Zapomínané Svitavsko a Moravskotřebovsko
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 10. 5. 2013
Podpis
Poděkování Na tomto místě chci poděkovat panu Ing. Radovanu Zejdovi za odborné vedení práce, vynikající spolupráci, cenné rady, připomínky a materiály, které mi při zpracování práce rád poskytl. Také chci poděkovat rodině, příbuzným a blízkým za trpělivost a podporu při tvorbě této práce. Moje poděkování patří také všem dotazovaným respondentům, kteří věnovali svůj čas vyplnění dotazníku, čímž se se mnou podělili o své názory.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA
Katedra cestovního ruchu
Za p o m í n a n é S v i t a v s k o a Moravskotřebovsko
Bakalářská práce
Autor: Pavla Mlejnková Vedoucí práce: Ing. Radovan Zejda Jihlava 2013
© 2013 Pavla Mlejnková
Abstrakt MLEJNKOVÁ, Pavla: Zapomínané Svitavsko a Moravskotřebovsko. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Ing. Radovan Zejda. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. 99 stran. Tato bakalářská práce přibližuje čtenáři oblast Svitavska a Moravskotřebovska jako atraktivní místo pro cestování a poznávání. Na základě získaných informací je vytvořen produkt cestovního ruchu pro gymnázia, odborné střední školy, popřípadě pro seniory a další veřejnost. Klíčová slova: Svitavsko. Moravskotřebovsko. Historie. Významné osobnosti. Rodáci. Atraktivity. Pověsti.
Abstract MLEJNKOVÁ, Pavla: Forgotten regions Svitavsko and Moravskotřebovsko. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Thesis supervisor Ing. Radovan Zejda. Level of the professional qualification: Bachelor. Jihlava 2013. 99 pages. The
bachelor
work
brings
readers
closer
to
regions
of
Svitavsko
and
Moravskotřebovsko as an attractive place for traveling and getting new pieces of information. Based on gained information, the product of tourism is created. This product is suitable for grammar schools, high schools and also for seniors and other public purposes. Key words: Region of Svitavsko. Region of Moravskotřebovsko. History. Famous people. Natives. Attractions. Legends.
7
Předmluva Téma bakalářské práce Zapomínané Svitavsko a Moravskotřebovsko jsem si vybrala z toho důvodu, že v tomto kraji osobně bydlím a považuji tento kraj za velice atraktivní. Zdaleka si nemyslím, že by neměl co nabídnout, a tak jsem se sama chtěla přičinit k tomu, aby byl tento kraj nějak propagován a zviditelněn. Hlavním tématem práce bude poznání těchto regionů a popis míst a atraktivit, které je možno navštívit. Mezi mé zdroje informací patří nejčastěji knihy, kterých jsem buď vlastníkem, nebo které jsem si vypůjčila v knihovně nebo od příbuzných a známých. Práce by měla být užitečná širokému okolí, do kterého patří lidé, kteří se o tento kraj zajímají a chtějí ho více poznat, ale také středním školám či cestovním agenturám.
8
Obsah Prohlášení.......................................................................................................................... 3 Poděkování........................................................................................................................ 4 Abstrakt ............................................................................................................................. 7 Abstract ............................................................................................................................. 7 Předmluva ......................................................................................................................... 8 Obrazový materiál, ilustrace ........................................................................................... 13 Seznam tabulek ........................................................................................................... 13 Seznam grafů .............................................................................................................. 13 Seznam map ................................................................................................................ 14 Seznam obrázků .......................................................................................................... 14 Úvod................................................................................................................................ 16 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 17 1 Moravská Třebová ....................................................................................................... 17 1.1 Poloha a základní informace ................................................................................. 17 1.2 Historie.................................................................................................................. 17 1.3 Atraktivity ............................................................................................................. 18 1.3.1 Zámek Moravská Třebová ............................................................................. 18 1.3.2 Náměstí, radnice, morový sloup .................................................................... 19 1.3.3 Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, Latinská škola ................................. 19 1.3.4 Křížový vrch .................................................................................................. 19 1.3.5 Muzeum Moravská Třebová .......................................................................... 20 1.4 Významní rodáci ................................................................................................... 21 1.4.1 Ludwig Wincenz Holzmeister ....................................................................... 21 1.4.2 JUDr. Karl Giskra .......................................................................................... 21 1.4.3 Alois Czerny .................................................................................................. 21 1.4.4 Rudolf Mater .................................................................................................. 22 1.4.5 Jaroslav Černicin............................................................................................ 22 2 Linhartice ..................................................................................................................... 22 2.1 Základní informace ............................................................................................... 22 2.2 Historie.................................................................................................................. 23 2.3 Pamětihodnosti...................................................................................................... 23 2.4 Pověst – Annin odpočinek .................................................................................... 23 3 Telecí ........................................................................................................................... 24 3.1 Poloha, základní informace................................................................................... 24 3.2 Historie.................................................................................................................. 24 3.3 Atraktivity ............................................................................................................. 25 3.3.1 Kostel sv. Maří Magdaleny............................................................................ 25 3.3.2 Evangelický kostel ......................................................................................... 26 3.3.3 Lidová architektura ........................................................................................ 26 3.3.4 Spisovatelé a umělci ...................................................................................... 26 3.3.5 Lukasova (Lukášova) lípa .............................................................................. 27 3.3.6 Pajkrův dub .................................................................................................... 27 4 Svitavy ......................................................................................................................... 28 4.1 Poloha, základní informace................................................................................... 28 4.2 Historie.................................................................................................................. 28 4.3 Atraktivity ............................................................................................................. 29 4.3.1 Náměstí Míru ................................................................................................. 29 4.3.2 Stará radnice a dům U Mouřenína ................................................................. 30 9
4.3.3 Mariánský sloup ............................................................................................. 30 4.3.4 Kostel navštívení Panny Marie ...................................................................... 30 4.3.5 Ottendorferův dům (knihovna) ...................................................................... 30 4.3.6 Pamětní deska Oskara Schindlera .................................................................. 31 4.3.7 Městské muzeum a galerie ............................................................................. 31 4.4 Rodáci, významné osobnosti ................................................................................ 31 4.4.1 Oskar Schindler.............................................................................................. 31 4.4.2 Viktor Felber .................................................................................................. 32 4.4.3 Valentin Oswald Ottendorfer ......................................................................... 32 4.4.4 Další rodáci a osobnosti ................................................................................. 32 5 Polička ......................................................................................................................... 32 5.1 Poloha, základní informace................................................................................... 32 5.2 Historie.................................................................................................................. 33 5.2.1 Trocha současnosti ......................................................................................... 36 5.3 Atraktivity ............................................................................................................. 37 5.3.1 Gotické opevnění ........................................................................................... 37 5.3.2 Kostel svatého Jakuba Většího se světničkou Bohuslava Martinů ................ 38 5.3.3 Náměstí Palackého ......................................................................................... 38 5.3.4 Radnice .......................................................................................................... 39 5.3.5 Morový sloup ................................................................................................. 39 5.3.6 Kašny ............................................................................................................. 40 5.3.7 Kostel svatého Michala .................................................................................. 40 5.3.8 Vyřezávaná domovní vrata ............................................................................ 40 5.3.9 Šmídova vila .................................................................................................. 40 5.4 Významní rodáci a osobnosti ................................................................................ 40 5.4.1 Výčet významných rodáků a osobností ......................................................... 40 5.4.2 Bohuslav Martinů .......................................................................................... 41 5.4.3 Miloslav Bureš ............................................................................................... 42 5.4.4 Vojtěch Eduard Šaff....................................................................................... 42 5.4.5 Tereza Nováková ........................................................................................... 43 5.4.6 Josef Václav Justin Michl .............................................................................. 43 5.4.7 Radim Vizváry ............................................................................................... 43 5.4.8 Martin Doktor ................................................................................................ 43 6 Městečko-Trnávka ....................................................................................................... 43 6.1 Atraktivity ............................................................................................................. 44 6.1.1 Zřícenina hradu Cimburk ............................................................................... 44 6.1.2 Kostel svatého Jakuba Staršího...................................................................... 44 7 Hradec nad Svitavou .................................................................................................... 45 7.1 Atraktivity ............................................................................................................. 45 7.1.1 Kostel svaté Kateřiny ..................................................................................... 45 7.1.2 Sloup Nejsvětější Trojice ............................................................................... 45 8 Trstěnice u Litomyšle .................................................................................................. 45 9 Koclířov ....................................................................................................................... 46 9.1 Atraktivity ............................................................................................................. 46 9.1.1 Kostel svatého Jakuba Staršího a svaté Filomeny s hřbitovem ..................... 46 10 Křenov ....................................................................................................................... 47 10.1 Atraktivity ........................................................................................................... 47 10.1.1 Kostel svatého Jana Křtitele ........................................................................ 47 10.1.2 Kaple sv. Isidora .......................................................................................... 48 11 Oldřiš ......................................................................................................................... 48 10
11.1 Atraktivity ........................................................................................................... 48 11.1.1 U zbořených mostů ...................................................................................... 48 11.1.2 „Poličské dvorce“ ........................................................................................ 48 11.1.3 Kostel s dřevěnou zvonicí ............................................................................ 48 12 Mladějov na Moravě .................................................................................................. 49 12.1 Atraktivity ........................................................................................................... 49 12.1.1 Průmyslové muzeum.................................................................................... 49 12.1.2 Úzkokolejka Mladějov ................................................................................. 49 13 Hřebeč ........................................................................................................................ 50 13.1 Atraktivity ........................................................................................................... 50 13.1.1 Hřebečské důlní stezky a muzea .................................................................. 50 PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 51 14 Dotazník a jeho vyhodnocení .................................................................................... 51 14.1 Výzkum pomocí dotazníku ................................................................................. 51 14.2 Cíl dotazování ..................................................................................................... 51 14.3 Charakteristika respondentů ............................................................................... 51 14.4 Realizace dotazníkového šetření ......................................................................... 52 14.5 Interpretace výsledků dotazníkového šetření ...................................................... 52 14.5.1 Otázka č. 1 ................................................................................................... 53 14.5.2 Otázka č. 2 ................................................................................................... 55 14.5.3 Otázka č. 3 ................................................................................................... 56 14.5.4 Otázka č. 4 ................................................................................................... 58 14.5.5 Otázka č. 5 ................................................................................................... 59 14.5.6 Otázka č. 6 ................................................................................................... 60 14.5.7 Otázka č. 7 ................................................................................................... 63 14.5.8 Otázka č. 8 ................................................................................................... 64 14.5.9 Otázka č. 9 ................................................................................................... 65 14.5.10 Otázka č. 10 ............................................................................................... 67 14.6 Závěr dotazníkového šetření ............................................................................... 69 15 Propagace ................................................................................................................... 69 16 Kalkulace a tvorba zájezdu ........................................................................................ 72 16.1 Komplexní příprava na zájezd ............................................................................ 72 16.1.1 Struktura předběžné kalkulace: .................................................................... 72 16.2 Charakteristika zájezdu ....................................................................................... 72 16.3 Topografická příprava zájezdu ........................................................................... 73 16.3.1 Trasování ..................................................................................................... 74 16.4 Chronologická příprava zájezdu ......................................................................... 77 16.4.1 Program zájezdu .......................................................................................... 78 16.5 Psychologická příprava zájezdu.......................................................................... 81 16.5.1 Poznání účastníků ........................................................................................ 81 16.5.2 Poznání zvyků a mentality obyvatel v navštívené krajině ........................... 81 17 Kalkulace zájezdu ...................................................................................................... 82 17.1 Nepřímé náklady ................................................................................................. 82 Náklady na dopravu ................................................................................................ 82 Náklady na průvodce .............................................................................................. 84 Náklady na místní průvodce ................................................................................... 85 Náklady na akce za pevné ceny .............................................................................. 85 17.2 Přímé náklady ..................................................................................................... 85 Ubytování na 1 účastníka ........................................................................................ 85 Stravování na 1 účastníka ....................................................................................... 85 11
Pojištění na 1 účastníka........................................................................................... 85 17.3 Náklady celkem .................................................................................................. 86 Přirážka (marže) ...................................................................................................... 86 Hrubá cena zájezdu ................................................................................................. 87 Zaokrouhlená katalogová cena ............................................................................... 87 Závěr ............................................................................................................................... 88 Soupis bibliografických citací ........................................................................................ 89 Tištěné zdroje .............................................................................................................. 89 Periodika ................................................................................................................. 90 Internetové zdroje ....................................................................................................... 91 Přílohy............................................................................................................................. 92
12
Obrazový materiál, ilustrace Pokud není v závorce uveden zdroj, ilustrace pochází z vlastních zdrojů autora.
Seznam tabulek Tabulka 1: Místa a jejich četnost navštívení
53
Tabulka 2: Atraktivita míst
55
Tabulka 3.1: Účast na zájezdu od CK
56
Tabulka 3.2: Účast na zájezdu od CK
57
Tabulka 4: Propagace
58
Tabulka 5: Vítanost zpravodaje o dění v kraji
59
Tabulka 6: Účinná propagace
61
Tabulka 7: Doprovod při cestování
63
Tabulka 8: Druhy užívaných dopravních prostředků
64
Tabulka 9.1: Pohlaví
65
Tabulka 9.2: Rozdělení na MUŽI / ŽENY (přepočtená data)
66
Tabulka 10: Věk respondentů
67
Tabulka 11: Trasa 1. dne zájezdu
74
Tabulka 12: Trasa 2. dne zájezdu
76
Tabulka 13: Trasa 4 dne zájezdu
78
Tabulka 14: Trasa 5. dne zájezdu
78
Tabulka 15: Harmonogram
82
Tabulka 16: Stravné pro rok 2013
83
Tabulka 17: Stravné řidiči
83
Tabulka 18: Stravné průvodci
84
Tabulka 19: Výpočty nákladů
86
Tabulka 20: Informativní ceny vstupného
87
Seznam grafů Graf 1: Místa a jejich četnost navštívení
54
Graf 2: Atraktivita míst
55
Graf 3: Účast na zájezdu od CK
56
Graf 4: Propagace
58
Graf 5: Vítanost zpravodaje o dění v kraji
59 13
Graf 6: Účinná propagace
62
Graf 7: Doprovod při cestování
63
Graf 8: Druhy užívaných dopravních prostředků
64
Graf 9: Pohlaví
66
Graf 10: Věk respondentů
68
Seznam map Mapový materiál jsem tvořila přes internetový mapový portál www.mapy.cz. Mapa 1: Trasa 1. dnu zájezdu
74
Mapa 2: Trasa 2. dnu zájezdu
75
Mapa 3: Plánek Moravské Třebové pro 3. den
75
Mapa 4: Trasa 4. dne zájezdu
76
Mapa 5: Trasa 5. dne zájezdu
77
Seznam obrázků Obrázek 1: Renesanční zámek
92
Obrázek 2: Muzeum
92
Obrázek 3: Kostel Povýšení sv. Kříže
92
Obrázek 4: Kalvárie na Křížovém vrchu
92
Obrázek 5: Radnice na náměstí
92
Obrázek 6: Morový sloup na náměstí
92
Obrázek 7: Lukasova lípa
93
Obrázek 8: Kostel sv. Máří Magdaleny
93
Obrázek 9: Pohled na Lucký vrch
93
Obrázek 10: Lidová architektura – roubenka
93
Obrázek 11: Pajkrův dub
93
Obrázek 12: Evangelický kostel
93
Obrázek 13: Schindlerův památník
94
Obrázek 14: Ottendorferův dům
94
Obrázek 15: Mariánský sloup
94
Obrázek 16: Radnice
94
Obrázek 17: Městské muzeum a galerie
95
Obrázek 18: Kostel Navštívení Panny Marie
95 14
Obrázek 19: Městské hradby
95
Obrázek 20: Radnice, morový sloup
95
Obrázek 21: Kostel sv. Jakuba Staršího
95
Obrázek 22: Vyřezávaná klasicistní vrata
95
Obrázek 23: Památník B. Martinů
96
Obrázek 24: Šmídova vila
96
Obrázek 25: Kostel sv. Jakuba Staršího
96
Obrázek 26: Zřícenina hradu Cimburk
96
Obrázek 27: Průmyslové muzeum
96
Obrázek 28: Hřebečské důlní stezky [15]
96
Obrázek 29: Kostel sv. Jakuba staršího a sv. Filomeny s hřbitovem
97
Obrázek 30: Kostel sv. Kateřiny
97
Obrázek 31: Kostel sv. Jana Křtitele
97
Obrázek 32: U Zbořených mostů
97
15
Úvod Jako
téma
mé
bakalářské
práce
jsem
si
zvolila
„Zapomínané
Svitavsko
a Moravskotřebovsko“ a jelikož pocházím z Poličky a také zde bydlím, je mi toto téma velice blízké. Nejen z výuky na Vysoké škole polytechnické mi bylo známo, že Pardubický kraj je jedním z nejméně navštěvovaných krajů České republiky, což mě vcelku zarazilo a beru toto téma jako výzvu pro zlepšení návštěvnosti našeho kraje. Myslím, že Pardubický kraj je vhodný pro všechny věkové skupiny. Každý účastník cestovního ruchu si zde najde to své, něco, co ho nadchne a uspokojí. V Pardubickém kraji se nachází mnoho zajímavých míst a atraktivit, o kterých možná většina účastníků cestovního ruchu ani netuší. Moje bakalářská práce se skládá z dvou částí, z části teoretické, kde popíši zajímavá místa a města Pardubického kraje, a z části praktické. Praktická část se dělí na 3 větší části. První část obsahuje dotazník a interpretaci jeho výsledků, v druhé části vytvořím propagační leták, který pomůže ke zviditelnění a k zatraktivnění Pardubického kraje, a v třetí části na základě první části vytvořím produkt cestovního ruchu, který bude vhodným zdrojem například pro cestovní kanceláře nebo střední školy. Jako výchozí literatura mi hlavně poslouží publikace o těchto regionech a okolí. Mezi mé zdroje informací rozhodně bude patřit moje vlastní poznání kraje. Některé části znám již dlouho, inspirací mi budou moje zkušenosti a zážitky. Části, které doposud neznám ráda navštívím a zhodnotím jejich potenciál a atraktivitu.
16
TEORETICKÁ ČÁST 1 Moravská Třebová 1.1 Poloha a základní informace Město Moravská Třebová se svojí rozlohou 42,205 km2 a počtem obyvatel okolo 11 300 se řadí mezi spíše nevelká města. Leží ve výšce 360 m. n. m. na hranici Moravy a Čech v Pardubickém kraji, v jižním cípu okresu Svitavy, na hranici nejen geografické, ale také hospodářské a národnostní. Její GPS souřadnice jsou: 49°45'28.55 N, 016°39'51.327 E (49° 45′ s. š., 16° 40′ v. d.). Městem protéká řeka Třebůvka pramenící v Křenově, která protéká i okolními vesničkami, jimiž například jsou: Dlouhá Loučka, Linhartice, Městečko Trnávka, Vranová Lhota a další. Městem protéká ještě Údánský potok. Město Moravská Třebová je od roku 1980 městskou památkovou rezervací, aby zde byl i nadále zachován závan historie. Město je umístěno na hlavním silničním tahu číslo I/35 z Olomouce do Hradce Králové a také na železničním uzlu České Třebové.
1.2 Historie První zmínky o městě se datují již před rok 1260, kdy vznikla u řeky Třebůvka osada založená Borešem z Rýzmburka, který si povolal osadníky především ze středního Německa, Horní Falce a Pomohaní. Tehdy se ve městě nacházeli také čeští obyvatelé, sice ne v tak hojném počtu, ale o utlačování také nemohla být řeč. Díky jejich péči se půda stávala úrodnější a úrodnější. Do této doby bylo území Moravské Třebové zalesněné a velice řídce osídlené. Hlavním řemeslem sdružovaných v hojných ceších, které vládlo v končinách Moravské Třebové, bylo soukenictví, dále také pláteníci. Příbuznost těchto řemesel vyvolávala časté spory. Největší rozmach město zaznamenalo za vlády Ladislava Velena z Boskovic a Ladislava Velena ze Žerotína v letech 14201622. Město Moravská Třebová za pobytu Ladislava Velena ze Žerotína dostala přezdívku Moravské Athény a to díky jeho kulturnímu, pestrému a plnohodnotnému životu zahrnující básníky, hudebníky, malíře, teology, lékaře, astrology a alchymisty. Největší požáry ve městě vypukly v letech: 1509, 1541, 1840, 1884. Po prvním velkém požáru byla většina dřevěných domů nahrazena cihlovými a kamennými. Po dalších požárech se vždy obyvatelstvo snažilo zachovat gotické a renesanční rázy měšťanských domů. [PECHOVÁ, Oliva, 1957] 17
1.3 Atraktivity 1.3.1 Zámek Moravská Třebová Ještě před vybudováním zámku byl dominantou města hrad, který se nacházel v místě Třebovského hradiska na kopci Dubina (550 m. n. m.). Byl vystaven hned po založení města Moravská Třebová v roce 1257, které vybudoval Boreš z Rýzmburka. Na místě nynějšího zámku stával městský hrad, který měl velice výhodnou pozici už jen tím, že se tyčil nad řekou Třebůvkou a že byl zabudován do městských hradeb. Tento hrad byl náhradou za pevnost v hradisku. Zápisy z roku 1365 naznačují, že hrad v té době již stál. Dalším významným stavebníkem byl Ladislav z Boskovic, který položil základy zámku a význačně se přičinil o jeho stavební úpravy. Dokladem je jižní portál z roku 1492, který byl vstupní branou do „Starého zámku“. Kdo umí latinsky, sám si může přeložit, co jižní portál prozrazuje: Ladislaus de Boskovicz et Nigromonte dominus castri huius me fecit sub Anno Domini 1492. V překladu to znamená, že zámek opravdu nechal postavit Ladislav Černohorský z Boskovic v roce 1492. Jednoduchý ale esteticky mimořádný portál představuje spolu se zámeckým portálem v Tovačově z téhož roku první renesanční kamenické práce v České republice. U moravskotřebovského portálu jsou ale navíc osazeny dva první renesanční portréty. Jedná se o Ladislava z Boskovic a jeho manželku Magdalenu Berkovou z Dubé. Ladislav nejprve vystudoval teologii a roku 1480 se stal olomouckým kanovníkem (duchovní, kněz). Po zavraždění svého bratra Jaroslava byl na svoji žádost propuštěn z kněžského stavu, aby mohl zabezpečit pokračování rodu. Od roku 1496 byl nejvyšším komorníkem krále Vladislava II. Ze zámku udělal své hlavní sídlo. Tento tzv. „Starý zámek“ vznikl mezi lety 1485–1497 a patřil pánům z Boskovic zhruba asi do konce 16. století. Poté zámek zdědil tehdy právě desetiletý Ladislav Velen ze Žerotína. Ladislav Velen ze Žerotína (15791638) je další významnou osobností. Za jeho vlády zámek prošel také značným rozvojem. Ladislav Velen ze Žerotína si liboval v přítomnosti nejrůznějších alchymistů, umělců a hudebníků, kterých bylo na zámku mnoho. Tento rozvoj byl však utnut Ladislavovou účastí na povstání a po Bitvě na Bílé hoře emigrací do Slezska. Jeho majetek připadl příteli Karlovi z Lichtensteina. Lichtensteinové vlastnili zámek i v 18. a 19. století. Velkou újmu utrpěl zámek 30. dubna 1840, kdy město zachvátil velký požár. Po něm musela být tři nejstarší křídla 18
stržena. Z trosek zámku však byly zachráněny cenné renesanční medailony i renesanční portál vstupu od města. V roce 1845 došlo k obnovení zámku. Na počátku 20. století byl sice do zámku zaveden elektrický proud, ale budovy začaly naopak chátrat. V roce 1913 bylo rozhodnuto o opravě arkád, ale jak 1., tak i 2. světová válka zámku moc neprospěly. Po 2. světové válce zámek připadl do vlastnictví státu, proto si na větší opravy musel ještě chvíli počkat, a to až do 90. let 20. století, kdy zámek dostalo do vlastnictví město Moravská Třebová. Zámek je nazýván „renesanční perlou“ České republiky. Nejtypičtějším obrazem této perly je průčelí severního křídla s kaskádami a průjezdovou věží uprostřed. Na nádvoří se nachází kašna a sluneční hodiny restaurované v roce 2004. Zámek nám v dnešní době nabízí 5 prohlídkových okruhů a konají se zde nejrůznější akce a společenské události. [ŘÍHOVÁ, Vladislava, 2006] 1.3.2 Náměstí, radnice, morový sloup Radnice č. p. 29 se nachází na náměstí T. G. Masaryka, kde také stojí morový sloup. Radnice pochází z roku okolo 1520. Je to budova původně gotická, od architekta Jeronýma Dubenského, ale po velkém požáru v roce 1541 byla opravena již ve stylu renesančním. [1] 1.3.3 Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, Latinská škola Kostel býval původně obklopený hřbitovem, ale ten byl okolo roku 1500 zrušen a přemístěn na nedaleký Křížový vrch. Kostel byl původně vystaven v gotickém stylu, ale po roce 1726, kdy vypuknul ve městě požár, byl přestavěn do stylu barokního. Může se pyšnit barokními sochami Víry a Naděje od třebovského rodáka Jiřího Pacáka, ale také freskami od J. T. Suppera z roku 1765–1771, ve kterých je možné nalézt malířův portrét. Na Kostelním náměstí, kde stojí i tento kostel, se nachází také budova Latinské školy, u které se dochovalo sedm renesančních kamenných desek. Na těchto deskách můžeme vidět latinské a řecké nápisy, které nás burcují ke vzdělání. 1.3.4 Křížový vrch Komplex památek barokního, renesančního i gotického stylu. Na Křížovém vrchu, který se nachází nedaleko od centra města, najdeme: Schody mrtvých, čtyři kapličky, 19
Kalvárii, Lapidárium a Hřbitovní kostel Povýšení sv. Kříže s hřbitovem. Bezpochyby nejúchvatnější je z tohoto komplexu sousoší Kalvárie vytvořená Jiřím Pacákem v letech 1732–1740. Sousoší je tvořeno křížem, sochou Panny Marie, sv. Jana a dvou andělů. Kalvárie je poslední zastávkou křížové cesty, která začíná u farního kostela Nanebevzetí Panny Marie a pokračuje kamenným mostem sv. Jana a barokními kapličkami. [1] 1.3.5 Muzeum Moravská Třebová Muzeum v Moravské Třebové se pyšní jedním z významných „NEJ-“. A to sice, že je to druhé největší orientální muzeum v České republice po Náprstkově muzeu v Praze. Sbírka obsahuje až 150 historických artefaktů. Mezi dvě stálé expozice řadíme Muzeum egyptské princezny aneb Cestu kolem světa a Galerii Františka Strážnického. Probíhají zde další krátkodobé výstavy, které se v průběhu času stále mění, obnovují a střídají. Muzeum egyptské princezny z Théb nám odhalí nejen její mumii z 1. st. př. n. l. v dvojité rakvi, ale další cenné předměty, které na svých cestách po světě (Barma, Indie, Tibet, Japonsko) nasbíral mecenáš Ludwig Vincenz Holzmeister. Velkým skvostem jsou pro muzeum čtyři samurajské meče. Čepel jednoho z nich pochází dokonce z 15. století. Historie muzea sahá do 19. století a je spojena s činností Spolku pro další vzdělávání obchodnického a živnostnického stavu. Postupně se sbírky muzea rozrůstaly o nejrůznější předměty, avšak největší boom muzeum zaznamenalo až v 20. století právě díky darům od L. V. Holzmeistera. Ten muzeum poctivě a pravidelně zásoboval až do 1. světové války a také zaplatil stavbu muzejní budovy. Kolem ní byl založen komponovaný park, po 2. světové válce necitlivě poničen pro vybudování pomníku rudoarmějcům. Po 2. světové válce byla situace v muzeu trochu chaotická. Střídali se pracovníci a došlo ke ztrátám ve sbírkách, naštěstí nepříliš velkým. Přesto se muzejníci snažili rozvíjet další činnost. Muzeum začalo vydávat Moravskotřebovské vlastivědné listy, psal se rok 1968 a byl založen Klub přátel muzea. Tyto listy se vydávaly pouze do roku 1970. Na konci 70. let byla muzejní budova ve špatném stavu, proto byly sbírky přestěhovány na zámek s myšlenkou, že se budova dá do pořádku. Rekonstrukci však prodělala jen vstupní část a vlastní oprava budovy proběhla až v letech 1989–1992. Od roku 2005 je muzeum přístupné i tělesně postiženým a část Holzmeisterovy sbírky je upravena
pro
zrakově
postižené.
Od
roku
1995
začaly
opět
vycházet 20
Moravskotřebovské vlastivědné listy. Část expozicí najdeme v muzeu, část se také nachází v budově zámku. [3]
1.4 Významní rodáci 1.4.1 Ludwig Wincenz Holzmeister L. W. Holzmeister (mecenáš muzea) se narodil 31. července 1849 v Moravské Třebové. Rodina se však brzy odstěhovala do Rakouska, avšak Ludwig ve 14 letech odletěl za strýcem do Spojených států amerických. Ze začátku jen vždy na návštěvu, avšak po studiích a praxi natrvalo. Postupem času se stal společníkem ve strýcově firmě, která se zabývala importem rukavic, a také dostal i americké občanství. Ludwig se v Americe také oženil a to hned dvakrát. Poté se ale Holzmeisterovi zachtělo cestovat, ale slíbil svému rodnému městu, že ho bude pravidelně obdarovávat předměty ze svých cest. První exponáty, které směřovaly do muzea, byly z Japonska. Cesty manželů pak pokračovaly dál do Šanghaje, na Jávu, Sumatru a opakovaně na Cejlon, do Austrálie, Tasmánie, na Nový Zéland, Barmu, Indii, Egypt, Súdán. Holzmeisterovy dary byly tak rozsáhlé, že dosavadní budova muzea nebyla dostačující. Holzmeister se rozhodl postavit nové větší muzeum, kde by mohly být jeho předměty z cest vystavovány. Vždy si velice zakládal na tom, aby byly řádně a zřetelně oddělovány od ostatních artefaktů. Stavba nového muzea se uskutečnila v letech 1904–1906. Během 1. světové války Holzmeister s muzeem komunikoval o něco méně a jeho zájem po válce značně opadl. 1.4.2 JUDr. Karl Giskra Narodil se 29. 1. 1820 v Moravské Třebové a zemřel 1. 6. 1879 v Badenu u Vídně. Karl Giskra studoval gymnázium v Brně a pak odjel na studia do Vídně. Tam se stal právníkem a také se tam natrvalo usadil. V letech 1866–1867 působil jako purkmistr (starosta) města Brna a od roku 1867 se stal rakouským politikem a ministrem vnitra. 1.4.3 Alois Czerny Narodil se 6. února 1847 v Prostějově a zemřel 28. dubna v Moravské Třebové. Byl správcem Muzea v Moravské Třebové a ředitelem měšťanské školy v Moravské Třebové. Přičinil se o velký rozvoj vlastivědy a národopisu v Moravské Třebové. Tyto zásluhy konal vlastním bádáním, ale také založil ve spolupráci s Franzem Spinou v roce 1905 časopis Mitteilungen zur Volkskunde des Schönhengster Landes, který vycházel
21
čtyřikrát ročně. Vydával publikace a neustále bádal v regionálních dějinách, aby dokázal, že oblast má původní německé obyvatelstvo. To se mu ale nemohlo podařit. 1.4.4 Rudolf Mater Jeho život je vymezen léty 1891 a 1975. Rudolf Mater byl grafik, akademický malíř, pedagog a publicista. Působil v Moravské Třebové asi od roku 1922 nebo 1925 do roku 1945, kdy byl jako Němec odsunut. Vzdělání získal na akademii ve Vídni a pak v Praze. Učil v Moravské Třebové výtvarnou výchovu a moravskotřebovské muzeum vlastní několik desítek jeho skvělých grafických desek, které byly v 60. letech minulého století zčásti reprodukovány. Z některých nechalo udělat otisky. Značná část jeho díla se zabývala historickými tématy a osobnostmi. Byl také autorem řady článků, v nichž kritizoval nesmyslné kácení stromů v parcích a ulicích města, nebo psal vlastivědné statě. V pedagogické činnosti pokračoval Mater i po odsunu, jako pedagog v Baubeurenu skončil v roce 1956, ve výtvarné činnosti pokračoval i nadále. 1.4.5 Jaroslav Černicin S Moravskou Třebovou je spjatý i překladatel Jaroslav Černicin, který pracoval v druhé polovině 20. století jako překladatel především z ruštiny, ale i z němčiny. Pracoval často pro Československý filmový ústav, jím přeložená resumé jsou v řadě turistických a uměnovědných publikací.
2 Linhartice Co se týče obce Linhartice nejzajímavější a nejpoutavější je pověst, která se k ní váže. Proto po základních informacích, historii a pamětihodnostech bude moje pozornost směřovat k pověsti s názvem „Annin odpočinek“.
2.1 Základní informace Obec Linhartice (původní německý název Ranigsdorf) je středně velká obec, která se rozprostírá 2,5 km východně od města Moravská Třebová. Nadmořská výška Linhartic činí 336 m. n. m. Obcí protéká říčka Třebůvka, Linhartice se nachází v jejím údolí. Obec správně spadá pod Moravskou Třebovou. Linhartice se nachází na cestě
22
z Moravské Třebové do Jevíčka a kolem obce vede železniční trať vedoucí z Moravské Třebové do Boskovic.
2.2 Historie První zmínka o obci pochází z roku 1365, kdy patřily Linhartice k třebovskému panství.
2.3 Pamětihodnosti Nejvýraznější pamětihodností obce je budova bývalé rychty, která je příkladem lidové architektury z 16. století.
2.4 Pověst – Annin odpočinek Pověst vypráví příběh o nenaplněné lásce Anny Glasserové a Josefa Herknera. Anna byla rodiči donucena se provdat 10. února 1824 za linhartického rychtáře Franze Gromese. Anna byla ze sňatku velice nešťastná a do roka, přesněji dne 23. 1. 1825, ve věku 23 let zemřela na chrlení krve neboli souchotiny, jak se tehdy nazývala tuberkulosa, stejně jako její matka. Byla pochována na hřbitově na Křížovém vrchu v Moravské Třebové, ale následně bylo její tělo vykopáno a pohřbeno jinde. Josef Herkner tajně pohřbil Annu na svoji zahradu, která se nacházela nedaleko jejího obydlí a shodou okolností také blízko Křížového vrchu. Josef si tam tuto zahradu postavil, aby mohl ještě během života Annu pozorovat v jejím obydlí v nedalekých Linharticích. Její tělo zasypal květinami, které si sám v zahradě a sadu vypěstoval. O jeho počinu nikdo neměl ani ponětí. Během jejich vztahu, který nemohl být naplněn, si milenci dopisovali a vyznávali si tak lásku. To, že se tělo Anny nenachází v hřbitovním hrobě a že je hrobka prázdná bylo zjištěno až zhruba o sto let později 20. června 1924, kdy se šířily zprávy, že při odklízecích pracích v kamenolomu byla nalezena kostra. Byla identifikována jako kostra mladé dívky, která byla oděna do hedvábných černých šatů, zasypána květinami, a nikdo nepochyboval o tom, že by to nebyla Anna. Byly tedy otevřeny hroby Gromesů a ten Annin byl opravdu prázdný. Nakonec bylo Annino tělo vráceno na hřbitov na Křížovém vrchu a na náhrobku je vepsáno v překladu: „Zde odpočívá Anna Gromessová, rozená Glässerová, pohřbená zde 25. 1. 1825, znovu pohřbená 29. VI 1934.“ Dopisy milenců jsou uchovány v moravskotřebovském muzeu. Josef svou milou oslovoval nikoliv Anno nebo Aničko, jak bychom očekávali, ale Netty. Údolí, které se 23
rozprostírá pod Křížovým vrchem, se ne nadarmo nazývá Anenské. K tomuto místu byla složena i píseň. Nazpíval ji Petr Linhart (shodou okolností má i příznačné příjmení). Píseň se jmenuje: Annenruhe. K poslechu je dostupná na adrese: http://www.youtube.com/watch?v=-a-TguimIKk. [Vlastivědné listy, 1968]
3 Telecí 3.1 Poloha, základní informace Vesnice Telecí leží nedaleko královského věnného města Polička v Českomoravské vrchovině (vzdálenost z Telecího do Poličky je zhruba 12 km). Spadá do mikroregionu Poličsko a čítá přes 400 stálých obyvatel. Také se tam nachází zhruba 50 chalupářských stavení, která slouží pro obyvatele z větších měst k rekreaci a odpočinku. Ubírají se do této malebné vesničky nejčastěji na víkendy, svátky a dovolené, aby unikli rychlému a hektickému životu ve velkých městech. Celou vesnicí protéká Landrátský potok, okolo kterého je vesnice v délce 6 km rozprostřena. Nadmořská výška Telecího je proměnlivá. Ve spodní části obce dosahuje 520 m. n. m., naopak nejvyšším bodem Telecího je Lucký vrch, který se tyčí ve výšce 739 m. n. m. GPS souřadnice vesnice činí 49°41'41.655 N, 016°10'51.923 E (49° 41′ 32″ s. š., 16° 10′ 28″ v. d.).
3.2 Historie První písemná zmínka o Telecí se datuje do roku 1403, kterou můžeme vyčíst z dokumentu Liber confirmationum. Vznik samotné vesnice - Teletzy, Teleczie - se tedy bude datovat ještě o pár desítek až stovek let před tento letopočet. Vznik a založení můžeme tedy očekávat okolo 13.14. století. Toto časové vymezení se částečně orientuje založením Poličky, protože se k ní přidružovaly i okolní vesnice v určitém rozsahu a Telecí by pod toto vymezení rozhodně spadalo. Polička byla založena roku 1265. Panují neshody o vzniku názvu vesnice Telecí. Jedna z možností je odvození od slov „ty lesy“. Toto odvození by nebylo až tak nemístné, protože i okolní vesnice jsou častokrát pojmenovány dle porostů a rostlin jako například: Borová, Borovnice, Bukovina, Březiny, Javorek. Druhou, leč ne až tak pravděpodobnou a často odmítanou možností vzniku názvu je přirovnání Telecího jako vesnice s hloupými lidmi jako telata, tedy Hloupov. Třetí a zároveň nejspíš nepravděpodobnější možností je odvození od mláďat 24
skotu - telata. Opět okolní vesnice užívaly často názvy příbuzné zvířecí říši. Příkladem jsou Kobyly, Pustá Rybná, Nedvězí, Koníkov. Mezi první osadníky Telecího se řadí strážci hranic Trstenické stezky, která Telecím procházela. Tato stezka vedla z Moravy přes Litomyšl a uháněla dál směrem ku Praze. Později se tu tito strážci usadili a začali obdělávat půdu pro jejich obživu. Původní obyvatelé byli českého původu, protože v dochovaných spisech bychom jen těžko hledali nějaká německá příjmení. Budování zemědělství v této vesnici nebylo zprvu vůbec snadné. Drsné klima a bažinaté louky nebyly žádným usnadněním. Nicméně nejčastějšími plodinami zde pěstovanými byly brambory, obilí a len. Zpočátku vše ručně seté a sklízené. Až po 1. světové válce se zemědělství trochu zdokonalovalo, protože vznikaly první železné pluhy a secí stroje. Pochopitelně obě války brzdily rozvoj obce, nutno však také zmínit 3 mezníky, kdy došlo k velkým rozmachům obce. V letech 18801910 (první rozmach) byla v Telecím zřízena ordinace pro lékaře, dále vzniklo společenstvo živnostníků a také byla vybudována sokolovna, která dala za vznik dalšímu kulturnímu životu v obci. V letech 19281938 (druhý rozmach) se v Telecím pomalu zdokonaluje zemědělství, půda se stává kvalitnější, louky jsou odvodněné, evangelický kostel dostává zpět svoje zvony a také je vybudována horská chata na Luckém vrchu. V období po druhé světové válce (třetí rozmach) se ještě více zemědělství zintenzivní, je zaveden telefon, rozhlas, posílí se autobusové linky, do vesnice se dostanou také automatické pračky, obyvatelé vlastní televize, tudíž trochu upadá besedování v místní hospůdce a je zřízena mateřská školka, která je velkou úlevou pro hospodyně.
3.3 Atraktivity 3.3.1 Kostel sv. Maří Magdaleny Původně gotický jednolodní kostel je nejvýznamnější historickou, stavební i kulturní památkou. Je postavený ve 2. polovině 14. století. Přiléhá k němu gotická dřevěná zvonice z 16. století. Kostel prošel opravami roku 1881, přestavbou se stal novogotickým. K tomuto kostelu se váže také pověst o mladém faráři, který vyznával kališnickou víru – přijímaní pod obojí (utrakvista), avšak po Bitvě na Bílé Hoře musel jakožto nekatolík opustit zemi. Měl svoji vlast velice rád, a proto se po čase potají do vlasti vrátil. Scházel 25
se s lidmi a povzbuzoval je, dával jim elán do života, společně si i přes zákaz předčítali Písmo svaté a zpívali si žalmy v kostele. V jejich malé komunitě se však našel nějaký zrádce, který je udal. Jednoho dne v neděli obklíčili kostel žandarmové (četníci) a účastníky tajné bohoslužby zatýkali. Došlo i ke kamenování. Při jednom z útoků kamenem byl i mladý farář zasažen do hlavy. Jedna ze zdí byla potřísněna jeho krví, která nešla po celá léta přetřít. Farář sice brzy svým zraněním podlehnul, ale jeho smrt byla pro něj milosrdná, umřel totiž ve své vlasti, to si totiž velice přál. 3.3.2 Evangelický kostel Stavba se datuje do roku 1783. Byl vystavěn ze zdrojů vesničanů v krátké době, což zapříčinilo pozdější časté a nutné opravy. V roce 1890 byla ke kostelu přistavěna věž, kam byly umístěny 3 zvony původem ze Svitav. Mezi nejvýznamnější faráře patřil například Václav Karafiát (bratranec dědy Jana Karafiáta, známého rodáka z Jimramova, autora knihy Broučci), který kostel často financoval ze svých zdrojů a zasloužil se o mnoho oprav a budování v souvislosti s kostelem. Dále také Josef Martinek, který v Telecím založil sirotčinec. 3.3.3 Lidová architektura Po celé obci můžeme najít několikero prvků lidové architektury. Uvedla bych například: uzavřené usedlosti, tzv. poličské dvorce, které tvoří typický dvůr, který je ze čtyř stran uzavřený, jedním z důvodů, proč byly tyto dvorce budovány, je fakt, že obyvatelé domu chtěli být chráněni před slídily a mohli si tak například v klidu předčítat z Bible kralické či spisů Chelčického; lomenice neboli trojúhelníkový štít poskládaný z prken, která jsou kryta lištami; polygonální stodoly, tudíž stodoly s vícebokými půdorysy, pro které je typická vysoká střecha; roubené chalupy, v minulosti velice obvyklé stavby, protože výskyt dřeva v Telecím byl hojný a nic nebránilo stavbě těchto stavení. 3.3.4 Spisovatelé a umělci Nejvýznamnějším umělcem, který se pohyboval v Telecím a blízkém okolí, byla bezpochyby Tereza Nováková. Sama sebe nazývala spisovatelkou, která putuje po nejvýchodnějších Čechách. Tento kraj velice milovala, obdivovala ráz krajiny a míst, lidi a jejich zvyky a památky. Z děl, která se dotýkají Telecího a okolí, bych například uvedla romány: Jan Jílek, Na Librově gruntě a Jiří Šmatlán. Informace k románu Jan Jílek Tereza Nováková sesbírala na faře evangelického kostela v Telecím a román 26
o Jiřím Šmatlánu je inspirován Jiřího cestami okolo Lukasovy lípy na svých cestách z Borové přes Lucký vrch. Nesmíme opomenout na román Drašar (hlavní hrdina Josef Václav Justin Michl – poličský rodák), který se také odehrává mimo jiné v Telecím. Výjimečnost krajiny, krásné údolí linoucí se celou obcí podél potoku, okolí řeky Svratky, Lucký vrch, malebné roubené chalupy a další krajinné i lidové prvky jsou lákadlem pro mnohé umělce. Toto okolí si velice oblíbili malíři, fotografové, grafici. [SHAUEROVÁ, Alena, FILIPI, Pavel, 2003] 3.3.5 Lukasova (Lukášova) lípa Odborně lípa velkolistá, nacházející se v CHKO Žďárské vrchy s délkou obvodu kmene 11,61 m a výškou 26,5 m je matkou všech lip v okolí a nejen v blízkém okolí. Ze semen Lukasovy lípy, byla vypěstovaná lipka, která je zasazena v Praze na Vyšehradě. Stáří stromu se odhaduje na 600–700 let. Tento strom je památný, chráněný dle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v § 46. Pověst o Lukasově lípě vypráví o stařečkovi Jirouškovi, který chtěl zachovat literární bohatství pro další generace, protože v době pobělohorské obyvatelé Telecího nemohli vyznávat svou víru a jejich knihy byly zabavovány. Proto se Jiroušek rozhodl, že přepíše Nový zákon. Hledal si co nejbezpečnější místo, až nakonec své útočiště našel uvnitř kmene lípy, kam se vždy uchýlil v noci, aby ho nikdo nezpozoroval. Při svém přepisování si svítil svíčkami, kterých vypálil 1 204 kusů. Prostor v kmeni byl tak velký, že se mu tam vešel i stoleček s židlí. Nic mu tedy nebránilo, aby se dal do přepisování. Práce mu šla od ruky, když opsal celý Nový zákon, rozhodl se opsat také Žalmy. Pro lepší zapamatování při opisování si žalmy prozpěvoval, a protože už byl starší, neslyšel se sám moc dobře a jeho zpěv byl natolik hlasitý, že byl zaslechnut i kolemjdoucími. Někdo tvrdil, že zpěv vychází z kmene, někdo zase že ze země, nikdo to však nedokázal přesně určit. Od té doby dostala Lukasova lípa přívlastek zpívající. Okolo této lípy vede také stezka Terezy Novákové, která vede na Lucký vrch. [BUREŠ, Miloslav, 2005] 3.3.6 Pajkrův dub Tento dub, dub letní, je památným stromem CHKO Žďárské vrchy a je v registrech Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky. Nachází se v jižní části vsi. Jeho stáří je odhadováno na dobu delší než 300 let. Výška stromu činí 25,5 metru, výška 27
koruny 22 metrů a obvod kmene pak 545 centimetrů. Je až pozoruhodné, že tak malá obec jako Telecí vlastní dva tak krásné a významné stromy. Jinak tomu není ani v okolí, příkladem je také Drašarova lípa na pomezí vesnic Pustá Rybná a Březiny.
4 Svitavy 4.1 Poloha, základní informace Svitavy leží na hranici Moravy a Čech v nadmořské výšce 435 metrů nad mořem. Rozprostírají se okolo břehů řeky Svitavy, podle které město dostalo i svůj název. Německý název města Svitavy zní Zwittau. Svitavy jsou křižovatkou cest. Přes Svitavy vede cesta jak do Moravské Třebové, České Třebové, Poličky, Litomyšle, tak do Brna. Skrz Svitavy také vedou důležité železniční tratě z Brna do České Třebové nebo trať Žďárec u Skutče, přes Poličku do Svitav. Město v současné době čítá okolo 17 500 obyvatel. Svitavy jsou nejen kulturním, ale také hospodářským střediskem. Nachází se zde 5 mateřských škol, 8 základních škol a 4 střední školy. Kulturním střediskem Svitav je multifunkční budova Fabrika, kde nachází například knihovna, ale také společenský sál, který je vhodný pro různé společenské akce, jako jsou středoškolské plesy a podobně. GSP souřadnice města Svitavy jsou: 49° 45′ 22″ s. š., 16° 28′ 2″ v. d.
4.2 Historie První zmínky o osadě Svitavy s kostelem sv. Jiljí, která se nacházela okolo říčky, jsou již před rokem 1200. Založení města proběhlo 6. listopadu 1256 ve smírčí smlouvě mezi premonstráty z Litomyšle a biskupy z Olomouce. Narovnání těchto pokřivených vztahů je považováno za zakládací listinu města. Prvním rychtářem byl Helembert von Thurm, tehdy ke Svitavám náležely ještě vesnice Čtyřicet Lánů a Moravský Lačnov. 14. století znamenalo pro město čas rozvoje. V této době se ve městě budovaly hradby, což znamenalo bezpečí pro obyvatele a tedy příliv obyvatel a rozvoj řemesla. V 15. století se rozvoj zastavil díky husitským válkám. Tehdy bylo město dokonce vypáleno. V 16. století opět můžeme mluvit o rozvoji řemesel, hlavně těch textilních. Textilní průmysl vždy byl dominantním průmyslem ve Svitavách už od prvopočátku. Nejdominantnějšími řemesly bylo tkalcovství a soukenictví. Ale i jiná řemesla se ve 28
Svitavách objevovaly, například hrnčířství a kožešnictví. Město mohlo pořádat trhy, což znamenalo příznivý vliv na finanční stránku města i na kulturu města. V této době se město také dobře rozrůstalo na předměstích. V roce 1590 vypukl ve Svitavách velký požár, který poničil městské hradby. V 17. století opět nezaznamenáváme velký rozvoj města a to díky Třicetileté válce a nájezdům Švédů, kteří působili velké škody. 18. století byla doba relativního klidu, kterou narušovaly války s Pruskem. I v tomto století zasáhl Svitavy požár, přesněji v roce 1781, který vypukl v pivovaru. Stále dominuje textilní průmysl a ve městě se již nachází tři barvírny. Revoluční rok 1848 byl „přebit“ rokem 1849, který byl pomyslným revolučním rokem pro Svitavy. V tomto roce byl zahájen provoz železnice z Brna do Moravské Třebové, což umožňuje Svitavám lepší spojení také s Vídní, Olomoucí a Prahou. Vzniká mnoho nových spolků: pěvecký, včelařský, tělocvičný, čtenářský, hasičský, vzdělávací, učitelský a mnoho dalších. Také je vybudována městská spořitelna, která přispívá k rozvoji podnikání. Ke konci 19. století se modernizují textilní závody a měšťanský pivovar, budují se nové strojírny, pily a stavební firmy. 20. století pouze potvrzuje převahu textilního průmyslu, nejvíce dominují tkalcovny, barvírny, přádelny, výrobny vatelínu. Za 2. světové války jsou Židé posíláni do vyhlazovacích táborů, a pokud nějací čeští obyvatelé ve Svitavách zbyli, měli všude velice omezená práva. Toto všechno končí až v roce 1945, kdy nastává odsun německého obyvatelstva a začíná osídlování českými občany. Hlavní zaměstnanost ve městě poskytuje jak jinak než textilní průmysl, firmy jako Vigona a Technolen, ale také strojírenský průmysl: TOS Svitavy, nábytkářství: Dřevojas Svitavy, dále firmy jako Svitap, Lesní společnost Svitavy a další. [NEKUDA, Vladimír, 2002]
4.3 Atraktivity 4.3.1 Náměstí Míru Náměstí Míru je po obou stranách lemováno buď jedno patrovými, nebo dvou patrovými domy s podloubím, které byly původně renesanční, ale po velkém požáru v roce 1781 se staly povětšinou domy barokními a klasicistními. Častým prvkem domů jsou atiky (okrasný architektonický prvek, který zvyšuje budovu a opticky prodlužuje fasádu domu). 29
4.3.2 Stará radnice a dům U Mouřenína Bílo-červená budova svitavské radnice se nachází zhruba uprostřed náměstí. Budova radnice byla dříve právovárečným domem. Město koupilo tuto budovu v roce 1538 od Michla Dyttericha za 115 kop (na tehdejší dobu poměrně dost vysoká částka) pro účely radních. Původně radnice svoji věž neměla. Ta byla dostavena teprve po požáru v roce 1781. Na vrcholku věže se nachází půlměsíc a věž je také opatřena třemi ciferníky. Radnice je spojena propojovací chodbou do vedlejšího domu, domu U Mouřenína, který je jeden z nejstarších a nejvýznamnějších domů na náměstí. Tento dům sloužil pro bydlení purkmistrů, později se dům stal zájezdním hostincem a dokonce v něm také jednou přespal císař Josef II., a to v roce 1776. 4.3.3 Mariánský sloup Nachází se na horní části náměstí na dohled od kostela Nanebevzetí Panny Marie. Byl vystaven jako upomínka na ukončení četných nemocí, které Svitavy sužovaly. Zejména pak v 16. století, kdy město zasáhl mor a tyfus a v 17. století, kdy město citelně zasáhla Třicetiletá válka. Tento barokní sloup byl dokončen v roce 1703. Jeho opravy probíhaly roku 1807, 1905 a 1994. Na hlavním sloupu můžeme vidět sochu Panny Marie, kterou obklopují sochy patronů proti zhoubným nemocem a ochránců města – sv. Šebestián, sv. Roch, sv. Karel Boromejský a sv. Florián. 4.3.4 Kostel navštívení Panny Marie Kostel se nachází v horní části náměstí. Býval pozdně románský, vznikl okolo roku 1250, ale po velkém požáru v roce 1781 byl přestaven na barokní. Drobnější rekonstrukce probíhaly v letech 1838 (úpravy interiéru), 1892, 19931994. Uvnitř kostela se nachází varhany od Johanna Staudingera z roku 1798 a výmalbu vytvořil Hubert Maurer a Georg Tönniger. 4.3.5 Ottendorferův dům (knihovna) Budova vznikla na počest významného svitavského rodáka Valentina Oswalda Ottendorfera, který město finančně celý život podporoval a z jeho finanční pomoci mohla být vystavěna v roce 1883 nemocnice, v roce 1884 sirotčinec, ale také samotná knihovna. Knihovna je postavena v americkém stylu a nachází se ve spodní části náměstí. Stojí v místě rodného domu V. O. Ottendorfera. Za své největší slávy obsahovala 22 000 svazků a stala se tak největší německou knihovnou na Moravě. 30
Knihovnu navštívil v roce 1929 i první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Stavba byla rekonstruována v letech 19891992. Nyní je budova hlavně společenským centrem města Svitavy. 4.3.6 Pamětní deska Oskara Schindlera Památník se nachází v Poličské ulici naproti rodnému domu Oskara Schindlera, který má číslo popisné 24. Památník nám připomíná Schindlerův čin, jimž zachránil život asi 1 200 Židů před vyhlazovacím táborem. 4.3.7 Městské muzeum a galerie Původní a první muzeum bylo v budově Na Střelnici. Tehdy muzeum obsahovalo sbírku cínu, porcelánu, obrazů, řezbářských děl a nábytku. Tyto exponáty byly po roce 1945 zničeny nebo rozkradeny. Nynější muzeum se nachází v bývalé vile Johanna Budiga. Stavba je vystavěna v Germánském stylu. Vila byla postavena v roce 1892, muzeum však bylo otevřeno v roce 1947. Když se v roce 1964 konala rekonstrukce muzea, sbírky byly dočasně propůjčeny školám, nedalekým muzeím, archivům, Městskému národnímu výboru, knihovně a divadlu. Po rekonstrukci se však jen pouze malá část exponátů vrátila do muzea. Poté muzeum svoji činnost zastavilo zhruba na 20 let. Od roku 1989 se opět začínají shromažďovat exponáty, aby mohlo být muzeum uvedeno do řádného chodu. Nyní se v muzeu nachází rozsáhlá a zároveň také největší expozice pracích strojů v České republice. Naleznout zde můžeme ty nejjednodušší valchy, ale také pračky plně automatizované. Část muzea tvoří stálá expozice věnovaná Oskaru Schindlerovi zvaná: „Hledání Davidovy hvězdy“. Dále se zde střídají různé výstavy českých i zahraničních výtvarníků.
4.4 Rodáci, významné osobnosti 4.4.1 Oskar Schindler Oskar Schindler, významný svitavský rodák, který se do dějin Svitav zapsal tím, že zachránil životy Židů (okolo 1 200) za 2. světové války tak, že je umístil do továrny na smaltované nádobí. Narodil se roku 1904, zemřel roku 1974 v Hildesheimu v Německu. Židé mu za tento počin byli až do konce jeho života vděční a každoročně ho zvali do Izraele, kde dostával řadu cen. Sám Schindler v Jeruzalémě v Aleji spravedlivých zasadil svůj strom, který se stal symbolem jeho činu. Izraelské děti se o něm mohou
31
dočíst ve svých učebnicích. Na jeho počest byl postaven památník v parku Jana Palacha. Světový režisér Steven Spielberg natočil v roce 1993 úspěšný film Schindlerův seznam. 4.4.2 Viktor Felber Prof. Ing. Dr. Viktor Felber žil v letech 18801942. Stal se profesorem a rektorem ČVUT v Praze. Byl velice vzdělaný. Napsal 7 odborných publikací a 32 odborných statí. Psal převážně o mravních a etických problémech. Roku 1942 byl popraven za své demokratické názory v období stanného práva. 4.4.3 Valentin Oswald Ottendorfer Valentin Oswald Ottendorfer narozen 12. února 1826. Studoval v Litomyšli, poté na filozofické fakultě v Brně, filozofii ve Vídni. Kvůli politickým názorům se opět vrátil do Čech a studoval práva na pražské univerzitě a roku 1850 emigroval do USA. Tam se stal redaktorem, ale i významnou osobností. No rodné město však nezapomněl a poctivě ho finančně podporoval. Díky jeho finančním darům mohla být otevřena nemocnice a sirotčinec, ale i další jeho pomoc byla velice ceněna. Zemřel 15. prosince 1900 v New Yorku. 4.4.4 Další rodáci a osobnosti Další významní rodáci a významné osobnosti, co se promítly do dějin Svitav, byli: Johann Budig (podnikatel, starosta města, budovatel, poslanec rakouského parlamentu), Alexander Makovsky (profesor geologie a mineralogie, rektor VUT v Brně, literární činnost) a další jako například Josef Zapletal, Hubo Albrecht, Carl Lick a podobně. [FIKEJZ, Jaroslav, 1998]
5 Polička Polička je mi ze všech měst nejbližší. Je to moje rodné město a město, kde bydlím, proto i informace o ní budou podrobnější a budu se jí zabývat detailněji než ostatními místy.
5.1 Poloha, základní informace Polička je jedním ze sedmi původních věnných královských měst v Čechách. Patřil k nim ještě Hradec Králové, Chrudim, Jaroměř, Mělník, Trutnov a Vysoké Mýto. Poličsko je právem nazýváno krajem Bedřicha Smetany a Bohuslava Martinů. 32
Rozloha města činí 18,65 km2, celkový počet městských částí je šest: Polička – Město, Horní Předměstí, Dolní Předměstí, Střítež, Lezník a Modřec. Počet obyvatel cca 8 900 je samozřejmě součtem obyvatel ve všech městských částech. Nadmořská výška Poličky je snadno zapamatovatelné číslo, protože činí 555 m. n. m. a díky tomu je v Poličce pojmenován i hudební festival: „Polička *555 festival“. Polička je vstupem do Žďárských vrchů, které tvoří sever Českomoravské vrchoviny. Z tohoto důvodu v Poličce panuje spíše drsnější klima s delšími zimami. Polička je chladnější a vlhčí částí Českomoravské vrchoviny s průměrnou roční teplotou 5°C. V Poličce bychom tedy jen těžko čekali na mnoho vyloženě parných a slunečních dnů. Polička leží v Pardubickém kraji, okres Svitavy. GPS souřadnice jsou 49°42′54″N, 16°16′3″E (49° 42′ 54″ s. š., 16° 16′ 3″ v. d.). Město je od roku 1990 vyhlášeno Městskou památkovou zónou (MPZ). Polička je uzlem pro regionální železniční trať Svitavy–Žďárec u Skutče. Oblast Poličky a okolí je nazývána „Střechou Evropy“, odkud drobné říčky a řeky stékají buď do Čech či do Moravy. Poličkou protéká Bílý potok. Mezi okolní řeky řadíme řeku Sázavu, která se dále vlévá do Vltavy, řeky Doubravu, Chrudimku a Loučnou, které se vlévají do Labe a Labe pak dále ústí do Severního moře a v neposlední řadě řeku Svratku, která se vlévá do Dyje, pokračující řekou Moravou a Dunajem do Černého moře.
5.2 Historie První písemné zmínky o Poličce jsou známy z roku 1167, v letech před založením města náležela litomyšlskému klášteru. Město Polička bylo založeno 27. 9. 1265 Přemyslem Otakarem II. – králem českým, vévodou rakouským a štýrským a markrabětem moravským. Lokátorem se stal Konrád z Lewendorfu, kterému jsou mylně připisovány i další lokace, avšak náleží mu pouze lokace Poličky a Pomezí. Původními osadníky Poličky byli němečtí obyvatelé povětšinou ze severního Německa. O vzniku názvu města Poličky koluje mezi lidmi několik verzí. Jenom mně jsou známy čtyři. První z pověstí hovoří o Poličce jako o městu Napolickach, myšleno „na políčkách“, na nevelkých polích. Další, druhou možnou variantou vzniku názvu je zdrobnělina slova police, tedy Polička z důvodu toho, že když vyjedeme na vyvýšené místo nad Poličku a shlédneme dolů, opravdu se nám město Polička jeví jako taková police v údolí. Třetí 33
pověstí je odvození od slovního spojení „po líci“. Pravděpodobně by tento název vznikl v 1. polovině 13. století, kdy do východních Čech přijeli nepřátele a začali tu vše plenit a rozkrádat. Jejich počínání zastavil až Václav I. se svým vojskem a místo, kde definitivně nepříteli, jak se lidově říká „utnul tipec“, nazval „Poliček“. Čtvrtou verzí pro název města Polička by mohl být odvozen od rovného místa v lesích, které bylo vypáleno. Základ slova tvoří pol-, znamená dřevo změněné působením ohně a žáru. Polička byla založena při obchodní stezce z Prahy na Moravu. Tato stezka se nazývá Moravská, chybně nazývána Trstenická. Osídlování probíhalo pozvolna i přes to, že byly pro pobyt v Poličce nabízeny různé výhody, jako jsou například: mílové právo, které zakazovalo provozovat výdělečnou činnost v okruhu jedné míle na úkor občanů, či osvobození od dávek. V roce 1307 se Polička stala královským věnným městem, kdy ji Rudolf I. Habsburský věnoval své choti Alžbětě, známé u nás více jako Eliška Rejčka. Město ve své historii zaznamenalo i významné královské návštěvy, a to v letech 1336, kdy ji navštívil Jan Lucemburský a v roce 1356, kdy do Poličky zase zavítal Karel IV. Od roku 1432, kde v městských knihách můžeme najít pouze česká jména konšelů, se Polička po husitské revoluci stává městem ryze českým. Století 15. a 16. nebylo v Poličce rozhodně žádnou dobou rozkvětu a rozvoje. Byly to spíše dvě století pohrom, kdy se odehrály vojenské vpády do města, propukaly zde požáry, ty ničivější v letech 1523 a poté roku 1613. Poličku ničily také povodně a krupobití stejně tak jako Třicetiletá válka, epidemie a okupace Švédů, která se tu proběhla dokonce dvakrát a to v letech 1642 a 1645. Velkou změnou pro poličské občanstvo bylo 18. století. Toto století je dokonce nazýváno „zlatý věk poličského měšťanstva“. Po Třicetileté válce se věci jen pomalu dávaly do pořádku a zajížděly pozvolna do svých starých kolejí a stejně tak pomalu se i Polička znova zalidňovala. Významně pomohla výstavba sklárny v Pusté Rybné, která ze svých výnosů splácela měšťanské dluhy. Tato sklárna byla vystavená v roce 1660, ale z neznámých důvodů byla v roce 1700 zrušena. A co nám vlastně ten „zlatý věk“ do Poličky přinesl? Bylo vystavěno například sídlo pro katolické duchovenstvo, také náměstí dostalo svůj nový kabát, který mu poskytl Jiří Pacák z Litomyšle, jakožto jeden z největších umělců své doby, v podobě nových soch a morového sloupu stavěného v letech 1727–1731. Sloup byl symbolem poděkování toho, že se mor řádící v okolních vesnicích v roce 1713 Poličce zázračně vyhnul. Také byla vystavěna nová radnice 34
v roce 1739 v barokním stylu a zkrášlení se nedočkaly pouze veřejné stavby, ale také měšťanské domy na náměstí, které také dostaly svoji barokní podobu. Velký růst také zaznamenalo horní a dolní předměstí Poličky, kde vzniklo mnoho nových stavení. Tento mohutný rozvoj způsobovalo vedení samosprávy v hospodaření s majetkem, ale po nástupu osvícenského absolutismu se tento rozvoj výrazně zpomalil. Měšťané již neměli takové pravomoci jako do této doby. I 19. století nebylo pro Poličku až tak špatné. Udály se další podstatné změny. V roce 1859 byl v Poličce zřízen živnostenský řád, který umožňoval volné podnikání občanů a tím pádem oživení a rozvoj ekonomiky ve městě. V roce 1865 vzniká „Osada města Poličky uvnitř hradeb“, což má pro obyvatele velký význam v tom, že mají právo využívat bohatství města, které zbylo ještě z dob feudalismu, například obyvatelé žijící uvnitř hradeb měli za určitou periodu nárok na určité množství dřeva z městských lesů a podobně. Polička se ale nerozvíjela pouze hospodářsky, ale i kulturně. V roce 1819 vznikl ochotnický spolek, který při svém 50. výročí poprvé hrál hru Anežka od Františka Zákrejse. Tato tradice se dochovala dodnes, Anežku ochotníci z Poličky nacvičují více či méně pravidelně každých 10 let. Právě na rok 2013 připadá toto zhruba 10tileté výročí a Anežka se v Tylově domě odehraje 28. dubna, 30. dubna, 12. května a poté ještě na podzim při příležitosti akce Zákrejsova Polička. Vpřed se posunulo i školství, které zvýšilo počty hlavně dívčích tříd. Od roku 1882 začala poprvé vycházet Jitřenka – místní tisk, který si držel svoji tradici až do roku 1943 do německé okupace. Poté se tisk Jitřenky podařilo obnovit až v roce 1991. I nyní mohou občané nalézt Jitřenku pravidelně 1x za měsíc ve svých schránkách. Těší velké oblibě a měšťané už by si to bez ní jen těžko dovedli představit. Jitřenka shrnuje základní chod města v několika listech pro všechny přístupnou formou. Také byl v tomto století vystavěn měšťanský pivovar. Celkově se průmysl v této době příliš nerozvíjel, Polička bylo město stále více řemeslnické a rolnické, než průmyslové. Průmysl sice poskytoval pracovní příležitosti, ale vcelku jen malé procento a i z toho mála byla značná část zaměstnanců odjinud. Ve městě se nacházely jen menší továrny: tkalcovny, sirkárna, výrobna stavebního materiálu, slévárna, strojírna a další. V roce 1896 byl zahájen provoz na trati Svitavy– Polička a zbývající část trati Polička–Skuteč–Žďárec u Skutče byl uveden do provozu v roce 1897. Mnozí si mysleli, že zbudování trati způsobí příliv německého kapitálu ze Svitav a okolí, ale to se bohužel nestalo. Nicméně trať z Poličky do Svitav byla velice
35
výhodná pro německé podnikatele tkalce. V 19. století byly vybudovány nové vodovody a kanalizace. Ve 20. století, konkrétně v roce 1910, Polička získala do vlastnictví 17 kilometrů vzdálený hrad Svojanov, o který časem přišla a opět ho dostala v roce 1992. Také byl do Poličky zaveden telefon a veřejné osvětlení. Ve 20. století se konečně trochu více navýšil počet obyvatel. Vzestup průmyslu zapříčinil provoz Feuersteinovy tkalcovny, která i v roce 1922 pracovala na plné obrátky. První světová válka nezasáhla Poličku ani tak vojensky, vpády vojsk se Poličce vyhnuly, ale problémem bylo spíše nedostatek mužské pracovní síly, protože muži byli odvoláni na frontu. Ženy měly co dělat, aby nějak zásobily svoji rodinu. V roce 1922 v Poličce vzniká Vojenská muniční továrna, která nabízela obyvatelům nová místa, ne však mnoho. Z významných staveb, které byly vystaveny v 20. století v Poličce, zejména v jižní části města, bych zmínila například: základní školu Masarykovu z roku 1928, dále z roku 1929 Tylův dům, rok 1934 Šmídova vila, rok 1936 evangelický kostel. Od 10. října 1938 začaly vnitřní město a horní předměstí obléhat jednotky německé armády, ty chtěly hlavně kontrolovat silnice do Pomezí, Jedlové a Korouhve (tam hlavně kvůli Muniční továrně), 24. listopadu se uskutečnilo stažení Němců, ale 15. března 1939 nastalo kontrolování nanovo. 5.2.1 Trocha současnosti Průmysl v Poličce, myslím, nedominuje ani dnes, ale rozhodně tvoří nezanedbatelnou část pracovních příležitostí. Nachází se zde mnoho významných a velkých továren jako jsou například PONAS (Poličské nástrojárny), Dřevozávod Pražan, Ravensburger Karton s. r. o. (výroba hraček, společenských her, kartonáže), THT (Tovární hasící technika). Město oplývá také velkou řadou festivalů, mezi ty nejvýznamnější patří: Martinů fest – konající se na počest významného rodáka Bohuslava Martinů zhruba v půli měsíce května, Polička JAZZ v dubnu (přehlídka jazzových muzikantů), Mime fest v září (mezinárodní festival pantomimy), Colour Meeting Polička v červenci (mezinárodní multikulturní festival, který se snaží řešit, poukazovat na problémy mezi kulturami, rasami, etniky a národnostmi), Festival Jeden svět v dubnu (festival dokumentárních filmů o lidských právech), Polička 555 v srpnu (multižánrový festival konající se pod širým nebem pro obyvatele Poličky zdarma za finanční podpory města) a v neposlední 36
řadě Poličské rockoupání na konci května (multižánrový open-air festival, který se koná přímo v areálu koupaliště ve vypuštěném bazénu, zaměřený na současnou populární hudbu, ale zčásti také na jiné žánry jako je například alternativní hudba, blues, jazz, folklór a jiné).
5.3 Atraktivity 5.3.1 Gotické opevnění Obepíná Poličku kolem dokola, délka opevnění je 1 220 metrů. Zprvu bylo opevnění provizorní, pouze dřevěné a skládalo se z dřevěné palisády, příkopu a valu. Kamenné opevnění, jak ho můžeme vidět dnes, se začalo budovat až v polovině 14. století. Obranný systém se skládal z několika prvků. Byla to hlavní hradba, která se tyčila do výšky 10 metrů a na šíři dosahovala zeď 2,5 metru. Zakončovalo ji cimbuří, které sloužilo jako kryt pro obránce. Zhruba v 8 metrech hradba ustupovala a vznikl tam ochoz. Zatravněný prostor před hlavní hradbou se nazýval parkán, následovala o něco nižší zeď, tak zvaná parkánová, která měřila na výšku zhruba 4 metry. Poté byl vyhlouben vodní příkop a ze zeminy byl nastaven val. Obranyschopnost Poličky zajišťoval i Synský rybník na jihu města. Hlavní hradba byla zesílena 19 baštami, které se nám dochovaly, některé lépe, jiné hůře, některé polorozpadlé, jiné zrekonstruované. Do města se dalo vstoupit čtyřmi branami: Litomyšlskou, Starohradskou, Limberskou a Kameneckou. Brány se do dnešní doby nedochovaly, byly zbourány v 1. polovině 19. století. Opevnění zastrašovalo nepřátele už jen tím, že existovalo, avšak několikrát se osvědčilo i v bojích. S postupem času ztrácelo na významu, definitivně mu odzvonilo po Třicetileté válce, kdy hradby plnily funkci jednak správní, jednak ochrannou proti skupinám potulujících se žoldnéřů, později i policejní. Důvody, proč se hradby dochovaly v takovém rozsahu a proč jsou jedny z nejzachovalejších ve střední Evropě (srovnatelné opevnění můžeme najít např. v Kouřimi), jsou prosté. Jedním z důvodů bylo to, že v Poličce často propukaly požáry, měšťané svoje finanční prostředky investovali hlavně na opravu svých příbytků a stavení a už jim nezbývaly peníze na to, aby byly hradby nákladně bourány. Dalším důvodem byl ten, že by si zbouráním hradeb otevřeli svoje zahrádky a dvorečky, hradba jim tvořila jakýsi plot. Okolo města se také začala budovat okružní ulice a ta rozvoj městu ani neumožňovala, stejně tak jako Synský rybník z jihu. Při pohledu na samotné hradby můžeme spatřit podélné pruhy, ty nám poukazují na způsob stavby hradeb, který probíhal ve vrstvách. Vyzdily se vždy 37
dvě lícové zdi z tvrdého kamene zhruba do výšky 80 cm, což je i délka poličského loktu, které se vysypaly měkkým kamenem – opukou a zalilo se to řídkou maltou, po zaschnutí vrstvy se nanášely další vrstvy až do požadované výšky. Tím, že pruhy můžeme vidět jak na hradbách, tak na věžích, můžeme s jistotou říci, že se hradby a věže stavěly současně a ne například nejprve hradby a pak věže nebo naopak. 5.3.2 Kostel svatého Jakuba Většího se světničkou Bohuslava Martinů Kostel byl pravděpodobně postaven nedlouho poté, co bylo založeno město, to znamená něco po roce 1265. První písemné zmínky jsou nám známy z roku 1321, kdy král Jan Lucemburský věnuje tento kostel královně Alžbětě (Eliška Rejčka). Na místě tohoto raně gotického kostela byl v polovině 14. století postaven nový kostel, který byl ještě v 17. století barokně upravovaný. Kostel byl trojlodní bazilikou. Po velkém požáru, který zachvátil Poličku, musel být tento kostel stržen a byl vystavěn nový, a to v letech 1853–1865, již ve slohu novogotickém. Architektem byl inženýr Antonín Wach z Pardubic a stavitelem František Schmoranz z Chrudimi. Slavnostní vysvěcení kostela proběhlo 30. července 1865. Kostel je trojlodní, zakončený pětibokým kněžištěm. V kostele se konají pravidelně bohoslužby a to vždy v sobotu od 18:00 a v neděli od 7:30 a od 10:30 hodin. V západním průčelí chrámu je věž, kde se nachází zvonice s pěti zvony: Umíráček, Mariánský zvon, zvon Vojtěch, zvon sv. Andělů a Archandělů a také zvon Medián z roku 1511. Ten je nejstarším zvonem v Poličce. Ulil ho Jiřík z Chrudimi a Medián se dochoval pouze náhodou, kdy právě za velkého požáru v roce 1845 na něj spadl větší zvon jménem Jakub, Mediána schoval a způsobil tedy to, že ho požár neroztavil. Věž čítá 192 schodů. Po jejich zdolání se dostaneme do malé místnosti, kde prvních 12 let svého života strávil slavný hudební skladatel Bohuslav Martinů. Více se o Bohuslavu Martinů rozepisuji v kapitole „Významní rodáci“. 5.3.3 Náměstí Palackého Je hlavním náměstí Poličky, nachází se zde také menší náměstí Bohuslava Martinů, které se rozprostírá okolo kostela sv. Jakuba. Náměstí Palackého má čtvercový tvar, který odpovídá tomu, že město bylo postaveno „na zeleném drnu“. Z každého rohu náměstí vedou pravidelně dvě ulice. Na náměstí se nachází radnice, morový sloup a dvě kašny. Také posezení s fontánkou pro rodiče s dětmi.
38
5.3.4 Radnice Uprostřed náměstí nalezneme původně gotickou radnici, která byla přestavěna v letech 1711–1727, měla jedno patro a věž. Barokní přestavba proběhla nepříliš dlouho potom, v letech 1739–1741. Radnice je nyní dvoupatrová, vystavěná v palácovém stylu. Věž si uchovala. Pravděpodobným projektantem byl František Maxmilián Kaňka. Ve všech štítech střechy byly původně nízké trojúhelníkové štíty zdobené městskými znaky, toto zdobení se však dochovalo pouze u východního průčelí. Na jižní (spodní) straně radnice se nachází socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1727, jejímž tvůrcem je Jiří František Pacák. Po roce 1994, kdy proběhla rekonstrukce radnice, byly zpřístupněny galerijní expozice Městského muzea a galerie Polička. V přízemí budovy se v současnosti nachází Komerční banka a obřadní síň, v prvním patře se nachází také společenský sál, který slouží například pro slavnostní předávání vysvědčení žáků základních a středních škol. 5.3.5 Morový sloup Je považovaný za nejkrásnější v Čechách. Tyčí se do výšky 22 metrů a byl vystavěn jako poděkování za to, že bylo město v roce 1713 ochráněno od velkého moru, který řádil v okolí. Architektonickou podobu zřejmě navrhl František Maxmilián Kaňka (stejně jako u radnice), sochy na morovém sloupu vytvořil přední český sochař Jiří Pacák z Litomyšle. Náklady na výstavbu morového sloupu přesáhly částku 6 000 zlatých, což v té době činilo sumu, která by pokryla poddanské dávky na dobu 10 let. Půdorys morového sloupu tvoří stupňovitě se zužující trojúhelník s otupenými rohy. Podstavec sloupu je zdoben sochami sv. Josefa, sv. Anny, a sv. Jáchyma, střední část sloupu zdobí sochy sv. Karla Boromejského, sv. Šebestiána a sv. Rocha a vrchol sloupu zakončuje trojboký jehlan s andělíčky a Panna Marie s aureolou 12 hvězd, která stojí na zeměkouli a půlměsíci. Jednání o plánované rekonstrukci morového sloupu se uskutečnilo 31. ledna roku 2013, protože bylo zjištěno, že sloup je v kritickém stavu a potřebuje nutnou opravu. Ta by měla trvat 2 až 4 roky. Prozatím je cena oprav odhadována na 12 milionů a město nyní shání vhodného kandidáta na opravu morového sloupu prostřednictví výběrového řízení.
39
5.3.6 Kašny Na náměstí Palackého se nachází dvě kašny. Vrchní kašna se sochou sv. Jiří a spodní kašna se sochou sv. Michala pochází z roku 1727. Sochy z obou kašen byly v 1. polovině 19. století sejmuty a na místo byly vráceny až v roce 1940. 5.3.7 Kostel svatého Michala Renesanční kostel s kostnicí a zvonicí, se nachází na městském hřbitově na západ od historického jádra města. Postavil ho Ambrož Vlach v letech 1572–1576. Je trojlodní s téměř čtvercovým půdorysem a užším trojbokým kněžištěm. Běžné mše se v tomto kostele nekonají. Kostel je využíván hlavně pro koncerty chrámové hudby. 5.3.8 Vyřezávaná domovní vrata Jedná se o klasicistně vyřezávaná vrata, která vznikla po roce 1845 po velkém požáru. Jde o soubor 30 dochovaných vrat z původního počtu 65 kusů. Jedná se o jedinečný soubor zachovaný v České republice v takovém rozsahu. Nachází se v ulicích například Pálená, Šaffova, Riegrova a další. V přiložených ilustracích se na obrázku č. 22 vzácně nachází 3 slunce. Obvyklé pro takto vyřezávaná vrata bývá pouze to horní rozdělené na dvě části. 5.3.9 Šmídova vila Budova vznikla v letech 1933–1934 podle návrhu majitele architekta Bohumila Šmída, který si vilu sám navrhl. Sloužila mu pro vlastní bydlení i jako projekční kancelář. Vila je zapsána od roku 1987 v seznamu státních památek.
5.4 Významní rodáci a osobnosti 5.4.1 Výčet významných rodáků a osobností O významné rodáky Polička nemá nouzi, narodilo se zde nebo žilo mnoho významných osobností nebo tu přebývalo mnoho osobností, které byly jakkoli s Poličkou spjaté. Podrobněji rozvedu ty více významné, ty méně významné dle mého uvážení uvádím v následujícím výčtu: Dominik Aulíček (sochař), Bořivoj Borovský (abstraktní malíř a grafik), Veronika Bromová (fotografka), Bohuslav Březovský (spisovatel, který psal o Poličsku), Ing. František Bukáček (zemřel v Poličce, publicista), Jan Černý (umělec 40
ve sklářské branži, jeho skleněnou tvorbu v hojném počtu uchovává Městské muzeum a galerie v Poličce), Jan Bohumil Eiselt (lékař), Jan Nepomuk Eiselt (městský fyzik v letech 1830–1836), Hynek Jakub Heger (zakladatel českého těsnopisu), Šebestián Hněvkovský (básník, pracoval v Poličce na úpravě své básně Děvín), Jan Honsa (malíř a grafik, zemřel v Poličce), Josef Kadlec (autor mnoha soch na Poličsku), Jan Lichtág (sochař a keramik), Jiří František Pacák (sochař, žil v Poličce v letech 1716–1719, zemřel v Moravské Třebové), František Pacák (syn J. F. Pacáka, vyřezal sochy pro Křížovou cestu pro kostel sv. Jakuba v roce 1748, zemřel v Litomyšli), Vincenc Podhajský (učitel, iniciátor Muzejního spolku „Palacký“), František Popelka (houslista, bibliofil, propagátor díla B. Martinů), Josef Václav Síla (malíř, který vyobrazoval motivy z Vysočiny), Zbyšek Sion (malíř), Josef Smola (lékař, zemřel v Poličce), Josef Šembera (18381846 silniční komisař v Poličce), Jiří Šindler (grafik, úprava knih) a jeho otec Vladimír Šindler (malíř, grafik, dřevoryty z Vysočiny), Bohuslav Šmíd (architekt, 1923–1948 majitel stavební firmy v Poličce, autor funkcionalistických staveb, Šmídova vila, Masarykova základní škola), Antonín Konstantin Viták (pedagog, v letech 1878–1899 působil v Poličce), František Zákrejs (dramatik, autor divadelní hry Anežka). 5.4.2 Bohuslav Martinů Narodil se 8. prosince 1890 na věži kostela sv. Jakuba v Poličce. Už od mala se k hudbě dostával přes rodiče, kteří si doma prozpěvovali různé písničky a koledy. Když začal chodit do školy, dali ho na učení ke krejčímu panu Černovskému. Ve svých 15 letech měl svoje první vystoupení v Borové u Poličky, o rok později i v Poličce. Od roku 1906 nastupuje na Pražskou konzervatoř, ze které je v roce 1910 vyloučen za nenapravitelnou nedbalost. Během 1. světové války se vrací do rodné Poličky, kde si zřizuje soukromou školu a učí hru na housle a na klavír. V tomto období výrazně komponuje a sbírá inspiraci. Po válce se vrací do Prahy a pokračuje ve studiích. Během nich získává tříměsíční stipendium do Paříže, kde se ale zdrží celých 17 let. Během studií poznal i svoji budoucí manželku Charlottu. V tomto období se Bohuslav pravidelně vrací v létě na návštěvy domů. V Paříži se Bohuslav seznamuje se spoustou českých umělců , mezi které patřil například malíř Jan Zrzavý, jež byl přítelem pro Bohuslava po celý život, malíř Rudolf Kundera, spisovatel Jiří Mucha i jeho celoživotní múza skladatelka Vítězslava Kaprálová. Svou vlast navštívil naposledy v létě 1938. V roce 1940 byla obsazena i Paříž a Bohuslav dostal varování od klavíristy Rudolfa Firkušného, aby 41
urychleně uprchl, že se na něj chystá gestapo. Jeho další cesta vedla do Spojených států amerických. Stále tvořil a také se musel naučit anglicky. Vyučoval i na několika univerzitách a letních kurzech. Dokonce se setkal na univerzitě v Princetonu i s Albertem Einsteinem. Ke konci svého života se vrací do Evropy, navštěvuje více zemí, opět Francii, také Belgii, Švýcarsko nebo Holandsko. Bohuslav Martinů umírá ve švýcarském městě Liestal 28. srpna 1959. Pohřben byl v Schönenbergu na soukromém pozemku přátel Sacherových. V roce 1979 byli Bohuslav i Charlotta převezeni do Poličky a pohřbeni v rodinné hrobce. Mezi nejznámější díla Bohuslava Martinů bych uvedla balety Kdo je na světě nejmocnější a Špalíček; cyklus kantát Otvírání studánek (Romance z chmýří pampelišek, Legenda z dýmu bramborové nati); jazzový balet o jednom dějství Kuchyňská revue; orchestrální skladbu Poločas; oratorium Gilgameš nebo operu Řecké pašije. Významná je i Polní mše se slovy Jiřího Muchy, napsaná v předvečer Mnichovské dohody a věnovaná československým dobrovolníkům na francouzské frontě. Kamenný památník Bohuslava Martinů v nadživotní velikosti od Milana Knoblocha se nachází v městském parku. 5.4.3 Miloslav Bureš Narodil se roku 1909 v Poličce a zemřel 1968 v Praze. Básník a prozaik, který se inspiroval hlavně Českomoravskou vrchovinou. Byl „dvorním“ dodavatelem textů pro Bohuslava Martinů, který jeho skladby zhudebňoval. Nejznámější je Otvírání studánek, Romance z pampelišek nebo Legenda z dýmu bramborové nati. Je také autorem mnoha próz. Sbíral pověsti, které pak vydal v publikaci Zpívající lípa, nebo v Putování za šátkem, džbánem a holubičkou. 5.4.4 Vojtěch Eduard Šaff Narodil se roku 1865 v Poličce a zemřel roku 1924 v Brně. Významný sochař, například autor šestnáctimetrového reliéfu Dívčí válka vystaveného v Centru Bohuslava Martinů. Také vymodeloval pomník Mistra Jana Husa v Poličce v Liboháji nebo pamětní desku Josefa Smoly v Riegrově ulici. Mezi další jeho díla patří sochy pro fasádu pražského Národního divadla. Je po něm pojmenována ulice, ve které má umístěnou pamětní desku na domě, v němž žil. 42
5.4.5 Tereza Nováková Žila v letech 1853 až 1912, narodila se v Praze, ale svůj život prožila v kraji východních Čech, odkud psala svoje díla. Popisovala zde život a zvyky místních obyvatel. Mezi její romány z okolí Poličky patří Jan Jílek (román z Lubné a Širokého Dolu), Jiří Šmatlán (román z Telecího a Borové), Na Librově gruntě (román z Nedvězího a Bystrého) a Drašar (román z Poličky a Březin). Její hlavním zájmem v tomto kraji byly lidové kroje a jejich místní odlišnosti. 5.4.6 Josef Václav Justin Michl Narodil se roku 1810 v Poličce a zemřel 1862 na Březinách. Byl národním buditelem a literárním historikem. Byl předlohou pro román Drašar od Terezy Novákové. Michlův rodný dům se nachází v ulici Riegrova, který zdobí pamětní deska. 5.4.7 Radim Vizváry Herec, mim a pedagog, který pochází z Poličky. Narodil se v roce 1979. Tento herec se účastní mnoha mezinárodních festivalů a vede nejrůznější workshopy. Je velmi nadaným mimem, který nám může ještě hodně co nabídnout. V roce 2012 se uskutečnil 1. mezinárodní festival pantomimy právě v Poličce a to hlavně z toho důvodu, že R. Vizváry pochází z Poličky a narodil se zde B. Martinů, který se zajímal mimo jiné o francouzskou pantomimu. 5.4.8 Martin Doktor Martin Doktor se narodil v Poličce 21. května 1974. Je rychlostním kanoistou a mezi jeho největší úspěchy patří dvě zlaté medaile, které získal na letních olympijských hrách v roce 1996 v Atlantě. Další úspěchy zaznamenával i později na mistrovstvích světa i Evropy. [KONEČNÝ, Stanislav, 2001]
6 Městečko-Trnávka Městečko Trnávka je malá obec, která je vzdálená 8,2 km jihovýchodně od Moravské Třebové. Nachází se v nadmořské výšce 319 m a její GPS souřadnice jsou: 49° 42′ 42″ s. š., 16° 43′ 4″ v. d. Až do roku 1918 se Městečko Trnávka dělilo na 2 samostatné obce: městečko Nová Trnávka a městečko Stará Trnávka. Roku 1918 se tento název spojil a obec byla přejmenována na zkrácený název pouze Trnávka. Od roku 1929 je 43
obec evidována pod názvem Městečko Trnávka. Název Trnávka je odvozen od říčky Trnávka. Mezi významné rodáky patří například: Prof. PhDr. Franz Spina (5. 10. 186817. 9. 1938), který byl spoluvydavatelem Vlastivědného věstníku Hřebečska. Jeho kolegou byl Alois Czerny. Byl také mimo jiné profesorem, publicistou, poslancem parlamentu a další. Dalšími rodáky byli František Wenzl – přispěl k rozvoji kraje, Rudolf Pillich – hlavní zakladatel a organizátor podnikání v tomto kraji, podporoval region v různých směrech, Viktor Stoupal – národohospodář a politik, Wenzel Müller – muzikant a hudební skladatel.
6.1 Atraktivity Mezi největší atraktivity bych zařadila především zříceninu hradu Cimburk a kostel svatého Jakuba Staršího. 6.1.1 Zřícenina hradu Cimburk Tato zřícenina gotického hradu Cimburk se vypíná na kopci nad obcí. Je odtamtud krásný výhled do okolí. Hrad byl vystaven na přelomu 13. a 14. století. Prvním jeho obyvatelem je dle kroniky z roku 1308 Bernard, protože jako první použil přídomek „z Cimburka“. V České republice se nachází ještě jeden hrad Cimburk u města Koryčany, které spadají do Zlínského kraje. Cimburk v Koryčanech se nazývá Nový Cimburk. Starý Cimburk neměl dlouhodobě svého majitele. Ti se tam střídali až do roku 1716 a od té doby je hrad opuštěn a chátrá. V roce 1776 do něj udeřil blesk, který postupné chátrání hradu dokončil. I přestože se jedná o zříceninu hradu, procházka po areálu neztrácí svůj půvab ani ducha místa. 6.1.2 Kostel svatého Jakuba Staršího Barokní dominantní kostel sv. Jakuba Staršího je druhou historickou památkou obce. Byl vystaven v roce 1752. Vysvětil ho olomoucký biskup Josef z Kollowrat 23. června 1804. Na průčelí věže nad vchodem si můžeme všimnout znaku Lichtenštejnů, nad ním se nachází socha sv. Jakuba Staršího a ještě nad ním nalezneme sochu Panny Marie Bolestné. Rekonstrukce interiéru se uskutečnila v roce 1938 a rekonstrukce exteriéru proběhly v letech 19731974, kdy se jednalo o opravu 44
střechy a v letech 19761977 a 19951998 se opravovala vnější fasáda s omítkou. [8] [NEKUDA, Vladimír, 2002]
7 Hradec nad Svitavou Hradec nad Svitavou je obec vzdálená 4 km od Svitav, nachází se v údolí řeky Svitavy. Obcí také prochází železniční trať z Brna do České Třebové. Nadmořská výška činí 480 m. GPS souřadnice jsou 49° 42′ 41″ s. š., 16° 29′ 5″ v. d. Původ obce se datuje až do neolitu, kde zde byly objeveny nálezy související s osídlením území, avšak první písemná zmínka o obci je nám známa z roku 1270, kde je uváděna obec s farním kostelem svaté Kateřiny.
7.1 Atraktivity 7.1.1 Kostel svaté Kateřiny Okolo kostela obíhá barokní zeď, kterou přerušuje hranolová brána jako vstup ke kostelu. Kostel je původem gotický, přestavován v letech 1673 a 1710. 7.1.2 Sloup Nejsvětější Trojice V jižní části obce se nachází sloup Nejsvětější Trojice, který je z roku 1725. [NEKUDA, Vladimír, 2002]
8 Trstěnice u Litomyšle Obec Trstěnice má krásné umístění. Nachází se ve středu pomyslného trojúhelníku měst, které tvoří jeho vrcholy. Těmito městy jsou: Litomyšl, Polička a Svitavy. Trstěnice jsou často nazývány s dodatkem „u Litomyšle“, protože v České republice najdeme ještě Trstěnice u Chebu a u Znojma. Nadmořská výška obce kolísá mezi 410450 m, nejnižší a nejvyšší body. GPS souřadnice činí: 49° 47′ 33″ s. š., 16° 20′ 42″ v. d. Obcí protéká říčka Loučná, která je znatelnější hlavně při jarním tání. Obcí prochází silnice, která je velkým lákadlem pro cyklisty. Tato obec nás zajímá hlavně z hlediska stezky, která touto vesnicí vede. Je to Trstenická stezka, což je název platící na Moravě, v Čechách se tato stezka nazývá Moravská. Spojovala totiž Moravu a Čechy s Pobaltím. Byla to stezka obchodní, tudíž po ní po 45
staletí putovalo mnoho druhů zboží, jako je například sůl, kožešiny, šperky, ze západní do východní Evropy a dále do Orientu. To, jak se přesně stezka vinula Českomoravskou vrchovinou, stále není jasné, a neustále se v tomto směru vedou spory. Podle některých názorů vedla po říčce Trstěnice (Loučná), podle jiných údolím říčky Křetínky. Není vyloučeno, že obě varianty platí a nemusí být to být ani všechny varianty. Staré stezky mívaly vždy několik víceméně souběžných větví, jejichž využití záviselo na počasí, na velikosti karavany a na případných odbočkách do okolních měst. Trstěnice jsou také dějištěm Jiráskovy divadelní hry Vojnarka, která vypráví o lásce dvou lidí, která zpočátku není naplněna, proto Antonín odjede na vojnu. Když se vrátí, dvojice k sobě zpět najde cestu. Ukáže se, že ani toto řešení není šťastné, Vojnarka svého milého odmítne pro jeho hrubé způsoby a ten se zastřelí. Lákadlem pro turisty může být právě Trstenická stezka v okolí Poličky, kde vede z Baldy do Čisté. Je to cesta přes Pomezí, Květnou, Chmelí a Trstěnice. Trasa měří 21 km. [10]
9 Koclířov Koclířov leží 6,3 km východně od okresního města Svitavy. Nadmořská výška Koclířova činí 502 m. GPS souřadnice jsou 49° 46′ s. š., 16° 32′ 28″ v. d. Obec patří do mirkoregionu Svitavsko. Obec s přibližně 700 obyvateli se řadí mezi ty menší.
9.1 Atraktivity 9.1.1 Kostel svatého Jakuba Staršího a svaté Filomeny s hřbitovem První zmínku o farním kostele nacházíme z roku 1349. Později byl vedlejším kostelem pro Moravskou Kamennou Horku, ale od roku 1805 je opět hlavním kostelem Koclířova. Kostel byl v roce 1770 přestavěn do barokního stylu, avšak interiéry jsou neorenesanční a moderní. Kostel obepíná zeď, která v sobě uzavírá hřbitov. Zeď má výklenky, které ukrývají reliéfní náhrobky a křížovou cestu s výjevy života sv. Filomeny. Do areálu kostela se vstupuje klenutou bránou, která má ve svém štítu sochy Panny Marie, sv. Filomeny a sv. Jakuba staršího. Přivezení ostatků sv. Filomeny položilo základy u nás neobvyklé pouti ke sv. Filomeně, které jsou udržované v obci dodnes. [11]
46
Koclířov se stal i duchovním centrem s velkým významem pro široké okolí. V roce 1848 přichází do obce první člen redemptoristického řádu a v roce 1855 zde vznikl hospic, první tohoto řádu v českých zemích. To bylo spojeno s velkou slavností, zvláště pak s přenesením ostatků sv. mučedníků Theofila, sv. Optáta. V roce 1871 byl hospic povýšen na kolej, ale v roce 1896 se redemptoristé přestěhovali do nově vystavěného kláštera ve Čtyřiceti Lánech u Svitav. Budova koclířovského kláštera byla prodána školním sestrám III. řádu sv. Františka a ty zde zřídily školu pro dívky. V době okupace byla činnost školy pozastavena a dům byl využíván jako starobinec. V roce 1995 se stal tento dům, bývalý hospic, sídlem Českomoravské Fatimy. Jedná se o společnost uctívající poutní místo v portugalské Fatimě.
10 Křenov Nevelká obec, s počtem obyvatel do 500 občanů, leží 9,5 km jihozápadně od Moravské Třebové. Její nadmořská výška činí 472 m. GPS souřadnice jsou 49° 40′ 43″ s. š., 16° 36′ 47″ v. d. Obec je obklopena lesy, rozprostírá se blízko Hřebečského hřbetu. Na jihozápadu protéká Malonínský potok, na kterém je zbudován také obecní rybník. Křenovem
probíhají
regionální
cyklostezky,
ale
také
dálková
cyklotrasa
JeseníkZnojmo. Obec byla dříve německá, nasvědčuje tomu i původní název Krönau, avšak původní název vychází ze slovanského jazyka Chřěn neboli křen. Od roku 1945 je Křenov obcí českou. První písemnou zmínku o Křenově nalézáme v roce 1308, kdy Křenov patří k třebovskému panství. V okolí se v 18. století těžilo železo. Mezi významné rodáky obce bych zařadila malíře Eduarda Kasparidesa, který žil v letech 18581926 a také Bohuslava Koukala (18711940), který byl senátorem.
10.1 Atraktivity 10.1.1 Kostel svatého Jana Křtitele Tento kostel je zařazen mezi kulturní památky chráněné státem. Byl postaven v roce 1729 rodem Lichtenštejnů z Moravské Třebové podle návrhů architekta blízkého A. B. Santinimu. Kostel je čistě barokní, bohatě zdobený a na své poměry velice mohutný. Vybavení pochází z roku 1730, několik dřevěných soch je od Pacáka. Budova fary je z roku 1732. [12] 47
10.1.2 Kaple sv. Isidora Byla postavena roku 1705 na hřbitově. Je zajímavá výmalbou stropu, na němž jsou vyobrazeni „kůrové andělští“. Hřbitov, na kterém stojí, byl dějištěm bitvy. Roku 1758 se zde srazilo pruské vojsko s císařským.
11 Oldřiš Vesnička Oldřiš se nachází v Českomoravské vrchovině a je součástí Žďárských vrchů. Obcí protéká Černý potok, který se pak dále vlévá do Svratky a ta následně do Moravy. Okrajové části obce tvoří lesy, ve středu obce nalezneme lány se zemědělskou půdou a stavení se zahradami. Obec je vzdálená 3 km od Poličky. K obci také náleží osady Přibylov, Babka a Dědek. Nadmořská výška obce činí 575 m a GPS souřadnice jsou: 49° 43′ 52″ s. š., 16° 11′ 18″ v. d. Oldřiš křižují cyklostezky a cyklotrasy, také je zde mnoho dobře značených turistických tras a proto je to vhodné místo pro aktivní turisty, kteří mají rádi klidné prostředí a přírodu. První písemné zmínky se o obci datují do roku 1349 jako Borouia siue Ulriciuilla , tedy Borová aneb Oldřiš v listině. Z tohoto usuzujeme, že dříve byla Oldřiš přidružena k sousední obci Borová. Kdyby se dnes podél silnice nenacházely informační značky, jen těžko bychom soudili, v které obci se právě nacházíme. Souvislý přechod mezi těmito obci je velice nevídaný a v Českomoravské vrchovině nemá obdoby.
11.1 Atraktivity 11.1.1 U zbořených mostů Lokalita u rybníka, jsou zde zachovány zbytky dvou kamenných oblouků starého mostu. Místo působí velice poklidně, ideální pro romantické procházky přírodou a rozjímání. 11.1.2 „Poličské dvorce“ Pozoruhodná je lidová architektura tvořena staveními nazývanými „poličské dvorce“. Tato stavba je stavěná napůl zděná a napůl ze dřeva. Bližší vysvětlení termínu poličský dvorec uvádím v kapitole Telecí / Atraktivity / Lidová architektura. 11.1.3 Kostel s dřevěnou zvonicí Tento kostel spadající pod správu Borové je z kamene, opuky a cihel, pouze zvonice je dřevěná.[13] 48
12 Mladějov na Moravě Mladějov se nachází 25 km severovýchodním směrem od Svitav. Rozkládá se podél Rychnovského potoka a okolo obce se rozprostírá Mladějovský les. Mladějov je na železniční trase Moravská TřebováČeská Třebová. Středně velká obec, která má okolo 500 obyvatel. Nachází se v nadmořské výšce 415 m a její GPS souřadnice činí 49° 49′ 15″ s. š., 16° 35′ 25″ v. d. První písemná zmínka pochází z roku 1365. Německý název pro Mladějov zní Blosdorf. Stejně jako Křenov patřila do třebovského panství.
12.1 Atraktivity 12.1.1 Průmyslové muzeum V areálu muzea se původně zpracovával šamot (žáruvzdorná hmota, která se používala pro vyzdívku do kamen a dokázala odolat žáru až 1 650°C), později to bylo místo pro pilařskou výrobu a také se tam lisovaly dřevěné brikety. Areál pomalu chátral, a tak se ho ujali nadšenci parních lokomotiv, a ti dali vzniku tohoto muzea. Muzeum se orientuje na záchranu a renovaci historické hornické i zemědělské techniky a strojů. V muzeu můžeme najít expozici parní elektrárny a parních strojů, kde mimo jiné můžeme spatřit menší parní stroje, plynové motory, zemědělské stroje, zemědělské motory, užitkové vozy, autobusy a jiné. Celé muzeum a jeho okolí se právě nachází v rekonstrukci, avšak touto rekonstrukcí není narušen provoz železnice, ani muzea. Mezi pozoruhodné kousky patří například nákladní vůz vyrobený z osobního automobilu Praga Piccolo nebo lanový bagr Škoda D-500. Status nejstaršího exponátu muzea nese stacionární parní stroj vyrobený v roce 1894. 12.1.2 Úzkokolejka Mladějov Na muzeum navazuje sama úzkokolejná dráha, která je dlouhá 11 km a její rozchod činí 600 milimetrů. Tato dráha byla vybudována za 1. světové války a sloužila k dopravě lupku, šamotu a uhlí. Svůj původní účel vykonávala až do roku 1991, kdy byly zrušeny doly a šamotka uzavřena. Nyní je dráha turistickou atrakcí. Po trati jezdí převážně parní lokomotivy, kterými se můžeme projet v předem určených termínech.
49
Plány do budoucna jsou zprovoznit celou trať v délce 11 km až na Hřebeč. Do tohoto cíle zbývá zrekonstruovat a zrenovovat už jen pouhý kilometr. Zprovoznění dráhy v celé své délce plánuje Muzeum na rok 2014. Nyní jízdy probíhají z Mladějova do Nové Vsi. První jízdy tento rok začínají 4. května. [14]
13 Hřebeč Hřebeč je malou vesnicí, která spadá pod Koclířov. Tato osada byla založena roku 1620. Hřebeč neboli Jílovec, německy Schönhengst. Nachází se v nadmořské výšce 502 metrů a GPS činí 49° 44′ 53″ s. š., 16° 34′ 40″ v. d. Krajinou se line Hřebečský hřbet, který se nachází na hranici Moravy a Čech. Tehdy tu stával hrad z roku 1280, který sloužil jako loupežné sídlo Boreše z Rýzmburka. Dominantou je novogotická kaple svatého Josefa. Na tomto místě dříve stávala dřevěná kaple svatého Jana Nepomuckého. Pohled na tuto kapli se nám naskytne před průjezdem hřebečským tunelem, který byl pod ní podkopán. Nedaleko byly lupkové doly (lupek - hornina vzniklá usazováním jílovce) a tento materiál byl právě železnicí svážen do Mladějova do šamotky. Mimo lupek se zde i v okolí těžilo druhohorní uhlí z období křídy.
13.1 Atraktivity 13.1.1 Hřebečské důlní stezky a muzea Je to síť naučných stezek, které jsou určeny jak pro pěší turisty, tak také pro cyklisty. Během cesty je rozmístěno několik vyhlídkových plošin, rozhleden a technických památek, které se nám snaží přiblížit, jak asi v těchto místech těžba vypadala. Délka těchto stezek se pohybuje okolo 70 km a obsahuje 22 poučných zastavení, kde se dozvíme něco o hornictví, geologických nálezech na Moravskotřebovsku, o tom, jak lidé na Hřebečsku žili, o jejich památkách a pamětihodnostech. Průvodcem po důlních stezkách je skřítek Hugo, který nás všude na stezkách doprovází. [15]
50
PRAKTICKÁ ČÁST 14 Dotazník a jeho vyhodnocení 14.1 Výzkum pomocí dotazníku Pro výzkum ve své bakalářské práci jsem se rozhodla pro dotazníkové šetření. Hlavním důvodem byl i fakt, že moje semestrální praxe trvající 14 týdnů se uskutečnila v Informačním centru v Poličce, což je velice vhodné místo pro získávání informací z této oblasti. Je to místo, kde se soustřeďují turisté a účastníci cestovního ruchu. Dalším důvodem bylo to, že dotazník patří mezi nejrozšířenější techniky získávání informací, tudíž lidé tyto dotazníky dobře znají a nemají obavy z toho, že by nevěděli, jak dotazník vyplnit. Tím jsem si také zajistila co nejvyšší počet respondentů. Respondenti odpovídali celkem na 10 otázek, které vyplňovali podle instrukcí jak na začátku dotazníku, tak v jeho průběhu. Následující
strany
jsou
věnovány
výzkumu
atraktivity
regionů
Svitavsko
a Moravskotřebovsko.
14.2 Cíl dotazování Hlavním cílem dotazníkového šetření bylo zjistit, zda mnou popisovaná místa po Svitavsku a Moravskotřebovsku jsou lidem známá, zda je navštěvují, zda jsou pro ně atraktivní a zda by měli zájem o vytvoření nějakého produktu, který by je do těchto míst zavedl a pomohl by jim je lépe poznat.
14.3 Charakteristika respondentů V rámci dotazníkového šetření jsem oslovila všechny potencionální návštěvníky rozebíraných míst. Výzkum byl prováděn celorepublikově, protože můj dotazník byl mimo jiné umístěn na internetu, kde k němu měli přístup všichni občané České republiky, ale můžeme předpokládat, že drtivá většina všech respondentů byla z Pardubického kraje. Nakonec se mi podařilo získat odpovědi od 250 respondentů.
51
14.4 Realizace dotazníkového šetření Průzkum s názvem „Já a Pardubický kraj“ jsem prováděla v prvních měsících roku 2013 po dobu mé tříměsíční semestrální praxe. Dotazníky byly umístěny na internetu a dále jsem je osobně rozdávala v Informačním centru v Poličce.
14.5 Interpretace výsledků dotazníkového šetření Tato kapitola obsahuje interpretaci výsledků dotazníkového šetření, kde je každá otázka opatřena vlastním komentářem, a poté grafem, tabulkou či více tabulkami.
52
14.5.1 Otázka č. 1 Zaškrtněte město či vesnici, ve které jste navštívili nějakou památku, zajímavé místo, zařízení a podobně. (je možné i více odpovědí) Hradec nad Svitavou (kostel sv. Kateřiny) Koclířov (Kostel sv. Jakuba staršího a sv. Filomeny) Křenov (kostel sv. Jana Křtitele) Městečko-Trnávka (Hrad Cimburk, Farní kostel sv. Jakuba) Mladějov (průmyslové muzeum, úzkokolejka) Moravská Třebová (zámek, náměstí s morovým sloupem, kostel nanebevzetí Panny Marie, Křížový vrch – Kalvárie, Muzeum) Oldřiš (u Zbořených mostů, U třech buků, Orlovna, vodní pila, „poličské dvorce“, dřevěná zvonice u kostela) Polička (Kostel sv. Jakuby s rodnou světničkou B. Martinů, hradby, náměstí, morový sloup, radnice) Svitavy (náměstí Míru, Stará radnice, dům U Mouřenína, Mariánský sloup, Kostel navštívení Panny Marie, Ottendorferův dům, Pamětní deska Oskara Schindlera, Městské muzeum a galerie) Telecí (Lukasova lípa, kostel sv. Máří Magdaleny, evangelický kostel, lidová architektura – poličské dvorce, Pajkrův dub, Lucký vrch) První otázka zjišťuje, jak si na pomyslném žebříčku návštěvnosti stojí místa, o kterých píši ve své bakalářské práci. V tabulce jsou uvedena místa a počet jejich navštívení. Celkový počet převýší 250, protože tato otázka byla respondentům podána jako zaškrtávací, kde byla možnost jedné i více odpovědí. Tabulka 1: Místa a jejich četnost navštívení
Místo
Četnost navštívení
Hradec nad Svitavou
18
Koclířov
25
Křenov
11
Městečko Trnávka
30
Mladějov na Moravě
36
Moravská Třebová
95
Oldřiš
79
Polička
221
Svitavy
172
Telecí
141
Celkem
828
53
Pro úplnost a lepší představivost návštěvnosti uvádím ještě graf četnosti návštěvnosti těchto míst.
Graf 1: Místa a jejich četnost navštívení
Z grafu vyplývá očekávané, že Polička a Svitavy patří k místům s nejvyšší návštěvností, protože to jsou větší města, ale může nás mile překvapit vesnice Telecí, která svojí návštěvností předběhla Moravskou Třebovou jako mnohem větší město s mnohými atraktivitami. Dobře si vede také malá vesnička Oldřiš. Hůře na tom jsou vesničky, jako je Mladějov, Křenov, Koclířov a Hradec nad Svitavou. Na jednu stranu je to velká škoda, protože i tyto nevelké vesnice nám mají hodně co nabídnout ze svého fondu atraktivity. Z tabulky můžeme vypočítat průměrný počet navštívených míst jedním účastníkem cestovního ruchu. Toto číslo se rovná zhruba 3,3 památky navštívených jedním účastníkem. To je na jednu stranu příznivé číslo, na druhou stranu bylo na výběr z 10 míst. Z průzkumu tedy vyplývá, že každý návštěvník navštívil zhruba jednu třetinu nabízených památek.
54
14.5.2 Otázka č. 2 Přijdou Vám výše uvedená místa atraktivní? ANO NE Cílem druhé otázky bylo zjistit, zda navštívená místa turisty baví, zda tam rádi jezdí, zda se jim tam líbí, zda jsou ochotni jet a navštívit tato místa. Chtěla jsem zjistit, jestli skutečnost, že je Pardubický kraj jedním z nejméně navštěvovaných krajů České republiky, je pouze chyba propagace nebo je opravdu tak chudý. Z vyhodnocení výsledků vyplynulo, že přes ¾ respondentů považuje tato místa za atraktivní, konkrétně tedy 82 % respondentů si myslí, že tato místa atraktivní jsou, což je velice dobré zjištění. Pouze 18 % si myslí, že tato místa atraktivní nejsou. Tabulka 2: Atraktivita míst
Odpověď ANO NE Celkem
Počet respondentů Výsledek v % 204
82
46
18
250
100
Graf 2: Atraktivita míst
55
14.5.3 Otázka č. 3 Zúčastnili byste se zájezdu cestovní kanceláře po těchto místech? ANO NE
Třetí otázka se zabývá tím, zda by turisté využili autobusového zájezdu cestovní kanceláře po těchto místech. Z dotazníku vyplynulo, že 28 % by se takového zájezdu zúčastnilo a 72 % nikoliv. Tabulka 3.1: Účast na zájezdu od CK
Odpověď
Počet respondentů
Výsledek v %
ANO
70
28
NE
180
72
Celkem
250
100
Graf 3: Účast na zájezdu od CK
Přesto, že většina respondentů odpověděla, že by se zájezdu od CK nezúčastnili, je tu stále nezanedbatelných 28 %. Právě pro tuto část respondentů vytvořím pěti denní autobusový zájezd. Tento zájezd bude pro žáky gymnázií a pro odborné střední školy. Následující tabulka nám poodhalí, jak odpovídaly jednotlivé věkové skupiny, můžeme v ní vidět, že věková skupina do 18 let a 1835 let neodpovídala příliš kladně. Faktem je, že školní výlet většinou nebývá uspořádaný CK, ale pořádá si ho sama škola. Možná proto respondenti odpovídali tak, jak odpovídali.
56
Tabulka 3.2: Účast na zájezdu od CK
Věk
NE
ANO
Celkem
do 18 let
13
1
14
18 - 35 let
124
40
164
36 - 55 let
26
18
44
56 - 75 let
15
10
25
2
1
3
180
70
250
76 a více let Celkem
57
14.5.4 Otázka č. 4 Myslíte si, že je propagace těchto míst dostačující? ANO NE Cílem čtvrté otázky bylo zjistit, zda jsou respondenti spokojení se stávající propagací těchto míst. Z průzkumu vyplynulo, že nepatrně větší část 56 % považuje propagaci za dostačující a zbývajících 44 % nikoliv. Rozdíl není až tak markantní, respondenty také mohlo zmást slovo dostačující, každý si pod tímto slovem představí něco jiného. Proto v praktické části práce níže umisťuji demonstrativní leták, který by mohl být pro tuto propagaci použit. Tabulka 4: Propagace
Odpověď
Počet respondentů
Výsledek v %
ANO
139
56
NE
111
44
Celkem
250
100
Graf 4: Propagace
58
14.5.5 Otázka č. 5 Uvítali byste formu nějakého zpravodaje, který by Vás informoval o dění ve Vašem kraji? ANO NE Pátá otázka se ptá na to, zda by chtěli respondenti nějaký zpravodaj o děních na těchto místech. Výsledky výzkumu mi potvrdily, že zájem o informace mezi respondenty panuje. To je pro mě potěšující zpráva a další utvrzení v tom, že tvorba demonstrativního letáku se jeví jako dobrý a potřebný nápad. Tabulka 5: Vítanost zpravodaje o dění v kraji
Odpověď
Počet respondentů
Výsledek v %
ANO
216
86
NE
34
14
Celkem
250
100
Graf 5: Vítanost zpravodaje o dění v kraji
59
14.5.6 Otázka č. 6 Jak by podle Vás měla vypadat účinná propagace těchto míst: Místo pro Vaši odpověď _______________________________________________ Šestá otázka byla jedinou volnou a otevřenou otázkou v mém dotazníku, proto celkové číslo odpovědí přesáhne 250. Od této otázky jsem očekávala případné nové a tvůrčí nápady, které by vedly k lepší propagaci těchto míst. Odpovědi byly různorodé, proto ještě uvádím podrobnější přehled odpovědí, aby tabulka nemusela být příliš rozsáhlá, získané odpovědi uvádím níže v tabulce. -
TISK = leták, letáky s mapami, zpravodaj, noviny, katalog, brožura, brožura s fotografiemi, kalendáře akcí, tištěný turistický průvodce, regionální tisk, celostátní deníky, noviny 5+2
-
TV = reklamy, krátká videa, pořady, reklamní spoty, dokumenty, upoutávky
-
BILLBOARDY = bannery, informační tabule, cedule při vjezdu do vesnice, reklamy na nádražích, ve vlacích, v autobusech
-
KULTURNÍ AKCE = festivaly, koncerty, trhy, pochody, slavnosti
-
STEZKY = naučné stezky, cyklostezky
-
CK = zájezdy, pobytové balíčky, zážitkové víkendy
-
DOD = dny otevřených dveří, kdy turista neplatí žádné vstupné
Tyto uvedené způsoby i níže uvedená tabulka jsou nebo mohou být inspirací pro různé organizace, firmy a společnosti při propagaci míst a jejich památek či zajímavých akcí. Některé destinace by mohly být nabídnuty i redakci nedělního pořadu ČT 1 „Toulavá kamera“. Myslím, že nápady jsou tvůrčí, osobité a určitě mají co do sebe. Na prvním a na druhém místě se umístil tisk a internet. I můj leták, který jsem vytvořila, se dá umístit na internet, stejně jako vytisknout a poskytovat občanům i v tištěné formě, která je vhodnější zejména pro starší spoluobčany. Je to sice jednodušší forma propagace, ale ne nadarmo se říká: „V jednoduchosti je krása.“
60
Tabulka 6: Účinná propagace
Účinná propagace
Počet respondentů
Výsledek v %
112
33,33
Internet
81
24,11
Nevím
51
15,18
TV
33
9,82
Billboardy
11
3,27
Rozhlas
11
3,27
Kulturní akce
10
2,98
IC
9
2,68
Veletrhy
4
1,19
Stezky
3
0,89
CK
3
0,89
Doporučení od známých
2
0,60
DOD
2
0,60
Vyhlídkové lety
1
0,30
Podpora kraje
1
0,30
Podpora prodeje (slevy)
1
0,30
Public relations
1
0,30
336
100,00
Tisk
Celkem
61
Graf 6: Účinná propagace
62
14.5.7 Otázka č. 7 Nejčastěji cestuji: (pouze 1 odpověď) s rodinou s přáteli sám Cílem této otázky bylo zjistit, s kým turisté cestují, abych podle toho mohla popřípadě zaměřit svůj propagační demonstrativní leták a popřípadě i zájezd. Z dotazníku vyplynulo, že s rodinou cestuje 53 %, s přáteli cestuje 39 % a sám/-a cestuje 8 % respondentů. Údaje uvádím v tabulce a grafu. Tabulka 7: Doprovod při cestování
Odpověď
Počet respondentů
Výsledek v %
S rodinou
132
53
S přáteli
98
39
Sám/-a
20
8
Celkem
250
100
Graf 7: Doprovod při cestování
63
14.5.8 Otázka č. 8 Preferuji cestování: (pouze 1 odpověď) autem autobusem letadlem na kole na motorce pěšky vlakem Cílem osmé otázky bylo zjistit, zda by byl zájem o autobusový zájezd. Z celkového počtu 250 odpovědí se nejčastěji cestuje autem, a to konkrétně 62 % respondentů, na kole 12% respondentů a překvapivě 10% respondentů vlakem. Tabulka 8: Druhy užívaných dopravních prostředků
Odpověď
Počet respondentů
Výsledek v %
154
62
15
6
5
2
29
12
7
3
Pěšky
15
6
Vlakem
25
10
Celkem
250
100
Autem Autobusem Letadlem Na kole Na motorce
Graf 8: Druhy užívaných dopravních prostředků
64
14.5.9 Otázka č. 9 Jsem: MUŽ ŽENA Poslední dvě otázky jsou otázkami demografickými, abychom si mohli představit, jaký vzorek lidí odpovídal. Proto se devátá otázka ptá na pohlaví respondentů. Z průzkumu vyplynulo, že dotazník vyplnilo 67 % žen a 33 % mužů, tj. zhruba 2x tolik žen než mužů. Převaha žen je pochopitelná, protože jak jsem již na začátku zmiňovala, dotazníky jsem rozdávala i v Informačním centru a je známo, že informace o místech, kam by například rodina jela případně na výlet, vymýšlí žena, i obecně, žena častěji administrativně vyřizuje rodinné záležitosti, je více akční. Z toho také vyplývá větší podíl žen než mužů. Tabulka 9.1: Pohlaví
Odpověď
Počet respondentů
Výsledek v %
ŽENA
167
67
MUŽ
83
33
Celkem
250
100
Protože jsem člověk zvídavý a mám data k dispozici, vytvořila jsem si ještě jednu zajímavou tabulku, která nám ukazuje, který dopravní prostředek více preferují ženy a který muži. Tabulka je spíše ilustrativní a modelová a uvádím ji jen jako tabulku pro zvídavé, také předpokládám stejný trend při poměru odpovědí od mužů a žen. Data jsem musela přepočítat, protože je jasné, že když mám mezi respondenty více žen (zhruba dvakrát tolik), že všude by byla větší preference od žen, proto jsem si vypočítala, že na jednu ženu vychází zhruba 2,012 muže (toto číslo jsem zjistila tak, že jsem počet žen vydělila počtem mužů, tj. 167 : 67 výsledek je zaokrouhleně na 3 desetinná místa 2,012) a čísla jsem přepočítala. Nyní jsou data zpracovaná tak, jako by v dotazníku odpovědělo stejně mužů a stejně žen. Výsledky uvádím v tabulce 9.2. Z přepočítaných dat mi tedy vyplynulo, že preference jsou zhruba vyrovnané, až na letadlo - to více preferují muži a na motorku – kterou také více preferují muži.
65
Tabulka 9.2: Rozdělení na MUŽI / ŽENY (přepočtená data)
Odpověď
MUŽ
ŽENA
101
103
Autobusem
8
12
Letadlem
8
1
16
21
8
3
Pěšky
10
10
Vlakem
16
17
Autem
Na kole Na motorce
Graf 9: Pohlaví
66
14.5.10 Otázka č. 10 Můj věk je v rozmezí: do 18 let 18 – 35 let 36 – 55 let 56 – 75 let 76 a více let Tato demografická otázka měla mapovat věkové složení odpovídajících respondentů. Z dotazníku jsem zjistila, že 5 % dotazovaných bylo ve věku do 18 let, 66 % dotazovaných bylo ve věku 1835 let, 18 % dotazovaných bylo ve věku 3655 let, 10 % dotazovaných bylo ve věku 5675 let a 1 % dotazovaných bylo ve věku 76 a více let. Nejvíce dotazovaných je ve věku 1835 let, to přičítám tomu, že dotazníky byly umístěné na internetu a tato věková skupina má k těmto IT technologiím nejblíže. Jsem ale také ráda za to, že druhou nejpočetnější skupinu tvoří skupina ve věku 3655 let. Je to výsledek toho, že jsem dotazníky rozdávala i v Informačním centru, které zase navštěvují starší lidé, kteří nemají až tak blízký vztah k počítačům, internetu a moderní informatice. Zjištěné údaje uvádím v níže vložené tabulce a grafu. Tabulka 10: Věk respondentů
Odpověď
Počet respondentů
Výsledek v %
Do 18 let
13
5
18-35 let
165
66
36-55 let
44
18
56-75 let
25
10
3
1
250
100
76 let a více Celkem
67
Graf 10: Věk respondentů
68
14.6 Závěr dotazníkového šetření Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 250 respondentů a takřka většina byla z Pardubického kraje. Celkově považují Pardubický kraj za atraktivní a rádi by se o něm dovídali i aktuální novinky o dění v tomto kraji. Tento dotazník by tedy mohl být impulzem pro města, jejich informační centra, cestovní kanceláře ale i menší obce pro to, aby podnikly nějaká opatření pro zvýšení povědomí o těchto místech, protože je jasné, že zájem o tento kraj rozhodně panuje. Líbilo se mi, že respondenti opravdu přicházeli i s novými nápady a vylepšeními pro propagaci, která by mohla být využita i do budoucna. Vyhodnocení dotazníku mě podnítilo právě k tomu, že jsem vytvořila propagační leták a vytvořila pěti denní autobusový poznávací zájezd. Věřím, že tyto práce budou inspirací pro další subjekty, aby se zlepšila propagace těchto míst.
15 Propagace Z dotazníkového šetření vyplynulo, že 86 % lidí, by uvítalo dostávat pravidelně nějaký letáček, tiskovinu, noviny či něco podobného do schránky. Na základě toho jsem se rozhodla vytvořit demonstrativní propagační leták, výstřižek z novin, který by byl možnou podporou pro zvýšení povědomí o zapomínaných a v celostátní úrovni málo propagovaných, ale přesto významných oblastech Svitavska a Moravskotřebovska. Zvolila jsem novinový vzhled na formát A4. K příslušnému textu jsem vždy vložila názorný obrázek, který by měl návštěvníky co nejvíce nalákat. Tento letáček by dostávali lidi zdarma každý měsíc do svých schránek. Šlo by o krátký, stručný, jasný, výstižný měsíčník s tipy na výlet, který by mohl být tvořen např. i jedním novinovým listem. Do dalších dvou stran vkládám vlastní návrh ukázky tiskoviny, který by mohl být pro návštěvníky dobrou inspirací pro chvíle volného času.
69
70
71
16 Kalkulace a tvorba zájezdu Tvorba předběžné kalkulace slouží CK pro určení katalogové ceny zájezdu. Kalkulace je pouze orientační, protože ne všechny ceny lze určit s naprostou přesností. Některé náklady se mohou do doby realizace zájezdu průběžně měnit. Z tohoto důvodu se také po uskutečnění zájezdu provádí i výsledná kalkulace zájezdu, která se provádí až po realizaci zájezdu a ta teprve určí skutečné náklady. Většinou bývá výsledná kalkulace nižší než předběžná.
16.1 Komplexní příprava na zájezd Komplexní příprava na zájezd se skládá z 3 základních částí: 1. Topografická příprava (trasování, plán cesty) 2. Chronologická příprava (harmonogram) 3. Psychologická příprava (charakteristika účastníků, zvyklosti země, místa) 16.1.1 Struktura předběžné kalkulace: Předběžná kalkulace zájezdu: 1. Nepřímé náklady na jednu osobu (riziko neobsazenosti 20%) 2. Přímé náklady na jednu osobu 3. Celkové náklady na jednu osobu 4. Marže (předběžná; pobytový z., poznávací z., akce pro děti…) 5. Zaokrouhlení, úprava ceny
16.2 Charakteristika zájezdu Připravuji 5denní autobusový poznávací zájezd pro žáky 4letých gymnázií, popřípadě pro další střední odborné školy, jako jsou například stavební školy, umělecké školy. Zájezd by se dal využít i jako zájezd pro seniory, ale muselo by se počítat s nižší pohyblivostí účastníků, tudíž by jim musela vždy být dopředu oznámena náročnost programu.
Jelikož
tento
zájezd
bude
prováděn
v regionech
Svitavsko
a Moravskotřebovsko, myslím, že větší problémy dostupností pro starší lidi tu ani nebudou s výjimkou výstupu ke zřícenině hradu Cimburk a na věž sv. Jakuba v Poličce.
72
Zájezd bude ve hvězdicovém schématu, konkrétně 2 hvězdice se středy městech Polička a Moravská Třebová. Zájezd se uskuteční v měsíci červnu. Červen je měsíc školních výletů a panuje i nejlepší počasí během školního roku. Ubytování se bude uskutečňovat ve spíše skromnějších podmínkách, abychom ušetřili peníze. Není třeba vyhledávat žádné luxusní ubytování pro studenty.
16.3 Topografická příprava zájezdu Při určování časového rozhraní počítám s těmito rychlostmi autokaru: Dálnice:
85 km/hodina
Rychlostní silnice a silnice 1. třídy: 65 km/hodina Silnice 2. třídy:
55 km/hodina
Silnice ve městě:
35 km/hodina
Zájezd bude začínat ve městě Polička, které je středem první hvězdice. Nástupním místem bude autobusové nádraží.
73
16.3.1 Trasování Pro zjišťování tras jsem využívala internetový mapový portál www.mapy.cz. 1. DEN ZÁJEZDU
Mapa 1: Trasa 1. dnu zájezdu (1 : 95 000) Tabulka 11: Trasa 1. dne zájezdu
1. DEN
Z
Do
Km
Minut
Silnice / Třída
Polička
Oldříš
8
15
I. a II. třída
Oldříš
Telecí
9,6
13
II. třída
Telecí
Polička
12
18
I. třída
29,6
74
2. DEN ZÁJEZDU
Mapa 2: Trasa 2. dnu zájezdu (1 : 190 000) Tabulka 12: Trasa 2. dne zájezdu
2. DEN
Minut Silnice / Třída
Z
Do
Km
Polička
Trstěnice
16
20
I. a II.
Trstěnice
Svitavy
20
25
I. a II.
Svitavy
Hradec n. Svitavou
6,1
10
I.
Hradec n. Svitavou
Křenov
13
15
II. a III.
Křenov
Moravská Třebová
10
15
II. a III.
65,1 3. DEN ZÁJEZDU Tento den autobusu nevyužijeme. Budeme se pohybovat pouze pěšky po Moravské Třebové.
Mapa 3: Plánek Moravské Třebové pro 3. den (1 : 6 000)
75
4. DEN ZÁJEZDU
Mapa 4: Trasa 4. dne zájezdu (1 : 190 000) Tabulka 13: Trasa 4 dne zájezdu
4. DEN
Minut Silnice / Třída
Z
Do
Km
Moravská Třebová
Městečko Trnávka
8,2
11
II. a III.
25
34
II. a III.
13
17
III.
Městečko Trnávka Mladějov na Moravě Mladějov
Moravská Třebová
46,2
76
5. DEN ZÁJEZDU
Mapa 5: Trasa 5. dne zájezdu (1 : 190 000) Tabulka 14: Trasa 5. dne zájezdu
5. DEN
Z
Do
Km
Minut
Silnice / třída
Moravská Třebová
Hřebeč
8,4
8
I., II., III.
Hřebeč
Koclířov
6,6
6
I., III.
Koclířov
Polička
23
25
I.
38
16.4 Chronologická příprava zájezdu Je těžké vymezit naprosto přesné času u programu zájezdu, proto u každé návštěvy zámku, kostela, delších prohlídek a procházek parků přidávám 10 minutovou rezervu.
77
16.4.1 Program zájezdu 1. DEN ZÁJEZDU Města na programu: Oldřiš, Telecí, Polička 8:30
Odjezd z autobusového nádraží do Oldřiše, při průjezdu sledování venkovské architektury, poličských dvorců, krajiny
8:459:15
Příjezd do Oldřiše, procházka ke zbořeným mostům u rybníka, odjezd do Telecího, cestou zmínka o výletním místě Luckém vrchu s horskou chatou při průjezdu okolo
9:3010:15
Prohlídka Lukasovy lípy, odjezd do Poličky
10:30
Příjezd do Poličky, pauza na oběd ve školní jídelně
10:3012:30 Oběd 12:3017:00 Prohlídka Poličky, návštěva náměstí (morový sloup, radnice, kašny), návštěva městského parku s výhledem na secesní budovu Gymnázia, návštěva Centra Bohuslava Martinů – prohlídka hradeb a rodné vesničky Bohuslava Martinů v kostele sv. Jakuba, rozchod, volné procházky po městě s tipy kam jít (kostel sv. Michala na hřbitově s hrobkou B. Martinů, Šmídova vila, vyřezávaná vrata na náměstí a v ulicích přiléhající k náměstí), rozchod, nákupy 17:00
Sraz
u
morového
sloupu
na
náměstí,
ubytování
u
stadionu
v Autokempingu Polička v buňkách 18:0019:00 Večeře 19:0019:30 Večerní společná debata o prožitém dnu, zážitcích, postřehy
78
2. DEN ZÁJEZDU Města na programu: Trstěnice, Svitavy, Hradec nad Svitavou, Křenov 08:00
Odjezd z Poličky, přes Trstěnice, upozornění na fakta o Trstenické stezce, poukázání na harmonickou krajinu
08:45
Příjezd do Svitav, při příjezdu zastavení u městského parku Jana Palacha, prohlídka, poukázání na pamětní desku Oskara Schindlera
08:5012:00 Prohlídka náměstí, morového sloupu, kostela Navštívení Panny Marie, radnice, Ottendorferova domu, návštěva Muzea a Galerie Svitavy (expozice věnovaná Oskaru Schindlerovi) 12:00-14:30
Oběd, volné procházky po městě, rozchod, nákupy
14:30
Sraz na autobusovém nádraží, odjezd do Hradce nad Svitavou
14:4015:00 Kostel sv. Kateřiny v Hradci nad Svitavou 15:00
Odjezd do Křenova
15:1516:00 Prohlídka kostela sv. Jana Křtitele s krátkou procházkou ke kapli sv. Isidora na hřbitov 16:15
Odjezd do Moravské Třebové
16:30
Příjezd do Moravské Třebové
16:3018:00 Ubytování v Hotelu Mírovka (Svojanov 7, 571 01 Moravská Třebová) 18:0020:00 Večeře 20:0020:30 Shrnutí dne, beseda 3. DEN ZÁJEZDU Města na programu: Moravská Třebová 08:0012:00 Začátek dne, procházka po náměstí v Moravské Třebové, Morový sloup, radnice, kostel Nanebevzetí Panny Marie, Latinská škola, prohlídka zámku (2 expozice – středověká mučírna, alchymistická laboratoř) 12:0014:00 Oběd, procházky po městě 14:0015:15 Prohlídka Městského muzea 15:1517:15 Vycházka na Křížový vrch (Schody mrtvých, Kalvárie, 4 kaple, kostel Povýšení sv. Kříže, Lapidárium) 17:4518:45 Večeře 19:0019:30 Povídání o stráveném dni
79
4. DEN ZÁJEZDU Města na programu: Městečko Trnávka, Linhartice, Mladějov na Moravě 08:00
Odjezd do Městečka Trnávka
08:1510:00 Prohlídka kostela a výstup na zříceninu hradu Cimburk 10:00
Odjezd do Mladějova na Moravě
10:35
Příjezd do Mladějova
10:4512:00 Prohlídka průmyslového muzea 12:0013:00
Oběd
13:3016:00 Svezení se parním lokomotivou po úzkokolejné dráze (trasa - Mladějov na Moravě – Nová Ves u Kunčiny a zpět) 16:15
Odjezd do Moravské Třebové
16:35
Příjezd do Moravské Třebové
16:3518:00 Osobní volno 18:0019:00 Večeře 19:3019:30 Rozjímání a rozebírání uplynulého dne 5. DEN ZÁJEZDU Města na programu: Hřebeč, Koclířov, návrat do Poličky 08:00
Odjezd z Moravské Třebové do Hřebče
08:15
Příjezd do Hřebče
08:3010:30 Prohlídka důlních naučných stezek v Hřebči 10:30
Odjezd do Koclířova
10:40
Příjezd do Koclířova
10:4011:10 Prohlídka kostela svatého Jakuba Staršího a svaté Filomeny s hřbitovem 11:10
Odjezd do Poličky
11:35
Příjezd do Poličky, konec zájezdu, autobusové nádraží, rozchod
80
16.5 Psychologická příprava zájezdu 16.5.1 Poznání účastníků Mezi účastníky zájezdu budou středoškolští studenti ve věku 1519 let. Dá se očekávat určitá živost a rozjařenost, ale na druhou stranu také velká zvídavost a přemýšlivost. Myslím, že tato věková skupina bude dochvilná, pokud si dáme nějaký sraz na nějakém určitém místě, že časy dodrží. 16.5.2 Poznání zvyků a mentality obyvatel v navštívené krajině Tvořím domácí zájezd, ne zahraniční, a proto se domnívám, že se nesetkáme s nějak výraznými odlišnostmi, co se mentality a zvyků týče. Maximálně s čím se budeme moci během cesty setkat, bude možná mírné nářečí u místních obyvatel, které může zájezd maximálně tak mile zpříjemnit a oživit, ale myslím, že nijak nenaruší průběh našeho zájezdu.
81
17 Kalkulace zájezdu 17.1 Nepřímé náklady Nedají se určit konkrétně na jednu osobu. Náklady na dopravu Tabulka 15: Harmonogram
1. den
2. den
Z
Do
8:30
Polička
Oldřiš
8:45
8
2
9:15
Oldřiš
Telecí
9:30
9,6
3
10:15
Telecí
Polička
10:30
12
30
8:00
Polička
Svitavy
8:45
36
8
14:30
Svitavy
Hradec n. Svitavou
14:40
6,1
23
Křenov
15:15
13
1
Moravská Třebová
16:30
15
4
68*
0
15:00 Hradec n. Svitavou Křenov
16:15
pěší prohlídka po Moravské Třebové
3. den 4. den
5. den
Příjezd KM
Odjezd
1/4
8:00
Moravská Třebová
Městečko Trnávka
8:15
8,2
8
10:00
Městečko Trnávka
Mladějov
10:35
25
35
16:15
Mladějov
Moravská Třebová
16:35
13
23
8:00
Moravská Třebová
Hřebeč
8:15
8,4
8
10:30
Hřebeč
Koclířov
10:40
6,6
9
11:10
Koclířov
Polička
11:35
23
2
251,9
156
*Přístavné kilometry: 68 km (tyto kilometry jsou účtované 3. den, je domluveno to, že dopravce pojede tento den domů, protože tento den jsme pouze v České Třebové a jeho služby tudíž nepotřebujeme, bylo by zbytečné platit celý den čekací čtvrhodiny) Objížďky (5 % z celkového počtu kilometrů): 251,9 . 0,05 = 12,595 km Kilometrovné = (Celkový počet km + Přístavné + Objížďky) . 30 Kč (sazba za km) = (251,9 + 68 + 12,595) . 30 = 9.974,85 Kč Čekací ¼: počítáme od 06:00 do 18:00; sazba 25 Kč 156 . 25 = 3.900 Kč
82
Parkovné: 500 Kč (částka na celý zájezd) Nafta: Nádrž je dostatečně velká, my ujedeme pouze 251,9 km, nebude třeba tankovat. Mýto: Platí se na dálnicích a silnicích I. třídy. Sazba pro všední den je 2,14 Kč; sazba pro pátek od 15:00 do 21:00 3,06 Kč, my ale pojedeme v pátek po silnici I. třídy už dopoledne, proto všude budu brát v úvahu sazbu 2,14 Kč/km (Autobus: emisní třída Euro III, 3 nápravy). Celkové kilometry po silnici I. třídy = 6,3 + 5,5 + 6,5 + 4,6 = 22,9 km Mýto = 22,9 . 2,14 = 49,006 Kč Stravné: Za každý kalendářní den pracovní cesty poskytne zaměstnavatel zaměstnanci stravné. (Zák. práce 262/2006 Sb. § 163, 170, 176) Minimální sazby pro rok 2013 jsou: Tabulka 16: Stravné pro rok 2013
Min. sazba Počet hodin
Krácení
66 Kč
5-12
70%
100 Kč
12-18
35%
157 Kč
nad 18
25%
Řidič má poskytnutou stravu od zaměstnavatele, proto krácení využijeme, kdyby stranu neměl poskytnutou, krácení bychom nevyužili. Tabulka 17: Stravné řidiči
Sazba (Kč)
Hod.
Jídla*
Krácení (%)
Krácení (Kč)
Obdrží (Kč)
1. den
100
15 h 30 min
O, V
2 . 35 %
100 - (100 . 0,7)
30
2. den
100
24 h
S, O, V
3 . 25 %
100 - (100 . 0,75)
25
3. den
Tento den si dopravce nepronajímáme
0
4. den
100
24 h
S, O, V
3 . 25 %
100 - (100 . 0,75)
25
5. den
66
11 h 35 min
S
70%
66 - (66 . 0,7)
19,8
Celkem
99,8
* Vysvětlivky k tabulce č. 17 S = Snídaně O = Oběd V = Večeře
83
Ubytování pro řidiče Ubytování pro řidiče budou o jeden den kratší, protože 3. den si služby dopravce nepronajímáme. Ubytování pro řidiče = 3 . 800 = 2.400 Kč Řidiči je poskytována paušální cena ubytování 800 Kč, záleží na řidiči, zda přijme skromnější ubytování se studenty a nějaké peníze mu zbudou. Také může zvolit možnost, že si najde ubytování v lepší kvalitě, případné plusové rozdíly si řidič doplatí ze svého. CELKOVÉ NEPŘÍMÉ NÁKLADY NA DOPRAVU = 9.974,85 + 3.900 + 500 + 49,006 + 99,8 + 2.400 = 16.923,656 Kč Náklady na průvodce Vstupné: Průvodce má se skupinou vstupné zdarma. Mzda průvodce: Průvodce má sjednanou paušální mzdu ve výši 700 Kč. Mzda pro průvodce tedy činí 700 . 5 = 3.500 Kč Ubytování – Průvodci je poskytnutá gratuita (tzn., že má ubytování zdarma). Stravné Totéž jako u řidiče. Tabulka 18: Stravné průvodci
Sazba (Kč)
Hod.
Jídla*
Krácení (%)
Krácení (Kč)
Obdrží (Kč)
1. den
100
15 h 30 min
O, V
2 . 35 %
100 - (100 . 0,7)
30
2. den
100
24 h
S, O, V
3 . 25 %
100 - (100 . 0,75)
25
3. den
Tento den si dopravce nepronajímáme
0
4. den
100
24 h
S, O, V
3 . 25 %
100 - (100 . 0,75)
25
5. den
66
11 h 35 min
S
70%
66 - (66 . 0,7)
19,8
Celkem
99,8
84
Náklady na místní průvodce Tyto náklady nemusíme započítávat, máme vlastního průvodce, kterého platíme paušálně. Náklady na akce za pevné ceny Nikde se nevyskytují. CELKOVÉ NEPŘÍMÉ NÁKLADY NA PRŮVODCE = 3.500 + 99,8 = 3.599,8 Kč
17.2 Přímé náklady Dají se přesně určit na 1 osobu. Ubytování na 1 účastníka 1. den = 130 Kč (Autokemping Polička – ubytování v buňkách po 4 osobách) 2.5. den = 3 . 250 Kč v Hotelu Mírovka (Svojanov 7, 571 01 Moravská Třebová) Ubytování celkem = 130 + (3 . 250) = 880 Kč Stravování na 1 účastníka 1. den = vlastní stravování (svačinky), oběd v jídelně = 40 Kč, večeře vlastní, možnost nakoupit drobné jídlo v místní hospůdce s nápoji a občerstvením 2. den = večeře v hotelu 70 Kč, oběd vlastní 3. den = polopenze v hotelu za 120 Kč, oběd vlastní 4. den = polopenze v hotelu za 120 Kč, oběd vlastní 5. den = snídaně za 50 Kč Stravování celkem = 40 + 70 + 120 + 120 + 50 = 400 Kč Pojištění na 1 účastníka Sazba 10 Kč / den = 10 . 5 = 50 Kč CELKOVÉ PŘÍMÉ NÁKLADY NA 1 OSOBU = 880 + 400 + 50 = 1.330 Kč
85
17.3 Náklady celkem Tabulka 19: Výpočty nákladů
NEPŘÍMÉ NÁKLADY Doprava Stravné řidiče Mzda průvodce Stravné průvodce
Sazba
Bez DPH
DPH
S DPH
osvobozeno
16 923,656
-
16 923,656
21% osvobozeno
20,96
120,76
-
3 500,00
20,96
120,76
3 500,00
21%
Vstupné Místní průvodce
99,80
99,80
není v ceně zájezdu nevyužíváme služeb místních průvodců
CELKEM Nepř. ná. / 1 os.**
20 623,256
41,92
20 665,176
572,87
1,16
574,03
**Nepřímé náklady na jednu osobu počítáme s rizikem neobsazenosti 20 %. Zájezdu se účastní 45 účastníků, 80 % účastníků činí 36 účastníků (45 . 0,8). PŘÍMÉ NÁKLADY
Sazba
Bez DPH
DPH
S DPH
Ubytování
15%
880,00
132,00
1 012,00
Strava
21%
400,00
84,00
484,00
Pojištění
21%
50,00
10,50
60,50
Vstupné
21%
není v ceně zájezdu
Př. ná. / 1 os.
1 330,00
226,50
1 556,50
CELKOVÉ NÁ. / 1 OS.
1 902,87
227,66
2 130,53
Přirážka (marže) Sazba přirážky činí 30 %. Tato přirážka se počítá z celkových nákladů bez DPH. To je: 30 % z 1 902,87 Kč = 0,3 . 1 902,87 = 570,86 Kč. Dále musíme vypočítat DPH 21 % z přirážky (0,21 . 570,86). DPH z přirážky činí 119,88 Kč. Přirážka s DPH tedy je (570,86 + 119,88) = 690,74 Kč
86
Hrubá cena zájezdu Hrubou cenu zájezdu vypočítáme tak, že sečteme celkové náklady na 1 osobu s DPH a přirážku s DPH. Hrubá cena zájezdu = 2 130,53 + 690,74 = 2.821,27 Kč Zaokrouhlená katalogová cena Hrubou cenu však do katalogu nedáváme, tuto cenu musíme zaokrouhlit, aby v katalogu hezky
vypadala.
Zaokrouhlená,
výsledná,
katalogová
cena
zájezdu
tedy
činí 2.900 Kč***. *** Tato prodejní cena nezahrnuje žádné vstupné. Vstupné si budou účastníci platit sami. S touto informací jsou předem obeznámeni v cestovní smlouvě. Tabulka 20: Informativní ceny vstupného
VSTUPNÉ 1. den
Instituce
Vstupné
Expozice
CBM
20 Kč
hradby
30 Kč
věž
2. den
Muzeum Svitavy
40 Kč
Oskar Schindler
3. den
Zámek Mor. Třebová
40 Kč
Alchymistická laboratoř
40 Kč
Středověká mučírna
Muzeum Mor. Třebová
30 Kč
Muzeum egyptské princezny
4. den
Mladějov
170 Kč
úzkokolejka
5. den
Hřebečské stezky
Zdarma
CELKEM
370 Kč
Částka 370 Kč je souhrnem na vstupné, nicméně doporučená částka kapesného je minimálně 800 Kč. Je nutno počítat s útratou v restauracích při koupi oběda a dalších drobných nákupů ať už jídla, pití, suvenýru či jiných drobností.
87
Závěr Z mého pohledu jsou oblasti těchto dvou regionů, Svitavska a Moravskotřebovska, atraktivní jak pro místní obyvatele, tak také pro budoucí návštěvníky. Najdeme zde nespočet krásných míst, vyhlídek, atraktivit jak přírodního, tak kulturního i technického charakteru. V těchto krajích se také pravidelně konají nejrůznější akce, festivaly, výstavy a představení, které dokážou přilákat mnoho návštěvníků. Navíc po přečtení nejrůznějších publikací se moje vlastenecké sebevědomí o to více posílilo a jsem velice pyšná na kraj, ve kterém bydlím. Vše je zde vytvořeno poctivou prací, všude vidíme velkou snahu o zachování tradičnosti a nic se zde nedělá jen tak „na oko“. Tento styl je mi velice blízký a ráda se s ním ztotožňuji. I toto by mohlo být lákadlem pro ostatní potencionální návštěvníky, ale také novým impulzem pro místní obyvatele svůj kraj bránit a zároveň ho rozvíjet a poskytovat v tom nejhezčím světle okolí. V teoretické stránce jsem rozebírala Svitavsko a Moravskotřebovsko z faktického hlediska. Věnovala jsem se rozboru nejrůznějších míst a památek, ze kterých jsem nakonec vybrala podle mého názoru ty nejatraktivnější a z těch jsem v praktické části vytvořila produkt cestovního ruchu – pětidenní poznávací autobusový zájezd pro žáky gymnázií a středních škol. Vzhledem k tomu, že má oblast značný počet zajímavých míst, čítá moje teoretická část zhruba 33 stran a praktická část má poté 36 stran, které jsou vyplněny spíše výpočty a ne souvislým textem. Současná nabídka zájezdů po těchto místech není vůbec pestrá, což vidím jako jeden z důvodů, proč nejsou účastníci cestovního ruchu motivováni k návštěvě tohoto kraje. Využití mé bakalářské práce vidím hlavně u cestovních kanceláří a u gymnázií a středních škol, popřípadě také u informačních center a ostatních institucí, které pořádají nějaké výlety či zájezdy. Samozřejmě také ale i pro širokou veřejnost, která ráda cestuje na vlastní náklady a jak se lidově říká „na vlastní pěst“, tato práce by jim byla inspirací kam se vydat, co vidět a co pěkného zažít. Věřím, že tento zájezd bude novým impulzem pro rozvoj propagace tohoto kraje a že tato propagace bude přínosem jak pro účastníky cestovního ruchu, tak také pro místní obyvatele a organizace.
88
Soupis bibliografických citací Tištěné zdroje [BUREŠ, Miloslav. Zpívající lípa: Pověsti a příběhy z Vysočiny. Čtvrté vydání: Městská knihovna Polička, 2005. 168 s. ISBN 80-239-5801-1.] [FIKEJZ, Jaroslav. Svitavy a jejich památky. Svitavy: Město Svitavy, Městské muzeum a galerie, 1998. 23 s. ISBN není.] [GLOSSER, Jaroslav. Svitavsko: východočeský kraj. Hradec Králové: Kruh, 1980. 252 s. ISBN není.] [HEROUT, Jaroslav. Slabikář návštěvníků památek. Třetí vydání. Praha: Tvorba, 1994. 326 s. ISBN 978-80-86516-40-0.] [JUNEK, David. Polička – gotické opevnění města. Polička: Městské muzeum a galerie Polička, 2003. 40 s. ISBN 80-902459-7-8.] [JUNEK, David. Polička – klasicistní vyřezávaná vrata a dveře. Polička: Městské muzeum a galerie Polička, 2008. 49 s. ISBN 978-80-86533-7.] [JUNEK, David, BORSKÝ, Pavel, MUCHOVÁ, Martina. Polička – Kostel sv. Jakuba. Polička: Městské muzeum a galerie Polička, 2005. 49 s. ISBN 80-86533-02-7.] [JUNEK, David. Polička – mariánský obelisk a barokní sochy. Polička: Městské muzeum a galerie Polička, 41 s. ISBN 80-86533-03-4.] [KONEČNÝ, Stanislav, RŮŽIČKA, Jindřich. Polička: Věnné město českých královen. Vydání první. Praha a Polička: Argo, 2001. 142 s. ISBN 80-7203-397-2.] [KONEČNÝ, Stanislav, POPELKA Iša. POLIČKA: Východočeské město na pomezí Moravy. Polička: Městské muzeum v Poličce, 1992. 20 s. ISBN není.] [LÍBAL, Dobroslav, JUNEK, David. Klasicistní domovní vrata v Poličce. Polička: Městské muzeum a galerie Polička, 1994. 117 s. ISBN není.] [MARTINŮ, Charlotta. Můj život s Bohuslavem Martinů. 2. vydání. Praha: Supraphon, n. p., 1978. 152 s. ISBN není.] [MARTINŮ, Karolína, MARTINŮ Marie. Vzpomínky matky a sestry Bohuslava Martinů. Třetí vydání. Polička. Městské muzeum a galerie v PoličcePamátník Bohuslava Martinů, 1990. 18 s. ISBN není.] [MIHULE, Jaroslav. Martinů: Osud skladatele. Praha: Karolinum, 2002. 628 s. ISBN 80-246-0426-4.]
89
[NEKUDA, Vladimír. Moravskotřebovsko Svitavsko. Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2002. 844 s. ISBN 80-7275-026-7.] [PECHOVÁ, Oliva. Moravská Třebová: Městská reservace státní památkové správy. Státní památková správa, 1957. 68 s. ISBN není.] [POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 1 [A/J]. Praha: Academia, 1977, 644 s.] [POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 2 [K/O]. Praha: Academia, 1978, 580 s.] [POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 3 [P/Š]. Praha: Academia, 1980, 540 s.] [POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 4 [T/Ž]. Praha: Academia, 1982, 640 s.] [ŘÍHOVÁ, Vladislava. Zámek Moravská Třebová: Renesanční perla České republiky. 1. vydání. Město Moravská Třebová, 2006. 24 s. ISBN není.] [SHAUEROVÁ, Alena, FILIPI, Pavel. Telecí: Historie a současnost. Telecí: Obecní úřad, 2003. 144 s. ISBN 80-238-6575-7.] [ŠUSTROVÁ, Drahomíra. Naše Hřebečsko v dávnověku: oblast Moravskotřebovska, Svitavska. Svitavy. Město Svitavy, Svitavský klub Laurus, Městské muzeum a galerie ve Svitavách, 2003. 75 s. ISBN není.] [ŠUSTROVÁ, Drahomíra. Svitavské pověsti. Svitavy: Městské muzeum a galerie a Středisko služeb, 1996. 97 s. ISBN není.] [UHER, Jindřich. Ona a Martinů. 1. vydání. Praha: Český spisovatel, a. s., 1995. 228 s. ISBN 80-202-0558-6.] [VOJTIŠKOVÁ, Marta, a kolektiv 18 autorů. Sebrané spisy – Básnění z Telecího a gratulačních vinšů: od roku 1843 až dodnes. Telecí: Karel Vondrák, 2006. 39 s. ISBN není.] [VONDRÁK, Karel. Telecí:… malá knížka o velké obci. OÚ Telecí, 2010. 63 s. ISBN není.] Periodika [Chatař - Chalupář. Praha: Časopisy pro volný čas, 2013, roč. 2013, č. 4. ISSN 12115754.] [Sedloňovský zpravodaj. Zima 2006. Sedloňov. 2006] [Svitavský deník. Rubrika: Literární toulky. Svitavy: Vltava Labe Press, a. s., 20002009. ISSN není. Dostupné z: http://svitavsky.denik.cz/] [Vlastivědné listy: Muzeum Moravská Třebová. č. 2,3. Moravská Třebová. 1968]
90
Internetové zdroje [1] Hrady.cz: Cestujte s přehledem [online]. 1995-2013 [cit. 2013-03-05]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/ [2] Moravská Třebová: renesanční perla ČR [online]. 2011 [cit. 2012-11-28]. Dostupné z: http://www.mtrebova.cz/ [3] Muzeum: Moravská Třebová [online]. 2013 [cit. 2013-03-04]. Dostupné z: http://www.muzeummoravskatrebova.cz/ [4] Obec Telecí [online]. 2012 [cit. 2012-11-28]. Dostupné z: http://teleci.cz/ [5] Svitavy: oficiální informační portál města Svitavy [online]. 2012 [cit. 2012-11-28]. Dostupné z: http://www.svitavy.cz/ [6] Polička: oficiální stránky města [online]. 2013 [cit. 2013-02-07]. Dostupné z: http://www.policka.org/ ___ [7] Římskokatolická farnost: děkanství Polička [online]. 2013 [cit. 2013-02-19]. Dostupné z: http://www.farnostpolicka.cz/ [8] Městečko Trnávka [online]. 2013 [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: http://www.mtrnavka.cz/ [9] Hradec nad Svitavou [online]. 2007-2009 [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: http://www.hradecnadsvitavou.cz/ [10] Trstěnice: obec u Litomyšle [online]. 2011 [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: http://www.trstenice.cz/ [11] Koclířov [online]. 2009 [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: http://www.koclirov.cz/ [12] Turistika.cz: pro větší zážitek z cesty i výletu [online]. 2007-2013 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://www.turistika.cz [13] Oldřiš: oficiální stránky obce [online]. 2010 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://www.oldris.cz [14] Mladějovská průmyslová dráha - Průmyslové muzeum Mladějov [online]. 20032013 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://www.mladejov.cz [15] Hřebečské důlní stezky [online]. 2013 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://www.hrebecskedulnistezky.cz/
91
Přílohy Příloha č. 1: Obrázkové přílohy Příloha č. 2: Dotazník
92
