Průvodce "Průvodce Český ráj"

Průvodce "Průvodce Český ráj"

zřícenina hradu Trosky Hrad

GPS poloha: 50°30'59.47"N 15°13'50.59"E

Trosky - jednoznačně nejvýraznější dominanta Českého ráje, která se nachází cca v polovině cesty mezi Jičínem a Turnovem. V letech 1380- 90 byl Čeňkem z Vartenberka mezi dvěma čedičovými vrcholky postaven hrad s věžemi Panna a Baba. Hlavní palác se nacházel pod věží Panna. Po smrti Čeňka z Vartenberka připadl hrad králi Václavu IV, který jej věnoval pánům z Bergova. V následných letech hrad střídal majitele a za dob Lobkoviců pozbyl na významu, v polovině 17. století byl již zříceninou. Turisté mohou Trosky navštívit v dubnu a říjnu o víkendech a svátcích a od května do září denně kromě pondělí. Přístupná je vyhlídka pod věží Panna, před několika lety bylo vybudováno i dřevěné schodiště k vrchoku věže Baba. K Troskám je možno dojít po červené značce ve směru Dolní Mlýn - Valdštejn, po značce modré ve směru Malechovice žst. - Borek žst., nebo po značce zelené ve směru Sobotka - Ktová žst, Rovensko pod Troskami. Kdo přijede autem může zaparkovat na odstavném parkovišti pod hradem Otevírací doba: duben, říjen ... soboty, neděle a svátky ... 9:00 - 16:00 květen - srpen .... denně mimo pondělí ... 9:00 - 17:30 září ..................... denně mimo pondělí ... 9:00 - 16:00 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Průvodce Český ráj" Vstupné: dospělí ........................................................................ 60 Kč děti 6-15 let, senioři nad 65 let ..................................... 40 Kč studenti 15-26 let (s platným studentským průkazem) ... 40 Kč držitelé průkazů ZTP a ZTP/P ........................................ 40 Kč rodinné, tj. 2 dospělí + 2 (3) děti do 15 let ................... 160 Kč děti do 6 let, průvodce držitele průkazu ZTP/P ............... 0 Kč čtyřnohý přítel pes ................................................... 20 Kč Aktuální info o provozní době, akcích, novinkách a vstupném je k získání zde:http://www.hrad-trosky.eu/ Na virtuální prohlídku zříceniny hradu Trosky a krásného okolí se můžeme podívat zde: Podhradí: http://www.virtualtravel.cz/troskovice/zricenina-hradu-trosky/v-podhradi.html Věž Baba http://www.virtualtravel.cz/troskovice/zricenina-hradu-trosky/vez-baba.html Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zricenina-hradu-trosky

Kost Hrad

GPS poloha: 50°29'28.03"N 15°8'5.96"E

Hrad Kost je jedním z nejzachovalejších gotických hradů v Čechách, vybudovaný na okraji Českého ráje na pískovcové skále při střetu dvou lesnatých údolí. Nachází se nedaleko půvabného města Sobotky. Dominantou hradu je pískovcová věž lichoběžníkového tvaru, která byla určena k obraně. I když je hrad vybudován na skále, není příliš snadné ho v zalesněné krajině najít. Hrad je přístupný v dubnu a říjnu pouze o víkendech, v květnu, červnu a září denně mimo pondělí a v měsících červenci a srpnu každý den. Parkoviště je asi 100 metrů od hradu. Překrásná příroda v okolí hradu a zachovalost hradu Kost se často stává předmětem zájmu mnoho zahraničních i českých filmařů. Historie Hrad vznikl v 70. letech 14. století a jeho stavitelem byl pravděpodobně Petr z Vartemberka. Po něm hrad získali Hazmburkové a potom Šelmberkové, kteří ho rozšířili o Šelmberský palác. V průběhu 16. století došlo ještě dvakrát k rozšíření hradu. Plány Albrechta z Valdštejna přestavět hrad na zámek zmařila jeho smrt v roce 1634, o rok později část hradu vyhořela. V polovině 17. století se uvažovalo o zboření hradu, aby nemohl být využíván jako opora nepřítele, což se stalo za třicetileté války. Po roce 1867 byl hrad částečně upraven novogoticky. V 50. letech 20. století začaly probíhat rozsáhlé rekonstrukce hradu. V současnosti je vlastníkem hradu Kost Giovanni Kinský dal Borgo. Doplnění popisu Je mnoho důvodů, proč byste si hrad Kost neměli nechat ujít ? alespoň pokud patříte mezi dobrodruhy a romantiky, rádi se touláte zachovalou přírodou a obdivujete historické stavby, dýchající tajemnou atmosférou. Kost se nachází v místech, kde se stýká Prokopské údolí s údolím Plakánek. Okolní krajina je celkem příznačně nazvaná Český ráj . Zvlněný terén je pokryt mozaikami lesů, luk a lesů a posetý zříceninami, hrady i zámky. Mezi nejznámější patří Trosky, Humprecht, Hrubá skála, Valdštejn a Valečov. Majestátní Kost má mezi ostatními středověkými hrady zvláštní postavení. Je nejzachovalejší. Historie stavby sahá až do 14. století. Hrad zažil dobu slávy i úpadku. Nějaký čas dokonce sloužil jako sýpka, aby byl v 50. letech 20. století rekonstruován. Dnes je Kost v soukromém vlastnictví rodiny Kynských. Památka je přístupná veřejnosti. Pravidelně se zde pořádají nejrůznější kulturní akce. Turista ocení prohlídky v dobových kostýmech, přehlídky letu dravců, divadlo na nádvoří či skutečné kuchařky v místní černé kuchyni, které nabízejí k zakousnutí tradiční koláče. Kost má od všeho trochu. Zavděčí se milovníkům romantických a upravených místností, zařízených tak, jak velel vkus dob dávno minulých, a přitom nadchne vyznavače tajemné, ba pochmurné atmosféry. Prohlídkové okruhy jsou zde dva: Hradní paláce a Středověká mučírna. Kostečtí průvodci jsou milí a vzdělaní, takže ať se rozhodnete jakkoli, nudit se nebudete. Čím Kost vás hrad Kost dostane? Zajímavé exponáty uvidíte v průběhu celé prohlídky. Při vstupu na první nádvoří zaujme pozornost velká dřevěná konstrukce. Jedná se o funkční kopii katapultu, který se používal ve středověku při dobývání hradů. Provozuschopná je i replika gilotiny, vystavená v mučírně. Na jejím Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "Průvodce Český ráj" originále se popravovalo ještě za první republiky a protektorátu. Obraz, vystavený v prostorách Vartemberského paláce, je opředen tajemstvím. Vystavit ho nechali dnešní majitelé hradu ? bratři Kinští. Jejich rodu patří ta záhadná podobizna, provrtaná kulkou, snad odnepaměti. Avšak nikdo si už dávno nepamatuje, koho ženský portrét zpodobňuje a čím si střelu vysloužil. Lidová báchorka podává zajímavé vysvětlení. Rád vám ji povykládá každý zdejší průvodce. Nač ještě váhat!? Český ráj nabádá k navštívení? autor: Michaela ?Mysha? Košťálová (www.myshaweb.cz) Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kost

Bezděz Hrad

GPS poloha: 50°32'25.76"N 14°43'19.52"E

Hrad Bezděz, který je národní kulturní památkou, stojí na 604 metrů vysokém kopci Velký Bezděz. Hrad se nachází na Českolipsku v Libereckém kraji. Hrad Bezděz je jedním z našich nejcennějších hradů. Nejvzácnější částí hradu je raně gotická kaple ve východním traktu hradního paláce. Charakteristickou dominantou hradu jsou dvě mohutné věže. Velká věž, nabízející jedinečný výhled na široké okolí, je vysoká 40 metrů a Čertova věž měří přes 20 metrů. Přístupovou cestu lemují kapličky Křížové cesty. Bezděz v minulosti také lákal mnoho umělců. např. Karla Hynka Máchu, Josefa Mánese, Bezděz je částečně i dějištěm opery Tajemství od Bedřicha Smetany. Otevírací doba dubensoboty, neděle a svátky10:00 - 16:30květen - zářídenně mimo pondělí9:00 - 16:30říjensoboty, neděle a svátky9:00 - 15:30 S průvodcem trvá prohlídka 50 minut, samostatně je doba pobytu na hradě neomezena. Mimo otevírací dobu je prohlídka možná pouze po předchozí dohodě se správou objektu a za příplatek k základnímu vstupnému. Vstupné plné vstupné 50 Kčsnížené vstupnésenioři nad 65let, studenti od 15 - 26let, ZTP30 Kčrodinné vstupné2 rodiče + tři děti do 15 let140 Kčděti od 3 do 6 letv doprovodu rodičů5 Kč zaměstnanci NPÚ a děti do 3 let zdarmapes na vodítku s náhubkem 10 Kč Kontakt adresa: Národní památkový ústav, Správa státního hradu Bezděz, 471 61 Okna telefon: +420 487 873 131 e-mail: [email protected], [email protected] Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bezdez

Sněžka Hora

GPS poloha: 50°44'8.48"N 15°44'23.46"E

Sněžka - nejvyšší hora České republiky, s pramenem Labe jednoznačně nejnavštěvovanější cíl Krkonoš. Do počátku 19. století byl náš nejvyšší vrchol znám pod německým názvem Scheekoppe. První český název vrcholu byl Pahrbek Sněžný, později Sněžovka a od roku 1823 Sněžka. Masiv Sněžky, který je složen ze svorovo - rulových hornin je "rozdělen" státní hranicí s Polskem. Na polské straně dominuje budova "ufo boudy", která byla postavena v r. 1976. První bouda na současné polské straně byla bouda Slezská postavená r. 1850. V roce 1857 byla poničena požárem, ale po rekonstrukci dokončené v r. 1862 sloužila až do postavení zmíněné nové boudy. Bouda Česká byla postavena roku 1868. Zbourána byla v roce 2005. Nyní na české straně stojí nová moderní budova poštovny, která však neplní funkčnost klasické horské boudy. Když se na vrchol Sněžky vypravíme za jasného počasí nabízí se nám nádherný kruhový rozhled. K severu do Polska, při pohledu k jihu náš pohled nemine dominantní Černou horu, směrem k jihozápadu máme Podkrkonoší, rozpoznáváme Zvičinu, Bradlec, Kumburk, Tábor, Kozákov a dokonce i Trosky v Českém ráji. Západně za Kotlem máme Ještěd a za Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 3

Průvodce "Průvodce Český ráj" Vilolíkem část Jizerských hor, jako na dlani máme Obří důl, Studní a Luční horu, Úpské rašelinště a Luční boudu. Směrem k východu se nám naskýtá pohled na polské Góry Sowie, Královecký Špičák, polské stolové hory, Orlické hory a dokonce i Jeseníky. Rada pro ty, kteří nevědí kterým směrem se dívat, tak Jeseníky se nachází ve směru za polskými stolovými horami Bor a Hejšovina. K vrcholu Sněžky se můžeme dostat novou kabinkovou lanovkou, viz: http:// www.turistika. cz/mista/ nova- lanovka- nasnezku-pec-ruzova-hora-snezka nebo si můžeme udělat krásný výlet a na Sněžku dojít z několika stran pěšky: - ze západu od Špindlerovy boudy po červené, tedy cestě Česko-Polského přátelství, nebo ze Špindlerova Mlýna po modré Údolím Bílého Labe, případně po červené stoupáním podél Kozích hřbetů. Od Luční boudy je již cesta společná. - z jihu po modré Obřím dolem z Pece pod Sněžkou, nebo po žluté z Růžohorek podél lanové dráhy - z východu z Horní Malé Úpy od Pomezních bud po červené, případně žluté k Jelence a dále k vrcholu. Na virtuální pohledy z vrcholu Sněžky se můžeme podívat zde:http://www.virtualtravel.cz/snezka.html Zajímavý web o Sněžce je i zde: http://www.horasnezka.cz/ Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/snezka

Valečov Hrad

GPS poloha: 50°30'37.91"N 15°1'34.03"E

Zřícenina hradu Valečov se nachází na Zlaté stezce Českého ráje východně od Mnichova Hradiště. Historie hradu spadá do počátku 14. století, prvně je písemně zmiňován v letech 1316-18. Valečov je přístupný v květnu a červnu denně kromě pondělí a v červenci a srpnu každý den. Dřevěné části hradu se nedochovaly, ze skalních obydlí lze nejvíce vidět z nového paláce a skalního vězení, odkud se dá nahlédnout do podzemní hladomorny. přístup k hradní zřícenině je možný od parkoviště nad obcí Boseň, nebo po zelené zn. od Branžeže a po žluté z Kněžmostu. K získání je zde Turistická známka č. 234 - Valečov. Aktuální info o vstupném, otevírací době, historii hradu, atd je k získání zde: http://www.bosen-obec.cz/valecov/ Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/valecov

Prachovské skály Rezervace

GPS poloha: 50°27'58.58"N 15°17'6.10"E

Přírodní rezervace vyhlášena v roce 1933. Skalní město vzniklo usazením pískovců a slínovců na dně druhohorního moře a stalo se tak součástí českého křídového masívu. V okolí je prehistorické naleziště, svědčící o osídlení v 10. až 7. stol. př.n.l. Rezervací vede mnoho turisticky značených cest vedoucích roklemi, obklopenými pískovcovými stěnami a Krásnými vyhlídkami. Prachovské skály jsou vyhledávaným cílem turistů i horolezců. Autor článku: Hana Knoppová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prachovske-skaly

Drábské světničky Zřícenina

GPS poloha: 50°31'50.45"N 15°2'17.27"E

Zbytky skalního hradu Drábské světničky, které dnes tvoří malebný labyrint, se nacházejí na okraji rozsáhlé pískovcové plošiny Mužský nad osadou Dneboh východně od Mnichova Hradiště. Drábské světničky jsou jedním z nejvyhledávanějších turistických cílů v nádherné krajině Českého ráje. Sedm mohutných pískovcových bloků využili dávní zakladatelé pro vybudování opevněného sídla. Mezery Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 4

Průvodce "Průvodce Český ráj" mezi nimi byly vyplněny dřevěnými konstrukcemi, na horním okraji skal byly vybudovány roubené hradby. Vstup střežila velká dřevěná věž, která byla hlavní dominantou hradu. Byly tady ještě další dvě dřevěné věže po nichž však žádné stopy nezůstaly. Jádro hradu tvořily do měkkého pískovce vytesané světničky, umístěné v různých výškových úrovních a pospojované můstky a plošinami. Hrad jich obsahoval asi 30. Nejzajímavější skalní prostorou byla kaple s tesanou lavicí a oltářem, doplněná o sakristii. Světničky vytesané do skal sloužily především jako zásobárny, žilo se v dřevěných obydlích. Většina těchto světniček je nyní přístupná po schodech, můstcích a ochozech. Skalní hrad byl osídlen cca do poloviny 15. století. Dnes se z vrcholů skal nabízí krásný výhled na Kokořínsko, Bezděz, České Středohoří, Ralsko, Lužické hory, Jizerské hory, Krkonoše a Kozákovský hřbet. K drábským světničkám je možno dojít po modré značce od parkoviště u obce Dneboh, tato trasa je cca 500 metrů dlouhá, ale celkem prudká. Druhou variantou je možnost dojet autem ke Krásné vyhlídce a dále jít cca 1 500m po červené značce, tato cesta je delší, ale nabízí krásné výhledy a průchod 125 metrů dlouhou skalní soutězkou zvanou Studený průchod. Turistická známka č. 399 - Drábské světničky je k získání v restauraci Na krásné vyhlídce. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/drabske-svetnicky

Kumburk Zřícenina

GPS poloha: 50°29'38.80"N 15°26'45.42"E

Zřícenina hradu Kumburk stojí na výrazné osamělé homoli jihovýchodně od obce Syřenov na rozhraní Jičínska, Semilska a Novopacka. Historie hradu spadá do počátku 14. století, v roce 1325 je zmiňován Markvart z rodu Vartenberků. Po ukončení husitských válek se hrad dostal do majetku Jindřicha z Dubé, později patřil Trčkům z Lípy a roku 1607 se stal majetkem Smiřických. V průběhu třicetileté války byl zpustošen Švédy a roku 1658 na rozkaz císaře Leopolda zbořen. Kumburk je jednou z nejromantičtějších a nejzajímavějších hradních zřícenin v Českém ráji. Kumburk byl příkladem u nás neobvyklého tzv. koncentrického typu hradu, jednotlivé hradní části byly totiž umístěny spirálovitě nad sebou. Dochovaly se zříceniny hranolové a kulaté věže, podzemí paláce, rozvaliny bran, hradebních zdí i hospodářských budov. Od zřícenin se otvírá nádherný výhled. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Ke hradu je možno dojít po červené značce v směru Tábor (Klepanda) - Nová Paka, nebo po žluté zn. od žst. Syřenov. K odbočce žluté značky pod hradem lze opatrně dojet i autem. Aktuální info o probíhající záchraně hradu, návštěvním řádu, akcích a novinkách je k získání zde: http://www.kumburk.cz/ Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kumburk

Pecka Hrad

GPS poloha: 50°28'48.04"N 15°36'17.32"E

Hrad Pecka stojí na návrší nad stejnojmennou obcí, nacházející se na Jičínsku v Královéhradeckém kraji. Hrad Pecka je jednou z nejvýznamnějších památek v Podkrkonoší. Po kamenném mostě ze 17. století návštěvníci přicházejí k hradní bráně. Nad Škopkovským palácem se zdvihají zbytky hlavní věže. V Harantovském paláci je stálá expozice věnovaná Kryštofu Harantovi, historii hradu a obce a také zde jsou národopisné sbírky. V přízemí si návštěvníci mohou prohlédnout hradní kuchyň se zařízením. Ve sklepení je pozoruhodná expozice Hrdelní právo a soudnictví v Čechách. V areálu je také galerie moderního výtvarného umění. K hradu Pecka vede několik turistických tras, červená značka ve směru Nová Paka - Zvičina, zelená zn. ve směru Nová Paka - Borovnička žst, modrá zn. ve směru Mostek žst - Lázně Bělohrad a značka žlutá ve směru Horka u Staré Paky Bukovina. V obci Pecka se kříží cyklotrasy KČT č. 4096 a č. 4137. Aktuální info o otevírací době a vstupném je na webu: http://www.hradpecka.cz/modules.php?name=Prohlidky Na virtuální prohlídku několika částí hradu Pecka se můžeme podívat zde: http://www.virtualtravel.cz/pecka.html Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pecka

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 5

Průvodce "Průvodce Český ráj" Dětenice Zámek

GPS poloha: 50°22'5.16"N 15°10'14.70"E

Dětenice - obec cca 15 km jihozápadně od Jičína a jihovýchodně od Mladé Boleslavi. První zmínka o vsi pochází již z roku 1052. Obci dominuje barokní zámek, který byl přestavěn z renesanční tvrze v letech 1762-65. V historických zámeckých interiérech stojí za pozornost štuková a malířská výzdoba, sbírka barokních obrazů a dobového nábytku. Zajímavé jsou sbírky zbraní z celého světa či lovecké trofeje. Kolem zámku je anglický park se vzácnými dřevinami a několik klasicistních soch z 18. a 19. století. Před zámkem se nachází kašna se sousočím Kentaura a Nymfy z období kolem roku 1860. Aktuální info o provozní době, vstupném, novinkách a akcích na zámku je k získání zde: http://www.zamekdetenice.cz/ V současnosti je zámek součástí Zámeckého resortu Dětenice jehož největším lákadlem je vyhlášená středověká krčma, více info ke zde:http://www.krcmadetenice.cz/ Na virtuální prohlídku okolí zámku tak částí středověké krčmy se můžeme podívat zde: http:// www. virtualtravel. cz/ detenice.html Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/detenice

Hrubá Skála Zámek

GPS poloha: 50°32'41.75"N 15°11'41.96"E

Romantický zámek Hrubá Skála se nalézá na okraji Hruboskalského skalního města uprostřed lesů na zalesněné skalní plošině nad obcí Hrubá Skála na Semilsku v Libereckém kraji. Historie zámku sahá do období kolem roku 1350, kdy zde Hynek z Valdštejna, postavil na mohutných pískovcových skalách, hrad Skála. S přestavbou původního hradu do podoby zámku započali Smiřičtí v 16. století. Od posledního z rodu Smiřických Hruboskalské panství získal Albrecht z Valdštejna. V následných letech byl zámek po několika požárech několikrát přestavován. V roce 1821 zámek koupil Lexa z Aehrenthalu. Roku 1859 byl zámek romanticky regotizován. V roce 1945 se zámek stal vlastnictvím státu. V 60. letech 20. století byl přebudován v odborářskou ubytovnu a stal se tím na téměř 50 let zapomenutou kulturní památkou a bylo tam utlumeno jeho původní kouzlo. Turistům je přístupné nádvoří lichoběžníkového půdorysu a hranolová věž s ochozem jako vyhlídka na Hruboskalské skalní město, hrad Trosky, vrchy Kozákov a Tábor. Návštěvníci zámku se mohou dobře najíst v zámecké restauraci. Většina zámeckých prostor dnes však slouží hotelovým účelům, viz: http://www.hrubaskala.cz/hotely/hotel-zamek-hrubaskala/ Na zámku a v jeho blízkém okolí bylo filmaři natočeno několik filmů a pohádek z nichž nejznámější je zcela jistě Princ Bajaja. Filmové Bajajovo lože se nalézá nedaleko zámku, skutečný název je však Adamovo lože. K zámku Hrubá Skála je možno dojít po červeně značené Zlaté stezce Českého ráje ve směru Turnov - Trosky. Po zelené ze Sedmihorek a po modré od žst. Hrubá Skála - hrad Kost. K získání je zde Turistická známka č. 148 - Zámek Hrubá Skála. Nejkrásnější pohled na zámek Hrubá Skála se nám zcela jistě nabízí z nedaleké Mariánské vyhlídky, více foto zde: http:// www.turistika.cz/mista/marianska-vyhlidka Kontakt: Zámek Hrubá Skála - Hotel Hrubá Skála Hrubá Skála 1 511 01 pošta Turnov tel.: +420 481 659 111 Web: http://www.hrubaskala.cz/hotely/hotel-zamek-hruba-skala/


str. 6

Průvodce "Průvodce Český ráj" Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hruba-skala

ZOO - Dvůr Králové ZOO

GPS poloha: 50°25'56.14"N 15°47'11.83"E

ZOO nabízí klasickou zahradu se všemi pavilony a s více než 2.400 zvířaty po celou otevírací dobu, velké letní výběhy osazené africkými kopytníky a ptáky a Africké safari, kde návštěvníci projíždějí mezi volně vypuštěnými kopytníky a ptáky specielně upravenými safaribusy (včetně dvouposchoďových) ? o zvířatech je informují vyškolení řidiči. Projížďka denním safari trvá 15-20 minut a je zahrnuta v ceně vstupného. Otevřeno je dle sezóny, v zimě to je 9,00 - 16,00, v létě 9,00 - 18,00. Vstupné je v zimě 95,-, v létě 150,-. Dopravu k nástupišti safari kolem letních výběhů zajišťují vláčky. V provozu je nejen Restaurace "U lemura", ale i letní Restaurace "U plameňáků", "U tygrů" a "U nosorožců" a ostatní stánky po celém areálu zahrady. Nejvýznamnějšími expozicemi jsou tropické pavilony Ptačí svět, Vodní světy, galerie ?Pravěk očima Zdeňka Buriana?, Ostrov lemurů kata, velká průchozí ptačí voliéra, pavilony a výběhy šelem, primátů, slonů, hrošíků a nočních zvířat. Všechny expozice a služby jsou přístupné bezbariérově (včetně nástupu do Safaribusu) s výjimkou Galerie, která je umístěna v 1.patře letohrádku ZOO. Do ZOO můžete přijít i se psem, který musí být ovladatelný a po celou dobu na vodítku ? psi mají vstup do všech expozic i Restaurace s výjimkou průchozí ptačí voliéry a pavilonu Ptačí svět, kde by setkání psa a ptáka bez jakékoli bariéry mohlo vyvolat problém. V areálu jsou rozmístěna pítka pro návštěvníky vybavená i miskami pro napití psů. Celý areál ZOO (téměř 60 hektarů přístupných návštěvníkům) nabízí program na celodenní pobyt. Užitné předměty s tématikou zvířat nabízí Zooshop Serengeti, Galerie v letohrádku ZOO a stánek u šelem. Ubytování poskytuje hotel Safari. Po celém areálu zahrady jsou bezplatně k dispozici moderní toalety včetně bezbariérových. Ve vstupném je zahrnuta projížďka safaribusem , která může být i opakovaná. Cena vstupného od 1.6.2011 Od 1.6 do 2.10 vás vstup do zoo vyjde na 290 Kč pro dospělého (nynější vstupné bylo 170 Kč), 190 Kč pro děti od 3 - 15 let, studenty, důchodce, průkazy ZTP (nynější vstupné činilo 100 Kč). Otevírací doba: 9:00 - 18:00 Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zoo-dvur-kralove

Botanická zahrada Liberec Zahrada

GPS poloha: 50°46'48.00"N 15°4'57.54"E

Jedna z nejznámějších botanických zahrad v republice s nově rekonstruovanými pavilóny a řadou rarit. Botanická zahrada byla založena v roce 1876. Tip Turistika.cz: Masožravé rostliny Jen velmi málo botanických zahrad má tak rozsáhlou ukázku této ekologicky vymezené skupiny rostlinných druhů, jichž existuje ve volné přírodě zhruba jen 500. Jsou to rostliny znejrůznějších, klimaticky rozličných koutů Země, patřící do navzájem málo příbuzných čeledí, aproto po stránce pěstitelské představující složitý problém. Některé znich patří mezi zvláště složitě pěstované, nejobtížněji udržitelné rostliny ve sbírkách Botanické zahrady. Autor článku: Milan Bárta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/botanicka-zahrada-liberec


str. 7

Průvodce "Průvodce Český ráj" ZOO Dvůr Králové - večerní safari ZOO

GPS poloha: 50°26'1.50"N 15°47'54.42"E

Při jednom putování po České republice jsme se rozhodli pro večerní návštěvu ZOO Dvůr Králové. Zdejší zoologická zahrada nabízí totiž velice zajímavé večerní safari. Při podvečerní jízdě safaribusem jsme zažili atmosféru a kouzlo afrického soumraku, které se nedá srovnávat s návštěvou jakékoliv zoologické zahrady během dne. V záři zapadajícího slunce jsme pozorovali zebry, žirafy, nosorožce, antilopy, lvy, gepardy a desítky dalších zvířat. Jízda patrovým autobusem kolem výběhů i přímo mezi zvířaty trvá necelou hodinu a je to letní specialita královedvorské zoologické zahrady. Průvodce vše vtipně a zajímavě komentuje. Tento levný výlet do africké přírody se nám líbil. Informace před návštěvou, kterou můžeme doporučit, lze dopředu zjistit na internetu: http://www.zoodvurkralove.cz/cs/

V okolí jsme navštívili také tato zajímavá místa: - Ratibořice a Babiččino údolí:http://www.turistika.cz/mista/ratiborice-a-babiccino-udoli - vodní nádrž a kemp Rozkoš:http://www.turistika.cz/mista/vodni-nadrz-a-autocamping-rozkos - areál Kuks:http://www.turistika.cz/mista/kuks--2 - lesní galerie plastik:http://www.turistika.cz/mista/galerie-plastik-betlem - barokní lékárna:http://www.turistika.cz/mista/kuks-barokni-lekarna - východočeské moře:http://www.turistika.cz/mista/vodni-nadrz-a-autocamping-rozkos

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/ Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zoo-dvur-kralove-vecerni-safari

Hořice - plavecký bazén Koupaliště

GPS poloha: 50°22'4.01"N 15°38'21.77"E

Hořické Sportovní centrum - krytý plavecký bazén se nachází pod nemocnicí mezi sídlištěm Pod Lipou a Smetanovými sady. Plavecká hala nabízí bazén o rozměrech 25 x 8,80 metrů s teplotou vody 28 st. Dětský bazén 5 x 8, 80 metrů s teplotou 30 st. Dále je k využití výřivka pro 8 osob a atrakce jako masážní lavice, chrlič vody a fontána. Aktuální info o provozní době a vstupném jsou zde: http://www. sporthorice.cz/?page_id=24 Kontakt: Plavecký bazén Janderova 2156 508 01 Hořice tel:+420 493 627 074 web: http://www.sporthorice.cz/ Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/horice-plavecky-bazen


str. 8

Průvodce "Průvodce Český ráj" Dvůr Králové nad Labem - ZOO ZOO

GPS poloha: 50°25'59.02"N 15°47'58.20"E

ZOO Dvůr Králové, toť pojem, který zná snad každý.... Historie ZOO spadá do roku 1945, kdy byla znárodněna vila továrníka Richarda Neumanna a bylo v ni zřízeno Vlastivědné muzeum jehož součástí byly klece s evropskými zvířaty. Veřejnosti byla ZOO o velikosti 6, 5 ha otevřena 9. května 1946. Během padesátých a šedesátých let se ZOO rozrostla na 28 ha. Mezníkem bylo působení ředitele Ing. Josefa Vágnera, který v 70. letech zorganizoval osm expedic do Afriky a zajistil dovoz cca 2 tisíc zvířat. Africké safari bylo veřejnosti otevřeno v květnu 1989. Dnes je rozloha ZOO cca 60 ha. Novinkou a zajímavostí je zcela jistě možnost ubytování v Hotelu Safari, nebo v Safarikempu, návštěvník zde tedy zažívá atmosféru podobnou jako v národních parcích v Africe. V letní sezoně, tedy v období květen - září je ZOO pro veřejnost otevřeno od 9:00 do 18:00. Vstupné: - podrobné info o vstupném a otevírací době se nachází zde: http://www.zoodvurkralove.cz/cs/pred-navstevou/ vstupne/ Na virtuální prohlídku několika částí areálu ZOO se můžeme podívat zde: http://www.virtualtravel.cz/dvur-kralove.html Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dvur-kralove-nad-labem-zoo

Špindlerův Mlýn - Aquapark Aquapark

GPS poloha: 50°44'3.01"N 15°36'33.73"E

Aquapark ve Špindlerově Mlýně se nachází na levém břehu Labe naproti dolní stanice lanové dráhy na Medvědín. Nabízí relaxaci po zimní lyžovačce případně po letním „šmajdání“ po krkonošských kopcích. V areálu se nachází rekreační bazén o teplotě 28oC, dětský bazén, tři tobogány, vodní hřib, vířivka, divoká řeka, vodní kola. K dispozici je dále sauna, vodní pára, masáže. Aktuální ceny vstupného a otevírací dobu je možno ověřit na webu: http://www.aquaparkspindl.cz/ Kontakt: AQUA PARK Špindl Špindlerův Mlýn 300 543 51 Špindlerův Mlýn tel: +420 499 523 040 fax: +420 499 523 041 e-mail: [email protected] web: http://www.aquaparkspindl.cz/ Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/spindleruv-mlyn-aquapark

Hořice - galerie plastik Muzeum

GPS poloha: 50°21'54.28"N 15°38'32.43"E

Galerie plastik se nachází na úpatí Gothardu v sousedství sochařského parku. Sbírkový fond je spojen s činností místní kamenosochařské školy, je tvořen díly již z počátku 20. století, k vidění jsou díla nejen žáků školy, např. Quido Kociána, J. Štursy, B. Kafky, ale i J. V. Myslbeka, L. Šalouna, a V. Levého. Budova slouží veřejnosti od r. 1976.

Otevírací doba: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 9

Průvodce "Průvodce Český ráj" duben - říjen, denně mimo pondělí 9:00 - 12:00 a 13:00 - 17:00 listopad - březen út - pá 9:00 - 12:00 a 13:00 - 16:00

Kontakt: tel: 493 622 961 e-mail: [email protected] web: www.horice.org/galerie/ Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/horice-galerie-plastik

Špindlerova bouda (Špindlerovka) Bouda

GPS poloha: 50°45'44.14"N 15°38'7.30"E

Horský hotel dostupný též kyvadlovou autobusovou dopravou ze Špindlerova Mlýna. Východisko turistických tras do západních i východních Krkonoš. Původní stavení na tomto místě známé již v r. 1784, název podle Františka Špindlera, rychtáře z Bedřichova, který boudu přestavěl v r. 1824 (též Rychrářova bouda). Vyhořela r. 1826 a znovu r. 1885. Velké stavební úpravy začátkem 20. stol. prováděla rodina Lhotova. Silnice do sedla od r.1914, dnes vjezd pro osobní auta omezen (platí se mýtné). Turistický přechod do Polska. Informace o obytování viz: http://www.spindlerovabouda.cz/ . Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/spindlerova-bouda-spindlerovka

Bojiště na Chlumu - muzeum Muzeum

GPS poloha: 50°16'42.10"N 15°44'26.84"E

Nepřehlédnutelná budova válečného muzea se nachází na samém vrcholu areálu bojiště na Chlumu. Ke stavbě muzea dal popud u příležitosti 70 výročí bitvy, člen Komitétu pro udržování památek roku 1866, pan Josef Volf z Máslojed, který vlastním nákladem 44 000 Kč stavbu financoval. Budovu postavil, dle návrhu Ing. Františka Friedricha, stavitel Antonín Šandera. Slavnostní otevření se pro veřejnost uskutečnilo v den výročí bitvy 3. července 1936. Dnes je zřizovatelem válečného muzea Muzeum východních Čech. V roce 2010 byla dokončena rekonstrukce a přístavba výstavních ploch. Částečné uvedení do provozu se uskutečněnilo na den výročí bitvy 3.7.2010. Zajímavý článek k historii muzea je zde: http://hradecky.denik.cz/zpravy_region/muzeum- valky-1866-slavi-osmdesatevyroci-20160812.html Aktuální info o provozní době a vstupném je k získání zde: http://www.chlum1866.cz/oteviraci-doba-vstupne Kontakt: Muzeum války 1866 na Chlumu Chlum čp. 66 503 12 Všestary tel: 495 447 058 email: [email protected] Web: http://www.chlum1866.cz/ Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 10

Průvodce "Průvodce Český ráj" Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bojiste-na-chlumu-muzeum

Chrám sv. Vavřince a sv. Zdislavy, Jablonné v Podještědí Chrám

GPS poloha: 50°45'56.09"N 14°45'42.66"E

Při jedné prázdninové cestě po severu naší republiky jedeme malebným krajem po málo frekventované silnici. Jabloňovou alejí se dostáváme nad údolí, a kde se vzalo, tu se vzalo, jako zázrak se před námi objevilo příjemné městečko Jablonné v Podještědí.

Zastavujeme na náměstí, prohlížíme si to tady a ochutnáváme zmrzlinu. Boční uličkou přicházíme k místní dominantní stavbě, kterou je Chrám svatého Vavřince a svaté Zdislavy. Objekt mne upoutal na první pohled svou mohutností a impozantností. Výrazná červenobílá fasáda jakoby křičela na kolemjdoucí. Člověk nemusí znát detaily o této stavbě, ale na první pohled je jasné, že se jedná o jeden ze symbolů města. Chrám svatého Vavřince a svaté Zdislavy patří k předním stavbám barokního stavitelství ve střední Evropě.

Autorem stavby je pozdější mistr rakouského baroka Jan Lukáš Hildebrant, přičemž se jedná o jeho první velké dílo. Výstavbu dnešního chrámu zahájil v roce 1699 tehdejší majitel panství František Antonín Berka z Dubé. Jednalo se však o náročnou stavbu a tudíž byl chrám vysvěcen až v roce 1729.

Návštěva interiéru chrámu je možná pouze ve stanovené časy. Vzhledem k tomu, že jsem neměl štěstí na tu správnou dobu a musel bych čekat, tak jsem se spokojil pouze s prohlídkou zvenčí. Většina lidí přichází k objektu od Náměstí Míru v Jablonném v Podještědí. Před chrámem se nachází malé náměstíčko, park, do kterého je obráceno bohaté průčelí se dvěma bočními hranolovými, ale nedokončenými věžemi. Fasáda je doplněna početnými sochami od J. F. Bienerta z roku 1711 umístěných v ploše, v nikách a na atice. Dominují samozřejmě svatý Vavřinec a svatá Zdislava.

V městečku a okolí jsem navštívil následující zajímavá místa: - morový sloup v Jablonném v Podještědí:http://www. turistika. cz/ mista/barokni- morovy- sloup- sousosi-sv- salvatora- vmestecku-jablonne-v-podjestedi - skalní hrad Sloup: http://www.turistika.cz/mista/skalni-hrad-sloup - zřícenina hradu Frydštejn:http://www.turistika.cz/mista/zricenina-hradu-frydstejn - originální orloj v obci Kryštofovo údolí: http://www.turistika.cz/mista/krystofovo-udoli-originalni-orloj - zajímavá vesnička Kryštofovo údolí:http://www.turistika.cz/mista/krystofovo-udoli-kouzelna-vesnicka-nedaleko-liberce - Centrum Babylon v Liberci:http://www.turistika.cz/mista/liberec-centrum-babylon - nejstarší zoologická zahrada u nás:http://www.turistika.cz/mista/liberec-nejstarsi-zoologicka-zahrada-v-cechach - nejstarší botanická zahrada u nás:http://www.turistika.cz/mista/liberec-nejstarsi-botanicka-zahrada-v-ceske-republice - Ještěd:http://www.turistika.cz/mista/jested-nejvyssi-hora-jestedskeho-hrbetu

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/


str. 11

Průvodce "Průvodce Český ráj" Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chram-sv-vavrince-a-sv-zdislavy-jablonne-v-podjestedi

Bílé kameny Zajímavost

GPS poloha: 50°48'8.63"N 14°51'31.85"E

Bílé kameny tvoří izolovanou, morfologicky výraznou skupinu skal asi 1 km severně od Jítravy na úpatí vrchu Vysoká. Skály jsou nápadné svou bělostí a zaoblenými tvary, připomínajícími mohutné hřbety odpočívajících slonů, proto jsou někdy označovány jako Sloní skály. Jako neobvyklá ukázka zvětrávání křídových pískovců jsou Bílé kameny od roku 1955 chráněny a jsou také první zastávkou na Naučné stezce "Lužický přesmyk", která začíná v Jítravě. Skály jsou tvořeny šikmo ukloněnými vrstvami světlých svrchnokřídových pískovců. K jejich naklonění došlo v třetihorách vlivem tektonických pohybů na lužickém zlomu, jehož průběh je dobře patrný na nedalekých Kozích hřbetech. Během dalšího vývoje byly pískovce vystaveny intenzivní erozi, při níž docházelo k postupnému rozšiřování puklin a obrušování povrchu skal, které tak získaly současnou podobu. Dnes jsou Bílé kameny rozděleny třemi širokými, téměř svislými puklinami do několika samostatných skalních bloků, tvořících malé skalní město. Neobvyklý vzhled 20 m vysokých skal je podmíněn jejich složením. Svrchní části skal tvoří pískovce s vyšším obsahem minerálu kaolinitu, kterému vděčí za svou bílou barvu. Stejnoměrné složení těchto pískovců zase vedlo při zvětrávání ke vzniku zaoblených tvarů. Ve spodní části skal jsou již pískovce méně kaolinické a mají zřetelněji vyvinutou vrstevnatost se šikmým sklonem vrstev. Na stěnách nebo při úpatí skal vznikly vyvětráváním méně odolných vrstev pískovců oválné dutiny a jeskyně, z nichž největší je asi 6 m dlouhá. V jedné ze skal je také miniaturní, přes 4 m dlouhý skalní tunel. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bile-kameny

Semily - muzeum a Pojizerská galerie Muzeum

GPS poloha: 50°36'11.92"N 15°20'5.75"E

Muzeum a Pojizerská galerie sídlí v jednom z nejstarších domů v Semilech. Vzhledem k tomu, že v domě se narodil „dělnický spisovatel“ Ivan Olbracht (vl. jménem Kamil Zeman) a žil zde i jeho otec Antal Stašek (vl. jménem Dr. Antonín Zeman) byl dům zachován před zbořením a v roce 1960 zde bylo zřízeno Muzeum dělnického hnutí a Památník Antala Staška a Ivana Olbrachta. Dnes muzeum dokumentuje region horního Pojizeří se zaměřením na etnografii, oblast společenskovědní a uměleckou. Součástí muzea je památník osobnosti Semilska, který představuje pětačtyřicet osobností spjatých s městem a jeho okolím. Otevírací doba: - období letních prázdnin: 09:00–17:00 - ostatní měsíce: 09:00–16:00 - otevřeno bez polední pauzy Kontakt: Muzeum a Pojizerská galerie Semily Husova 2 513 01 Semily tel: +420 481 622 528, e-mail:[email protected] www.muzeumsemily.com Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/semily-muzeum-a-pojizerska-galerie

Chrám sv. Bartoloměje Kostel

GPS poloha: 50°1'36.08"N 15°12'6.67"E

Historickému centru Kolína dominuje Chrám sv. Bartoloměje, který je ve své dnešní podobě výsledkem několika staletí stavebního vývoje. Počátky jedné z nejhodnotnějších sakrálních staveb u nás sahají do doby románské, snad ještě do předkolonizačního období, pro které je v prostoru Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 12

Průvodce "Průvodce Český ráj" dnešního chrámu archeologicky doloženo osídlení. Starší románskou stavbu nahradil ve 13. století trojlodní síňový kostel, jehož hmota se kromě trojdílného závěru dochovala dodnes. Původní závěr kostela připomínají pouze zachované válcové přípory. V souvislosti se založením města králem Přemyslem Otakarem II. započala po roce 1250 i stavba nového kostela. Síňové trojlodí o celkové délce 30m, které začala budovat huť z hessensko- westfálského uměleckého okruhu, mělo být zaklenuto šesti poli křížové klenby. K tomu ale nedošlo, protože stavba byla z neznámých důvodů přerušena. Po roce 1270 se pokračovalo, ale práce tentokrát prováděla už domácí huť, která se držela konzervativnějšího architektonického pojetí. Práce jiné huti je velmi dobře patrná nejen na změně stylu, ale i na změně plánů. Na lehkost a eleganci první etapy navázala robusnost a hmotná uzavřenost. Místo šesti polí klenby byla sklenuta pouze čtyři, přičemž dvě pole nejblíže závěru kostela byla spojena v jedno a vznikl tak velký prostor, který budil dojem příčné lodi. Druhé pole severní stěny bylo prolomeno bočním vchodem, jehož portál byl osazen zdobeným tympanonem s figurami archanděla Gabriela a Panny Marie při Zvěstování. Na jeho místě je dnes pouze kopie, zatímco originál je uložen v Lapidáriu Národního muzea. Hlavní západní portál byl původně o poznání zdobnější než nyní, ale jeho bohatá figurální výzdoba byla velmi těžce poničena požáry (v letech 1349 a 1796) a vesměs nešetrnými úpravami a dnes dává jen tušit svou někdejší nádheru. Průčelí kostela vrcholí dvěma 70m vysokými osmibokými věžemi, jejichž jednotlivá patra jsou osvětlena barevně odlišenými hrotitými okny. Mezilodní pilíře v interiéru kostela jsou také dílem domácí hutě a svou mohutností ostře kontrastují s jemnými příporami obvodových stěn, které pocházejí z první fáze stavby. Hlavice přípor nesoucích klenební žebra jsou bohatě zdobena figurálními a rostlinými motivy. Západní část kostela ve všech třech lodích zakončuje pavlačová tribuna. Monumentalita kostela sv. Bartoloměje, v českém městském prostředí 13. století nebývalá, odrážela nejen blahobyt města, ale i ambice jeho zakladatele, krále Přemysla Otakara II. Z architektonického hlediska je kostel pozoruhodný zejména neobvyklými opěráky, které připomínají opěrné systémy kostelů katedrálního typu, a také u nás výjimečnou sochařskou výzdobou severního portálu. V roce 1349 zachvátil Kolín velký požár, který velmi vážně poničil i Kostel sv. Bartoloměje, především jeho východní část. Císař Karel IV. pověřil opravou a přestavbou chrámu svého dvorního stavitele Petra Parléře, který od roku 1356 vedl stavbu Svatovítské katedrály. Parléř začal 20. ledna 1360 budovat nový presbytář. Nejprve byl však zbořen starý závěr zničený požárem a postavena provizorní příčka, aby mohla zbylá část kostela sloužit svému účelu. Parléřův 33 m vysoký chór s věncem šesti kaplí a ochozem má katedrální dispozici a zvenčí je podpírán kamenicky zdobenými opěráky. Kromě originálních bohatých okenních kružeb, které jsou jedním ze základních znaků Parléřova díla, se vysoký chór vyznačuje také tím, že ve vrcholu jeho osmiboké dispozice je nikoli oblouk, ale pilíř, který je tak v ose chrámu. Intenzita stavební činnosti v Kolíně po smrti Karla IV. a pak i Petra Parléře slábla a po vypuknutí husitských válek se stavba zastavila úplně. K přestavbě lodi kostela už nedošlo a původní Parléřův záměr nebyl nikdy realizován. V interiéru se ale zachovala řada cenných uměleckých děl, mezi nimiž vyniká Parléřovo sanktuarium z doby kolem roku 1370, čtyři původní gotické okenní vitráže z konce 14. století, cínová křtitelnice z roku 1495 či množství umělecky cenných kamenných náhrobků, z nichž nejstarší jsou románské. Podle dochovaných písemných pramenů byla v roce 1497 při zvonění velkých zvonů poškozena severní věž průčelí. Následné opravy situaci nezlepšily. Proto roku 1504 začal mistr Bartoš v těsné blízkosti západního průčelí stavět samostatnou zvonici, na níž byly přeneseny kostelní zvony. Když byl roku 1642 Kolín dobyt Švédy, nezůstal kostel ušetřen rabování. Další staletí přinesla v podstatě jen opravy, z nichž nejrozsáhlejší proběhly po požáru roku 1796. V roce 1886 byl vybudován nový, vyšší západní štít završený kamenným křížem. Větší a důkladnější obnova chrámu byla provedena až v letech 1904 ? 1910 podle plánů Josefa Mockera a pod vedením Ludvíka Láblera. Byly například zajištěny základy chrámu, postaven nový štít mezi lodí a presbytářem a opěrné pilíře chrámové lodi, do hlavního průčelí byla zasazena rozeta (1909) a byly vyměněny kružby oken vysokého chóru. Jako poslední byla roku 1912 opravena zvonice. Dne 15. března 1945 byla budova arciděkanství, která se nachází v těsné blízkosti chrámu, zasažena leteckou bombou a tlak vzduchu zničil střechu a třináct oken severní strany kostela sv. Bartoloměje. Ještě téhož roku byla opravena tři okna presbytáře, ostatní byla provizorně zasklena. Zbývající okna byla opravena až v letech 1964 ? 1975. V roce 1981 bylo v souvislosti s opravou všech chrámových střech a obnovou podlahy presbytáře nově osazeno poslední okno zničené náletem. Budova barokní kostnice stojící na jižní straně chrámu byla rekonstruována roku 1975. V roce 1995 byl kolínský Chrám sv. Bartoloměje prohlášen národní kulturní památkou. Autor článku: Petr Křemen Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chram-sv-bartolomeje


str. 13

Průvodce "Průvodce Český ráj" Dutý kámen Zajímavost

GPS poloha: 50°46'7.90"N 14°39'33.34"E

Izolovaný zalesněný hřbítek mezi Cvikovem a Kunraticemi jižně od Drnovce je tvořen lokálně zpevněným křídovým pískovcem, proťatým po celé délce hřbetu žílou třetihorní vyvřelé horniny polzenitu. Hlavním důvodem, proč byl Dutý kámen v roce 1955 vyhlášen přírodní rezervací, je pozoruhodný geologický jev: rozpad pískovce do drobných sloupečků. Stejný úkaz je možné vidět také v rezervaci Mühlsteinbrüche u Jonsdorfu na německé straně Lužických hor. Na Dutém kameni je sloupcová odlučnost pískovce nejlépe patrná na 2. 5 m vysokém skalním suku, který stojí asi uprostřed hřbetu na jeho temeni. Vějířovitě uspořádané pětiboké a šestiboké sloupky jsou zde široké 2 - 5 cm a vysoké až 3 m. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/duty-kamen

Areál Bojiště bitvy r.1866 na Chlumu Muzeum

GPS poloha: 50°16'40.84"N 15°44'27.42"E

Areál bojiště bitvy u Hradce Králové (u Sadové) ze dne 3.7. 1866 se nachází u obce Chlum cca 9 km severně od Hradce Králové. Prostor bojiště není však jen obec Chlum, ale oblast mezi Nechanicemi a Hořiněvsí, nejděsivější boje se však strhly v okolí Chlumu, u Střezetic, Rozběřic a v lese Svíb. V Úvozu mrtvých, který se nachází jižně od obce Chlum ve směru k Rozběřicím přišla rakouská armáda o téměř 10 000 mužů, z toho 6 600 mrtvých, úvoz se tedy změnil v potok krve, cesta úvozem dodnes vyvolává mrazení v zádech…. V areálu bojiště je možno navštívit Baterii mrtvých, Ossarium, Pruský hřbitov, Mauzoleum u statku na obcí Lípa a rozhlednu z jejíž vrcholu se za jasného počasí nabízí impozantní pohledy na Český ráj, Krkonoše, Orlické hory, ale i Suchý vrch a Železné hory. Zajímavý článek k historii muzea je zde: http://hradecky.denik.cz/zpravy_region/muzeum- valky-1866-slavi-osmdesatevyroci-20160812.html Na virtuální prohlídku části areálu bojiště na Chlumu se můžeme podívat zde: http://www.virtualtravel.cz/chlum.html Jednotlivá místa areálu bojiště na Chlumu jsou popsána zde: Rozhledna http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/bojiste-na-chlumu-rozhledna Baterie mrtvých http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/bojiste-na-chlumu-baterie-mrtvych Mauzoleum http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/bojiste-na-chlumu-mauzoleum Muzeum http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/bojiste-na-chlumu-muzeum Ossarium http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/bojiste-na-chlumu-ossarium Pomník Orlice http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/bojiste-na-chlumu-pomnik-rakouskeho-i-armadniho-sboru-orlice Pomníky u křižovatky do Nedělišť http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/bojiste-na-chlumu-pomniky-u-krizovatky-cestdo-nedelist Pruský hřbitov http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/bojiste-na-chlumu-prusky-hrbitov Úvoz mrtvých http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/bojiste-na-chlumu-uvoz-mrtvychAutor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/areal-bojiste-bitvy-r-1866-na-chlumu

Bouda u Bílého Labe Bouda

GPS poloha: 50°44'27.89"N 15°38'51.32"E

Bouda u Bílého Labe se nachází, cca v polovině Dolu Bílého Labe, cca 4 km od Špindlerova Mlýna. K Boudě u Bílého Labe se dostaneme po asfaltové silnici od rozcestí U Dívčí lávky, nebo po modré Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 14

Průvodce "Průvodce Český ráj" značce od Luční boudy. Info o možnosti ubytování a provozní době je zde: http://www.boudabilelabe.cz/ Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bouda-u-bileho-labe

Jičín - Valdštejnovo náměstí Náměstí

GPS poloha: 50°26'12.77"N 15°21'6.37"E

Přirozeným centrem Jičína je historické Valdštejnovo náměstí. Dominantní částí náměstí je strana jižní s budovou zámku, kterou v rohu doplňuje Valdická bránou s kostelem sv. Jakuba. V prostoru obdélníkového náměstí, které je ze všech stran ohraničeno domy s podloubím, se nalézají další tři chráněné objekty: Korunovační studna, Mariánský sloup a kašna se sochou Amfitrité. Náměstí je každoročně centrem konání tradiční zářijové akce Jičín - město pohádky. Na virtuální prohlídku Valdštejnova se můžeme podívat zde: http://www.virtualtravel.cz/jicin/valdstejnske-namesti.html Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jicin-valdstejnovo-namesti

Hořice - informační centrum Infocentrum

GPS poloha: 50°22'3.56"N 15°37'55.98"E

Hořické informační centrum, kde návštěvník města najde vše potřebné, se nachází na jižní straně náměstí Jiřího z Poděbrad v budově novogotické radnice, která byla postavena v roce 1872. Otevírací doba: po - pá 7:30 - 12:00 12:30 - 17:00, sobota a neděle 8:00 - 12:00 Kontakt: Městské informační centrum Hořice nám. Jiřího z Poděbrad 342 508 01 Hořice v Podkrkonoší e-mail: [email protected] tel: 492 105 432 tel/fax: 493 620 121 web: http://www.horice.org/cz/infocentrum/stranky-infocentra/ Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/horice-informacni-centrum

Vrchlabí - infocentrum Infocentrum

GPS poloha: 50°37'38.78"N 15°36'38.66"E

Vrchlabské regionální informační centrum, kde návštěvník o městě a Krkonoších najde vše potřebné, se nachází v budově městské radnice na náměstí T. G. Masaryka. Otevírací doba: červen - září prosinec - únor mimo sezonu po-pá: 9:00-18:00 po-pá: 9:00-17:00 po-pá: 9:00-17:00 so-ne:10:00-15:00 so-ne: 10:00-15:00 so: 10:00-13:00 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 15

Průvodce "Průvodce Český ráj" Kontakt: Regionální informační centrum Krkonošská 8 543 01 Vrchlabí tel: 499 405 744 e-mail: [email protected] http://www.muvrchlabi.cz Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vrchlabi-infocentrum

Benecko - Infocentrum Flora Ostatní

GPS poloha: 50°39'55.44"N 15°32'55.72"E

Informační centrum Vám poskytne informace o společenských, kulturních a sportovních akcích ve městě a okolí. Dále máte možnost zajistit si ubytování čí stravování. V rámci centra si můžete zakoupit vstupenky na akce. Nabízí Velké množství bezplatných i placených propagačních materiálů a publikací, které se vztahují k městu a okolí. Kontakt: Benecko 200 tel. 481 582 606; 603 269 460 Provozní doba: 15.12. - 31.3. Po - So 9:00 - 17:30 Ne 10:00 - 15:00 1.4. - 14.12. Po - Pá 9:00 - 16:30 So 9:00 - 12:00 Autor článku: Michal Machoczek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/benecko-infocentrum-flora

Turnov - Regionální turistické informační centrum Infocentrum

GPS poloha: 50°35'14.89"N 15°9'29.09"E

Turnovské Regionální turistické informační centrum, kde návštěvník obdrží veškeré informace o městě a okolí se nachází na náměstí Českého ráje v rohovém domě čp. 26 naproti kostelu. Otevírací doba: Od 1. července - do 31. srpna září - červen Pondělí - pátek 8.00 - 18.00 Pondělí - pátek 8.00 - 17.00 Sobota 9.00 - 16.00 Sobota 9.00 - 12.00 Neděle 9.30 - 15.00 Kontakt: Regionální turistické informační centrum Turnov Nám. Českého ráje 26 511 01 Turnov e-mail: [email protected] Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 16

Průvodce "Průvodce Český ráj" tel: 481 366 255 fax: 481 366 256 web:http://www.infocentrum-turnov.cz/ Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/turnov-regionalni-turisticke-informacni-centrum

Pec pod Sněžkou - infocentrum Veselý výlet Infocentrum

GPS poloha: 50°41'39.95"N 15°44'2.80"E

Informační středisko Veselý výlet, ve kterém návštěvník obdrží veškeré informace o Peci pod Sněžkou a Krkonoších, se nachází v Peci pod Sněžkou čp. 196 při pravé straně silnice, cca 100 metrů před městským úřadem. K získání je zde nespočet průvodců, map a knih s tématikou hor. Druhé patro je využíváno jako výstavní síň. Otevírací doba: Každý den od 8:30 do 18:00 vyjma jarní mezisezóny od Velikonoc do začátku května a listopadu. Kontakt:e-mail: [email protected] web: http://www.veselyvylet.cz/ tel.: 499 736 130, 499 874 221 Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pec-pod-snezkou-infocentrum-vesely-vylet


str. 17

Průvodce "Průvodce Český ráj"

Recommend Documents