PILGRIM
Sdružení Pilgrim si vás dovoluje pozvat na
Putování Železnými horami z Ronova nad Doubravou přes Lichnici a Kaňkovy hory, a údolími Doubravy a Chrudimky až do Kameniček pondělí 21. – středa 23. července 2014
Ronov nad Doubravou
"Ronov ve mně vzbuzuje nezapomenutelné vzpomínky ..." Antonín CHITTUSSI "Jen venku, tam kde jsou silné dojmy, mohlo by se časem vytvořiti nějaké skoro umělecké dílo ..." Antonín SLAVÍČEK V putování, pořádaném v rámci projektu výstavy "Seno, sláma. Práce v krajině a přírodní procesy v umění" (OG Vysočina v Jihlavě), spojíme místa působení dvou velkých českých krajinářů. Zahájíme ho v Ronově nad Doubravou, kde se narodil malíř Antonín Chittussi (1847-1891), kterého zdejší krajina v 80. letech 19. století inspirovala k vytvoření několika významných obrazů, a ukončíme ho v Kameničkách, představujících vstupní bránu do Žďárských vrchů, kde v letech 1903-1907 vytvořil významnou kapitolu svého díla o generaci starší malíř Antonín Slavíček (1870-1910). Oba tito pozoruhodní tvůrci, kteří byli ve své tvorbě vedeni přírodou, včlenili českou krajinomalbu do vývoje evropského umění. V putování se pokusíme propojit poznání míst působení obou těchto umělců s poznáním jedinečné a mimořádně bohaté přírody jihozápadní části Železných hor, včetně přírody oblasti Hlinecka.
Trasa putování: Ronov nad Doubravou – Lovětínská rokle – Lichnice – Chittussiho údolí – Kaňkovy hory – Sečská přehrada - Klokočov – Modletín – Spálava – Dolní Bradlo – Polom – Veselý Kopec – údolí Chrudimky – Hlinsko – Kameničky - Hlinsko ( 70 km). Můžete s námi absolvovat celou trasu putování nebo se k nám kdekoliv připojit. Zájemce prosíme, aby se nám ozvali na kontakty uvedené na poslední straně pozvánky. 1. den: pondělí 21. července (25 km: Sejdeme se v Praze na hlavním vlakovém nádraží, odkud se v 8.00 vydáme vlakem do Ronova nad Doubravou (s přestupem v Čáslavi), kde budeme v 9 hod 38 minut. V Ronově si připomeneme nejslavnějšího zdejšího rodáka malíře Antonína Chittussiho a některé jeho proslulé obrazy s motivy krajiny z podhůří Železných hor: zejména obraz "Z Českomoravské vysočiny" (1882), v němž ve ztvárnění přírodního skupenství kamenů, vyjádřil cosi z tajemného geologického příběhu i zvláštní starobylé monumentality, kterou se vyznačuje zdejší krajina.
A.Chittussi, Z Českomoravské vrchoviny
Z Ronova se vydáme po červené značce na vrchol výrazného táhlého jihozápadního hřbetu Železných hor, který je geologickou dominantou zdejšího kraje, do přírodního parku Lichnice Kaňkovy hory. Tento přírodní park se vyznačuje pozoruhodnou geomorfologií i jedinečnou rozmanitostí živočichů a rostlin, zvláště zachovalých porostů bučin. Vyjdeme na vrch Krkanka (567 m n. m.) a dál budeme pokračovat do Lovětínské rokle, z níž vystoupáme na zříceninu středověkého hradu Lichnice, která evokuje dávné megalitické kultiště. Dál budeme pokračovat kolem Žižkova dubu (800 let) do Hedvičina údolí a přes městečko Třemošnici do přírodního parku Doubrava.
Lichnice
Lichnice
A. Chittussi, Údolí Doubravky za soumraku
Po žluté značce budeme procházet údolím podél meandrů balvanitého řečiště říčky Doubravy (dnes Chittussiho údolí), které kdysi Antonína Chittussiho inspirovalo k vytvoření obrazu "Údolí Doubravky za soumraku" (1886). V tomto díle chtěl umělec vytvořit typicky českou monumentální krajinu, jejímiž charakteristickými znaky jsou zde starobylost, prostota, chudoba a teskná melancholie. Údolím, které se táhne už od Ronova, budeme pokračovat do Pařížova, kde se nachází památný buk a původně románský kostel sv. Maří Magdalény. Odtud se vydáme k Pařížovské přehradě (jedné z nejstarších přehradních nádrží u nás / 1908-1913) a dál po modré do Běstviny s původně gotickým kostelem Jana Křtitele, přestavěným v 18. století arch. Janem Santini Aichlem. Dál pak budeme pokračovat na rozcestí Kubíkovy duby na hřebeni Železných hor u hranice s přírodním parkem Kaňkovy hory - Lichnice a odtud po červené do samoty Javorka až k Sečské přehradě. Podél jejích břehů se vydáme do její východní části, do Dolní Vsi, kde si najdeme místo ke koupání a přenocování.
údolí Doubravy / Chittussiho údolí
Sečská přehrada
2. den: úterý 22. července (25 km): Ráno se vypravíme z Nové Vsi dál po červervené značce do sousední obce Klokočov, kde se nachází pozoruhodná památná Klokočovská lípa velkolistá (obvod kmene 888 cm), jejíž staří se odhaduje na 1000 let. Tento strom, pod nímž údajně odpočíval král Václav IV, měl také význam kultovní, hraniční a orientační. Ukázková konzervace dutiny stromu byla provedena v roce 1935 ing. Fričem.
Klokočovská lípa
Z Klokočova budeme pokračovat po červené značce do Modletína s barokním kostelem Sv. Anny a studánkou s léčivou vodou, a odtud pak dál po žluté značce na druhý nejvyšší vrch Železných hor, kopec Spálava (663 m n. m.), pod nímž se nachází stejnojmenná obec s další památnou lípou, jejíž stáří se odhaduje přes 500 let. Ze Spálavy pokračujeme přes Velkou Střítež do vesnice Lipka s památnou lípou malolistou (obvod kmene 870 cm), jejíž stáří se odhaduje na 800 let; a odtud do bývalé sklářské obce Horní Bradlo a dál po zelené do přírodní rezervace Polom s torzy mohutných starých stromů, jež tvořila kdysi součást rozsáhlého středověkého "Libečského hvozdu". Z Polomu pokračujeme pod Zuberským vrchem (650 m n. m.) s rozhlednou do obce Zubří se zachovalým celkem lidové architektury, v jejíž blízkosti se nachází stejnojmenná přírodní rezervace, a odtud do městyse Trhová Kamenice spjatém s působením spisovatele Karla Václava Raise.
A. Chittussi, Údolí Chrudimky
Z Trhové Kamenice se vydáme po zelené údolím řeky Chrudimky podél Mlýnského a Zadního rybníka do vesnice Svobodné Hamry. Jde o vesnickou památkovou zónu s unikátním souborem lidové architektury, včetně původního hamru, který e součásti Souboru lidových staveb Vysočina, který se nachází v následující vesnici Veselý kopec. Prohlédneme si zde tento skanzen lidové architektury a budeme pokračovat podél meandrující Chrudimky do Královy Pily. Připomeneme si v této souvislosti obraz Antonína Chittussiho "ˇÚdolí Chrudimky" (1887), s postavou poutníka, v němž malíř jedinečným způsobem vyjádřil vlhkou atmosféru svěží zelené letní krajiny po dešti s oparem, vznášejícím se nad lesy.
Veselý Kopec, skanzen lidové architektury
Den ukončíme buďto přenocováním u rybníka u Lesa Na Dolíku anebo budeme pokračovat po zelené dál přes Vítanov (kde v letech 1904-1922 působil Chittussiho následovník malíř František Kaván) do Hlinska, kde eventuálně přenocujeme v turistické ubytovně.
3. den: středa 23. července (20 km): Brzo ráno vyrazíme buďto z Hlinska po modré značce do Hamrů a odtud do obce Lány a z ní pak dál po zelené do Kameniček, v jejichž blízkosti navštívíme Vojtěchův kopec (674 m n. m.) s širokou kruhovou vyhlídkou a proslulý Volákův kopec, který je bezprostředně spjat s působením malíře Antonína Slavíčka. Navštívíme zde také místní Galerii Antonína Slavíčka.
A. Slavíček, U nás v Kameničkách
K tvůrčímu pobytu v Kameničkách inspiroval tohoto malíře svým dílem spisovatel K. V. Rais. Slavíček zde souvisle pobýval a tvořil v letech 1903-1907. Zaujal ho tvrdý autentický život místních chudých lidí, hluboce spjatý s osudem zdejší krajiny, který rezonoval se Slavíčkovým vlastním tvůrčím étosem. Umělec ve svých obrazech vyzvedl prostou, strohou krásu venkovské krajiny a velikost i krásu údělu venkovských lidí. V monumentálních malbách jako je "U nás v Kameničkách" dospěl k velkorysému symbolickému zobecnění tohoto motivu jako "cesty života". V drobných skicách ze závěru této své tvůrčí etapy pak Slavíček dosáhl pozoruhodné výtvarné zkratky i uvolnění malířského rukopisu, které mají již veskrze moderní charakter.
A. Slavíček, Kameničky
Z Kameniček se odpoledne vrátíme po alternativní cestě (po zelené) zpět do Hlinska a odtud večer vlakem přes Pardubice zpátky do Prahy.
INFORMACE: Program - pokud nám to vyjde, pokusíme se poslední den putování v Městském muzeu a galerii v Hlinsku shlédnout výstavu německého malíře Maxmiliána Haushofera (21. 6. - 7. 9.) a jeho žáků. Maxmilián Haushofera (1811-1866) byl profesorem krajinářství na AVU v Praze a jeho žáky byli například Julius Mařák a Adolf Kosárek. Ubytování - nikde dopředu nezajišťujeme. Pokud to jde, spíme venku pod širákem. Chcete-li si však zajistit ubytování v ubytovně nebo v soukromí - první den u Sečské přehrady a druhý den ve Svobodných Hamrech či v Hlinsku -, zajistěte si ho, prosím, dopředu sami. Nejlevnější ubytování v Hlinsku je v Chalupě na Betlémě (za 250,-Kč) - Eliška Březinová (608 566 002). Další informace vám poskytne Turistické informační centru v Hlinsku. Spojení vlakem: Praha – Ronov nad Doubravou / pondělí 21. července: odjezd z Prahy hl. nádr.: 8:00 příjezd do Čáslavi: 9:06, odj. 9:14 příjezd do Ronova nad Doubravou: 9:38 Hlinsko - Praha / středa 23. července: odjezd z Hlinska: 18:58 příjezd do Pardubic: 20:13, odj.: 20:18 příjezd do Prahy hl. nádr.: 21:21 PILGRIM, o.s. - kontakt a další informace: Jiří Zemánek, email:
[email protected] , mobil: 777 117 466 Tomáš Hrůza, email:
[email protected], mobil: 775 052 607
„Věřím, že hodně dobra by vzešlo ze změny postoje, kdyby se turisté opět stali poutníky.“ Rupert SHELDRAKE
