Průvodce "Průvodce Česká republika"

Průvodce "Průvodce Česká republika"

Žleby Zámek

GPS poloha: 49°53'25.95"N 15°29'7.89"E

Zámek Žleby tvoří dominantu městečka Žleby, které se nachází na rozhraní Středočeského a Pardubického kraje, 25 kilometrů od Kutné Hory. Zámek je možné navštívit v dubnu a říjnu pouze o víkendech a od května do září každý den kromě pondělí. Romantický, téměř pohádkový vzhled zámku podtrhují 3 vstupní brány, vysoká válcová věž a napodobenina středověkého opevnění. Kolem zámku je anglický park. K nejatraktivnějším exponátům a zvláštnostem, které si turisté mohou na zámku prohlédnout, patří parohy prehistorického losa, množství pušek a kuší, jezdec v plné zbroji, místnosti vykládané koženými tapetami či dřevem nebo nábytek vykládaný slonovinou. Historie Jindřich z Lichtenburku nechal strážní věž přebudovat na středověký hrad, o kterém jsou první písemné zmínky z roku 1289. V roce 1353 se stal královským majetkem. Anežka ze Žleb hrad prodala v roce 1356 císaři Karlu IV. Mezi panovníky a šlechtou dlouho probíhaly spory o vlastnictví hradu. Během husitských válek byl hrad v roce 1421 zbořen. Páni z Janovic nechali v 15. století na starých základech vybudovat nový hrad. V 16. století byl hrad přestavěn na renesanční zámek s arkádovým nádvořím. Zámek později také prošel barokní i rokokovou přestavbou. V roce 1746 zámek získali Auerspergové, kteří ho vlastnili téměř dvě století a kteří zámku vtiskli dnešní romantickou podobu. V roce 1945 byl zámek zestátněn. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zleby

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Průvodce Česká republika" Lichnice Zřícenina

GPS poloha: 49°52'45.59"N 15°35'18.89"E

Malebná a z daleka viditelná zřícenina gotického hradu Lichnice stojí v západní části táhlého hřbetu nad vsí Podhradí na Chrudimsku v Pardubickém kraji. Pověstmi opředená zřícenina hradu Lichnice, která je veřejnosti přístupná, je typickou dominantou Železných hor. Zachoval se zbytek válcové věže, části zdí, sklepy, příkop a val, patrné jsou i zbytky husitského opevnění. V malém hradním muzeu je výstavka o historii objektu. Historie Původně zde již ve 12. století stálo hradiště Světlík, které bylo sídlem Ronoviců. Smil z Lichtemburka postavil na tomto místě ve 2. polovině 13. století kamenný hrad. Ve 14. století byl objekt přestavěn a v roce 1410 se stal královským hradem. Později se majitelé často střídali. V roce 1469 hrad marně obléhalo vojsko uherského krále Matyáše. Na konci 15. století byl hrad za Trčků z Lípy značně rozšířen, další přestavby následovaly v 16. století. V roce 1610 Lichnice vyhořela, v roce 1646 byla dobyta Švédy. Po skončení třicetileté války byl hrad na rozkaz Ferdinanda III. pobořen. Na počátku minulého století se podnikaly kroky k záchraně hradu, od roku 1933 se o opravy staral nový majitel ? Klub českých turistů. V současné době Lichnici spravuje město Třemošnice. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lichnice

Zámek Žleby. Zámek

GPS poloha: 49°53'22.67"N 15°29'18.78"E

Již v roce 1052 zde stávala strážní věž, kterou změnil Jindřich z Lichtenburku na gotický hrad, dnes neznámé podoby, zmiňovaný roku 1289. Zámek byl tedy původně gotický hrad pánů z Lichtenburku. V roce 1353 se staly Žleby královským majetkem. Za husitských válek byl rozbořen, a na starých základech vznikl v 15. stol. nový hrad. Královský majetek pak přešel do vlastnictví rodu Černínů, později Trčků z Lípy. V polovině 18. stol. získali žlebské panství Auerspergové, kterým patřilo téměř dvě století. Po barokní vnější a vnitřní úpravě doznaly Žleby největší změnu za romantické přestavby v letech 1849 - 1868, provedené arch. Fr. Schmoranzem a B. Škvorem podle anglických předloh. Dnes je Zámek Žleby státním majetkem. Autor článku: Zdenek7 Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zamek-zleby--1

vodní nádrž Seč Vodní nádrž

GPS poloha: 49°50'18.71"N 15°38'55.86"E

Vodní nádrž Seč je perfektní místo pro relaxaci s mnoho zajímavými turistickými cíly, jako např. hrad Oheb, tyčící se Nad přehradou. Je zde mnoho možností k vyžití- úžasným zážitkem je, když si půjčíte loďku a zajedete si na zdejší ostrůvek. Další možné aktivity jsou třeba houbaření, turistika, cyklistika, rybaření... Výhodou je blízkost historických měst Chrudim a Pardubice, proslaveného výrobou perníků. Ve zdejším hotelu a přilehlých srubech lze najít levné ubytování a blízký přístup k vodě. Restaurace na náměstí vaří výborná a levná jídla české kuchyně. Sečská přehrada je vhodným místem ke strávení rodinné dovolené. Autor článku: Michal Procházka Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vodni-nadrz-sec

Oheb Zřícenina

GPS poloha: 49°50'3.92"N 15°39'13.36"E

Romantická zřícenina gotického hradu Oheb stojí na vysokém skalnatém ostrohu nad Sečskou přehradou. Hradní zřícenina Oheb se nachází na Chrudimsku v Pardubickém kraji. Dochovalo se mohutné torzo věžovité brány, zřícenina věže na jižním výběžku ostrohu a zbytky dělových bašt. Zříceniny hradu Oheb jsou volně přístupné. Nepravidelný půdorys hradu, o němž je zmínka již roku 1405, byl dán nerovnostmi terénu. Ve směru snadného přístupu, tj. z východu, odděloval hrad od okolí široký příkop a val. Dosud se nad ním zachovala část věže s valeně sklenutou bránou, která byla vstupem do hradu. Uvnitř hradeb, jejichž vedení je už těžko rozpoznatelné, byla pravděpodobně jediná, snad věžovitá, obytná budova. Nejvíce úprav se na Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "Průvodce Česká republika" hradě událo v době, kdy byl majetkem Trčků. Jeho pevnostní charakter byl posílen výstavbou druhého hradebního okruhu, nově zřízené bašty zesílily ochranu brány i hradeb. Postavily se budovy pro hospodářské příslušenství hradu. Jejich nepatrné zbytky však nedovolují přesnější rekonstrukci. Opevňovací práce byly zastaveny poté, kdy v roce 1478 uzavřel český král Vladislav II. mír s uherským panovníkem Matyášem. A v roce 1490 už byl hrad opuštěn. Po roce 1628 o něm mizí veškeré zmínky. V třicátých a čtyřicátých letech 19. století se Vincenc Karel Auerspek snažil dobovými úpravami objekt zpřístupnit. Okolí hradu, zarůstající dnes lesem, změnila až výstavba Sečské přehrady ve třicátých letech 20. století. Historie Hrad založil kolem roku 1400 Ješík z Popovce, který odtud podnikal loupeživé výpady do okolí. Po roce 1421 hrad držel vůdce orebského bratrstva Hynek Krušina z Lichtemburku. Potom se zde vystřídalo několik majitelů. Ještě po roce 1469 byl vybudován pás opevnění, ale již po roce 1499 byl hrad opuštěn a zpustl. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/oheb

Obora bílých jelenů Žleby Přírodní park

GPS poloha: 49°53'26.70"N 15°29'11.15"E

V zámeckém parku Žleby se nachází Obora bílých jelenů. Ve 12. 00 hodin a v 15. 30 hodin je můžete vidět v těsné blízkosti ohrady, kdy dochází k jejich přikrmování. V turistické sezóně je zde každý den, kromě pondělí, předváděn výcvik dravců. Super podívaná nejen pro děti. Děti si mohou zaskotačit na dětském hřišti. Příjemné odreagování. Vstupné Kč 40,-- a 30,-Autor článku: Pavla Cupalová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/obora-bilych-jelenu-zleby

Stvořidla Rezervace

GPS poloha: 49°40'9.58"N 15°24'15.43"E

Název Stvořidla byl dán oblasti, která začínala být ohrožena. Vznikla tak tedy přírodní rezervace, rozprostírající se asi 6 km od Světlé nad Sázavou, která už měla jakási svá pravidla a ohrožení bylo zažehnáno. V dnešní době je rezervace rájem vodáků a turistů, kteří samozřejmě její pravidla musí respektovat. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/stvoridla

Seč – zřícenina hradu Oheb nad Sečskou přehradou Zřícenina

GPS poloha: 49°49'55.81"N 15°39'23.26"E

Seč je malé Městečko v Pardubickém kraji. Leží v okrese Chrudim a žije zde asi 1. 700 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1318. Městečko je známé zejména díky stejnojmenné přehradě na řece Chrudimka, ale může se pochlubit i několika pozoruhodnými pamětihodnostmi, z nichž nejzajímavější je zřejmě romantická zřícenina hradu Oheb. Ta se nachází na vysokém skalním ostrohu, který na severní, jižní a západní straně téměř kolmo spadá k sečskému Přehradnímu jezeru. Hrad byl postaven ve II. polovině 14.století, ale první písemná zmínka o něm pochází až z roku 1405. Hlavním úkolem hradu byla v té době zřejmě ochrana majetku vilémovského kláštera. V roce 1408 se hrad na chvíli stává majetkem krále Václava IV., a poté se zde velmi rychle střídá množství dalších majitelů. V průběhu 15. století jich bylo asi deset. Nejvýznamnějšími z nich byli asi Trčkové z Lípy, kterým Oheb patřil ve II. polovině 15. století. Za jejich vlády byl hrad Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 3

Průvodce "Průvodce Česká republika" nejprve poškozen v letech 1468-1469 při vpádu Uhrů, a proto musel být následně na přelomu 60. a 70. let 15. století opraven a současně i rozšířen. V této době vznikl i dvojitý okruh hradeb. Práce byly ukončeny okolo roku 1478 a po roce 1490 (nejpozději do roku 1499) jeho význam upadá, protože hrad opouští Mikuláš Trčka. Hrad tedy nebyl zřejmě nikdy zcela dokončen, a to pravděpodobně z důvodu uzavření míru mezi českým králem Vladislavem II. a uherským králem Matyášem roku 1478 v Olomouci. Uherský vpád už nehrozil a pro hrad nastalo období, které major Terezky trefně označil slovy „Keď terezky máme, bohužial, hen ten mier …“. V roce 1533 už je uváděn jako pustý a poslední písemná zmínka o něm pochází z roku 1628. A na konci 17. století najednou nebylo ani známo, kde vlastně hrad Oheb stával. Hrad byl opětovně objeven v roce 1789 a ve 30.- 40. letech 19. století zde byly provedeny různé udržovací práce za účelem jeho zpřístupnění, včetně postavení můstku k věži. Další úpravy proběhly ve 30. letech minulého století v rámci budování vodní nádrže Seč. Nejstarší část hradu se nachází na západní straně areálu. Stavba nepravidelného půdorysu, kopírujícího tvar ostrohu, byla přístupná jen z východní strany, a to – částečně dochovanou - věžní bránou. Jedinou stavbou uvnitř prvního hradního areálu byla zřejmě obdélníková věžovitá obytná budova při východní hradbě. Dochovaly se také fragmenty původního hradebního opevnění. V době, kdy hrad vlastnili Trčkové, došlo k rozšíření hradního areálu a vybudování nových hradeb s bránou a dělovými baštami. Na místě části nejstaršího opevnění původního hradu byly postaveny hospodářské budovy, z nichž se zachovalo částečně sklepení a základové zdi. Zachován zůstal i – částečně zasypaný – hradní příkop a obě dělové bašty. Na jižním výběžku ostrohu se nachází zřícenina věže a sklepy obytných i hospodářských budov. Celý areál je už v současné době zarostlý stromy. Hrad musel působit velmi romanticky již v době, kdy pod ním točila své meandry řeka Chrudimka. Věž nad „přiblíženou“ vodní hladinou Sečské nádrže však působí snad ještě romantičtěji. Při pohledu na přehradu z hradu naopak získáte pocit, že jste se najednou ocitli například v Chorvatsku. Při budování nádrže vznikly i nové přístupové cesty ke zřícenině. Ta je asi nejlépe přístupná od přehradní hráze po zelené turistické značce. Z parkoviště za tunelem je to přibližně dva kilometry. Okolní lesy byly vyhlášeny přírodní rezervací. Autor článku: Marek Cabák Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sec-zricenina-hradu-oheb-nad-secskou-prehradou

Seč – zřícenina hradu Vildštejn nad Sečskou přehradou Zřícenina

GPS poloha: 49°50'12.84"N 15°39'12.96"E

Dříve údajně téměř pohádkový hrad nad řekou Chrudimkou, dnes téměř zaniklá zřícenina nad silničním tunelem, ústícím na přehradní hrázi Sečské vodní nádrže. Navíc zřícenina velmi těžce přístupná (raději jsem proto uvedl v dostupnosti to nezpřístupněno i když při troše snahy a vynaložení jistého usílí se tam, samozřejmě, vyškrábat dá), protože jediná přijatelná přístupová cesta vede přes oplocený soukromý pozemek. Hrad Vildštejn byl založen snad ve II. polovině nebo koncem 13. století, snad – protože některé prameny uvádí přesnější, ale pozdější, údaj – v roce 1315. Druhý údaj bude asi správnější, protože první listina, která by mohla být považována za písemnou zprávu o hradu, pochází z roku 1348. Od roku 1499 je Vildštejn – stejně jako nedaleký Oheb – uváděn jako pustý. Na jeho současném stavu se také výrazně „podepsala“ stavba zdejší přehrady v letech 1925-1934. Zakladatelem a prvním majitelem hradu byl Hrabiše z Paběnic. Ten měl pronajatý i skalní ostroh Oheb, na kterém byl později vilémovským klášterem vybudován stejnojmenný hrad. Hrad původně používal německý název (Wildenstein), který zřejmě poukazuje na jeho polohu v divoké, řídce osídlené, krajině. Hrad byl postaven na skalnatém, těžce přístupném, ostrohu nad levým břehem řeky Chrudimky. Ostroh spadal na třech stranách téměř kolmo do údolí řeky a byl přístupný jen po dřevěných schodech ze severní strany. V této souvislosti je třeba si uvědomit, že nad vodní hladinu dnes vystupuje jen asi třetina hradní skály. Jádrem hradu byl věžovitý palác nepravidelného půdorysu, zakončený dřevěným obranným ochozem a stojící na vrcholu skaliska. Jižně od paláce stála další nevelká budova a celý hradní areál obklopovala hradba na okraji svahů. V roce 1410 hrad získal - úmrtně - král Václav IV., v roce 1421 – velmi živě - husité. V roce 1436 ho král Zikmund přepouští Jiřímu z Dubé a Vízmburka, který ho následně připojil ke žlebskému panství. Jako pustý se uvádí v roce 1499, kdy jej král Vladislav II. postoupil Mikuláši Trčkovi z Lípy. Pak již nikdy nebyl opravován. Dnes můžeme z hradu, který se v současnosti nachází v okrese Chrudim (Pardubický kraj), vidět již jen část obvodového zdiva věžovitého paláce s gotickým okénkem, zbytky hradeb a základové zdi druhé budovy. Přesto byl Vildštejn zařazen mezi kulturní památky ČR. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 4

Průvodce "Průvodce Česká republika" Autor článku: Marek Cabák Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sec-zricenina-hradu-vildstejn-nad-secskou-prehradou

Na Pilce Výletní místo

GPS poloha: 49°48'31.07"N 15°41'15.43"E

Lokalitu Na Pilce najdeme v krásném údolí, na řece Chrudimce uprostřed lesů, v blízkosti přehrady Seč. Pohodovou atmosféru místa dotváří šum řeky a cvakot mlýnského kola. Je zde možnost ubytování v chatkách. V místě je začátek (konec) žluté turistické značka ve směru Na Pilce - Chotěboř. (Místo se sice nachází na nejsevernějším okraji bývalého okr. Havlíčkův Brod, ale z důvodu turistické spádovosti, přehrady Seč, jsem ho přiřadil k Chrudimsku) Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/na-pilce

Dívčí kámen u Lichnice Vyhlídka

GPS poloha: 49°52'54.08"N 15°35'13.92"E

Pokud vás nohy nebo kola auta zavedou ke hradu Lichnice ( http:// www. turistika. cz/turisticke- cile/ detail/ lichnice ), vyplatí se zajít ještě cca 200 m po silnici k autobusové zastávce a za ní je ukrytá vyhlídková skála Dívčí skok. Je odtud vidět Třemošnice a kraj kolem Čáslavi (pravda, od hradu je sem rozhled také a možná lepší... ), Lovětínská rokle a částečně přes stromy i hrad Lichnice. Více se dočtete na přiložené fotografii informační tabule. Tento turistický cíl je součástí např. trasy http://www. turistika.cz/ turisticke- trasy/detail/okoli- hradu-lichnice , dále http:// www.turistika.cz/ turisticke-trasy/detail/na- lichnici-z-tremosnice- a- lovetinskou-rokli-zpet nebo typu na výlet http:// www. turistika.cz/tipy-na-vylet/show/lovetinska-rokle.html Autor článku: Jan Čáp Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/divci-kamen-u-lichnice

Chittusiho údolí Údolí

GPS poloha: 49°52'15.85"N 15°32'12.23"E

Leží na řece Doubravě mezi Mladoticemi a Ronovem nad Doubravou. Toto malebné údolí kamenité řeky je pojmenováno po malíři Antonínu Chittusim, který zde hledal často inspiraci pro svá díla. Jeden z jeho obrazů s názvem Údolí Doubravy z roku 1884 je umístěn v Národní galerii. Čistá voda řeky je domovem mnoha ryb, např. parmy, úhoře a lipana. Potkat zde můžete i ledňáčka říčního a skorce vodního. Dravá řeka je vyhledávaným cílem vodáků. Údolím prochází trasa popsaná na http://www.turistika.cz/trasy/udolim-doubravy-z-tremosnice-do-zlebu Autor článku: Jan Čáp Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chittusiho-udoli

Pekelské a Hedvičino údolí u Třemošnice Rokle

GPS poloha: 49°52'16.46"N 15°35'48.19"E

Hluboká rokle zaříznutá do Kaňkových hor Zlatým potokem. Ten je zejména v jarním období spíše divokou řekou, zpomalovanou několika jezy. Obě údolí jsou vzájemně spojena. Hedvičino údolí začíná na okraji Třemošnice v Hedvíkově. Od roku 1815 tu stávala huť, po 2. světové válce přebudovaná na strojírenský závod. Pekelské údolí začíná pod rybníkem Dolní Peklo u Kraskova. Délka celé rokle je cca 1, 5 km, jejím dnem vedou červená a zelená turistická značka z Třemošnice do Vápenného Podolu a červená značka od Lichnice přes Kaňkovy hory do Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 5

Průvodce "Průvodce Česká republika" Klokočova a Horního Bradla. Autor článku: Jan Čáp Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pekelske-a-hedvicino-udoli-u-tremosnice

Huť Jakub Tasice Technická památka

GPS poloha: 49°45'34.31"N 15°15'9.43"E

Jedná se o nádherný sklářský skanzen, ve kterém byl natáčen seriál Synové a dcery Jakuba skláře.

pozn.redakce: informace o prodeji sklárny je již neaktuální. Jedná se o nádherný sklářský skanzen, ve kterém byl natáčen seriál Synové a dcery Jakuba skláře. Sklárna je cennou kulturní památkou, byla založena v roce 1796 a je jednou z nejstarších dochovaných v Evropě. Areál sklárny se nachází přibližně 10 km od Ledče nad Sázavou a 20 km od Kutné Hory. Skanzen je přístupný celoročně, otevřeno je každý den. Návštěvníky čeká prohlídka sklárny se zkušeným průvodcem. Ve sklárně je možné zakoupit sklo od různých špičkových českých sklářů a sklářských výtvarníků. Více info najdete na: www.tasice.cz Autor článku: Tomáš Zeman Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hut-jakub-tasice

Lávka přes Chrudimku Most

GPS poloha: 49°48'29.95"N 15°41'20.76"E

Lávka přes Chrudimku samozřejmě není turistický cíl, ale zajímavost. Najdeme nedaleko lokality Na Pilce. Lávka je spojnicí mezi Klokočovem a chatou Na Pilce s pravým břehem Chrudimky, tj. Oblastí klidu Přemilov, Horním Bradlem, připadně po proudu řeky přehrada Seč. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lavka-pres-chrudimku

Geografický střed České republiky Zajímavost

GPS poloha: 49°44'37.50"N 15°20'19.07"E

Na louce v katastru obce Číhošť je umístěn kamenný Památník s deskou v geografickém středu České republiky. Geografický střed České republiky byl stanoven jako těžiště plochy republiky. Autor článku: Josef Kreuz Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/geograficky-stred-ceske-republiky

Berlova Vápenka Muzeum

GPS poloha: 49°52'34.86"N 15°34'15.85"E

Při příjezdu do Třemošnice ve směru od Čáslavi stával smutně pozůstatek vápenky. V roce 2003 vznikl projekt na záchranu tohoto jedinečného technického unikátu ve střední Evropě, pocházejícího z druhé poloviny 19. století. Po několika pokusech se v roce 2008 podařilo získat dotaci z Regionálního operačního programu, a tak mohla být obnova tzv. malé vápenky zahájena. Předpokládaná cena díla je téměř 24 mil. Kč. Příspěvek z evropských fondů činí cca 19 mil. Kč, 1 mil. Kč přispěl Holcim, a.s. Prachovice a zbytek hradí město Třemošnice. Jako návštěvník jsem se podíval přímo do srdce komína. Ve vitrínách jsou například kameny, modely aut dopravující suroviny, dále různé náčiní, třeba na prošťuchování vápence zaseknutého v komíně, nebo hrabla na vyškrabávání vápna Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 6

Průvodce "Průvodce Česká republika" a popela. V prvním patře je vstup přímo do komína. Je vidět, kde se topilo a průduchy, kterými šel dovnitř žár tavící vápenec. Pálené vápno padalo přímo dolů. Tavící pece a expozice, která zavede návštěvníky do minulosti, kdy se vápenec těžil v nedalekých Prachovicích a dopravoval do vápenky téměř desetikilometrovou lanovkou, jsou určitě zajímavým dokladem toho, jak v této části kraje lidé žili a pracovali. Autor článku: Filip Novotný Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/berlova-vapenka--1

Kostel sv. Vavřince v Seči Kostel

GPS poloha: 49°50'50.03"N 15°39'21.74"E

Farní kostel sv. Vavřince v Seči byl stavěn na začátku 17. století nákladem Karla Záruby z Hustířan. Stavba v renesančním slohu byla dokončena v roce 1620. Kostel se skládá z dlouhého presbyteria a osmihranné lodi s kopulí, před níž stojí věž. Délka kostela je 38 metrů. Do kostela se vchází postranním okrouhle sklenutým vchodem, po stranách ozdobeným znakem Zárubů a Valdštejnů ( Karla Záruby a jeho manželky Anny, rozené z Valdštejna). Uvnitř kostela je portálový hlavní oltář z roku 1682, na protilehlých stranách jsou oltáře sv. Antonína a Panny Marie s ploše řezanými barokními rámy. Rokoková kazatelna pochází z konce 17. století. Věž kostela je zakončena kopulí, její celková výška je asi 35 m. Ve věži jsou tři zvony pocházející z počátku 19. století. Největší zvon má průměr 1 m a výšku 75 cm. Na věž byl umístěn roku 1828. Zdobí ho reliéfy Sv. Jana Nepomuckého a Sv. Floriána. Autor článku: Jan Čáp Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kostel-sv-vavrince-v-seci

Markovice (u Žleb) – kostel sv. Marka Kostel

GPS poloha: 49°53'45.24"N 15°27'28.73"E

Malá vesnička Markovice leží v okrese Kutná Hora a dnes již je částí obce Žleby. Přesto, že v Markovicích nežije trvale ani padesát obyvatel, nalezneme i zde zajímavou historickou památku. Jedná se o gotický kostel, u nás relativně vzácně, zasvěcený sv. Markovi, patronovi – mimo jiné – dobrého počasí a všech stavitelů. Dnešní kostel je pouhým fragmentem původní stavby. Jedná se vlastně jen o kněžiště původního gotického kostela z konce 13. nebo počátku 14. století, jehož zchátralá loď byla stržena v roce 1819 (podle jiných pramenů až o deset let později, přičemž kostelní věž by měla stát ještě o rok déle). Roku 1860 bylo gotické kněžiště kostela opraveno a dostavěno do dnešní podoby. V interiéru se nachází cenné gotické nástěnné malby, které však byly, bohužel, poškozeny při opravách v roce 1933. Vidět zde můžeme také renesanční figurální náhrobky z poloviny 16. století. Kostel – do roku 1540 farní - byl upraven roku 1531. Po přesídlení farnosti do Žleb začíná chátrat a musí být již v polovině 17. století opravován. V roce 1986 sem byly z rodové hrobky v kostele sv. Anny (vadil rozšiřujícímu se kamenolomu) přeneseny ostatky Auerspergů, někdejších majitelů žlebského panství. Hřbitovní kostel na mírném návrší byl původně zasvěcen sv. Jiří. Kdy došlo ke změně zasvěcení sv. Markovi není známo. Ke kostelu vede úzká cesta, odbočující z hlavní cesty u velkého rekonstruovaného Barokního statku z poloviny 18. století. Je téměř trvale nepřístupný, do interiéru však lze nahlédnout okénkem ve dveřích, bohužel silně znečištěným činností v nedalekém kamenolomu. Nedaleko odsud se nachází hojně navštěvovaný neogotický Zámek Žleby, přehrada Seč nebo hezké historické město Čáslav Autor článku: Marek Cabák Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/markovice-u-zleb-kostel-sv-marka

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 7

Průvodce "Průvodce Česká republika" Golčův Jeníkov – Památky 2 (sakrální stavby) Kostel

GPS poloha: 49°49'7.46"N 15°28'34.90"E

Městečko Golčův Jeníkov nabízí – vzhledem ke své velikosti – vysoce nadstandartní množství relativně významných památek. Prim v tomto ohledu hrají stavby sakrální (tedy církevní) a za nejvýznamnější z nich mnozí považují oba kostely. Nejsem si tím až tak jistý, ale budiž, nechám to odborníkům a tvůrcům informačních letáků. Vždyť například hřbitovní Kostel Sv. Markéty je všeobecně udáván jako nejstarší dochovaná stavební památka ve městě a přitom to je vlastně novostavba. Začněme tedy právě sv. Markétou, sakrální stavbou, která je nejvíce vzdálena od centra města. Přesné datum jejího založení je utajeno (nejčastěji se uvádí konec 13. století), ale kostel svému účelu určitě sloužil již ve 14. století. Někdejší farní kostel (od roku 1650) doplácí na přesun náboženského dění do centra obce a stává se - koncem 18. století – opuštěným. V roce 1800 je již uváděn jako zpustlý, roku 1821 je stržen a následně znovu vystavěn. V roce 1905 je znovu rekonstruován a k dalším opravám dochází ještě ve II. polovině 20. století (1965- 1966 a 1995- 1996). Z původního chrámu se do dnešních dnů dochoval jen gotický portál na severní zdi kostela. V interiéru nejvíce zaujmou renesanční náhrobní kameny. Nejstarší z nich pocházejí ze 16. století a jedná se převážně o náhrobky příslušníků rodů, které Golčův Jeníkov vlastnili v průběhu 16. a 17. století. Stavebně se jedná o jednoduchou Kamennou budovu se čtvercovým presbytářem a obdélnou lodí. Čtverhraná věž na východní straně kostela je zakončena jehlancovitou střechou. Dnes je jeníkovský Kostel Sv. Markéty využíván jako smuteční obřadní síň. Další zdejší církevní památkou je děkanský kostel sv. Františka Serafínského. Najdete ho za severním koncem náměstí a je jednou z dominant Golčova Jeníkova. Přestože pochází až z 19. století, první zmínky o zdejším kostele se datují již do roku 1359. Stával prý uprostřed města, byl zasvěcen sv. Kříži a - podle zpráv o aktivitách olomouckého biskupa Zdíka – stál zde zřejmě již v polovině 12. století. Kostel byl vypálen po bitvě na Moravském poli vojsky Rudolfa Habsburského poté ještě dvakrát v období třicetileté války – a obnovil ho – coby chrám Panny Marie - v roce 1640 Martin Maxmilián Goltz. Kostel sv. Františka Serafínského nechal zbudovat - v těsné blízkosti loretánské kaple a v empírovém slohu - v letech 1827-1829 hrabě Otto z Herbersteinu. Pozoruhodné je zde zejména empírové kování na dveřích, barokní Kazatelna z II. poloviny 18. století a kamenná křtitelnice s dřevěným víkem, na kterém vidíme krásnou – a tradiční - rokokovou řezbu Křest Krista v Jordánu. Zdejší oltářní obraz sv. Františka Serafínského namaloval v roce 1888 V. Vysekal z Kutné Hory. Cennější je ovšem obraz Nanebevzetí Panny Marie, který pravděpodobně pochází z dílny známého jezuitského malíře Ignáce Raaba. Tento obraz tvoří součást bočního oltáře naproti vchodu do lorety.a je pojat zcela netradičně. Do nebe je totiž boží silou vyzvedáno mrtvé tělo Panny Marie, zatímco její zářící duše, doprovázená Mariiným monogram, míří vzhůru samostatně. U hlavního vchodu do kostela jsou pod kůrem zavěšeny kosterní pozůstatky velryby grónské, kterou si generál Goltz přivezl jako válečnou kořist z – později východoněmeckého - přístavu Stralsund. Jedná se o pravou spodní čelist, lopatku a krční žebro asi padesátitunové samice, nejstarší to dochované pozůstatky velkého kytovce na našem území. Varhany pocházejí z roku 1899 a postavil je místní rodák a kutnohorský varhanář Jan Tuček. Zvony se – z důvodu válek – několikrát vyměnily. Při stavbě kostela sv. Františka Serafínského musel být zrušen ambit okolo poutní loretánské kaple, z kterého se do současnosti dochovala jen velmi malá část. Kostel je jednoduchou jednolodní empírovou stavbou, zakončenou půlkruhovým presbytářem. Průčelí kostela je trojosé, rozčleněné dvěmi dvojicemi pilastrů a zakončené trojúhelníkovým štítem. V postraních polích průčelí jsou v nikách umístěny sochy sv. Františka a sv. Jana Nepomuckého. Nedílnou součástí děkanského chrámu je – jak již bylo naznačeno - Loreta neboli Santa Casa (Svatá chýše). Loreta běžně bývá zdobená hranolová stavba se dvěma protilehlými vstupy a – uvnitř, za mříží s rosetami ukrytou - sochou Panny Marie. Jeníkovská loreta, štědře obdarovaná hraběcím rodem Millesimo (nález ztraceného dítěte), byla vybudována generál Goltzem v letech 1650- 1653. Za použití zdiva kostela sv. Kříže tak vzniká za městem omítnutá stavba s iluzivní cihlovou malbou, obklopená zastřešenými ambity. Vzhled jednoduché kaple změnila až výstavba kostela sv. Františka Serafínského, navrženého tak, aby k němu loreta přiléhala. Byly strženy její ambity a ponechána jen západní a severní obvodová zeď. Kapli pak s kostelem spojil průlom v jižní zdi a současně bylo vybudováno patro s panskou oratoří. Z původního vnitřního vybavení kaple se dochovala zakládací deska, zazděná v severní zdi poblíž oltáře, zelená dřevěná deska s černě provedeným výjevem Zvěstování a dvě tepaná svícnová ramena nad vchodem do kaple.. Ze sedmnáctého století pochází i mramorový náhrobek manželů Goltzových, který se rovněž nachází na severní zdi a který nechal – evidentně včas - zhotovit sám generál Goltz. Ostatní zařízení pochází již z 18. století, například oltář byl vyřezán někdy kolem roku 1740. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 8

Průvodce "Průvodce Česká republika" V přístěnku za mříží zdobenou rosetami a napodobeninami drahokamů (původně ovšem pravými kameny) se nachází nika se sochou černé Panny Marie. Dřevěná polychromovaná soška působí skromným, nenápadným dojmem (na mě tak ani nepůsobila, ale možná jsem výjimkou) a dochovaly se pouze jediné její šaty. Hlavní vchod do loretánské kaple dříve zdobila socha zvaná Madona a Santa Casa z roku 1700. Dnes ji můžete obdivovat nad bránou kostelní zahrady. V loretě se dodnes také uchovává dělová koule, která v době třicetileté války málem zabila generála Goltze. Za jednu z nejzajímavějších a nejhezčích staveb považuji určitě budovu děkanství, tedy někdejší jezuitská rezidence. Při „položení základního kamene“ zde byl plánován hospitál, ale v průběhu stavebních prací došlo ke změně plánu a ejhle, najednou zde máme jezuitskou rezidenci. Jedná se o další ze staveb generála Goltze, která však byla dokončena až čtyři roky po jeho smrti, tedy v roce 1657. Nachází se v centru města, asi 200 metrů od náměstí a téměř naproti děkanskému kostelu sv. Františka Serafinského Obdélná jednopatrová raně barokní budova sloužila jezuitům až do roku 1773, kdy byl řád dočasně zrušen. Poté byla budova přeměna na faru, ještě později na děkanství. Tomuto účelu slouží i v současnosti. Dochovala se téměř v původním stavu, chybí jen – při stavbě děkanského chrámu - stržená kaple sv. Františka z Assisi. Z venkovní strany upoutají zejména pozdně renesanční štíty (ten jižní je ovšem již jen kopií z roku 1904), uvnitř několik umělecky pozoruhodných prácí ze 17. století, včetně portrétů manželů Goltzových. V přízemí jsou místnosti s valenými klenbami, v patře plochostropé. Nad portálem jsou umístěny původní goltzovské erby a letopočty 1650 a 1651. Západním průčelí člení schodišťový rizalit, zvýšený při rekonstrukci v 19. století. Poslední církevní jeníkovskou pamětihodností, pokud vynecháme sochy světců, je věž. Přesněji věž se zvonicí. A ještě přesněji samostatně stojící věž se zvonicí děkanského kostela sv. Františka Serafínského. Patří mezi rarity Golčova Jeníkova, protože zvonice je od kostela oddělena dokonce i silnicí. Jako by se chtěla vysmívat tradičním pravidlům. Původní, a již neexistující, věž nechal postavit – v rámci povinností ze závěti paní Goltzové vyplývajících - Jan Dětřich Ledebour. Vyplácení renty zdejší jezuitské komunitě se stalo důvodem k šestnáctiletému sporu, který skončil prohrou šlechtice. A zřejmě proto nechal Ledebour v letech 1660- 1665 požadovanou zvonici vystavět stranou všech církevních budov, vedle jezuitské lékárny. Původní věž dosahovala výšky 25, 2 metru, dolní polovina byla kamenná, horní z dubového dřeva. Novou, pozdně barokní, věž pak „postavil“ Leopold Kolovrat Krakovský v roce 1785 a ta se již – ve své původní podobě - dochovala do dnešních dnů. Jedná se o kamennou věž čtvecového půdorysu, přičemž zdiva do výšky ubývá, což je – pochopitelně – vidět pouze zevnitř. Zajímavé je zastřešení, které využívá osmiúhelníkovou suknici, dvojstupňovou cibulovou bání se čtrnácti sloupky a další malé kopule, coby schránky na písemnosti a peníze z doby, kdy byla věž stavěna a z roku 1941. Na samém vrcholku se tyčí dvojramenný kříž, a ve věži se – údajně – nachází zvon, pocházející z roku 1482 (přitom původní zvony z 18. století se nedochovaly … zajímavé). V každém případě je nutno připomenout, že největšího stavebního rozkvětu dosáhl Jeníkov v době državy Martina Maxmiliána, svobodného pána z Goltze. I přes „špatnou dobu“ (třicetiletá válka) a „blbou náladu“ se generál Goltz pustil do výstavby svého města. Z „jeho“ období pochází věžovitá tvrz, kterou si vystavěl jako své sídlo, loretánská kaple, která je dnes součástí děkanského kostela sv. Františka Serafínského i jezuitská rezidence. Goltz byl ovšem údajně takto aktivní (zejména nebo také ?) proto, aby si usmířil Boha i císaře, neb neznal své Pappenheimské (v nepovoleném souboji totiž zabil - ve stavu podnapilém - Wofganga Adama, hraběte z Pappenheimu). Většina Goltzových staveb přežila až do současnosti. Autor článku: Marek Cabák Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/golcuv-jenikov-pamatky-2-sakralni-stavby

Golčův Jeníkov – židovský hřbitov Hřbitov

GPS poloha: 49°48'59.29"N 15°28'4.76"E

Golčův Jeníkov, půvabné městečko na hranici Českomoravské vysočiny a středočeského Kutnohorska, se může pochlubit - kromě toho, že se zde narodila veleslavná Jarmila Kratochvílová také množstvím zajímavých historických památek. Jednou z nejzajímavějších zdejších památek je židovský hřbitov. Pochází pravděpodobně z přelomu 17. a 18. století – i když některé prameny datují jeho založení již do 14. století - a má rozlohu téměř 7.400 m2. Hřbitov leží tradičně mimo město (necelý kilometr západně od něj, na konci Komenského ulice), je chráněnou kulturní památkou a údajně patří k nejcennějším židovským hřbitovům v Čechách (čemuž bych i věřil). Na hřbitově se dochovalo asi 1500 náhrobních kamenů, tzv. macev, barokního a klasicistního typu, tři rabínské tumby a obřadní síň, pocházející z let 1871-1873. Je zde pochován i rabín Aaron Kornfeld, významný židovský učenec, který ve Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 9

Průvodce "Průvodce Česká republika" městě založil talmudskou školu, poslední školu svého druhu v Čechách. Uzavřena byla po rabínově smrti roku 1881. Nejstarší čitelný náhrobek pochází z počátku 18. století. Některé informační zdroje sice zmiňují čitelné nápisy v hebrejštině, češtině a němčině na náhrobcích, pocházejících již ze 16. století, ale předchozí věta je pro mě podstatně pravděpodobnější. V každém případě ty nejstarší náhrobky se nacházejí ve východní části hřbitova, neboť odsud se začínalo pohřbívat. Hřbitov byl - v 60. letech 19. století - rozšířen (obsazeny jsou dnes asi dvě třetiny až téměř tři čtvrtiny jeho plochy) a užíván byl do roku 1940 nebo 1942, kdy došlo k přesunu jeníkovských židů do koncentračních táborů a zdejší židovská komunita zanikla. Zdejší židovský hřbitov je ohrazen - více než dva metry vysokou - zdí se vstupní bránou. V roce 1993 se stal terčem útoku vandala a zřejmě i proto je v současné době židovský hřbitov v Golčově Jeníkově trvale uzamčen. Přístupný je pouze na požádání. Ve městě Golčův Jeníkov se nacházejí i další připomínky působení židovské obce, například synagoga. Autor článku: Marek Cabák Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/golcuv-jenikov-zidovsky-hrbitov

Přírodní památka kostel Sv. Václava, Heřmaň u Chotěboře Zvonice

GPS poloha: 49°47'15.90"N 15°38'29.33"E

Kostel Sv. Václava v obci Heřmaň je od roku 1958 památkově chráněným objektem, patřícím pod farnost Chotěboř. Kostel je současně chráněn i z jiného důvodu. Pozornost i péči si zaslouží netopýr velký (Myotis myotis)1 který se zde zdržuje již delší dobu. V prostoru kostelní věže byla zaznamenána kolonie, jejíž početnost se pohybuje kolem 650 kusů dospělých jedinců. 2 Populace je sledována od roku 2007. Netopýr velký je řazen mezi kriticky ohrožené živočišné druhy a proto je nutné věnovat jeho ochraně velkou pozornost. Prakticky se jedná o zachování stávajících vletových otvorů, zabránění přístupu holubů ale je nezbytné zamezit rušení jedinců v letní sezóně. V případě oprav a nebo rekonstrukcí objektu je třeba volit materiály, které mají podobné nebo stejné vlastnosti jako materiály stávající a používat netoxické přípravky při ošetřování dřevěných částí konstrukce. Autor článku: HonzaStedry Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prirodni-pamatka-kostel-sv-vaclava-herman-u-chotebore

Golčův Jeníkov – Památky 3 (židovská obec a historické budovy) Dům, budova

GPS poloha: 49°48'56.45"N 15°28'37.27"E

Závěrečnou – a současně nejkratší – kapitolu, pojednávající o památkách Městečka, ležícího na hranici kraje Vysočina a středového bodu Čech, bych rád zaměřil na historické objekty, které nemají přímou souvislost s „tvůrcem“ města, tedy generálem Golčem (Goltzem). Ale ani tentokrát se mi nepodařilo vyhnout se tomuto jménu úplně. Začneme tedy obcí židovskou. Židé se v Jeníkově objevují poprvé na počátku 14. století a zdejší komunita zaniká nejpozději rokem 1942. Zdejší židovský hřbitov však patří mezi nejzajímavější památky Golčova Jeníkova vůbec. Hřbitov pochází pravděpodobně z přelomu 17. a 18. století a má rozlohu asi 7.400 m2. Je chráněnou kulturní památkou a údajně se řadí k nejcennějším židovským hřbitovům v Čechách. Dochovalo se zde asi 1. 500 náhrobních kamenů barokního a klasicistního typu, tři rabínské tumby a obřadní síň z let 1871-1873. Hřbitov je ohrazen více než dva metry vysokou zdí se vstupní bránou a je přístupný jen na požádání. Zájemce o více informací o tomto židovském hřbitovu odkázuji na: http://www.turistika.cz/mista/golcuv-jenikov-zidovsky-hrbitov. Další pamětihodností, připomínající zdejší působení Židů, je synagoga, která byla postavena v novorománském slohu v letech 1871-1873 podle projektu architektů Spidila a Skřivánka. Najdete ji v ulici Pod Vyšehradem a - společně s dalšími objekty bývalé židovské čtvrti – je také chráněna jako kulturní památka ČR. Nachází se na místě starší dřevěné modlitebny, která však vyhořela v roce 1808. V letech 1942- 1965 sloužila synagoga jako modlitebna Československé husitské církve a od roku 1969 zde sídlí depozitář pražského Židovského muzea. Tím opouštíme město židovské a vstupujeme do města „křesťanského“. První historickou budovou, kterou musíme zmínit, je radnice. První radniční dům založil v Jeníkově Martin Maxmilián Goltz (sic … a je to tady zase) ve II. polovině Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 10

Průvodce "Průvodce Česká republika" 17. století. Z novější kamenné barokní radnice, pocházející z roku 1777, se dochovala jen věžička a zbytky zdiva. Současná podoba nejvíce odpovídá stavu po rekonstrukci v roce 1897. Radnice byla tehdy přestavěna v neorenesančním stylu, bylo zazděno podloubí a renovovány vnitřní prostory. Téměř všechny historicky významné „civilní“ budovy Golčova Jeníkova se nacházejí na náměstí T. G. Masaryka. Tou první je Dům Viktorin, neboli budova bývalého hotelu Černý orel. Dům proslul především díky fámě (nebo legendě), že jej vlastnil Viktorin, syn krále Jiřího z Poděbrad. Pochází však snad až z počátku 18. století, v každém případě zde od roku 1773 sídlila továrna na jehly, první svého druhu v Evropě. Po jejím zániku je zde otevřena hospoda U Louže, později panská hospoda U Černého orla. Budova je poškozena při požáru roku 1818 a přestavbou v roce 1872 přichází o podloubí. Další stavební úpravy objektu si vyžádal provoz hotelu (a cukrárny) v letech 1909 až 1941 (syn majitele hotelu Františka Francla se později stal zakladatelem slavného pražského podniku 5P s – horkou novinkou - telefonem na každém stole … a jeden Franta Francl taky hrával v Mišíkových Etc… na kytaru, ale to už je možná jen shoda jmen). V éře nedostižných úspěchů zemí socialistického tábora zde byly postupně hotel, kanceláře a dva byty, Česká spořitelna, samoobsluha Jednota, bytový podnik, bufet a schůzovní místnost MěNV, zkrátka „samej hnusnej hampejz“. Rekonstrukcí pak prošla budova ještě v roce 1977 a v posledním desetiletí minulého století. Další zajímavou stavbou je bývalá vrchnostenská hospoda Zlaté slunce. Mohutná budova bývala majetkem vrchnosti, která ji však - od roku 1762 - pronajímala nájemcům a v roce 1819 resp. 1823 ji prodala. Majitelé se střídali, ale hospoda se postupně stávala významným kulturním a společenským střediskem města, zejména v 80. letech 19. století. V přízemí sídlil velkoobchod, sklad látek a prodejna galanterie a prádla; v sále prvního patra se scházeli členové místních spolků, konaly se zde zábavy, koncerty a divadelní – později i filmová – představení. Další rekonstrukce se budova dočkala roku 1961. Soudruzi vystěhovali obchod a nastěhovali Hotel Slunce. Tím se začíná stírat „tvář“ objektu, protože další opravy následovaly v 80. letech a – bohužel – při nich zmizely nástěnné malby z roku 1912, na kterých Václav Čepek a profesor Metelka podávali návodné instrukce ke konzumaci různých alkoholických nápojů. Poslední stavbou – ne však co se významu týče – a dalším zajímavým a historicky cenným objektem Golčova Jeníkova je budova Staré pošty. Najdete ji v jihovýchodním rohu náměstí a její současná podoba odpovídá stavu po přestavbě v roce 1808, kdy část budovy shořela. Pošta zde však fungovala již v roce 1711 a ještě o 200 let později budova stále sloužila jako poštovní a přepřahací stanice. A cedulka na objektu tvrdí, že v tomto domě - roku 1789 - přenocoval sám velký W.A. Mozart. Autor článku: Marek Cabák Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/golcuv-jenikov-pamatky-3-zidovska-obec-a-historicke-budovy

Chotěboř - kostel svatého Jakuba staršího Kostel

GPS poloha: 49°43'19.74"N 15°40'13.87"E

Kostel svatého Jakuba většího se nachází v severní části města, nad ulicí Trčků z Lípy. Již ve 12. století zde stávala románská kaple, fragmenty jejíhož zdiva jsou uchovány v městském muzeu. Ve druhé polovině 14. století došlo k přestavbě na gotický farní kostel. Kostel byl poškozen v letech 1692, 1740, 1800 a 1832 řadou požárů, přičemž v roce 1740 padl za oběť požáru také přilehlý hřbitov s dřevěnými kříži. V letech 1894 až 1895 tak přišla na řadu výrazná pseudogotická přestavba, která dala kostelu dnešní podobu. Autor článku: Matěj Baťha Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chotebor-kostel-svateho-jakuba-starsiho

Licoměřice - památník obětem 2. světové války Památník

GPS poloha: 49°55'8.33"N 15°33'19.73"E

Osada Licoměřice tvoří správní celek s obcí Lipovec. V roce 1944 zde bojovala jedna ze základen partyzánské skupiny Mistr Jan Hus. Pod lesem nad obcí stojí památník zemřelých obyvatel obou obcí, kteří byli 19. 12. 1944 odvlečeni do koncentračního tábora v Terezíně. Památník je vzorně udržován, jsou u něho lavičky. Od památníku je krásný výhled do okolní krajiny. Přístup k památníku je snadný z obou obcí. Přes tento cíl vede modře značená turistická cesta, popsaná na http:// www. turistika. cz/ trasy/okoli- hradu- lichnice. Na téže trase je možné navštívit i další místo, svázané se stejnou historickou událostí, obelisk nad Zbyslavcem (http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/obelisk-a-zemljanka-nad-zbyslavcem).

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 11

Průvodce "Průvodce Česká republika" Autor článku: Jan Čáp Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/licomerice-pamatnik-obetem-2-svetove-valky

Vodní tunel na Doubravě Technická památka

GPS poloha: 49°52'29.71"N 15°32'12.37"E

Zajímavostí řeky Doubravy pod kostelem Svatý Kříž u Ronova nad Doubravou je uměle vybudovaný vodní kanál k vysoké skále, kterou protéká tunelem. Za tunelem je sveden zpět do řeky. Účel tohoto kanálu a tunelu se mi bohužel nepodařilo vypátrat, budu vděčný za případné informace. Místem prochází trasa popsaná na http://www.turistika.cz/trasy/udolim-doubravy-z-tremosnice-do-zlebu Autor článku: Jan Čáp Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vodni-tunel-na-doubrave

Žáky u Čáslavi - tvrz Tvrz

GPS poloha: 49°53'10.93"N 15°22'11.68"E

Obec Žáky leží v turisticky velmi zajímavé lokalitě mezi městy Čáslav a Kutná Hora. Samotná obec, ve které dnes žije asi 350 obyvatel, byla založena zřejmě v roce 1142, první písemná zmínka o ní pochází však až z roku 1407. Obec, až do roku 1540 majetek sedleckého kláštera, se může „chlubit“ tím, že se na jejím území nachází zámek a dvě tvrze, všechny tyto památky jsou, bohužel, v hodně zanedbaném stavu. Historický vývoj všech panských sídel v obci byl velmi složitý, a doposud se ho vlastně nepodařilo zcela objasnit. První – starší – tvrz byla postavena zřejmě někdy koncem 14. století a nachází se při vjezdu do dvora. Obvodové zdivo zde dosahuje síly jednoho metru. V severovýchodním nároží patrové budovy obdélníkového půdorysu byla přistavěna kamenná Okrouhlá věž. Za Trčků z Lípy byla v areálu panského dvora postavena další tvrz a původní stavba byla několikrát přestavována. Dále se názory historiků rozcházejí. Podle jedněch má současná stavba tzv. Staré tvrze původní historické jádro a Okrouhlá věž je dokonce pozůstatkem původního gotického objektu, založeného již sedleckými cisterciáky. Podle druhých je skutečná tvrz, nacházející se nedaleko od „naší“ stavby, poprvé zmiňována až v roce 1602, a to jako nevelká, pozdně renesanční budova s nepravidelným půdorysem. Stará tvrz by měla být podle nich vždy jen obydlím úředníků Jana Adolfa z Pöttingu, pocházejícím až roku 1800. První varianta je určitě zajímavější. Tvrz patří městu Čáslav a stále slouží jako sociální byty. Je zajímavé, že místní památkáři povolili na historické stavbě nedávno instalaci plastových oken a další „zajímavé“ stavební úpravy. Zejména Okrouhlá věž je uvnitř značně provlhlá a trhliny na ní se stále zvětšují. Při porovnání současného stavu s fotografiemi tvrze z roku 2007, kdy ještě nedošlo ke zmíněné „modernizaci“, je zřejmé, že její stav se zhoršil. Autor článku: Marek Cabák Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zaky-u-caslavi-tvrz

Církevní památky města Chotěboře Drobné památky

GPS poloha: 49°42'49.75"N 15°39'39.64"E

Dnes se podíváme blíže na církevní památky města Chotěboře, z nichž určitě alespoň některé stojí při jeho návštěvě za povšimnutí. Základním chrámem města je farní kostel sv. Jakuba Většího, který nalezneme nedaleko od hlavního náměstí, na konci ulice Trčků z Lípy. Na jeho místě stávala již ve 12. století kaple stejného zasvěcení. Ve století 14. pak byla postupně přebudována na gotický farní kostel, jehož některé fragmenty se ještě zachovaly i v rámci dnešní stavby, přestože kostel v průběhu staletí několikrát vyhořel. Na konci 19. století pak došlo k pseudogotické přestavbě chrámu, resp. byl postaven prakticky znovu. Také jeho vnitřní zařízení pochází většinou až z doby této přestavby. Hlavní oltář je samozřejmě zasvěcen sv. Jakubu Většímu (Staršímu), dále v hlavní lodi můžeme vidět cínovou křtitelnici z 1. poloviny 16. století, kazatelnu a oltář sv. Kříže. V lodi boční se pak nacházejí oltáře Panny Marie Královny, Sv. Rodiny a Panny Marie Lurdské. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 12

Průvodce "Průvodce Česká republika" Na budově fary před kostelem je osazena pamětní deska kněze, profesora a básníka, strýce známého akademického malíře Václava Boštíka - Františka Xavera Boštíka (1883-1964), který zde působil. Dále ve městě nalezneme ještě novogoticko-novorománskou kapli Povýšení sv. Kříže, která stojí v parku Václava Fialy při cestě z nádraží do centra města. Vystavěna byla roku 1863 podle plánů F. Schmoranze. Poutní kaple sv. Anny na okraji města při turistické stezce do údolí řeky Doubravy byla znovu vystavěna na počátku 20. století na místě starší kapličky. Na náměstí stával již v barokní době mariánský sloup z roku 1700, který se dnes skrývá mezi stromy v nenápadném zákoutí parčíku pod ulicí Trčků z Lípy. Byl sem ovšem přemístěn až roku 1890, kdy se na jeho místo dostal sloup novodobý, stojící v parku na náměstí dodnes. V Zámeckém parku stojí barokní skulptura sv. Jana Nepomuckého z roku 1720 a socha sv. Alžběty Durynské od J. Kalouse z Chrudimi z 2. poloviny 19. století. Čerpáno např. z webových stránek města, farnosti, kraje Vysočina… Autor článku: Isolda11 Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/cirkevni-pamatky-mesta-chotebore

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 13