedná se hlavně o Výtvarnou Smetanovu Litomyšl, Mladou Smetanovu Litomyšl, výstavu soch Olbrama Zoubka a keramiky Jiřího Dudychy v zámeckém sklepení, výstavu Josef Váchala – Mezi Bohem a ďáblem a mnoho dalších. Nezapomínají ovšem ani na děti, pro které jsou celé prázdniny připraveny Toulovcovy prázdninové pátky.
Svitavsko nabízí poměrně velké množství divadelních představení. Jsou to jak představení ochotnická, tak přestavení profesionálních divadel měst České republiky. Většina z nich se koná hlavně v Litomyšli, a to buď ve Smetanově nebo Lidovém domě, ve Vysokém Mýtě (Šemberovo divadlo), v Poličce (Tylův Dům) nebo ve Svitavách (Bílý dům, Fabrika).
Ostatní obce nemají akce s větším významem pro cestovní ruch. Konají se zde ojediněle akce národního, ale většinou spíše významu regionálního či místního. Podrobněji jsou vybrané akce roku 2008 zpracovány v příloze 3.
V regionu se můžeme zúčastnit i velkého množství hudebních koncertů, hlavně v hudebních klubech Kotelna (Litomyšl), České hospodě (Hrušová u Vysokého Mýta), Fabrika (Svitavy), atd. Ale opět se jedná pouze o akce místního významu určené hlavně místnímu obyvatelstvu. 29
b) Sportovní akce Na Svitavsku se nekoná ani mnoho sportovních akcí, které by měli významnější vliv na rozvoj cestovního ruchu. Největší akce jsou na národní úrovni, ale těch je zase jen malá hrstka. Nejvíce se jich koná v motokrosovém areálu Březová nad Svitavou – tento rok jsou to například Mistrovství ČR juniorů 2008, Pohár vysočiny 2008, Mistrovství side a čtyřkolek 2008. Opět velké množství akcí se soustřeďuje do Litomyšle – např. Velká cena města Litomyšle v parkurovém skákání, České šachové Vánoce a mnoho dalších, ovšem opět spíše regionálních akcí. V příloze 4 je rovněž uveden podrobnější seznam některých sportovních akcí konaných v roce 2008.
c) kongresová centra I nejvíce vhodných kongresových zařízení najdeme v Litomyšli. Mezinárodní význam má Zámecké kongresové centrum (180 míst), Smetanův dům (487 míst), Evropské školící centrum YMCA (250 míst) nebo Lidový dům (305 míst). Nachází se tu i dva hotely s kongresovými možnostmi a to Hotel Dalibor (150 míst) nebo Zlatá Hvězda (100 míst). Posledním místem pak je Domov mládeže Pedagogické školy kde je kapacita sálu 120 míst.
Mezi další větší kongresová centra regionu patří Tylův dům v Poličce (444 míst). Další města (Vysoké Mýto, Bystré,…) mají pouze menší lokální kongresové možnosti.
3.3
Hodnocení potenciálu pro cestovní ruch
Pro hodnocení potenciálu bylo využito dat, která byla získána pro tvorbu Atlasu cestovního ruchu (Vystoupil, J. et al. 2006: 10 – 37) od Katedry regionální ekonomie a správy ESF MU. Dle této publikace byla rovněž vytvořena kritéria pro hodnocení přírodního potenciálu a zároveň i pro hodnocení potenciálu kulturně-historického. 3.3.1 Hodnocení potenciálu přírodní plochy Svitavsko je prezentováno, jako oblast s krásnou a neporušenou přírodou. Jedná se o oblast, která nemá žádná velká města, to znamená, že neoplývá ani velkou urbanizovanou plochou, zato tu najdeme velké množství ploch venkovského charakteru a ploch zalesněných. Následující tabulka poté ukazuje členění dle podílu potencionálních rekreačních ploch.
30
Tabulka 6: Prostorová diferenciace potenciálu rekreační plochy podíl potenciálních rekreačních ploch (v %)
do 20 20,0 - 37,9
hodnocení zemědělsky velmi intenzivně využívaná venkovská krajina - pro cestovní ruch a rekreaci jen velmi málo vhodné přírodní podmínky většinou zemědělsky využívaná venkovská krajina v nížinách a pahorkatinách - pro cestovní ruch a rekreaci málo vhodné přírodní podmínky
počet obcí
14 41
39,0 - 56,9
venkovská krajina s průměrnými přírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci
50
57,0 - 74,9
podhorská a vysočinná venkovská krajina s příznivými přírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci
25
75,0 a více
povětšinou horské oblasti s velmi příznivými přírodními podmínkami
10
Zdroj: Katedra regionální ekonomie a správy ESF MU a vlastní výpočty
Nejlepší přírodní podmínky má velmi malé množství obcí Svitavska, nejedná se o horské oblasti (jelikož ty se na území téměř nenachází), ale jde o přírodně atraktivní lokality. Nejvýznamnější z nich je oblast Žďárských vrchů (Pustá Kamenice, Pustá Rybná, Březiny atd.), kde se rovněž nachází přírodní park Svratecká hornatina. Dalšími významnými oblastmi, které mají velmi příznivé podmínky, jsou oblasti přírodních parků Údolí Křetínky (Brněnec, Rozhraní) a Přírodní park Bohdalov-Hartinkov (Hartinkov, Vranová Lhota, Březinky, Vrážné), jde o území, které je turisty téměř nevyužívané, i když má velký potenciál a možnosti rozvoje.
Dalšími oblastmi, které mají příznivé podmínky jsou hlavně podhorské oblasti a vysočinná venkovská krajina. V tomto případě se opět jedná spíše o venkovskou krajinu, protože podhorských oblastí tu mnoho nenajdeme. Nejvýraznější z nich je oblast Maštalí (Budislav, Proseč, Bor u Skutče, Zderaz atd.). Opět se zde objevujíc obce z oblastí přírodních parků na jihu (Svojanov, Trpín, Vítějeves) nebo na východě území oblast Jaroměřic a Biskupic. Zajímavou přírodní zalesněnou lokalitou je i okolí Janova, Strakova a Kukle s přírodními památkami (Psí kuchyně a Králova zahrada).
Největší podíl obcí (35,8 %) má průměrné podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Důvodem jsou již několikrát zmiňované venkovské prostředí kopcovitého charakteru s často lesním porostem, poli, loukami nebo remízky. Nejhorší podmínky mají města Vysoké Mýto, Litomyšl a jejich okolí. Důvodem je výskyt půdy, která je intenzivně využívaná pro zemědělství.
31
Z výše uvedeného vyplývá, že Svitavsko je regionem venkovského charakteru, který má hlavně na východě a jihu velmi vhodné podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Nachází se zde velký potenciál pro cykloturistiku, pěší a venkovskou turistika (ekoturistika a agroturistika). 3.3.2 Hodnocení kulturně-historického potenciálu Na počátku je nutné říci, že region nemá téměř žádné významné památky, které by do regionu přitáhli větší množství turistů zdržujících se v regionu delší dobu. Významnou oblastí z tohoto pohledu je hlavně Litomyšl, která má nejen památkou UNESCO, ale je rovněž památkovou zónou s velmi zajímavými objekty turistického zájmu. Celkově jsou pro rozvoj cestovního ruchu zajímavé městské památkové rezervace (Moravská Třebová) a památkové zóny Vysoké Mýto, Polička Bystré, Svitavy a Jevíčko. Větší potenciál potom mohou mít i místní hrady (Svojanov, Cimburk).
Další oblastí, ve které je možné spatřovat jistý potenciál jsou hudební festivaly z nich hlavně Smetanova Litomyšl, která má velkou tradici a historie ukazuje jeho zvyšující se oblibu nejen u místních milovníků hudby.
Zajímavým doplňkem poté mohou být hlavně technické památky (rozhledny,…) a technické muzeum v Mladějově.
32
4 ANALÝZA REALIZAČNÍCH PŘEDPOKLADŮ SVITAVSKA 4.1
Základní infrastruktura
Hlavní význam pro cestovní ruch mají ubytovací zařízení, i proto je jim v této práci věnována větší část textu. Pro vypracování bylo opět využito stránek Českomoravského pomezí a velká většina dat pro zpracování tabulek a hodnocení byla využita ze stránek Českého statistického úřadu nebo z výzkumu katedry Regionální ekonomie a správy ESF MU. Doplněna jsou o informace z webových stránek obcí. 4.1.1 Ubytovací zařízení Jedním z nejvýznamnějších ukazatelů měření významnosti cestovního ruchu je počet ubytovacích zařízení a jejich kapacita. Nejdříve se zaměříme na hromadná ubytovací zařízení (HUZ), poté na individuální ubytovací zařízení (OIR). V posledním odstavci budou ještě rozebrány důležití ukazatelé tzv. Turisticko-rekreační funkce a Turistiko-rekreační zatížení území.
Celkové množství ubytovacích zařízení se pohybuje kolem 2322 z toho připadá 101 na HUZ a 2221 na objekty individuální rekreace (z toho 804 chalup). Celková kapacita všech zařízení je cca 23 305 lůžek (na HUZ připadá 4625 a na IOR 18680 lůžek). Tato čísla je třeba brát pouze orientačně, protože byla měřena v roce 2005 a navíc evidence ČSÚ je založena na dobrovolnosti, takže nemusí podchycovat všechna zařízení v obcích.
Rozmístění kapacit HUZ a OIR ukazuje na možnosti rozvoje cestovního ruchu v daném území. Hlavní koncentrace je většinou v oblastech kulturně-historického významu nebo v přírodně atraktivních lokalitách, tento trend se projevuje i zde. Největší koncentrace HUZ je soustředěna samozřejmě do Litomyšle, kde je jich 9 s kapacitou 605 lůžek následována Svojanovem, Poličkou, Budislaví a Moravskou Třebovou. Z čehož je vidět, že se kapacity soustředí do lokalit s větším potenciálem jak přírodním tak kulturním. Jinak tomu je u OIR, která se vyskytují hlavně v přírodně atraktivních místech. Největším množství těchto objektů najdeme v Budislavi (oblast Maštalí) a okolí, druhou největší lokalitou je oblast Žďárských vrchů (Telecí, Borová, atd.), kde je poměrně velký podíl chalup. Poslední větší lokalitou je oblast přírodního parku Bohdalov-Hartinkov a oblast Moravsko-Třebovska.
33
Dalším ukazatelem, který má výraznou vypovídací hodnotu o rozmístění cestovního ruchu je turisticko-rekreační funkce obce, která vyjadřuje intenzitu turistické aktivity (lůžka v HUZ a OIR/počet trvale bydlících obyvatel v obci x 100). Z tohoto hlediska jsou zcela dominantními oblastmi pouze obce Vysoká, Hartinkov, Borušov, Svojanov a Březiny. Velmi významná je oblast Budislavi, Nových Hradů, Jarošova nebo Telecí, Rohozná atd. I tento ukazatel opět vypovídá o velkém vlivu přírodních atraktivit. Podobnou schopnost má i ukazatel turistickorekreační zatížení území, který poměřuje počet lůžek na km2. Vykazuje opět to samé rozdělení. Poukazuje na významnost lokalit v okolí Maštalí a Svojanova, následovaných oblastí Moravsko-Třebovska. Pro ostatní oblasti je velikost těchto ukazatelů zanedbatelná. 4.1.2 Gastronomická zařízení Do gastronomických zařízení řadíme jak restaurace, hostince, jídelny, bary, cukrárny či vinárny. Většina těchto zařízení samozřejmě slouží spíše místním, nežli turistům. To znamená, že ani pro rozvoj cestovního ruchu nemají velký význam. Celkem těchto zařízení nalezneme
na
Svitavsku
kolem
300
(uváděno
dle
webových
stránek
ceskomoravskepomezi.cz), ovšem ve skutečnosti jich bude ještě více, protože ne všechny zařízení se na těchto stránkách prezentují.
Pokud bychom se podívali na rozložení, tak téměř každá obec má nějaké gastronomické zařízení. Opět většina se jich soustředí do Litomyšle (cca 60). Pro cestovní ruch jsou nejvýznamnější hlavně restaurace v hotelech (Dalibor, Zlatá hvězda,…). Větší koncentrace je i v ostatních městech Svitavska a to hlavně ve Svitavách (asi 50 – hotel Schindlerův háj, Národní dvůr, atd.), Vysokém Mýtě (kolem 25, restaurant Via Ironia, penzion Tošovský, atd.), Moravské Třebové (cca 15 – penzion V Podzámčí, Excalibur,..) nebo Poličce (zde jich najdeme asi 20, z nichž dvě jsou velmi stylové – Šenk nožíře Dobroty a Herešova krčma).
4.2
Doprovodná a dopravní infrastruktura
Jelikož dopravní dostupnost území je již rozebírána ve druhé kapitole, tak se tato část zaměřuje pouze na doprovodnou infrastrukturu se zaměřením hlavně na sport. Dělení infrastruktury bylo použito dle Vystoupil et al. (2007a: 20-22) a to sice na: a) Infrastruktura zimních sportů b) Infrastruktura pěší turistiky c) Infrastruktura cykloturistiky V následující podkapitolách jsou jednotlivé prvky infrastruktury podrobněji rozebrány. 34
4.2.1 Infrasturktura zimních sportů Infrastrukturu zimních sportů tvoří hlavně vybaveních zimních středisek – délka sjezdových tratí, vleky, běžecké trasy, zimní stadiony a kryté bazény. Můžeme sem zařadit i provoz skibusů, ten ovšem v regionu jezdí pouze jeden a to na trase Pardubice – Polička.
Na území Českomoravského pomezí se téměř nevyskytují střediska zimní rekreace, několik jich najdeme pouze v okolí Poličky v oblasti Žďárských vrchů. Můžeme uvést sjezdovku U Liboháje v Poličce, kde si můžeme zalyžovat na sjezdovce o délce 320 m, která má jeden vlek s kapacitou 600 os./hod. Druhým střediskem jsou Hamry u Bystrého ( 600 – 650 m n. m.) tady můžeme využít jednoho vleku, který má přepravní kapacitu 650 osob za hodinu, délka sjezdové tratě je 0,36 km (v zimě je zasněžována) a délka běžeckých tratí přibližně 4 km. Další místa, kde je možné si užít zimních radovánek je Telecí (1 vlek, 450 m), Moravská Třebová, Březiny, Pustá Rybná a Vranová Lhota.
V oblasti jsou pouze 4 zimní stadiony – 3 z nich jsou zastřešené – Litomyšl, Polička a Litomyšl. Jediný z nich je nekrytý a našli bychom ho ve Svitavách.Co se krytých bazénů týče, tak ani těch tu mnoho nenajdeme. Největší z nich jsou v Poličce, Vysokém Mýtě a ve Svitavách. Litomyšl se snaží plavecký bazén také postavit, ale brzdou jsou zatím finanční náklady, proto si tento rok zažádali o dotace z EU. Menší kryté bazény pouze pro turisty mají v Bystrém, v Lubné či v Hartmanicích. Tyto bazény jsou ovšem určeny primárně pro hosty penzionů. 4.2.2 Infrastruktura pěší turistiky Svitavsko je venkovským regionem s velkým množstvím zalesněných ploch, které jsou velmi vhodné pro pěší i cykloturistiku. Pro lepší orientaci zde klub Českých turistů udržuje velké množství značených turistických stezek. Většina z nich vychází vždy z nějakého města do významných přírodních nebo kulturních lokalit.
První zajímavá trasa je z Litomyšle a prochází zajímavostmi v jejím okolí. Nejprve nás dovede do Nedošínského háje, odtud pokračuje přes Růžový palouček do Nových hradů a odtud přes Pivnické rokle až do Toulovcových maštalí, které protkává velmi hustá síť turistických tras, neboť se jedná o území pískovcových skal velmi atraktivních pro turistiku.
35
Několik turistických stezek nás provede i okolím Poličky rovněž zajímavé svým přírodním prostředím. Hustá síť je směřována hlavně do Žďárských vrchů, pokud se zaměříme pouze na Svitavsko, tak nás dovedou na hrad Svojanov, do Bystrého nebo do již zmiňovaných Toulovcových maštalí.
Vysoké Mýto má stezky vedoucí do Vraclavi, kde je historicky zajímavý barokní areál. Na druhou stranu nás zavedou do oblasti blízkých rybníků. Samozřejmě své turistické stezky má i Moravská Třebová nebo Svitavy, popřípadě Březová nad Svitavou, které opět vedou většinou do přírody.
Po oblasti nás provede i několik naučných stezek. Ty většinou představují významné kulturně-historické nebo přírodní zajímavosti. Většina z nich je určena pro milovníky přírody. Mezi tyto stezky se řadí: Borovská poznávací stezka, Českomoravské pomezí, K pramenům Svitavy, Naučná stezka Hřebečsko, Naučná stezka na Černé hoře, Naučná stezka údolím řeky Svitavy, Nedošínský háj, Rohová. Ostatní stezky kombinují jak přírodu tak kulturu. V oblasti najdeme několik stezek tohoto typu, např. Knířov-Vanice, Vinice, Vraclav. Patří sem i velmi netradiční Planetární stezka v Proseči, která seznamuje turisty s planetami sluneční soustavy. 4.2.3 Infrastruktura cykloturistiky To co bylo řečeno u turistiky platí samozřejmě i tady, oblast je velmi zajímavá i z pohledu cykloturistiky. Turistických cyklotras tu nalezneme na sedm desítek, jedná se o úseky, které jsou velmi náročné (hlavně v oblasti Litomyšle, Poličky a Moravské Třebové). Ale najdeme tu i trasy, které jsou vhodné i pro rekreační sportovce. Stejně tak zde naleznou vyžití příznivci jak horských, trekkingových tak silničních kol. Svitavskem vede jedna nadregionální cyklotrasa (Českomoravská).
Mezi nejvýznamnější patří Cyklostezky Maštale, které měří 156 km a jsou rozděleny do devíti okruhů (Maštalská, Všivická, Martinická nebo Zámecká, atd.). Jedná se o obtížné tratě, které jsou určené převážně pro horská nebo trekingová kola. Jelikož vedou zalesněným územím mezi pískovcovými skalami. Na horských kolech se můžeme vydat i do okolí Poličky, která nabízí několik okruhů Malý jižní okruh, Malý severní okruh a Malý okruh kolem Poličky. Podobně náročné trasy nabízí i Moravská Třebová, kde nás zvou na projížďku např. stezka Moravská Třebová – Arnoštské sedlo, Moravská Třebová – Hřebeč – Křenov, atd. 36
K této infrastruktuře samozřejmě patří i doplňkové služby pro cyklisty. To je ovšem oblast, ve které nejen Svitavsko velmi vázne. Dle informací z webových stránek oblasti zde nalezneme pouze tři opravny kol z toho dvě v Litomyšli a jednu v Moravské Třebové. Stejně tak nedostatečné je množství půjčoven kol, v Litomyšli jsou opět dvě a jedna ve Zderazi. Tato informace je zkreslená, neboť ne všechny opravny se na internetu prezentují, ovšem i tak jich v oblasti není o moc více, pokud vůbec.
4.3
Turistická informační centra
V dnešní světě hrají informace velmi důležitou roli a nemenší role je jim přisuzována i v oblasti cestovního ruchu. Hlavním zdrojem majícím turistům poskytnout bezplatné informační služby o dané lokalitě (památky, akce, dopravní dostupnost, atd.) jsou turistická informační centra (dále pouze TIC). Samozřejmě poskytují i doplňkové činnosti, které jsou neméně důležité pro rozvoj cestovního ruchu, jako prodej a rezervace vstupenek, průvodcovské a tlumočnické činnosti atd.
Asociace turistických informačních center (A. T. I. C. ČR) rozděluje jednotlivá turistická centra do kategorií dle oblasti jejich působnosti na: a) Kategorie A – celorepubliková působnost Do této skupiny patří většinou informační centra v krajský městech, to znamená, že ve zkoumaném území žádné takového centrum nenajdeme.
b) Kategorie B – regionální působnost Jedná se hlavně o oblastní TIC, které by měly mít největší rozsah a kvalitu služeb v dané oblasti. Svitavsko má takováto informační centra - Litomyšl, Moravská Třebová, Polička a Svitavy. Jak je vidět, jedná se o centra ve větších městech.
c) Kategorie C – místní působnost Tato kategorie zahrnuje informační centra, která mají lokální charakter a poskytují většinou základní servis. Je samozřejmé, že u nižších kategorií se snižují i poskytované služby a kvalita. Samozřejmostí by ovšem mělo být, že kvalita služeb by měla být vázána hlavně na aktuálnost informací. Takovéto TIC v regionu nenajdeme.
37
d) Kategorie D – sezónní působnost Už z názvu kategorie je zřejmé, že se jedná o TIC, která mají sezónní charakter a jsou součástí nějaké atraktivity. Svitavsko opět nemá žádného zástupce v této kategorii.
Samozřejmě, že bychom zde našli i jiná informační centra, která nejsou členy A. T. I. C ČR, např. Bystré, Jevíčko, Vysoké Mýto, Proseč, Svojanov, atd. Jde o infocentra místního charakteru, která jsou certifikována pouze Pardubickým krajem.
4.4
Hodnocení infrastruktury
Svitavsko je v rámci obslužnosti na velmi nízké úrovni. Dle statistik obcí chybí hlavně dostatek ubytovacích zařízení a to nejen v městech, ale i na venkově. Dalším problémovým faktorem je veřejná doprava. Turistická oblast Svitavsko je sice napojeno na několik významných tepen, ale autobusová a vlaková doprava poněkud vázne. Hlavně v možnostech dostat se z center do venkovských oblastí, kde je dopravní obslužnost velmi malá.
Jak je z předchozích odstavců zřejmé Svitavsko nemá ani v oblasti zimní turistiky téměř žádný potenciál. Najdeme zde velmi malé množství sjezdovek, které mají pouze lokální význam. Většina turistů i residentů vyjíždí za zimními radovánkami hlavně do nedalekých Orlických hor nebo do Krkonoš. Místní zimní střediska nejsou příliš využívána. Je to vidět i na tom, že nějaké zázemí (bufet/občerstvení, WC) najdeme pouze ve dvou střediscích Hamry a Březiny. Navíc se všechna střediska nachází v malých nadmořských výškách, tím pádem jsou pro turisty neatraktivní.
Naopak v oblasti cyskoturistiky a pěší turistiky jde o lokalitu velmi atraktivní, ovšem pouze z pohledu přírody. Co se obslužnosti týče, tak i v této oblasti velmi vázne. Za vše mluví nedostatečné množství odpočívadel, opraven kol, půjčoven kol, atd. Velmi podobné je to i u infrastruktury pro pěší turisty. To je hlavní oblast, na které by se mělo v budoucnu pracovat.
38
5 CELKOVÉ HODNOCENÍ NABÍDKY CESTOVNÍHO RUCHU Jak je z předchozích kapitol zřejmé Svitavsko nemá příliš vhodné podmínky pro rozvoj cestovního ruchu, proto je třeba, aby se potenciál, který území nabízí velmi dobře zhodnotil. To byl možná jeden z důvodů, který vedl k tomu, že v roce 2007 vznikl Dobrovolný svazek obcí Českomoravské pomezí, který má aktivně přispívat k rozvoji cestovního ruchu. Aby zjistili, jaké oblasti rozvoje se mají věnovat bylo třeba zhodnotit dané území. Za tímto účelem byla vytvořena SWOT analýza, na kterou poté navazují Nosná témata rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Českomoravské pomezí, na které spolupracovali s firmou OHGS s.r.o. V podkapitolách jsou tato vypracování uvedena.
5.1
SWOT analýza
5.1.1 Silné stránky •
velké množství kulturních, historických a architektonických památek (městská památková rezervace Litomyšl a Moravská Třebová, městské památkové zóny Svitavy, Polička, Vysoké Mýto, Jevíčko, Bystré, hradební systém města Polička, architektonické památky od Santiniho
•
památka UNESCO – zámek Litomyšl
•
fenomén pálenic, tradiční život a nářečí Malé Hané, tradiční festival slivovice Biskupický kalíšek
•
Malebná, přátelská a klidná krajina, ekologicky čistá oblast
•
Zámky /moravská Třebová, Litomyšl, Nové Hrady a středověké hrady Svojanov a zřícenina hradu Cimburk
•
Přírodní rezervace Toulovcovy maštale, CHKO Žďárské vrchy a Hřebečský hřbet jako významný geomorfologický útvar
•
Velké množství kvalitních sportovišť pro výkonnostní i rekreační sport
•
Zapojení do regionálních a nadregionálních organizací a koordinace některých nadregionálních aktivit (Česká inspirace, Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, Kraj Smetany a Martinů, svazky obcí, České dědictví UNESCA, Kruh přátel hrazených měst,…
39
Ty jsou vedeny jako hlavní silné stránky, na ně navazují další, ale již méně významné. Jedná se hlavně o technické památky (úzkorozchodná trať v Mladějově, velký počet turistických rozhleden nebo hudební festival Smetanova Litomyšl a ostatní kulturní akce, spojené se jmény B. Smetany a B. Martinů, silná tradice motoristického sportu (Vysoké Mýto – motokáry, Březová nad Svitavou – motokros). Důležitá pro cestovní ruch je i existence Evropského školícího centra v Litomyšli (YMCA – velké množství mladých lidí) nebo vše spojené s osobou Oskara Schindlera. 5.1.2 Slabé stránky •
nedostatek finančního kapitálu v cestovním ruchu
•
nízké povědomí o turistických možnostech oblasti, nerozvinutá (málo známá) značka
•
chybějící nabídka infrastruktury, atrakcí a služeb pro rodiny s dětmi
•
nevyhovující skladba ubytovacích zařízení a nedostatečná ubytovací kapacita různých kategorií, nedostaečná stravovací kapacita a další služby např. pro cyklotruisty aj.), neodpovídající kvalita a úroveň vhledem k požadavkům klientů, nedostatek certifikovaných zařízení
•
nedostatečné propojení a propagace nabídky do ucelených produktů
Opět jsou doplněny o další slabé stránky, které mají již menší vliv: nedostatečný management a marketing cestovního ruchu, klientela preferující jednodenní výlety, nízká úroveň služeb a nízká atraktivita expozic – klesající návštěvnost, nedostatečná dopravní infrastruktura včetně cyklostezek, nedostatečný informační a orientační systém. 5.1.3 Příležitosti •
koordinovaný postup a vytvoření vyspělého a optimálního managementu a marketingu
•
efektivní využití evropských fondů pro spolufinancování prioritních nosných projektů v oblasti, využití příležitostí evropských fondů pro výchovu lidských zdrojů působících v CR
•
vytvoření ucelených nabídkových programů pro prodloužení a opakování pobytů široké skupiny klientů
•
lepší využití přirozeného potenciálu území pro rozvoj cestovního ruchu /malebná krajin, technické památky, ideální podmínky pro cykloturistiku, agroturistiku a poznávací turistiku
40
•
využití potenciálu tradičních pálenic pro rozvoj pálenkové turistiky, patřící mezi obecně žádané konzumní produkty
•
spolupráce a spolčené produkty se sousedními turistickými oblasti nebo regiony postavené na blízkosti turisticky atraktivních cílů (Bouzov aj.)
Ani toto samozřejmě nejsou všechny příležitosti, které se nabízejí. Důležitou roli tu hraje zapojení do aktivit turistického regionu Východní Čechy a CzechTourismu, vytvoření specifických
produktů
pro
specializované
skupiny
klientů
(školy,
firmy,
handicapované,…), potenciál přílivu turistů do méně známých oblastí, koordinace aktivit muzeí, budování značky a vytvoření příběhů v oblasti jako motivaci pro cestovní ruch atd. 5.1.4 Hrozby •
pokračující nekoordinovaný postup v budování infrastruktury, propagaci a marketingu oblasti
•
zhoršování stavu existující infastruktury a služeb pro cestovní ruch z hlediska nedostatku financí na obnovu
•
pokračující nedostatečná nebo neúčinná propagace atraktivit zdejší oblasti
•
konkurence regionů s větší atraktivitou, infrastrukturní vybaveností a službami a s větší organizovaností v cestovním ruchu a regionů, které mají náskok, boj o klienta
•
nezájem o památky a kulturu ze strany veřejnosti
•
nedostatečná národní strategie rozvoje cestovního ruchu a neúčinná státem prováděná propagace českých destinací v zahraničí
SWOT analýza je velmi podrobně rozpracovaná a je na dobré úrovni. Zahrnuje všechny důležité oblasti, které jsou nutné pro konkurenceschopný a udržitelný rozvoj cestovního ruchu. Důležité je, aby se těmito zásadami řídili.
5.2
Nosná témata rozvoje
Na základě SWOT analýzy vytvořila společnost OHGS studii, která se zabývá hlavními nosnými tématy rozvoje cestovního ruchu, která by měla být vzata v potaz při tvorbě produktových balíčků v regionu. Jsou rozpracována pro vznikající Organizaci cestovního ruchu, která je ovšem pouze v plánech, ale zatím neexistuje. Obsah témat je převzatý, ale seřazeny jsou dle důležitosti pro rozvoj cestovního ruchu. Na začátku je vždy popis, komu je určen a jakým způsobem by se měl daný plán realizovat. 41
5.2.1 Přírodní krásy, Toulovcovy Maštale, technické a jiné zajímavosti, aktivní dovolená a pobyty Tento program by se měl zaměřit hlavně na atraktivitu přírodních památek a z nich hlavně na Toulovcovy Maštale. Důležité jsou i technické zajímavosti, hlavně úzkokolejka v Mladějově. Dále by se měl zaměřit na cykloturistiku, pěší turistiku, poznávací turistiky, chráněné přírodní útvary a lidovou architekturu. Určená jsou opět hlavně na české turisty s různými délkami pobytu.
Důležité je při tvorbě těchto programů dbát na provázanosti s ostatními tématy, umět je prodat přes nabyté zážitky. Velmi podstatná bude koordinace tvorby vhodné infrastruktury, hlavně pro pěší a cykloturistiku. 5.2.2 Památky UNESCO, historie – hrady, zámky, architektura a památky Odkazuje se na jedinou památku UNESCO v kraji, produkty vázané na městskou památkovou rezervaci Moravská Třebová (zámek a centrum), památkovou rezervaci Litomyšl s Klášterními zahradami a Poličku (centrum a hradby). Důležité je i zohlednění hradů Svojanov, cimburk a věže v Jevíčku. Zaměřovat by se měl na širokou skupinu turistů, hlavně jednodenních českých nebo specializovaných na historii.
Víkendové programy by měli být tvořeny tak, aby se spojovali s nějakou akcí. Je třeba zajistit, aby každý víkend bylo možné na nějakém hradě či zámku akci navštívit (jarmark, šerm, muzika,…) a je nutné aby všichni věděli, že tomu tak je a mohli se na spolehnout, že pokud do regionu dorazí, tak se můžou něčeho zajímavého zúčastnit. Také je velmi důležité vytvořit specializované programy pro znalce historie s možností ubytování v regionu, spojené dále s průvodcovskými službami. Tyto produkty by měli být nabízeny přes Turistická informační centra a touroperátory. Další důležitou skupinou, na kterou by se měla tvorba produktů zaměřovat jsou školy. 5.2.3 Kultura a slavní skladatelé Poukazuje na věci kolem dvou významných skladatelů kraje Bedřicha Smetany a Bohuslava Martinů. Měly by zahrnovat hlavně festivaly (Smetanova Litomyšl, Martinů Fest, atd.), kulturní akce, divadla, slavnosti atd. Měly by přilákat hlavně domácí, ale i zahraniční turisty, kteří vyhledávají kulturu, většinou s krátkodobým pobytem.
42
Je vhodné, aby se tyto produkty nabízeli přes turistická informační centra a přes touroperátory. Mely by být nabízeny jako doplňky při nepřízni počasí nebo prodlužující sezónu. 5.2.4 Pálenice – tradiční venkovský život a nářečí Malé Hané Toto téma má ukázat tradiční život na Malé Hané a všechno s ním spojené, hlavně výrobu pálenky, domácí zabíjačky, domácí zvířata. Dále chce poukázat na tradice, muziku, zábavu,…Soustředit se na již zaběhnutou akci Biskupský kaléšek (festival slivovice) a dále tradici rozvíjet, zajímavým zpestřením je i pálenkový pochod. Účelem je nalákat hlavně turisty, kteří za podobnými akcemi jezdí do vinných sklípků na Moravu. Vhodně je zaměřit se na organizované autobusové zájezdy, tzn. nabízet produkt přes cestovní kanceláře. Tato akce je vhodnou příležitosti marketingové akce, která v naší republice zcela chybí a má obrovský potenciál. Ovšem je znovu nutné doplnit infrastrukturu. 5.2.5 Oskar Schindler, holocaust, Sudety Toto téma se zabývá nepříliš šťastnou historií oblasti. Točí se kolem osoby Oskara Schindlera a jeho pamětí – holocaust, lazaret, hroby, hranice Sudet, atd. Soustřeďuje se hlavně na pamětníky jak z Čech, tak ze zahraničí, popř. potomky rodin, které tyto hrůzy zažily. Další důležitou skupinou jsou školy.
Opět je vhodné se zaměřit na tvoření programu jako doplňku k ostatním tématům. Program může těžit z potenciálu, který nabízí propagace pomocí filmu, jež byl podle Schindlerova seznamu natočen. Měly by být vytvořeny zájezdy pro cestovní kanceláře, školy a cílené nabídky pro specifickou skupinu pamětníků. 5.2.6 Motoristická a karosářská tradice Vysokého Mýta Navázat by se mělo také na velmi silnou tradici motoristického sportu (Vysoké Mýto, Březová n.S., Cart Arena v Litomyšli,..). Dlouhou a známou historii má také karosářská tradice ve Vysokém Mýtě –Carosserie Sodomka, každý rok se koná akce, při které se sjíždí majitelé historických vozů. Tento produkt by se měl nabízet hlavně příznivcům motorismu.
Program by měl být opět doplněn vhodnou infrastrukturou, např. chybějícím museem. Vhodné je k těmto akcím nabídnou nějaké doplňkové programy s cílem prodloužit pobyt v regionu a zvýšit masovost navštěvovaných akcí. 43
5.3
Financování
Pro rozvoj cestovního ruchu je neméně důležité jeho financování, které má obrovský vliv na budoucí možnosti a investice hlavně v rámci doprovodné infrastruktury. Přiložená tabulka ukazuje, jakým způsobem přispívá cestovní ruch (1345 – Poplatek z ubytovací kapacity) do místních rozpočtů. Je z ní zřejmé, že finance, které přichází do rozpočtu, jsou víc než nedostačující a proto je nutné, aby tyto zdroje byly doplněny o financování z jiných zdrojů. Důležitými budou určitě místní a státní rozpočet, zastřešující organizace (např. Sdružení Východní Čechy), z fondy Evropské unie v rámci Operačních programů nebo financování ze soukromého sektoru, který se podílí na cestovním ruchu a nějakým způsobem z něho profituje.
Tabulka 7: Příjmy z cestovního ruchu Příjmy (položka 1345) 2004 2005 2006
2007
60,17
113,23
131,93
122,57
187,32
0
0
0
0
0
Svitavy
57,22
107,47
128,04
110,85
100,08
Polička
21,95
43,77
32,11
36,6
41,54
Vysoké Mýto
0
0
0
0
0
Bystré
0
0
0
0
74,24
Mladějov
0
0
0
0
0
Jevíčko
0
0
0
0
0
2,6
0,39
8,54
0,22
0
Obec Litomyšl
2003
Moravská Třebová
Svojanov Zdroj: Ministerstvo financí České republik – databáze Aris
Tato data dokumentují velmi nízký stupeň rozvinutosti cestovního ruchu, který se soustředí do velmi malého množství lokalit a ve velmi malém rozsahu. Tento ukazatel odhaluje i to, že některé obce poplatky vůbec nevybírají, popřípadě vybírají ve velmi nízké výši (např. Vysoké Mýto). Důvodem nízkých poplatků může být také to, že ne všechny subjekty přiznávají všechny návštěvníky, kteří se v jejich zařízení ubytují. Opět zde můžeme vysledovat velmi slabé využití pobytového cestovního ruchu v hromadných ubytovacích zařízení. Velké množství turistů navštěvuje region pouze na víkend a využívá druhé bydlení nebo přijíždí pouze na jednodenní výlety.
44
ZÁVĚR Jak již bylo v práci několikrát zmíněno Svitavsko je hlavně venkovským regionem, který má velký přírodní potenciál a to by mělo být hlavní osou rozvoje, ze které může region profitovat. To znamená, že i veškeré produktové balíčky, které budou tvořeny mají vycházet z této myšlenky. Soustředit by se měly hlavně na tvorbu balíčků pro cykloturistiku a pěší turistiku, které by měly být zpestřeny o návštěvu zajímavých kulturních památek, popř. kulturních či sportovních akcí. Další významnou formou cestovního ruchu, která má budoucnost je ekoturistika a agroturistika. Velmi zajímavým odvětvím, které by mohlo mít i v tomto regionu budoucnost jsou ozdravné a wellness pobyty. Nejvíce by měli těžit z dosud málo využívaných oblastí přírodních parků (Bohdalov - Hartinkov, Údolí Křetínky a Svratecké hornatiny) a oblastí Maštalí, kde je největší potenciál pro tyto druhy cestovního ruchu. Samozřejmě doplněné o kulturní památky (Litomyšl, Moravská Třebová atd).
Sdružení Českomoravské pomezí si tuto skutečnost uvědomuje a vzniká již několik tématických balíčku, které jsou určeny hlavně pro cykloturisty a pěší turistiku. Mezi nejzajímavější patří např. Cyklistika na pomezí Čech a Moravy, A bydlet můžete třeba na hradě, Po stopách rytíře Toulovce, Maštale si zamilujete, Na kole úpatím Českomoravské vrchoviny atd. Ovšem pravdou je, že se stále hlavní důraz klade na kulturní památky a nejvíce prosazovanou oblastí je hlavně Litomyšl a ostatní krásy kraje jsou trochu stranou.
Z pohledu zákaznické struktury by se měli soustředit nejvíce na rodiny s dětmi a to hlavně z větších českých měst, které hledají odpočinek a klid v přírodě. Region by měl využít toho, že leží v poměrně dobré lokalitě v rámci dostupnosti z Prahy, Brna, Pardubic či Hradce Králové. Další důležitou skupinou by mohli být senioři, kteří hledají klidná místa v dostupnosti jejich bydliště. Důležité je do regionu nalákat větší množství turistů, kteří se tu zdrží delší dobu a přinesou do regionu nějaké finance. Jelikož nyní je region atraktivní hlavně pro jednodenní návštěvníky, kteří objedou památky a déle se v oblasti nezdrží.
Důležitou otázkou, kterou by se přestavitelé regionu měli hlavně zabývat, je nedostatečná infrastruktura, která bude tím hlavním problémem, bránícím rozvoji v regionu. Ať se jedná o ubytovací zařízení, dopravní cesty (hlavně jejich kvalita), atd.. Velkou překážkou je také nedostupnost veřejné dopravy, která turisty dopraví i do méně odlehlých velmi atraktivních přírodních lokalit, které nejsou doposud využívány. 45
Aby mohlo být toto realizováno, měla by v regionu fungovat zastřešující organizace cestovního ruchu (destinační management). Tématické okruhy navrhují vznik nové společnosti, pro region by ovšem bylo vhodnější spíše intenzivně spolupracovat s nově vzniklou Destinační společností Východní Čechy (zaštiťující celý Pardubický kraj). Protože se jedná o region, který nemá příliš velké možnosti rozvoje, tak by takováto společnost působící pouze na malém území byla kontraproduktivní. Tato myšlenka je podpořena hospodářskou situací v regionu, jelikož se jedná o slabý region, který by samostatně velmi těžce sháněl finanční prostředky, pomocí nichž by se mohly dané aktivity financovat. Jelikož jde o velmi hospodářsky slabý region, tak by se mohl stát cestovních ruch růstovým faktorem, hlavně v atraktivní a nejslabší oblasti Moravsko-Třebovska.
Velmi důležitým tématem rozvoje, který by měla destinační společnost zastřešovat, je vznik a rozvoj plnohodnotného informačního a rezervačního systému. Jelikož internet je velmi dynamicky se rozvíjejícím prodejním a informačním kanálem, který využívá stále větší množství lidí a hlavně je to nejlevnější možnost prezentace a prodeje. Také dává regionu možnost prezentovat se obrovské skupině potenciálních zákazníků. V tomto směru již jistý vývoj nastal, protože vznikl informační portál vychodni-cechy.info propojeny s portálem ceskomoravskepomezi.cz. Ovšem jde o velmi mladé produkty, které jsou teprve ve vývoji a zatím pracují pouze jako informační portály, jejich rezervační část zatím chybí.
Velkou pravdou ovšem je, že region je na počáteční cestě a než cokoliv začne plně fungovat, tak to bude stát velmi mnoho času, úsilí a hlavně peněz. Nejdůležitějším faktorem bude ovšem spolupráce mezi jednotlivými subjekty, ať už veřejné správy, mikroregionů, sdružení Českomoravské pomezí, Destinační společnost Východní Čechy, Sdružení Východní Čechy, ale hlavně podnikateli a společnostmi působícími v oblasti cestovního ruchu.
46
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] Bína, J. (2002) Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích české republiky. Urbanismus a územní rozvoj, roč. V., č. 1/2002, s. 2-11. [2] Vaško, M. (2002) Cestovní ruch a regionální rozvoj. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze. 96 s. ISBN 80-245-0445-6. [3] Vystoupil, J. et al. (2006) Atlas cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. 157 s. ISBN 80-239-7256-1. [4] Vystoupil, J. et al. (2007a) Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR. 1. vyd. Brno: ESF MU. 98 s. ISBN 978-80-210-4263-6. [5] Vystoupil, J. et al. (2007b) Metody pro tvorbu strategických a programových dokumentů cestovního ruchu. 1. vyd. Brno: ESF MU. 113s. ISBN 978-80-210-4290-2. [6] Vystoupil, J. a Šauer, M. (2006) Cestovní ruch – Distanční studijní opora. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 138 s. ISBN Neuvedeno [7]
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [online]. c1999-2005 [cit. 2008-04-13]. Dostupný na www:
.
[8]
ARISweb – Zobrazení výkazů [online]. c2008 [cit. 2008-06-10]. Dostupný na www:
.
[9]
CzechTourism: Monitoring návštěvníků v turistických regionech ČR [online]. c2008 [cit. 2008-05-18]. Dostupný na www:
.
[10] Českomoravské pomezí [online]. c2008 [cit. 2008-05-20]. Dostupný na www:
. [11] Český statistický úřad Pardubice [online]. c2008 [cit. 2008-05-10]. Dostupný na www:
. [12] CHKO Žďárské vrchy [online]. c2008 [cit. 2008-04-17]. Dostupný na www:
. [13] Litomyšl [online]. c2008
[cit.
2008-04-14].
Dostupný
na
www:
[14] Poličské internetové zpravodajství [online]. c2003 - 2008 [cit. 2008-04-28]. Dostupný na www: . [15] Ředitelství silnic a dálnic ČR [online]. c2008 [cit. 2008-05-17]. Dostupný na www: . [16] Sdružení obcí Toulovcovy Maštale [online]. c2005 [cit. 2008-05-10]. Dostupný na www: . [17] Východní Čechy – Českomoravské pomezí [online]. [cit. 2008-04-25]. Dostupný na www: . [18] Vyletnik.cz: Svitavsko [online].c2006-8 [cit. 2008-04-25]. Dostupný z www : .ISSN 1802-1786 [19] Zámek Moravská Třebová [online]. c2007 [cit. 2008-04-25]. Dostupný na www: .
47
SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Počet obyvatel v obcích Svitavska k 1. 1. 2008 .....................................................17 Tabulka 2: Celková nezaměstnanost na Svitavsku v porovnání s celou ČR ............................17 Tabulka 3: Nezaměstnanost v obcích Svitavska v roce 2007 ...................................................18 Tabulka 4: Intenzita zaměstnanosti v obcích Svitavska (2001) ................................................19 Tabulka 5: Klimatické podmínky Litomyšlska – průměrné teploty a srážky ...........................23 Tabulka 6: Prostorová diferenciace potenciálu rekreační plochy .............................................31 Tabulka 7: Příjmy z cestovního ruchu ......................................................................................44
48
SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Počet obcí dle nezaměstnanosti v roce 2007 ...............................................................18 Graf 2: Počet obcí dle intenzity zaměstnanosti v CR ...............................................................20
49
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 ....................................................................................................................................51 Příloha 2 ....................................................................................................................................53 Příloha 3 ....................................................................................................................................54 Příloha 4 ....................................................................................................................................55
50
Příloha 1 Obce turistické oblasti Svitavsko Obec 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45.
Banín Bělá nad Svitavou Bělá u Jevíčka Benátky Bezděčí u Trnávky Biskupice Bohuňov Bohuňovice Bor u Skutče Borová Borušov Brněnec Březina Březinky Březiny Březová n. Svitavou Bučina Budislav Bystré Cerekvice n./L. České Heřmanice Čistá Desná Dětřichov Dětřichov u M. T. Dlouhá Loučka Dolní Újezd Džbánov Gruna Hartinkov Hartmanice Hluboká Horky Horní Újezd Hradec nad Svitavou Hrušová Chmelík Chornice Chotěnov Chotovice Chrastavec Janov Janůvky Jaroměřice Jarošov
Okres Svitavy Svitavy Svitavy Svitavy Svitavy Svitavy Svitavy Svitavy Chrudim Svitavy Svitavy Svitavy Svitavy Svitavy Svitavy Svitavy Ústí nad Orlicí Svitavy Svitavy Svitavy Ústí nad Orlicí Svitavy Svitavy Svitavy Svitavy Svitavy Svitavy Ústí nad Orlicí Svitavy Svitavy Svitavy Chrudim Svitavy Svitavy Svitavy Ústí nad Orlicí Svitavy Svitavy Svitavy Svitavy Svitavy Svitavy Svitavy Svitavy Svitavy
Obec 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57. 58. 59. 60. 61. 62. 63. 64. 65. 66. 67. 68. 69. 70. 71. 72. 73. 74. 75. 76. 77. 78. 79. 80. 81. 82. 83. 84. 85. 86. 87. 88. 89. 90.
Javorník Javorník Jedlová Jevíčko Kamenec u Poličky Kamenná Horka Karle Koclířov Korouhev Koruna Kosořín Křenov Kukle Kunčina Květná Lavičné Leština Libecina Linhartice Litomyšl Lubná Makov Malíkov Městečko Trnávka Mikuleč Mladějov na Moravě Morašice Moravská Třebová Nedvězí Nová Sídla Nová Ves u Jarošova Nové Hrady Oldřiš Opatov Opatovec Osík Oucmanice Perálec Pohledy Polička Pomezí Poříčí u Litomyšle Proseč Příluka Pustá Kamenice
Okres Svitavy Ústí nad Orlicí Svitavy Svitavy Svitavy Svitavy Svitavy Svitavy Svitavy Svitavy Ústí nad Orlicí Svitavy Svitavy Svitavy Svitavy Svitavy Chrudim Ústí nad Orlicí Svitavy Svitavy Svitavy Svitavy Svitavy Svitavy Svitavy Svitavy Svitavy Svitavy Svitavy Svitavy Svitavy Chrudim Svitavy Svitavy Svitavy Svitavy Ústí nad Orlicí Chrudim Svitavy Svitavy Svitavy Svitavy Chrudim Svitavy Svitavy
Obec
Okres
91. Pustá Rybná Svitavy 116. 92. Pustina Ústí nad Orlicí 117. 93. Radhošť Pardubice 118. 94. Radiměř Svitavy 119. 95. Radkov Svitavy 120. 96. Rohozná Svitavy 121. 97. Rozhraní Svitavy 122. 98. Rozstání Svitavy 123. 99. Lubná Svitavy 124. 100. Rychnov na Moravě Svitavy 125. 101. Řídký Svitavy 126. 102. Sádek Svitavy 127. 103. Sebranice Svitavy 128. 104. Sedliště Svitavy 129. 105. Sklené Svitavy 130. 106. Slatina Svitavy 131. 107. Slatina Ústí nad Orlicí 132. 108. Staré Město Svitavy 133. 109. Stašov Svitavy 134. 110. Strakov Svitavy 135. 111. Suchá Lhota Svitavy 136. 112. Svatý Jiří Ústí nad Orlicí 137. 113. Svitavy Svitavy 138. 114. Svojanov Svitavy 139. 115. Široký Důl Svitavy 140. Zdroj: Krajský úřad Pardubického kraje (červenec 2007)
Obec Študlov Telecí Tisová Trpín Trstěnice Tržek Třebařov Újezdec Útěchov Vendolí Vidlatá Seč Vinary Víska u Jevíčka Vítějeves Vraclav Vračovice-Orlov Vranová Lhota Vrážné Vysoká Vysoké Mýto Zádolí Zálší Zářecká Lhota Zderaz Želivsko
Okres Svitavy Svitavy Ústí nad Orlicí Svitavy Svitavy Svitavy Svitavy Svitavy Svitavy Svitavy Svitavy Chrudim Svitavy Svitavy Ústí nad Orlicí Ústí nad Orlicí Svitavy Svitavy Svitavy Ústí nad Orlicí Ústí nad Orlicí Ústí nad Orlicí Ústí nad Orlicí Chrudim Svitavy
Příloha 2
Zdroj: Krajský úřad Pardubického kraje (červenec 2007)
Příloha 3 Kulturní akce Svitavsko 2008 Mezinárodní akce datum
místo
název akce
18.6. - 5.7.
Litomyšl
Smetanova Litomyšl (hudba)
stručný popis 50. ročník Mezinárodního operního festivalu
Národní akce 25.3. - 29.3. Litomyšl
Dny japonské kultury (všeob.)
7.6.
Litomyšl
V. Skeptikon
14.6.-31.8.
Litomyšl
Smetanova výtvarná Litomyšl
9.8.
Mladějov Historická bitva Mladějov
3.5. - 20.9.
Mladějov
25.6.
Brněnec
Sobotní výletní jízdy s parní či dieslovou lokomotivou Brněnecfest
divadelní představení, koncerty vážné hudby, ochutnávka japonských jídel, filmová představení,… Víkendové setkání se skeptiky klubu Sisyfos cyklus výtvarných výstav rekonstrukce bitvy v Blosdorfu v roce 1915 jízdy historickým vlakem 9. ročník punkového hudebního festivalu
Regionální akce Hudební festival středních pedagogických škol a vyšších pedagogických škol, Muzejní noc a II. Ročních hudebního minifestivalu, Majáles Litomyšlských studentů, Starodávný jarmark, 1O. Nesoutěžní přehlídka mažoretkových skupin Domácí zabíjačka aneb jak bývalo veselo na zámku i v podzámčí, Moravská Třebová Moravskotřebovský bramborák 2008 - folk a country, Fortitudo - akce pro děti, Kejkle a kratochvíle Vraclav Dětský staročeský jarmark Biskupice Biskupský kaléšek 2008 - ochutnávka slivovice a přehlídka velopedů Polička Jazz 2008, Martinů Fest 2008, Colour Meeting - hudební festival, Polička Poličské rockoupání, Čas pro neobyčejné zážitky (Rodná světnička B. Martinů) Čermákovo Vysoké Mýto - hudební festival, Sodomkovo Vysoké Mýto Vysoké Mýto přehlídka automobilových veteránů, Evropský svátek hudby, Májové kujebání hudba, Poříčí u Litomyšle Zrnětínský slunovrat - folk a country, hrad Svojanov Historický jarmark, Turnajové hry - šermířské souboje, Růžový Palouček Národopisná slavnost k uctění Českých bratří, Setkání na Růžovém paloučku Zdroj:www. vychodni-cechy.info Litomyšl
Příloha 4 Sportovní akce 2008 Národní 26.12.2007 - 1.1. Litomyšl 6.6. - 8.6. Litomyšl Moravská 25.5. - 6.6. Třebová Březová 13.7. nad Svitavou Březová 16.8. nad Svitavou Březová 27.9. nad Svitavou Březová 18.10. nad Svitavou
České šachové Vánoce Velká cena města Litomyšle Plachtařské mistrovství republiky
9. ročník vánočního turnaje v šachu 12. ročník parkurového skákání
Mistrovství ČR juniorů
motokros
Pohár Vysočiny
motokros
Mistrovství side a čtyřkolek
motokros
9.5. - 11.5.
Grand prix Matoušek
Jevíčko
15. ročník plachtařského mistrovství
Setkání terénních automobilů Mezinárodní cyklistický etapový závod
Regionální Litomyšl Moravská Třebová Jevíčko
Modely letadel v kryté hale, Mistrovství ČR seniorů v karate, Vánoční turnaj v boccie dvojic (úprava petánque pro tělesně postižené), Litomyšlský pohár ve stiga hokeji, Běh Černou horou, Paseka petánque cup, Marathon/off 2008, Vandr skrz Maló Hanó, Moravskotřebovský cyklomaratón, Fernet stock Tours florbal, Mezinárodní turnaj v boxu juniorů Župní turnaj ve florbale, 22. ročník Halového turnaje v kopané, Šachový turnaj mládeže, Rybářské závody Dětřichovický memoriál - 33. ročních silničního běhu, DCC Cup Moravská Třebová - tanec
Dětřichovice Městečko Trnávka Toulovcovy Maštale Author cyklo Maštale 2008 Vysoké Mýto Cyklo Glacensis 2008 Zdroj: www.vychodni-cechy.info
