Průvodce "Průvodce Český ráj"

Průvodce "Průvodce Český ráj"

Hrubá Skála Zámek

GPS poloha: 50°32'41.75"N 15°11'41.96"E

Romantický zámek Hrubá Skála se nalézá na okraji Hruboskalského skalního města uprostřed lesů na zalesněné skalní plošině nad obcí Hrubá Skála na Semilsku v Libereckém kraji. Historie zámku sahá do období kolem roku 1350, kdy zde Hynek z Valdštejna, postavil na mohutných pískovcových skalách, hrad Skála. S přestavbou původního hradu do podoby zámku započali Smiřičtí v 16. století. Od posledního z rodu Smiřických Hruboskalské panství získal Albrecht z Valdštejna. V následných letech byl zámek po několika požárech několikrát přestavován. V roce 1821 zámek koupil Lexa z Aehrenthalu. Roku 1859 byl zámek romanticky regotizován. V roce 1945 se zámek stal vlastnictvím státu. V 60. letech 20. století byl přebudován v odborářskou ubytovnu a stal se tím na téměř 50 let zapomenutou kulturní památkou a bylo tam utlumeno jeho původní kouzlo. Turistům je přístupné nádvoří lichoběžníkového půdorysu a hranolová věž s ochozem jako vyhlídka na Hruboskalské skalní město, hrad Trosky, vrchy Kozákov a Tábor. Návštěvníci zámku se mohou dobře najíst v zámecké restauraci. Většina zámeckých prostor dnes však slouží hotelovým účelům, viz: http://www.hrubaskala.cz/hotely/hotel-zamek-hrubaskala/ Na zámku a v jeho blízkém okolí bylo filmaři natočeno několik filmů a pohádek z nichž nejznámější je zcela jistě Princ Bajaja. Filmové Bajajovo lože se nalézá nedaleko zámku, skutečný název je však Adamovo lože. K zámku Hrubá Skála je možno dojít po červeně značené Zlaté stezce Českého ráje ve směru Turnov - Trosky. Po zelené ze Sedmihorek a po modré od žst. Hrubá Skála - hrad Kost. K získání je zde Turistická známka č. 148 - Zámek Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Průvodce Český ráj" Hrubá Skála. Nejkrásnější pohled na zámek Hrubá Skála se nám zcela jistě nabízí z nedaleké Mariánské vyhlídky, více foto zde: http:// www.turistika.cz/mista/marianska-vyhlidka Kontakt: Zámek Hrubá Skála - Hotel Hrubá Skála Hrubá Skála 1 511 01 pošta Turnov tel.: +420 481 659 111 Web: http://www.hrubaskala.cz/hotely/hotel-zamek-hruba-skala/ Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hruba-skala

Drábské světničky Zřícenina

GPS poloha: 50°31'50.45"N 15°2'17.27"E

Zbytky skalního hradu Drábské světničky, které dnes tvoří malebný labyrint, se nacházejí na okraji rozsáhlé pískovcové plošiny Mužský nad osadou Dneboh východně od Mnichova Hradiště. Drábské světničky jsou jedním z nejvyhledávanějších turistických cílů v nádherné krajině Českého ráje. Sedm mohutných pískovcových bloků využili dávní zakladatelé pro vybudování opevněného sídla. Mezery mezi nimi byly vyplněny dřevěnými konstrukcemi, na horním okraji skal byly vybudovány roubené hradby. Vstup střežila velká dřevěná věž, která byla hlavní dominantou hradu. Byly tady ještě další dvě dřevěné věže po nichž však žádné stopy nezůstaly. Jádro hradu tvořily do měkkého pískovce vytesané světničky, umístěné v různých výškových úrovních a pospojované můstky a plošinami. Hrad jich obsahoval asi 30. Nejzajímavější skalní prostorou byla kaple s tesanou lavicí a oltářem, doplněná o sakristii. Světničky vytesané do skal sloužily především jako zásobárny, žilo se v dřevěných obydlích. Většina těchto světniček je nyní přístupná po schodech, můstcích a ochozech. Skalní hrad byl osídlen cca do poloviny 15. století. Dnes se z vrcholů skal nabízí krásný výhled na Kokořínsko, Bezděz, České Středohoří, Ralsko, Lužické hory, Jizerské hory, Krkonoše a Kozákovský hřbet. K drábským světničkám je možno dojít po modré značce od parkoviště u obce Dneboh, tato trasa je cca 500 metrů dlouhá, ale celkem prudká. Druhou variantou je možnost dojet autem ke Krásné vyhlídce a dále jít cca 1 500m po červené značce, tato cesta je delší, ale nabízí krásné výhledy a průchod 125 metrů dlouhou skalní soutězkou zvanou Studený průchod. Turistická známka č. 399 - Drábské světničky je k získání v restauraci Na krásné vyhlídce. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/drabske-svetnicky

Hruboskalsko Skalní útvar

GPS poloha: 50°33'1.89"N 15°10'46.98"E

Hruboskalsko jsou pískovcové skalní věže, které najdeme v severovýchodní části chráněné krajinné oblasti Český ráj, jihovýchodním směrem od města Turnov. Tyto skalní útvary se zvedají nedaleko lázeňského městečka Sedmihorky. Toto malebné skalní město vzniklo destrukcí okrajové části pískovcové Hruboskalské vrchoviny. Zdejší pískovcové skály jsou oblíbeným místem horolezců. Skalní město se rozkládá na ploše 120 hektarů a člení se na několik menších celků a to Dračí skály se zajímavou Zámeckou roklí, Kapelníka, Maják a v neposlední řadě na Údolíčko. Výška zdejších sklaních věží je 60 metrů. Zvětráváním pískovců tu můžeme vidět zajímavé sklaní útvary jako skalní brány, tunely, výklenky a převisy. Hojně navštěvované místo je rozsedlina nazvaná Myší díra. Turisty vyhledávaným místem je také uměle vytvořené Adamovo lože v Jeskyni milenců. Hruboskalsko poskytuje celou řádku malebných vyhlídek a nejnavštěvovanější je vyhlídka na Mariánské skále. Z této vyhlídky můžeme vidět zámek Hrubá skála, který stojí na okraji skal a dohlédneme za příznivého počasí k Troskám a Kozákovu. Dole pod Mariánskou skálou je symbolický hřbitov horolezců. Nejvyhledávanější turistická tras k návštěvě Hruboskalska vede z lázní Sedmihorky na Hrubou skálu mezi Dračími skalami. Oblastí Hruboskalsko prochazí také zančena turistická tras známá pod názvem Zlatá stezka Českého ráje. Trasa této turistické cesta vede kolem arboreta Bukovina. Bylo založeno v roce 1860 až 1862 původně jako botanická zahrada jejíž rozloha činila 3 hektary. V arboretu roste 35 stromů přivezených ze Severní Ameriky. Turistická Zlatá stezka také prochází kolem významných historických památek a to kolem zámku Hrubá Skála, hradu Valdštejna a v neposlední řadě kolem památky Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "Průvodce Český ráj" lidové architektury Kopicův statek. Nedaleko statku byly do pískovcových skal vytesány různé plastiky. V oblasti Hrobuskalska se v pískovém podkladu daří především borovým lesům a v chladnějších místech pak rostou smrky. Na svazích kopců můžeme vidět bučiny a v nižších polohách, kde více vlhko pak rostou olšiny. Oblast Hruboskalska je protkána celou sítí značených turistických tras, které jsou určeny jak k rodinným výletům tak na své si tu přijdou i náročnější turisté. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hruboskalsko

Sychrov Zámek

GPS poloha: 50°37'34.27"N 15°5'21.49"E

Novogotický Zámek Sychrov se nachází v Libereckém kraji. Zámek je otevřen každý den po celý rok a návštěvníci mají možnost výběru ze dvou prohlídkových tras. Interiér zámku je vybaven cenným historickým nábytkem, obrazy s podobiznami Rohanů a jejich předků, delfskou fajánsí, porcelánem, sklem, tapetami, umělecko-řemeslnými díly a kromě toho také krásnými kazetovými stropy, řezbami, obložením stěn, štukami atd. Na zámku je také Památník Antonína Dvořáka, který na zámku často pobýval. U zámku je anglický park. Historie Na místě dnešního zámku stála v 15. století tvrz, která byla majetkem české královské komory. Z tvrze byl na konci 17. století vybudován malý barokní zámek. V roce 1740 zámek koupil František z Valdštejna. Od roku 1820 se Sychrov stal majetkem roku Rohanů, za kterých dosáhl zámek největší slávy. Kníže Karel Alain Gabriel Rohan nechal v letech 1822 ? 1834 zámek rozsáhle přestavět v klasicistním slohu. Kamil Rohan v úpravách zámku pokračoval a v letech 1847 ? 1849 nechal část zámku přestavět v romantické gotice, další novogotické úpravy následovaly od roku 1852. Kamil Rohan věnoval mimořádnou pozornost také zámeckému parku. Další rohanovští majitelé vzhled zámku již výrazně nezměnili, měnili pouze vnitřní prostory podle dobové módy. Zámek zůstal ve vlastnictví Rohanů až do roku 1945, kdy byl zkonfiskován a stal se státním majetkem, kterým je Zámek Sychrov dodnes. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sychrov

Vranov-Pantheon Zřícenina

GPS poloha: 50°38'29.83"N 15°11'16.33"E

Jen osm kilometrů od Turnova, na Malé Skále, se na strmém útesu nad řekou Jizerou tyčí skalní hrad Vranov, dnes známý spíše jako Pantheon. S délkou téměř 400 metrů je považován za nejkomplikovanější skalní hrad v Čechách. Hrad Vranov byl založen v patnáctém století jako gotická pevnost a ve své historii vystřídal celou řadu pánů ? Vartemberky, Smiřické i Valdštejny. Jeden z jeho majitelů, František Zachariáš Römisch, jej po roce 1802 nechal přestavět na Pantheon ? památník slavných tehdejší doby. Do pískovcového skalního masivu vestavěl nejen známý letohrádek ve tvaru kaple, ale i desítky pomníků a pamětních desek. Vranov - Pantheon se tak stal unikátním spojením zřícenin středověkého hradu s duchem evropského romantismu 19. století. Značený prohlídkový okruh Vás zavede téměř do všech koutů hradu. Po úzkém skalním schodišti můžete také vystoupat na nejvyšší bod pískovcového útesu s úchvatným výhledem do okolí - na Věž u Kříže. Hradní kavárna v přízemí letohrádku Vám nabídne kávu, občerstvení i pivo, zatímco o patro výš jsou v hradní galerii k vidění zajímavé výstavy. Zřícenina hradu Vranov stojí na Vranovském hřebeni nad Malou Skálou na Jablonecku v Libereckém kraji. Hradiště je dnes protkáno spoustou cestiček, doplněných schody a můstky. Přístupná je i nejvyšší skála s křížem ? odtud se otvírá Krásná vyhlídka. Návštěvníci si mohou prohlédnout zbytky zdiva i skalní světničky, mohou také využít příjemného posezení s občerstvením přímo v areálu. Historie Hrad nechal na obranu proti husitům postavit po roce 1414 Heník z Valdštejna. Nepohodlné sídlo bylo opuštěno kolem roku 1500. V 19. století tehdejší majitel panství průmyslník František Zachariáš Römisch přeměnil areál na romantický Panteon s jeskyňkami, pomníčky, pamětními deskami a památníčky, připomínající významné osobnosti a události. Na hradním nádvoří byla postavena novogotická kaple, která později sloužila jako Lovecký zámeček. Hradní areál je veřejnosti přístupný. Správce hradu Ing. Jiří Šťastný tel: 734 264 226 email: [email protected] web: vranov-pantheon.cz Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 3

Průvodce "Průvodce Český ráj" Provozovatel Climbing CZ s.r.o. 463 46 Příšovice 56 IČ: 27338304 DIČ: CZ27338304 www.climbing.cz Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vranov-pantheon

Český ráj CHKO

GPS poloha: 50°31'54.42"N 15°10'46.32"E

Na území Českého ráje byla roku 1955 vyhlášena první chráněná krajinná oblast u nás o rozloze 95 čtverečních kilometrů. Hranice CHKO dnes prochází od obce Kyselov podél silnice Turnov - Jičín až k obci Ktová, kde uhýbá na jihozápad a západ před Dolní Mlýn, Roveň, Malechovice, Libošovice a okolo Oseku přes údolí Plakánku a Branžež k Valečovu. Za ním se stáčí na sever až k dálnici Mnichovo Hradiště - Turnov, u níž se za rybníkem Žabakor obrací k východu a přes Příhrazy, Skokovy, Všeň a Mašov vede opět k obci Kyselov u Turnova. Hlavním motivem pro vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Český ráj se stala mimořádná členitost zemského povrchu s charakteristickými pískovcovými skalními městy. Tyto útvary doplňují místy výlevy vyvřelých hornin, jež tvoří krajinné dominanty (Kozákov, Trosky, Mužský, Vyskeř a další). Ve vyvřelých horninách Českého ráje a navazujícího Podkrkonoší jsou mnohá naleziště achátů, jaspisů, ametystů, chalcedonů a dalších nerostů. Pískovce jsou tedy pouze jednou ze složek pestré geologické stavby regionu, jež podmiňuje existenci různých typů prostředí a společenstev organismů v nich žijících. Hodnota území je založena na vlastních přírodních fenoménech, četných stavebních památkách a dalších dílech lidového umění a na kombinaci obou těchto složek. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/cesky-raj

Mariánská vyhlídka Vyhlídka

GPS poloha: 50°32'52.66"N 15°11'36.28"E

Mariánská vyhlídka je považována za nejkrásnější vyhlídku v Hruboskalském skalním městě. Nabízí se z ní nádherné výhledy na Jěštěd, Turnovsko, ke Kozákovu, na Dračí skály, Lebku, Dračí věž, ale zejména na zámek Hrubá Skála a Trosky. K Mariánské vyhlídce se dostaneme po žluté značce od rozcestí u Adamova lože, nebo od Sedmihorek, ale od rozcestí u Antonínova pramene. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/marianska-vyhlidka

Zřícenina Drábské světničky Zřícenina

GPS poloha: 50°32'5.53"N 15°1'57.83"E

Když už zamíříte za krásami Českého ráje, myslím, že kromě nejznámějších míst, je dobré též navštívit zříceninu Drábské světničky. Můžete k nim příjít po modré či červené turitické značce od Mnichova hradiště nebo po žluté značce z Březiny, též.Vede zde též cyklotrasa č.4009. Samozřejmost je dostupnost autem. Zřícenina skalního hradu vytesaného ve skále pískovcového masivu Mužský. Hrad byl založen v počátcích 15. století. Bylo zde vytesáno kolem 30 místností pospojovaných můstky. Samotný přístup do hradu byl po mostě padacím. Místo nabízí něco jiného než klasické hrady a samozřejmě pohled na Český ráj. Autor článku: Adam Horký Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zricenina-drabske-svetnicky

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 4

Průvodce "Průvodce Český ráj" Sedmihorky Lázně

GPS poloha: 50°33'10.70"N 15°11'46.04"E

Lázně Sedmihorky, nejstarší vodoléčebný ústav v Čechách byly založeny roku 1841 MUDr. Antonínem Šlechtou, nadšeným zastáncem vodoléčebných metod Vincence Priesnitze. Antonín Šlechta získal lékařský diplom v roce 1836 a stal se ihned domácím lékařem v rodině hraběte Desfoursa, majitele panství Hrubý Rohozec. Ještě téhož roku mu byl nabídnut úřad městského lékaře v Turnově, který přijal. Při své všestranné lékařské činnosti se počal zabývat myšlenkou na založení lázeňského ústavu v okolí Turnova. Podnětem k jeho záměrům mu byla krásná romantická krajina turnovského okolí, s hojností studené pramenité vody s jejichž léčebnými účinky uvažoval. Schválení a souhlas se svým úmyslem získal od tehdejších vědeckých kapacit, včetně profesorů pražské lékařské fakulty. Pod jejich záštitou se dr.Šlechtovi podařilo uskutečnit svůj záměr. Nedořešená zůstala otázka umístění lázeňského ústavu. V této záležitosti se obrátil na tehdejšího majitele hruboskalského panství, Aloise Lexu, rytíře z Aehrentalu, který dal dr. Šlechtovi na vůli, aby si vybral k založení vodoléčebného ústavu některé z nejkrásnějších míst na jeho panství. Volba padla na polesí wartenbergské pod Hrubou skálou, kde byl velký počet lesních pramenů s velmi studenou vodou, jejichž průměrná teplota byla uváděna 6,8 st. R, tj. 8,5 oC.,podle nyní používané stupnice. Volbu tohoto místa podpořily i dobré přístupové možnosti po dokončení stavby císařské silnice Turnov- Jičín (1832). S účinnou pomocí majitele panství bylo polesí Wartenberg přestavováno na lázeňské domy od roku 1839. Práce však pokročily tak, že se do zdejších budov mohl nastěhovat první chudičký lázeňský personál se svým "šéfem" dr.Šlechtou již 28. července 1841. V témže období naordinoval svoji vodoléčebnou metodu prvním sedmi lázeňským hostím. Komplex zahájil zkušební provoz a dostal název Bad Wartenberg. (V té době převládaly i na vyloženě českém území ještě německé názvy, protože země Českého království byly součástí dosud silné a zdánlivě tehdy neotřesitelné habsburské říše.) K oficiálnímu otevření lázní pak došlo až 15.května 1842. Čtyřicátá a padesátá léta 19. století se vyznačovala zvýšeným národně uvědomovacím procesem, samozřejmě také v českém prostředí. Trvale většího významu nabývala rodná řeč a její prosazení na území českého království. Tak se brzy prosadilo, že i Bad Wartenberg přijal půvabný a libozvučný název Sedmihorky (zásobárnou místních pramenů bylo - jak se uvádělo - sedm vršků, hůrek či horek). A základní pramen už také dávno nesl název "Sedmihorka" (připomíná se dokonce již v r.1702). Pramen "Sedmihorka", jinak po majiteli panství také "Aloisův", dodával veškerou vodu pro potřebu lázní. Lázeňské počátky byly velice skromné pro nedostatek provozních a ubytovacích prostorů i nedostatečného zařízení. V roce 1841 bylo v nových lázních léčeno pouze sedm osob, o rok později již padesát osm pacientů. Návštěvnost postupně stoupala tak, jak se šířila dobrá pověst o tomto léčebném zařízení. V druhé polovině existence lázní vedených dr.Šlechtou dosáhla velmi slušné úrovně kolem 500 osob ročně. Lázně se těšily přízni nejen obyvatelstva rakouské monarchie, ale i vysoce postavených hostů z cizích zemí, z Ruska, Německa, ale i z Turecka a Švédska. Častými hosty byli přátelé a známí rodiny Aehrenthálů. Mimo německy mluvících hostů, pobývala v Sedmihorkách stále početnější část českých hostů, významných vlasteneckých osobností veřejného a kulturního života, které k sobě dr. Šlechta zval. Za všechny vzpomeňme alespoň Jana Nerudu, Elišku Krásnohorskou, nejpřednější členky zemského českého divadla a Národního divadla herečky paní Otylii Sklenářovou - Malou a Marii Hübnerovou, J. Bittnera s Marií Bittnerovou -vynikající dramatickou umělkyni, Jindřicha Mošnu a Eduarda Vojana, historika Jaroslava Golla, Josefa Jiřího Kolára, malíře Hanuše Schweigera, spisovatele Gustava Pflegra-Moravského, který umístil částečně do Sedmihorek děj svého posledního románu Paní fabrikantová. Bývala to společnost veselá, v níž nechyběl smích, žerty, veselé scénky, které zpestřovaly jejich pobyt v lázních. Dokladem toho je dochovaný žertovný obrázek na Jana Nerudu - starý básník si za keřem se zájmem prohlíží koupající se dívku. Obrázek namaloval F. Kolár, absolvent pražské malířské akademie, později vynikající herec Národního divadla. Čeští lázeňští hosté, nadšeni nevšední krásou okolní krajiny, počali ji v sedmdesátých letech 19.století nazývat Českým rájem. Tento název se později vžil nejen pro krajinu Hruboskalskou, ale pro širokou oblast od Jičína, přes Turnov až k Mnichovu Hradišti a na Maloskalsko. Lázeňské prostranství mělo parkovou úpravu a květinovou výzdobu. Uprostřed proti portálu kolonády byl původně vodotrysk, později zde na podstavci s vytékající vodou stála busta dr.Šlechty od J.Myslbeka. Ta se po 2.sv. válce, kdy Sedmihorky přešly do správy Ústřední rady odborů musela na dlouhá léta přestěhovat do prostor mezi ubytovnami Zámeček a Pramen, protože původ dr. Šlechty (pocházel z textilního rodu průmyslníků) nekorespondoval s tehdejší socialistickou ideologií. Na své původní místo se busta vrátila až po rekonstrukci kolonády v r.1992. Přímo v kolonádě byl uprostřed umístěn v podobě pomníčku Janský pramen, pojmenovaný po majiteli panství. U silnice pod starým lázeňským domem (nyní dům Pramen) byl umístěn pomníček s tekoucí vodou, označený jako Elizabetina studna, pojmenovaná druhým jménem manželky majitele panství. Nad starým lázeňským domem bylo místo pro tělocvik a pro hry. Hruboskalské lesy byly v širokém pásmu kolem Hrubé skály ohrazeny oborou, která procházela i nad lázeňskými budovami.Tam byla v oboře vrata, kterými se vcházelo do lesa na tzv.pramenní cestu (nyní turistická Angrova stezka) vedoucí k četným lesním pramenům. Václav Durych ve své knize z Českého ráje vydané v roce 1886 popisuje léčebné procedury v sedmihorských lázních. Uvádí, že nejdůležitějším způsobem léčení, bylo léčení studenou vodou. Léčilo se však i vzduchem, tělocvikem a dietou, vše podle lékařského vyšetření a předpisu, přičemž se přihlíželo k povaze, pohlaví, věku a tělesné kondici pacienta. Voda se používala zevním i vnitřním způsobem. Zevně se voda používala koupelemi celého těla nebo jen polovičními, omýváním, třením, sprchami, sedací či parní lázní. Vnitřní používání stanovil lékař dle stavu nemocného. Denně se předepisovalo průměrně až dvacet malých skleniček, někdo však měl povoleno vypít pouze pět, jiný až třicet pět skleniček vody.Velmi důležitými byly lázně vzduchové. Pacient, který šel do vzduchové lázně se musel podrobit osprchování nebo proceduře opleskávání. Potom nahý, jen s přehozeným prostěradlem a hlavou pokrytou slaměným širákem se vydal na procházku Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 5

Průvodce "Průvodce Český ráj" do lesa. Vzduchové lázně se používalo jen v suchém a teplém počasí dvě hodiny před polednem. Před započetím vzduchové lázně zarazil lázeňský v parku červenobílý prapor jako znamení ženám, že do dvanácté hodiny je pro ně dotyčná část lesa uzavřena. Dr.Šlechta zkušebně vyhradil též vzduchovou lázeň pro ženy, své rozhodnutí však brzy zrušil, poněvadž to prý nedělalo dobrotu. MUDr. A. Šlechta zemřel 2. ledna 1886. Byl znám nejen pro svůj lékařský věhlas, ale i pro svoji milou a dobrosrdečnou povahu, pro kterou byl všemi hosty ctěn. Na jeho památku mu dali jeho vděční přátelé a lázeňští hosté postavit v centru Sedmihorek bustu. Jejím autorem byl významný český sochař a autor sochy sv. Václava na náměstí téhož jména v Praze - Josef V.Myslbek. Pomník dr. Šlechtovi byl odhalen na svátek sv. Antonína 13. 6. 1890. Přesto, že v lázních společně žily dvě národnostní skupiny hostů, z nichž každá žila vlastním společenským životem, dovedl si získat přízeň a úctu obou. Za své celoživotní zásluhy byl vysoce hodnocen v lékařských kruzích. Již za svého života získal mnoho vyznamenání a řádů a to i zahraničních. Mj. se stal rytířem rakouského řádu Železné koruny, byl povýšen do šlechtického stavu a jmenován c.k.vládním radou. S časem se měnily i léčebné metody, podle názoru lékaře, který právě v Sedmihorkách po smrti dr. Šlechty pracoval. K léčení se začala používat i rašelina z nedalekého rašeliniště Bezedná, která však svým složením neodpovídala léčebným potřebám. Proto se údajně počala dovážet rašelina ze Železnice, což ovšem podstatně prodražovalo léčebný proces. Je patrné, že po úmrtí zakladatele lázní se počalo experimentovat a Sedmihorky ztratily svůj původní charakter vodoléčebných lázní. Posledním z lékařů v Sedmihorkách byl MUDr. Tadra, který však musel po vyhlášení mobilizace 1914 nastoupit vojenskou službu v rakouské armádě. Za daných okolností nebyla naděje na další pokračování v lázeňské léčbě. To byl po sedmdesáti třech letech definitivní konec léčebných lázní v Sedmihorkách. I nadále se využívalo bývalých lázeňských objektů k ubytování letních hostů, jen označení se změnilo na klimatické lázně. V současné době fungují Lázně Sedmihorky s celým svým areálem jako hotelové zařízení s dostatkem společenských a kongresových prostor. Jsou přirozenou branou do Českého ráje a hruboskalského skalního města. V současné době funguje celý areál jako hotel s nabídku služeb balneo cetra. Nejedná se klasický lázeňský provoz. Autor článku: Kateřina Dvořáková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sedmihorky

Šťastná země v Českém ráji Zábava, atrakce

GPS poloha: 50°33'4.72"N 15°13'24.49"E

Dětský zábavní areál kousek od Rovenska pod Troskami, obrovské hřiště se spoustou houpaček, prolézaček, lanovek a lezeckých stěn. Dřevěná replika zámku Hrubá skála s vyhlídkovou věží, trpasličí vesnička, trampolíny, zookoutek. O prázdninách každodenní program plný her a soutěží, v sezoně víkendové akce. Autor článku: Jiri Pilnacek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/stastna-zeme-v-ceskem-raji

Pivovar Svijany Odpočinkové místo

GPS poloha: 50°34'21.79"N 15°3'14.62"E

Pozoruju, že pivovary a hospůdky začínají tvořit značnou část mých příspěvků. No a co. Svijanské pivo je jedno z nejlepších, jaké jsem kdy pil. A svijanská pivovarská hospoda je moc příjemným místem v jinak naprosto přehlédnutelné vesnici. Točí se všechno možné: Svijanská desítka, Svijanský máz 11% (můj jednoznačný favorit), holky frčí na černé Svijanské kněžně atd. V hospodě je příjemné posezení a moc dobře tam se tam najíte (třeba fantastické pečené kachny) za poměrně příjemné peníze. Vedle hospody je také prodejna suvenýrů, kde koupíte s nápisem Svijany a svijanským erbem snad úplně všechno. Od propisek a otvíráků přes půllitry až po kompletní oblečení (od trenýrek až po fleecové bundy, mikiny nebo cyklodresy). P. S. Pro Havířováky: svijanské pivo čepuje hospoda Willa v Horní Suché. Sice v omezeném sortimentu, ale mou oblíbenou jedenáctku mají :-) Autor článku: Tomáš Vaculík Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pivovar-svijany


str. 6

Průvodce "Průvodce Český ráj" Autocamp Sedmihorky Cyklisté vítáni

GPS poloha: 50°33'34.02"N 15°11'15.00"E

Kemp, adresa: Sedmihorky 72, Karlovice Telefon: +420481389162, e-mail: [email protected] Kapacita: 700 míst Možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje, Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty, Přístup na internet, Cizojazyčné informační materiály, Kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola a zavazadla v dohledu hosta nebo uzamykatelná místnost/ boxy pro bezplatné uschování kol a zavazadel, Vymezená a oddělená stanová zóna pro cyklisty a jiné nemotorizované hosty, Povrchy k postavení stanů musí být travnaté, pokud možno hladké a na rovině, Odstavné a parkovací možnosti kol v blízkosti stanů nebo chatek, Nabídka posezení u stolků v blízkosti stanové nebo chatové zóny, dle možností zastřešených, Umožnit návštěvníkům vaření na zařízení kempu, Možnost nákupu nejnutnějších potravin, Dostatečné osvětlení přístupových cest ve stanovém nebo chatovém areálu, Možnost pronájmu stanů, chatek, bungalovů aj. Hodnocení: Autocamp Sedmihorky je umístěn v překrásném prostředí lesů a skal Českého ráje asi 6 km od města Turnov ve směru na Jičín. Železniční a autobusová zastávka je vzdálena 500m. Příjezdové cesty jsou značeny, přístupová cesta a cesty v kempu jsou asfaltové, celý povrch je travnatý, kemp je celý osvětlen, v noci zavřená cen... Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/autocamp-sedmihorky

Čertoryje Rekreační oblast

GPS poloha: 50°31'15.24"N 15°10'58.87"E

Tak jsem po letech s Janou Řezníkovou zas navštívil Čertoryje u Hrubé skály. Hned po příjezdu jsme "vyběhli" nádhernou, osolenou, lámavou sedmovou "dobře" odjištěnou stěnku s jedním kruhem. Škoda že na věži nebyla schránka. Už se začalo stmívat a tak jsme se šli vykoupat do rybníka jménem Věžák. Koupání je opravdu pohádkové. Z vody vystupují skály (věže) a písčitá mělčina sahá hluboko do vody. Jen kačenkám, které jsme vyrušili se to moc nelíbilo a něco na nás křičeli. Večer sedíme v Čertoryjích na terase u hospůdky. Dost se tu změnilo. S hospůdky se stal kemp, obsluha je mladá a usměvavá, nabídka jídelního lístku je slušná. Dělají zde dobré zmrzlinové poháry. Pro děti i pro dospělé je zde postavena lanová (opičí) dráha na které si určitě užijete. Přízemní mini okruh z lan, řetězů a klád je zdarma, kde se můžou vyřádit i ti nejmenší. Placený velký okruh z lan, klád, sítí a žebříků je doporučován od 12 let. Pro turistiku a horská kola jsou zde značené tratě.

Informace o kempu: Areál se nachází v centru Českého ráje. Oblast Českého ráje je vhodná jak pro pěší turisty, horolezce, tak i pro cyklisty. Turistické stezky jsou velmi dobře značeny. Nabídka koupání: přírodní koupání v nedalekém rybníce Nabídka občerstvení: Stravování je zajištěno v naší restauraci s možností posezení na venkovní terase. Nabídka turistiky: Čertoryje jsou obklopeny řadou historických památek, mezi které patří Zámek Hrubá Skála, hrad Valdštejn, hrad Kost a Trosky, lovecký zámeček Humprecht či zámek Hrubý Rohozec a další. V případě špatného počasí můžete zavítat do některého z nedalekých měst (Turnov, Jičín, Liberec). Nabídka sportu: ruské kuželky, venkovní hřiště, zapůjčíme chůdy, síť, míče na volejbal, fotbal, petang. Lukostřelba, střílení ze vzduchovek pouze po předchozí domluvě a s obsluhou. Dále je zde dětské hřiště z přírodních materiálů.


str. 7

Průvodce "Průvodce Český ráj"

Kemp - ceník: Sezóna Mimo sezónu Sezóna Mimo sezónu Osoba: 50Kč/den - - Bus: - - - - Děti: 45Kč/den - - El.: 70Kč/den - - Stan: 35Kč/den - - Zvíře: - - - Auto: 30Kč/ den - - Poplatek: 15Kč/ den - - Moto: 20Kč/ den - - Chatka: 185Kč/ den - - Karavan: 65Kč/ den - - Budova: 185Kč/den - Kontakt: Rekreační areál Čertoryje … poznejte peklo v ráji … Krčkovice 6, 511 01 Turnov Tel: +420 775 919 671 (p. Vágnerová) +420 775 621 631(pan Novák) Email: [email protected] Mapa Přejem všem pěkné čertovské dny v Čertoryjích. Kýsa a Jana Autor článku: Pavel Bechyně Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/certoryje--1

Zrcadlová koza Odpočinkové místo

GPS poloha: 50°36'8.57"N 15°10'58.40"E

Zrcadlová koza Pokud nejste kovaní vodáci nebo nebydlíte právě nedaleko Turnova, možná nad nadpisem Zrcadlová koza kroutíte hlavou. Ale ona existuje! Je to sympatická hospoda na řece Jizeře. Vodákům zde dovolí přespat za mírný poplatek na louce a poskytnou i prostor pro důstojnou oslavu konce celodenního trmácení s pádlem v ruce - u ohniště, grilu nebo na kryté terase. Vítáni jsou ale i všichni procházející kolem po červené značce od Turnova, zámku Hrubý Rohozec, pivovaru Malý Rohozec, Dlaskova statku a mířící kamsi do Rakous, na hrad Zbirohy nebo až na Malou Skálu. Zatímco si rodiče mohou dát pivo, děti mají o zábavu postaráno na mnoha atrakcích přímo vedle hospody. A všichni společně pak mohou ochutnat některé z výborných jídel. A jak je to s tím názvem? Prý tady kdysi měli marnivou kozu, která se stále zhlížela v hladině Jizery jako v zrcadle. Přijeďte, bude se vám tu líbit, stejně jako si toto místo zamiloval i básník Jaroslav Seifert. Autor článku: Josef Cvrček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zrcadlova-koza

Půjčovna lodí Malá Skála, řeka Jizera, splutí řeky Jizery, půjčovna lodí Malá Skála Půjčovna lodí

GPS poloha: 50°38'32.53"N 15°11'37.18"E

Příjemná plavba určená pro rodiny s dětmi, školy, firmy, jednotlivce, organizované skupiny vč. hendikepovaných. Lodě dopravíme na start plavby, osobní věci zdarma svezeme na cíl plavby. V naší nabídce kanoe, rafty, pádla, vesty, barely. Pro náročnější klienty nabízíme kombinované výlety (kola, čtyřkolky, seskoky s padákem, ubytování, grilování, atd.). Vybrat si můžete například splutí řeky Jizery malebným údolím v úseku Malá Skála – Dolánky u Turnova. Délka plavby je 9 km, což vám zabere cca 2-3 hodiny, které si můžete zpříjemnit zastavením na naplaveninách a koupáním v řece Jizeře. Náročnost plavby je WW 1-2, mírně tekoucí řeka s hloubkou cca 2 metry. Plavbu realizujeme na kanoích Pálava (2 osoby) nebo raftech Colorado (4-6 osob). Na požádání vás vybavíme záchrannou vestou, vakem pro cennosti, popř. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 8

Průvodce "Průvodce Český ráj" průvodcem. V případě zájmu lze výlet prodloužit o nalodění na Spálově (nad Železným Brodem), délka plavby do Dolánek u Turnova je cca 21 km. Nově také možnost podvečerní / večerní plavby po řece Jizeře. Každý účastník pbdrží malý dárek.

Autor článku: jan kostolnik Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pujcovna-lodi-mala-skala-reka-jizera-spluti-reky-jizery-pujcovna-lodi-m

Kozí farma Pěnčín Farma

GPS poloha: 50°35'43.63"N 15°4'36.03"E

KOZÍ FARMA & SÝRÁRNA - Pěnčín Zemědělská výroba byla vždy nedílnou součástí sklářské výroby. Součástí prohlídky sklářských provozů je návštěva kozí farmy a sýrárny. Návštěvníci při prohlídce uvidí: výrobnu sýrů (sýrárnu), která je spojena s prodejnou kozích sýrů výběhy chovaných koz, ovcí, masných plemen skotu, prasat, králíků (v letní sezóně volné výběhy v areálu, v zimní sezóně výběhy ve stodole) velký kozí výběh v blízkosti areálu, kde mohou návštěvníci za příznivého počasí shlédnout celé stádo chovaných koz Upozornění: návštěvy stájí pro chov koz nejsou z veterinárních důvodů možné. Při prohlídce kozí farmy se návštěvníkům dostane výkladu o chovaných plemenech a o technologii výroby sýrů. Součástí prohlídky je i ochutnávka našich výrobků, které si návštěvníci mohou zakoupit v prodejně sýrů. Na výběr je cca 13 druhů čerstvých kozích sýrů. Na naší farmě chováme plemeno koza Bílá krátkosrstá a koza Hnědá krátkosrstá. Obě jsou to česká plemena. Koza hnědá krátkosrstá pochází z naší oblasti a proto je dobře přizpůsobena našim podhorským podmínkám. Jako zajímavost zde máme 4 kozy Búrské původem z Afriky. Je to koza určená na maso, která se nedojí. Koza je pastevní zvíře a od jara do podzimu je celý den na pastvinách volně ve velkém stádu. V zimě se krmí senem (asi 500kg na jedno zvíře) a obilím. Nezbytnou součástí stáda je kozel, který se chová odděleně. Do stáda se pouští v době říje - v podzimních či jarních měsících. Doba březosti je 5 měsíců. Po této době se rodí 1-3 kůzlata. V Čechách má chov koz dlouholetou tradici. V roce 1945 bylo u nás chováno asi 1,5 milionu koz. V současné době je v České republice chováno asi 35000 kusů koz. Kontrola užitkovosti, zaměřená na mléčnou užitkovost je prováděna již od roku 1927. Autor článku: Lukáš Černý Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kozi-farma-pencin

Adamovo lože Zajímavost

GPS poloha: 50°32'51.32"N 15°11'18.53"E

František Adam z Valdštejna, rytíř maltézského řádu, který bojoval v létech 1787 - 89 v tureckých válkách, pobýval později u svého bratra Josefa na Hrubé skále v soutěsce. Nedaleko zámku nechal zřídit "Venušinu sluj". Turnovský sochař Chládek vytesal na jeho objednávku do skály oltář lásky, vedle kterého stála nahá milenecká dvojice, a byl zakončen soškou Amora. Naproti byla vytesána široká pohovka, pod níž se choulí dva lvi, dnes již jako všechny ostatní reliéfy těžko rozeznatelní. Místo bylo v minulém století často navštěvováno mileneckými dvojicemi a dostalo jméno "Adamovo lože". Autor článku: Gabriela Mánková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/adamovo-loze

Rovensko pod Troskami - dřevěná zvonice Zvonice

GPS poloha: 50°32'27.84"N 15°15'32.64"E

Známou dřevěnou zvonici z roku 1630 najdeme v Rovensku v místní čísti na Týně. Její předchůdkyně byla vybudována již kolem roku 1370, za třicetileté války však byla zničena požárem. Na jejím místě během roku místní občané postavili zvonici novou, tu kterou známe dnes. Srdcem zvonice jsou tři tzv. Rebelantské zvony, sv. Jan Křtitel, sv. Václav a sv. Jiří, které jsou obráceny vzhůru. Význam zvonů dokládá i to, že byly ušetřeny zrekvírování pro válečné účely. Ke zvonici vede modrá turistická značka z rovenského náměstí. Otevírací doba: červen-září: út - so 9:00 - 12:00 a 13:00 - 17:00, ne a státní svátky 12:00 - 16:00 říjen - květen: pouze po objednávce, tel. 481 382 226 Zvonění je možno vidět každou neděli a ve státní svátek v 12:00. Vstupné: dosp. 20,- v době zvonění - 30,Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 9

Průvodce "Průvodce Český ráj" děti 10,- v době zvonění - 15.Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rovensko-pod-troskami-drevena-zvonice

Symbolický hřbitov horolezců Zajímavost

GPS poloha: 50°32'51.95"N 15°11'29.71"E

U Mariánské vyhlídky, asi 1, 5 km severně od zámku Hrubá Skála, byl pod stěnou Nekonečné skály založen symbolický hřbitov tragicky zahynulých horolezců. Původní myšlenka sochaře a horolezce V. Karouška došla naplnění po tragédii horolezecké výpravy v Peru roku 1970, kde on sám zahynul. Z Mariánské vyhlídky je nádherný výhled na okolní skupiny skal, na hrad Trosky a zámek Hrubá Skála. Autor článku: Gabriela Mánková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/symbolicky-hrbitov-horolezcu

Kopicův statek Zajímavost

GPS poloha: 50°33'31.88"N 15°9'24.18"E

Kopicův statek je jednou z místních památek lidové architektury, ležící nedaleko obce Hrubá skála jižně od Turnova. Jedná se o roubenou usedlost pojizerského typu z 19. století s patrovým domem a pavlačí. Původně se jmenoval po prvním majiteli Jirošův. V údolí pod statkem jsou umístěny reliéfy zobrazující výjevy z českých dějin vytesané do pískovcových stěn majitelem statku Vojtěchem Kopicem v polovině 19. století. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kopicuv-statek

Arboretum Bukovina Zajímavost

GPS poloha: 50°32'57.21"N 15°11'0.93"E

Arboretum najdete na první stezce v CHKO Český ráj, která byla otevřena 1.6.1979 a vede od zámku Hrubá skála až ke skalní vyhlídce Hlavatice. Leží v sousedství hájovny. Je zde 35 druhů stromů, převážně ze Severní Ameriky, a mnoho dalších. V sezóně je zde otevřeno informační středisko Českého Ráje. Arboretum je dostupné po červené značce z Turnova (6 km). Autor článku: Hana Knoppová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/arboretum-bukovina

Vyskeř - kostel Nanebevzetí Panny Marie s dřevěnou zvonicí Kostel

GPS poloha: 50°31'48.87"N 15°9'35.06"E

Vyskeř - obec na úpatí čedičového vrchu stejného názvu Vyskeř. První písemná zmínka o vsi je datována rokem 1318. Na úpatí zmíněného vrchu se nachází novorománský kostel Nanebevzetí Panny Marie jehož současná podoba je z roku 1914, postaven byl na místě malého gotického Kostelíku. V sousedství kostela se nachází dřevěná osmiboká zvonice, která je doložena roku 1504. Současná podoba zvonice pochází z roku 1750, kdy byla upravena, aby mohla nést dva zvony, zvon Václav a zvon Marii. Zvon Maria byl zrekvírován za 1. sv. války, zvon Václav byl zrekvírován za války druhé. Po jejím skončení byl Václav nalezen a zavěšen do kostelní věže. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vysker-kostel-nanebevzeti-panny-marie-s-drevenou-zvonici


str. 10

Průvodce "Průvodce Český ráj" Karlovice - kostel sv. Jiří Kostel

GPS poloha: 50°33'37.48"N 15°12'35.15"E

Karlovice - obec cca 4 km jižně od Turnova historicky doložená roku 1543. Kostel sv. Jiří byl založen ve 14. stol. v tehdejší vsi Přáslavice, která byla uváděna jako místní část Karlovic. Ves Přáslavice zanikla v 15. století. Roku 1850 byla dřevěná zvonice se šlapacími zvony zbourána a byla postavena kamenná věž kostela. V roce 1871 byla lomená chrámová klenba podložena rovným dřevěným stropem. Ve věži se nachází staré zvony s letopočty 1707 a na nich reliéfy sv.Jiří a P.Marie a znaky pánů ze Smiřic a Valdštejnů. V roce 1999 byl kostel opraven a bylo instalováno jeho slavnostní osvětlení. Obcí prochází modrá turistická značka ve směru Sedmihorky - Kozákov a cyklotrasa KČT č. 4015. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/karlovice-kostel-sv-jiri

Hrubá Skála-kostel sv. Josefa Kostel

GPS poloha: 50°32'41.15"N 15°11'34.36"E

V r. 1804 postihl předhradí Hrubé Skály velký požár, který zničil většinu staveb ze dřeva. Tehdejší majitel zámku Karel Josef z Valdštejna nechal postavit na předhradí kamenné domy pro úředníky, sloužící a hospodářské budovy. Zrušil zámeckou kapli v jihovýchodním rohu zámku, a vybudoval na prostranství před zámkem v r. 1812 novogotický jednolodní Kostel sv. Josefa. Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hruba-skala-kostel-sv-josefa--1

Turnov - Regionální turistické informační centrum Infocentrum

GPS poloha: 50°35'14.89"N 15°9'29.09"E

Turnovské Regionální turistické informační centrum, kde návštěvník obdrží veškeré informace o městě a okolí se nachází na náměstí Českého ráje v rohovém domě čp. 26 naproti kostelu. Otevírací doba: Od 1. července - do 31. srpna září - červen Pondělí - pátek 8.00 - 18.00 Pondělí - pátek 8.00 - 17.00 Sobota 9.00 - 16.00 Sobota 9.00 - 12.00 Neděle 9.30 - 15.00 Kontakt: Regionální turistické informační centrum Turnov Nám. Českého ráje 26 511 01 Turnov e-mail: [email protected] tel: 481 366 255 fax: 481 366 256 web:http://www.infocentrum-turnov.cz/ Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/turnov-regionalni-turisticke-informacni-centrum


str. 11

Průvodce "Průvodce Český ráj" turistické rozcestí Drábské světničky Rozcestí

GPS poloha: 50°31'52.61"N 15°1'56.28"E

Turistický rozcestník, který se nachází u známé turistické lokality Drábské světničky, ukazuje turistům cestu ve dvou směrech. Po červené ve směru Příhrazy - Valečov a po modré ve směru Hynšta Zásadka. Drábské světničky jsou samostatně popsány u tohoto příspěvku: http://www.turistika.cz/mista/drabske-svetnicky Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/turisticke-rozcesti-drabske-svetnicky

turistické rozcestí Na Krásné vyhlídce Rozcestí

GPS poloha: 50°31'58.37"N 15°2'57.59"E

Turistický rozcestník, který se nachází u Penzionu Na Krásné vyhlídce, ukazuje turistům cestu do tří směrů. Po modré značce ve směru Zásadka, Drábské světničky, Studený průchod - Hynšta, Skalka, po značce zelené ve směru Skalka - Krásná vyhlídka a po značce červené ve směru Mnichovo Hradiště, Valečov, Skalka, Drábské světničky - Příhrazy, Hynšta, Kost. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/turisticke-rozcesti-na-krasne-vyhlidce

Turnov - železniční stanice ŽST

GPS poloha: 50°35'18.30"N 15°8'6.08"E

Zastávka vlaku. Zde nebo v nejbližším okolí jsou k dispozici tyto služby: • vnitrostátní pokladní přepážka • mezinárodní pokladní přepážka • čtečka in-karet • výdej in-karet • platba v eurech • ČD Kurýr • úschovna zavazadel • úschovna Kol • WC • automat na jízdenky MHD • zastávka linkových autobusů • restaurace • bufet nebo rychlé občerstvení • další obchody a služby • mobilní zvedací plošina • prostory pro cestující • integrovaný dopravní systém Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/turnov-zeleznicni-stanice

turistické rozcestí Valdštejn Rozcestí

GPS poloha: 50°33'42.84"N 15°9'54.14"E

Turistický rozcestník, který se nachází nedaleko hospůdky u hradu Valdštejn, ukazuje turistům cestu do více směrů. Po červeně značené Zlaté stezce Českého ráje ve směru Turnov - Hrubá Skála, Trosky, Prachovské skály. Po značce zelené ve směru Sobotka, Kost, Věžický rybník, Radeč Pelešeny, Turnov a po značce žluté ve směru Příšovice, Všeň, Kacanovy - Pod Majákem, Mariánská vyhlídka, Hrubá Skála. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 12

Průvodce "Průvodce Český ráj" Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/turisticke-rozcesti-valdstejn

turistické rozcestí Kozákov Rozcestí

GPS poloha: 50°35'40.31"N 15°15'50.40"E

Turistický rozcestník, který se nachází na vrchu Kozákov nedaleko Riegrovy turistické chaty, ukazuje cestu do více směrů. Po značce modré ve směru Sedmihorky - Železný Brod, po zn. zelené ve směru Semily - Krkavčí skála, zn. zelená ukazuje cestu ve směru Semily - Turnov. No a zn. červená od rozcestí na Kozákově směřuje do tří stran, do Turnova, k Malé Skále a k vrchu Tábor. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/turisticke-rozcesti-kozakov

Arboretum Bukovina - sezónní informační středisko Správy CHKO Český ráj Infocentrum

GPS poloha: 50°32'54.02"N 15°11'5.64"E

Informační středisko Správy CHKO Český ráj se nachází v altánu v Arboretu Bukovina. Tento objekt postavený ve švýcarském stylu z hrázděného zdiva je z hlediska památkového součástí zámku Hrubá skála. Arboretum samotné je založené v duchu romantického anglického parku a jedno z nejstarších v republice. Spolu s altánem tvoří důstojný prostor s možností příjemné relaxace v tichém lesním prostředí. Jsou zde také umělecky pojaté lavičky a socha „Dobrý duch arboreta“. Největším stromem je zde jedle obrovská dosahující padesáti metrů výšky, na její obejmutí je třeba tří dospělých lidí. K zajímavostem patří strom liliovník tulipánokvětý. K novinkám, které jsme pro návštěvníky v tomto roce připravili patří: · hravě pojatá výstava šišek z celého světa – aneb čím hrají šiškovou válku indiáni? · výstava - vycpaní ptáci · internetové připojení · informace ve třech světových jazycích – s přírodovědecky vzdělaným průvodcem · regionální výrobky s certifikátem „Regionální produkt Český ráj“ - hrnčířské výrobky, sklo, výrobky z orobince, proutí, děvět druhů piva a moštů · motýlí louka – osivo a informace o motýlích loukách · samozřejmostí je nabídka map, známek a tištěných průvodců · sazenice našich i cizích dřevin · regionální literatura – fotografické knihy s tematikou Českého ráje · průvodcovské služby po arboretu, ale také po geologických a dalších přírodovědeckých zajímavostech v okolí Kvalitu poskytovaných služeb garantuje občanské sdružení Motýlí louka, provozovatel informačního střediska. Kontakt: 775 966 443, www.motylilouka.eu

Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/arboretum-bukovina-sezonni-informacni-stredisko-spravy-chko-cesky-r

turistické rozcestí Sedmihorky Rozcestí

GPS poloha: 50°33'14.54"N 15°11'45.24"E

Turistický rozcestník, který se nachází v lázeňském areálu v Sedmihorkách, ukazuje turistům cestu ve dvou směrech. Po značce modré ve směru Kacanovy, Podvyskeřský mlýn, Janova vyhlídka - Lestkov, Kozákov a po značce zelené ve směru Hrubá Skála - Sedmihorky žst. Doplňkově je značena i NS Hruboskalsko. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/turisticke-rozcesti-sedmihorky


str. 13

Průvodce "Průvodce Český ráj"

Recommend Documents