Průvodce "Průvodce Česká republika"

Průvodce "Průvodce Česká republika"

Lešná u Zlína Zámek

GPS poloha: 49°16'17.69"N 17°42'53.21"E

Zámek Lešná je klenotem areálu zlínské zoologické zahrady. Zámek doplněný o menší budovy a další drobné objekty, rozptýlené v parku, tvoří architektonicky ucelený soubor pohádkového ladění. Hlavní zámeckou dvoupatrovou budovu doplňují rizality, arkýře, štíty, věže a věžičky, vytvářející zajímavou členitou siluetu. Interiéry jsou bohatě zdobeny výrobky uměleckého řemesla ? v bývalých reprezentačních místnostech v přízemí jsou např. bohatě vyřezávaná obložení stěn, kazetové stropy, okenice, vyřezávaný nábytek, obrazy, křišťálový lustry, soubory porcelánu aj. Zámek měl i veškeré technické vymoženosti z přelomu 19. a 20. století ? elektroinstalaci s vlastní elektrárnou, ústřední topení, vodárnu s vodovodem, domácí telefon apod. Rozlehlý přírodně krajinářský park, obklopující zámek, doplňují vodní plochy, obývané exotickým vodním ptactvem. Systematické rozšiřování chovu zvěře v Zámeckém parku a oboře se od roku 1928 stalo základem pro vznik zoologické zahrady (zooparku) o rozloze 50 ha, žijí zde vzácné exempláře zvěře a ptactva. Jelikož se zámek nachází v areálu zoo, není jeho samostatná prohlídka (bez zoo) možná. Historie Nedaleko kdysi významného hradu Lukov, definitivně zpustlého a zchátralého v průběhu 18. století, nechali Seilernové na počátku 19. století vybudovat na příjemném místě zvaném Lešná nové panské sídlo. Nejdříve vznikla v roce 1804 bažantnice a při ní ohrazená obora, v letech 1809 ? 1810 hlavní zámecká budova a v letech 1818 ? 1823 tzv. Tyrolský dům, hospodářské a zahradnické budovy, skleník a oranžerie ? vše bylo vybudováno v klasicistním stylu, do roku 1833 byl dokončen i park. V 60. letech 19. století byla hlavní budova rozšířena o boční křídlo s věží. V roce 1887 nechali Seilernové celý zámek do základů zbořit a na jeho místě byl do roku 1893 vybudován podle plánů J. Micka a V. Siedka romantický pseudoslohový zámek. Upraven byl i zachovaný Tyrolský dům a rozšířen park. Seilernové vlastnili zámek do roku 1945, potom ho převzalo město Zlín a využívalo ho ke kulturním účelům. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Průvodce Česká republika" Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lesna-u-zlina

Lukov Zřícenina

GPS poloha: 49°18'11.70"N 17°44'36.30"E

Zřícenina hradu Lukov se nachází asi deset kilometrů od Zlína, na kopci nad obcí Lukov, na dohled Zoologické zahrady Zlín a zámku Lešná. První zmínky o něm pocházejí ze 13. století, důkazy o osídlení této lokality však sahají ještě do dávnější historie – během archeologických výzkumů v 80. a 90. letech 20. století zde byly mj. nalezeny fragmenty pravěké keramiky, které odkazují na období 8. až 9. století před naším letopočtem. Samotný hrad je ze středověku nejvíce spojován se Šternberky, po jistý čas panství patřilo Albrechtovi z Vajdštejna. Za třicetileté války byl Lukov jedním z center valašských rebelií. Hrad postupem času ztratil svůj strategický i vojenský význam a v závěru 18. století začal chátrat. Zpustl, pro lidi z okolí se stal zdrojem levného stavebního materiálu, zarostl křovím a stromy, až se nakonec doslova „ztratil“. První pokusy o jeho záchranu započaly v polovině 20. století, v 80. letech na ně navázaly archeologické výzkumy a poté i stavebně konzervační práce. K hradu dnes mj. vede Naučná stezka, která na deseti zastaveních přibližuje historii a stavební vývoj. Na obnově se nyní podílí Spolek přátel hradu Lukova a Hnutí Brontosaurus.

AKCE NA HRADĚ PRO ROK 2010: 5. 6. Lukovské kokrhání 2010 - 3. ročník hudebního festivalu 10. 7. Strašidelná prohlídka 29. 8. Den prezentace hradu 19. 9. Den bez bariér - program pro handicapované spoluobčany ke Dni evropského kulturního dědictví Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lukov

Valašská zima na hradě Lukově Hrad

GPS poloha: 49°18'11.52"N 17°44'24.40"E

Zima roku 2005 byla vpravdě ukázková: i v polovině měsíce února sužovala náš lid třeskutými mrazy a bohatou nadílkou sněhu. Město Zlín a krajina Hostýnských vrchů ale nebyly tolik dušeny inverzí, jako se tomu děje v dnešní době, ba právě naopak. Počet Slunečných dnů byl bohatý a dával tak možnost kratším výletům do nejbližšího okolí i pěším turistům. Jeden takový nádherný den jsme proto po návratu ze zaměstnání vyjeli autobusem do Lukova a vystoupali odtud do kopce na jen 2 km vzdálenou zříceninu hradu. Ruina je přes zimu volně přístupná všem návštěvníkům. Romantici a ostatní turisté zde mohou obdivovat pohádkově zasněžené zbytky hradního paláce se zachovaným přízemím a sklepeními, hradby a vstupní věž. Hradní jádro není plošně příliš rozsáhlé, ale objektů k vidění je tu dost a dost. Hrad byl vystavěn na skalnatém ostrohu a zejména jeho severní svahy jsou posety skálami. Velké skalní věže pak můžeme obdivovat z hradního příkopu. Předhradí hradu Lukov je velmi rozsáhlé a obehnané dosud zachovalým valem a příkopem, v těsné blízkosti mostu do hradního jádra stojí zrekonstruovaná věž Svatojánka. Návštěvu hradního areálu lze spojit s prohlídkou nedalekých skal, nazývaných Králky. Nám se tento mini výlet nesmírně vydařil: nádherný západ slunce byl jedním z těch, na které se jen tak nezapomíná, bohužel nám oběma brzy dochází ve fotoaparátech film a tak už jen smutně koukáme, jak poslední červánky barví krajinu a obec Lukov do růžového odstínu. Loučíme se s krásnou hradní zříceninou a odcházíme se ohřát a čekat na bus do nejbližšího hostince... Autor článku: František Lysáček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/valasska-zima-na-hrade-lukove

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "Průvodce Česká republika" Pardus Vrchol

GPS poloha: 49°21'0.87"N 17°42'53.22"E

Oblíbený vyhlídkový vrchol v centrální části Hostýnských hor, cca 2 km jv. od Rusavy. Kromě severních zalesněných svahů pokrývají vrcholové partie četné louky s hojným výskytem bříz, jalovce, hlohu a dalších dřevin, které vytvářejí romantická Zákoutí charakteristická spíš pro polohy s větší nadmořskou výškou. Na loukých, donedávna využívaných jako pastviny, jsou dodnes patrné meze a drobné zbytky hospodářských stavení jako připomínka hospodaření místních obyvatel v minulých staletích. Na vrcholu rozcestník turistických značek. Za dobré viditelnosti lze na jižním obzoru rozeznat vrcholky slovenských pohraničních hor. Autor článku: Jiří Karásek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pardus

Králky Přírodní památka

GPS poloha: 49°18'5.76"N 17°44'31.77"E

Výrazné skály budované vrstvami magurského flyše.Skaly patřily k obrannému systému hradu Lukova (bývalá předsunutá hláska). Místo je opředené pověstmi. Každé jaro se zde setkávají horolezci při zahájení sezóny. Strmé stěny nabízejí obtížný klasický pískovcový terén a umožňují i lezení technického charakteru v převislých stěnách. Obtížnost II. - IV. stupně. Přístup ke skalám je po zeleně značené odbočce z hradu Lukova. U skal je informační tabule Naučné stezky. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kralky

Skály Hostýnských vrchů - 12. Čerňava a Smrdutá Skalní útvar

GPS poloha: 49°22'35.62"N 17°46'5.99"E

Horu Čerňavu (844 m) tvoří mohutný táhlý hřbet, který je dobře přístupný turist.značkami od Tesáku. Ještě docela nedávno celou Čerňavu pokrýval původní smíšený porost - buk s příměsí smrku, břízy, jeřábu a javoru. V roce 1979 zde ale došlo k ekologické katastrofě: v lednu se tady při inverzi nahromadily škodlivé a jedovaté imise z Ostravska a les na temenu hory odumřel. (Stejně byl postižen i vrchol nedalekého Kelčského Javorníku). Nyní je vrcholový hřeben osázen lesními školkami. Mladé stromky se mají čile k životu a bohužel už zacloňují bývalý krásný výhled na krajinu s kuželovitými kopci u Rajnochovic. Na samém vrcholku hory se mezi pískovcovými balvany ukrývá pomník kapitána I.P.Stěpanova, bývalého komisaře 1.Čs.partyzánské brigády J.Žižky. V dubnu 1944 zde probíhaly zuřivé boje, při nichž kapitán právě někde na těchto místech nešťastnou náhodou padl. Pohřben je ale v Hoštálkové. (Pokud vás zajímají podrobnosti, najdete je v mém samostatném článku "Čerňava památník I.P.Stěpanova"). Celá Čerňava je tvořena flyšovými pískovci a slepenci soláňských vrstev. Zdejší pískovec se používal ke stavbě celé řady církevních památek, možná že i ten " údajný" hostýnský kámen ze základů Národního divadla pochází právě odtud... Poblíž vrcholu hory, na některých svazích a rozsochách se nacházejí skupiny izolovaných skalisek, mrazové sruby, skalní hradby a malé skalní vížky - tzv. tory. Mám Čerňavu natolik rád, že vám nyní přesný popis lokalit bohužel neposkytnu. Nějak si nedovedu představit, že bych u jejích překrásných skal a ostrůvků původního horského pralesa potkával davy uřvaných turistů a štěkajících hafanů. Skalní tuláci mi prominou a jistě si tato místa rádi objeví a vychutnají sami. Jen malá nápověda: skály nehledejte podél žluté turistické značky - najdete je rozesety na prudkých svazích a rozsochách a úplně všechny jsou ukryty v lese. V něm se také ukrývá pravá perla Čerňavy - Orlí hnízdo, což je stará trampská chata, obklopená ochrannými zídkami a skalními bloky. Je to oáza klidu a hlavně ta si v dnešní "uspěchané době" své hájení právem zaslouží. Malou ochutnávku ale pro vás přece jen mám - pokud máte namířeno pěšmo nebo na kole přes Smrdutou do Chvalčova. Asi 1 km za Tesákem je rozcestí a směrem vlevo vede až ke Smrduté romantická a vyhlídková silnička. Strmé svahy Čerňavy kopíruje po vrstevnici a blíže ke Smrduté z ní můžete shlédnout hezké mrazové sruby nad cestou. V jedno místě vysoko v lese zahlédnete i krátkou skalní hradbu,která je na obou koncích strážena bizarními skalními polověžemi. A pak už se táhlým obloukem cesty dostáváme ke Smrduté. Kopec Smrdutá (750 m) je skalnatou rozsochou Čerňavy. Na ploše 3.12 ha je v přírodní rezervaci chráněn suťový les s pseudokrasovými puklinovitými jeskyněmi v pískovcích, z nichž ta nejdelší dosahuje délky 56 m. Je ale velmi těžce průlezná a chodba je nízká... Vrchol Smrduté zdobí skalní hradba, ze které vyčnívá snad nejbizarnější skála celých Hostýnských vrchů. Má název Obří hlava a pohled na její profil je naprosto úžasný. Další menší mrazové sruby a skaliska najdeme za skalní hradbou i za vrcholkem kopce. Přírodní rezervaci doplňují staré buky, javory a jilmy a v podrostu pak kapradiny. To vše uvidíme v pozoruhodném komplexu Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 3

Průvodce "Průvodce Česká republika" mrazových srubů a skalních výchozů a více jak 20 m vysokých stěn nad zelenou značkou, která obkružuje skoro celou Smrdutou a která nás dovede až do Chvalčova. Cesta nám dále nabízí několik hezkých výhledů na Tesák, Bludný a Obřany a hlavně do hlubin pod námi vlevo - do členitého údolí Bystřičky. Jím se proplétá a stoupá z Bystřice p.Hostýnem horská silnice na Tesák. Čerňava a Smrdutá nabídnou krásná lesní zátiší a estetické skalní útvary, na nichž se zalíbením spočine nejen oko fotografa, ale i romantika či turisty... Autor článku: František Lysáček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/skaly-hostynskych-vrchu-12-cernava-a-smrduta

Tesák Chata

GPS poloha: 49°22'4.41"N 17°46'14.03"E

Název pochází pravděpodobně z "tesání dřeva" v místních lesích. Za bystřického starosty Františka Fryšáka byla prosazena nová silnice z Bystřice přes Tesák a Troják směrem ke Vsetínu. Silnice sledovala horní tok Bystřičky a Juhyně, prorazila Hostýnské vrchy a spojila tak Hanou se Vsackem, čímž rozšířila spojení Moravy se Slovenskem. Se stavbou se započalo r. 1925 a trvala 8 let. Starosta Fryšák měl rád místní kraj a při obhlídce stavby silnice objevil zapadlou paseku. Tak se zrodila myšlenka postavit zde turistickou chatu. Roku 1932 zde byla otevřena první turistická chata. O popularitu Tesáku se zasloužila kniha Františka Fryšáka "Na Tesáku" - románový obraz ze života pasekářů - pytláků v Hostýnských vrších, kde hlídkují portáši. Je zde nejlépe zachovaný zbytek jedlobukového pralesa s převahou jedle (jedle bělokorá), starý asi 170 let. Tesák je s nadmořskou výškou sjezdovek až 750 m n.m největší lyžařské středisko Hostýnských vrchů. Je také zároveň ideálním nástupním místem na hřebenové cesty. V místě střediska je udržované parkoviště pro 300 aut. Dva sjezdové areály jsou vzdálené okolo 500 metrů od parkoviště. Lokalita Cvičná louka je vhodná pro méně vyspělou klientelu. Druhý areál Kyčera se dvěma středně náročnými sjezdovkami obsluhuje jeden vlek délky 700 m. V obou areálech je také jeden dětský vlek. Celková přepravní kapacita všech vleků je 2000 osob za hodinu. Více:http://www.inext.cz/tesak/, http://www. mubph.cz/Mesto/Turistika/, http://www.hostyn.cz/turistika.htm Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/tesak

Skalný Vrchol

GPS poloha: 49°21'51.86"N 17°42'38.08"E

Tento, na první pohled, docela obyčejný kopec je docela zajímavým přírodním výtvorem a určitě stojí za to jej shlédnout. Turisté na tento kopec nejčastěji vyrážejí z poutního místa na sv. Hostýně a cesta z tohoto místa na Skalný je dlouhá cca 2km. Nejpozoruhodnější skalní útvary jsou z třetihorního pískovce a nacházejí se na vrcholovém hřbetu hory. Dostanete se k nim od rozcestníku značených cest po viditelné pěšině přes tamní louku. Vašim pohledům by určitě neměl ujít "Orel", nejhezčí a nejznámější skála, připomínající ptáka se sklopenými křídly, který stojí přímo na vrcholu Skalného a je vysoký téměř 8m. Budete- li pokračovat po skalném hřebínku dále směrem na jihovýchod, asi po 50ti metrech cesty dojdete k "Zubu", který se tak nazývá pro jeho horní část, připomínající korunku stoličky. Dalším útvarem, stojícím za povšimnutí, je "Kůň", z jehož horní části je nádherný výhled do zalesněného údolí Bystřičky a na hřeben Hostýnských vrchů, a nemůžu nezmínit ani "Žábu", další ze skalnatých útvarů, který se tentokrát nachází na druhé straně kopce a pokud by jste právě ji chtěli shlédnout, doporučuji jarní nebo podzimní období, kdy nebude schovaná za zeleným porostem. Přestože se na Skalném vyřádí hlavně skálolezci, určitě je to pěkný výlet s mnoha zážitky i pro ty, kterým stačí "pouze" pohled na skály. Na Skalný se můžete dostat také z horního konce Rusavy (2km) a nebo od turistické chaty Na Tesáku (6km). Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/skalny

Skály Králky u Lukova Skalní útvar

GPS poloha: 49°18'2.77"N 17°44'27.20"E

Při návštěvě hradu Lukova se nemusíme spokojit jen s prohlídkou romantické hradní zříceniny, ale zároveň můžeme shlédnout dvojici velmi zajímavých skalních útvarů. Zatímco ty první skály se nacházejí hned pod hradními ruinami a vrcholové homole až 30 m vysokých pískovcových věží jsou dobře přístupné z hradního příkopu, k těm dalším musíme vážit cestu "dlouhou" 300 metrů... Z Rozcestí pod hradem k nim vede zeleně značená odbočka. Po chvilce stoupání po lesní cestě projdeme Krátkou Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 4

Průvodce "Průvodce Česká republika" soutěskou mezi dvěma největšími skalisky na "nádvoříčko", kde je umístěn panel o zdejší přírodní rezervaci. Z ní se dozvíme pro laika "velmi důležitou" informaci, že zdejší hrubozrnné pískovcové a slepencové skalní lavice jsou odborně řazeny do lukovských vrstev soláňského souvrství a náleží račanské jednotce magurského flyšového pásma. Protože asi nejsme takovými odborníky, bude nás spíše zajímat, že do jednoho skaliska jsou vysekány řady sedátek nad sebou, že se jedná o místo romantické a že z těchto míst musel být kdysi moc hezký výhled. Dnes toto bohužel neumožňují přerostlé stromy. "Králkami" se skály nazývají podle trošku nelogické lidové pověsti - podle ní zde údajně došlo k setkání tří tajemných králů. (Proč zrovna na těchto místech, to se dneska asi už těžko dozvíme.) Podle další legendy zde vyrubané sedadla sloužila potřebám valašského lovčího práva... Pravdou nejspíš bude, že vznikly až ve století devatenáctém. Králky totiž byly oblíbeným výletním cílem šlechticů Seilernů, sídlících na blízké Lešné. A v roce 1838 na zdejší skály uspořádala vycházku omladina rodu Seilernů společně s omladinou rodu Magnisů ze Strážnice. Nevíme v jakém zastoupení byla mužská a ženská část výletníků, ale víme, že se jim místo natolik zalíbilo a že byl tento výšlap asi důležitou událostí, neboť zde majitelé panství nechali na paměť "spříznění" obou rodů vytesat do tvrdého skaliska již zmiňované řady sedátek. Před nimi byl umístěn i kamenný stůl, ten tady ale už dneska nenajdeme. Hlavní skalní útvary Králek se skládají ze dvou větších skalních bloků a několika drobnějších skalních výchozů v nejbližším okolí. Pokud máme dobrodružnější povahu, můžeme trošku krkolomnějším chodníčkem zestoupit pod nejvyšší - (10 m) a čtyřicet metrů dlouhé skalisko. Na jeho rozeklané stěně vidíme, jak vrstvu pískovců asi v polovině skalní stěny nahrazují slepence. Pěšinkou okolo dalších skalek pak vystoupíme zpět na "nádvoří" s panelem PP. Další velmi zajímavé místo se nachází ve skalnatém hřebenu kopce nad hlavními skálami. Pokud se podél něho vydáme zhruba severovýchodním směrem, nalezneme pěšinu. Ta vystoupá mezi už výrazně slepencové skalní bloky a protáhne nás mezi nimi krátkou skalní soutěskou. Vzápětí stojíme na velmi zvláštním místě, které tak trochu připomíná zdevastované nádvoří hradní zříceniny. Téměř kruhový amfiteátr obklopují slepencové skalky a slepencové balvany. Nejmohutnější skalní stěna je rozčísnuta velikou puklinou, na jejímž úpatí je vchod do malé rozsedlinové jeskyňky. Tyto skály nejsou jenom velmi oblíbeným turistickým cílem, ale tak jako skály pod hradem, tak i tyto jsou využívány horolezci. Na Králkách ale vedou cesty jen lehčí a střední obtížnosti... Autor článku: František Lysáček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/skaly-kralky-u-lukova

Skály Bludného a jeho prales Skalní útvar

GPS poloha: 49°22'13.51"N 17°45'5.15"E

O vrchu Bludném, tedy o jeho vrcholovém skalisku, jehož podoba vzdáleně připomíná útes Gibraltaru, jsem se už zmínil. Když pohlédneme z temene skály dolů do hlubiny na to, co se rozprostírá pod našima nohama, vidíme, že je to velmi nelibý sráz. Je srovnatelný snad jen se sklonem střechy chráněného lidového objektu, nacházejícího se v některém z našich skanzenů. Mezi stromy na svahu ale prosvítají skvrny dalších skal. Romantikům a dobrodruhům tedy nezbývá, než vyslyšet jejich tiché volání... (a nesmírně opatrně, neboť případný pád a skutálení se ze svahu by mělo fatální následky), se krůček za krokem (step by step) a metodou cik cak, přiblížit k dalším skalním výchozům. Nejsou zdaleka tak maličké, jak nám připadaly seshora, ba právě naopak: některé z nich jakoby chtěly dorůst výšky svého vrcholového kolegy... a přiznám se, že jsem na rozpacích napsat, jestli se to dokonce některému z nich nepovedlo. Už u prvního z nich vidíme, že je, tak jako vrcholový útes, složen ze stejného materiálu - pískovců a slepenců karpatského flyšového pásma. Samozřejmě, že všechny ty ostatní menší i větší šutříky kolem, jsou vlastními bratry a sestrami tohoto prvního výchozku. Skalní útesy, stěny mrazových srubů, osamělé výspy nezařaditelného tvaru a větší balvany, lemují náš opatrný sestup zleva i zprava - až dolů k soutoku potoků, z nichž ten hlavní se nazývá Bystřičkou a teče sem shora od Tesáku. Než se ale ocitneme až v těchto místech, kde už se sklon strmého svahu v údolí vyrovnává na "normální" terén, víme už, že jsme "přežili" průstup naprosto fantastickým místem: všechno toto "kamení, " které jsme cestou do údolí míjeli, je obklopeno neporušenou enklávou původního horského lesa, nebo chcete-li karpatského pralesa. Musím tedy naprosto dle pravdy přiznat, že nejenom pohled na ty skalky a skaliska roztodivných tvarů a podob, ale právě pohled na ně přes clonu vegetace pralesa s jeho reprezentativními zástupci živé přírody, umocňuje celkový dojem z návštěvy tohoto téměř nepřístupného místa! A zaplavuje tělo člověka tím libým pocitem, který zná většina lidstva jen po požití nějakého alkoholického nápoje... A teď ještě něco odbornějších postřehů a praktických připomínek: tak tedy především, tento článeček není návodem, aby si zde přišli případní návštěvníci zlomit nějakou končetinku. Při opatrném pohybu v terénu - a za předpokladu použití kvalitní pevné obuvi se to ale "ustát" dá! Vzdálenost od vrcholu Bludného s jeho 637 m do údolí Bystřičky s nadm.výškou maličko nad 500 m činí necelých 200 m, jedná se na délku přibližně 180 m o převýšení skoro 137 m - takže je to něco na Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 5

Průvodce "Průvodce Česká republika" způsob nájezdu na skokanský můstek! Skalní útvary se nacházejí po celé délce tohoto severního svahu, obráceného vstříc protější Smrduté, na jiných místech Bludného už je nenaleznete. Zbytek karpatského horského lesa zůstal zachován jen díky tomu, že je pravděpodobně kvůli nepřístupnosti tato severní strana vrchu vyňata z lesního hospodaření. Skály Bludného jsou z geomorfologického hlediska zajímavé tím, že většina jejích výchozů je velmi spravedlivě rozdělena na složku pískovcovou a slepencovou aneb jejich "předek a zadek jako by k jinému skalnímu zvířeti pasoval"... Autor článku: František Lysáček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/skaly-bludneho-a-jeho-prales

Zoo Lešná ZOO

GPS poloha: 49°14'40.20"N 17°44'24.61"E

Zoo Lešná Zlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější a nejkrásnější místo celé Moravy. Areál zoo se rozkládá v historickém lešenském parku, ve kterém roste více než1 140 druhů dřevin a okrasných bylin. Romantické prostředí areálu umocňuje Zámek Lešná, kde se také pořádají svatby. Při procházce pod korunami stoletých stromů se seznámíte s typickými zástupci zvířat 4 kontinentů – Afriky, Asie, Austrálie a Jižní Ameriky. Každoročně do zoo zavítá téměř půl milionu návštěvníků. Při návštěvě zlínské zoo byste rozhodně neměli minout: 1. Jedinečné pavilony a expozice Africká oblast Pavilon afrických kopytníků, Pavilon slonů, pavilon afrických kopytníků, nová expozice pro lvy, ostrov lemurů kata, expozice goril. Asijská oblast Rybník gibonů, ostrov lemurů vari, průchozí asijská voliéra, přírodní výběhy pro tygry ussurijské a medvědy ušaté, expozice „Asijská step“ s velbloudy, asijskými antilopami a ptáky. Australská oblast Průchozí australská expozice s běžci emu a klokany rudokrkými, nová expozice pro papoušky kakadu bílé. Jihoamerická oblast Komplex přírodních expozic Amazonie (ostrov kotulů, průchozí voliéra pro velké papoušky), expozice pro lamy vikuně, mravenečníky, tapíry a kapybary, lachtany, expozice pro nosály červené a pekari páskované. 2. Zámek Lešná Lešenský zámek nabízí prohlídku jedenácti stylově zařízených pokojů. Návštěvníky okouzlí přepychovou dřevořezbářskou výzdobou interiérů a rozsáhlými sbírkami z antiky a Orientu. Zámek je otevřen od 1. dubna do 31. října. 3. Atrakce pro děti (během hlavní sezony) Pokud zavítáte do zoologické zahrady s dětmi, rozhodně navštivte velký zábavný koutek, který leží v dolní části areálu naproti restaurace Farma U Koaly. Děti v koutku objeví skluzavky, dřevěný hrad, prolézačky, trampolínu, mohou se zde svést na ponících nebo na velbloudovi. V areálu zoo je rozmístěno velké množství různých houpadel, poblíž restaurace Limpopo je umístěna skákací žirafa. S lešenským vláčkem pak malí i velcí návštěvnici mohou procestovat celou zoo. Nástupiště vláčku je na nádvoří Zámku Lešná (horní část areálu) a u Farmy U Koaly (dolní část areálu). 4. Komentované krmení zvířat (během hlavní sezony) Komentované krmení zvířat je již stálicí v naší nabídce. U vybraných výběhů pracovník zoo informuje nejen o biologii zvířat, ale i o chodu zahrady. Rozhovor probíhá vždy souběžně s krmením a návštěvníci tak zpravidla mohou pozorovat zvířata z větší blízkosti. V květnu, červnu a v září poskytujeme tuto službu pouze o víkendech, v červenci a srpnu každý den mimo silně deštivé počasí. 5. Zámecký park Zámecký park na Lešné patří k dendrologicky nejcennějším parkům na Moravě. Ve sbírce lešenských stromů objevíte zajímavé dřeviny z Evropy, Severní Ameriky nebo Asie. K nejvzácnějším stromům patří jinan dvoulaločný, kryptomerie japonská, metasekvoje čínská, sekvojovec obrovský a pajehličník přeslenatý, které najdete ve svahu pod Tyrolským domem. Mezi botanické poklady můžeme zařadit i liliovník tulipánokvětý, katalpu trubačovitou, dřezovec trojtrnný, Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 6

Průvodce "Průvodce Česká republika" paulovnii plstnatou či tisovec dvouřadý. Za zmínku určitě stojí i korkovník amurský, jehož kůra se využívala k výrobě korku. Autor článku: Rodinka Stloukalovic Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zoo-lesna

ZOO Zlín - Lešná ZOO

GPS poloha: 49°16'17.40"N 17°42'53.82"E

Zoo Zlín je jedna z nejoblíbenějších v České republice. JE rozdělena na kontinenty a tak postupně projdete Afriku, Evropu, Asii a Střední i Jižní Ameriku. Chlubí se tropickou halou Yukatan a nádherným zámkem Lešná, který se nachází přímo v areálu Zoo. V různých expozicích spatříte např. žirafy, nosorožce, slony, gorily či lachtany. Vstupné do zoo samotné je 100kč dospělí a do zámku 50 KČ. OTVÍRACÍ DOBA ZOO Zlín je otevřena každý den v roce. období pokladna celá zoo leden - únor 8.30 - 15.30 8.30 - 16.00 březen 8.30 - 16.30 8.30 - 17.00 duben - září 8.30 - 17.30 8.30 - 18.00 říjen 8.30 - 16.30 8.30 - 17.00 listopad-prosinec 8.30 - 15.30 8.30 - 16.00

VSTUPNÉ DO ZOO Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 7

Průvodce "Průvodce Česká republika"

Dospělí 130 Kč Studenti, senioři 110 Kč Děti 3 - 15 let 80 Kč Děti do 3 let zdarma Rodinné vstupné 2 dospělé osoby a 2 děti 380 Kč Rodinné vstupné 2 dospělé osoby a 3 děti 420 Kč Roční nepřenosná předplatenka pro osoby s průkazem totožnosti 600 Kč Roční nepřenosná předplatenka pro rodiče a 2 děti do 15 let 1 200 Kč Roční nepřenosná předplatenka pro rodiče a 3 děti do 15 let 1 300 Kč

Novinka na rok 2012 Návštěvníci ZOO Zlín mohou mít parkování zadarmo, pokud využijí k odstavení svých vozidel dvě velká parkoviště, která se nacházejí u hlavního a sezónního vstupu do areálu na Lešné. Tato parkoviště letos převzala do své správy zoologická zahrada a vzápětí na nich zrušila parkovné. "Rozhodli jsme se, že na námi provozovaných parkovištích nebudeme letos vybírat parkovné. Každým rokem se snažíme nabídnout našim návštěvníkům nové zajímavé služby a zpříjemnit jim návštěvu zlínské zoo. Vloni jsme tak například zavedli oblíbené rodinné vstupné a také celoroční permanentky do zoo, " vysvětlil ředitel ZOO Zlín Roman Horský. Parkoviště, která mají dohromady 504 míst, převzala zoo do své správy na základě rozhodnutí Rady města Zlína. "Až dosud tato městská parkoviště spravovaly Technické služby Zlín. Parkoviště ale využívají návštěvníci zoo, je tedy logičtější, když se o tyto plochy začne starat přímo zoologická zahrada. Bude tak mít možnost rychle reagovat na požadavky svých hostů," řekl náměstek primátora Bedřich Landsfeld, do jehož kompetencí zoo patří. ZOO Zlín- Lešná, koncipovaná jako zahrada kontinentů, je nejvíce navštěvovaným turistickým cílem na Moravě a patří do Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 8

Průvodce "Průvodce Česká republika" desítky nejoblíbenějších turistických cílů v České republice. V roce 2011 zlínská zoo zaznamenala návštěvnický rekord, kdy ji navštívilo přes 503 tisíce návštěvníků (503 322). Lepšího výsledku dosáhla pouze Pražská ZOo (1 371 797 návštěvníků). Autor článku: Honza Zbořil Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zoo-zlin-lesna

Zámecký park - Vizovice Zahrada

GPS poloha: 49°13'8.62"N 17°50'46.25"E

"Na koleji druhé pozor, na kolej druhou přijíždí osobní vlak z Vizovic!" Jistě tuhle proslavenou hlášku z filmu Kulový blesk znáte.... Ale Vizovice nerovná se jen slivovice. (Tím samozřejmě nechci případným zájemcům znemožnit ochutnávku tohoto posvátného valašského moku.) V městečku se nachází také státní zámek se skvostnými interiéry, které osloví hlavně ty z vás, kteří mají v oblibě rozevláté baroko. O zámku již byly popsány stohy papíru, méně známá je ale Zámecká zahrada, na jejíž prohlídku bych vás chtěl pozvat. Napřed několik strohých fakt: Zahrada vznikla při dokončení stavby zámku ve druhé třetině 18. století. Původně se skládala z francouzské zahrady - se sochařskou výzdobou od Ondřeje Schweigela - dále anglického parku se stráněmi a loukami a další, stromovové zahrady s rybníkem a oranžerií. Původní park měl rozlohu přes 11 ha. Na začátku 19. století pak byla zahrada přeměněna na přírodní park a její rozloha se zcvrkla na polovinu. Její ráz je ale ve velmi romantickém duchu... Návštěvník ocení zejména impozantní alej, která nás přivádí od zámku mezi svahy přírodního parku, v jejímž středobodu se nachází rybník, napájený kanálem z potoka Lutoninky. Není tu nouze o krásná zákoutí a mezi stromy jsou průhledy i na ojedinělé stromy solitéry ... Otevírací doba : denně od 7 _ 20 hod V zimě od 8.30 - 17 hod Vstup zdarma Autor článku: František Lysáček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zamecky-park-vizovice

Nová expozice v ZOO Lešná - Etiopie II ZOO

GPS poloha: 49°16'25.90"N 17°43'3.22"E

V sobotu 22.9.2012 byla v ZOo Lešná slavnostně otevřena druhá část expozice Etiopie. Najdeme ji při obdivování zvířat z "černého" světadílu. Jak už je širší veřejnosti jistě známo, ve zdejší zoologické zahradě nás čeká procházka všemi kontinenty a tato zbrusu nová část leží v prudkém svahu pod výběhem s žirafami, zebrami a nosorožci. První, co návštěvníkovi padne do oka, je komplex afrických staveb a chýší. Je jich celkem osm a všechny vypadají jako originály. Však je taky na zakázku pro zdejší ZOO vyrobili skuteční domorodci z kmene Konso v Etiopii! Uvnitř kruhových obydlíí můžeme shlédnout četné předměty denní potřeby domorodců. Jedna z chýší ukrývá ohniště, jiná slouží jako originální WC a další je využita jako veřejnosti přístupný KEFA bar, kde můžeme ochutnat lahodný "černý mok" až z daleké Etiopie. Členitý terén s vodním příkopem navozuje předdstavu části krajiny v oblasti řeky Omo, kterou pokrývají náhorní roviny s bušem. Součástí expozice jsou samozřejmě výběhy pro zvěř. Můžeme zde vidět párek hyen skvrnitých, antilopy kudu a přežvýkavce zebu a také surikaty. Nová voliéra se v blízké budoucnosti stane domovem pro krkavce bělokrké, hadilovy a zoborožce havraní. ( Informace ke článku čerpány ze stránek Zpravodaje města Zlína). Autor článku: František Lysáček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/nova-expozice-v-zoo-lesna-etiopie-ii

Slušovice - přehrada Přehrada

GPS poloha: 49°16'19.42"N 17°48'7.09"E

Údolí řeky Dřevnice je asi 2 km od centra městečka Slušovice přehrazeno 27 m vysokou sypanou hrází, která zadržuje vody přehradního jezera, sloužícího jako zásobárna pitné vody pro celé Zlínsko. Přehrada byla vybudována v roce 1976. Z jejich technických údajů zjistíme, že hráz dosahuje délky Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 9

Průvodce "Průvodce Česká republika" asi 0.5 km a zadržuje přes 100 miliónů krychlových H2O. Šířka vod dosahuje nejvíce 700 metrové šíře a vzdutí vodní hladiny až po zbylé domy samoty Janůvky pod Kašavou dosahuje délky asi 3 km. Protože tato vodní nádrž slouží jako zásobárna pitné vody, je zde pochopitelně koupání přísně zakázáno a kolem jejích vod je vyznačeno ochranné pásmo 1. stupně, kam je vstup přísně zakázán. Přístupna je ale koruna hráze z pravé strany směrem od Slušovic. Z ní se návštěvníkovi otevře překrásný výhled na rozsáhlou vodní plochu, lemovanou ze všech stran lesnatými valašskými vršky a kopečky. Dalekohledem se můžeme pokochat též pohledy na její zátočiny - připadáme si, jako bychom zrakem prozkoumávali pobřeží nějakého kanadského jezera - a v dálce vidíme malebný ostroh, jehož asi 12 m vysoké skalní útesy spadají kolmo do vodní hladiny. (Po této straně přehrady vede nad ochranným pásmem zpevněná lesní cesta, po které bychom se dostali do obce Kašava anebo přes vrch Nad Bařinami do Podkopné Lhoty. Turistické značení bychom tu ale hledali marně...) Autor článku: František Lysáček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/slusovice-prehrada

Troják - rekreační areál Rekreační oblast

GPS poloha: 49°21'12.60"N 17°48'47.34"E

Hotel Troják se svým sportovním centrem leží na křižovatce turistických cest a cyklotras. U horní stanice hotelu Troják SV vede hřebenová trasa s dalekými rozhledy přes Bludný až do osady Lazy, do Rajnochovic nebo Jablůnky. JV směr vede do Vsetína nebo Vizovic. Na západ vede trasa až ke Třem kamenům a turistickému středisku Troják, přes známou poutní horu Hostýn až do Bystřice pod Hostýnem. V Hotelu na Trojáku se lze celoročně ubytovat a využít zdejší rekreační areál. Ve Ski areálu na Trojáku - je k dispozici půjčovna lyží různých druhů, 20 snowboardů, je tam i prodej lyžařských potřeb. Vedle sjezdového lyžování lze z Trojáku nastoupit i na Hostýnskou běžeckou Magistrálu - soubor více jak 52 km upravených běžeckých tratí napříč přes pohoří Hostýnských vrchů. Kousek od silnice stojí oblíbený Hostinec - který lze celoročně využít k občerstvení, je oblíbeným cílem návštěvníků Hostýnských vrchů. Tato typická valašská hospoda založena roku 1939 nabízí teplou i studenou kuchyni, je zde příjemné domácí prostředí. Ze specialit kuchyně zde vaří vynikající guláš, Tvarůžkovou bombu a Trojáckou pizzu z vlastní pece. Tato " hospoda u cesty " díky zdejšímu jídlu s pivkem je známá každému, kdo procházel Hostýnské kopce, pro široké okolí je základním táborem. Autor článku: JANA LYSÁČKOVÁ Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/trojak-rekreacni-areal

Hostinec na Trojáku Cyklo bar - hospůdka

GPS poloha: 49°21'12.60"N 17°48'47.16"E

Když se v roce 1925 začala přes centrální část Hostýnských vrchů budovat "horská" silnice, spojující město Bystřici pod Hostýnem se Vsetínem, nebylo hlavním účelem výstavby jen propojení sídel zaostalého kraje novou komunikací, ale silnice měla mít také strategický význam v případě válečného ohrožení. Díky zpřístupnění této části Hostýnek ale začalo mít její okolí brzy i rekreační charakter, zvláště po vybudování první kamenné chaty na Tesáku. Další turistický zárodek dnes velmi známého rekreačního místa vznikl o něco dál směrem ke Vsetínu - na místě styku několika horských hřebenů a na hranici dnešních okresů Zlín, Kroměříž a Vsetín byl r. 1939 vystavěn v typickém valašském slohu dřevěný hostinec. Dnes už je tato stará hospoda jen součástí rozlehlého areálu, který zde vznikl r. 2007 a nese název Sport centrum na Trojáku. Patří k němu další ubytovací zařízení s bazény, bowling bary, venkovní minigolf a dětské hřiště s prolézačkami. Velkým lákadlem je SKI AREÁL, disponující třemi sjezdovkami pro dospělé a dvěma pro děti. Areál není využíván jen v zimě, kdy se odtud po hřebenech jezdí na všechny světové strany také na běžkách, ale samozřejmě i v jiných ročních obdobích. Dá se tu zaparkovat auto, je tu zastávka busu a pro pěší nebo turisty na kolech odtud vede velmi pestrá síť všemožných cest. Proto se skoro ani nechce věřit, že tato stará stylová hospoda bývala ještě do 70. let minulého století návštěvníky dost opomíjena a namísto turistů se v jejím lokálu vyskytovali místní rázovití obyvatelé, žijící na okolních samotách a ve zdejších horách pracující. I když interiéry hostince od těch dob prošly modernější úpravou, návštěvník si zde stále může pochutnat specialitách, které bývaly součástí jídelníčku starých Valachů. I v dnešní době je stále tou největší (a dnes už tradiční specialitou) výborný hovězí guláš a Tvarůžková bomba!

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 10

Průvodce "Průvodce Česká republika" Autor článku: František Lysáček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hostinec-na-trojaku

Fryšták - vodní nádrž Skalka Koupaliště

GPS poloha: 49°17'43.22"N 17°42'0.36"E

Město Fryšták se zrakům veřejnosti může pochlubit větší vodní nádrží, v ní je ale koupání zakázáno a Fryštácká přehrada se stala rájem akorát tak rybářům. Návštěvníci tohoto malého města přesto nemusí být ochuzeni o zážitek z přírodního koupání, pokud se vydají vozem, na kole či pěšmo na konec Horní vsi. Pod posledními jižními výběžky Hostýnských vrchů - (proto také toto místo už zařazuji na mapě do oblasti Valašska a ne Zlínska), se na samém konci města nachází čtvrt, zvaná místními Mexiko. Libobozvučně znějící jméno ale bude pro návštěvníka velikým zklamáním, neboť namísto dřevěných chýší a ohrad s cválajícími hřebci, hlídaných hombres s kolty proklatě nízko u pasu, tu nalezne naprosto moderní zástavbu rodinných domků! (Možná to tady kdysi dávno vypadalo exotičtěji - to když se opilí chlapi vraceli pod rouškou tmy domů ke svým manželkám a dítkám, řvali jak mexičtí lvi a rvali se přitom mezi sebou jak koně, kdo ví...) Nás ale bude zajímat spíše místo, které obyvatelům čtvrti nejspíš sloužilo už v minulosti k pořádání nějakých společenských akcí - vždyť do centra Fryštáku na náměstí jsou to odsud skoro 2 km! Východně od "Mexika" protéká údolím bezejmenný potok, na němž byla zbudována menší vodní nádrž. Tato přehrádka sice oficiálně slouží jako bariéra proti povodním, ale v sezóně slouží jako jedno veliké přírodní Koupaliště. Hladina vodní plochy není nejmenší, neboť dosahuje asi 130 m délky a její největší šíře je 60 m. Zážitek z koupání je umocněn krásným přírodním prostředím: přehrada je ze dvou třetin obklopena listnatým hvozdem a tu zbývající plochu zabírá krásná travnatá pláž. Nad pláží vede silnička, nad silničkou stojí už ve stínu lesa celoročně otevřená hospůdka. Nabízí i venkovní posezení nad pláží s obsluhou přes cestu, žíznivé návštěvníky potěší čepovaná "zrzavá" voda hned ze dvou zdrojů, limo a k zakousnutí tu bývá grilovaný kabanos. Koupání je tu samozřejmě zdarma, horší to mají lovci ryb, kteří také využívají toto místo, neboť ti si musí zaplatit platnou povolenku... Autor článku: František Lysáček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/frystak-vodni-nadrz-skalka

Přerovská restaurace Slušovice Cyklo bar - hospůdka

GPS poloha: 49°14'52.66"N 17°48'8.93"E

Pokud jste na výletě ve Slušovicích a chcete - li se dobře najíst, navštivte Přerovskou restauraci v centru městečka. Stojí na náměstí Svobody na rožku naproti kostela. Přes týden si vyberete z poledního menu, nebo ze stálé nabídky teplých jídel. Určitě si z bohaté nabídky vyberete a pochutnáte si na velkých porcích za dobrou cenu. K dobrému jídlu si vyberete z nabídky alko a nealko nápojů. Tato útulná restaurace s příjemnou obsluhou je zdobena veselými obrazy. Její velké prostory, slouží i k pořádání rodinných oslav, večírků a svateb. K dispozici je i nekuřácký prostor, salonek a dětský koutek, dva stolečky stojí i venku před restaurací. Autor článku: JANA LYSÁČKOVÁ Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prerovska-restaurace-slusovice

Vlčková - rekreační areál Koliba Rekreační oblast

GPS poloha: 49°18'46.66"N 17°45'20.02"E

Obec Vlčková se nachází v hluboce zařezaném údolí v jižním pásmu Hostýnských vrchů. Pro motoristy do ní z hlavní cesty odbočuje slepá silnička. Napříč dědinou sice prochází červená turistická trasa, vedoucí z Držkové na hrad Lukov, ale z ní toho turista moc z Vlčkové neuvidí. A tak mu naprosto unikne informace o tom, že i tady je možnost koupání a odpočinku ve velice půvabném areálku. Tento se nachází v bočním údolíčku při horním konci obce. Až k němu je možno se dostat nejenom na kolech, ale také osobním vozem. Koupání je zde bezplatné, neboť osvěžující voda se nachází v bývalé hasičské nádrži, na březích doplněné dvěma skluzavkami a na hrázi najdeme můstky pro skok do vody. Nad koncem přehrádky se ve vodě odráží silueta tanečního parketu se zastřešeným altánem pro hrající muzikanty a také budova, honosící se názvem Koliba. Ta "pravá" koliba to sice není, nicméně je místem, které poskytne turistovi vítané občerstvení a možnost posezení nejenom uvnitř, ale i venku u nádrže. Areál je doplněn dětským hřištěm a v jeho cípu zahlédneme také urostlý strom, označený tabulí s ochranným logem. Vlčnovská Koliba je převážnou část roku otevřena jen v odpoledních Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 11

Průvodce "Průvodce Česká republika" hodinách, ale přes letní sezónu je tomu pochopitelně jinak. A jinak - je to opravdu hezké a zajímavé místo... Autor článku: František Lysáček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vlckova-rekreacni-areal-koliba

Retenční nádrže nad dědinou Vlčková Přehrada

GPS poloha: 49°19'31.30"N 17°44'35.66"E

Valašskou obcí Vlčková protéká potok Kameňák, který pramení pod nám už známým vrchem Kuželek (638 m). Zatímco horní část potoka protéká v celkem rovné linii zalesněným terénem, v lučinatém terénu nad obcí tvoří jeho tok meandry se zarostlými břehy. Vznikají zde proto nánosy usazenin, které jsou v deštivém období a hlavně zjara splavovány při vyšším stavu vody do níže položených částí a do vlastního katastru obce. Na ochranu nemovitého majetku občanů a proti případným povodním tak byly díky dotacím "Programu na udržování vody v krajině" v lesích nad Vlčkovou v letech 2004 až 2007 vybudovány dvě umělé vodní nádrže. Nesou jména Kameňák I - (ta je větší) a Kameňák II. Jejich břehy byly upraveny podle požadavků ochránců přírody. (Tak trochu zvláštní podmínkou na získání peněz z tohoto programu je ustanovení, které zakazuje tyto umělé vodní plochy zarybňovat.) I tak se ale nové retenční nádrže staly nejen velmi pěkným doplňkem zalesněné krajiny, ale také novým turistickým lákadlem, neboť od obce Vlčková vede kolem nich nahoru údolím cyklostezka. Na své si zde ale přijdou i turisté pouze "opěšalí." Přímo údolím sice neprochází žádná z turisticky značených tras - (jen ho křižuje modrá, vedoucí od rozcestí Na Písečném přes Okluk a Holý vrch ke Třem kamenům) - přesto je ale údolí velmi malebné a neznačené lesní asfaltky vás též vyvedou k turistickým cílům na skalnatém hřebenu Ondřejovska, do zbytku pralesa Bzové či na Okluk. A protože pěší tůrista se nežene krajinou rychlostí větru, má proto dost času si vychutnat romantický odraz okolního jehličnatého lesa na půvabných hladinách nově vzniklých vodních nádrží, hlavně na té větší z nich... Autor článku: František Lysáček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/retencni-nadrze-nad-dedinou-vlckova

Příluky - kaple Panny Marie Kaple

GPS poloha: 49°14'11.11"N 17°42'48.20"E

S velmi hezkou sakrální stavbou se můžeme setkat, pokud se vydáme na procházku z Příluku (městská část Zlína) na Šťákovy paseky. Silnice stoupá přes obec prudce do kopce a v jejím středu na návsi mineme kapli sv. Martina. My ale pokračujeme až na samý konec Příluk. Nad farmou s hospůdkou a posezením u krbu mineme pozemek, kde se volně pasou koně. To už se ale nacházíme na vrcholu hřebene, stoupání mizí a my přicházíme k hezké kapli, jejíž fasáda září v barvě modré a bílé. Kaplička je zasvěcena Panně Marii Matce ustavičné Boží pomoci, a protože se tak stalo až v roce 1934, o žádnou významnou historickou stavbu se nejedná. Ale tato stavbička je zase důkazem splněného slibu: František Krumpolc, rodák z Příluku se zázračně uzdravil z těžkého zranění, které utpěl v I. světové válce a za to slíbil bohorodičce vystavět tuto kapli... A stavbička je to opravdu tuze hezká, a protože se nachází na téměř holém vrcholovém hřebeni bez porostu, otevírá se nám odsud čarokrásný pohled na část města Zlína a okolní valašskou krajinu. Autor článku: František Lysáček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/priluky-kaple-panny-marie

Jasenná - evangelický kostel Kostel

GPS poloha: 49°15'3.49"N 17°53'40.63"E

V půvabné valašské krajině, plné zalesněných i holých vršků a kopců, se v hlubokém údolí na rozhraní Vizovických a Hostýnských vrchů rozkládá Obec Jasenná. Tak jako v nejbližším okolí, byli i Valaši z Jasenné stoupenci víry protestanské, která tu od roku 1550 na rozhraní východní a severní Moravy zapustila hluboké kořeny. Katolíci byli od té doby v mnoha okolních obcích v menšině a i když zde byli vyslání z Hradišťska jezuitští misionáři, aby zde provedli rekatolizaci, neuspěli a jejich výsledek nestál za řeč chudí, ale stateční Valaši od své víry neustoupili! Proto nás asi nepřekvapí fakt, že ještě před vydáním tolerančního patentu se k protestanské víře hlásilo v roce 1778 na 139 obyvatel Jasenné. Po jeho vydání se pak k protestanství přihlásil i zbytek obce - věrný katolické víře zůstal jen fojt Mikulaštík. Vlastní Evangelická církev byla v obci zřízena r. 1782, kdy na obecním pozemku vznikla dřevěná modlitebna. (Do této doby se lidé, vyznávající protestanství, označovali jako "Ti, " kteří se hlásí k takzvanému Augsburskému vyznání. ) O toleranci místních obyvatel svědčí fakt, že před vznikem modlitebny umožňoval místní "katolický" fojt protestantům pořádání bohoslužeb ve své vlastní stodole! Na místě Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 12

Průvodce "Průvodce Česká republika" dřevěné modlitebny pak konečně v roce 1833 vznikl nádherný empírový kostel, který je dnes skvostnou ozdobou dolní části obce Jasenná. Autor článku: František Lysáček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jasenna-evangelicky-kostel

Držková - památky obce Drobné památky

GPS poloha: 49°19'8.90"N 17°47'6.86"E

Maličká obec Držková, rozkládající se při soutoku Držkovského potoka s horním tokem Dřevnice, je obklopena nesmírně působivou krajinou centrální části Hostýnských vrchů a stala se proto významným rekreačním a turistickým zázemím 20 km vzdáleného města Zlína. Kromě přírodních zajímavostí a krás dědinka Držková nabízí - (na rozdíl od sousední daleko větší obce Kašavy) - k vidění hned několik zajímavých památek a mají tady i nové muzeum. Anály obce se začaly psát Léta Páně 1391, kdy tu v údolí a na okolních stráních vzniklo pasekářské osídlení, které se časem rozrostlo natolik, že tu vedle sebe stály dvě maličké osady - Horní a Dolní Držková. Někdy po polovině 15. století se obě osady slily v jednu jedinou a od roku 1466 se obec nazývá Držková. Zdejší Valaši se neživili jen pastevectvím a překopáváním svých chudobných a kamenitých políček, ale svoji životní úroveň si zvyšovali po dlouhá léta pálením dřevěného uhlí v milířích a pak hlavně výrobou dřevěného nářadí a věcí domácí potřeby - (tzv. valašského porculánu.) Materiálu v okolních hlubokých lesích bylo pro každého zájemce víc než dost... Tento výsledný produkt byl pak do světa exportován prostřednictvím dřevěných kár dvoukoláků, kterým se říkalo taligy. (Před koncem 18. století mohli nalézt obyvatelé dědiny zaměstnání též ve sklářské huti, ale ta po 15 letech svojí existence zanikla...) Památky Držkové jsou svým významem přímo úměrné velikosti maličké obce. Kostel zde proto nenalezneme. Namísto něj tu ale stojí pěkná kaple, která vznikla r. 1930. Naproti ní přes cestu ale stojí stará dřevěná valašská zvonice, jejíž věž shlíží na dědinu už od 18.století. V malém miniparčíku při břehu Držkovského potoka je umístěno moderní sousoší bači s ovečkami, které bylo vysocháno - z čeho jiného než ze dřeva! Mezi další památky patří budova školy z 19.století, o něco mladší hasičská zvonice s věžičkou a roubená usedlost s čp. 11. Ta ale není původní a byla sem přenesena z obce Jasenná. V nedávné době vzniklo v Držkové muzeum, které nabízí návštěvníkům k vidění nejen veliké množství původních dřevěných výrobků, kterými se obec v širém okolí proslavila, ale k vidění jsou tu i různé nástroje, kterými se "drvo" opracovávalo. Jeho majitel, pan Lubomír Marušák, napřed v roce 2009 vystavěl kopii roubené zvonice ze sousední dědiny Vlčkové a svoji sbírku valašského dřevěného porculánu vystavoval v ní. Protože ale kvantum exponátů narůstalo geometrickou řadou a prostor malé zvoničky byl brzy zaplněn, rozhodl se sběratel 100 m nad obcí vlastníma rukama postavit salašnickou kolibu a sbírky byly přesunuty do ní. Slavnostní otevření Muzea proběhlo v červnu r. 2011 a od té doby je na požádání přístupno všem zájemcům. Protože je ale pan Marušák také jenom člověk a nemusí být v době, kdy si umaneme expozici shlédnout, doma - je dobré předem zavolat na tel. číslo (420) 721 881 520 anebo si návštěvu Muzea domluvit na jeho e-mailové adrese: Lubomír Marušák ml. Držková 131 e-mail : [email protected] Autor článku: František Lysáček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/drzkova-pamatky-obce

Socha Portáše v Jasenné Socha

GPS poloha: 49°15'39.78"N 17°53'44.02"E

Při průjezdu valašskou obcí Jasenné zahlédneme z okna dopravního prostředku - (v její horní části a poblíž katolického kostela), výraznou sochu Valacha s obuškem. Nejedná se ale o podobiznu typického valašského zbojníka, ba právě naopak - skulptura byla v roce 1941 vystavěna sochařem Stanislavem Mikuláštíkem na památku těm, kteří právě zbojnictví potírali - sboru Portášů. Před sochou je turistické odpočívadlo a panel nové NS Portášská, kde se podrobně dozvíme, kdo to vlastně Portáši byli a jaké byly jejich povinnosti. Ve zmatcích 30.leté války, kdy zdejší kraj strádal hladem a pod nájezdy vojsk nejen císařských vojáků, ale i protilehlé strany - (k tomu z Uher vpády dalších nepřátel či epidemických nemocí) - se císař Ferdinand III. rozhodl Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 13

Průvodce "Průvodce Česká republika" posílit pořádek právě dobrovolníky z řad "Valachů věrných císaři" a r.1638 byl ustanoven první portášský sbor v síle 100 mužů. Až do roku 1717 byli portáši pravidelné rozpouštěni a svolávani jen při "mobilizaci" na ochranu zemských hranic před vpády z Uher, ale také proti valašským povstáním a pod. Pak už se stali pravidelným sborem, začali dostávat pravidelný žold a ve své podstatě to byli předchůdci dnešní Policie. Kromě ochrany pohraničních průsmyků později chytali všelijaké zločince a právě zbojníky, takže vztah veřejnosti k nim byl protichůdný - když portáši lapali vrahy a chránili hranici, tak je ctila. Když ale byli loveni a naháněni zbojníci, kteří jak známo "bohatým brali a chudým dávali, " sympatie chudých valachů byla spíše na straně těch pronásledovaných... V každém případě si ale tento trošku kontroverzní sbor za dobu své téměř 200 let trvající existence dokázal sjednat respekt a pořádek. Jen tak pro zajímavost - Portáši chodili v prostém valašském kroji bez označení hodností, byli vyzbrojeni krátkou puškou "Těšínkou, " obuškem neboli valaškou - což je jak známo malá sekyrka na dlouhé násadě, kterou se dá i vrhat! Kromě brašničky na chleba a toulce na střelný prach sebou ještě vláčeli jakési laso s olověnou koulí, které se vrhalo pod nohy dopadeného zločince a kromě toho měli kolem těla ovinuté špagáty na svázání chytané oběti. Když byl kraj zbaven zbojníků, pořádal se nezřídka "hon" i na mládence, kteří nechtěli sloužit císaři pánu jako vojáci. Při chytání zločinců, pokud se tito bránili, pak měl portáš právo takovéhoto jedince i zabít a nemusel se - na rozdíl od příslušníků Policie v dnešní demokratické a humánní společnosti s absolutně nesmyslnými zákony na ochranu všech darebáků a vrahů - zodpovídat za zabití před soudem, ale jen svému nadřízenému!! Portáši se přičinili o to, aby v kraji znovu zavládl pořádek a byla vymýcena zločinnost a tak je socha v Jasenné zaslouženou poctou tomuto sboru. Pokud si položíte otázku, proč stojí zrovna v této valašské dědině a ne třeba u rekreačního střediska Portáš v Javornících, tak tedy vězte, že právě v Jasenné fungoval více jak 20 let portášský sbor, který sídlil v místní budově zachovalého fojtství - (dnes Muzeum), a že statečným velitelem okolního portášského sboru byl právě fojt z Jasenné - Jiří Mikuláštík! Pro pěší turisty je socha zpřístupněna po nově vyznačené modré trase, klesající ze Syrákova na horní konec Jasenné a vedoucí k panelu NS Portášská. (Jen několik desítek metrů dál vás značka vyvede k historické dřevěné budově fojtství s Muzeem a ke katolickému kostelu. Trasa dále pokračuje obcí ke spodnímu Evangelickému kostelu a po náspu, které je tělesem nedokončené Baťovy železnice, se dostanete až do nedalekých Vizovic.) Autor článku: František Lysáček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/socha-portase-v-jasenne

Fryšták - kostel sv .Mikuláše Kostel

GPS poloha: 49°17'3.98"N 17°41'7.04"E

Město Fryšták, vzniklé připojením Horní a Dolní vsi a dědiny Vítová (Lukoveček se odtrhl) v současné době čítá na 3 500 obyvatel. První zmínka o místě pochází už z roku 1356, vznik římskokatolické farnosti se datuje r. 1480. Místem poskytnutí duchovní útěchy pro věřící obyvatele a také nepřehlédnutelnou dominantou městečka se stal kostel sv. Mikuláše. Nachází se asi 40 m jv od Náměstí Míru v průsečíku bočních ulic. Jeho nynější podoba vznikla barokní přestavbou v 18.- 19. století, budova ale dosud stojí na původních gotických základech. Jedná se o jednolodní stavbu s trojbokým kněžištěm. Zvon na kostelní věž přibyl v roce 1842, tady je ale nutno dodat, že západní část kostela s věží byla do celku kostela "zakompována" až v roce 1820. (Původně se kolem sakrální stavby až do té doby rozkládal hřbitov, ten byl ale zrušen a ostatky zemřelých byly uloženy do kostelní krypty.) Poslední přístavbou kostela se stala sakristie a stalo se tak r. 1847. V současnosti "zdobí" čelní fasádu a vstup do chrámu spleť mřížoví lešenářských trubek, neboť se konečně přistoupilo k dlouho odkládané rekonstrukci, na niž se dříve nedostávalo peněz. V první etapě dojde k opravě střechy, věžičky a interiéru kostela, které se nacházejí už v kritickém stavu. V následujícím období se posléze přistoupí k výměně dřevěného oltáře za mramorový a stejný materiál se použije i na novou kostelní dlažbu. Pokud si obejdeme kostel sv. Mikuláše dokola, určitě nás zaujme staré kamenné schodiště, umožňující přístup ke chrámu směrem od Horní vsi. Schodiště je tvořeno nahrubo opracovanými pískovcovými bloky, které nejsou jen historickou památkou, ale zároveň i důkazem toho, že zdejší farnost - (tak jako obyvatelé Fryštáku), v dobách dávno minulých zrovna neoplývali nadbytkem peněz. Jinak by schody dávno zmodernizovali a vyměnili by jednotlivé stupně za bloky např. z leštěné žuly či mramoru... Průstup schodištěm v letních parnech věřícím obyvatelům už několik set let zpříjemňuje chladivý stín listů mohutného stromu, pnoucího se hned vedle schodů. V současnosti je jeho koruna ořezána a tak při zběžném pohledu strom vypadá jako stará lípa. Jedná se ale o jírovec maďal anebo chcete-li "kaštan koňský". Tento strom byl v Evropě velmi rozšířen nejen ke svému okrasnému účelu, ale také k tomu, že se z něj získává významná léčivá látka. Máte problém s křečovými žílami, zvětšenou prostatou, hemoroidy? Špatně se vám vstřebává krev z podlitin a modřin, bolí vás neustále nohy a klouby, trápí vás ekzémy anebo si jenom přejete mít lepší pleť?? Pak použijte léčivé výtažky z tohoto stromu a určitě se vám uleví! (Tady je třeba upozornit, že se tyto extrakty používají převážně jako masti a tedy zevně. Jírovec maďal kaštan koňský je totiž jedovatý a při vnitřním užití by spolehlivě zabil i tvora, po němž nevím proč, dostal svoje české Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 14

Průvodce "Průvodce Česká republika" jméno...) Autor článku: František Lysáček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/frystak-kostel-sv-mikulase

Jasenná - Mikuláštíkovo fojtství Dům, budova

GPS poloha: 49°15'37.98"N 17°53'43.84"E

Skanzen v Rožnově pod Radhoštěm se může pochlubit nesčetnými ukázkami valašské lidové architektury. Mnohé ty dřevěné chaloupky, domky, stodoly a fojtství byly rozebrány a převezeny do Muzea v přírodě z celého Valašska a jedná se tedy o stavby původní, jiné jsou jejich přesnými replikami. Kdybychom si ale oči vykoukali a celý areál - skládající se z Dřevěného Městečka, Mlýnské doliny a Valašské dědiny - krok za krokem všemi jeho zákoutími prošlapali, marně bychom tu hledali fojtství z valašské dědiny Jasenné poblíž Vizovic. Tuto původní zachovalou (a vzorně opravenou a opečovávanou roubenou dřevěnici) máme možnost spatřit v horní části zmiňované obce poblíž katolického kostela a sochy Portáše. Dlužno upozornit, že stavba je z cesty snadno přehlédnutelná, neboť se ztráci mezi okolní modernější zástavbou a stromy zahrad. Na to, abychom si ji mohli prohlédnout hezky zblízka, je potřeba odbočit buď od kostela anebo Sochy po novém modrém značení anebo po značce NS Portášská do svahu. Na dvoře před krásnou, několikapatrovou dřevěnou stavbou valašského fojta (rychtáře), stojí panel NS Portášská. Z něj se dozvíme podrobné informace o stavbě, která dnes slouží jako muzeum a kterou si tak můžeme prohlédnout i zevnitř! Je to skoro neuvěřitelné, ale zdejší Mikuláštíkovo fojtství nejen že stojí na těchto místech už od roku 1748, ale od doby svého založení až do dnešních časů patří stále stejnému rodu - rodině Mikuláštíků. Tuto okolnost vysvětlují staré zápisy tak, že r.1726 nějaký Mikuláštík, hajduk jeho Milosti pána z Vizovic, zachránil tomuto při honu život a za to pak jeho rod získal privilegium býti na věky fojty v Jasenné. Samozřejmě v době totality došlo ke změně, neboť chalupa byla vyvlastněna a pan a paní Mikuláštíci se ve vlastním domě pohybovali toliko v profesích kastelánka a opravář. Po převratu jim byl majetek navrácen. Mikuláštíkovo fojtství dnes slouží jako soukromé Muzeum. Po celkové rekonstrukci se stalo dokonce "Stavbou roku" v kategorii opravených památek lidové architektury. Stalo se tak díky přičiněním tří sester - paní Dany Daňové, Libuše Kovářové a Zdeňky Turkové - za svobodna pochopitelně příjmením Mikuláštíkových. Dotace na opravu nedosáhly ani poloviční částky z bezmála půl milionu kč, takže je musely majitelky hradit ze svých zdrojů. V muzeu můžeme shlédnout například předměty a potřeby do bývalé valašské domácnosti - nábytek, nádobí, obrázky na skle, dále kroje a písemnosti a také hospodářské nástroje a nářadí. Zajímavostí je udusaná podlaha z jílu a plev v horním patře, vzácná truhlice z poloviny 16.století a také to, že jediná kamenná místnost v celé domě je kuchyně s klenutým stropem. Je to proto, že se v těchto místech dříve nacházelo vězení - šatlava. Fojtství sloužilo v minulosti jako sídlo portášského sboru a Mikuláštík byl jeho velitelem - poručíkem. Nachází se tu také veliká pec, ve které se ještě až do 60. let minulého století pekl chleba pro celou horní část Jasenné. K rodu Mikuláštíků je třeba dodat, že v době, kdy byla evangelická víra na indexu a tito věřící neměly své svatyně, umožnil prapředek fojt Mikuláštík evangelíkům konání bohoslužeb ve své stodole. Kromě letní sezóny je Muzeum zpřístupněno na požádání, pokud by jste měli zájem o jeho prohlídku, volejte na číslo: 732 141 768 . (K příspěvku použity fragmenty zapamatovaných informací po pročtení článků z Nového Valašska a dalších novin a časopisů.) Autor článku: František Lysáček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jasenna-mikulastikovo-fojtstvi

Hrad Lukov - rozcestí Rozcestí

GPS poloha: 49°18'10.84"N 17°44'28.54"E

Rozcestník se nachází přímo na hradě Lukově, lépe řečeno v tzv. Dolním hradě, na mohutném stromě před hradním mostem vedoucím na Horní hrad (to je ta pravá zřícenina). Vede odsud červená značka do Štípy a Zlína, opačným směrem pak přes Držkovou na Tesák. Současně tudy vede zeleně značená Naučná stezka Lukov po předhůří Hostýnských vrchů.

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 15

Průvodce "Průvodce Česká republika" Autor článku: Ondřej Dedek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hrad-lukov-rozcesti

Vizovická náměstí Náměstí

GPS poloha: 49°13'17.40"N 17°51'11.30"E

Kdo zná tvorbu známé folkrockové skupiny Fleret, jistě si všiml, že se v jejich textech objevují "chvalozpěvy" nejen na půvabné městečko Vizovice, ale také na jejich náměstí. Flereti už bohužel v pěsničce nerozvádějí, který že to rynk měli na mysli... a Vizovice mají náměstí dvě! Obě mají tvar trojúhelníku, nacházejí se poblíž sebe a jsou součástí městské památkové zóny, která byla vyhlášena r. 1995. To horní - Palackého náměstí, vlastně ani tím pravým náměstím není. Po jeho obvodu sice můžeme spatřit většinu hlavních historických památek města, kterými jsou kostel sv. Vavřince, budova barokní nemocnice a ve stejném slohu vystavěné objekty Vizovického zámku, tvořících jeho podzámčí. Na tyto pozoruhodnosti se ale nemůžeme v klidu pokochat pohledem z libovolného místa, neboť kromě malého ostrůvku zeleně v jeho středu je Palackého náměstí v podstatě rušnou křižovatkou! Nedaleko od něj se za říčkou Lutoninkou nachází dolní rynek, nesoucí název Masarykovo náměstí. Kromě obchůdků, restaurací, hospůdek, pizzerie a cukrárny se tu naše oči mohou potěšit pohledem na krásně opravený Lidový dům, který je v současnosti využíván jako radnice. Za zmínku stojí také budova staré školy, ale daleko hezčí je sousední dům U bílé růže. Také tímto náměstím bohužel prochází hlavní silniční tah a tak je pohyb po náměstí omezen procházkou po jeho obvodu. Maličkou oázu klidu před projíždějícími auty nalezneme jen v jeho trujúhelníkovém středu, kde se vedle busového nádražíčka nachází "relax koutek" s moderní fontánkou. Vedle ní stojí krásný Mariánský sloup z roku 1690, z něhož na ten okolní ruch a shon udiveně zhlížejí sochy sv. Florána, sv. Prokopa, sv. Jana Nepomuckého a "vévody" České země - svatého Václava... Autor článku: František Lysáček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vizovicka-namesti

Fryšták - náměstí Míru Náměstí

GPS poloha: 49°17'5.86"N 17°41'2.80"E

Město Fryšták bývalo v minulosti součastí lukovského panství a to částí tak významnou, že tu už roku 1558 byla poddaným pány z Landeka zrušena robota. Stalo se tak kvůli vzrůstajícímu významu městečka. Fryšták se totiž brzy stal centrem obchodníků a velmi dobře se tu dařilo také všelijakým řemeslům - z čehož pochopitelně plynul do kapes vrchnosti daleko větší zisk, než když se poddaný vrtal na poli... Místní obyvatelé, zbaveni nepříjemností lopoty na panském, se tak mohli v klidu věnovat svobodnému podnikání a tomu, kdo co uměl. Netrvalo to ani tak dlouho a fryštácký rynek byl obestavěn honosnějšími domy původních zbohatlíků z tehdy ještě z tradičního staviva - ze dřeva. Plameny ničivého požáru si v roce 1841 bohužel právě na tomto materiálu "pochutnaly" tak, že vyhořela většina městských domů a tak bylo centrum městečka v následujících letech zcela přestavěno. Jako materiálu bylo použito přece už jenom trvanlivějšího kamene. Ještě v době vrcholného socialismu se fryštácké náměstí mohlo cizímu návštěvníkovi pochlubit akorát tak nevzhlednými šedivými a žlutými budovami s oprýskanými fasádami a nebylo zde nic, co by obzvlášť zaujalo oko turisty. Naštěstí se od "sametové" revoluce všechno změnilo. Domy okolo náměstí dostaly nové fasády, některé prošly rekonstrukcí a plocha náměstí? Ta přede spokojeností nad novou dlažbou jako kočka domácí... Náměstí Míru má rozlohu asi 80 x 80 m, jeho plocha je ale rozčleněna na několik částí, takže se zdá návštěvníkovi menší. Tak jak bývá v našich městech bohužel stále ještě zvykem, tak i tady prochází centrem po spodním okraji náměstí hlavní silniční tah. Téměř polovinu náměstí pak zabírá busové nádraží a parkoviště pro auta - (fotit přes ně historické památky je úkolem nadlidským a někdy to ani nejde) - zbylou část zdobí menší parčík. Z doby baroka se nám na náměstí zachovala socha svatého Jana z Nepomuku. Nejstarším zachovalým domem na rynku je Hrubá hospoda, která i v dnešní době dělá čest svému jménu a dá se zde i dobře najíst. Tento původně měšťanský dům pochází ze 17. století. Nejhezčími domy na náměstí jsou: secesní dům vedle Hrubé hospody, jehož fasádu zdobí reliéf T.G. Masaryka, vzorně opravená budova radnice z r.1900 na západní straně náměstí a v severním cípu náměstí stojící budova školy z r. 1890, vystavěná v historizujícím slohu. Ostatní budovy jsou mladšího data a také různé architektonické úrovně - vedle moderního Penzionu pro mobilní seniory - (určen nejspíš jen pro důchodce s vlastním mobilním telefonem), tu stojí moc krásný paskvil obchodního domu Jednota. Ten byl "moderní" pouze v době, kdy náš prezident Husák při častých bratrských návštěvách radostně skákal do náruče a pln lásky objímal svůj sovětský protějšek - Brežněva - a tuto jejich "opičí lásku" nám neustále předhazoval na odiv jeden ze dvou programů československé TV... Nejvyšší dominantou fryštáckého centra je věž kostela sv.Mikuláše, ale ten již leží mimo plochu náměstí. (Na vlastním náměstí a v jeho bezprostředním okolí se samozřejmě setkáme s dalšími zajímavými stavbami, já se omlouvám za velmi "skromnou" Fotopřílohu, neboť jsem se ve Fryštáku na náměstí ocitl pozdě odpoledne a kvůli Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 16

Průvodce "Průvodce Česká republika" přímému protisvětle se další snímky nedaly pořídit...) Autor článku: František Lysáček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/frystak-namesti-miru

Lukov - rozcestí v obci u domova důchodců Rozcestí

GPS poloha: 49°17'24.29"N 17°43'46.85"E

Rozcestník v obci Lukov u zastávky Lukov, domov důchodců (je to první autobusová zastávka za ZOO Lešná) Vede odtud ČTZ přes Štípu do Zlína, opačným směrem pak k hradu Lukov (necelé 2 km přímo do kopce, převýšení 190 m) a dále do Držkové a na Tesák. Začíná zde také ŽTZ vedoucí k Naučné stezce Lukov a pokračuje na horní konec Rusavy (Ráztoka-most) a na hřeben Hostýnských vrchů k vyhlídce Pardus, kde končí. Z vyhlídky pardus pak můžeme po ČTZ pokračovat k hradu Obřany a přes Chvalčov až na Hostýn (od Obřan jdeme po trase NS Hostýnské vrchy) Autor článku: Ondřej Dedek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lukov-rozcesti-v-obci-u-domova-duchodcu

závod Rudolf Jelínek a.s. Vizovice Ostatní

GPS poloha: 49°13'22.30"N 17°51'16.31"E

Při návštěvě Vizovic doporučuji mimo zámku navštívit v rámci exkurze závod Rudolf Jelínek a. s.. V rámci exkurze uvidíte muzeum palírenství- obří kádě- prostory zrání whisky- stáčírnu a na závěr ochutnávka tří druhů alkohol. nápojů. Cena je přijatelná 100 kč včetně ochutnávky a navíc si v podnikové prodejně můžete výhodně koupit lahvinku něčeho dobrého domů. Autor článku: slávek B. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zavod-rudolf-jelinek-a-s-vizovice

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 17