Průvodce "Průvodce Česká republika"

Průvodce "Průvodce Česká republika"

Rozhledna na Borůvkové hoře Rozhledna

GPS poloha: 50°23'26.34"N 16°54'9.47"E

První rozhlednu, spíše jen vyhlídkovou plošinu nechala na 899m vysoké hoře postavit již někdy v 70. letech 19. století správa lázní v nedalekém Landeku (Bad Landeck, dnes Lądek Zdrój). Ovšem zřejmě se jednalo o ne příliš kvalitní konstrukci, takže další rozhledna byla otevřena r. 1890. Nechal ji postavit Kladský turistický spolek. Rozhledna tedy stála na tehdy německé straně hranice. Avšak tato stavba asi taky neměla štěstí. Dokonce se pod dvěma turistkami zřítilo schodiště, takže turistický spolek měl značné výdaje s odškodněním. 11. 9.1900 pak rozhledna vzala za své při prudké vichřici. Nová věž pak horu ozdobila r. 1908, ta sice přečkala válku, ale nakonec opět podlehla větru v roce 1922. Další stavbou na Borůvkové hoře pak byla turistická chata z r. 1930 (otevřená 29.5. 1930). Ta už byla postavena na československé straně, ovšem stále pod patronací Kladského turistického spolku a podle projektu ing. Ultnera z Javorníku, který již projektoval předchozí rozhlednu. Bez věže však hora nezůstala, protože poblíž chaty byla vybudována tiangulanční věž. Ovšem druhou světovou válku a změnu poměrů stavby dlouho nepřečkali. Chata i věž zanikly po válce a během budování socialismu nezbyl na turistiku čas. Nicméně noví obyvatelé obou částí hranice i noví turisté sem občas zabrousili. Ostatně v Rychlebských horách se celkem často scházeli i naši a polští disidenti, zejména v 80. letech za Solidarity (mimo to třebas i na nedalekém Růženci i jinde po pohraniční hřebenovce Rychlebských hor). Na tuto historii i pamatuje informační tabule u hranice. Až tedy porevoluční doba umožnila obnovu turistické stavby na Borůvkové hoře. K rozpočtu přispěla i Evropská unie a v r. 2006 proběhla stavba nové rozhledny s ocelovou konstrukcí, která snad zabezpečí delší životnost stavby. Dřevěné opláštění pak rozhlednu chrání před nepohodou a přibližuje stavbu i přírodnímu prostředí. Slavnostní otevření proběhlo 7. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Průvodce Česká republika" 10. 2006. Rozhledna je volně přístupná mimo zimních měsíců, od května do října je o víkendech otevřen i kiosek (o prázdninách denně). Nejbližší přístup je od Travné modrou TZ, případně po polské straně zelenou značkou. Většina turistů sem směřuje od Javorníku na naší straně nebo od lázní Lądek z kterých i vede místní červená značka až na vrchol. Rozhledna je vysoká 26,1m, plošina ve výši 24m pak umožňuje dokonalý kruhový rozhled, nejpůsobivější zřejmě na jih na hřeben Rychleb ale hlavně dominující Hrubý Jeseník. Spíš na východ najdeme Biskupskou kupu a Příčnou, ale přímo jihovýchodně vévodí Keprník se Šerákem, za kterými skromně vykukuje Praděd. A jihozápad až západ zaujímá výhled velkou část Kladska, kterému vévodí Králický Sněžník, ostatně polsky pojmenovaný jako Kladský. Na severu či severozápadě nejvíc dominuje již spíš polská část Rychlebských hor – Góry Złote, nejvyšší vrchol této části Jawornik Wielki, (872m), na něm by měla a být rovněž rozhledna. Obzor pak rámují Góry Bystrzyckie (čili naše Orlické) až ke Stolovým a Sovím horám v Polsku. Severovýchod a východ pak spíše mizí v nedozírné rovině Polska, které ovšem podkreslují nedaleká jezera na Kladské Nise, od Nysského přes Otmuchowské k novému Zbiorniku Kozelno V-Z). Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-na-boruvkove-hore

Borůvková hora Vrchol

GPS poloha: 50°23'19.98"N 16°54'19.65"E

Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/boruvkova-hora

Zřícenina Rychleby ( Reichenštejn ) Zřícenina

GPS poloha: 50°21'54.32"N 16°58'52.24"E

Zřícenina gotického hradu Rychleby stojí na strmém skalnatém ostrohu vrchu Přilba vysoko nad romantickým údolím Račího potoka na Jesenicku v Olomouckém kraji. Hrad patřil k bergfritovému typu. Dodnes se dochovaly zbytky základových zdí, budov a Okrouhlá věž. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Historie Písemné zprávy o hradu se nedochovaly. Na základě archeologických výzkumů je zřejmé, že hrad, který sloužil k ochraně solné stezky z Nisy přes Kladsko do Hradce Králové, byl založen ve 13. století pravděpodobně vratislavskými biskupy. Hrad zanikl ve 2. polovině 15. století v době uherských vpádů. Na přelomu 19. a 20. století proběhl amatérský archeologický výzkum (nalezena keramika a zbytky zbraní) a byla provedena částečná rekonstrukce v romantickém stylu. Autor článku: Michal Krchňák Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zricenina-rychleby-reichenstejn-

Hraničky Samota

GPS poloha: 50°18'52.02"N 16°58'20.40"E

Bývalá osada Hraničky (696 m) se rozkládala u státní hranice (dříve s celnicí) pod Hraničním vrchem (752 m) a správně vždy patřila pod Nové Vilémovice (Wilmsdorf). Osada byla založena kolem roku 1785 a byla osídlena čistě německým obyvatelstvem. Hraničky měly v roce 1836 27 domů a 281 obyvatel. Po roce 1848 byla osada zařazena do soudního okresu Javorník a politického okresu Frývaldov. V roce 1885 vznikla v Hraničkách jednotřídka. V roce 1869 bylo v Hraničkách 260 obyvatel, v roce 1890 - 222 ob., v roce 1910 - 193 ob. a v roce 1921 již jen 192 obyvatel. Po roce 1945 byly etapovitě odsunuty téměř všechny německé rodiny, ve vsi zůstaly dále žít jen 4. V roce 1948 byla do Hraniček na krátko přemístěna jedna rodina, ale již v roce 1949 byly všichni obyvatelé vystěhováni a ves zůstala prázdná. Do Hraniček nebyl v rámci dosídlení dostěhován ani jediný člověk a tak byl úpadek vsi nevyhnutelný. Tomu ?dopomohli" i obyvatelé z okolí, zvláště z Nových Vilémovic i početní Řekové (do Nových Vilémovic ?dosídlení" v roce 1949), kteří rozebírali a odnášeli vše, co mělo ještě nějaký užitek. Plánovanou a řízenou demolicí (např. kostelík byl vyhozen do povětří) v letech 1959/ 60 pak ženijní vojska ČSLA, tak jako na dalších horských osadách, již jen dokonala započaté dílo zkázy. Jen ironií osudu a hrou náhod se podařilo lesnímu dělníku Franzi Schlegelovi zpětně nastěhovat do svého domu, který i přes různé útrapy doby zůstal stát až do dnešních dnů a osamocen na rozlehlých pláních kolemjdoucím tiše připomíná smutné dějiny této krásné horské osady.

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "Průvodce Česká republika" Autor článku: Pavel Soldán Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hranicky

Tančírna Výletní místo

GPS poloha: 50°22'7.21"N 16°59'46.93"E

Pozoruhodná, byť značně zdevastovaná stavba se nachází na konci osady Račí Údolí u Javorníka. Jedná se o bývali tančírnu, tedy výletní Restauraci s velkým tanečním sálem v oblíbeném výletním místě Rychlebských hor. Tančírnu nechal vybudovat v l. 1905- 6 arcibiskup Georg Kopp z Vratislavi. (tehdy arcibiskupství patřilo zdejší panství, Georg Kopp – tedy Jiří je i podněcovatelem stavby chaty na Šeráku, které se i někdy jako Jiřího označuje). Nakonec i podle dobových fotek se tančírně rovněž říkalo Georgshalle, čili asi Jiřího sál nebo hala. Tančírna byla výletníky velmi vyhledávaná, konaly se zde pravidelně večerní taneční zábavy, v neděli i odpolední čaje. Docházela sem tancechtivá společnost i z větších dálek – v době kdy nebyla dostupná veřejná doprava i pěšky. Zděné přízemí ukrývalo spižírny, kuchyň a jiné technické místnosti, do patra pro dopravu jídel byl zřízen výtah. V patře pak ve velkém sále 20m dlouhém byla restaurace s výčepem a tanečním parketem. Hlavní sál pak obcházela zastřešená pavlač. Zábavy zde kvetly i za první republiky, po druhé světové válce s odsunem většinového německého obyvatelstva odešly i taneční zábavy. Pracující lid měl po válce a v novém režimu jiné úkoly, než nějaké tancovačky. Takže budova postupně začala chátrat. Je vlastně zázrak, že dodnes, byť ve zbídačeném stavu stojí. Budova je v blízkosti cesty do hloubi Račího údolí, vlastni u ní začíná přírodní rezervace. O stavbu Tančírny měli kdysi zájem v Loučné nad Desnou, že by ji rozebrali a zrenovovanou postavili tam, ovšem javorničtí se ozvali, že stavbu chtějí zachovat, snad se tedy dočkáme obnovy, najdou-li se prostředky či bohatý investor. Nakonec si v Loučné postavili u Rybníčku Kocián stavbu, která je tou javornickou jen inspirována. Na Tančírnu u Javorníka se zřejmě vztahují i blokace možných církevních majetků. I na příkladu této stavby je pak patrné jak je prodlužování církevních restitucí nesmyslné.

Dodatek 2015: Během roku 2014 až 2015 proběhla rekonstrukce stavby (viz web), Tančírna se tak opět stává centrem společenského dění. Kromě akcí obsažených v názvu se počítá s využitím jako kultruní centrum, tedy i k různým výstavám, prezentacím, přednáškám apod. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/tancirna

Čertovy kazatelny Skalní útvar

GPS poloha: 50°22'7.00"N 16°59'33.79"E

Čertovy kazatelny jsou rulové skalní útvary v Račím údolím nad levým břehem Račího potoka. Najdeme je v hned z kraje vstupu do přírodní rezervace, která chrání cenné porosty lesa blízkého původnímu pralesovitému porostu. Právě nejcennější partie Račího údolí rezervace chrání. Rulové skalní výchozy prostupují celou rezervací a protože jsou Čertovy kazatelny celkem nejsnáze dostupné od údolí, jsou na nich zřízeny i vyhlídkové plošiny. Zajímavější je určitě horní vyhlídka, kterou najdeme na 13m vysoké skále, která skutečně i připomíná kazatelnu. Z ní je celkem pěkný výhled spíše jižními směry dál do Račího údolí a ke hřebenům Rychlebských hor. Spodní vyhlídka je víc schovaná mezi stromy a výhled je dosti omezený spíš na sever až do nížiny v Polsku. Nad vyhlídkami pak najdeme i přístřešek s lavičkou. Od Račího Údolí je na kazatelny poměrně strmý ale krátký výstup po zelené značce (odbočka u Tančírny), ovšem na vyhlídku můžeme pohodlně sejít od červené značky, která vede od Javorníka směrem ke zřícenině Rychleby.


str. 3

Průvodce "Průvodce Česká republika" Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/certovy-kazatelny

Lánský vrch Vrchol

GPS poloha: 50°19'35.00"N 17°4'18.55"E

Odlesněné návrší nedaleko Skorošic u osady Sedm Lánů vedle silnice 60 z Jeseníku do Javorníku. Přes poměrně malou výšku poskytuje zajímavý kruhový výhled. Na jih a západ to jsou hlavně hřebeny Rychlebských hor. Severně pak na Žulovskou pahorkatinu. Přímo před sebou máme pak Kaní horu, vzdálenější je Smolný vrch (Venušiny misky). Na této hoře je pěkně vidět, proč se jí říká ostrovní hora. Na východě pak máme přímo dvojici ostrovních hor a to Boží horu a Borový vrch nad Žulovu, za kterými se zvedá masiv Studniční hory nad Jeseníkem (patří k Rychlebám) a tyto vrch ještě převyšují svahy Šeráku a Keprníku v Hrubém Jeseníku. Nepřéhledutelný je Lánský vrch díky svérázné výzdobě vrcholu. Židle na Lánském vrchu nejsou reklamou nábytkářské firmy! Jsou dílem neformální skupiny mladých lidí REZ (viz www. r- e- z. cz). Protože jsem sebou neměl srovnávací krabičku zápalek, posadil jsem tam kolegu z práce... Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lansky-vrch

Vápenka u Javorníka Technická památka

GPS poloha: 50°22'50.09"N 16°58'28.16"E

Jak se Jesenicko někdy označuje jako kraj vody a kamene, nacházíme všude možné památky na využívání těchto přírodních zdrojů. Jedním z nich je například vápenka u cesty z Javorníka do Travné. Jedná se o Vápennou pec, která patřila firmě Josefa Meigsnera. Vápenka vznikla na místě starší pece v r. 1833. Původní vápenka byla v provozu do r. 1818. Vápenku provozoval do r. 1861, kdy ji pro neschopnost splácení dluhů převzalo město Javorník. Výroba pak skončila r. 1900. Technická památka zvolna podléhala zkáze, až po roce 2000 došlo k její obnově. Nejdříve byly vykáceny nálety, pak vyčištěna pecní dutina a do r. 2008 provedena částečná rekonstrukce a konzervace stavby. Byl jsem tu v r. 2007, takže stav na snímku je z průběhu prací.

Nové foto je tedy třeba tady: http://smirci-krize.cz/fotky-ol-je-javornik-vapenka.php Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vapenka-u-javornika

Travná - kostel Neposkvrněného početí Panny Marie Kostel

GPS poloha: 50°22'29.22"N 16°56'4.67"E

Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie

Novogotický Kamenný kostel v Travné překvapí návštěvníka svou velikostí dnes téměř v pusté osadě. Dokládá velikost, jakou Travná měla před odsunem německého obyvatelstva. Kostel je významným poutním místem Slezska. Byl vybudován v l. 1878- 82 v kombinaci novorománského a novogotického stylu. Projekt vypracoval vídeňský architekt Fridrich von Schmidt na popud vratislavského arcibiskupa Förstera. Klenba stropu je tvořena 7 poli a klenební žebra jsou zakončeny svorníky tvaru růže, varhany v jižní kruchtě jsou od firmy Rieger z Krnova. Mobiliář je novogotický vytvořený mistry z Vídně a Vratislavi.


str. 4

Průvodce "Průvodce Česká republika" Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/travna-kostel-neposkvrneneho-poceti-panny-marie

Skorošice - Lom Vaněk Důl, štola, šachta

GPS poloha: 50°19'27.44"N 17°5'30.44"E

Najdeme ho kousek za Skorošicemi při hlavní cestě na Javorník, první odbočkou doprava. Jeden z mnoha zatopených lomů v okolí Žulové před úpatím Kaní hory. Není sice obklopen vysokými skalními stěnami jako třeba Rampa nebo Brankopy, přesto patří k nejhezčím zatopeným lomům. Velikost zátopy je přibližně 100x30m, na jihovýchodní straně najdeme mírnější vstup do vody, téměř pláž. Ostatně velmi oblíbené místo ke koupání. Kolem lomu malý remízek oddělující lokalitu od okolního pole. Jak praví některé prameny z Vaňkova lomu údajně pocházela žula použitá na obklady pražského metra. Tomu bych i milerád věřil, ale v sedmdesátých letech jsem jezdil na tábory do Skorošic a tady jsme se byli několikrát koupat, nezdá se mi, že by lom mohl být tak brzy po zaplavení vhodný ke koupání. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/skorosice-lom-vanek

Nad Travnou Rozcestí

GPS poloha: 50°23'0.26"N 16°55'17.27"E

Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/nad-travnou

Hraničky - přechod Hraniční přechod

GPS poloha: 50°18'37.84"N 16°58'18.52"E

Hraniční přechod Hraničky v Rychlebských horách nejdeme nejspíše pokud sem budeme mířit od Nových Vilémovic červenou TZ, ale spíše ho využijí cyklisté, pro pěší je to trošku z ruky, ovšem pokud někde poblíž nedorazí autem a vyrazí na nějaký výšlap do Polska. Protější osadou v Polsku je Nowy Gieraltów, který oproti opuštěným Hraničkám osídlený je. Z české straně je k přechodu pouze polní cesta, na polské straně najdeme malou asfaltku. Pamětní deska u hranice napovídá, že se zde za komunismu scházeli čeští a polští disidenti a kuli pikle proti režimu. Obdobně se tak scházeli třeba na Borůvkové hoře či u Růžence, ale i na jiných míst v Rychlebech. Od letošního léta zdobí přechod i dřevěné artefakty účastníků kurzu jakési činnosti, kterou neznám, viz foto. Zajímavá je i sedačka, nejdříve se mi zdálo, že se na dřevě válí nějaké smetí, při zkoumání lze zjistit, že se jedná o šachovnici s kameny na dámu. Když už byla ta zmínka o disidentech neboli Československo- polské solidaritě, jednou jsme podvraceli režim asi po osmdesátém roku, když jsme šli Na Králický Sněžník od Horní Moravy po polské zelené značce, tedy víceméně po hranici a s polským turistou jsme si někde u chaty Na Śnieżniku vyměnili mapy, na tehdy dostupných mapách Jeseníky od Kartografie, 1:100 000 Polsko nebylo. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hranicky-prechod

turistické rozcestí Javorník - náměstí Rozcestí

GPS poloha: 50°23'28.25"N 17°0'8.53"E

Turistický rozcestník, který se nachází na náměstí Svobody u radnice, ukazuje turistům cestu do tří směrů. Po červené značce ve směru Bílá Voda, Borůvková hora, Javorník (Jánský vrch) - Svatý Antonín, Rychleby, Špičák, po značce zelené ve směru Bílá Voda, Šafářova skála, Sedm křížů Javorník žst, Bílý potok a po značce modré ve směru Javorník - Tvrziště, Pod Rychleby, Zálesí, Travná.


str. 5

Průvodce "Průvodce Česká republika" Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/turisticke-rozcesti-javornik-namesti

turistické rozcestí Javorník - Jánský vrch Rozcestí

GPS poloha: 50°23'19.72"N 17°0'3.49"E

Turistický rozcestník, který se nachází u zámku na Jánském vrchu, ukazuje turistům cestu po červené značce ve směru Bílá Voda, Borůvková hora, Javorník (nám) - Svatý Antonín, Rychleby, Špičák. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/turisticke-rozcesti-javornik-jansky-vrch

Javorník - autobusové nádraží Ostatní

GPS poloha: 50°23'26.23"N 16°59'59.89"E

Nachází se v centru města na ulici Míru přímo pod zámkem Jánský vrch. Na červeně a zeleně značené turistické cestě. Odjíždí odtud všechny autobusové spoje do obcí Javornického regionu. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.54 Rychlebské hory a Lázně Jeseník/A2 Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/javornik-autobusove-nadrazi

Sedm křížů u Javorníka Kříž

GPS poloha: 50°23'1.03"N 16°57'36.50"E

Žulový kříž u zelené TZ asi 4km západně od Javorníku směrem k Borůvkové hoře (značka na Bílou Vodu). Podle pověsti zde skutečně stálo sedm křížů na hrobech sedmi švédských důstojníků, kteří zde v obklíčení spáchali sebevraždu. Bitva se snad odehrála někde v místě Komáří dolinky, poražení vojáci snad uprchli do lesa a když viděli bezvýchodnost své situace, zvolili dobrovolný odchod... Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sedm-krizu-u-javornika

Turistické rozcestí Bílá Voda náves Rozcestí

GPS poloha: 50°26'30.88"N 16°55'3.11"E

Rozcestí se nachází na bělovodské návsi v blízkosti kláštera. Začíná zde červeně značená turistická cesta, která vede Bílou Vodou k zámečku, stoupá k rozcestí Růženec až k rozhledně na Borůvkové hoře, odtud pokračuje na Vysoký kámen, klesne do údolí Hoštického potoka a končí v Javornímu. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.54 Rychlebské hory a Lázně Jeseník/A1 Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/turisticke-rozcesti-bila-voda-naves


str. 6

Průvodce "Průvodce Česká republika"

Recommend Documents