Průvodce "Průvodce Česká republika"

Průvodce "Průvodce Česká republika"

Praděd Hora

GPS poloha: 50°4'59.08"N 17°13'57.58"E

Nejvyšší a nejnavštěvovanější vrchol Moravy určitě upoutá svou výškou (1492 m) a možnostmi vyžití, hlavně sportovními. Poskytuje podmínky pro pěší turistiku, sjezdové a běžecké lyžovaní. Z vrcholu je výhled na Rychlebské hory, kralický sněžník a další. Výstup na vrchol je velmi jednoduchý, vede na něj asfaltová cesta. Výstup můžete zahájit např. na Ovčárně, kde vás doveze autobus, a nebo na Hvězdě u Karlovy Studánky, pokud autobusových služeb nevyužijete. Na vrcholu Pradědu stojí televizní vysílač, u něhož je malá restaurace, poskytující občerstvení. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/praded

Rešovské vodopády Přírodní památka

GPS poloha: 49°52'49.13"N 17°12'28.35"E

Rešovské vodopády je národní přírodní památka a najdeme ji západním směrem od obce Rešov a na toku říčky Huntavy. Přírodní památka je součástí přírodního parku Sovinecko. Severovýchodním směrem leží město Rýmařov, severním směrem městečko Horní Město a severozápadně se rozkládá obec Tvrdkov. Národní přírodní památku Rešovské vodopády tvoří kaňonovitá soutěska na toku říčky Huntavy, na jejímž toku jsou vodopády. Tyto vodopády jsou nejvýznamnější oblastí v naší republice. Chráněné území je dlouhé 200 metrů a dosahuje šířku šesti až deseti metrů. Na toku Huntavy můžeme v těchto místech vidět stupňovité vodopády, tůňky a tak zvané obří hrnce. V oblasti přírodní památky rostou vzácné druhy květin. V severní části přírodní Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Průvodce Česká republika" památky je zajímavý skalní útvar nazývaný Čertova stěna, jejíž výška dosahuje 35 metrů. Tento skalní útvar slouží jako cvičná stěna pro horolezce. Naproti skalního útvaru se nachází nepatrné pozůstatky malého hradu, který tu byl pravděpodobně postaven v druhé polovině 13. století. Oblast byla vyhlášena chráněným územím v roce 1965 na ploše 6, 30 hektarů. Přírodní památka se nachází v nadmořské výšce 430 metrů. Oblastí národní přírodní památky procházejí tři značené turistické trasy. Po zelené značce dojdeme k Rešovským vodopádům z města Rýmařov přes Horní Město a zelená dále pokračuje k soutoku Huntavy a Oslavy a dále do obce Dlouhá Loučka. Po červené dojdeme do těchto míst z obce Tvrdkov a dále můžeme pokračovat přes obec Rešov k hradu Sovinec. Žlutá značka vede k vodopádům také z obce Rešov a dojdeme nad vodopády. Z opačného směru vede žlutá značka z malé obce Ruda. Rozloha Katastrální území: Rešov Výměra: 6,30 hektarů Nadmořská výška: 430 metrů Rok vyhlášení: 1965 Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/resovske-vodopady

Jeskyně Na Pomezí Jeskyně

GPS poloha: 50°14'44.92"N 17°8'14.39"E

Jeskyně na Pomezí je vyhledávaným turistickým cílem lázeňské oblasti Jeseník. Jeskyni najdeme severozápadním směrem od města Jeseník a v chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Jeskyně je dlouhá kolem 1,7 kilometru a její hloubka dosahuje 45 metrů. Jeskyně je tvořena bílými krystalickými vápenci nazývanými jesenické mramory. Krápníkové prostory jeskyně byly vytvořeny tudy protékající vodou. Najdeme tu značně vysoké chodby, které jsou vytvořeny ve dvou úrovních. Krápníková výzdoba je značně bohatá. Můžeme tu vidět tenká dutá krápníková brčka, hůlkové stalaktity a nebo mohutné krápníky. Prohlédneme si rozměrné sintrové kaskády, řadu jezírek s kamennými hrázkami či kulovitými útvary, které se nazývají perly. Dno jeskyně je pokryto hlínou, která sem byla naplavena prosakující povrchovou vodou. V několika místech přecházejí chodby v prostorné dómy a to Ledový, U balvanu, Římské lázně či Bílý dóm. V posledním ze jmenovaných dómů jsou zajímavé a neobvyklé sloupkové stalagmity. Zajímavý je také 13 metrů vysoký Královský dóm, kde jsou neuspořádaně nakupené zřícené balvany. V tomto dómu našli místo pro přezimování netopýři a vrápenci. V dómu zvaném Zvonice najdeme krápníky, které při jemném doteku připomínají zvuk zvonkohry. Podzemní prostor jeskyně byl objeven v roce 1936 a to zásluhou pracovníků v Havránkově lomu na mramor. K podrobného prozkoumání a zmapování jeskyně došlo až o několik let později a to v roce 1949. Následně po té byla jeskyně zpřístupněna veřejnosti. Současná prohlídková trasa je dlouhá 460 metrů. Území jeskyní je od roku 1965 chráněno jako národní přírodní památka a její plocha zaujímá prostor 10, 9 hektarů. Z města Jeseník se vydáme severním směrem do lázní Jeseník a odtud vede k jeskyni Na Pomezí několik značených turistických tras a byl tu rovněž vyznačen vycházkový okruh. Dalším výchozím místem pro návštěvu jeskyně je rekreační oblast v okolí obce Lipová Lázně a z této obce půjdeme severním směrem. Od jeskyně můžeme pokračovat dále severním směrem na vrchol kopce Medvědí kámen ( 907 m. n. m. ), z jehož vrcholku je velmi pěkná vyhlídka na okolní panorama hor. Z vrcholku se vydáme po jedné ze značených tras jihovýchodním směrem do města Jeseník. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jeskyne-na-pomezi

Rejvíz Rašeliniště

GPS poloha: 50°13'11.13"N 17°17'29.67"E

Velké a malé Mechové jezírko jsou rašelinná jezírka v SPR Rejvíz - 1,2 km jz. od vsi Rejvízu. Jsou centrem velkého vrchovištního rašeliniště v povodí Černé Opavy. Plocha velkého jezírka je 1 692 m2, hloubka 2-3 m, objem 4 048 m3. Krajina kolem jezírka má zvláštní ponurý ráz a vztahovala se k ní řada pověstí a lidových podání (např. o jezerním pastýři, o potopeném městě, spojení s Baltským mořem). Z Rejvízu od chaty k němu vede naučná stezka s informačními tabulemi. Vstup jen po značených cestách. K Malému jezírku není vstup povolen. SPR Rejvíz je největším moravským rašeliništěm. Rašeliniště vzniklo v postglaciálu a jeho výjimečné přírodní prostředí se zachovalo jen díky stálým klimatickým poměrům (průměrná roční teplota 5. 6 °C, roční srážky 1 400 mm, nadm. výška 720 - 770 m). Typická rašelinná vegetace (rašeliníky, suchopýr pochvatý, klikva žoravina aj.) je zastoupena i původní borovicí blatkou, břízou karpatskou a smrkovými porosty. Autor článku: Kateřina Dvořáková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rejviz--1

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "Průvodce Česká republika" Bílá Opava Říčka

GPS poloha: 50°4'45.82"N 17°16'3.57"E

Bílá Opava je říčka pramenící pod vrcholkem Praděd a tvoří přítok Střední Opavy. Tok říčky a její okolí je součástí přírodní rezervace Praděd. Mezi Ovčárnou a Karlovou Studánkou vytvořila říčka ve skalním podloží malebný kaňon. Na horním toku Bílé Opavy jsou vodopády a níže řada peřejí. V okolí toku rostly zbytky horské jeřábové smrčiny místy parkového, jinde pralesovitého charakteru s papratkou alpinskou v podrostu. V roce 1982 byla zde otevřena naučná stezka Bílá Opava. Údolí toku Bílé Opavy bylo zdevastováno ničivým požárem v roce 2005. V současné době je opět tento krásný kout přírody tvořený tokem Bílé Opavy přístupný navštěvníkům. Autor článku: Marek Blahuta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bila-opava

Chata Švýcárna Chata

GPS poloha: 50°5'56.97"N 17°12'56.21"E

Na nejfrekventovanější části hlavní hřebenové trasy Jeseníků, mezi Červenohorským sedlem a nejvyšší horou Moravy - Pradědem, leží na svahu Malého Děda v nadmořské výšce 1304 m. n.m jeden z nejstarších objektů v této oblasti chata Švýcárna. Postavena byla již v r. 1987, avšak její historie sahá do mnohem hlubší minulosti. Švýcárna je ukázkovým příkladem přeměny pastevecké salaše na klasickou horskou chatu, když původně hospodářské stavení, sloužící k ustájení pasoucího se dobytka, se postupem doby v souvislosti s úpadkem rentability pastvy ve vyšších horských polohách a součastně s rozvíjejícím se turistickým ruchem přeorientovává se stále více na poskytování služeb návštěvníků hor. Nejstarší horské chaty v Jeseníkách mají právě tuto "pasteveckou" minulost. Dnes slouží Švýcárna jako spolehlivá základna pro milovníky horské turistiky a lyžování. Tomu je podřízen i sortiment a ceny jídel (přesnídávkové polévky a levná jídla). Od chaty vede celá řada turistických cest: Hlavní hřebenová trasa (červená značka) vede z Červenohorského sedla kolem Švýcárny na Praděd, k Ovčárně a dále až k chatě Alfrédce na jižním konci Hrubého Jeseníku nebo od Barborky do Karlovy Studánky. Modrá značka pak údolím Kamenáče přes Vysoký vodopád do Bělé. Žlutá značka vede přes Videlské sedlo kolem Orlíka a Kazatelen až ke známému penziónu Rejvíz. Opačným směrem pak zelená značka klesá do Koutů nad Desnou. Autor článku: Iveta Brandštetterová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chata-svycarna

Praděd - nejvyšší hora Moravy a turistická známka č.1 Rozhledna

GPS poloha: 50°4'59.99"N 17°13'59.99"E

Praděd (1491,3m n.m.) je pátá nejvyšší hora České republiky a zároveň nejvyšší hora Moravy a tím pádem i Jeseníků. Rozkládá se na staré zemské hranici Moravy a Slezska. Je zde jedno z nejchladnějších podnebí v republice s průměrnou roční teplotou kolem 1°C. Na severním úbočí hory mužete spatřit skalní útvar tzv. mrazivých srubů pojmenovaný Tabulové skály. Na vrcholu hory se nachází 162m vysoký televizní vysílač s hotelem a restaurací, jehož součástí je i vyhlídková věž ve výšce 1563m n.m., odkud je krásný výhled na blízké okolí Jeseníků, ale i vzdálenější vrcholky Krkonoš, Beskyd a za opravdu příznivých podmínek lze shlédnout i vzdálené vrcholky Vysokých Tater. Výstavba vysílače započala v roce 1968 zbudováním pozemní komunikace z Ovčárny na vrchol Pradědu. V roce 1969 začala vlastní výstavba vysílače, připomínajícího start kosmické rakety, a byla kompletně dokončena otevřením restaurace v roce 1983. Původně zde stála kamenná rozhledna v romantickém duchu gotického hradu, vysoká 32, 5m, jejíž výstavba byla schválena v roce 1903 a samotná stavba probíhala v letech 1904 - 1912. Po válce se o věž nikdo nestaral, takže v důsledku nevhodného stavebního materiálu, vlivem nepřízně počasí a také zásahy vandalů chátrala a roku 1959 se zřítila. V roce 2012, k 100. výročí postavení věžě, byla vydána pamětní mince. Pro okouzlující vzhled této věže byla v Německu postavena její kopie, kterou je možné shlédnout v Durynském lese na vrchu Wetzstein. Na vrcholu hory je umístěn trojmezní hraniční kámen z roku 1721 označující spojnici tří sousedících panství. Je zdobený řádovým křížem řádu německých rytířů, mitrou vratislavských biskupů a žerotínským lvem, znakem velkolosinského panstva. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 3

Průvodce "Průvodce Česká republika" Od roku 1955 je na Pradědu vyhlášena národní přírodní rezervace.

Za krásami Jeseníků a turistickou známkou č. 1 - na Praděd - jsme se vydali z překrásného lázeňského městečka Karlova Studánka, odkud nás přímo z horního parkoviště, kde jsme nechali náš vůz, odvezl autobus k chatě Ovčárna (1520 min s mezizastávkou u chaty Hvězda), odkud je pohodlný výstup po asfaltové silnici na vrchol Pradědu. Zde je možné si zapůjčit koloběžky a sjet dolů k Ovčárně. Na vrcholu jsme navštívili vyhlídkovou věž vysílače, kam vás zaveze výtah, a bez problémů jsem tu zakoupil TZ č.1 v kiosku v přízemí. Z Pradědu jsme pak ještě na rozcestí odbočili na nejstarší horskou chatu v Jeseníkách – Švýcárnu (odkud je možné pokračovat dál na Červenohorské sedlo) a po menším občerstvení jsme se vrátili na rozcestí na Pradědu, odkud jsme absolvovali trochu náročnější, ale jinak nádhernou zpáteční trasu kolem chaty Barborka (odbočka vlevo zhruba ve 2/ 3 trasy vrchol Pradědu - Ovčárna) a dále kouzelným údolím Bílé Opavy s vyústěním na startu naší cesty –v Karlově Studánce.

Stravování je možné přímo na Pradědu v místní restauraci, kde ale bývá v sezoně dost plno a čekání na volné místo se většinou nevyhnete. Pokud se vám ale podaří zaujmout místo u okna, jste odměněni krásným výhledem do kraje. Lepší situace je na Ovčárně, kde bývá o něco volněji a rovněž většinou bezproblémové utišení hladu vám nabízí Sporthotel, který se nachází cca 2,5km od vrcholu Pradědu po pravé straně trasy vrchol Pradědu – Ovčárna (v případě opačné trasy cca 1km od Ovčárny). Při naší výpravě jsme si dali oběd ve Sporthotelu, ale při svých dalších návštěvách po Jesenicku jsem se výborně najedl také na Ovčárně i na Pradědu.

Kromě TZ č.1 z tohoto výletu získány další čtyři TZ (dostupné bez problémů): • č.2 - Ovčárna • č.3 - Karlova Studánka • č.8 - Švýcárna • č.907 - Bílá Opava-Barborka

Vzdálenosti: • chata Ovčárna – rozcestí na Pradědu - vrchol Pradědu – 3,5km • vrchol Pradědu – rozcestí na Pradědu – 1km • rozcestí na Pradědu – chata Švýcárna – 2,5km • chata Švýcárna - Červenohorské sedlo - 6,5km • rozcestí na Pradědu – chata Barborka – 2km • chata Barborka – údolí Bílé Opavy - Karlova Studánka – 6km (po modré) • Ovčárna - údolí Bílé Opavy - Karlova Studánka – 6km (po žluté)

Cenové informace: • Vyhlídková věž na Pradědu - 60 Kč • Půjčení koloběžky - 100 Kč • Autobus jedna cesta - 20 Kč • Parkovné Karlova Studánka - 70 Kč/den Autor článku: Martin Dusek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/praded-nejvyssi-hora-moravy-a-turisticka-znamka-c-1


str. 4

Průvodce "Průvodce Česká republika" Zlatý chlum - rozhledna Rozhledna

GPS poloha: 50°13'54.59"N 17°12'33.84"E

Rozhledna Zlatý chlum se nachází nad městem Jeseník.... pěkná trasa vede z Rejvízu přes vyhlídku Čertovy kameny. Dá se jít i z Jeseníku. Z rozhledny je krásný výhled na Otmuchovské jezero v Polsku. Vidíme i Hrubé Jeseníky. Za příznivého počasí je viditelný kralický sněžník a Rychlebské hory. A když se vám podaří být na rozhledně při západu Slunce.....no nádhera. Na vrcholu Zlatý Chlum 875 (m.n.m.) stojí 26 m vysoká rozhledna. Historie věže spadá až do dalekého 19. století. Autor článku: Jarča Š. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zlaty-chlum-rozhledna

Bílá Opava Údolí, dolina

GPS poloha: 50°4'37.52"N 17°15'16.53"E

SPR Bílá Opava (rozloha 279, 52ha- vyhlášena roku 1963) se nachází na jihovýchodním svahu Pradědu v hluboce zaříznutém údolí pramenné části říčky Bíle Opavy. Předmětem ochrany jsou zde přirozené smrkové porosty s charakterem pralesa. Území je významnou genetickou bankou horského typu smrku. Kaňonovité údolí sprudkým tokem říčky s četnými vodopády, kaskádami a peřejemi, spoustou skalních útvarů a romantických zákoutí je velice vyhledávanou turistickou trasou po kamenných březích bezesporu jedné z nejkrásnějších horských bystřin Jeseníků. V horní pramenné části pak najdeme subalpínské květnaté nivy s havezí česnáčkovou a prameništní vegetace potočních niv. Po žluté turistické značce (naučna stezka Bílá Opava) z Karlovy Studánky na Ovčárnu (nebo obráceně) je možné celým tímto romantickým údolím projít po udržovaných dřevěných lávkách a schodech. Od roku 1991 je tato rezervace součástí NPR Praděd. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bila-opava--1

Národní přírodní rezervace Šerák - Keprník Rezervace

GPS poloha: 50°10'9.72"N 17°6'43.92"E

Rozlehlá Národní přírodní rezervace je s rozlohou 1170 ha druhou největší rezervací CHKO Jeseníky Leží v nadmořské výšce v rozmezí 850 - 1422, 8m. Chrání subalpínské hole, významné porosty horských klimaxových smrčin pralesovitého charakteru s příměsí klenu, jeřábu, uměle vysazené borovice kleče a limby.Ve spodních partiích se nacházejí bukové smrčiny. Rezervace je soustředěna v okolí severní části hlavního hřebene Hrubého Jeseníku, ve vrcholové části Keprnické hornatiny - tvoří ji vrcholy Šerák (1350,8 m n.m.), Keprník (1422,8 m n. m.) a Vozka (1377,1 m n.m. ). Je to nejstarší rezervace na Moravě, byla vyhlášena již roku 1903 majitelem panství Janem II. z Lichtenštejna, tehdy o rozloze 172 ha. V roce 1955 byla vyhlášena Státní přírodní rezervací a nově byla přehlášena v roce 1989. Zdejší chladné podnebí s vysokým množstvím srážek vytvořilo vhodné podmínky pro ukládání odumřelých zbytků bažinatých rostlin, proto se zde nachází několik poměrně rozsáhlých vrchovištních rašelinišť. Ta jsou cenným dokladem výskytu dávných druhů rostlin, jelikož zbytky jejich pylu se tu mohou ukládat po několik tisíc let. Na vrcholu Keprníku se nacházejí nepříliš rozlehlé alpinské hole s význačnou květenou. V rezervaci se vyskytují vzácné, zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů. Z flóry je významný výskyt následujících rostlin. Jedná se především o silně ohrožený zvonek vousatý (Campanula barbata), ohrožený oměj šalamounek (Aconitum callibotryon), silně ohrožený neoendemit Hrubého Jeseníku zvonek okrouhlolistý sudetský (Campanula rotundifolia subsp. sudetica), kriticky ohrožený hořec tečkovaný (Gentiana punctata), ohrožený vranec jedlový (Huperzia selago), kriticky ohrožený jalovec obecný nízký (Juniperus communis subsp. alpina), silně ohroženou violku žlutou sudetskou (Viola lutea subsp. sudetica), silně ohroženou šichu oboupohlavnou (Empetrum hermaphroditum) a ohroženou plavuň pučivou (Lycopodium annotinum). Rozsáhlá vrchoviště jsou známá výskytem kriticky ohroženého bradáčka srdčitého (Listera cordata), ohrožené ostřice chudokvěté (Carex pauciflora), silně ohrožené ostřice bažinné (Carex pulicaris), dále klikvy žoraviny (Oxycoccus quadripetalus) a dalších druhů. Hole na vrcholech Vozky a Keprníku hostí např. kriticky ohroženou řeřišnici rýtolistou (Cardamine resedifolia), silně ohroženou sítinu trojklanou (Juncus Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 5

Průvodce "Průvodce Česká republika" trifidus) a rovněž silně ohrožený jestřábník alpský (Hieracium alpinum). Z významných zástupců fauny se zde vyskytuje ojediněle tetřev hlušec, jeřábek lesní, tetřívek obecný, sluka lesní, linduška horská, křivka obecná, sýc rousný, krkavec velký, myšivka horská a rehek zahradní. V malém počtu je zde stálá populace rysa ostrovida. Územím prochází spolu s červenou tur. zn. stejnojmenná Naučná stezka a několik jiných značených turistických stezek. Na Šerák vede sedačková lanovka z Ramzové. Na Šeráku je turistická Jiřího chata, má zde vyrůst nová meteorologická stanice. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/narodni-prirodni-rezervace-serak-keprnik

Karlova Studánka Lázně

GPS poloha: 50°4'22.48"N 17°18'31.40"E

Karlova Studánka leží severozápadním směrem od města Bruntál a tvoří vstupní bránu na vrchol Praděd ( 1492 m. n.m.), který se zvedá západním směrem nad obcí a je nejvýše položeným místem pohoří Jeseník. Karlova Studánka je jednak vyhledávanou rekreační oblastí a jednak světoznámými lázněmi, a to především pro léčbu dýchacího ústrojí. Obcí protéká říčka Bílá Opava. Karlova Studánka je nejvýše položenou obcí bruntálského regionu, najdeme ji v nadmořské výšce 800 metrů. U severovýchodního a jihozápadního okraje obce jsou k dispozici dvě sjezdové tratě. Další rozlehlý lyžařský areál najdeme na vrcholu Praděd. Jižním směrem od Karlovy Studánky leží obec Malá Morávka, která je dalším známým a vyhledávaným lyžařským střediskem. Obcí prochází značená dálková cyklistická trasa Jeseník - Znojmo. Z obce do okolí vede řada značených turistických tras, v okolí lázní je vyznačeno několik nenáročných vycházkových okruhů a západním směrem z obce je Naučná stezka Bílá Opava. Tato říčka v těchto místech vytvořila velmi pěkné údolí. Bílá Opava zde vytvořila i řadu menších vodopádů. Po žluté se jižním směrem dostaneme k horské chatě Ovčárna a ke skalnímu útvaru Petrovy kameny a nebo se můžeme vydat po modré značce k horské chatě Barborka a odtud dále po červené značce na rozcestí pod Pradědem a dále po modré značce na vrchol hory Praděd. Zde je postaven vysílač, kde kromě rozhledny najdeme také restauraci. Historie Bruntálské panství získal po porážce stavovského povstání v roce 1620 do majetku Řád německých rytířů, dokladem toho jsou milníky a hraniční kameny v okolí. Již v 17. století byly v malé míře zdejší minerální prameny využívány k léčebným účelům. Kolem roku 1720 byly provedeny rozbory minerální vody a jelikož výsledky byly příznivé, byly kolem pramenů vystavěny lázně. Prvními lázeňskými domky byly dřevěné budovy, ve kterých se nacházely vany a minerální voda se využívala pro léčbu formou koupelí. Léčebné účinky byly velmi příznivé a lázně se pomalu rozrůstaly. V roce 1782 se na území obce objevují první zděné lázeňské budovy. Lázeňské domy si ponechaly svůj původní vzhled i přes řadu přestaveb a rekonstrukcí až do dnešních dní. Karlova Studánka sloužila také jako letní sídlo pro nejvyšší hodnostáře Řádu německých rytířů. Rok 1848 je označován jako nejvýznamnějším rokem rozkvětu lázní. V dřívějších letech bylo několik pokusů k plnění zdejší minerální vody do láhví a její prodej. Minerální voda má ale vysoký obsah oxidu uhličitého, což byl důvod, proč láhve naplněné minerálkou praskaly a nebylo možné ji odesílat k prodeji. Statistické údaje Název obce: Karlova Studánka Počet obyvatel: 232 Rozloha: km2 Adresa: Obecní úřad Karlova Studánka , 793 24 Karlova Studánka 17 Statutární orgán - Starosta: Luděk Jurajda Telefon: 554 725 919 Fax: 554 725 919 E-mail: [email protected] Oficiální internetové stránky nejsou uváděné Obec s rozšířenou působností: Bruntál Obec s pověřeným obecním úřadem: Vrbno pod Pradědem Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/karlova-studanka


str. 6

Průvodce "Průvodce Česká republika" Dlouhé stráně h. Přehrada

GPS poloha: 50°4'29.85"N 17°9'33.92"E

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně. Instalovaný výkon elektrárny je 650 MW. Horní nádrž je spojena s dolní nádrží (800 m.n. m.) dvěma tunely o průměru 3m. V době největších povodní zadržela přehrada 2 000 000 metrů krychlových vody a zbránil tak obrovským škodám. Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně se nachází na říčce Divoká Desná v pohoří Jeseníky, u obce Loučná nad Desnou v okrese Šumperk. Jejím posláním je plnit pro elektroenergetickou soustavu naší republiky svým výkonem 650 MW statické a dynamické služby. Statickou službou se rozumí efektivní přeměna přebytku energie v soustavě na energii špičkovou. Tento proces se uskutečňuje čerpáním vody z dolní nádrže do horní v době jejího přebytku a opačně výrobou elektrické energie turbinovým provozem. Mezi dynamické služby patří zejména podíl PVE na regulaci výkonu a frekvence v soustavě a funkce pohotové rezervy v systému. Voda z horní nádrže umístěné ve výši 1350 m nad úrovní moře je vedená dvěma tlakovými přivaděči o průměru 3, 6 m a délce 1,5 km k turbínám. Obě reverzní soustrojí, každé o výkonu 325 MW, jsou umístěna v podzemní kaverně turbín o délce 87 m, šířce 25, 5 m a výšce 50 m. Blokové transformátory jsou umístěny v podzemní komoře o délce 117 m, šířce 16 m a výšce 21, 5 m. V podzemí se dále nacházejí komunikační, technologické a věteací tunely a štoly o celkové délce 8,5 km. Podzemní elektrárna je spojena s dolní nádrží dvěma odpadními tunely o vnitřním průměru 5,2 m. Výkon je z podzemí veden kabelovými vodiči o napětí 400 kV na zapouzdřené vývodové pole a odtud venkovním vedením délky 52 km do rozvodny v Krasíkově Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dlouhe-strane-h

Jeseník - lázně Lázně

GPS poloha: 50°13'40.49"N 17°11'42.92"E

Okresní město Jeseník se stalo centrem turistického ruchu celého okresu. Město je zároveň největšími lázněmi okresu založenými V. Priessnitzem, s Kolonádou a mnoha léčebnými prameny. Z kulturních a historických památek a pamětihodností jmenujme alespoň některé: hosté či pacienti si mohou prohlédnout vodní tvrz, sloužící dnes jako muzeum, klášterní kapli, kde se konají hudební představení, Priessnitzovy pomníky ve Smetanových sadech ... Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jesenik-nam

Velké Losiny - termální park Aquapark

GPS poloha: 50°2'9.64"N 17°2'10.50"E

Aktualizace: únor 2016 Historie lázeňství ve Velkých Losinách sahá až do 16. století a zdejší lázeňští hosté vždy vyhledávali v termálních lázních jedinečné léčebné účinky sirných minerálních vod 36, 8 °C teplých. V nedávné době bylo zdejší termální koupaliště zrušeno a místo něho zde v krásném prostředí lázeňského parku postaven unikátní termální park, který je prozatím jediný svého druhu v České republice. Základem jeho filozofie je souznění člověka s přírodou. Využívá se zde přírodních léčivých zdrojů z lázní Velké Losiny a jejich uzdravující síly. Pro dosažení harmonie těla a mysli jsou zde poskytovány relaxační zdroje všeho druhu a proto záleží jen na vás, jaký koktejl si z nich namícháte. Zdejší termální park nabízí: • 9 termálních bazénů - naplněných výhradně léčivou termální vodou • sauny – finská, solná, parní, aromatická, ledová komora * masáže - odborné, relaxační, sportovní a nadstandardní • cvičení v bazénu, aqua aerobic, aqua meditace • zázemí pro rodiče s dětmi • vnitřní samoobslužná restaurace a rychlé letní venkovní občerstvení • bezbariérový přístup • celoroční provoz Zdejší termální bazény povznáší i uklidňují, poskytují úlevu, tiší bolest, přináší radost a zábavu. Vnitřních bazénů je zde celkem pět a to aktivní, relaxační s průplavem, léčivý bazén, dětské brouzdaliště a panoramatický. Venkovní jsou pak čtyři - aktivní, 2 relaxační a dětský. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 7

Průvodce "Průvodce Česká republika" Zdejší sauny jsou světem plným protikladů. Dokáží uvolnit smysl a nalézt duševní rovnováhu. K dispozici jsou zde sauny finská, aromatická, parní, solná, ledová komora, 2 tepidária, relaxační místnost. Odborné masáže umí zmírnit bolest nebo uvolnit nahromaděné emoce. Jsou hřejivé a uklidňující. Uvolní svalové napětí při masáži, nechá působit teplo na unavené svaly a klouby. Zde provozované pohybové aktivity udržují tělo v kondici, jsou povzbuzující a zábavné, dodávají vitalitu, ale zároveň poskytují i uvolnění. Rozhýbají tělo při pohybových aktivitách ve vodě a to jak při skupinovém cvičení v bazénu nebo i individuálním plavání v bazénu. V termálním parku lze využít relaxaci s celou rodinou. Co může být lepšího než místo, kde se se dá nejenon dobře pobavit, ale dá se udělat i něco pro zdraví celé rodiny. K dispozici jsou zde denní partmány. Z vodních atrakcí jsou zde 2 tobogány, divoká řeka, jeskyně, chrliče, skluzavky. Pro děti je k dispozici dětský koutek a další animační programy. V termálním parku lze doplnit energii a posílit své tělo v samoobslužné restauraci s letní terasou. Je zde nepřeberná nabídka pokrmů mezinárodní kuchyně, zeleninových a ovocných salátů a českých a moravských specialit. Pro děti je připraveno speciální dětské menu. Relaxaci a nádherný výhled na lázně a Jeseníky lze vychutnat na letní terase s pergolou nebo si dát osvěžující občerstvení v letním kiosku. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.55 Hrubý Jeseník/D1, GOL 1:25 000 Jeseníky jih Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/velke-losiny-termalni-park

Ski areál Kouty nad Desnou Ski areál

GPS poloha: 50°6'3.92"N 17°7'14.34"E

Od zimní sezony 2010-2011 v Koutech nad Desnou v Jeseníkách zahájí provoz nový areál pro lyžaře. Půjde o jedinou a první šestisedačkovou lanovku na Moravě. K tomu přibudou ještě dvě dvoukilometrové sjezdovky, které byly nově vybudovány. Celý projekt je dílem firmy K3 za kterou stojí David Kestl. Již na parkovišti vás přivátá vláček, který vás zdarma odveze od auta až k pokladně. Moc příjemné. Od pokladny k dolní stanici vleku vede zase vlečné lano, které vás vytáhne a nemusíte zdolávat první výšlap. K dispozici je i dvou kotva pro snowpark, který byl otevřen 22. 1.2011. Zde zatím platí akční cena permanentky na celý den 150 Kč (jenom na snowparku)

Na své si přijdou i běžkaři. Mají k dispozici tři trasy. První je cca 2,5 km - ový okruh kolem přečerpávací nádrže Dlouhé stráně, druhý pak okruh Mravenečníkem (15 km) a třetí pak okruh Medvědí hora (9, 5 km). kromě toho lze se pochopitelně napojit na jakoukoliv značenou cestu kolem Medvědí hory a mravenenčníku. Cesta lanovkou pro běžkaře tam (a možno i zpět) stojí 100 Kč.

Pokud sem pojedete lyžovat doporučuji zajistit si tzv. AktivClub kartu. Budou se vám načítat body za ujeté kilometry a můžete pak čerpat odměny ve formě služeb, dárků nebo zážitků. http://www.kouty.cz/webkamera Autor článku: Areta Elischer Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ski-areal-kouty-nad-desnou


str. 8

Průvodce "Průvodce Česká republika" Lázně Jeseník - Balneopark Lázně

GPS poloha: 50°14'37.28"N 17°11'20.98"E

V lesoparku severovýchodně od tzv. Jižního svahu v areálu lázní Jeseník (samozřejmě jde o svah Studničního vrchu) byl v posledních dvou letech vybudován areál s vodními procedurami, který nese název Balneopark. Akce je realizována v rámci přeshraniční česko-polské spolupráce podporované z evropských fondů. V areálu lesoparku je vybudována síť potůčků, jezírek, vodopádků či brouzdališť, ve kterých mohou návštěvníci lázní, tj. nejen pacienti, ale i příchozí turisté provádět procedury, které na svých pacientech praktikoval již Vincenc Priessnitz. U jednotlivých procedur ja na tabulce popsán postup, který by měl návštěvník provádět. Najdeme tu tedy bazének k brodění či opláchnutí, lavičky s jezírkem ke koupeli nohou, Priessnitzovy střiky s tryskajícími proudy vody aj. Součástí parku je i rekonstruovaná Priessnitzova sprcha. V celém areálu je řada teras s lehátky ke slunění, laviček k posezení aj. Areál vlastně zasahuje až k Žofiinu a Slovanskému prameni. K Balneoparku přiléhá i dětské hřiště s lanovým centrem. Návštěvníka jistě potěší i výhledy na protější Zlatý Chlum s rozhlednou i vzdálenější výhledy na Hrubý Jeseník, třeba až k Pradědu. Vstup do areálu je volný, pouze některá jezírka nejsou přímo součástí kůry, proto by se do nich vstupovat nemělo (tabulky upozorňují na omezení). Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lazne-jesenik-balneopark

Dlouhé Stráně - Horní nádrž vyhlídková Přehrada

GPS poloha: 50°4'28.38"N 17°9'39.10"E

O tomto gigantickém vodním díle už byly popsány stohy papíru. V anketě o 7 DIVŮ ČESKA dokonce "zabodovalo" natolik, že při závěrečném hlasování čtenářů obsadilo pomyslný 1. stupeň a nechalo daleko za sebou takové Národní kulturní památky, jakými jsou například Karlův most anebo hrad Karlštejn. Co k tomu dodat?? Sedmý Div Světa to rozhodně není, ale v naší malé zemičce je to dílo více než pozoruhodné. Opačný názor asi mají myslivci, kterým v minulosti sloužila oblast okolo Dlouhých strání a Mravenečníku jako lovecký revír se zónou klidu a také ochránci přírody. Ale stalo se a my se musíme s tímto neblahým zásahem do překrásné přírody Hrubého Jeseníku smířit. Ona je to zase - (na rozdíl třeba od takového Kongresového centra ve Zlíně) - stavba užitečná a svým způsobem i hezká. A díky ní dříve nepřístupná místa dnes může shlédnout každý návštěvník. Ponechme stranou skutečnost, že díky dobré dostupnosti Horní nádrže od konečné nové lanovky z Koutů nad Desnou - ať už na kole, mikrobusem anebo po svých - dnes její návštěva hlavně v letní sezoně připomíná turistickou "pouť" a zaměřme raději naši pozornost k jevu, který mnoha lidem uniká. Horní přehrada Dlouhých strání je totiž unikátní ještě v jednom bodě - díky silničce, obíhající kol dokola po rovině její oválný tvar, je svojí délkou přibližně jeden a třičtvrtě kilometru nejdelším vyhlídkovým místem v celé naší republice!! Pokud tedy jste, tak jako já, praváky a rádi tudíž řežete zatáčky doleva, doporučuji vám okolo nádrže postupovat proti směru hodinových ručiček. Za příznivých povětrnostních podmínek se nám z této silničky, obkružující větrem vzduté "jesenické moře," postupně odkryje kouzelný výhled nejen na centrální část Hrubého Jeseníku, ale také do dálav, které z jiného místa nespatříte. K určení toho, na co se právě koukáte, slouží četné panely s panoramatickými mapami a popisky. V polovině obvodu horní nádrže můžete vystoupat na temeno návrší s rozhozenými balvany. Jeho nejvyší bod a kóta 1353 m připomíná původní podobu Dlouhých strání a dobu, než jejich vrchol díky bagrům navždy přišel o celé 3 metry své nadmořské výšky! Dnes na tomto místě naleznete také lavičky k odpočinku a turistický rozcestník s nově vyznačenou červenou trasou. Míří na sousední Mravenečník, z něj sbíhá na rozcestí u Medvědí hory a pokračuje k horní stanici nové lanovky. Tento dnes umělý vrchol je také jediným místem, odkud se můžete potěšit pohledem na celou plochu horní nádrže, byť z nepatrné, ale přece jen - "ptačí perspektivy!" Druhou polovinu procházky po obvodu horní přehrady k místům vašeho "startu" vám zpříjemní výhledy na protější, nezvykle blízkou dominantu nejvyšší moravské hory - Praděda. Autor článku: František Lysáček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dlouhe-strane-horni-nadrz-vyhlidkova


str. 9

Průvodce "Průvodce Česká republika" Jelení studánka Zajímavost

GPS poloha: 50°2'1.96"N 17°11'56.54"E

Jelení studánka se nachází kousek pod hřebenem Jeleního hřbetu na zelené značce na trase ze Skřítku na Ovčárnu. Je přístupná také z bývalé Alfrédovy chaty, a to po červené značce. Jelení hřbet je dnes částečně uměle osázen kosodřevinou, v minulosti se však objevovaly pokusy využít horské louky k pastvě. Ty však skončily nezdarem. V místech Jelení studánky byl v roce 1779 vybudován statek, který zanedlouho vyhořel. Dnes stojí vedle studánky ještě ochranná chýše, ve které je možno se za nepříznivého počasí schovat. Nedaleko se nachází Malá kotlina, která však na rozdíl od Velké kotliny není veřejnosti přístupná. Od Jelení studánky se dá pokračovat dále přes Velký máj, Vysokou holy, kolem Petrových kamenů třeba na Praděd. V opačném směru přes Pecný (skály, rozhled) a Ztracené kameny (rozhled) na Skřítek. Autor článku: Iveta Brandštetterová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jeleni-studanka

Poutní místo - kostel Pany Marie Pomocné Kostel

GPS poloha: 50°13'48.00"N 17°24'1.66"E

Kostel Pany Marie pomocné se nachází v Jeseníkách nedaleko obce Heřmanovice na východním svahu zalesněné Příčné hory. Vznik tohoto poutního místa je spojen s příběhem z doby 30- ti leté války. V roce 1647, když k městu přitáhli Švédové, opouštěli místní obyvatelé svůj majetek a utíkali do hor. Těhotná žena místního řezníka Anna Tannheiserová našla bezpečné místo na hoře zvané Boží dar. Zde 18. července porodila syna Martina, s nímž se zakrátko vrátila domů. Chlapec prožil život jako vážený muž radní svého města. Roku 1718 dala Tannheiserova dcera na otcovo přání namalovat podle motivu passovské madony Lucase Cranacha obraz Bohorodičky a nechala jej zavěsit na jedli v místě otcova narození. Dary poutníků umožnily stavbu dřevěné kapličky, do které byl obraz umístěn. V letech 1834 až 1841 byla dřevěná kaple nahrazena zděným kostelem. Poté bylo postupně doplňováno i okolí: Křížová cesta, kaple sv. Anny, sv. Marty, Lurdská jeskyně a studánka. Počet poutníků se před druhou světovou válkou pohyboval mezi osmdesáti až sto tisíci ročně. V roce 1955 došlo k zastavení poutí a konání bohoslužeb z důvodu konání důlních prací a rudného výzkumu. Roku 1973 byl kostel zlikvidován. Zachovala se pouze od kostela vzdálenější posvátná studánka. V roce 1990 vznikla iniciativa pro obnovu poutního místa a téhož roku Svatý otec Jan Pavel II. za účasti statisíců věřících posvětil na Velehradě základní kámen pro stavbu nové mariánské svatyně. 22. 2. 1993 bylo vydáno ve Zlatých Horách stavební povolení na postavení nového kostela. Sbírkami z česka, Německa, Švýcarska, Polska a dalších zemí se podařilo získat dostatek finančních prostředků na zahájení i dokončení stavby v hodnotě 27 miliónu korun. V roce 1995 byl nový kostel vybudován a vysvěcen olomouckým arcibiskupem Janem Graubnerem. K poutnímu místu se dostanete odbočením ze státní silnice Zlaté hory- Heřmanovice. Zdroj:http://mariahilf.hyperlink.cz/ Autor článku: Eva Hrdličková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/poutni-misto-kostel-pany-marie-pomocne

Karlova Studánka - hudební pavilon Dům, budova

GPS poloha: 50°4'22.66"N 17°18'22.36"E

Tato unikátní dřevěná stavba byla postavena dle projektu architekta Antonína Onderky v letech 1836 37 jako tzv. Lázeňský salón. Budova, která od prvopočátku sloužila jako hudební a divadelní sál, je dochována v téměř původním stavu. Vstupní, zaoblená, část je doplněna Bílými toskánskými sloupy. Dochován je i jeden ze tří dřevěných lustrů, které navrhl Erich Hurden z vídeňské Akademie umění Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/karlova-studanka-hudebni-pavilon--1


str. 10

Průvodce "Průvodce Česká republika" Zlaté Hory - kostel Nanebevzetí Panny Marie Kostel

GPS poloha: 50°15'51.08"N 17°23'51.61"E

Trojlodní barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie patří svoji rozlohou k dominantám města Zlaté Hory. Historie kostela spadá zřejmě již do poloviny 13. století, následné zmínky jsou z let 1339 a 1377. Již tehdy byl kostel vybudován jako gotická trojlodní stavba, která byla v dalších letech upravována. Zásadní byl pro kostel požár 17.7.1699, kdy shořela střecha, varhany a 5 oltářů, i zvon byl roztaven. Při následné, sto let trvající opravě byl kostel barokně upraven, dokončen a vysvěcen byl v roce 1708. Další úpravy a přestavby pokračovaly v dalších letech, v r. 1740 byla na severní straně presbytáře vystavěna nová sakristie s oratoří, v roce 1780 byla postavena v jižní straně boční lodi kruhová kaple sv. Josefa. V roce 1900 byl kostel vyzdoben nástěnnými malbami malířů Franze Templera a Emila Brendela ze Zlatých Hor. Generální oprava kostela byla provedena v letech 1974 - 76. Poslední významné opravy se začaly uskutečňovat v roce 2001, např. byla vyměněna kopletní báň východní věže. Prostor před schodištěm doplňuje Socha sv. Jana Nepomuckého. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zlate-hory-kostel-nanebevzeti-panny-marie--1

Dlouhé Stráně - přečerpávací vodní elektrárna Elektrárna

GPS poloha: 50°4'29.17"N 17°9'30.89"E

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně. Pro někoho je to stavební dílo hodné obdivu pro jiné necitlivý zásah do krajiny. Myslím, že je na každém z nás utvořit si svůj názor. Každopádně je nutné říct, že z okolních kopců nelze toto místo přehlédnout. Když se podíváte třeba z Pradědu uvidíte kopec s useknutou špicí. To je horní nádrž elektrárny Dlouhé stráně. Nacházející se v nadmořské výšce 1350 m. Ze ski areálu Kouty nad Desnou lze použít lanovku pro "výstup" k nádrži. Od horní stanice lanovky jezdí autobus, který má konečnou přímo pod nádrží. Pokud si chcete udělat pohodovou procházku, doporučuji pro cestu k nádrži použít autobus. Cestou zpět k lanovce se dá jít pěšky. Cesta vede z kopečka lesem. Jen je trochu obtížnější najít její začátek. Přehradu jsme obešli celou dokola a až při druhém kole jsme cestičku našli. Cesta je hrozně špatně značená. Horní nádrž je však jen polovina elektrárny. Druhá polovina je schovaná v podzemí a je možné se do ní také podívat v rámci exkurze (ta je samozřejmně placená). Exkurze začíná na parkovišti ve ski areálu Kouty. Tam nastoupíte do autobusu, který Vás odveze do informačního centra elektrárny. V IC je mapa elektrárny, fotky z výstavby a ze současnosti. Průvodkyně nám pustila film o elektrárně a taky nám o ní něco řekla. Já jsem absolutní technický antitalent, takže mě to v podstatně nudilo, ale co bych neudělala pro přítele, že? :) Celkem mě ale zaujalo, že se elektrárna stavěla dlouhých 18 let a byla spuštěná do provozu v roce 1996. Taky jsem pochytila na jakém principu pracuje. Jde o to, že elektrárna v době přebytku energie čerpá vodu ze spodní do horní nádrže (většinou v noci) a v době nedostatku energie (ve dne) pouští vodu do spodní nádrže, čímž energii vytváří. V případě výpadku jiné elektrárny je schopná zásobovat 8 % ČR. Pak nás průvodkyně vzala ještě do elektrárny k turbíně. Je to obrovská místnost ve které je část turbíny. Hlavně je tam obrovský rachot a není slyšet co člověk vedle Vás říká. Třetí částí exkurze je výlet na hráz spodní nádrže, kde můžete pozorovat jak přítéká voda (málo kdo je tam v noci, aby mohl vidět jak voda odtéká). Cena za lanovku je 95 kč za osobu, exkurze 115 Kč v roce 2011.

Pokud budete v areálu Kouty nezapomente se podívat do tzv. Kouteckého lesa. Je tam spousta vyřezávaných dřevěných soch. Les najdete za potůčkem a je opravdu moc pěkný. Autor článku: Eva Šubrtova Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dlouhe-strane-precerpavaci-vodni-elektrarna


str. 11

Průvodce "Průvodce Česká republika" Galerie Děda Praděda Zajímavost

GPS poloha: 49°50'53.41"N 17°16'36.08"E

Pradědova galerie U Halouzků Tři kiklometry na sever od hradu Sovinec, v malé obci Jiříkov, čeká pro návštěvníka překvapení v podobě obřích soch. Areálu vévodí 11 metrů vysoká socha Děda Praděda, na volném prostranství najdedeme řadu zvířat i pohádkových bytostí a také třeba kolotoč pro dopělé. Pod střechou pak největší Betlém v Evropě v životní velikosti,vyřezávaný monumentální obraz z dějin Čech a Moravy a také dračí sluj. Podle počasí cca hodinová prohlídka je za padesát korun a na závěr je možné ochutnat dobrou zelňačku - půl litru za 27 kaček. Autor článku: Jiří Makoň Ing Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/galerie-deda-pradeda

Karlova Studánka - kostel Panny Marie uzdravení nemocných Kostel

GPS poloha: 50°4'20.24"N 17°18'24.70"E

V Karlově Studánce si své místo najdou i věřící. Empírový kostel, výstižného názvu, Panny Marie uzdravení nemocných byl postaven dle projektu architekta, řádu Německých rytířů, Antonína Onderky v roce 1829. Nejen věřící, ale i návštěvníci Karlovy Studánky si mohou vnitřek kostela prohlédnout každý čtvrtek od 16:30 při bohoslužbách. Kostel Panny Marie se nachází na svahu za hotelem Džbán. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/karlova-studanka-kostel-panny-marie-uzdraveni-nemocnych

Jeseník Tvrz

GPS poloha: 50°13'48.72"N 17°12'26.69"E

Pěkně opravená tvrz stojí na Zámeckém náměstí v centru města Jeseník v Olomouckém kraji. Tvrz je dvoupatrová trojkřídlá budova s nevelkým nádvořím a Kamenným mostem přes vodní příkop. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout stálou geologickou a historickou expozici Jesenicka. Historie Původní věžovitá tvrz byla postavena ve 2. polovině 13. století a až do konce feudalismu patřila vratislavským biskupům. Za třicetileté války ji marně obléhali Švédové. Dnešní podobu tvrz získala v letech 1738 ? 1745. Po skončení sedmileté války tady krátce pobýval vratislavský biskup Schaffgotsch po svém útěku z vězení. V roce 1773 pak biskup jmenoval hudebního skladatele Karla Ditterse z Dittersdorfu jesenickým hejtmanem. V 18. století se uskutečnily drobné vnitřní úpravy. Až do roku 1945 sloužila tvrz administrativním a hospodářským potřebám vratislavského arcibiskupství. V letech 1970 ? 1982 se uskutečnila generální rekonstrukce celého areálu tvrze. V roce 1993 byla Moravsko- slezským sudetským horským spolkem rekonstruována pamětní Dittersova deska, umístěná u vstupní brány. V současné době slouží tvrz muzejním účelům. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jesenik--1

Karlova Studánka - lázeňský dům Libuše Dům, budova

GPS poloha: 50°4'26.58"N 17°18'32.15"E

Lázeňský dům Libuše je poslední velkou stavbou, která byla v Karlově Studánce realizována. Lázeňský dům byl vybudován v letech 1929 - 1931. Dnes je zde možnost ubytování pro 117 osob v I. kategorii a většina kulturních akcí se koná právě zde. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/karlova-studanka-lazensky-dum-libuse


str. 12

Průvodce "Průvodce Česká republika" Jeseník - pomník Vincence Priessnitze Pomník

GPS poloha: 50°13'45.66"N 17°12'46.94"E

Smetanovy sady na úpatí Zlatého Chlumu v Jeseníku již více než sto let zdobí sousoší Vincence Priessnitze, lidového léčitele a zakladatele zdejších lázní. O stavbě pomníku bylo rozhodnuto v r. 1899 s desetiletým předstihem od výročí 100 let narození V. Priessnitze. Na pomník byla vyhlášena soutěž i veřejná sbírka. Určitou zajímavostí je, že první příspěvek byl z pozůstalosti paní Kunigunde Pollo, manželky místního cukráře. Výstava soutěžních děl proběhla v červenci 1902 a soutěž vyhodnocena 29. 7. 1902. Ze sedmi přihlášených děl obsadily první tři místa práce téměř místních autorů, až na 4. místě se umístila práce berlínského sochaře F. Metznera. Třetí místo získal Hans Schwathe z Velkých Kunětic, druhé Paul Stadler z Jeseníku (tehdy ovšem Frývaldova). První místo pak jednomyslně získal Josef Obeth. Porotu si získal nejspíš monumentálním pojetím, ale i myšlenkou zdraví člověka i celého lidstva. Potvrzuje to i motto pomníku: „Priessnitz a jeho dílo jako studnice mládí lidstva“. Pro tvorbu pomníku si tehdy začínající autor dokonce zřídil i ateliér ve Vídni za tehdy značnou sumu 3. 000,- korun, nejspíš se chtěl i ve Vídni usídlit. Jak to bývá, financování tvorby pomníku doprovázely tahanice, nicméně k odhalení pomníku došlo 25.7.1909. Na pomníku se spotřebovalo 50m3 mramoru Laaser z dolního Tyrolska, ke stavebním prvkům se použil i místní mramor „Fantastico“ z Velkých Kunětic. Celkové náklady na pomník přesáhly 40. 000 tehdejších rakouských korun. Ve své době byl pomník velice ceněn a autorovi přinesl uznání a s ním i řadu nových zakázek. Dnešní názory na uměleckou kvalitu na dílo se různí, nicméně Jeseník má pomník slavného rodáka, který mu může řada i větších měst tiše závidět. Zajímavou postavou je i autor pomníku Josef Obeth. Narozen 15.7. 1874 v Terezíně u Mikulovic, tedy v podstatě místní rodák, syn kameníka. V Supíkovicích studoval na Zemské škole pro zpracování mramoru, následně ve Vídni na Státní škole uměleckých řemesel a na Akademii výtvarných umění. Díky vítězství na Priessnitzův pomník začal právě ve Slezsku získávat řadu zakázek a snad i proto založil spolu s J. Klasem dílnu ve Velkých Kuněticích (1908). Takže se s díly Josefa Obetha dnes můžeme potkat na téměř celém Jesenicku, ale i v příhraničí (Otmuchów, pamětní deska Wilhelmu Humboldtovi), nicméně jeho práce najdeme i dál (Opava, krnovsko), dokonce i u Břeclavi, či v Boskovicích. Jakožto sudetský Němec podléhal i Obeth odsunu (1946), v poválečném Německu těžko nacházel sochařskou práci, takže pracoval i jako restaurátor v norimberském muzeu. Zemřel v Säckingenu 18.9.1961 ve věku 87 let. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jesenik-pomnik-vincence-priessnitze

Šerák, Jiřího chata, rozcestí Rozcestí

GPS poloha: 50°11'14.88"N 17°6'31.63"E

Rozcestí u Jiřího chaty na Šeráku, je zcela jístě místem uvažování , kam dál, a to ať již jste sem vyjeli lanovkou, či došli po svých. Samotná kamenná Jiřího chata na Šeráku zde stojí již více než 100 let a jen výhled z terasy před chatou je uchvacující. Prochází tudy MTZ z Lipové - lázní do Filipovic, ŽTZ do Jeseníku a k horní stanici lanovky na Mračné, a modré značky vás zavedou i k rozcestí nedaleko, odkud dojdete po ČTZ po hlavním hřebenu přes Keprník na Červenohorské sedlo či opačným směrem k stanici lanovky na Černavě a dále do Ramzové. Autor článku: Ondřej Dedek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/serak-jiriho-chata-rozcesti

turistické rozcestí - Praděd, vrchol Rozcestí

GPS poloha: 50°4'58.69"N 17°13'53.83"E

Turistický rozcestník, který se nachází na vrcholu Pradědu ukazuje turistům cestu po značce modré ve směru Praděd (vrchol) - Divoký Důl, U Kamenné chaty, Dlouhé Stráně, Kouty nad Desnou. Nejen pro dětské turisty je zde umístěna informační tabule Naučné stezky Se skřítkem okolím Pradědu.


str. 13

Průvodce "Průvodce Česká republika" Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/turisticke-rozcesti-praded-vrchol

Karlova Studánka - Turistické informační centrum Infocentrum

GPS poloha: 50°4'23.12"N 17°18'14.58"E

Při toulkách po Jeseníkách můžeme využít služeb Turistického informačního centra v Karlově Studánce. Infocentrum se nalézá v parčíku za pitným pavilonem naproti Slezskému lázeňskému domu. IC poskytuje info o službách, dopravě, veřejný internet, prodej map, pohlednic a zprostředkovává ubytování v lokalitě Karlovy Studánky a Pradědu. Provozní doba: po - ne 9:00 - 17:00 mimo sezonu 9:00 - 16:00 Kontakt: Infocentrum Impuls Karlova Studánka 59 793 24 Karlova Studánka tel/fax: 554 772 004 e-mail: [email protected] web: http://www.jeseniky.net/infocentrum-karlova-studanka Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/karlova-studanka-turisticke-informacni-centrum

Chata Barborka Rozcestí

GPS poloha: 50°4'31.07"N 17°13'48.03"E

Významná křižovatka turistických tras, křižují se tu modrá, červená a zelená turistická trasa. Tato lokalita je vyhledávanou turistickou oblastí a to nejenom v letním období, ale také v zimních měsících. Výchozí místo pro výstup na nejvyšší vrchol Jeseníků, Na Praděd ( 1491 m. n.m. ). V blízkosti rozcestí je turistická chata Barborka, ve které najdeme občertvení a rovněž poskytuje ubytování. V blízkosti chaty je lyžařský areál Ovčárna. Autor článku: Iveta Brandštetterová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chata-barborka

Obří skály rozcestník Rozcestí

GPS poloha: 50°11'48.99"N 17°6'12.48"E

Rozcestí modré a (a zatím souběžně vedoucí) zelené značky u Obřích skal. Po modré vás čeká prudký výstup k rozcestí Pod Šerákem a k Jiřího chatě na Šeráku či k horní stanici lanovky na Mračné. Po modré i zelené dojdete k rozcestí Pod Obřími skalami, odtud po modré do Lipové- lázně a po zelené údolím Vražedného potoka a pak úbočím k dolní stanici lanovky v Ramzové. Autor článku: Ondřej Dedek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/obri-skaly-rozcestnik


str. 14

Průvodce "Průvodce Česká republika"

Recommend Documents