2011 Autoři ilustrace jsou Josef Dolejš a Tomáš Procházka (13 let) ze ZŠ Ronov nad Doubravou

ězný obrázek v Vít ýt

hraní cyklo Re tu

soutěže z proj ek rné a v

Dolejš ou Josef let) strace js 3 Autoři ilu áš Procházka (1bravou a Tom nov nad Dou ze ZŠ Ro

MA G A Z Í N A S EKOL

přílohy Ecobat, ekolamp a Smočr

1/2011

In

Indium je snadno tavitelný kov bílé barvy. Objeven byl roku 1863 Ferdinandem Reichem a Hieronymem T. Richterem ve spektru zbytků po zpracování zinkové rudy sfaleritu. Jeho název vychází z modrého zbarvení spektrální čáry připomínající organické barvivo indigo. Indium je v zemské kůře velmi vzácným prvkem a v přírodě se vyskytuje pouze ve formě sloučenin. Proto jeho cena na trhu stále stoupá, v současnosti se pohybuje kolem 700 eur za kilogram. V červnu 2010 zveřejnila expertní skupina vedená Evropskou komisí 14 surovin, jejichž dostupnost považuje za kritickou. Indium je mezi ně zahrnuto. Díky využívání india v nových technologiích jeho spotřeba stále roste. Zatímco v roce 2006 šlo z roční těžby 581 tun na technologie 234 tun, v roce 2030 se očekává poptávka 1911 tun. Dříve se indium používalo zejména k ochraně ložisek např. leteckých motorů proti opotřebování a korozi, dnes se jím pokrývají povrchy, aby vytvořily kvalitní zrcadlovou plochu. Jeho slitiny jsou důležitým materiálem při výrobě například polovodičových prvků, kapalných krystalů (LCD) a diod emitujících světlo (LED). Recyklací tohoto prvku se uchovají jeho skromná ložiska i pro příští generace.

EDITORIAL

OBSAH

Vážení čtenáři, jaro definitivně zvítězilo nad dlouhou zimou a my se můžeme konečně těšit ze slunečných teplých dnů. Řada z nás už vyrazila na výlet, ať do přírody, nebo do města. Určitě jste si někteří při procházce všimli, že

8

Téma: Recyklace



plochých obrazovek

S rozvojem nových technologií v elektronice vznikají i nové oblasti recyklace vysloužilých

separační stání ve městech rozšířily neznámé kontejnery.

elektrozařízení. Ploché obrazovky jsou jednou

Ano, novou barvou ve třídění se stala červená, která

z nich.

je vyhrazena pro sběr vysloužilých elektrospotřebičů a baterií. Kontejnerů se letos po celé České republice objeví na 1500 kusů. Věřím, že se stanou běžnou součástí našich životů stejně tak, jak se jí již dříve staly nádoby

16



na papír, sklo, plasty či nápojové kartony.

 SEKOL info: A Rekapitulace krajských kampaní v roce 2010

Znáte to, zasekne nebo vybije se vám mobilní telefon

Rok 2010 přinesl v oblasti zpětného odběru

zrovna ve chvíli, kdy ho nejvíce potřebujete, a máte chuť

elektrozařízení mnoho nového.

s ním v rozčílení hodit co nejdál. Představte si, že za tento počin budete již brzy dokonce odměněni! Zahoď mobil je totiž název nového soutěžního klání s podtitulem Mistrovství ČR v hodu mobilem. Pokud rádi zkoušíte netradiční věci, potom neváhejte zavítat na náměstí

24

Příloha SMOČR

partnerského města a akce se zúčastnit! Harmonogram

Svaz měst a obcí ČR v tomto roce organizuje

a více informací o projektu se dočtete na straně 5.

pro samosprávy řadu významných akcí.

Jsem jednou z mála těch, kteří mají doma dosud televizi s CRT obrazovkou. Ne snad, že bych plochým obrazovkám

Nejvýznamnější z nich je květnový XII. sněm svazu.

nefandila, ale stále mám pocit, že mi ta klasická ještě dostatečně slouží. Ve zpětném odběru elektrozařízení se televizory s LCD či plazmovými obrazovkami začínají objevovat pomalu. Zajímá vás, jaké je jejich složení a jaké látky nebezpečné pro životní prostředí obsahují? Jsme připraveni na jejich zpracování? Máte dvě možnosti, jak to zjistit. Buď navštívíte počátkem května konferenci Zpětný odběr, kterou ASEKOL pořádá již potřetí a kde bude celý jeden blok věnován právě problematice recyklace plochých obrazovek, nebo si přečtěte článek na straně 8. Věřím, že se dozvíte mnoho zajímavého.

26

Příloha Ecobat

Ohlížíme se za rokem 2010, kdy společnost ECOBAT poprvé fungovala jako oficiální provozovatel kolektivního systému řídící se povinnostmi, které mu ukládá zákon o odpadech.

28

Příloha Ekolamp

Bilancujeme po roce 2010, který nebyl Přeji vám krásné léto plné nezapomenutelných zážitků.

z ekonomického hlediska nejpříznivější, a vyhlížíme do roku příštího. Vše nasvědčuje tomu, že po stagnaci můžeme očekávat další

RNDr. Eva Zvěřinová

růst.

Zpětný odběr, magazín společnosti ASEKOL, číslo 1/11 vyšlo 29. 4. 2011 v Praze, vychází 3× ročně, evidenční číslo MK ČR E 17603, Vydavatel: ASEKOL, s. r. o., IČ: 27373231, Dobrušská 1, 147 00 Praha 4, Šéfredaktorka: RNDr. Eva Zvěřinová, Redakční rada: Mgr. Jan Vrba, RNDr. Eva Zvěřinová, Hana Ansorgová, Náměty a dotazy: [email protected], tel.: 261 303 251, 261 303 254, Produkce a výroba: Boomerang Publishing, s. r. o., Nad Kazankou 37, 171 00 Praha 7, www.bpublishing.cz. Údaje jsou platné ke dni uzávěrky. Změny uvedených údajů nebo tiskové chyby jsou vyhrazeny.

ZPRÁVY / NOVINKY

Své zkušenosti jsme prezentovali v zahraničí

Závěr roku 2010 byl pro zástupce firmy ASEKOL plný zahraničních cest. Účast jednatele společnosti Mgr. Jana Vrby a  dalších vedoucích pracovníků na  odborných kongresech a  konferencích v  zahraničí byla přínosná

z hlediska výměny zkušeností i navazování kontaktů se zahraničními partnery. Jedním z  nejvýznamnějších zahraničních vystoupení byla přednáška Jana Vrby na  pravidelné konferenci WEEE Fora v  Curychu, kde se zaměřil na LCA analýzu zpětného odběru televizí a monitorů. Vzhledem k tomu, že takto podrobná studie byla v zemích EU prováděna vůbec poprvé, vzbudila přednáška značný zájem a podrobnější informace si v  písemné podobě vyžádalo mnoho účastníků konference, včetně pracovníků Generálního ředitelství Evropské komise. Další zahraniční cesta jednatele ASEKOLu mířila na Kanárské ostrovy, kam přijel na pozvání španělských kolektivních systémů. Na konferenci v Santa Cruz de Tenerife popisoval španělským zpracovatelům a  recyklátorům elektroodpadu technický standard WEEELABEX.

Na  workshop pro pracovníky rumunské inspekce životního prostředí byl Jan Vrba pozván společně s  ředitelem oddělení dopravy a  zpracování  společnosti  ASEKOL Václavem Doudou. Přednášky se zúčastnilo asi 100 pracovníků inspekce, kteří živě diskutovali o zkušenostech se zpětným odběrem v ČR. V neposlední řadě je třeba zmínit účast Jana Vrby na semináři pro pracovníky Ministerstva životního prostředí Bosny a  Hercegoviny. Seminář uspořádalo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR v rámci svého projektu Aid for Trade, jehož cílem je předávání zkušeností a know-how se zakládáním kolektivních systémů v  ČR a  s  budováním systémů zpětného odběru.

Sbírej toner: ekologický projekt se sociálním rozměrem

V pořadí již třetí ročník ekologicky i charitativně zaměřeného projektu Sbírej toner úspěšně pokračuje. Sběr

použitých tonerových kazet určených k renovaci má kromě jasného ekologického rozměru také zajistit peníze ústavům pro mentálně postižené. Patrnerem projektu se stala společnost ASEKOL. Ročně se na  skládkách v  České republice objeví kolem 3400 tun tonerových a inkoustových kazet. O snižování tohoto čísla a zpeněžení použitého materiálu se v předchozích ročnících projektu Sbírej toner zasloužily firmy a veřejné instituce ze všech krajů. Za rok 2010 se v rámci akce podařilo získat a přerozdělit nezanedbatelnou částku 411 274 Kč. Hlavním organizátorem sběru je společnost OTTO Office, která ve spolupráci se společností ASEKOL a dalšími partnery distribuuje zájemcům sběrné boxy na použité tonery. Ve chvíli, kdy jsou tyto boxy naplněny, přijedou si je organizátoři projektu zdarma vyzvednout. Kromě ekologického užitku tak akce přispívá svým účastníkům i ekonomicky – organizací sběru jinak problematicky od-

4

ZPĚTNÝ ODBĚR

1/2011

stranitelných tonerových kazet. Každý přihlášený získá kromě jiného i dárkový poukaz na nákup kancelářského zboží od společnosti OTTO Office v hodnotě 250 Kč. Přidaná hodnota projektu má také sociální rozměr. „Projekt je nejen ekologický, ale současně nám pomůže získat prostředky pro poskytovatele sociálních služeb. V současnosti je v tomto odvětví peněz málo, takže jakýkoliv podobný projekt je vítán,“ uvedla vedoucí Denního stacionáře Slunečnice Eva Holečková. Peníze získané za vybrané tonery tedy rozhodně nepřijdou vniveč. Všechny organizace, které se rozhodnou zapojit, získají razítko Sbírej toner, které mohou umístit na své webové stránky, a kromě prezentace vlastní ekologické šetrnosti tak šířit povědomí o projektu dál.

Zahoď mobil – netradiční klání v netradiční disciplíně

Mobilní telefon má dnes už doslova každý. Každý asi také už v životě zažil chvíli, kdy by ho nejradši doslova a do písmene zahodil někam daleko. Pokud patříte do této skupiny, máte se na co těšit. Na jaře a na podzim

Krátce Tuny uvedených baterií Poprvé v  roce 2010 vykazovali klienti společnosti ASEKOL zabudované i  volně prodejné baterie a  akumulátory. Primárních (monočlánků) či sekundárních (akumulátorů) baterií zabudovaných nebo přiložených v elektrozařízeních bylo uvedeno na trh 133 647 kg, volně prodejných 42 245 kg. Knoflíkových baterií bylo uvedeno 1  471  611 ks, z  toho 116  512 ks prodávaných samostatně.

letošního roku bude ve vybraných městech probíhat akce Zahoď mobil. „Primárním cílem akce Zahoď mobil není jen nalézt rekordmana v  hodu do  dálky, ale spíše zábavnou formou upozornit na  nutnost zpětného odběru a  recyklace elektrozařízení. V  tomto konkrétním případě především mobilních telefonů,“ říká Jitka Šimková z pořádající společnosti ASEKOL. Mistrovství bude probíhat ve dvou cyklech: jarním a podzimním. Postupně se na  náměstích 12 krajských měst a v Mladé Boleslavi odehraje celodenní zábav-

goriích po  celý den, se návštěvníci mohou těšit na  doprovodné disciplíny typu vzpírání elektrospotřebičů, hod mobilem na cíl, pozorování slunce a hvězd hvězdářskými dalekohledy či skákání v pytlích. Celým dnem budou provázet sportovní moderátoři Vojtěch Bernatský a  Petr Svěcený, kteří budou nejen komentovat dění na sportovišti, ale také zhodnotí různá dětská vystoupení, která se na pódiu odehrají. K večeru přijde na řadu vyhlášení výsledků soutěží a zlatý hřeb večera – koncert skupiny Kryštof, po němž bude následovat autogramiáda. Jak se hází mobilem? „Při házení mobilem bude přístroj zabalen do  speciálního obalu, aby bylo zabráněno jeho roztříštění. Přijít hodit si může kdokoli, máme tam dokonce disciplínu házení z kolečkového křesla, takže si lidé mohou poměřit síly i s handicapovanými spoluobčany,“ vysvětluje Šimková. Za  vítězství v  jednotlivých kategoriích obdrží účastníci hodnotné ceny od  společnosti Samsung. Informace o  průběhu celé akce společně s výsledky jednotlivých soutěží budou k dispozici na www.zahodmobil.cz a také na Facebooku, kde bude vytvořena speciální aplikace pro on-line házení. Zároveň tam mohou příznivci hodnotit nejzajímavější freestylová videa, jejichž vítěz bude vyhlášen po skončení roadshow.

ný program. Na konci roku bude vyhlášen absolutní vítěz, a pokud bude mít akce takový úspěch, jaký se předpokládá, bude se v Praze v roce 2012 konat závěrečné klání, ze kterého vzejde skutečný mistr České republiky. První část Tour Průběh akce den datum město „Od 9.00 hodin bude probíhat primár- Út 17. 5. Liberec ně program pro školky a  školy. OdpoČt 19. 5. České Budějovice lední program bude zaměřen spíše 31. 5. Ústí n. Labem na veřejnost a rodiny s dětmi. Všechny Út aktivity budou propojeny osvětou, důrazem na ekologické chování a nutnost třídění a recyklace,“ popisuje harmonogram akcí Šimková. Kromě obligátního házení mobilů do  dálky, které bude probíhat průřezově v  několika kate-

Roční zpráva podána Společnost ASEKOL podala za  všechny výrobce zapojené v systému zpětného odběru v souladu s vyhláškou č. 352/2005 Roční zprávu o plnění povinností zpětného odběru elektrozařízení a odděleného sběru elektroodpadu za  rok 2010. Splnila tak svou povinnost v dané lhůtě.

Sběrných nádob přibývá ASEKOL pokračuje ve  vybavování sběrných dvorů prostředky určenými pro sběr elektrozařízení. Zapojené dvory obdržely ke  konci ledna celkem 1569 klecových kontejnerů a  350 kusů speciálních přístřešků, tzv. E-domků. Do konce června bude takto rozmístěno 600 přístřešků. Města České republiky se dále plní červenými stacionárními kontejnery určenými ke sběru drobných elektrozařízení. Aktuálně je možné jich využít na téměř 700 místech, od července je najdeme na téměř 1 500 místech celé ČR. Na  nákup uvedených sběrných kontejnerů získal ASEKOL finanční podporu z  Operačního programu životní prostředí.

Muzeum spotřebičů odcestovalo do Plzně Na začátku března 2011 byla otevřena výstava Muzeum spotřebičů v  prostorách plzeňského Techmania Science Center. Výstavu svými příspěvky podpořili herci Jan Rosák, Valerie Zawadská, Jiří Lábus, Dana Batulková a  Petr Vacek. Jejich vyprávění o oblíbených spotřebičích návštěvníci najdou na zadní stěně jednoho z panelů.

místo náměstí Dr. E. Beneše Sokolský ostrov Mírové náměstí

St

1. 6.

Karlovy Vary

Koupaliště Rolava

St

8. 6.

Hradec Králové

Ulrichovo náměstí

Čt

9. 6.

Pardubice

ČEZ aréna

St

15. 6.

Mladá Boleslav

Staroměstské náměstí

Čt

16. 6.

Plzeň

náměstí Republiky

Školy soutěžily ve sběru mobilů Do sběrové soutěže Věnuj mobil a vyhraj výlet pro svou třídu se v rámci projektu Recyklohraní aktivně zapojilo 451 mateřských, základních a středních škol. Jejich žáci celkem nasbírali 41 609 vyřazených mobilních telefonů. Ty funkční budou v brzké době věnovány dětem v dětských domovech. Ostatní předá ASEKOL k recyklaci. Více o výsledcích soutěže se dočtete na straně 14.

5

NOVINKY / ZPRÁVY

ASEKOL upravuje sazebník příspěvků obcím Klíčovou náplní činnosti společnosti ASEKOL je zpětný odběr a  oddělený sběr použitých elektrospotřebičů. Páteří systému jsou sběrné dvory a mobilní svozy, na jejichž provoz městům a obcím ASEKOL přispívá na základě uzavřených smluv o zajištění zpětného odběru. Od července roku 2011 se výše těchto příspěvků změní. U mobilních svozů dojde navíc k organizačním změnám.

Změny v zajištění zpětného odběru prostřednictvím mobilních svozů Zatímco příspěvky na sběrné dvory budou i nadále směřovat přímo k obcím, u smluv o zajištění zpětného odběru prostřednictvím mobilních svozů dojde

ke změně. Ačkoliv tyto smlouvy bude ASEKOL i nadále uzavírat s obcemi, platby budou nově vypláceny přímo dopravcům elektrozařízení, kteří zajistí jejich přepravu z obcí do svých skladů. Dopravci obdrží příspěvky za každou sebranou televizi či počítačový monitor nebo 1 kg ostatních elektrozařízení. Televize a počítačové monitory budou i nadále označovány čárovými kódy sloužícími k identifikaci. Ostatní elektrozařízení uloží dopravce do klecového kontejneru, jímž bude vybaven. Skladba a výše příspěvků pro dopravce bude stejná jako v případě obcí na provoz sběrných dvorů. Převoz elektrozařízení z mobilních svozů od dopravce ke zpracovateli bezplatně zajistí společnost ASEKOL. A jaké změny lze očekávat v rámci nového sazebníku?

Platby za zajištění zpětného odběru prostřednictvím sběrných dvorů

Platby za zajištění zpětného odběru prostřednictvím mobilních svozů

Úprava bude v praxi pro obce znamenat navýšení vyplácených příspěvků, ovšem při změně jejich struktury. Sazby byly změněny tak, aby byl podpořen sběr drobných elektrozařízení a televizorů a počítačových monitorů s plochou obrazovkou, nicméně aby také příspěvky na sběr televizorů a monitorů s obrazovkou CRT zůstaly i nadále motivující.

Paušál pro obce 5000 Kč/rok

Paušál pro dopravce pro sběrné dvory, na které mají přístup poslední prodejci elektrozařízení

Platba za sebrané TV/počítačové monitory s technologií CRT 2 Kč/ks

základní platba

1 Kč/ks

platba za pomoc při nakládce

Platba za sebrané TV/počítačové monitory s technologií LCD, plazma (ploché) 9 Kč/ks

základní platba

1 Kč/ks

platba za pomoc při nakládce

Platba za sebraná ostatní elektrozařízení 1,75 Kč/kg

základní platba

2,20 Kč/kg

variabilní složka – vyhlašuje se na aktuální čtvrtletí a její výše závisí na ceně komodit

Roční bonus/malus za skladbu elektrozařízení, který má vliv na výši základní platby (jak u TV a počítačových monitorů, tak u ostatních elektrozařízení)*

5000 Kč/rok Platba za sebrané TV/počítačové monitory s technologií CRT 2 Kč/ks

základní platba

1 Kč/ks

platba za pomoc při nakládce

Platba za sebrané TV/počítačové monitory s technologií LCD, plazma (ploché) 9 Kč/ks

základní platba

1 Kč/ks

platba za pomoc při nakládce

Platba za sebraná ostatní elektrozařízení 1,75 Kč/kg

základní platba

2,20 Kč/kg

variabilní složka – vyhlašuje se na aktuální čtvrtletí a její výše závisí na ceně komodit

Roční bonus/malus za skladbu elektrozařízení, který má vliv na výši základní platby (jak u TV a počítačových monitorů, tak u ostatních elektrozařízení)*

–15 %

pokud bude ostatních elektrozařízení méně než 20 hmotnostních % z celkového odevzdaného množství elektrozařízení v daném roce

–15 %

pokud bude ostatních elektrozařízení méně než 20 hmotnostních % z celkového odevzdaného množství elektrozařízení v daném roce

+15 %

pokud bude ostatních elektrozařízení více než 30 hmotnostních % z celkového odevzdaného množství elektrozařízení v daném roce

+15 %

pokud bude ostatních elektrozařízení více než 30 hmotnostních % z celkového odevzdaného množství elektrozařízení v daném roce

*Bonus/malus bude zohledněn ve 4. čtvrtletí daného roku.

6

ZPĚTNÝ ODBĚR

1/2011

*Bonus/malus bude zohledněn ve 4. čtvrtletí daného roku. Odměna se nově vyplácí čtvrtletně.

legendA / text: lucie kettnerová / FOTO: archiv asekol

Televizor, u kterého se scházely celé vesnice Vývoj televize není prací jednoho člověka. Muselo se sejít mnoho činitelů, aby jejich kombinací mohl spatřit světlo světa tak složitý vynález. Pro vývoj televize byly nezbytné například zkušenosti s telegrafií, rádiovým vysíláním či fotografií.

První pokusy přenášet obraz na  dálku se začaly provádět ve 40. letech 19. století. Šlo však o přenášení jediného nehybného obrázku kopírovacími telegrafy. V roce 1884 si dal polský inženýr P. Nipkow patentovat své zařízení k  rozkladu obrazu na světelné body a k jejich opětnému složení. Používal pro to dva kotouče s otvory uspořádanými ve spirále, z nichž jeden byl ve vysílači, druhý v přijímači. Podmínkou bylo, aby se otáčely přesně stejně rychle. Jenže tento obraz byl nezřetelný, velmi malý a měl mnoho technických nedostatků. Přesto bývá považován za  základ takzvané „mechanické televize“. Televize po drátě Nipkowovy kotouče se pokusil využít i britský vědec John Baird, který v roce 1925 založil první televizní společnost Television Ltd. a následující rok předvedl Londýnské královské společnosti svůj vynález, který nazval televizor. Bohužel ani jeho přenos obrazu nebyl příliš spolehlivý. Baird se však nevzdal a  ve  svých experimentech pokračoval. Začal spolupracovat s  britskou rozhlasovou společností BBC a díky tomu se mu podařilo v květnu 1927 uskutečnit první přenos třicetiřádkového televizního obrazu po telefonních linkách z Londýna do Glasgow. V roce 1929 proběhly úspěšné pokusy s  přenosem barevných obrázků pomocí televize

Tesla Astra 4206 U-6 Televizor z roku 1959 byl zachráněn před recyklací ve sběrném dvoře v Bělé nad Radbuzou. Přístroj vyrobený v  továrně Tesla Pardubice váží 20 kg, a  rozměry jeho obrazovky jsou 270 × 360 mm. Jedná se o dvanáctikanálový televizní přijímač s  mezinosným odběrem zvuku, obsahuje cívky pro TV kanály 48,5 až 56,5 MHz, 58  až 66 MHz a  174 až 230  MHz, šířka přenosového pásma činí 5 MHz.

na „elektromechanickém“ principu. Zlomovým bodem pro televizní vysílání byl rok 1936. Během něj se uskutečnilo vysílání z  olympiády v  Německu i  první oficiální televizní vysílání označené za veřejné a pravidelné, které bylo spuštěno 2. listopadu v  15.30 hodin v Anglii. Češi se dočkali později První zkušební vysílání z Měšťanské besedy (v pražské Vladislavově ulici) mohli Češi a Slováci sledovat 1. května 1953, pravidelně se začalo vysílat až 25. února 1954, a to jen několik dní v týdnu. Zpočátku televize vysílala pouze tři dny v týdnu (v létě dokonce jen dva dny), v roce 1955 mohli diváci TV sledovat šest dní v týdnu a teprve od 29. prosince 1958 televize své pořady vysílala po celý týden. V těchto průkopnických dobách u nás bylo oproti dnešku televizních přístrojů poskrovnu, třeba jen jeden na celý dům nebo i malou vesnici. Ze sledování televize se tak často stávala společenská událost.

7

Nová oblast recyklace

Mezi elektroodpadem zatím ploché obrazovky zaujímají poměrně skromné místo. Ale vzhledem k tomu, že prodej přístrojů s displeji z tekutých krystalů, případně plazmovými neustále roste, je třeba se touto novou kategorií odpadu zabývat už teď.

TÉMA ČÍSLA / recyklace plochých obrazovek

Budoucnost patří plochým obrazovkám: na jejich zpracování jsme připraveni Klasickým CRT obrazovkám odzvonilo, trh ovládají tzv. ploché displeje. Většinou se jedná o LCD

obrazovky, těch plazmových je pouhých 10 %. V České republice se zpětný odběr plochých obrazovek rozjíždí teprve pomalu, což ovšem není dáno nedisciplinovaností spotřebitelů, ale prostě tím, že zatím neskončila životnost přístrojů. Podle zkušeností ze západní Evropy můžeme předpokládat, že zpětný odběr a recyklace nabere naplno na obrátkách za čtyři až pět let. Naštěstí už jsme na tuto situaci připraveni a nápor nového druhu elektroodpadu nás nepřekvapí.

9

Typy obrazovek CRT (cathode ray tube – katodová trubice) Klasická vakuová obrazovka, kde se obraz vytváří pomocí svazku tří stejných elektronových paprsků. Barevné body (RGB) vznikají po dopadu elektronového paprsku na daný fosforový bod (luminofor).

LCD (liquid crystal display – displej z tekutých krystalů) Zobrazovací princip LCD obrazovek je založen na změně propustnosti tekutých krystalů způsobené elektrickým polem. Displej tedy funguje na natáčení tekutých krystalů, z nichž jsou složeny jednotlivé obrazové buňky.

Plazmy Stínítko plazmové obrazovky je pokryto luminoforem, podobně jako u CRT obrazovek. Luminofor se však nerozzáří dopadem elektronů, ale ultrafialovým světlem. V plazmové obrazovce se používají tři druhy luminoforu – jeden se rozzáří červeně, druhý zeleně a třetí modře.

OLED (organic light-­­ -emitting diode – organická dioda emitující světlo)

Pokud bychom dnes zavítali na  sběrný dvůr a  zamířili k  boxům na  ploché obrazovky, našli bychom jich tu asi sotva pár. Nemůže za  to ani špatná organizace zpětného odběru, ani ledabylý vztah spotřebitelů k  životnímu prostředí. Vysloužilé obrazovky zatím prostě nejsou, tedy alespoň na  českém trhu, neboť životnost těchto technologických novinek ještě neskončila. Svou roli sehrála pravděpodobně i vyšší nastavená cena, která ještě několik let nutila Čechy pečlivě zvažovat, zda při koupi nového spotřebiče sáhnou po plochém displeji, nebo ještě jednou vydrží u klasického CRT televizoru. V současnosti se ale zdá, že na trhu už je jasno – i když CRT obrazovky doznaly řady zlepšení, mezi spotřebiteli zvítězily ploché panely. Dnes se o trh dělí plazmové (10 %) a LCD (90 %) obrazovky, v  budoucnu však do  hry vstoupí ještě minimálně technologie OLED. Velkoplošným plochým obrazovkám kralovaly až donedávna plazmy, které se mohly chlubit obrazem s  vysokým rozlišením. Do  propadliště dějin je však poslala energetická náročnost a  nestabilita barev. Oproti tomu LCD obrazovky dokázaly zaujmout nižší cenou, vysokým jasem i  tím, že netrpí na vypalování obrazu. Plazmy versus LCD Stejně jako se liší použité technologie plochých obrazovek, liší se i jejich složení a následné zpracování. Přední plocha plazmové obrazovky je vyrobena ze dvou skleněných desek vzdálených od  sebe pouze 100 µm. Plocha mezi nimi je vyplněna plynnou směsí dvou netečných plynů, v  nichž dochází k  ionizaci silným elektrickým polem. Zobrazovací plocha je rozčleněna do jednotlivých komůrek, kterým jsou přidruženy základní barvy luminoforu – červená, zelená a  modrá. Za samotným displejem je pak umístěna celá elektronika v  podobě desek tištěných spojů obsahujících drahé kovy aj. Z  dalších materiálů zde najdeme plasty

(kryt) a  kovy (kryt, držáky obrazovky), z nichž hliníku je v plazmě 20–25 %, tzn. 5 kg hliníku na jednu obrazovku. Zobrazovací princip LCD obrazovek je založen na změně propustnosti tekutých krystalů způsobené elektrickým polem. Množství tekutých krystalů je v  displejích na  úrovni cca 1 g na  1 kg vlastního displeje, tj. cca 100 mg na  1 kus běžné televizní obrazovky. Displej tedy tvoří „sendvič“ skleněných desek s  tekutými krystaly. LCD obrazovky mají podle typu, velikosti a výrobce velmi rozdílné obsahy komponent, a to zejména ve složení krytu samotného displeje, který je pro běžné obrazovky zhotoven z plechu na bázi železa, u  přenosných typů bývá kvůli snížení hmotnosti z hliníku nebo z plastů. Podíl světelných zdrojů a elektronických prvků bývá poměrně shodný. Problé-

zovek se používá převážně strojní zpracování, neboť manuální je velmi náročné a  obtížně proveditelné,“ říká Lubomír Štolc, ředitel divize technického zabezpečení společnosti AQUATEST, a.s., a doplňuje: „Proto naše nová linka umožňuje oba způsoby zpracování a máme přesně definováno, kdy je který způsob vhodnější použít. Použití může ovlivňovat nejen druh elektrospotřebiče, ale také vývoj trhu s výslednými komoditami.“ Pokud demontáž probíhá ručně, je potřeba prioritně odstranit nebezpečné zářivky s obsahem rtuti, které potom putují jako nebezpečný odpad ke speciálním zpracovatelům. Z  tohoto důvodu musí být pracoviště vybaveno aktivním odsáváním, aby se při případné neopatrné manipulaci se zářivkou, která má průměr cca pouhé 3 milimetry, pracovník nenadýchal

V současnosti se zdá, že na trhu je jasno – i když CRT obrazovky doznaly řady zlepšení, ploché panely zvítězily. movou součástí starších LCD obrazovek jsou osvětlovací zářivky, které obsahují toxickou rtuť. To je ale do  budoucna vyřešeno, neboť zářivky jsou postupně nahrazovány LED diodami. Cílem je, aby se rtuť neuvolnila do ovzduší. Je tedy žádoucí, aby zpětný odběr a  doprava LCD obrazovek probíhaly v  odděleném toku stranou ostatního elektrozařízení. Tím se eliminuje riziko rozbití displejů, jež může vést i k poškození zářivek podsvícení. Ručně, nebo strojově? Každé má své pro a proti Když ploché obrazovky doputují ze sběrných dvorů ke zpracovateli, je vhodné je s ohledem na vyšší výtěžnost zpracování roztřídit na plazmy a LCD. „Druh demontáže je dán mnoha okolnostmi. Zpracovatel provozující chráněnou dílnu využije spíše ruční demontáž, stejně tak ten, ke  komu se dostane LCD monitor jen výjimečně. Naopak u plazmových obra-

jedovatých výparů. Vzdušina z  odprašovací komory je pak vedena k samostatnému filtru s aktivním uhlím, který dokáže škodliviny pohltit. Následně se vyjmou díly s obsahem drahých a barevných kovů. Zbytek přístroje je pak možné zpracovat strojově nebo pokračovat v ruční demontáži a rozebrat jej na komponenty – plasty, různé druhy kovů, sklo aj. Rozdrtit až na prach Druhou možností je zpracovat obrazovky formou drcení. K tomu jsou určeny speciální drtiče, které drtí obrazovky s výrazně selektivním efektem. „To znamená, že snadno drtitelné podíly, jako sklo a keramika, jsou drceny na  drobné částečky, kovové součástky a plasty se drtí na takovou velikost, aby je bylo možné dále získávat magnetickou, elektrodynamickou nebo pneumatickou fluidní separací,“ vysvětluje Lubomír Štolc. Uvolněný skelný prach, luminofor a rtuť jsou průběžně

Displeje využívají technologii organických elektroluminiscenčních diod, které po zavedení elektrického proudu vyzařují světlo. Panely pracující s OLED technologií nepotřebují žádné podsvícení jako LCD obrazovky.

10

Zpracují elektroodpad a zajistí i další využití materiálů Firma AQUATEST, a.s., vyvinula za podpory Ministerstva průmyslu a obchodu v ČR modulovou linku na recyklaci LCD a plazmových obrazovek. Specializovaná provozovna se nachází v průmyslovém areálu Kovohutí v Mníšku pod Brdy a je schopna zpracovat 250 kg materiálu za hodinu (400 t/rok). V tuto chvíli je v České republice jedinou linkou na zpracování plochých obrazovek. Koncipována je jako modulový systém jednotlivých technologických uzlů, který je možné operativně měnit podle zpracovávaného typu obrazovky. Přítomnost nebezpečných látek je řešena tak, že jsou zachycovány v hmotnostně malém podílu prachových výstupů a případné těkavé složky se zachycují ve filtrech s aktivním uhlím. Jejich likvidace se řeší samostatně jako odpad kategorie N, tedy nebezpečný odpad.

ZPĚTNÝ ODBĚR

1/2011

TÉMA ČÍSLA / recyklace plochých obrazovek / text: lucie kettnerová a Martin Fišer / FOTO: istock, profimedia, merck

Jak funguje LCD

nepolarizované bílé světlo

Víte, že... ... u stolního plochého

polarizátor skleněný substrát TFT*

monitoru se uvádí životnost přibližně 6,5 roku?

ITO fólie orientační fólie tekuté krystaly

... u notebooku se uvádí životnost displeje přibližně 3 až

orientační fólie barevný filtr

ITO fólie skleněný substrát polarizátor

5 let?

... průměrná kariéra jednoho LCD monitoru je až 3,6krát vyšší než u CRT monitoru?

* TFT (Thin Film Tranzistor) – tenkovrstvé tranzistory zachycovány ve speciálních filtrech a následně ve filtrech s aktivním uhlím. Rozdrcená směs pak putuje na  magnetický separátor s  vysoce účinným magnetem, který dokáže odstranit i  slabě magnetické podíly. Vibrační třídič rozdělí drť na frakci větší než 6 mm a podíly menší. Hrubá frakce se pomocí elektrodynamického separátoru rozdělí na  barevné kovy a plasty. Jemná frakce se fy-

zikálně-mechanickou metodou roztřídí na vyčištěnou směsnou sklovinu, plasty a prach. Při mechanickém zpracování je únik nebezpečných látek do ovzduší eliminován průběžným odsáváním. Kolem některých materiálů jsou stále nejasnosti „V  LCD obrazovkách najdeme ještě dvě složky, jež vyžadují obezřetnější zachá-

Kam putují separované materiály Materiál

Plazma % hmotnosti

LCD % hmotnosti

Využití

železné kovy

28,1

22,7

až 98 % železa putuje do hutí

hliníková drť

26,8

22,5

až 97 % hliníku putuje do hutí

směsné sklo

28,0

21,6

alternativně se využívá pro pěněné sklo, zásypy aj.

směsné plasty

11,3

27,0

alternativní palivo

elektronické prvky

2,8

2,1

recyklace prvků Au, Ag, Pd, Cu, Sn a Pb

kabely

0,6

–

recyklace měděných vodičů

–

1,6

samostatné zpracování

prach – odpad

2,4

2,5

zpracován jako nebezpečný odpad

Celkem

100

100

osvětlovací zářivky

zení,“ upozorňuje Martin Fišer z  oddělení dopravy a  zpracování společnosti ASEKOL. Tou první jsou tekuté krystaly. Největší světový výrobce krystalů, společnost Merck, provedla podrobné testy možné toxicity krystalů a  ty podle nich nejsou nijak nebezpečné. Přesto stále zůstávají otazníky, zda jejich použití nemůže mít z dlouhodobého hlediska nějaký negativní vliv na lidské zdraví či životní prostředí. „Prozatím není vyřešena ani recyklace krystalů, neboť se v displejích vyskytují ve směsi až několika desítek typů a jejich roztřídění zpět na jednotlivé typy by bylo velice náročné, a tudíž ekonomicky neefektivní. Zatím tedy tekuté krystaly během strojního zpracování vyřazených LCD v podstatě mizí nebo končí spolu s  plastovými, resp. skleněnými deskami ve spalovnách komunálního odpadu, protože pro ně není jiné využití,“ konstatuje Martin Fišer. Dalším zatím ne zcela vyřešeným tématem je přírodní prvek indium, jehož oxidy se přidávají na fólie skel, kde vytvářejí zrcadlovou plochu. V  15" displeji se nachází asi 0,5 gramu india, tedy minimální množství. O toxicitě india jsou dostupné pouze omezené informace. I když otravy indiem se prakticky nevyskytují, podle americké studie může mít potenciálně negativní účinky na játra, srdce a ledviny. Ani přísné evropské standardy ale nenařizují speciální zacházení s  tímto materiálem.

11

TÉMA ČÍSLA / recyklace plochých obrazovek očima odborníků

Sběr LCD displejů může způsobit výpary rtuti Výsledky tohoto výzkumu budou použity při tvorbě standardu pro sběr, dopravu, zpracování a materiálové využití LCD obrazovek. Podobné standardy EERA vytvořila pro recyklaci chladicích a mrazicích zařízení obsahujících plyny poškozující ozonovou vrstvu.

Norbert ZonnevelD / Nico Krukenberg European Electronics Recyclers Association (EERA) Podobně jako energeticky úsporné zářivky, i LCD displeje (tzv. „ploché obrazovky“) obsahují rtuť, která se při sběru a recyklaci může uvolnit do okolí. Evropská asociace recyklátorů elektroniky (European Electronics Recyclers Association – EERA) si toto nebezpečí uvědomuje, a přestože počet displejů, které se stávají odpadem, je zatím velice nízký, chtěla vědět, kolik rtuti se při zpětném odběru může uvolnit. Za účelem dosažení lepších výsledků byl výzkum proveden výzkumným ústavem TNO v recyklačním provozu jedné z členských společností v Nizozemsku.

Nastavení Bylo provedeno několik „nejhorších“ experimentů na základě dosavadních běžných praktik sběru OEEZ (ostatní elektrická a elektronická zařízení). Shromážděné displeje byly shazovány do  kontejneru o  objemu 35 kubických metrů a po dobu 48 až 72 hodin se měřily výpary rtuti, teplota a vlhkost. Po demontáži zařízení bylo spočteno, u kolika LCD došlo k rozbití zářivek podsvícení displeje. Výsledky Zhruba 30  % LCD displejů mělo rozbitou jednu nebo dvě zářivky zajišťující podsvícení. Ukázalo se, že koncentrace rtuti v ovzduší byla největší hodinu až hodinu a půl po rozbití podsvícení displeje. Teprve 16 hodin poté koncentrace rtuti poklesla z 10 µg/m3 na méně než 1 µg/m3. Uvolňování rtuti závisí na teplotě a ventilaci a může trvat dokonce dny nebo měsíce.

REFLATED – od krystalů k pixelům Ian Holmes  Environmental Sustain­ ability KTN

Projekt REFLATED byl založen Britským výborem pro technologickou strategii v roce 2006. Byl výsledkem studie proveditelnosti, jež přinesla následující závěry: „LCD obrazovky coby odpadní elektrická a elektronická zařízení představují nejrychleji rostoucí zdroj odpadu v EU – každých pět let se objem tohoto odpadu zvyšuje o zhruba 16 až 28 procent. I když Směrnice o odpadních elektrických a elektronických zařízeních říká, že displeje z tekutých krystalů větší než 100 cm2 nebo obsahující podsvícení musejí být zpracovávány odděleně, aktuálně neexistuje žádný komerčně udržitelný a ekologický způsob, jak odpadní LCD recyklovat. V současné době je odpad z LCD buď spalován při vysokých teplotách, nebo ukládán na skládkách. Vzhledem k tomu, že tekuté krystaly se podobají kapalině, nemísí se s vodou a dokážou pronikat pokožkou, skladování displejů nebo jejich drcení bez předchozího rozebrání za sebou zanechá kapalný, potenciálně toxický a nerozkládající se materiál. Bylo odhadnuto, kolik LCD displejů bude v budoucnosti v Británii vyřazeno: jedná se zhruba o 9 tun tekutých krystalů, 0,9 tuny india a 8000 tun skla ročně. Průzkum dospěl k závěru, že materiály, které je možné z odpadních LCD ve Velké Británii získat, mají dostatečnou potenciální hodnotu, aby bylo možné podpořit komerční recyklaci.

12

ZPĚTNÝ ODBĚR

Na základě těchto zjištění EERA doporučuje: — v yhnout se nekontrolovanému hromadnému sběru a  skladování LCD displejů ve  velkých kontejnerech; opatrnou manipulací zabránit rozbití podsvícení LCD displeje — recyklovat LCD displeje ve  specializovaných provozech, kde je případný únik rtuti kontrolován takovým způsobem, aby se předešlo potenciálním zdravotním rizikům, zabránilo se úniku rtuti do ovzduší a aby případná kontaminace materiálů vystupujících z procesu neohrozila následnou recyklaci těchto materiálů — vzít v potaz rizika úniku rtuti v každé fázi zpětného odběru, tj. sběru, dopravě, zpracování a materiálovém využití, při nastavování strategií, pravidel a  tvorbě standardů EERA je nezisková organizace, jež zastupuje zájmy 29  hlavních recyklačních společností, které se zabývají zpracováním odpadu elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) v Evropě. Členské společnosti recyklují ročně ± 1 500 000 tun OEEZ ve více než 65 provozech ve 23 zemích Evropy.

Cíle Demontáž podsvícení, Vyjmutí LCD panelu desek tištěných spojů Drcené sklo Odstranění fólií — Návrh účinného ze zařízení a kabelů rozebírání LCD displejů za účelem rychlejší Zářivky Proces získání Proces získání Existující specialistům kovů polymerů procesy demontáže — Poloautomatizované metody pro demontáž Odstranění Odstranění ITO Oplachový Omyté sklo tekutých (indium tin oxide) systém LCD krystalů — Metodické pokyny na recyklaci LCD disProces získání Čisté sklo Proces získání tekutých na recyklaci kovů plejů pro zpracovatele krystalů elektroodpadu — Nastavení procesu pro získání tekutých krystalů, ke zpracování specializovaným firmám za účelem maxiindia a skla z LCD mální výtěžnosti. — Opětovné použití získaných materiálů — Vývoj nových aplikací pro získané materiály. Výsledek Pro některé z takto získaných materiálů stále neexistuje Koncept trh. Sice mají teoretickou hodnou, nicméně dokud pro Dvoufázový proces pro získání cenných materiálů z LCD ně nevznikne trh, bude proces získávání těchto materiápanelů. V  první fázi by tento projekt bylo možné relů zatížen náklady. Získané tekuté krystaly obsahují řadu alizovat stávajícími zpracovateli odpadu elektrických sloučenin, které mohou najít využití v aplikacích s nízkýa  elektronických zařízení, přičemž by byly vytvářeny mi nároky, anebo bude zapotřebí jejich zušlechtění k vymezisklady cenných materiálů a ty by pak byly odesíláprodukování sloučenin žádaných průmyslem tekutých ny ke zpracování specializovaným firmám. LCD panel je krystalů. Univerzita v Yorku nadále pokračuje ve svém demontován ze zařízení, další zpracovávané materiály, výzkumu. Sklo z  LCD panelů není možné směrovat například polymery, desky tištěných spojů a  kabely do standardních toků odpadu. Odborníci se snaží zjisjsou již dnes zpracovávány recyklátory elektroodpadu, tit, jak by se takové sklo dalo využít. Získané indium se odborné zpracování však vyžaduje podsvícení displepodle předpokladů bude prodávat za aktuální cenu, poje. Polymerové fólie jsou odstraněny, skleněné panelymerové fólie by rovněž měly mít svou hodnotu v souly drceny. Sklo je zpracováno odstraněním tekutých ladu s trhem. Znepokojující skutečností je nicméně to, krystalů a získáním ITO (indium tin oxide). Výsledkem že ceny india od započetí projektu klesly o 50 procent. tohoto procesu je směs tekutých krystalů, frakce obsawww.innovateuk.org/sustainabilityktn hující kov a čisté sklo. Tyto materiály jsou pak odeslány

1/2011

Životní cyklus tekutých krystalů: přesvědčivý příklad udržitelnosti v odvětví plochých displejů Dr. Werner Becker Merck KGaA, divize výkonových materiálů, tekuté krystaly Elektronické displeje jako LCD jsou klíčovým rozhraním mezi člověkem a  strojem a  podléhají nejrůznějším zákonům a  vyhláškám po celém světě. V Evropě máme směrnici RoHS s podobnými následovníky v dalších zemích, například Koreji, Japonsku, Číně, Tchaj-wanu atd., jež zakazují nebo omezují použití kadmia, olova, rtuti, chromu (VI) a  polybromovaných bifenylů a difenylových éterů. Dalším příkladem je odstavec ve směrnici REACH, který za určitých podmínek klade specifické povinnosti na výrobky obsahující „velice rizikové látky“. Displejů a  dalšího elektronického zařízení se týká i působení dobrovolnických iniciativ v odvětví, jako je například „bezhalogenová strategie“ nebo Uživatelská skupina pro vysoce hutné balení (High Density Packaging User Group, HDPUG), což je asociace výrobců dílů a komponent pro telekomunikační a počítačový průmysl. Nebezpečné chlorované a bromované substance jsou zde v souvisejících produktech omezeny a  je silně podporováno jejich nahrazení bezpečnější alternativou. Společnost Merck významně podporuje tuto iniciativu a vyzývá všechny své klienty, aby tyto zákony a strategie dodržovali.

PRINCIP UDRŽITELNOSTI A ŽIVOTNÍ CYKLUS TEKUTÝCH KRYSTALŮ Slavná „Brundlandtova“ zpráva z  roku 1987 o  budoucím vývoji správně definuje udržitelnost jako „uspokojení potřeb současné generace, aniž by byly ohroženy generace budoucí“. Životní cyklus tekutých krystalů je přesvědčivým příkladem udržitelnosti. Vše začíná již ve fázi výzkumu a vývoje, kdy používání „molekulárního modelování“ snižuje počet praktických zkoušek a tím pádem i objem odpadu materiálu. Navíc se společnost Merck již před více než třiceti lety rozhodla nepoužívat tekuté krystaly, které by byly akutně toxické, mutagenní nebo jinak nebezpečné. Podobně tuto strategii implementovali všichni další výrobci. Tudíž všechny komerčně dostupné tekuté krystaly lze považovat za bezpečné. Při masové výrobě tekutých krystalů ve  společnosti Merck se používá nejnovější technologie, včetně ekologického spalování, zachycování ředidel a  rozpouštědel a  energetických úspor dosažených opti-

malizací produktových toků. Ve  výrobních linkách výrobců LCD jsou zpracovávány velké skleněné desky minimálně o ploše 9 metrů čtverečních, což vede ke snížení objemu skleněného odpadu a optimalizaci výtěžnosti. Výrazně byl redukován i odpad tekutých krystalů, a  to díky jednorázovému plnění a  dalšímu využití nepoužitých krystalů. Ve srovnání s běžnými technologiemi jsou produkty využívající LCD technologie nebo technologie OLED (organické diody) samy o sobě ekologické, spotřebovávají málo energie, jsou lehké, nevyzařují radiaci ani neblikají. Navíc po skončení jejich životního cyklu je v řadě zemí vyžadována recyklace tohoto odpadu. Společnost Merck vyvinula dva recyklační procesy kompatibilní se Směrnicí o odpadních elektrických a elektronických zařízeních, v  nichž se dosahuje téměř 100% úrovně recyklace. Tyto procesy probíhají v  metalurgickém průmyslu a ve spalovnách průmyslového odpadu. Odpadní LCD tak nahrazují jiné materiály, zejména sklo, a částečně přispívají ke generování tepla.

Životní cyklus tekutých krystalů Přispění společnosti Merck Tekuté krystaly – Výzkum a vývoj Molekulární modelování snižuje počet praktických zkoušek, tím pádem snižuje objem chemického odpadu ● Nejsou používány žádné toxické, mutagenní nebo jinak nebezpečné látky ●

VÝROBA TEKUTÝCH KRYSTALŮ Nejnovější výrobní technologie ● Ekologické spalování, recyklace rozpouštědel, zpracování odpadní vody ● Úspora energie optimalizací výrobních toků ●

LCD Výroba

Koncový produkt

Recyklace

Nízká úroveň odpadu ● Zpracování velkých skleněných desek optimalizuje výtěžnost ● Jednorázové plnění a znovupoužití tekutých krystalů snižuje odpad

● Nízká spotřeba energie ● Nízká hmotnost ● Bez radiace a blikání ● Obecně ekologické

Dva procesy recyklace odpadních LCD vyvinuté spol. Merck ● Kompatibilita s OEEZ směrnicí ● Téměř 100% recyklace ● Dostatek průmyslové kapacity

●

●

Obrovský zájem o nový proces pro recyklaci LCD společnosti Stena Snorre Kolseth Stena Metall Group

Technologie LCD, LED a plazma si velice rychle našly místo v evropských domácnostech. Společnost Stena vyvinula a  spustila zcela nový proces pro recyklaci plochých obrazovek v provozu společnosti GRIAG Glasrecycling v  Německu. „Reakce výrobců, úřadů, médií a dalších jsou velice pozitivní,“ říká Snorre Kolseth, manažer výzkumného a  vývojového oddělení společnosti Stena Metall Group. Odhaduje se, že do roku 2015 vzroste potřeba recyklace plochých obrazovek v EU na závratných 750 000 tun ročně. Na trhu chyběly recyklační procesy, které by byly efektivní, ekologické a zároveň snižovaly riziko, že pracovníci rozebírající vyřazené displeje budou vystaveni působení rtuti. „Míra recyklace v  našem novém procesu podstatně převyšuje požadavky, kte-

ré budou stanoveny v novelizované, přísnější Směrnici o odpadních elektrických a elektronických zařízeních – ta přesně stanovuje, kolik z elektronického odpadu vyprodukovaného v Evropě musí být recyklováno. Náš proces nabízí též významný ekologický přínos a  umožňuje nám opustit manuální rozebírání,“ říká Snorre Kolseth. V  uzavřeném procesu jsou separovány čisté frakce železa, plastů, desek tištěných spojů i skla s tekutými krystaly. Uzavřený proces je velice důležitý, a to zejména při práci se rtuťovými zářivkami v LCD obrazovkách. „Rtuťové zářivky se při ručním rozebírání snadno rozbijí, což představuje značné riziko pro ty, kteří demontáž provádějí. Náš uzavřený a  automatizovaný proces takové riziko eliminuje a vystavení působení rtuti je dvacetkrát nižší, než jsou zákonné požadavky,“ říká Snorre Kolseth. Společnost Stena se v posledních letech stala předním evropským recyklátorem elektroniky a  dnes provozuje 28 závodů v 10 zemích. „Se zpracováním elektrického a  elektronického odpadu jsme začali

na  počátku devadesátých let, dlouho před přijetím Směrnice o odpadních elektrických a elektronických zařízeních. Recyklace elektroniky dnes představuje hlavně hledání nových způsobů, jak rychle recyklovat velké objemy elektronického odpadu, vyhovět legislativě a nabídnout jasný přínos pro životní prostředí a zdraví,“ říká Snorre Kolseth a dodává: „Kombinací rozsáhlých a inovativních postupů dokážeme z recyklace vytvořit trvale udržitelné podnikání – z pohledu jak finančního, tak ekologického. Jsme součástí největšího švédského rodinného holdingu. To nám dává silné možnosti posunout se vpřed a  reagovat na  okamžitou změnu v  globální výrobě a  spotřebě elektroniky a hledat nová řešení – tím je právě nový proces recyklace LCD v Německu.“ Elektronický odpad je nejrychleji rostoucí kategorií odpadu v celé EU. Každoročně v odpadu končí přes 9 milionů tun elektroniky. Podle oficiálních údajů z členských států je jen 33 % z tohoto množství zpětně odebráno. „Jinými slovy, čeká nás ještě hodně práce, abychom tento zdroj plně využili. Řešení pro LCD od Steny je dalším krokem tímto směrem.“

13

pro školy / TEXT: Petr Holeček / FOTO: profimedia

Za hromadu mobilů skvělé zážitky Moderní obdoba soutěže škol ve sběru papíru je u konce. Tentokrát ale náklaďáky nefuní pod stohy starých novin. Odvážejí k dalšímu využití vznešenější odpad – vyřazené mobily. Do soutěže Věnuj mobil se zapojilo 452 škol. ASEKOL ve  spolupráci s  projektem Recyklohraní uspořádal pro žáky mateřských, základních a  středních škol zajímavou hru. Hledali doma po šuplících, ptali se příbuzných a známých s jediným cílem – najít starý mobilní telefon a  přinést ho do školy. Co na tom, že nejde zapnout nebo je rozbitý úplně. Zadání bylo jasné. Která škola v prvním pololetí tohoto školního roku nasbírá nejvíc vyřazených přístrojů (v  přepočtu na  jednoho žáka), vyhraje zážitkový víkend podle vlastního výběru. Dětem se rozzářila očka a okamžitě se staly ekologickými sběrači. Sebralo se 41 825 mobilů Soutěž Věnuj mobil a  vyhraj výlet pro svou třídu byla vyhlášena začátkem září a do konce měsíce se do ní přihlásilo přes pět stovek školských zařízení. Na vyhlášení zareagovala téměř každá čtvrtá škola zapojená do projektu Recyklohraní. Akce skončila s  prvním pololetím školního roku a  za  každý mobil,

funkční i  poškozený, získala škola 3 body. Žáci tří nejúspěšnějších škol (viz box) se mohou těšit na zážitkové výlety dle vlastního výběru. „Mobilní svoz nasbíraných mobilů si nakonec objednalo 452 škol, celkem to dělalo téměř 42 tisíc kusů,“ zhodnotila akci během svážení soutěžních mobilů Hana Ansorgová, manažerka oddělení komunikace společnosti ASEKOL. Sběrači si vybírají zážitky Výhru si vítězné školy mohou vybrat do  konce června. Ta na  prvním místě se těší na  zážitkový víkendový pobyt v  Česku pro jednu třídu, druhá na  jednodenní výlet pro zvolenou třídu a  cena za třetí místo znamená návštěvu kina, akvaparku, lanového centra nebo třeba zoo pro jednu třídu. Výsledná čísla bylo zajímavé porovnat statisticky. Každá ze škol na prvních devíti místech z hlediska absolutního počtu odevzdaných přístrojů si objednala odvoz více než 500 mobilů. Prvních dvacet jedna škol jich mělo na skladě více než tři stovky a více než sto kusů se podařilo sesbírat sto deseti školám. Ještě v  poslední

den akce školy objednaly odvoz více než 200 mobilů, poslední objednávka dorazila ze Střední průmyslové školy v Jičíně ve 23.15. V Jirkově sebrali přes čtyři tisíce mobilů Nejvíce mobilů ke svozu měla základní škola v Jirkově na  Chomutovsku – 4137 kusů. Při rovných čtyřech stovkách žáků tak na  jednoho připadá více než deset přístrojů, a to je vážně obdivuhodný výsledek. Ze základní školy v Týnci nad Labem přišlo 957 kusů, což byl druhý nejvyšší absolutní počet. Škola je známá ekologickou výchovou a právě teď pořádá vlastní soutěž ve sběru papíru. Zajímavé je, že v  Týnci nad Labem žije kolem dvou tisíc lidí. Představte si, že každý druhý občan musel dát žákům starý mobil, aby jich škola mohla nasbírat téměř tisícovku. Pozoruhodný je i  výsledek základní školy v Líšnici západně od  Prahy, která se v absolutním počtu odevzdaných mobilů umístila čtvrtá. V obci žije 520 lidí a škola vybrala 746 přístrojů. Každý obyvatel tedy obrazně řečeno odevzdal vysloužilý telefon a někdo dokonce dva. Za velký úspěch je možné považovat i skutečnost, že 96 školám se podařilo sebrat více než jeden mobil na žáka. Děti pomohly hlavně dětem Soutěž na školách měla dvojí účinek – nejenže potěšila samotné sběrače, ale zároveň podpoří i dětské domovy. Zhruba desetina mobilů sebraných v rámci projektu Věnuj mobil bývá funkční a ještě dál slouží například v dětských domovech.

Vítězné školy (podle počtu odevzdaných mobilů na žáka) 1. místo: ZŠ a MŠ Velké Meziříčí (31) 2. místo: ZŠ Líšnice (17,8) 3. místo: Z Š Royal Rengers při středisku Víteček (12,5)

14

ZPĚTNÝ ODBĚR

1/2011

pro školy / text: Petr Holeček / FOTO: Petra Vůjtěchová, david ričL a mIlan Flender

Opravdová škola v přírodě Profesoru Ondřeji Bílému a jeho kolegům z  Gymnázia Karla Čapka v  Dobříši se podařilo získat grant, který jim umožnil pořádat expedice a  přednášky pro studenty. Unikátní projekt představí Mgr.  Bílý na  konferenci Zpětný odběr 2011 v rámci workshopu Environmetální výchova a osvěta ve školách. Biologie v praxi. Nic složitého. Jméno projektu je všeříkající. „Snažíme se, aby učení o přírodě a lásce k ní nebyl jen nudný, teoretický předmět. Propojil jsem své dlouholeté zkušenosti se zájmem studentů a vznikla tahle naše akce,“ říká dvaatřicetiletý sympaťák Ondřej Bílý. Do přírody jezdil odmala, vystudoval pedagogiku, ale učitelem se stát nechtěl. Když však dostal nabídku učit na dobříšském gymnáziu, zkusil to. „Nastoupil jsem a zjistil, že děti mají jen teoretické znalosti o přírodních vědách, v praxi je vůbec nedokážou využít. Tak jsem studenty bral do terénu a prakticky jsme všechno testovali. To trvalo od roku 2005 asi dva roky,“ říká při vzpomínce na svoje začátky, díky kterým se na gymnáziu stal uznávanou osobou. Chtěli peníze A vyšlo to Expedice ale byly příliš finančně náročné jak pro profesory, tak pro rodiče studentů. Požádal tedy ve spolupráci s projektovým manažerem Mgr. Danem Hoškem o grant v rámci Operačního programu vzdělání pro konkurenceschopnost, který hradí Evropský so-

Úspěšný projekt Gymnázium Karla Čapka se snaží projekt rozšířit do dalších škol, protože je úspěšný. Vyšlo najevo, že podobně se biologie a ekologie nikde v Evropě nevyučuje. Dostavily se i úspěchy. Třeba ocenění za mimořádný přínos ke vzdělávání středoškolských studentů v soutěži Dobrá rada nad zlato 2009. Práci profesorů gymnázia navíc chválí přední projektoví manažeři.

Během výjezdů studenti poznají přírodu ze všech představitelných úhlů. Mohou se například osobně seznámit s mlokem, vyzkoušet si, jak se hryže bobrům, nebo se proměnit v geologickou expedici

ciální fond a stát. „Vyšlo to. V lednu 2009 jsme získali něco přes čtyři miliony korun. Nakoupili jsme vybavení jako kamery, foťáky, dalekohledy a elektronické tabule. Hlavně ale máme peníze na  dopravu, ubytování a platy lektorů,“ vysvětluje. Od té doby už uspořádali přes padesát vícedenních akcí, jednodenní nepočítaje. Se studenty se podívali i do Laponska. „Jezdíme na hory, do lesů. Děti se učí poznávat savce, rostliny, houby. Absolvují záchranářské kurzy. Zároveň je ale vedeme i k ekologické výchově. Jednou za půl roku navštíví ekologické centrum, kde se učí, jak ulehčit přírodě a nakládat s odpady. Samozřejmě i s těmi elektrickými,“ dodává s tím, že společně navštívili i tepelnou a vodní elektrárnu. Už vědí, kam s elektrem V  rámci pravidelných týdenních návštěv ekocentra v  Horním Maršově se studenti učí rozeznávat kontejnery na odpad a celý týden třídí to, co produkují. „Základní představu o  tom, že se mají třídit plasty,

sklo nebo papír, studenti mají. S elektroodpadem už je to horší. Sice vědí, že nepatří do koše, ale netuší, kam s  ním. To se dozvědí na  našem ekokurzu. Víc vědomostí mají studenti, kteří vlastní mobil a sledují různé marketingové akce operátorů. Vědí například, že když někam odevzdají mobil, mají různé výhody,“ vysvětluje Ondřej Bílý a dodává, že je odpovědnost studentů v rámci nakládání s odpady nesrovnatelně větší než třeba před deseti lety. Mgr. Ondřej Bílý se v životě i ve své práci řídí mottem: „Člověk by měl žít naplno a chovat se tak, aby se nebál podívat do zrcadla, a když se ohlédne, aby za ním nezůstal pocit marně a zbytečně prožitých let.“

15

asekol info / Text: Lenka Ciznerová / FOTO: archiv asekol

Krajské kampaně 2010 – třídilo se a sbíralo jako o život ASEKOL pořádá krajské kampaně už třetím rokem. V jejich rámci podporuje environmentální vzdělávání a osvětu a přispívá na materiálové vybavení prostředky potřebnými ke sběru elektrozařízení. Náklady systému ASEKOL na environmentální vzdělávání a osvětu v krajích dosáhly v roce 2010 celkové částky přes 6 milionů korun. Na materiálové vybavení sběrných dvorů, přístřešky s klecovými kontejnery a instalaci stacionárních kontejnerů vynaložila společnost téměř 31 milionů korun. Část těchto aktivit byla spolufinancována z podpory Státního fondu životního prostředí. Keramické sluchátko v Olomouckém kraji „V Olomouckém kraji jsme před dvěma lety spustili soutěž O keramické sluchátko. V jejím rámci se vyhlašují obce, které třídí elektroodpady v kraji nejlépe,“ popisuje kampaň regionální manažer Zdeněk Kovářík. Pro vítězné obce jsou připravené peněžní prémie. Každý oceněný dále obdržel ekologický mobilní telefon vyrobený z recyklovaných plastů. Soutěž se vyhlašuje vždy na konci roku a počítá se při ní výtěžnost odevzdaných kg elektrozařízení na jednoho obyvatele. V roce 2010 zvítězilo v kategorii obcí s rozšířenou působností (ORP) stejně jako před rokem město Šternberk. Nejlépe třídící obcí nad 2000 obyvatel se staly Troubky, které znovu v tomto roce zažily povodně, a nejlepší obcí do 2000 obyvatel byla obec Dubicko.“ V Olomouckém kraji se také jako první na Moravě objevily červené stacionární kontejnery na sběr drobného elektrozařízení,“ podotýká Kovářík.

Nejlépe třídící obce a E-boxy v Moravskoslezském kraji

Hodně se třídilo také v Moravskoslezském kraji, kde se ASEKOL účastnil osvětových akcích na podporu třídění. Ve spolupráci s krajem byly pak vyhlášeny nejlepší obce v třídění elektroodpadu. Zde mezi ORP vyhrálo město Bílovec, mezi obcemi nad 2000 obyvatel získalo primát město Petřvald u Karviné a nejlépe třídící obcí do 2000 obyvatel se stalo Úvalno. Při této příležitosti byl pokřtěn vůbec první stacionární kontejner na drobné elektro v Ostravě a také v kraji. K velkým úspěchům se podle regionálního manažera Zdeňka Kováříka řadí i umístění E-boxu do vstupní haly krajského úřadu v Ostravě. Nejenže zaměstnanci úřadu prý třídí elektro velmi poctivě, ale stali se vzorem pro celou řadu starostů, kteří na základě toho požádali o umístění E-boxu také ve své obci.

Třídění je hra v Libereckém kraji Liberecký kraj pořádal ve spolupráci s kolektivními systémy akci Třídění je hra, zaměřenou hlavně na mládež. Program byl určen pro školy i rodiče s dětmi. Formou her a praktických ukázek se zde dozvěděli, jak správně třídit odpad nebo jak nakládat se starými elektrospotřebiči, které mohli přinést s sebou a dostat za ně odměnu. „Do původně plánovaných akcí ve Frýdlantu a Jablonném v Podještědí zasáhly srpnové povodně a hledala se náhradní města. Mrzí mne, že v Liberci a Jablonci nad Nisou nebyla účast větší, další města však vše vynahradila a zájem o akci byl velký,“ přibližuje projekt Iva Červená. Za zmínku stojí určitě také to, že v Libereckém kraji ASEKOL obcím postiženým povodněmi věnoval z akce Věnuj mobil mobilní telefony. „Nerozlišovali jsme, jestli je obec naším smluvním partnerem. Hlavní cíl byl, aby pomohly. Přístroje tak byly využity pro ty, kteří při povodních o svůj mobil přišli, nebo byly zapůjčeny dobrovolníkům, kteří při povodních pomáhali, aby jim usnadnily komunikaci s obcí,“ uvádí Červená.

16

ZPĚTNÝ ODBĚR

1/2011

Recyklohraní a Svět recyklace na Ústecku Na 170 škol se v Ústeckém kraji zúčastnilo třetího ročníku školního vzdělávacího a sběrového projektu Recyklohraní. Do tohoto programu je v současné době zapojeno víc než 2260 škol. Recyklohraní se stalo nejen přirozenou součástí ekologické výchovy, ale školy navíc od počátku projektu v roce 2008 odevzdaly k recyklaci téměř 627 tun vysloužilého elektrozařízení. Školy zapojené do Recyklohraní měly navíc možnost objednat si přívěs Svět recyklace. Ten se do povědomí dostal zejména při akci Šrotonátor na náměstí Míru v Ústí nad Labem. Celkem pak Svět recyklace navštívil dalších sedm škol. Samostatně si jej objednali v Žatci, kde pořádali rozloučení se školou. „Obytný přívěs byl nabízen všem spolupracujícím školám. Poslední výjezd byl do Mostu,“ uzavírá Iva Červená.

Setkání obcí s rozšířenou působností v Pardubickém kraji „V říjnu se v Janských Lázních v Pardubickém kraji uskutečnil dvoudenní pracovní seminář, na kterém se sešli pracovníci obcí s rozšířenou působností Pardubického a Královéhradeckého kraje. Cílem pracovního semináře bylo získání aktuálních informací na úsecích odpadového hospodářství a ochrany ovzduší, seznámení se změnami legislativy v odpadovém hospodářství a ochraně ovzduší nebo poskytnutí informací o možnosti získání dotačních prostředků,“ popisuje setkání Petr Zezula. Nedílnou součástí Setkání ORP bylo zlepšení informovanosti spotřebitelů, tedy občanů, a zvýšení jejich aktivní účasti na zpětném odběru elektrozařízení. Semináře se zúčastnilo 58 zástupců z 29 měst.

Dny Země v Jihomoravském kraji

„Ve spolupráci s Odborem životního prostředí Jihomoravského kraje pořádají vybraná města akce zaměřené na environmentální vzdělávání a osvětu, kterých se ASEKOL pravidelně účastní. Už se stalo tradicí, že v Jihomoravském kraji jsou to akce pořádané u příležitosti Dne Země,“ uvádí Daniel Hladilín, regionální manažer pro Jihomoravský a Zlínský kraj. V roce 2010 se pořádaly akce v Brně, Kyjově, Boskovicích a Veselí nad Moravou. Program byl rozdělen na akce zaměřené na širokou veřejnost a na školy. V exteriérovém stánku se návštěvníci od školené obsluhy například dověděli, co je zpětný odběr elektrozařízení, jaký je životní cyklus výrobku, jak správně postupovat při ekologické likvidaci, kde se vysloužilých zařízení zbavit, jak vysoké jsou úspory přírodních zdrojů a surovin při správně provedené recyklaci, a další fakta a zajímavosti. Pro školy byly navíc připraveny ještě hry, soutěže a kvízy se stejnou tematikou. K dispozici bylo množství informačních materiálů a drobné dárky.

Muzeum spotřebičů ve Zlínském kraji

Naučná stezka v královédvorské ZOO

Muzeum spotřebičů je ojedinělá a svým obsahem unikátní výstava, kterou si loni užili obyvatelé Zlínského kraje. V prostorách zlínského Baťova mrakodrapu si zájemci mohli zdarma prohlédnout stovku vysloužilých gramofonů, rádií, magnetofonů, televizí, telefonů, počítačů a dalších spotřebičů. ASEKOL tuto výstavu připravil ve spolupráci se Zlínským krajem. „Cílem výstavy bylo přiblížit všem zájemcům vývoj spotřební elektroniky od počátku minulého století do současnosti, vzdělávat mladší ročníky, vzbudit v lidech příjemné pocity nostalgie a vyvolat v nich vzpomínky. Jejím smyslem je ale hlavně podpořit myšlenku třídění vysloužilých elektrozařízení,“ uvádí k projektu Daniel Hladilín.

V průběhu prvních měsíců letošního roku byla v královédvorské zoo instalována Naučná stezka o třídění odpadu. Regionální manažer Královéhradeckého a Pardubického kraje Petr Zezula říká: „Stezka je koncipována jako sestava třinácti informačních panelů, které poskytují ucelené základní informace z oblasti třídění a recyklace odpadů. Desátý panel je věnován elektru a recyklaci elektrospotřebičů jako zdroje druhotných surovin. Stezkou návštěvníky provází kreslený papoušek Nikita, který je v rámci projektu několik let adoptován a stal se maskotem naučné stezky.“

Fond ASEKOL ve středních Čechách Fond ASEKOL byl zřízen na podporu veřejně prospěšných projektů zaměřených na zlepšení efektivity sběru elektroodpadu. Podpora se poskytuje formou daru nebo formou dlouhodobého pronájmu. O příspěvek mohou žádat obce, svazky obcí, kraje a také nevládní neziskové organizace nebo provozovatelé sběrných dvorů. Programy se v roce 2010 vyhlašovaly čtyři – Intenzita, Rekonstrukce, Osvěta a Výzkum. „Ve Středočeském kraji byly z Fondu ASEKOL podpořeny projekty pěti obcí určené ke zdokonalení sběrného systému v celkové výši téměř půl milionu korun,“ uvádí regionální manažer Marek Holinka. V Mělníce tak díky Fondu ASEKOL vyrostl nový sběrný dvůr. V Benátkách nad Jizerou byl zaveden monitoring sběrného dvora městským kamerovým systémem. Také v Petrovicích a TS Kralupech nad Vltavou byl ve sběrných dvorech nainstalován kamerový systém. Bystřici pak obohatilo stabilní místo pro zpětný odběr elektrozařízení.

17

asekol info / text: ASEKOL / foto: ARCHIV ASEKOL

Soutěž zaměstnanců krajských úřadů v Plzeňském kraji

Eko hry v Karlovarském kraji

Krajské úřady ČR uspořádaly mezi zaměstnanci soutěž ve sběru nepotřebných mobilů. Zapojily se tak do projektu ASEKOLu Věnuj mobil. Díky tomuto projektu už byly uspokojeny všechny dětské domovy v ČR, které o mobilní telefony projevily zájem. V rámci akce se sebralo celkem 687 přístrojů. Část byla repasována a věnována dětem. U neopravitelných kusů pak ASEKOL zajistil recyklaci. Podle regionálního manažera Hanuše Klůse suverénně nejvíce mobilů, celkem 178 kusů, přinesli zaměstnanci právě Plzeňského kraje. Celkem 250 dětí z dětských domovů po celé ČR má díky kampani Věnuj mobil možnost lépe se začlenit do kolektivu a být blíž lidem, na kterých jim záleží.

Karlovarské koupaliště Rolava bylo zastávkou Eko her. Jde o tradiční akci na propagaci třídění a recyklace odpadů, pořádanou společností EKO-KOM ve spolupráci s městem Karlovy Vary, které se každoročně účastní také ASEKOL. Na Eko hrách byl přistaven interaktivní přívěs Svět recyklace vybavený jako běžná domácnost, kde se názorně ukazuje třídění a recyklace jednotlivých elektrospotřebičů. Pro žáky mateřských a základních škol bylo připravené zábavné dopoledne plné soutěží a her s tematikou třídění odpadu. Děti měly možnost skládat obří puzzle, na kterém je vyobrazena cesta odpadků, třídily odpad na cestě na koloběžkách nebo soutěžily při závodech barevných kontejnerů. Odpoledne patřilo široké veřejnosti.

Věnuj mobil na Vysočině

Kraj Vysočina ve spolupráci s KS ASEKOL na loňský říjen připravil celokrajskou soutěž ve sběru mobilních telefonů. Do každé domácnosti se dostaly krajské noviny, ve kterých občané našli odpovědní obálku, do níž mohli vložit mobilní telefon a nabíječku a bezplatně odeslat. Obálek bylo distribuováno přes dvě stě tisíc, což pokrylo celý kraj. Sebralo se více než 4400 mobilních telefonů. Z tohoto počtu bylo 300 ks zachovalých. Ty prošly opravou a očistou a následně putovaly k pěstounským rodinám v kraji. Zbytek mobilních telefonů byl ekologicky recyklován. Z došlých odpovědních obálek proběhlo losování, při kterém radní Zdeněk Ryšavý vylosoval 20 výherců. Sedmnáct z nich obdrželo kupon v hodnotě 500 Kč, první tři získali mobilní telefon, navigaci a fotoaparát.

Výtěžnost v Jihočeském kraji Město Písek se jako jedno z prvních zapojilo do pilotního projektu rozmístění stacionárních kontejnerů na drobné elektrozařízení. V roce 2008 dostalo šest kontejnerů a hned od prvních svozů bylo množství ohromující. V průměru se v jedné nádobě vyváželo každý měsíc cca 150 kg. Tento trend pokračuje i nyní. Na konci roku 2010 dostalo město nové typy nádob, které mají větší objem, jsou robustnější a mají též integrovanou nádobu na baterie a akumulátory. Po Písku je jich rozmístěno dvanáct. Dále je občanům k dispozici osm sběrných dvorů, kam mohou bezplatně odevzdávat veškeré elektrozařízení. Množství drobného elektrozařízení v roce 2010 bylo přes osm tun, televizorů a monitorů pak přes čtyřicet jedna tun. To dělá průměr na obyvatele a rok přibližně 2 kg. Město Písek v tom ostatní města a obce vysoce převyšuje. Ze sběrných dvorů se např. odvezlo asi 2200 TV a monitorů. To znamená, že každý desátý občan města loni odvezl nějaký z těchto spotřebičů k recyklaci. „Město Písek však nehraje prim jen v elektrozařízení, ale také v dalších složkách separovaného odpadu. Tímto mu zároveň přejeme hodně úspěchů i v dalších letech,“ uzavírá Pavel Peroutka.

Regionální zástupci a rozdělení krajů Kraj

Regionální zástupce

Telefon

E-mail

Jihočeský a Vysočina

Pavel Peroutka, DiS.

725 761 923

[email protected]

Ústecký a Liberecký

Iva Červená

725 570 985

[email protected]

Královéhradecký a Pardubický

Mgr. Petr Zezula

725 867 395

[email protected]

Plzeňský a Karlovarský

Mgr. Hanuš Klůs

725 867 418

[email protected]

Jihomoravský a Zlínský

Daniel Hladilín

725 061 863

[email protected]

Moravskoslezský a Olomoucký

Bc. Zdeněk Kovářík, DiS.

725 008 214

[email protected]

Středočeský a Hlavní město Praha

Mgr. Marek Holinka

725 593 754

[email protected]

18

ZPĚTNÝ ODBĚR

1/2011

asekol info / Text: filip capanda

Méně odpadu, lepší ekologické návyky Sběr a recyklace elektrospotřebičů v roce 2010

Společnost ASEKOL letos zaznamenala oproti minulému roku čtyřprocentní pokles v oblasti sběru a recyklace vyřazených elektrospotřebičů. Poměr počtu zpětně odebraných zařízení vůči objemu spotřebičů uvedených na trh přitom vzrostl. O čem tento zdánlivě protichůdný vývoj vypovídá? „Za důvod mírného poklesu můžeme pokládat stále se projevující ekonomickou krizi. Kvůli úsporám domácnosti prodlužují dobu používání zařízení, což se projevuje v menší frekvenci nákupů nových modelů. Například ještě v roce 2006 si domácnosti pořizovaly novou televizi průměrně jednou za osm let, v současné době jsou však v 55 % domácností televize běžně starší než 10 let,“ vysvětluje Hana Ansorgová, manažerka komunikace společnosti ASEKOL. Nejen v červených číslech Přestože v absolutní míře byl v oblasti sběru vyřazených zařízení zaznamenán pokles (v celkové statistice za  všechny kolektivní systémy v  ČR dokonce osmiprocentní), zvýšilo se množství zpětně odebraných drobných elektrospotřebičů v  poměru k  objemu zařízení, která byla uvedena na trh. Tuto skutečnost lze interpretovat tak, že ačkoliv domácnosti nenakupují tolik elektroniky jako před krizí, roste povědomí o tom, jak s ní po ukončení používání naložit. Důležitým faktorem je také neustálé rozšiřování sběrné sítě. Nejvýznamnější jsou v tomto ohledu sběrné dvory, které absorbují zdaleka největší část objemu starých elektrospotřebičů, nicméně stále roste i  využívání veřejných kontejnerů. „V České republice je k dnešnímu dni téměř 5000 nádob na drobná vysloužilá elektrozařízení. Kromě E-boxů a stacionárních kontejnerů jde o nádoby ve školách zapojených do programu Recyklohraní,“ dodává Hana Asorgová.

Stav sběrné sítě k 31. 3. 2011 zákl adní Sběrné dvory

898

Mobilní svozy

3 371

Poslední prodejci

2 523

CELKEM

6 792

Doplňková E-box (instituce) Veřejné (stacionární) kontejnery

2 164 619

Co se recykluje nejvíc? Největší podíl na  celkové hmotnosti odevzdaného odpadu mají již tradičně televizory a v poslední době ve vzrůstající míře také počítačové monitory. Ostatní elektrospotřebiče, jako tiskárny, myši, kalkulačky a  další, jsou zastoupeny spíše okrajově, což zhruba odpovídá četnosti využití jednotlivých typů spotřebičů napříč domácnostmi a firmami.

Míra sběru elektrozařízení dle způsobu sběru (v procentech)

Vývoj sběru elektrozařízení (v tunách)

 100

20 000 18 000

80

16 000 14 000

60 

12 000 10 000

40 

8 000

20 

4 000

6 000

2 000

0 

2005

2006

2007

2008

Sběrné dvory

Mobilní svoz

Oddělený sběr

Veřejné kontejnery

2009

2010

Poslední prodejci

2005

Drobné EEZ

2006

2007

2008

PC monitory

2009

2010

Televizory

Sledování dopadů činnosti firmy na životní prostředí je v posledních letech samozřejmostí pro většinu společností. ASEKOL byl první kolektivní systém v  České republice, který se rozhodl pro zpracování komplexní studie životního cyklu (tzv. LCA analýzy – Life Cycle Assessment) elektrospotřebiče ve zpětném odběru. Konkrétně se jednalo o  televize a  počítačové monitory, které tvoří téměř 78 % všech spotřebičů sebraných v rámci kolektivního systému. Unikátní analýza potvrdila jednoznačně pozitivní dopady zpětného odběru na životní prostředí. Velmi kladnou odezvu získal ASEKOL, když se rozhodl využít výsledků LCA studie pro systém environmentálního účetnictví. Každý klient kolektivního systému, který uvádí na trh televize nebo počítačové monitory, a každé sběrné místo zapojené do kolektivního systému ASEKOL obdrželi certifikáty, které dokumentují jejich konkrétní přínos pro životní prostředí v letech 2009 a 2010. Díky recyklaci televizí a počítačových monitorů v roce 2010 ASEKOL docílil následujících úspor: TV

Monitory

Celkem

Počet sebraných kusů za rok 2010

403 217,00

226 810,00

630 027,00

Úspora elektrické energie (MWh)

65 478,41

28 360,32

93 838,73

1 165 297,13

691 770,50

1 857 067,63

3 923,30

315,27

4 238,57

300 396,67

171 695,17

472 091,84

58 466,47

36 970,03

95 436,50

17 741,55

7 325,96

25 067,51

Úspora ropy (l) Úspora primárních surovin (t)

2 319

Úspora vody (m3)

CELKEM

5 102

Snížení produkce nebezpečného odpadu (t)

11 894

0

Environmentální vyúčtování

Školy – Recyklohraní

CELKEM (základní + doplňková)

Ačkoliv tedy odevzdaných elektrozařízení v loňském roce ubylo, neznamená to naštěstí ani v nejmenším ústup od správného zacházení s vysloužilými domácími pomocníky. Lidé si stále víc uvědomují nutnost recyklovat i  tento typ potenciálně nebezpečného odpadu. Doufejme, že se nastupující pozitivní trend projeví i  v  příštích letech, až důsledky ekonomické krize pominou.

Snížení produkce skleníkových plynů (t CO2 ekv)

19

rozhovor / text: Eva Zvěřinová / FOTO: Archiv ASEKOL

Na Slovensku pomáháme klientům, spolupracujeme s městy a obcemi Na  Slovensku začala v  minulém roce působit nová kolektivní organizace odděleného sběru a  zpětného odběru elektrozařízení ASEKOL SK. Jedním z  jejích zakladatelů je společnost ASEKOL s.r.o., která již několik let úspěšně provozuje obdobný systém v České republice, kde patří mezi špičku. Rozhodli jsme se proto promluvit si o záměrech společnosti na slovenském trhu s jejím jednatelem Janem Vrbou, který nám představil fungování systému v ČR a  poodhalil, s  čím přichází ASEKOL SK na  slovenský trh a  jaké jsou jeho cíle. Pane Vrbo, proč vlastně vznikl kolektivní systém ASEKOL SK a kdo se podílel na jeho založení? ASEKOL SK je neziskově hospodařící společnost, která byla založena v  roce 2010 společnostmi ASEKOL s.r.o. a FAST PLUS, spol. s r. o. Založením kolektivní organizace ASEKOL SK jsme reagovali na  požadavek našich klientů, např. společností Samsung, LG, Panasonic, Fast, JVC, Mascom, Canon a  Electroworld, kteří měli zájem o  řešení problematiky elektroodpadu v  ČR a  SR takříkajíc pod jednou střechou. Nabízíme těmto společnostem komplexní servis pro obě země, čímž jim snižujeme náklady a  administrativní náročnost plnění jejich povinností. Systém je samozřejmě otevřen i dalším klientům a již nyní registrujeme velký zájem o  naše služby u  slovenských výrobců a dovozců elektrozařízení. Není určen jen pro velké hráče, ale je díky jednoduchému vykazování a  nižším poplatkům zajímavý i  pro malé a  střední firmy. Fakt, že za námi stojí velké mezinárodní společnosti, poskytuje potřebnou finanční stabilitu a  zajišťuje transparentnost nakládání s  vybranými finančními prostředky. Co nabízí ASEKOL SK na Slovensku a jaké má cíle? Na  Slovensku si klademe za  cíl vybudovat stejně stabilní, efektivní a  funkční systém jako v  České republice. Naši klienti profitují z  podstatně nižších poplatků, které dokážeme nabídnout díky synergickým efektům působení v České a Slovenské republice. Obce a města na Slovensku se těší oboustranně výhodné spolupráci při sběru elektrozařízení. Jsme připraveni investovat do  sběrných nádob a do vybavení sběrných dvorů a současně i finančně kompenzovat náklady měst a obcí spojené se sběrem elektrozařízení. Vydali jsme pro ně také informační brožuru, která shrnuje možnosti a  výhody spolupráce při sběru elektrozařízení.

20

ZPĚTNÝ ODBĚR

Který druh elektroodpadu ASEKOL SK sbírá? ASEKOL SK je na základě rozhodnutí Ministerstva pôdohospodárstva, životného prostredia a  regionálneho rozvoja Slovenskej republiky oprávněn k  plnění povinností při nakládání s  elektrozařízeními a elektroodpadem ve všech deseti kategoriích, dále nabízíme plnění povinností i pro baterie a akumulátory. Jak vypadá sběrná síť kolektivní organizace ASEKOL SK na Slovensku? Sběr je realizován prostřednictvím sběrné sítě, tvořené především sběrnými dvory v obcích. Dále

13 // 22 00 11 10

je sběr prováděn v prodejnách a servisech elektrospotřebičů. Doplňkovými sběrnými místy jsou kontejnery umístěné na veřejných prostranstvích nebo ve veřejných budovách. Jedná se např. o tzv. E-boxy, které si již objednalo na 500 měst a obcí z celého Slovenska. Sběrné nádoby na elektroodpad jsou dále umístěny i  ve  školách zapojených do projektu Recyklohry. Zde ovšem plní především funkci výchovnou tak, aby žáci měli možnost osobně si vyzkoušet, jak se správně zbavit staré hračky nebo nefunkčního mobilního telefonu. V současné době je do projektu na území Slovenska zapojeno téměř 1000 škol. Plánujeme také rozmístění sta-

1/2011

Magazín ASEKOL

Recyklácia mobilov Čo s nimi, keď doslúžia?

ASEKOL ČR

Máme za sebou päť rokov

skúseností

Čo prinášame na Slovensko

Rozhovor s Janom Vrbom

cionárních kontejnerů určených ke  sběru drobného elektra, které občanům výrazně usnadní odevzdávání nefunkčních spotřebičů k  recyklaci a  ušetří jim dlouhou cestu na sběrný dvůr. Pro firmy a instituce je určen individuální odvoz většího množství nebo nadměrně velkých elektrozařízení. titulka2_vybrano.indd

1

?

V lednu 2011 vydal ASEKOL SK první číslo časopisu Recyklácia, který se tak stal slovenským protějškem svého českého sourozence Zpětného odběru

o plánoch do budúcna

lávání v  oblasti zpětného odběru elektrozařízení u  laické i  odborné veřejnosti a určitě ani na Slovensku nezůstaneme pozadu. Vzhledem k tomu, že aktivity ASEKOLu v oblasti PR a osvěty jsou rozsáhlé a rozmanité, zmíním jen několik nejzajímavějších projektů. Pro širokou veřejnost byla určena velmi úspěšná roadshow Nakrmte Šrotozemšťana, kde se nám osvědčil koncept stavby soch ze starých spotřebičů, které lidé přinášeli přímo na akce na náměstích. V roce 2010 se 13.1.11 9:23

Na Slovensku si klademe za cíl vybudovat stejně stabilní, efektivní a funkční systém jako v České republice. Jaké jsou kontrolní mechanismy vašeho systému v Česku a na Slovensku? Kontrolní postupy kolektivního systému ASEKOL stojí na několika pilířích. Součástí vnitřního kontrolního systému jsou zejména dozorčí rada a valná hromada společníků a  pracovní poradní skupiny složené ze zástupců výrobců kolektivního systému. Každoročně provádí kontrolu hospodaření společnosti ASEKOL nezávislá renomovaná mezinárodní auditorská společnost ve formě dobrovolného statutárního auditu. Externí kontrolní systém zahrnuje audity klientů a  dodavatelů kolektivního systému. ASEKOL prostřednictvím vlastních kontrolorů uskutečňuje kontroly na  sběrných dvorech. Auditorské firmy pak provádějí audity zpracovatelů a  přepravních společností. Předmětem auditu u  zpracovatelů je zejména kontrola vedení evidence, kontrola vybavenosti míst ke  skladování a  kontrola procesu zpracování. V  rámci kontrolních auditů logistických společností je kladen důraz zejména na dodržování termínů odvozů. Dále se provádějí kontrolní audity klientů kolektivního systému ASEKOL, při kterých se prověřuje správnost vykazování elektrozařízení uvedených na trh. Jelikož se nám tyto kontrolní mechanismy v ČR velmi osvědčily, chceme postupně aplikovat obdobný systém i na Slovensku. Jakými způsoby se snaží ASEKOL zvyšovat povědomí o třídění odpadu v Česku a jaké akce připravuje na Slovensku? ASEKOL se v ČR dlouhodobě věnuje osvětě a vzdě-

setkala s velkým zájmem veřejnosti putující výstava Muzeum spotřebičů, která poutavou formou rekapituluje překotný vývoj našich domácích pomocní-

ků za  uplynulých 100 let. Většinu exponátů jsme přitom získali právě ze sběrných míst a zachránili je před recyklací. Za  zmínku stojí na  80 výjezdů interaktivního návěsu Svět recyklace. Je vybavený jako běžná domácnost a v připraveném programu názorně informuje návštěvníky, jak, co a proč třídit a recyklovat. Jednou z úspěšných dlouhodobých aktivit je projekt Věnuj mobil. Jeho cílem je získat staré mobilní přístroje pro opětovné využití nebo k recyklaci. Každý v České republice si přes internet může objednat předplacenou obálku a v ní pak mobil poslat do ASEKOLu. Projekt má zároveň i humanitární rozměr. Zhruba deset procent mobilů, které se k nám v obálkách dostanou, ještě funguje. Tyto telefony repasujeme a  věnujeme dětem z  dětských domovů. Pro školní mládež organizuje ASEKOL zábavný program Hrátky s  Asíkem a Batem a také projekt Recyklohraní. Pro odbornou veřejnost pořádá ASEKOL konferenci Zpětný odběr. Dále pak vydává například tento časopis. Jeho slovenská obdoba s názvem Recyklácia vyšla prvním číslem v lednu a vzbudila mezi svými čtenáři velký ohlas. Určitě se na některé z výše uvedených akcí mohou občané Slovenska brzy těšit. Je ASEKOL aktivní i  v  mezinárodním měřítku? ASEKOL je aktivním členem evropské asociace WEEE Forum, která sdružuje 39 kolektivních systémů. V rámci této platformy vzniká celoevropský standard v oblasti sběru, logistiky a zpracování elektroodpadu – projekt WEEELABEX. Jsem členem řídicího výboru projektu jako jediný zástupce zemí střední a východní Evropy. ASEKOL se intenzivně podílí na nastavení specifických požadavků týkajících se zařízení s CRT obrazovkou. Příslušná pracovní skupina pracuje pod mým vedením. ASEKOL má svého zástupce i v dalších úrovních standardu WEEELABEX, jako např. v pracovní skupině, která řeší specifické požadavky týkající se sběru a zpracování plochých displejů LCD a plazmy.

21

pro školy / Text: Petr Holeček / FOTO: ???

Vítězné dětské originály z Recyklohraní

Kristýna Anderlová, 13 let, ZŠ Třebenice

Nela Szczotková, 8 let, ZŠ Horní Bludovice

22

ZPĚTNÝ ODBĚR

Tereza Vytisková, ZŠ Palachova, Žďár n. Sázavou

Tina, Míša, Eliška a D ominik, 9– 10 let, ZŠ Slovanka, Česká Líp a

1/2011

Jan Šibrava, Zdeněk Barták, Tomáš Šváb, Dominik Vít, 10–11 let, 1. ZŠ Sedlčany

Jan Zelenka, 11 let, ZŠ Slovanka, Česká Lípa

Kolektiv žáků, ZŠ Divišov kycany

Lukáš Lisner, 15 let, zš Ro

Nikola Rothbauerová, ZŠ Ratibořické Hory

Andrea Volemanová, ZŠ Ratibořské Hory

Simona Burianová, 14 let, Nikola 14 let, ZŠ Ševětín

Čadová,

ý odběr“ Úkol „Zpě tn ý byl vyhláěžní úkol, kter ut so . 21 již dí V pořa tu Recyklohra ačního projek kl cy re . ci ků m rá afi šen v  tivců a gr í do pozic krea íc ěž ut so l t ed ou ní, uv  úkol navrhn ch škol měli za Žáci zapojený časopisu titulní stranu Jejich práZpětný odběr. vávat téce měly zpraco recyklovat ma „Učíme se ické kamanaše elektron meze rozhodně é technice se en ol zv e al “, rády eslili, mnozí malovali, jiní kr ří te ěk N . ly ad nekl šších ročníků koláže. Žáci vy ku ni ch te ili použ ímo v graficzpracované př hy vr ná é sv i al zasl lu se zúčastni  počítači. Úko na u m ra ol og ek pr As kém olečnost škol, kter ým sp lo celkem 494 bodů. Vybrat 00 zdala 98 6 ro e ác pr h jic za je álku tohoto áce teď tvoří ob pr ž ho je , ze vítě náročné! , bylo opravdu čísla časopisu

23

příloha smočr / text: smočr / foto: archiv smočr

Svaz měst a obcí ČR – čemu se aktuálně věnujeme

Svaz měst a obcí ČR v tomto roce organizuje pro samosprávy řadu významných akcí. V průběhu února a března se konala krajská setkání, v dubnu kongres starostů a primátorů, nejvýznamnější akcí je květnový XII. sněm svazu. Podzim bude patřit tradiční finanční konferenci.

Krajská setkání

Krajská setkání se letos uskutečnila již poosmé. Jejich cílem je představit názory a  podněty starostů k  aktuálně projednávaným tématům a  ty pak využít k formulování stanovisek svazu k jednotlivým problematikám. Pro vzájemné předávání informací mezi starosty, kteří mají neocenitelné zkušenosti z praxe, a odbornými pracovníky kanceláře svazu, kteří zase přinášejí novinky z  různých jednání na  ministerstvech a  dalších centrálních institucích, se krajská setkání stala velmi oblíbenými. A která témata táhla nejvíce? Plánované resortní reformy Od  roku 2002 existuje více méně úspěšný smíšený model veřejné správy. Nyní stát v poměrně výrazné míře začíná tento ustálený model rušit. Ministerstvo průmyslu a obchodu přichází s jednotným živnostenským úřadem, ministerstvo práce a  sociálních věcí zřizuje „superúřad“ práce, ministerstvo pro místní rozvoj chce plošně rušit stavební úřady na obcích se základní působností. Stát tedy začíná velmi razantně, zato naprosto nekoncepčně, centralizovat a koncentrovat výkon státní správy. Každé ministerstvo se ubírá vlastní cestou. I  když z  věcného hlediska lze s  některými změnami souhlasit (např. se sjednocením výplaty sociálních

dávek), není zřejmé, proč by zmiňované agendy měly přecházet na centrální úřady. Svaz se nebrání diskusi o  změně kompetencí, které územní samosprávy vykonávají pro stát, avšak zásadně odmítá zcela nekoordinovanou snahu jednotlivých resortů, která v konečném důsledku ubere kompetence městům a  obcím a negativně ovlivní život občanů, kteří si za poslední desetiletí na názvy a lokalizaci úřadů veřejné správy už zvykli. Pokud mají být jakékoli reformní kroky prováděny, musí jim předcházet důkladná analýza a  jít o předem projednané a systémové postupy, na kterých by panovala všeobecná shoda mezi státem, obcemi a kraji. Svaz měst a obcí ČR proto zásadně nesouhlasí s plošným rušením stavebních úřadů na obcích se základní působností, s  rušením živnostenských úřadů na  obcích s  rozšířenou působností, a  přestože podporuje zpřehlednění a zjednodušení výplaty sociálních dávek, nesouhlasí s přesunutím výplaty dávkových systémů z obecních úřadů s rozšířenou působností na nově zřízený Úřad práce ČR. Herní zákon Svaz měst a obcí ČR i nadále důrazně trvá na posílení regulační role obcí při povolování hazardních her na jejich území. Trvá i na zachování místních a správních poplatků za provozování hazardních her. V případě, že ministerstvo financí bude podřizovat herní průmysl dani, jak nyní zamýšlí, měl by její výnos směřovat především do měst a obcí, kde je hazard provozován.

Z krajského setkání v Ostravě

24

Kongres starostů a primátorů Na krajská setkání v dubnu bezprostředně navázal Kongres starostů a primátorů. Svaz ho každoročně pořádá jako doprovodnou akci veletrhu URBIS na brněnském výstavišti. Starostové a primátoři zde diskutovali s představiteli ministerstev rovněž o problematice centralizace veřejné správy, přípravě nového zákona o rozpočtovém určení daní a možnosti zavedení přímé volby starostů.

Optimalizace poštovní pobočkové sítě České pošta již delší dobu připravuje optimalizaci poštovní pobočkové sítě. Svaz měst a obcí ČR proto již v roce 2009 uzavřel s Českou poštou, s. p., dohodu o  partnerství, která zaručuje poskytování pravidelných informací o připravovaných změnách. Z dohody plyne závazek projednat se svazem případy, kdy se Česká pošta a dotčená obec neshodnou, jakým způsobem zrušení tzv. kamenné pobočky nahradit. Starostové v některých regionech si ale stěžují na mnohdy až direktivní přístup ze strany zaměstnanců České pošty, neserióznost jednání a  pozdní oznámení o  vlastním záměru. Svaz proto vyvolal další jednání se zástupci České pošty, které se konalo 8. února 2011 v kanceláři svazu. Josef Bezdíček za účastníky samosprávy konstatoval,

Člen Předsednictva Svazu Pavel Vondrys, starosta Strakonic

ZPĚTNÝ ODBĚR

1/2011

že obce chápou potřebu České pošty reorganizovat strukturu pobočkové sítě tak, aby odpovídala dnešní hustotě osídlení a skutečným potřebám. Samospráva ale v diskusi o budoucnosti poštovních služeb na celém území státu musí být brána jako rovnocenný partner. Obce vytipované pro změnu obsluhy musí být informovány v  dostatečném časovém předstihu, měly by být seznámeny s vytížením své pobočky a znát náklady na její provoz. Samosprávy by měly být také co nejdříve seznámeny s návrhem restrukturalizace pobočkové sítě, měly by tedy vědět, kterých obcí se změny do budoucna budou týkat, kde se poštovní služby mají omezovat a kde naopak mají být nově zavedeny. Česká pošta se zavázala, že při jednáních s konkrétními obcemi bude předkládat informace o nákladech na provoz příslušné pobočky a o jejím vytížení. Souhlasila s  požadavkem, že vytipované obce budou zástupci Pošty informovat o  zamýšlené změně formy poštovní obsluhy minimálně 6 měsíců předem, a deklarovala, že v rámci projektu Partner bude intenzivně pracovat na optimálním řešení, které zajistí stejnou dostupnost poštovních služeb pro všechny obyvatele ČR. Samosprávy pak vyzvou Českou poštu, její dozorčí radu a  Ministerstvo vnitra ČR jako zakladatele, aby zveřejnily kompletní plán optimalizace poštovní sítě, včetně uvedení míst, kde má dojít ke změnám.

Základní oblasti, kterými se svaz nyní zabývá Příspěvek na přenesený výkon státní správy Nesouhlasíme s navrhovaným snížením o téměř 18 % a trvale upozorňujeme vládu i zákonodárce na chybnou logiku předkladatele. Zákon o odpadech Spolupracujeme s ministerstvem životního prostředí na novém zákonu, který bude mj. podporovat i energetické využití odpadu. Předložení věcného záměru vládě se předpokládá v září 2011. Herní zákon Navzdory prezidentskému vetu pokračuje úsilí o posílení pozice obcí a jejich regulační role v oblasti hazardních her. Na přelomu února a března organizujeme kulatý stůl s poslanci a senátory ke zmíněné problematice. Rozpočtové určení daní Aktivně se účastníme pracovní skupiny zřízené při ministerstvu financí, kde hájíme stanovisko založené na dlouhodobých požadavcích členských obcí. Daň z nemovitostí, místní a správní poplatky Za podpory ministerstva financí usilujeme o podstatnou změnu dvacet let starých zákonů. Dokud nebudou schváleny zásadní změny, navrhujeme alespoň navýšení stropu, např. u poplatku za svoz komunálního odpadu. Protikorupční opatření Dlouhodobě veřejně prosazujeme nesouhlas s rozšířením kompetencí Nejvyššího kontrolního úřadu. S ministerstvem vnitra vyjednáváme o opatřeních vyplývajících z vládní Strategie boje proti korupci a majících dopady na územní samosprávu. Účetnictví Jsme členem koordinační skupiny krajských účetních metodiků, která usiluje o zlepšení současné podoby účetnictví státu.

XII. Sněm svazu

Školský zákon Nyní spolupracujeme na malé novele – nejdůležitější jsou rekonkurzy ředitelů po šesti letech a rušení povinných školních rad. Dále se podílíme na přípravách změn ve financování (úprava krajských normativů a úhrady neinvestičních výdajů). V Poslanecké sněmovně se snažíme prosadit zrušení bezplatného ročníku mateřských škol.

26. a 27. května 2011, Kongresové centrum Zlín První den sněmu budeme společně s čelnými představiteli naší vlády i parlamentu projednávat aktuální problémy samosprávy. K hlavním tématům bude jistě patřit rozpočtové určení daní, přímá volba starostů a postupná centralizace státní správy. Nabízí se ale i celá řada dalších otázek, jako například reorganizace České pošty, s. p., církevní restituce, sociální začleňování, budoucí čerpání fondů EU po roce 2013 včetně otázek k podpoře rozvoje venkova atd. Den bude tradičně zakončen společenským večerem s rautem. Druhý den rozhodnete o prioritách činnosti svazu na nadcházející období let 2011–2013, o začlenění městysů z Komory měst do Komory obcí a o novém složení rady svazu na další čtyři roky.

Občanský zákoník Ve stávajícím zákoně podporujeme malou novelu týkající se úpravy nájemného a jeho určování (novela byla schválena Poslaneckou sněmovnou, předpokládaná účinnost je od podzimu 2011). K přípravám nového občanského kodexu se vyjadřujeme v rámci připomínkového řízení. Obecní policie Podařilo se prosadit novelu zákona o silničním provozu v Poslanecké sněmovně, aby strážníci obecní policie nemuseli označovat úsek měřený radarem dopravními značkami Měření rychlosti a Konec měření rychlosti. Nepodporujeme vznik tzv. metropolitní policie, jejíž případné působení považujeme za nesystémové. Strategie boje proti sociálnímu vyloučení Aktivně se podílíme na tvorbě Strategie proti sociálnímu vyloučení tak, aby opatření navrhovaná ve strategii zahrnovala co nejširší cílovou skupinu a neobsahovala nepřiměřené povinnosti pro obce. Sociální služby Aktivně se zapojujeme do připravované sociální reformy s cílem získat pro územní samosprávu více kompetencí a financí v oblasti sociálních služeb.

25

příloha Ecobat

Bilancujeme rok poté!

Rok 2010 byl prvním rokem, kdy společnost ECOBAT fungovala jako oficiální provozovatel kolektivního systému řídící se povinnostmi, které mu ukládá zákon o odpadech. Mělo tedy opatření vyplývající z evropské legislativy skutečně významný dopad na činnost naší organizace, která sedm let spolupracovala s výrobci a dovozci baterií pouze na dobrovolné dohodě?

Co přinesl rok 2010?

Věděli jste, že…

Výrobci a dovozci Rok 2010

596 klientů

3068 tun

uživatelské poplatky klientů KS ECOBAT jsou stále nejnižší v Evropě?

Rok 2009 V průběhu roku 2010 plnilo své zákonem dané povinnosti přes KS ECOBAT 596 klientů, což je o 494 více, než tomu bylo v roce 2009. Právě změna legislativy měla pozitivní dopad na růst počtu klientů, konkrétně k tomu v této oblasti přispěla jak vzájemná spolupráce kolektivních systému ECOBAT a KS EEZ, tak i povinná registrace v Seznamu výrobců. Oproti předchozím rokům evidujeme pozvolný nárůst množství baterií uváděných na trh. Zásadní význam zde hraje především změna zákona, výrobci byli donuceni začít řešit i baterie zabudované, vložené či přiložené k výrobkům, které se doposud vykazovaly jen sporadicky, přestože to legislativa ukládá již od roku 2002.

i v České republice se začínají prodávat stále více akumulátory, to znamená, že dobíjecí baterie jsou „trendy“?

141 klientů

každým rokem se v maloobchodní síti v ČR prodá téměř 150 milionů kusů nových baterií?

2638

jsme každý v roce 2010 koupili v průměru 14 baterií, a oproti roku 2009 jsme tedy koupili o jednu baterii více?

tun

v každé domácnosti v ČR se v tuto chvíli nachází průměrně 7 vybitých baterií? To znamená, že téměř 25 milionů vybitých baterií se povaluje v nejrůznějších krabičkách, šuplících a jinde v našich domácnostech.

Sběrná síť

458 tun

15 % 2,29 odevzdané baterie

13 926 sběrých míst

Množství zpětně odebraných vybitých baterií a akumulátorů se v porovnání s předchozím rokem zvýšilo o 18 %. Nicméně kvóty EU jsou neúprosné. Ve splnění požadovaných cílů definovaných pro rok 2012 stále zaostáváme. Hodnota uvádí procento zpětně odebraných vybitých baterií z množství uvedeného na trh. Nicméně kvóty EU jsou neúprosné. Ve splnění požadovaných cílů definovaných pro rok 2012, které jsou vytyčeny na úroveň 25 %, stále zaostáváme.

386

evidujeme více než 2400 škol, které navštěvuje něco málo přes 500 000 dětí, které se aktivně podílejí na sběru a plnění úkolu v rámci školního projektu Recyklohraní? Navíc to byly právě děti, které z 1/5 přispěly k celkově posbíranému množství vybitých baterií v roce 2010!

tun

14,6 %

Číslo udává počet odevzdaných vybitých baterií typu AA na 1 obyvatele. Abychom mohli být za dva roky všichni spokojeni, musí přinést do sběrných boxů každý z nás o 1,75 kusu více, tedy rovnou celé čtyři baterie.

1,93 odevzdané

Počet sběrných míst již neroste tak dynamicky, jak tomu bylo v dřívějších letech. Za zmínku však stojí, že se nám podařilo pokrýt všechny obce nad 1500 obyvatel, a tím jsme splnili jednu z klíčových podmínek, kterou KS udává zákon o odpadech.

11 015

Environmentální vyúčtování

baterie

Prodejny s převahou potravin

Školy

sběrých míst

Sběrné dvory a obce

1010 subjektů

Počet zapojených subjektů v rámci sběrné sítě kolektivního systému ECOBAT nemá na vývoj legislativních změn zásadní vliv.

1230

Prodejny elektro

subjektů

Specializované prodejny

86 %

Procento recyklovaných baterií oproti loňskému roku narostlo, nicméně teprve od roku 2010 se navíc staráme, jak je celá baterie materiálově zpracovávána.

69 %

Provozní budovy

Administrativní budovy

Budeme-li tedy chtít odpovědět na otázku, kterou jsme si položili v úvodu tohoto článku, tak bez větších rozpaků na základě uvedených indikátorů můžeme konstatovat, že přínos to zcela jistě byl. Nicméně tato hypotéza má i  svou druhou stránku, a  to tu, že výsledky z  roku 2010 mohly být právě takové, jaké byly, a to díky předchozímu dobrovolnému plnění a osmileté mravenčí práci KS ECOBAT, která Českou republiku posunula ve sběru přenosných baterií tam, kde se dnes zaslouženě nachází.

26

ZPĚTNÝ ODBĚR

1/2011

Zpracovatelé 0

500

1000

1500

2000

2500

3000

3500

4000

Mysli eco, řekni cheese  Zkuste si spočítat, kolik přístrojů na baterie používáte: od hodinek přes budík, dálkové ovládání televize, digitální fotoaparát a notebook až po holicí strojek nebo zubní kartáček. Zjistíte, že v průměru spotřebujete přibližně čtrnáct baterií a akumulátorů ročně. Skutečně! Přenosné baterie a akumulátory se staly nedílnou součástí našeho života a  jejich spotřeba narůstá. V  maloobchodní síti ČR se každoročně prodá téměř 150 milionů baterií. V  tuto chvíli se v  každé české domácnosti nachází průměrně sedm vybitých baterií – to je 25 milionů kusů, které by mohly být recyklovány! Nemalé množství končí v  domovním odpadu. Přitom baterie jsou odpovědné za 88 % rtuti, 10 % zinku a  85 % kadmia z  celkového obsahu těžkých kovů v  komunálním odpadu. Ohrožují tak nejen životní prostředí, ale i zdraví lidí. Také z tohoto důvodu je na místě, aby použité přenosné baterie či akumulátory nekončily ve spalovnách nebo na skládkách, ale byly odevzdávány k recyklaci. Přestože u nás sběr přenosných baterií postupně narůstá, je ČR se svými dvěma bateriemi na osobu a rok stále pod kvótami směrnic EU. Ty požadují, aby Česká republika v roce 2012 recyklovala každou čtvrtou prodanou baterii a dosáhla minimálně čtyř sebraných monočlánků na občana. Aktivity ve sběru a recyklaci baterií se však v posledních letech dynamicky rozvíjejí, a to jak v rozsahu technologického zpracování, tak i v oblasti propagace. Právě proto spustil v letošním roce kolektivní systém ECOBAT originální propagační kampaň v oblasti třídění odpadů. Projekt, jenž je zaměřený na širokou veřejnost, má za cíl naučit rodiny, ale i  jednotlivce sbírat vybité baterie v  domácnostech. Třídění vybitých baterií by se tak mělo stát

Krátce Roční zpráva Dne 31. 3. 2011 jsme podali na podatelnu Ministerstva životního prostředí ČR roční zprávu o způsobu plnění povinnosti zpětného odběru přenosných baterií a akumulátorů za rok 2010, čímž jsme splnili za naše klienty zákonem stanovenou povinnost. Kompletní znění zprávy naleznete na stránkách ECOBATu v rubrice ke stažení. 

Národní rekord ve sběru pokračuje Dosavadní rekord ve  sběru vybitých baterií chtějí překonat již 20. dubna město Semily a  poté se o  totéž pokusí i  ve  Zlíně, kde se akce koná 28. dubna. Kompletní výsledkovou listinu i  s možností, jak se do  soutěže přihlásit, hledejte na www.ecobat.cz!

součástí moderního životního stylu každého z nás, obdobně jako je tomu při třídění použitých obalů. Samotný projekt všem zájemcům bezplatně nabízí sběrnou nádobu, kterou díky svému unikátnímu vzhledu nazýváme ECOCHEESE. Tento funkční, ale zároveň i  elegantní box, který byl vyroben hned v několika barevných provedeních, lze bez problémů umístit do jakéhokoliv interiéru. Pokud vás náš projekt zaujal, neváhejte a  navštivte náš promostánek. V květnu budeme k vidění v Praze, Kladně, Berouně a Mladé Boleslavi. Boxík si můžete také jednoduše bezplatně objednat. Veškeré informace najdete na našem webu www.ecocheese.cz.

Tipuj a vyber si výhru podle svého gusta I  v  měsíci květnu máte možnost navštívit promostánek ECOCHEESE, u  kterého si budete moci vyzvednout sběrnou krabičku. Navíc si nezapomeňte při této příležitosti tipnout odpověď na soutěžní otázku. Své tipy zasílejte do 31. května! Za nejpřesnější odpověď si pak můžete vybrat cenu. Více informací najdete na www.ecocheese.cz.

Staň se rekordmanem! Počtvrté Netradiční soutěž, kterou pro města a obce České republiky připravila společnost ECOBAT, ukončila v  minulém roce již třetí ročník v  řadě za  sebou. Rekordmanem ve  sběru použitých baterií se postupně chtělo stát 11 českých a  7  moravských měst. Během 90 hodin, tedy vždy v  pětihodinovém intervalu, bylo nashromážděno dohromady 10 318,20 kg vybitých baterií. To znamená, že kaž­ dou minutu bylo odevzdáno 106 kusů AA tužkových monočlánků anebo že každý z obyvatel všech zúčastněných měst a obcí přinesl jednu nedobíjecí baterii. Pro úplnost pak nesmíme zapomenout, že dohlížející komisaři z agentury Dobrý den museli hned devětkrát přepisovat vítězné hodnoty

do  české obdoby Guinnessovy knihy rekordů. V současnosti se může Česká republika pochlubit hned dvěma držiteli národního rekordu ve sběru použitých baterií, a  to proto, že se zároveň hodnotí kategorie absolutního posbíraného množství v kilogramech, jehož držitelem je město Ústí nad Labem, a  kategorie posbíraného množství v  přepočtu gramů na  1 obyvatele, kde nejlepšího výsledku dosáhlo město Česká Třebová. V případě, že by vás naše akce zaujala, neváhejte a přihlaste se na další ročník této zajímavé soutěže již nyní, neboť počet rekordů konaných v jednotlivých ročnících je omezen. Kompletní informace získáte na našich webových stránkách.

27

Příloha ekolamp

Rok 2010 nebyl pro českou ekonomiku nejšťastnější a dopady zpomalení růstu se nevyhnuly ani kolektivním systémům a zpětnému odběru. EKOLAMP, který v České republice již šestým rokem provozuje systém sběru a recyklace použitých světelných zdrojů a svítidel, prodělal částečnou stagnaci v objemu zpracovaných zařízení. Firmy a lidé zkrátka začali odkládat spotřebu na další roky. umožňovat důslednější kontrolu dlouhodobých závazků a musí být transparentní. Pro všechny subjekty na trhu musí platit stejná konkrétní pravidla, aby nebylo možné jejich obcházení. Musí být zajištěna vymahatelnost zákona a sankcí za porušování povinností spjatých se sběrem a recyklací elektroodpadu. Pak se jistě zvýší i míra zpětného odběru.

„Krize ovlivnila obměnu některých osvětlovacích zařízení, což pro EKOLAMP znamenalo menší přísun materiálu pro sběr a recyklaci,“ vysvětlil Alexandr Hanousek, jednatel kolektivního systému EKOLAMP. I vloni trval strnulý stav na poli legislativním a  nebyly přijaty některé potřebné změny či  rovnou nový koncept zákona o  odpadech. Odpovědnost za  zpětný odběr elektrozařízení po ukončení jeho životnosti je ze zákona přenášena na výrobce a dovozce. Avšak dosavadní právní úprava v této oblasti umožňuje obcházení některých povinností. Systém zpětného odběru musí

Materiálové využití u světelných zdrojů je 96 % Skepse ve  společnosti se odrazila i  v  ochotě lidí podílet se na  ochraně životního prostředí, což

Ekolamp postupně obmění velkokapacitní kontejnery CZ1 a CZ2

28

ZPĚTNÝ ODBĚR

1/2011

ukazují i  výsledky pravidelných sociologických průzkumů. „Přesto EKOLAMP v loňském roce obstál se ctí a docílil velmi slušných výsledků při sběru a  recyklaci,“ bilancuje Hanousek. EKOLAMP v  roce 2010 sebral celkem 721,9 tuny světelných zdrojů, jejichž materiálové využití bylo rekordních 96 procent (zákonná kvóta je 80 %). V  porovnání s  rokem předchozím došlo k  nárůstu objemu sebraných světelných zdrojů o  6 tun. Přispěla k  tomu i  nová síť malých sběrných nádob, která dnes čítá více než 1200 míst. V  uplynulém roce EKOLAMP sebral 276,9 tuny průmyslových svíti-

Ing. Alexandr Hanousek, jednatel společnosti

Krátce EKOLAMP se představil na veletrzích AMPER a ELECTRON Počátek jara se pro EKOLAMP nesl mimo jiné i ve znamení veletrhů. Svou činnost představil návštěvníkům brněnského 19. mezinárodního veletrhu elektrotechniky a  elektroniky AMPER 2011 v  termínu od  29. března do  1. dubna. Ve  dnech 12. až 15. dubna se pak kolektivní systém prezentoval v  pražských Letňanech na veletrhu elektrotechniky, elektroniky a energetiky ELECTRON 2011. Společným tématem obou expozic bylo nové mot­ to EKOLAMPu: „Ochrana přírody tkví v  maličkostech – myslíme ekologicky“, které je symbolicky spojené s nezastupitelnou rolí včely v ekosystému. „Podobně jako každá žijící včela přispívá k udržení

Expozice na veletrzích Ampér a Electron

del. Při jejich recyklaci bylo dosaženo  80% materiálového využití (zákonná kvóta je 70 %). Co do sběru jde v této skupině svítidel o 18% pokles, který způsobily zejména zmiňovaná odložená spotřeba a investice. S ohledem na ekonomické oživení EKOLAMP v dalších letech očekává opět návrat k růstové křivce. Na osvětu se nezapomíná EKOLAMP vloni uskutečnil  několik zajímavých vzdělávacích projektů, které úspěšně podpořily narůstající povědomí o  důležitosti zpětného odběru nefunkčního elektrozařízení. Za  zmínku stojí především účast v programu pro české školy Recyklohraní, populární ekologické partnerství osvětlení vánočních stromů v šesti vybraných krajských městech a mimořádně úspěšná internetová soutěž Rozsvítíme vaše Vánoce. Osvětová práce s veřejností bude pro EKOLAMP prioritou i v letošním roce.

Máme široký záběr Sběrná síť tohoto kolektivního systému dnes zahrnuje smluvní spolupráci s  580 sběrnými dvory měst a  obcí. Více než 3000 obcí pokrývá EKOLAMP mobilním svozem. Zpětný odběr probíhá rovněž prostřednictvím velkoobchodní sběrné sítě, jež čítá 345 provozoven. Až do roku 2013 zůstává EKOLAMP jediným systémem, jenž má od ministerstva životního prostředí autorizaci ke  zpětnému odběru a  recyklaci historického elektrozařízení skupiny č. 5 (tj. osvětlovacích zařízení a svítidel). Tuto povinnost naplňuje pro více než 300 svých členů, mezi nimiž jsou i významné mezinárodní společnosti jako Philips, OSRAM, Narva, Modus, TREVOS či CTS Praha.

ekologické rovnováhy v přírodě, pomáhá každá zářivka, kterou nevyhodíme do popelnice, zachovat zdravé životní prostředí,“ řekl Radoslav Chmela, zástupce kolektivního systému EKOLAMP, který se již šest let zabývá zpětným odběrem nefunkčních světelných zdrojů a svítidel. Právě díky EKOLAMPu se každý rok do přírody nedostane několik desítek kilogramů rtuti. Ročně totiž systém zpětně odebere stovky tun osvětlovacích zařízení.

my

slí

ee

m

Některé firmy za  likvidaci zářivek stále platí Vedle projektů pro veřejnost a osvěty se EKOLAMP soustředí na zlepšení služeb pro současné a potenciální partnery. „V  době, kdy každý hledá úspory, mohou nejrůznější instituce partnerstvím s námi ušetřit zbytečné náklady. Stále ještě existují firmy, obce či nemocnice, které likvidují použité zářivky v režimu odpadů a zbytečně za likvidaci platí,“ uvedl Hanousek. EKOLAMP proto novou síť malých sběrných nádob začal budovat zejména v obchodech, na úřadech, ve  školách a  ve  firmách. K  dnešnímu dni bylo v Česku instalováno již více než 1200 malých sběrných nádob a další tisíce budou instalovány v  příštích letech. Nádoby jsou určeny pro zpětný odběr úsporných kompaktních zářivek, výbojek, lineárních zářivek do  délky 40 cm a  světelných zdrojů obsahujících LED diody. Aktuální

seznam  sběrných míst podle  jednotlivých krajů a  informace o  jejich otevírací době naleznete na www.ekolamp.cz/seznam-sbernych-mist.

kol

o g ic k y

29

zábava / TEXT: Petr Holeček / FOTO: Michael Kratochvíl

Mezi „dráhaři“ z Letné Jestli někdo věří, že i  drobné elektrické součástky mají duši, jsou to určitě autodráhoví modeláři. Jeden

z nejstarších českých klubů sídlí na Letné v Praze. Strávili jsme odpoledne mezi opravdovými elektronadšenci. Je to hobby, sport, elektrikařina, ale hlavně legrace. Když vstoupíte do klubovny automodelářů z Prahy 7, zavrže podlaha a ucítíte známou svazarmovskou vůni – starého nábytku a postupně i technického benzinu, oleje, barev ve spreji a hlavně tavícího se cínu. „Vítám vás mezi námi. Tak tady se scházíme,“ rozhlédne se Pavel Kulovaný, asi třicetiletý vedoucí zdejšího kroužku. Je úterý, 16 hodin. Ve stejný den a hodinu se tu už řadu let schází parta kluků, dospívajících i dospělých, aby vyladili svoje modely na další závod, případně postavili model úplně nový a v závěru změřili síly na vlastní autodráze.

žemi. V poličkách jsou vystaveny modely různých kategorií, ale také old timery a speciály NASCAR. Vedle připevněného nářadí čtu na cedulce vyryté jméno – Ota Labuťa. „Každý automodelář s sebou tahá takový kufřík, dneska se už dělají plastové. Má v něm všechno nářadí, náhradní díly i samotné modely,“ říká veterán, který stojí v čele klubu a nevynechá jediné jeho důležité setkání. Mezitím přiběhne jeden z mladších členů, že už je čas nastříkat tu slíbenou karoserii, ať šéfa nezdržujeme.

Je stará, ale naše „To je naše chlouba. Je sice už třicet let stará, ale má patinu,“ hladí dřevěnou závodní autodráhu Pavel. „Na Podbabě teď zprovoznili delší, úplně novou. Jenže tahle už zažila tisíce a tisíce závodů,“ pokračuje a ukazuje na záludnou šikanu a dominantní klopenou zatáčku. Slot Car Racing Club z Prahy 7 je na svou dráhu pyšný. Kdo teď v Česku v dráhové modelařině něco znamená, začínal na ní. Nebo tu alespoň odjel hromadu závodů. „Je dlouhá 21,5 metru. Závodí se v osmi drahách, v každé jsou přišroubované měděné pásky. Do nich teče stejnosměrný proud z trafa v rohu místnosti,“ ukazuje Pavel na bednu, na které už stojí tři malí kluci. Se zaujetím třímají v ruce ovladače a regulují, kolik proudu svému autu v barvou odlišené dráze pustí. „Prosím, nasaď mě,“ zavolá dvanáctiletý Michal na kamaráda u trati. Závodní speciál totiž vylétl ze zatáčky.

Koníček za stovky i tisíce Autodráha je sice třicátnice, ale není pro nějaká béčka. Závodit se na ní nikdo nenaučí ze dne na den. Model kategorie PR/24, familiárně přezdívaný „plechovka“, proletí dvacetimetrovou dráhu za 5 vteřin. Když dokonale neznáte svoje auto, záludnosti zatáček a neumíte to s elektrickým ovladačem s tranzistorem, brzy si model rozbijete. „Nepořádáme jen závody. Hlavně učíme kluky, jak si model postavit z jednotlivých dílů. Při jeho stavbě si osvojí práci se základním nářadím a naučí se pájet,“ vysvětluje Pavel Kulovaný. Sestavit si vlastního závoďáka není levná záležitost, ale rozhodně to není natolik finančně vyčerpávající jako jiné druhy modelářství. V kategorii pro začátečníky G/12 mluvíme o stokorunách za jednotlivé díly. Mladí modeláři si během půl roku vyrobí vlastní podvozek. K dokončení modelu pak musí koupit převod, pastorek, vodítko, osu, gumy, disky a karoserii. To vše obsahuje balíček za cenu kolem 450 korun. Dále je potřeba elektromotor přibližně za 350 korun. Závodní „plechovka“ o třídu výš může spolknout už i tisíce korun. Motor může stát až dva tisíce, předepsaný podvozek přijde na 500 korun, odolná karoserie z lexanu stojí kolem stovky. Další stovky korun utratíte za další potřebné díly, třeba gumu na výrobu kol.

Autodílna v kufříku Klub „dráhařů“ funguje na Praze 7 už od roku 1968. První členové se scházeli v tehdejším Parku kultury a oddechu Julia Fučíka, kde měli svou první autodráhu. V roce 1974 se přesunuli pod křídla Domu dětí a mládeže Prahy 7 na Letnou, do budovy pod letenskou vodárnou. „Učil jsem ho jako žáčka a teď tady sám vede kroužek,“ směje se vousatý chlapík v triku s logem klubu. Po chvíli otevře na ponku se svěrákem dřevěný kufr. Skrývá malou autodílnu dokonce i s gará-

30

ZPĚTNÝ ODBĚR

1/2011

Elektromotory si schovávám „Nejdůležitější součástkou na autíčku není motor, jak by se mohlo zdát. Je to tady ta malinká věc,“ říká Ota Labuťa a obrací závodní speciál na střechu. Ukazuje

ASEKOL zábava

na malý kovový kartáček, který funguje jako snímač proudu v měděné dráze. Vypadá jako knot do petrolejky. Když se opotřebuje, může se vyhodit. Nový stojí asi deset korun. „To je mimo vyšeptalých uhlíků jediná věc, kterou vyhazujeme do koše,“ říká Pavel. Mohlo by se zdát, že elektroodpadu budou mít dráhoví modeláři plné bedny, ale ne. Když už jednou autu vtiskli duši, přece ho nevyhodí. „V elektromotoru se třeba může ojezdit kotva, ale i ta se dá vyměnit. Já vyhodím jen minimum věcí. Dokonce jsem takový blázen, že si schovávám elektromotory ze svých starých aut. Z nějaké lásky nebo snad vzpomínky, že mi třeba pomohly vyhrát nějaký závod,“ říká vousatý Ota. Hraje si už čtyřicet let Odpoledne mezi modeláři uteče jako voda. Je zajímavé sledovat, jak se tu propojují generace. Do kroužku teď chodí dvanáct kluků, pravidelně se tu schází i dvacet dospělých. „Smutné je, když klub někteří rodiče berou jen jako odkladiště na dvě

hodiny v úterý. Kdo chce jezdit na profesionální autodráze, musí se pro to zapálit,“ podotýká Pavel a Ota se přidává: „Já už si s těmi autíčky hraju čtyřicet let. Nikdy jsem nic nevyhrál, jsem spíš modelář. Ale je skvělé vidět, že kluci, které jste něco naučil, teď vozí do klubovny mistrovské poháry.“ Češi jsou v tomto hobby sportu vůbec dobří. Autodráhy u nás nejsou rozšířeny tak jako v Anglii, USA, Finsku nebo Švédsku, ale kolem čtyřiceti jich tady bude. V klubovně jsem na závěr návštěvy dostal úkol. „Vyřiďte čtenářům, že pokud taky chtějí nasát atmosféru kolem dráhy, ať dorazí v úterý.“ Tak vám to vzkazuju. Třeba si tu také zůstanete hrát desítky let.

1

8

7

5

7

1 9

3

1

3

7

4 3

8

6 9

8

Historie elektromotoru První laboratorní elektromotor sestrojil v roce 1820 anglický chemik a fyzik Michael Faraday. Skládal se z drátu ponořeného v nádrži rtuti, kde byl umístěn magnet. Proud procházel drátem a točil se kolem magnetu, čímž dokazoval, že vytváří magnetické pole. Moderní elektromotor byl náhodně objeven až v roce 1873, když Zénobe Gramme vodivě spojil roztočené dynamo s druhým stojícím dynamem, čímž vznikl napájený motor. V roce 1888 pak srbský vynálezce Nikola Tesla zjistil, že magnetické pole může rotovat, jestliže dvěma cívkami v pravém úhlu protéká střídavý proud.

9

2

5 2 9

7

4

5

1

Znění tajenky zašlete elektronicky na adresu [email protected] do 31. 5. 2011. Deset vylosovaných, kteří odešlou správné řešení, obdrží věcné ceny. Nazapomeňte do e-mailu uvést svou adresu! Správné znění tajenky z minulého čísla: Úsporná kancelář může být realitou Výherci z minulého čísla: Miroslav Stropek (Bukovany), Jana Bambuchová (Valašské Meziříčí), Irena Heczková (Skalná), Pavla Sýkorová (Spálené Poříčí), Jana Šrámková (Cheb), Eva Kremláčková (Moravské Budějovice), Marie Bečvářová (Stachy), Pavel Stejskal (České Budějovice), Marcela Bartková (Dobrá), Zdeněk Kašparovský (Bílovice)

31

NOVÁ BARVA V TŘÍDĚNÍ ODPADŮ

ČERVENÁ Nesete do kontejnerů tříděný odpad? Máte jednu ruku volnou? Přiberte s sebou i vaše

drobné elektro a baterie Červené kontejnery už i v ulicích vašeho města www.cervenykontejner.cz