Průvodce "Průvodce Rožnov pod Radhoštěm"

Průvodce "Průvodce Rožnov pod Radhoštěm"

Lysá hora Vrchol

GPS poloha: 49°32'41.77"N 18°26'49.26"E

"Lysá hora je nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd (1323 m n. m. ). Z jejího vrcholu, který není zcela zalesněný, se rozbíhají 4 velké rozsochy, jež se rozvětvují v další menší podružné hřebeny: Malchor - Kyčera k severu, Lukšinec k severozápadu, Zimní polana k jihovýchodu a Čupel k jihu. Nejvyššímu hrotu se říká Gigola, leží nad hranici lesa, místy je porostlá uměle vysázenou kosodřevinou. Všechny rozsochy jsou prakticky úplně pokryty smrkovými či smíšenými lesy. Masív je vytvořen z vrstevnatého godulského pískovce. Mohutný masív Lysé hory oddělují údolí řek Ostravice, Řečice a Mohelnice. Na hřebeni Lukšince se nacházejí Ondrášovy díry - podzemní pseudokrásové prostory. Ojedinělá zoologická lokalia s koloniemi ohrožených druhů netopýrů. Přírodní památka v CHKO Beskyd. Na vrcholu Lysé hory, stojí telekomunikační věž (výška 78 m), služebna Horské služby s meteorologickou stanici a s bufetem vedle zbytků vyhořelé Bezručovy chaty. A pamětní deska padlým ve 2.světové válce. Pro svou polohu je Lysá hora vyhledávaným turistickým cílem, během léta i v zimní sezóně. Těsně pod vrcholem na severovýchodě a jihovýchodě, mají své stanice dva lyžařské vleky s nejdelší sezónou v Beskydech." Historie První psaná zmínka o Lysé hoře se datuje do ruku 1261, pod názvem Lissa heura. Ale její význam vzrůstal až s rozvojem turistiky, ke kterému zde docházelo ke konci 19. století. Na památku výstupu arciknížete Albrechta, byla roku 1880 postavena útulna. Roku 1894 bylo započato s výstavbou útulny s názvem Erzherzog Albrecht - Schutzhaus, jejímž provozovatelem byl Beskiden Verie. A roku 1895 byla poprvé otevřena. Chata Klubu československých turistů, byla postavena na Lysé, roku 1934. Později byla přejmenovaná na Bezručova chata. V sedmdesátých letech obě chaty do základů vyhořely. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Průvodce Rožnov pod Radhoštěm" Autor článku: Milan Hokr Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lysa-hora

Hukvaldy Zřícenina

GPS poloha: 49°37'46.37"N 18°13'23.36"E

Rozsáhlá zřícenina moravského hradu Hukvaldy se nachází ve stejnojmenné obci v Moravskoslezském kraji. Hradní zřícenina stojí na podlouhém vrchu, obklopeném strmými skalisky. Návštěvníci si mohou hradní zříceninu prohlédnout v dubnu a říjnu o víkendech a svátcích a od května do září denně kromě pondělí. Hradní siluetu určují dlouhé hradební zdi přerušované baštami, které převyšují zbytky obytných budov. Od roku 1993 je na hradním paláci zřízena vyhlídka, ze které je nádherný výhled na celé pásmo Beskyd. K příjemné procházce slouží rozlehlá obora, založená v 16. století na svazích hradního kopce, právě v jejím malebném prostředí našel hudební skladatel Leoš Janáček inspiraci k napsání opery Příhody Lišky Bystroušky. Zříceninu spravuje Muzeum Beskyd Frýdek-Místek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hukvaldy

Vikštejn Zřícenina

GPS poloha: 49°48'28.73"N 17°46'36.55"E

Zřícenina hradu Vikštejn stojí na vysokém skalnatém ostrohu nad romantickým údolím řeky Moravice nedaleko Vítkova na Opavsku v Moravskoslezském kraji. Z původního hradu s plášťovou zdí se zachovaly tři brány, hradby dolního hradu, část parkánové hradby, zčásti přístupná sklepení. Ve zdi budovy jižního parkánu je zasazena koule z třicetileté války. Od zříceniny se otvírá pěkný výhled do údolí Moravice. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Historie Hrad založil zřejmě ve 13. století Vítek z Kravař na ochranu jižní části opavského knížectví. První písemná zmínka pochází z roku 1377. Od konce 14. století patřil Vikštejn opavským knížatům, poté se tady vystřídalo několik majitelů. V roce 1447 byl hrad dobyt a rozbořen Matyášem Korvínem. Za Planknarů z Kynšperka byl Vikštejn ve 30. letech 16. století opraven a rozšířen. Za třicetileté války byl hrad několikrát poškozen. Ve 2. polovině 17. století byl pak hrad znovu opraven. V 18. století tady už ale tehdejší majitelé nebydleli a Vikštejn byl ponechán svému osudu. V 70. letech minulého století byly hradní zříceniny zakonzervovány. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vikstejn

Lukov Zřícenina

GPS poloha: 49°18'11.70"N 17°44'36.30"E

Zřícenina hradu Lukov se nachází asi deset kilometrů od Zlína, na kopci nad obcí Lukov, na dohled Zoologické zahrady Zlín a zámku Lešná. První zmínky o něm pocházejí ze 13. století, důkazy o osídlení této lokality však sahají ještě do dávnější historie – během archeologických výzkumů v 80. a 90. letech 20. století zde byly mj. nalezeny fragmenty pravěké keramiky, které odkazují na období 8. až 9. století před naším letopočtem. Samotný hrad je ze středověku nejvíce spojován se Šternberky, po jistý čas panství patřilo Albrechtovi z Vajdštejna. Za třicetileté války byl Lukov jedním z center valašských rebelií. Hrad postupem času ztratil svůj strategický i vojenský význam a v závěru 18. století začal chátrat. Zpustl, pro lidi z okolí se stal zdrojem levného stavebního materiálu, zarostl křovím a stromy, až se nakonec doslova „ztratil“. První pokusy o jeho záchranu započaly v polovině 20. století, v 80. letech na ně navázaly archeologické výzkumy a poté i stavebně konzervační práce. K hradu dnes mj. vede Naučná stezka, která na deseti zastaveních přibližuje historii a stavební vývoj. Na obnově se nyní podílí Spolek přátel hradu Lukova a Hnutí Brontosaurus.

AKCE NA HRADĚ PRO ROK 2010: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "Průvodce Rožnov pod Radhoštěm" 5. 6. Lukovské kokrhání 2010 - 3. ročník hudebního festivalu 10. 7. Strašidelná prohlídka 29. 8. Den prezentace hradu 19. 9. Den bez bariér - program pro handicapované spoluobčany ke Dni evropského kulturního dědictví Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lukov

Radhošť Kopec

GPS poloha: 49°29'30.26"N 18°13'15.57"E

Vrchol Radhošť (1129 m n.m.) se nachází 4 km od horského sedla Pustevny. Vrchol Radhoště je holý a můžeme z něj spatřit jeden z nejkrásnějších pohledů na beskydské panoráma, Vsetínské vrchy, Javorníky, Malou Fatru i Západní Tatry. Množství skalních puklin a podzemních jeskyní svádí k představám o nadpozemských bytostech. Jednou z nejznámějších jeskyní je puklinová jeskyně Volařka nacházející se na svahu hřebenu asi 200 m jižně od vrcholu u cesty do Rožnova pod Radhoštěm. Tato jeskyně je 2 m široká a 3 metry hluboká. Radhošť je turisticky hojně navštěvován, vede přes něj a na něj mnoho turistických stezek. Historie Radhošť je symbolickou horou opředenou pověstmi a mýty. Známá je například pověst o sirotku z Radhoště. Naši slovanští předci na tomto kultovním místě pořádali obřady, kterými si chtěli naklonit boha úrody, stád a pohostinství, Radegasta. V roce 1862 na Radhošti manifestovalo 15000 lidí na táboře lidu za národní práva. Odsud byl také vzat a slavnostně odvezen do Prahy jeden ze základních kamenů Národního divadla. Od roku 1898 na vrcholu stojí poutní kaple Cyrila a Metoděje s kopií obrazu Valašské Madony od A. Libschera a kříž se sousoším Cyrila a Metoděje od A. Poláška z roku 1931. Sochu pohanského boha slovanských Ratarů - Radegasta najdete asi 2 km východně, na hřebeni, směrem na Pustevny. Tato socha je dalším dílem sochaře Albína Poláška. Byla vytvořena ve Spojených státech v roce 1930 a v červenci roku 1931 přivezena do Frenštátu pod Radhoštěm, odkud ji koňské pětispřeží dopravilo až na Radhošť při příležitosti Slovanské pouti. Později byl na vrchol umístěn též stožár televizního převaděče, který malebný vzhled Radhoště trošku pokazil, ale dnes už k němu neodmyslitelně patří. Autor článku: Hana Knoppová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/radhost

Valašské muzeum Skanzen

GPS poloha: 49°27'46.86"N 18°9'4.09"E

Dřevěné městečko je nejstarším areálem. Od roku 1925, kdy bylo poprvé otevřeno pro veřejnost, sem byly postupně přeneseny a znovu postaveny domy z rožnovského náměstí. K nim později dostavěn kostel podle kostela ve Větřkovicích a kopie fojtství z Velkých Karlovic. Posledním objektem, postaveným 1974, je rekonstrukce Žingorova domu z rožnovského náměstí. Doplňkem obytných staveb jsou stavby hospodářské, zvonice, studny. Hlavní sezóna trvá od začátku května do konce září. Od února do prosince zde probíhají lidové slavnosti, připomínající obřady a obyčeje zdejších obyvatel. Pravidelně jsou realizovány programy s ukázkami starých způsobů domácí práce, řemesel. Mezi hojně navštěvované akce patří Rožnovské slavnosti a jarmarky. O víkendech pravidelně folklorní pořady. Prohlídka s průvodcem 45 minut. Možnost individuální prohlídky. Mlýnská dolina je nejmladším areálem muzea. Byla otevřena v roce 1982. S výjimkou lisovny jsou všechny mechanismy poháněny vodní silou. První tři jmenované stavby jsou kopiemi objektů z Velkých Karlovic, hamr je rekonstrukcí provozu z Ostravice. Lisovna z Brumova je původní stavbou z 18. století. Všechny mechanismy jsou předváděny v provozu díky soustavě vodních náhonů. Areál je otevřen od začátku května do konce září. V červnu se zde konají kovářská setkání, v srpnu rybářský den. Prohlídka s průvodcem trvá 45 minut. Valašská dědina je nejrozsáhlejším areálem. Hospodářské usedlosti, salašnické stavby, mlýn, kovárna jsou umístěny v krajině, která svou členitostí, cestami, skupinami stromů a políčky připomíná mnohé vesnice na úbočích Beskyd. První objekty byly postaveny v roce 1962, areál zpřístupněn od roku 1972. Interiéry obytných domů zachycují způsob bydlení od poloviny 19.století v různých sociálních vrstvách. Areál je otevřen od začátku května do konce září. V průběhu roku se zde konají programy, oživující staré způsoby hospodaření, zejména dětem jsou určeny Vánoce na dědině. Políčka, zahrádky i ovocné stromy uchovávají staré plodiny a odrůdy. Během prohlídky se setkáte s řadou domácích zvířat i stádem ovcí. Prohlídka s průvodcem trvá 120 minut.

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 3

Průvodce "Průvodce Rožnov pod Radhoštěm" Autor článku: Martin Novotný Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/valasske-muzeum

Štramberská trůba Rozhledna

GPS poloha: 49°35'32.55"N 18°6'57.51"E

Štramberský hrad byl založen koncem 13. století jako centrum zbylého zeměpanského majetku po rozdělení držav pánů z Hückeswagen. Jádro hradu tvořilo malé nádvoří s válcovou 40 m vysokou věží, do níž se vcházelo dřevěným mostem z druhého patra protilehlého paláce. V místech nynější Chaty Dr. Hrstky stávala větší obytná budova. Ta byla za pánů z Žerotína přestavěna na renesanční zámek. V pamětní listině z roku 1787 se dočteme: ?Okolo roku 1782 začaly bourať a kaziť zámek štramberský, v něm dosti pěkné a prostranné světnice zništili a zdi zbořili, mnoho pěkných kvadštuků sebrali.? Z hradu se zachovaly části hradebních zdí a věž Trúba, upravená r. 1903 na rozhlednu. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/stramberska-truba

Helfštýn Zřícenina

GPS poloha: 49°31'4.02"N 17°37'43.99"E

Hrad Helfštýn leží na úpatí Moravské brány. Nachází se nedaleko města Lipníku nad Bečvou v Olomouckém kraji. Helfštýn lze navštívit v březnu a listopadu o víkendech a od dubna do října denně kromě pondělí. Slohovou různorodost a velikost areálu hradu ovlivnily jeho časté přestavby a plošná rozšiřování. Dnešní Helfštýn má charakter rozsáhlé pevnosti se šesti branami, řadou budov a valů z 18. století. Světovou popularitu hrad získal díky Hefaistonu ? aždoročnímu mezinárodnímu setkání uměleckých kovářů, které se vždy koná poslední srpnový víkend. Historie Původně nevelký hrad založil koncem 70. let 13. století loupeživý rytíř Friduš z Linav. Koncem 13. století hrad získali páni z Kravař, za kterých byl hrad rozšířen. Hrad jim náležel do roku 1447, potom hrad patřil pánům ze Sovince, Kostkům z Postupic a od roku 1474 Pernštejnům. Na přelomu 15. a 16. století došlo k výraznému rozšíření a přestavbě hradu, bylo také zesíleno původní opevnění. Pernštejnům hrad náležel do poloviny 16. století. Pak byli majiteli hradu páni z Ludanic a od 80. let 16. století Petr Vok z Rožmberka, který v roce 1592 hrad prodal Bruntálským z Vrbna, za nichž byl hrad znovu rozšířen. Po konfiskaci v roce 1622 získali hrad Ditrichštejnové. Od té doby hrad sloužil jen jako vojenská základna. Hrad byl neúspěšně obléhán Dány a Švédy, ale po skončení třicetileté války bylo jeho opevnění částečně zničeno, brzy však bylo opět obnoveno. V roce 1763 byl hrad definitivně opuštěn. V roce 1817 byla střelbou zbourána část hradu. V polovině 19. století byla na hradě zřícena restaurace a hradní zřícenina se začala postupně opravovat. V roce 1945 se hrad stal majetkem státu. V roce 1954 byla zahájena dlouhodobá rekonstrukce. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/helfstyn

Rozhledna Miloňová Velké Karlovice Rozhledna

GPS poloha: 49°22'48.11"N 18°20'29.11"E

Pokochejte se pohledem na Valašsko z nové rozhledny Miloňová nad Velkými Karlovicemi. Pro návštěvníky byla slavnostně otevřena v sobotu 20. října 2012. Dřevěná rozhledna s kamennou podestou vyrostla na vrchu Miloňová (846 m. n. m.). Je vysoká 24 metrů, vyhlídková plošina je ve výšce 20 metrů. Tipy, jak se k rozhledně dostat: • z údolí Léskové - z hlavní silnice odbočte k hotelu Galik (možnost parkování), pokračujte po zeleném okruhu až k rozhledně • z údolí Léskové (snadnější varianta - vhodná pro kola, kočárky.. ) - z hlavní silnice odbočte k hotelu Galik (možnost parkování), pokračujte po zeleném okruhu, na rozcestí na vrcholu sjezdovky Galik jej opusťte a pokračujte po lesní cestě Škaredica směrem na údolí Miloňov, po cca 3 km následuje odbočka k rozhledně Miloňová • z údolí Miloňov - na menším rozcestí cca 500 m za odbočkou od hlavní silnice se dejte doprava na lesní cestu Škaredica, cca po 3 km následuje odbočka k rozhledně Miloňová Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 4

Průvodce "Průvodce Rožnov pod Radhoštěm" Tip: nejkratší varianta (náročná) - zaparkujte u hotelu Lanterna, vyjděte po louce nad hotelem na vrchol sjezdovky Galik (prudké stoupání), zde se napojíte na zelený okruh. Rozhledna Miloňová je odtud vzdálená jen cca 2 km do kopce. Kolem rozhledny také vede dětská turistická trasa Hledej poklad na Galiku se startem a cílem v hotelu Galik. Turistická razítka rozhledny Miloňová jsou k dispozici v Informačním centru Velké Karlovice a hotelech Galik a Lanterna. Výstavba rozhledny o šestibokém půdorysu na železobetonových základech trvala deset měsíců. Nosné sloupy jsou ze smrkové kulatiny. Věž rozhledny se k vrcholu zužuje do jehlanového tvaru, jehož střechu pokrývá štípaný šindel. Lesy ČR na nejbližší období plánují ještě dokončit terénní úpravy okolí a přístupových cest včetně instalace příslušného značení na cestách. Parametry rozhledny: • výška: 24 m • vyhlídková plošina ve výšce: 20 m • autor: architekt Antonín Závada (projektoval také Jurkovičovu rozhlednu v Rožnově p. R.) • investor: Lesy ČR „Velké Karlovice leží v krásné přírodě. Oblíbené hřebenové trasy sice nabízejí výhledy na okolní hory, ale rozhledna je postavena tak, abyste viděli současně jak hřeben Vsackých Beskyd, tak Javorníků. Navíc umožňuje pohled na naši obec z ptačí perspektivy, což je pro turisty jistě zajímavé. Jsme rádi, že spolupráce s Lesy České republiky při podpoře turistiky v regionu nese své ovoce," říká starosta Velkých Karlovic Miroslav Koňařík. Velké Karlovice leží v CHKO Beskydy a zároveň v Ptačí oblasti Horní Vsacko. Valašská krajina si v těchto místech uchovává svůj typický ráz. V údolí i pod horskými hřebeny je možné i dnes vidět původní valašské chalupy, staré kapličky i letité památné lípy, jasany a javory. V oblasti hnízdí čápi černí a vzácná sova puštík bělavý. V údolí Léskové stojí za návštěvu i unikátní jedlovo-bukový prales Razula. Miloňová není v okolí Velkých Karlovic jedinou rozhlednou, ze které je možné si prohlédnout krásy Valašska. Oblíbená je také rozhledna Sůkenická, někdy zvaná také Čartak. Rozhledna Sůkenická je také otevřena celoročně (mimo letní sezónu stačí vypůjčit si klíče v blízkém hotelu Sůkenická vzdáleném cca 500 m). Přímo u hotelu Sůkenická je parkoviště. Výšlap k rozhledně Miloňová lze ve Velkých Karlovicích snadno protáhnout na celodenní výlet. Spojte návštěvu rozhledny s dalšími aktivitami: • návštěva Karlovského muzea – výstavy, příležitostné programy • koupání a relaxace ve Wellness Horal v hotelu Horal nebo L-Spa v hotelu Lanterna • projížďky na segway (půjčovna v hotelu Horal) s průvodcem • piknik v přírodě (nabídka piknikových košů - Spa hotel Lanterna) • Lanový park Horal u hotelu Horal • geocaching • jaro až podzim: Bike park Kyčerka, golf • v zimě: půjčovna sněžnic ve Ski areálu Razula • turistika s dětmi: Kulíškova naučná stezka, Hledej poklad na Galiku • ochutnávka krajové gastronomie v některé z mnoha hospod a restaurací Informace o rozhledně Miloňová jsou mj. na www.valachy.cz/aktuality/rozhledna-milonova-velke-karlovice.aspx Pozn. : Rozdílné označování rozhledny „Miloňová“ a blízkého údolí „Miloňov“ není překlep, obojí je skutečně pojmenováno s tímto malým rozdílem (tedy údolí bez „á“). Autor článku: Redakce Turistika.cz Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-milonova-velke-karlovice


str. 5

Průvodce "Průvodce Rožnov pod Radhoštěm" Františkův Dvůr Koňská stezka

GPS poloha: 49°44'44.20"N 17°43'51.35"E

Františkův Dvůr je vlastně osadou či částí Klokočova (ten připadá k Vítkovu). Jedná se o rozsáhlý dvorec či statek, jehož hlavní nebo nejzajímavější činností je chov koní. Slezský Norik je označován jako plemeno koní, které je nejblíže původnímu západnímu divokému koni. Jeho název souvisí se strořímským pojmenováním severních provincií (dnešní Rakousko a Bavorsko – Noricum). Jedná se o těžké plemeno tažného a pracovního koně, jehož minimální výška v kohoutku v kohoutku je 165- 166cm. Vyšlechtěn byl právě z koní dovezených do Slezska z Bavorska a Rakouska, ale dnes již vykazuje všechny znaky samostatného plemene. Kůň je tedy vynikající v práci, nicméně hodí se i k rekreačnímu či sportovnímu vyžití. Převážně se jedná o ryzáky, najdeme mezi nimi ale i hnědáky a zřídka vraníka. Hlavní chovným místem je statek Františkův Dvůr u Klokočova, nedaleko Vítkova. Chov Slezského norika zde probíhá od r. 1953, čili brzy oslaví již 60 let chovu (paradoxně Vítkov je na Moravě, ne ve Slezsku). Kůň je tedy vynikající v práci, nicméně hodí se i k rekreačnímu či sportovnímu vyžití. To ostatně farma v Klokočově i nabízí, mimo projížděk nabízí i ubytování v penzionu a jiné aktivity. Mimo to návštěvou chovu koní navštívíme i zajímavou Vysočinu v okolí Vítkova, kterou nese jméno samotného města – Vítkovská pahorkatina. A samotný penzion u Františkova Dvora nabízí i vyžití v jiných sportech (tenis, volejbal, cyklistika, turistika atd.)

http://slezsky-norik.konicci.cz/ Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/frantiskuv-dvur

Přehrada Bystřička Přehrada

GPS poloha: 49°25'18.87"N 18°1'47.09"E

Přehrada byla postavena již v letech 1907-1912, za Rakouska ? Uherska, ve spojitosti s již tehdy plánovaným kanálem Odra - Dunaj. Bystřička měla (a má) hráz 36.5 m vysokou a 170m dlouhou, což bylo na tehdejší dobu výjimečné a nevídané. V nedávných letech byla přehrada zpevněna cementovými injekcemi. Úkolem nádrže je zachycovat povodňové přívaly tak, aby nezpůsobily větší škody. Na začátku léta může výška hladiny kolísat až o několik metrů. Celková plocha je 38 ha. Okolí Bystřičky slouží jako příjemná rekreační oblast. Malebně působí pískovcové skály nad jižním břehem přehrady. Jsou to Havranka na Klenově a vrcholek Klenova se zbytky pravěkých valů a pozůstatky středověkého obydlení. Přehrada se nachází v obci Bystřička asi 8 km jihovýchodně od města Valašské Meziříčí. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prehrada-bystricka

ZOO Ostrava ZOO

GPS poloha: 49°50'38.16"N 18°19'8.52"E

Areál zoologické zahrady Ostrava se rozkládá mezi městkými částmi Ostravy a to Slezkou Ostravou a Michálkovicemi. V roce 1956 byla zahájena stavba zoologické zahrady a jako první byly vybudovány komunikace a medvědinec. První návštevníci si prohlédli ještě rozestavěnou zahradu v roce 1960. V průběhu 70. let 20. století byla dostavěna většina výběhů pro zvířata a některé hospodářské budovy. V 80 letech byly dokončeny všechny výběhy včetně pavilonu žiraf a vodních ptáků. V devadesátých letech rozvoj zoologické zahrady začal stagnovat. K dalšímu rozvoji zahrady dochází na přelomu 20. a 21. století, kdy se začalo s rekonstrukcí stávajících pavilonů a v roce 2005 byl dostavěn nový moderní pavilon pro slony. V areálu ZOO najdeme několik stánků občesrtvením, řadu laviček a několik dětských hřišť. Pokud nejste příznivci pěších pochodů je možné se v sezoně projet po zahradě v motorovém vláčku. Otevírací dobaOtevřeno máme denně po celý roklistopad, prosinec, leden9,00h – 16, 00 hod.únor 9, 00h – 17, 00 hod. březen, září, říjen9,00h – 18,00 hod.duben – srpen9,00h – 19,00 hod. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 6

Průvodce "Průvodce Rožnov pod Radhoštěm" Pokladny a pavilony se zavírají hodinu před uzavřením zoo Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zoo-ostrava

Lázně Teplice nad Bečvou Lázně

GPS poloha: 49°31'50.01"N 17°44'38.22"E

HISTORIE : Základ k lázním položil tehdejší majitel hranického panství Jan Kropáč z Nevědomí, který nechal roku 1553 vybudovat kamennou nádrž ke koupání, do níž byly svedeny nejvydatnější prameny minerální vody. V roce 1711 byla na levém břehu řeky Bečvy postavena první lázeňská budova v místě dnešního lázeňského sanatoria Bečva. Ve třicátých letech 20. století byly vědecky prokázány léčebné účinky zdejší unikátní minerální vody pro léčení srdečně-cévních onemocnění a začalo období velkého rozmachu lázní. SOUČASTNOST:

Lázně Teplice nad Bečvou TZ 763 představují v České republice špičkové zařízení, které se specializuje na moderní rehabilitaci klientů s počínajícími srdečně-cévními potížemi s důrazem na prevenci vzniku srdečních a mozkových příhod a klientů po kardiochirurgických a invazivních výkonech.

Můžet lázně navštívit i jako formou nedělního výletu. Procházka v Okolí Bečvy je kouzelná a za pěkného počasí lze se i ochladit v řece. Nebo se jen tak posadit na kolonádu a dát si teplý lázeňský oplatek nebo v kavárně dobrou kávu se zákuskem. Kdo bude chtít trochu aktivity může navštívit minigolfové hřiště nebo si zahrát tenis. Dají se taky navštívit Zbrašovské aragonitové jeskyně TZ 132 (viz samostatný článek ) nebo Hranická propast TZ 1275 - nejhlubší česká, ale i středoevropská propast, jejiž suchá část do níž lze nahlédnout má hloubku 69, 5 m. V zatopené části je měřením z roku 1995 potvrzena hloubka 205 m. A co by to byly za lázně, kdyby tu nebyly minerální prameny z kterých se můžete libovolně napít. Takže přeji příjemně prožitý víkend nebo wellnes pobyt. Autor článku: Tomáš Vajdík Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lazne-teplice-nad-becvou

Poutní místo Hostýn Chrám

GPS poloha: 49°22'43.75"N 17°42'4.65"E

Hostýn je významné poutní místo v Hostýnských vrších. Nejvýznamějším objektem je bazilika Nanebevzetí Panny Marie. Základní kámen byl posvěcen r. 1721, stavba byla dokončena r. 1748. Hostýnský chrám je barokně orientovaná jednolodní stavba centrální půdorysné dispozice elipsovitého tvaru. Hlavní loď je oválného půdorysu se západní vstupní částí, k níž se po bocích přimykají nakoso postavené hranolovité věže, původně ukončené barokními báněmi, dnes mají podobu čtyřbokého jehlanu. Dalším objektem je Sarkandrova kaple, Klášter, sochy Cyrila a Metoděje, socha svatého Antonína a svatého Ambrože. Další zajímavostí je Stará Křížová cesta a Jurkovičova Křížová cesta, která má 13 kapliček. Na západním svahu se nachází Vodní kaple. Dále je zde hřbitov. Na Hostýně se nachází také rozhledna, vedle níž je větrná turbína. Na Hostýn se dá dostat pěšky, na kole a autobusem. Pokud chcete jet autem, musíte mít povolení. Autor článku: bajkervm Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/poutni-misto-hostyn


str. 7

Průvodce "Průvodce Rožnov pod Radhoštěm" Hornické muzeum - Landek Park Muzeum

GPS poloha: 49°51'59.00"N 18°15'41.36"E

Hornické muzeum v ostravském Landek Parku nabízí od dnešního dne návštěvníkům další nevšední atrakci, která zaujme především děti. Před historickou budovou Dolu Anselm se mohou povozit v důlním vláčku, podobném tomu, který stovky metrů pod zemí dopravuje horníky na jejich pracoviště. O rozšíření hornické expozice se zasloužili sdružení Dolní oblast Vítkovice, Nadace OKD a nákladní železniční dopravce AWT. Vláček se dvěma důlními vozíky, tažený dnes už historickou důlní lokomotivou, jezdí ze šachetní budovy areálu na trase dlouhé 167 metrů. Projížďka v něm je samozřejmě pro všechny, kdo si koupí lístek do Hornického muzea, zdarma. Těžební společnost OKD převedla před časem celý areál Landek Parku na sdružení Dolní oblast Vítkovice, které nyní zpřístupňuje pro veřejnost unikátní areál vysokých peci a dolu Hlubina ve Vítkovicích. Projekt odborně zpracovala firma AWT, která je dlouholetým partnerem Landek Parku. Vystavuje zde například historickou lokomotivu, staré železniční vozy a vyřazené obří rekultivační stroje. Na rozvoj areálu navíc každoročně přispívá stotisícovou částkou „Vlaky a vlečková doprava neodmyslitelně patří k hornictví i k celému našemu kraji. Myšlenku dále zpestřit jedinečnou expozici hornického muzea okružním vláčkem jsme proto rádi podpořili nejen finančně, ale i zpracováním odborného projektu trasy,“ uvedl Petr Jonák, ředitel vnějších vztahů AWT. Největší Hornické muzeum v ČR se rozprostírá na jihovýchodním úpatí vrchu Landek, který leží nad soutokem řek Odry a Ostravice. Landek byl v roce 1992 vyhlášen národní přírodní památkou. Je to světově známá lokalita z hlediska geologie, archeologie, historie, přírodovědy a hornictví. Právě propojení hornického muzea jako technické památky a vrchu Landek jako národní přírodní památky s bohatou vegetací i zvířenou dodává této lokalitě jedinečnost a přitažlivost. Landek je také světoznámý unikátním nálezem Landecké venuše – 46 mm vysokým torzem ženy vyřezaným z krevele. Svým štíhlým až „kubistickým“ tvarem se odlišuje od běžných paleolitických venuší. Je to jediná štíhlá venuše v Evropě. Muzeum bylo otevřeno 4. prosince 1993 na svátek sv. Barbory, patronky horníků. Expozice Podzemní expozice - kulturní památka důl Anselm: Unikátní expozice se nachází ve štolách horních slojí skutečného historického dolu Anselm, kam návštěvníci sfárají důlní jámou v těžní kleci z historické budovy dolu ve stylu průmyslové secese. Cesta dolů je sice dlouhá jen několik málo metrů, přesto umožní udělat si představu o tom, jakým způsobem se horníci dostávali za prací každý den. Expozice důlního záchranářství: Landecká expozice báňského záchranářství je největší svého druhu na světě. Představí vám vysoce náročnou a rizikovou činnost, bez níž by práce v podzemí nebyla možná, a techniku, která záchranářům umožňuje pohybovat se v prostředí, jež je v některých ohledech ještě nepřátelštější než kosmický prostor nebo hlubiny moře. Exponáty a expozice volně rozmístěné v areálu: Exponáty na volné ploše zachycují zdejší lidské aktivity od doby Kamenné v podobě sídliště pralidí, přes rozmach těžby reprezentovaný typickou průmyslovou architekturou, až po důlní techniku 20. století. Spíše než o muzeum v klasickém smyslu zde tedy je jakási kombinace muzea a skanzenu. Otevírací doba Muzeum je otevřeno celoročně. 1.10. až 31.3 - zimní sezona: Pondělí ZAVŘENO Úterý - Neděle začátky prohlídek v 10:00, 12:00, 14:00 a 16:00 hodin 1.4. až 30.9 - letní sezona: denně 9 - 18 hodin vstupy každou celou hodinu poslední prohlídka začíná v 16 hodin Expozice: • denně 9 - 18 hodin • vstupy každou celou hodinu Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 8

Průvodce "Průvodce Rožnov pod Radhoštěm" • poslední prohlídka začíná v 16 hodin Areál: • denně 9 - 19.30 hodin Otevírací doba muzea během vánočních svátků: 24., 25. a 26.12 ZAVŘENO 31.12. ZAVŘENO 1.1. ZAVŘENO ... koná se akce "Novoroční výstup na Landek" Ceník Ceny platné od 1.2.2012 LANDEK PARK – VELKÝ OKRUH: (Expozice báňského záchranářství + nové fárání) • Plné vstupné: 150 Kč • Zlevněné vstupné: 90 Kč • Děti do 6-ti let ZDARMA (v doprovodu rodičů) • Děti 6 až 15 let (v doprovodu dospělé osoby) • Studenti (po předložení průkazu) • Důchodci • Držitelé vybraných průkazů (ZTP, ZTT/P - doprovod zdarma, a další) • Kolektivy (Pouze s ped. dozorem, na 20 platících osob doprovod zdarma) • Děti MŠ, ZŠ: 75,- Kč • Studenti SŠ: 90,- Kč • Rodinné vstupné (2 dospělí + 2 děti): 390,- Kč LANDEK PARK – MALÝ OKRUH: (Expozice báňského záchranářství) • Plné vstupné: 90 Kč • Zlevněné vstupné: 50 Kč • Děti do 6-ti let ZDARMA (v doprovodu rodičů) • Děti 6 až 15 let (v doprovodu dospělé osoby) • Studenti (po předložení průkazu) • Důchodci • Držitelé vybraných průkazů (ZTP, ZTT/P - doprovod zdarma, a další) • Kolektivy (Pouze s ped. dozorem, na 20 platících osob doprovod zdarma) • Děti MŠ, ZŠ: 50,- Kč • Studenti SŠ: 50,- Kč PŘÍPLATKY: • Příplatek za výklad v cizím jazyce – 100% • Zapůjčení MP3 (audio průvodce – angličtina, polština) – 50,- Kč/ks Autor článku: Redakce Turistika.cz Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hornicke-muzeum-landek-park


str. 9

Průvodce "Průvodce Rožnov pod Radhoštěm" Nový ostravský orloj Dům, budova

GPS poloha: 49°50'1.07"N 18°17'32.75"E

Ostravský loutkový orloj . novinka roku 2011. Nazývám ho novým, abych ho odlišil od geniálního Maškova orloje, který najdete v Ostravském muzeu. Loutkový orloj naleznete na nové alternativní scéně Divadla loutek. Velké loutky jsou k vidění jen ve 10, 12,14 a 16 hodin. Otevírají se tři velká dvojitá okna, v nichž se pohybují vždy dvojice loutek. Přístavba Divadla loutek, ve které je nová alternativní scéna, cukrárna s galerií loutek a amfitátr, byla otevřena 20. 5. 2011. Doporučuji zhlédnout na vlastní oči. Autor článku: Ondřej Dedek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/novy-ostravsky-orloj

Hornické muzeum Ostrava Technická památka

GPS poloha: 49°51'31.10"N 18°16'41.70"E

Největší Hornické muzeum v ČR se rozprostírá na jihovýchodním úpatí vrchu Landek, který leží nad soutokem řek Odry a Ostravice. Landek byl v roce 1992 vyhlášen národní přírodní památkou. Je to světově známá lokalita z hlediska geologie, archeologie, historie, přírodovědy a hornictví. Právě propojení hornického muzea jako technické památky a vrchu Landek jako národní přírodní památky s bohatou vegetací i zvířenou dodává této lokalitě jedinečnost a přitažlivost. Muzeum bylo otevřeno 4. prosince 1993 na svátek sv. Barbory, patronky horníků. Expozice ve výstavní budově představují vhodný začátek každé prohlídky areálu; je zde několik tématicky oddělených expozic, které v souhrnu představují průřez několik tisíc let dlouhou historií nejen Landeku, ale i hornictví na Ostravsku vůbec. Unikátní expozice se nachází ve štolách horních slojí skutečného historického dolu Anselm, kam sfárate důlní jámou v těžní kleci z historické budovy dolu. Cesta dolů je sice dlouhá jen několik málo metrů, přesto umožní udělat si představu o tom, jakým způsobem se horníci dostávali za prací každý den. Landecká expozice báňského záchranářství je největší svého druhu na světě. Představí vám vysoce náročnou a rizikovou činnost, bez níž by práce v podzemí nebyla možná, a techniku, která záchranářům umožňuje pohybovat se v prostředí, jež je v některých ohledech ještě nepřátelštější než kosmický prostor nebo hlubiny moře. Exponáty na volné ploše zachycují důlní techniku 20. století. Spíše než o muzeum v klasickém smyslu zde tedy je jakási kombinace muzea a skanzenu. • Prohlídky expozic areálu Landek Park probíhají každý den od 9 do 18 hodin v každou celou hodinu (poslední prohlídka se uskutečňuje v 16:00 hodin). • Vstupné: LANDEK PARK – VELKÝ OKRUH (Expozice báňského záchranářství + nové fárání) • Plné vstupné: 150 Kč • Zlevněné vstupné: 90 Kč ◦ Děti 6 až 15 let (v doprovodu dospělé osoby) ◦ Studenti (po předložení průkazu) ◦ Důchodci ◦ Držitelé vybraných průkazů (ZTP, ZTT/P - doprovod zdarma, a další) Děti do 6-ti let ZDARMA (v doprovodu rodičů) • Kolektivy (Pouze s ped. dozorem, na 20 platících osob doprovod zdarma) ◦ Děti MŠ, ZŠ: 75,- Kč ◦ Studenti SŠ: 90,- Kč • Rodinné vstupné (2 dospělí + 2 děti): 390,- Kč LANDEK PARK – MALÝ OKRUH Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 10

Průvodce "Průvodce Rožnov pod Radhoštěm" (Expozice báňského záchranářství) • Plné vstupné: 90 Kč • Zlevněné vstupné: 50 Kč ◦ Děti 6 až 15 let (v doprovodu dospělé osoby) ◦ Studenti (po předložení průkazu) ◦ Důchodci ◦ Držitelé vybraných průkazů (ZTP, ZTT/P - doprovod zdarma, a další) Děti do 6-ti let ZDARMA (v doprovodu rodičů) • Kolektivy (Pouze s ped. dozorem, na 20 platících osob doprovod zdarma) ◦ Děti MŠ, ZŠ: 50,- Kč ◦ Studenti SŠ: 50,- Kč V případě jakýchkoli dotazů kontaktujte Landek park na tel. +420 602 532 414 nebo e-mailem [email protected] Autor článku: Tomáš Vajdík Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hornicke-muzeum-ostrava

Hostýn - nejznámější poutní místo Moravy Chrám

GPS poloha: 49°22'34.61"N 17°41'58.78"E

Poutní místo Svatý Hostýn na vrcholu stejnojmenné hory vévodí širokým rovinám Hané, silueta chrámu i blízké rozhledny a sousední větrné elektrárny na obzoru ojedinělá zdaleka viditelná z mnoha stran. Autor článku: Vladimír Pustka Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hostyn-nejznamejsi-poutni-misto-moravy

Technické muzeum Tatra Muzeum

GPS poloha: 49°35'44.96"N 18°8'37.72"E

Technické Muzeum Tatra je součástí Regionálního muzea v Kopřivnici o. p. s.. Dalšími objekty jsou Muzeum Šustalova vila a Muzeum Fojtství. V reprezentativních prostorách Technického muzea, zprovozněných r. 1997, se laické i odborné veřejnosti naskýtá fascinující odraz epoch, ve kterých se pomocí průkopnických metod podařilo dosáhnout kopřivnické automobilce TATRA až na vrcholy technického vývoje motorových vozidel. Vystavené automobily samotné, ale i jejich součásti (včetně unikátních vzduchem chlazených motorů) umožňují vnímat dobově nekonvenční myšlenky, které se staly zásadou místních konstruktérů. Expozici tvoří nejen vystavené osobní, nákladní a závodní vozy, ale také nejroztodivnější vynálezy jako prototyp motorových saní, osmiválcový tankový motor či mraznička. Chybět nesmí ani Präsident - první automobil v tehdejším Rakousku-Uhersku. Na své si přijdou také milovníci letectví. Pro ty je zde zavěšen akrobatický dvouplošník TATRA 131 a kolekce leteckých motorů. K vidění jsou také designérské návrhy automobilů, trofeje z mnoha sportovních klání a fotografie připomínající další z mnoha výrobků, které se nepodařilo zachovat do dnešní doby. Expozici doplňují audiovizuální boxy, které poskytují vyčerpávající dodatkové informace. Výčet exponátů uzavírá největší z nich, reprezentant tatrovácké železniční výroby, rychlíkový motorový vagón, známý také pod názvem Slovenská strela, který je umístěn před vchodem do muzea. Součástí Technického muzea je také expozice Emila a Dany Zátopkových. Tato velmi moderně pojatá expozice nabízí kromě informací o sportovních úspěších manželů Zátopkových také autentické fotografie, medaile, trofeje, plakety, upomínkové předměty a různé osobní věci těchto vyjímečných sportovců. Součástí expozice je i dokumentární film vzniklý ve spolupráci s finskou TV, který je sestříhán do délky 14 minut a šest vteřin právě tolik potřeboval největší běžec epochy ke světovému rekordu na pět kilometrů. Otvírací doba a vstupné Otevírací doba: úterý - neděle, pondělí zavřeno říjen - duben: 9:00 - 16:00 květen - září: 9:00 - 17:00 Vstupné: dospělý 75,- děti, důchodci, studenti, ZTP 45,- děti do 6 let, ZTP- P zdarma a různé množstevní slevy foto 30,- kamera 50,Okružní vstupné (platí do všech třech objektů): dospělý 100,- sleva 50,- Služby průvodce jsou za úplatek a vyžadujeme telefonickou či emailovou rezervaci minimálně 10 dnů předem! Bezbariérový přístup www.tatramuseum.cz,www.lasskabrana.cz Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/technicke-muzeum-tatra


str. 11

Průvodce "Průvodce Rožnov pod Radhoštěm" Ivančena - památník Památník

GPS poloha: 49°33'59.85"N 18°26'14.94"E

Památník. nedaleko rozcestí červené a modré turistické značky. Modrá směr Lysá hora po červené se dostanete až do Pražma. Mohyla je symbolem vlastenectví, statečnosti a přátelství. Roku 1999 mohyla zabírala asi 40 metrů čtverečních a zhruba 195 metrů krychlových, sahá do výšky 4 metrů. Do roku 1989 byla ivančenská mohyla i symbolem odboje proti nesvobodě. V období totality sledovaly hromadné výstupy bezpečnostní síly a shromáždění doprovázela represivní opatřením. Snahou skautů je, aby mohyla byla zařazena do památek UNESCO. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ivancena-pamatnik

Informační centrum Zvonice Soláň Infocentrum

GPS poloha: 49°23'23.35"N 18°14'38.51"E

Infocentrum Zvonice na Soláni je nejmladší stavbou pod vrchem Soláň. Byla postavena v roce 2006. Leží na odbočce z nejvyššího bodu silnice z Hutiska-Solance do Velkých Karlovic v těsné blízkosti hotelu "Čarták" a na dohled od hotelu "Soláň". Zvonice vznikla na dávný popud malíře Františka Podešvy (1893- 1979), který prosazoval nápad postavit zde, na dobře viditelném a hojně navštěvovaném místě, stavbu, která by upomínala na život místních obyvatel - Valachů. Jedná se o čtvercovou stavbu, na které na první pohled zaujme především konstrukce střechy. V prostorách Zvonice i v jejím okolí vzniká zajímavá sbírka uměleckých děl místních umělců. Především ale infocentrum shromažďuje historické informace o životě místních horalů. Každoročně se zde konají také akce, jako například Malířské cesty kolem Soláně a sochařské a řezbářské sympozium. Autor článku: Bohumír Strnad Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/informacni-centrum-zvonice-solan

Valašské Meziříčí - Informační centrum Infocentrum

GPS poloha: 49°28'17.33"N 17°58'9.23"E

Informační centrum Vám poskytne informace o společenských, kulturních a sportovních akcích ve městě a okolí. Dále máte možnost zajistit si ubytování čí stravování. V rámci centra si můžete zakoupit vstupenky na akce. Nabízí velké množství bezplatných i placených propagačních materiálů a publikací, které se vztahují k městu a okolí.

Od 1. 1. 2012 je provozovatel Kulturní zařízení města Valašského Meziříčí, tel. na IC je 571 684 558, 775 109 809 Web www.info-vm.cz a email: [email protected] Otevírací doba PO – PÁ 9-17 , So 9-13 mimo sezonu a sobota 9-17 v sezonu ( červen – září) Autor článku: Michal Machoczek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/valasske-mezirici-informacni-centrum

Radegast - socha Rozcestí

GPS poloha: 49°29'3.81"N 18°15'20.31"E

Sochu pohanského boha úrody, Radegasta, vytvořil Albín Polášek s býčí hlavou, rohem hojnosti, kačenou a s valašskými krpci. Autor tohoto uměleckého díla, frenštátský rodák Albín Polášek, který větší část svého života prožil ve Spojených státech Amerických, dokončil sochu v roce 1930 a věnoval Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 12

Průvodce "Průvodce Rožnov pod Radhoštěm" ji obyvatelům zdejšího kraje. Původní socha je zhotovena z umělého kamene se železnou vložkou a přísadou žulové drti. Asi tři metry vysoký kolos z betonu a žulové drti, umístěný v nadmořské výšce kolem jedenácti set metrů, však špatně odolával drsným klimatickým vlivům. Největší újmu utrpěl poté, co do něho při bouřce uhodil blesk. Krajský ústav památkové péče v Ostravě proto rozhodl, že bude vhodnější instalovat na Radhošti místo vzácného originálu dokonalou kopii sochy. Pro tento záměr, který si vyžádal náklady ve výši jednoho milionu korun, se podařilo získat jako sponzora nošovický pivovar, používající ve svém logu siluetu Radegasta. Socha Radegasta byla nahrazena kopií z pravé jihočeské žuly. Vytesání žulového Radegasta trvalo kamenosochaři Janu Sobkovi a Miroslavu Zubíčkovi dva roky. V jejich dílně v Leskovci u Vsetína po celou dobu stály stará i nově vznikající socha vedle sebe. Přírodní žula, z níž sedm tun těžkou sochu Radegasta vytesali, je natolik pevným materiálem, že i v extrémních horských podmínkách vydrží bez vážnějšího poškození několik století. Originál se nyní nachází ve vstupní hale frenštátské radnice. Hora Radhošť nebyla v minulosti jediným místem, kde Radegast prožíval úcty. Kronikář brémsko - hamburské diecéze Adam, píšící v 11. století, nám zanechal zprávu, že v jednom z kultovních míst pobaltských Slovanů, zvaném Rethra, byl Radegastovi jako bohu řemesel a obchodu (podle jiné teorie byl původně bohem slunce, později války) postaven chrám a zhotovena socha ze zlata na nachovém lůžku. Původ tohoto božstva spojil s gótským náčelníkem Radagaistem, jenž se spřátelenými slovanskými kmeny v období stěhování národů neúspěšně zaútočil na Řím. Po smrti jej Slované uctívali jako božstvo, jemuž přinášeli oběti za vítězství v boji. Radegastova socha prý byla zhotovena z lesklého zlata, ozdobena kovovou korunou na načechraných vlasech, na hrudi se mu vyjímala černá býčí hlava, v levici držel dvojsečnou sekyru. Popsat vzhled Radegasta není tak jednoduché. Každý z autorů zkoumající minulost Radhoště si ve své mysli vytvořil vlastní podobu. Moravský kronikář z počátku 18. století Jan Jiří Středovský nešetřil fantazií; pro něj byl Radegast švarný jinoch s tuří hlavou na prsou a s halapartnou v levé ruce. Hluboké proměny doznal Radegast v pojetí dalšího moravského kronikáře Josefa Heřmana Agapita Galláše, píšícího na počátku 19. století. Gallaš ovšem líčil podobu Radegasta podle vzpomínek svého otce Františka, jenž viděl obraz tohoto božstva v jakémsi rožnovském spisu v roce 1753. Radegast byl zobrazen jako mladý muž bez rukou s kučeravými vlasy, beraními rohy, ženskými ňadry a těhotným břichem. Uvnitř jeho duté modly mohl dospělý muž prostřednictvím rohů slyšet prosby příchozích. Nejvíce znetvořenou Radegastovu podobu nám zanechal Josef Růžička, rozporný autor publikující na počátku 20. století. V jeho pojetí měla modla lví hlavu, na níž seděla kachna, v pravé ruce držela při hrudi tuří hlavu. Radegasta ztvárnil i malíř Mikoláš Aleš, samozřejmě na koni. Nejznámější Radegast se zrodil ve fantazii frenštátského rodáka, sochaře Albína Poláška, působícího v USA. Již roku 1925 vytvořil první model Radegastovy sochy, nejprve dřevěný, pak upravený do trvanlivějšího kamenného materiálu. Definitivní verze Poláškovy sochy, instalována na hřebeni Radhoště v roce 1931, působí zřejmě nejbojovnějším dojmem. K býčí hlavě, rohu hojnosti s kačenou a mohutné sekyře přibyl masivní pás a suknice s ornamenty. Ve výstřizích suknice jsou vidět nohy obuté do valašských krpců. Původní Poláškova Socha Radegasta byla zhotovena z umělého kamene se železnou vložkou a přísadou žulové drti, zevnitř zpevněna cementem. Byla dutá, vysoká 3,20m, vážila 20 q a stála na podstavci vysokém 1, 5 m. V moravském pojetí zůstal Radegast uctíván především jako bůh hojnosti a pohostinství. Vyprávění o Radegastově modle úzce souvisí s radhošťským podzemím, fenoménem již méně známým veřejnosti, ale o to pozoruhodnějším. Tradice praví, že Radegastova modla byla uložena v jakémsi podzemním radhošťském chrámu. To na první pohled vypadá jako pohádková fantazie, ale nutno upozornit, že jak na Radhošti, tak na blízkých Pustevnách existuje soustava puklin, tzv. pseudokrasových jevů, v současnosti již téměř nepřístupná, avšak ještě pořád patrná. V minulosti vedla do radhošťského podzemí trojice vchodů a radhošťské útroby byly daleko prostornější než dnes, neboť celá soustava chodem byla zatěžována zemětřesnou aktivitou a postupně zatarasována. Je pravděpodobné, že ještě v průběhu 18. století se dalo projít Z Pusteven na Radhošť pod zemským povrchem. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/radegast-socha

Chata Slavíč Rozcestí

GPS poloha: 49°33'11.53"N 18°37'4.49"E

Turistickou chatu Slavíč najdeme severozápadním směrem od obce Horní Lomná. Rozcestník turistických tras je v sousedství této chaty. Stejnojmenný vrchol Slavíč ( 1054 m. n. m. ) se zvedá severozápadním směrem od chaty. Turistická chata nabízí nejenom občerstvení na horské túře, ale je možné se tu rovněž ubytovat. Vedle chaty je vybudovaná malá sjezdovka s vlekem. U této horské chaty rovněž chovají koně a nabízejí možnost projížďky na koních oblastí Beskyd. Rozcestím u turistické chaty Slavíč prochází zelené a červená turistická trasa a je tu výchozí bod modré značky. Po modré se vydáme údolím říčky Slavíč k vodní nádrži Morávka. Po červené se můžeme vydat severním směrem ke Kalužnému ( 993 m.n. m.) a jižním směrem Pod Malý Polom. Západním směrem po zelené dojdeme údolím potoka Nytrová k horské chatě Horák a severovýchodním směrem do osady Košařiska. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chata-slavic


str. 13

Průvodce "Průvodce Rožnov pod Radhoštěm" Dělostřelecká tvrz Smolkov Ostatní

GPS poloha: 49°53'30.93"N 18°4'51.88"E

Dělostřelecká tvrz Smolkov je součástí československého opevnění budovaného v letech 1935-1938. Tvoří ji pět objektů: pěchotní srub, dělostřelecký srub, dělostřelecká otočná věž, dělostřelecká pozorovatelna a vchodový objekt. V současnosti tvrz využívá armáda České republiky Proto je přístup do podzemí tvrze zakázán.Objekty mimo voj. prostor jsou volně dostupné (pozorovatelna, pěchotní srub...) Povrchem tvrze prochází značená naučná stezka Padařov a částečně zelená turistická značka. Další informace i na http://www.military.cz/opevneni/detail_tvrz.asp?ID=2&pevnost=tvrz-Smolkov Autor článku: Ondřej Dedek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/delostrelecka-tvrz-smolkov


str. 14

Průvodce "Průvodce Rožnov pod Radhoštěm"

Recommend Documents