Průvodce "Průvodce Česká republika"

Průvodce "Průvodce Česká republika"

Konopiště Zámek

GPS poloha: 49°46'49.68"N 14°39'27.84"E

Zámek Konopiště je navštěvovanější památkou na Benešovsku ve Středočeském kraji. Při návštěvě zámku si turisté mohou vybrat ze tří prohlídkových okruhů. Na zámku jsou k vidění reprezentační a hostinské místnosti s loveckými trofejemi, zbrojnice s pozoruhodnou sbírkou zbraní, kaple, unikátní historický výtah, obytné místnosti rodiny Františka Ferdinanda dÈste atd. Kolem zámku je rozlehlý anglický park, jehož součástí je Růžová zahrada s řadou italských plastik. Historie : Biskup Tobiáš z Benešova nechal na přelomu 13. a 14. století vybudovat gotický hrad. Roku 1327 přešlo panství do majetku Šternberků. V 16. století byly provedeny renesanční úpravy. Po bitvě na Bílé hoře získal Konopiště Albrecht z Valdštejna, potom Pavel Michna z Vacínova. V roce 1648 hrad dobyli Švédové. Za Vrtbů z Vrtby byla v 1. polovině 18. století provedena přestavba hradu na barokní zámek. Lobkovicové, kteří zámek získali jako dědictví, ho v roce 1887 prodali arcivévodovi Františku Ferdinandovi dÈste. V letech 1889 ? 1894 zámek romanticky přestavěl na velkolepé sídlo budoucího císaře architekt Josef Mocker. Od roku 1918 je zámek majetkem státu. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/konopiste

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Průvodce Česká republika" Český Šternberk Hrad

GPS poloha: 49°48'47.95"N 14°55'47.86"E

Hrad Český Šternberk stojí na úzkém skalnatém kopci nad řekou Sázavou. Hrad se nachází ve Středočeském kraji a je druhou nejnavštěvovanější památkou na Benešovsku. Hrad je otevřen od června do října denně mimo pondělí. Hradní místnosti jsou vybaveny nábytkem různých slohů od renesance přes baroko až po empír. V některých hradních místnostech se nachází bohatě zdobené barokní krby a štukové reliéfy od mistra Carla Brentana. Na hradě Český Šternberk je také k vidění jedna z nejrozsáhlejších evropských sbírek grafických listů s motivy z doby třicetileté války. Historie Hrad založil v roce 1241 Zdeslav z Divišova, který toto své sídlo nazval Šternberk. Rod Divišovců se proto začal nazývat ze Šternberka. V 15. století hrad připadl rodu Holických ze Šternberka. V roce 1467 hrad obléhalo a dobylo královské vojsko. K významné, raně barokní přestavbě hradu došlo krátce po skončení třicetileté války. V roce 1949 převzala hrad státní správa. V roce 1991 se hrad vrátil do majetku rodu Sternbergů. Nyní hrad vlastní Zdeněk Sternberg, který zde i žije. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/cesky-sternberk

Zámek Konopiště Zámek

GPS poloha: 49°46'46.31"N 14°39'23.54"E

Jeden z mnoha krásných zámků co tady v Čechách máme. Zámek se proslavil jako sídlo slavného panovníka a vojevůce Františka Ferdinanda d'Este, který nejen válčil a vládnul, ale i miloval myslivost a lov. Na Konopišti nenajdeme jen trofeje, které získal a slovil v našich lesích, ale i trofeje ze zemích dalekých a uvidíme zde i vypreparovaná zvířata, která nám mohou být zcela neznámá (alepoň mě teda byla- některá jsem viděla poprve a popravdě jse žasla nad tím jakou užasnou práci odvedli mistři preparáři- nevím jak se říká člověku, který preparuje kůže)- pro rejpaly- nejsem zastáncem zabíjení zvířat, ale také nepatřím ke greenpeace, ale ani k vegetariánům. Ale abych nemluvila jsem o mrtvých zvířatech- zámek střeží svým bdělým okem medvěd ušatý jménem jménem Brumbas, ale překřtili ho na Jirku- což mi přijde hezčí. V této době hledá partnerku, takže pokud by jste věděli o nějaké volné a nezadané medvědici ušaté, tak ji pošlete na Konopiště. Jinak návštěvu zámku vřele doporučuji. Krásné místi i pro děcka, která se zde poučí, ale i vyřádí. Autor článku: Jaroslava Svobodová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zamek-konopiste

Jemniště Zámek

GPS poloha: 49°44'31.97"N 14°47'26.78"E

Barokní Zámek Jemniště se nachází ve Středočeském kaji, 9 kilometrů jihovýchodně od Benešova. V sezóně je zámek přístupný denně kromě pondělí. Zámek má půdorys písmene H. Na zámku jsou k vidění historické interiéry s hodnotným dobovým zařízením a sbírkami ze 17. a 19. století, taneční sál prostupující dvěma patry, konírny, galerie obrazů, zámecká kaple sv. Josefa s barokní freskou od V. V. Reinera. Zámek obklopuje rozsáhlý anglický park a nově upravené nádvoří. Zámek Jemniště se stal oblíbeným místem k uzavření sňatku. Historie Zámek nechal vybudovat František Adam z Trauttmannsdorfu. Výstavba zámku probíhala v letech 1717 ? 1725 a projekt vypracoval pravděpodobně architekt F. M. Kaňka. V roce 1754 postihl zámek velký požár, ještě tentýž rok však byla zahájena jeho obnova, nikoliv však podle původního projektu, ale v duchu rokoka. Na výzdobě zámeckých interiérů se podíleli nejlepší tehdejší umělci. Kromě klasicistních úprav z roku 1789 se vzhled zámku již příliš nezměnil, pouze původní francouzská zahrada byla koncem 18. století přeměněna na velký anglický park. V letech 1868 ? 1943 vlastnili zámek Šternberkové, poté připadl státu. Nyní je majitelem zámku šlechtic Jiří Sternberg, který ho v restituci získal zpět. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jemniste


str. 2

Průvodce "Průvodce Česká republika" Kouřim - skanzen Skanzen

GPS poloha: 49°59'46.01"N 14°58'19.04"E

Vznik Muzea lidových staveb v Kouřimi, pobočky regionálního muzea v Kolíně, je spojen s Počátky výstavby vodárenské nádrže na Želivce. Budoucí vodní plocha přehrady měla zatopit některé zajímavé památky lidové architektury, včetně gotického kostela sv. Jana Křtitele v Dolních Kralovicích (okres Benešov). Bylo rozhodnuto několik vybraných staveb rozebrat a přemístiti na jiné místo. Tak začal v městě Kouřimi vyrůstat v r. 1972 záchranný regionální skanzen. S otevřením první části v roce 1976 byla koncepce výstavby změněna a záchranný skanzen získal funkci speciálního zařízení, zaměřeného na ukázky stavebních technik, užívaných v lidové architektuře celé České republiky. Otevírací doba: březen úterý-pátek 09:00-13:00 sobota-neděle 10:00-16:00 Duben, květen, září úterý - neděle 10:00-16:00 Červenec-srpen úterý - neděle 10:00-18:00 Říjen sobota-neděle 10:00-16:00 Prosinec úterý-pátek 09:00-13:00 sobota-neděle 10:00-16:00 Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kourim-skanzen

Vlašim Zámek

GPS poloha: 49°42'23.99"N 14°53'54.12"E

Zámek je nejvýznamnější památkou města Vlašim na Benešovsku ve Středočeském kraji. Zámek stojí na ostrohu nad Blanicí. Ve čtyřkřídlém zámeckém objektu sídlí muzeum s vlastivědnou expozicí a souborem dokumentujícím rozvoj sportovního a loveckého střelectví, je zde i stálá výstava životního stylu. Z původního vybavení zámeckých interiérů se mnoho nedochovalo. Pozoruhodné je divadlo z poloviny 19. století s originální tapetovou výzdobou. V zámecké kapli, která pochází z roku 1771, je možné vidět sbírku soch svatých ve stylu lidového baroka. V Zámeckém parku o rozloze 75 ha se z romantických staveb dochoval pouze čínský pavilón a tzv. starý zámek. Historie Původní gotický hrad byl založen kolem roku 1300 jednou z větví Vlastislaviců. Za Jana Očka z Vlašimi, rádce Karla IV., byl nevelký hrad, z něhož se dochovala část severního křídla s válcovou věží, nákladně přestavěn a rozšířen na typ francouzského kastelu s několika věžemi, jehož nepravidelné budovy uzavíraly čtvercové nádvoří. Za Ostrovců z Kralovic byl hrad v letech 1580 ? 1620 přestavěn na renesanční zámek. Přestavba výškově sjednotila všechny budovy, věž byla zvýšena o osmibokou nástavbu se štukami zdobenou místností, vnitřní prostory paláce byly zaklenuty hřebínkovými klenbami a byla prolomena nová sdružená okna, v rohu nádvoří bylo postaveno schodiště s arkádami. Po bitvě na Bílé hoře koupil Vlašim Bedřich z Talmberka, nelítostný protireformátor, jehož jednání přispělo k velkým povstáním poddaných v letech 1626 ? 1627. Vzbouřenci tehdy přepadli a vypálili vlašimský zámek. Zámek byl poté opraven a později bylo barokně přestavěno jižní zámecké křídlo, jehož interiéry dostaly nové valené klenby s výsečemi. V letech 1744 ? 1945 patřilo vlašimské panství Auersperkům, kteří v roce 1775 založili pod zámkem v údolí Blanice rozsáhlý anglický park, jeden z nejstarších Zámeckých parků svého druhu u nás. Park byl postupně doplňován o romantické stavbičky. Za Auersperků také došlo k posledním úpravám zámku. Po roce 1846 byla vybudována brána čestného dvora a novogotické vstupní brány. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vlasim

Zruč nad Sázavou Zámek

GPS poloha: 49°44'42.85"N 15°6'8.08"E

Zámek stojí v parku na pravém břehu řeky Sázavy. Zámek se nachází ve Zruči nad Sázavou na Kutnohorsku ve Středočeském kraji. Zámek je trojkřídlá dvoupatrová stavba s hranolovou věží v jihovýchodním nároží, kolem ní se dochovaly zbytky bašt a zdí pozdně gotického opevnění. V parku je umístěno několik soch a altány. Návštěvníci si mohou prohlédnout dobové interiéry a sály využívané městským úřadem, na požádání je možné vystoupit na zámeckou věž. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 3

Průvodce "Průvodce Česká republika" Historie Původní hrad byl založen v 1. polovině 14. století. V letech 1355 ? 1547 patřil hrad Kolovratům. V pozdní gotice byl hrad doplněn o vnější opevnění pravidelného obdélného tvaru s válcovými baštami, které umožňovalo dělostřeleckou obranu. V polovině 16. století byl hrad přestavěn na renesanční zámek. V roce 1781 byl zámek poškozen požárem. V letech 1891 ? 1892 byl zámek přestavěn podle projektu J. Vejrycha do dnešní pseudogotické podoby. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zruc-nad-sazavou

Sázava - zámek, bývalý klášter Zámek

GPS poloha: 49°52'38.21"N 14°53'49.63"E

Jeden z nejstarších benediktinských Klášterů v Čechách, který k návštěvníkům promlouvá jako křižovatka západní a východní kultury, slovanské i latinské zbožnosti. Návštěvníci si mohou prohlédnout základy kostela z 11. století, torzo gotického trojlodí, nebo se projít konventem přeměněným na zámek. Klášter Klášter proslul jako středisko slovanské liturgie a vzdělanosti. V raném středověku svým významem překročil hranice naší země a stal se kulturním mostem mezi východní a západní Evropou. Největšího rozkvětu dosáhl v období vlády prvního českého krále Vratislava I. a za vlády římského císaře Karla IV. V klášteře je pro veřejnost zpřístupněn okruh Staroslověnská Sázava: věnovaný ranně středověkým dějinám zemí Koruny české, historii kláštera a jeho zakladateli sv. Prokopovi – divotvůrci, národnímu patronovi, ochránci proti zlým mocnostem, ale i horníků nebo vinařů. V průběhu prohlídky je možno zhlédnout řadu ranně středověkých rukopisů ve staroslověnském i latinském jazyce, barokní refektář, kapitulní síň a kostel s kryptou, kde je uložena část ostatků sv. Prokopa. Pozoruhodnosti, nejcenější historické prostory, unikátní díla • Gotická kapitulní síň vybudovaná kolem roku 1340, jeden z nejkrásnějších gotických interiérů v Čechách s unikátním středním sloupem vyzdobeným bazilišky, hady a jinými potvorami. Nástěnné malby dvorních umělců císaře Karla IV. vzdávají hold Panně Marii, Matce Vtěleného Slova. Ikonograficky nejvzácnější jsou podoby Panny Marie v naději (těhotné) a Madony Sázavské (kárající). • Zázračný obraz sv. Prokopa na oltáři sv. Prokopa v kostele, prohlášený v roce 1711 arcibiskupskou konzistoří za milostný a hodný zvláštní úcty. Jen k roku 1764 bylo zaznamenáno 86 písemných osvědčení o zázračných jevech na obraze jako jsou oživlé oči sv. Prokopa a změny jeho pohledu z milostivě příjemného až do hněvivě přísného. • Posvátný ostatek z těla sv. Prokopa umístěný v kryptě kostela, kde byl Sv. Prokop do roku 1588 pochován, dokládá starobylost Sázavského kláštera jako poutního místa. Při výjimečných církevních svátcích bývají v kostele při mši sv. vystaveny k uctění další svatoprokopské relikvie – dřevěný koflík a lžička sv. Prokopa. • Barokní refektář z doby přestavby kláštera v 18. století, jejímž autorem byl pravděpodobně Kilián Ignác Dietzenhofer. V zrcadle plackové klenby se nachází freska J. K. Kováře zobrazující legendární zázračnou proměnu vody ve víno při setkání Prokopa s knížetem Oldřichem. Autor článku: Redakce Turistika.cz Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sazava-zamek-byvaly-klaster

Vlašimský zámek a zámecký park Zámek

GPS poloha: 49°42'24.44"N 14°53'41.06"E

Počátkem 14. století byl nad řekou Blanicí vybudován pány z Vlašimi gotický hrad. Ten byl v průběhu staletí postupně přestavován až na reprezentativní sídlo. Svojí dnešní podobu získal za majitelů knížat z Auerspergu v 19. století. A právě Auerspergové v poslední čtvrtině 18. století vystavěli na místě bývalé zámecké obory romantický Zámecký park, jeden z nejkrásnějších v Čechách. Postupně sem byly přistavovány různé stavby a pavilónky. Nedávno byly nově zrekonstruovány tři brány – tzv. Vlašimská, Znosimská a Domašínská. A právě Vlašimská brána se stala symbolem města.


str. 4

Průvodce "Průvodce Česká republika" Autor článku: Zdenek7 Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vlasimsky-zamek-a-zamecky-park

Rozhledna Špulka u Lbosína Rozhledna

GPS poloha: 49°47'35.59"N 14°49'31.55"E

Rozhledna Špulka je na vrchu Březák nad vesnicí Lbosín v nadmořské výšce 533 metrů. Z vesničky vede k rozhledně naučná stezka. Narozdíl od mnoha nových rozhleden z kterých je vidět mximálně na protější kopec, je zde výhled parádní. Na jednu stranu je například vidět až na Mezivrata nad Voticema, za Benešov třeba až za Neštětickou horu.Z vesnice vede na vrchol si 1 km dlouhá cesta s naučnými panely z ptačí říše. Toaleta je asi 150 metrů pod vrcholem. U rozledny je stánek s občerstvením a upomínkovými předměty. Okolo samotné rozhledny je kamenná mapa regionu a na ní infomační tabule. Vstupné na rozhlednu je zdarma, turistické razítko je u navštěvní knihy u paty rozledny a turistická známka ve stánku. Dřevěná rozhledna s kovovým schodištěm je vysoká cca 37 metrů a má 150 schodů.Jako další přístupovou cestu lze použít od silnice Benešov Divišov, polní cestu u křižovatky na Třebešice a z ní po 400 metrech uhnout vpravo do lesa. Autor článku: Robert Dvořák Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-spulka-u-lbosina

Vlašim - Zámecký park Park

GPS poloha: 49°42'23.71"N 14°53'25.30"E

Kolem vlašimského zámku zbudovali majitelé panství oboru. Zní vytvořili Auerspergové koncem osmnáctého století úchvatný park sřadou zajímavých staveb. Byly tu altány, turecká mešita, koupadlo, voliéry sptáky, háj bardů, dům noci, Amorův templ a spousta dalších atrakcí. Mezi stavbami, které byly stavěny vduchu antiky, gotiky či orientálních vzorů, rostlo a kvetlo množství rostlin vpečlivě promyšlených tvarech, sestavách i barvách. O století později zde byly přistavěny tři novogotické brány. Časem vše pustlo a chátralo; dodnes se dochoval jen Čínský pavilon a Starý hrad. Přesto park návštěvníka uchvátí. Procházka romantickou scenérií sřekou, lesními cestami a exotickými stavbami je nezapomenutelným zážitkem. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vlasim-zamecky-park

Zámek Jemniště Zámek

GPS poloha: 49°44'37.39"N 14°47'5.86"E

Barokní zámek Jemniště s leží mezi městy Benešov a Vlašim. Původně středověká tvrz byla koncem 16. století přestavěna na čtyřkřídlý zámek situovaný severozápadně od obce. Jedná se o komplex patrových budov o půdorysu písmene H. Hlavní budova zámku, oproti ostatním křídlům vyvýšená, tvoří masivním dojmem působící střed objektu. K zámku přiléhá třináctihektarový udržovaný anglický park, jehož součástí je také malá ZOO. Autor článku: Zdenek7 Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zamek-jemniste--1

Vlašim - Čínský pavilon Dům, budova

GPS poloha: 49°42'29.66"N 14°53'10.22"E

Dominantou parku je dodnes Čínský pavilon. Původně se do něj vstupovalo pomocí Můstku ze sousední věže. Interiér byl zařízen v čínském duchu a doplněn skleněným zvonem a čínskými porcelánovými figurkami. V okolí pavilónu byly umístěny ptačí voliéry. Dnešní podoba čínského pavilonu vznikla během úprav v 19. století. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vlasim-cinsky-pavilon


str. 5

Průvodce "Průvodce Česká republika" Ocelový most v Kácově aneb stará dobrá bejlina Most

GPS poloha: 49°47'6.50"N 15°1'29.57"E

Ve středočeském Kácově si přijdou na své všichni milovníci vojenské historie z II. Světové války. Cestou ulicí Nádražní na žst. Kácov totiž musíme překonat řeku Sázavu a to po ocelovém mostě, kterým není žádný jiný nežli stará dobrá bejlina z II. Světové války. Předchozí most totiž v sedmdesátých letech minulého století dosloužil a hledalo se nouzové řešení pro zajištění silničního spojení. Za této situace pomohla okolo roku 1975 armáda a poskytla Městečku vojenský most ze stavebnicových souprav mostu typu Bailey. Po druhé světové válce zůstalo v České republice na 12 000 tun těchto zařízení z pomocné akce Spojených národů pro země postižené válkou – UNNRA. Autorem konstrukce mostu byl šikovný anglický inženýr Donald Colman Bailey (1901 – 1985), který byl za druhé světové války armádním civilním zaměstnancem ve Velké Británii a jeho koníčkem byly mosty. Jeden ze svých modelů předvedl svému nadřízenému a tomu se návrh zalíbil. První prototyp nového mostu byl postaven v Anglii a slouží svému účelu dodnes. Po úspěšných zkouškách byl nový most zařazen do armádní výzbroje a poprvé použit v Itálii v roce 1943. Armáda Spojených států zakoupila licenci a vyvinula vlastní konstrukci mostu. Baileyho most je v Kácově postaven válečným způsobem. Do starého vysloužilého mostu byl vložen nový most ze 3 polí, přičemž nejdelší pole je přímo nad řekou. Další dvě pole jsou položena na každé straně mostu. Mostovka je vytvořena z prkenného záklopu a v roce 2006 byla nově položena na most pod úhlem 45 stupňů k ose mostu pod vedením pana Oldřicha Růžičky, místního rodáka. Odborníci tomuto záklopu vytýkají, že jinde obvyklé dřevěné obrubníky zde schází. Postupně byl provoz na mostě omezen a byl na něm zakázán vjezd nákladním autům. Byl to důsledek opotřebování původních čepů. Nové čepy uplatňované u těchto mostů praskají anebo se vymačkávají a nedosahují původní kvality, která umožňovala i průjezd tankům. Kácovský ocelový most si zahrál i ve filmech Tmavomodrý svět od Jana Svěráka anebo Habermannův mlýn Juraje Hertze. Autor článku: Jan Aulehla Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ocelovy-most-v-kacove-aneb-stara-dobra-bejlina

Vlašim - Muzeum Podblanicka Muzeum

GPS poloha: 49°42'26.29"N 14°53'42.28"E

Toto muzeum vzniklo v Benešově jako reakce na Národopisnou výstavu českoslovanskou, která vyvolala nadšené sbírání a shánění historických předmětů i dokumentů snad vcelé zemi. Od počátku zde pracovalo mnoho dobrovolníků, kteří i přes nedostatek prostoru již na počátku dvacátého část sbírek zpřístupnili veřejnosti. Muzeum sídlí ve vlašimském zámku. Dnešní muzeum Podblanicka má expozice na třech místech. Mimo vlašimského zámku se jedná o prostory benešovského secesního domu čp. 74 na Malém náměstí, kde je kvidění vše možné, týkající se dějin města a jeho okolí. Výstavu doplňuje dokumentace historie benešovské vojenské posádky. Vzámku Růžkovy Lhotice u Čechtic (cca 17 km jihovýchodně od Vlašimi po silnici č. 112) si na své přijdou především milovníci hudby. Zámeček patříval Františku Smetanovi, otci hudebního skladatele Bedřicha Smetany. Zdejší sbírky se vztahují k hudebním tradicím regionu. Expozice: Zámecké parky; Historie zámku Vlašim; Příroda Podblanicka; S přesnou muškou (vývoj palných zbraní) Otevírací doba: březen - prosinec: úterý - neděle 9:00 - 12:00, 13:00 - 16:00 Poslední prohlídka 30 minut před koncem pracovní doby/přestávkou. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vlasim-muzeum-podblanicka


str. 6

Průvodce "Průvodce Česká republika" Dobříčkov - Památník setkání vojsk Pomník

GPS poloha: 49°45'12.28"N 14°46'5.59"E

Nedaleko Dobříčkova se 9. května 1945 setkaly při osvobozování Prahy 1. ukrajinský front sovětské armády I. S. Koněva s vojsky 2.ukrajinského frontu maršála R. J. Malinovského. U silnice č.112 z Benešova do Vlašimi se nachází památník připomínající tuto událost. Po roce 1989 z něj byl odstraněn tank, který byl jeho součástí a na místě zůstala jen kamenná mohyla s tabulkou. Upravená plocha kolem Památníku svojí rozlohou dokazuje, jeho původní velikost. U památníku je upravená krajnice, kde se dá zastavit autem. Žádná cyklostezka kolem nevede, ale z Dobříkova se k silnici č.112 dá dostat po polní cestě a dále opatrně po krajnici hlavní silnice je to už jen kousek. Autor článku: Bohumír Strnad Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dobrickov-pamatnik-setkani-vojsk

Klášter na Sázavě Klášter

GPS poloha: 49°51'20.48"N 14°52'26.80"E

Sázavský Klášter je národní kultůrní památka a poutní místo. Autem z D1 je to asi 10km..potkáte zde hodně cyklistů, nebot´z Prahy zde vede cyklistická trasa. Pokud jedete Sázavu lodˇmo, pak klášter nemůžete minout. Svatý Prokop je patronem a zakladatelm kláštera a na prohlídce se o něm dozvíte docela dost. Nášeho pana průvodce musím opravdu pochválit, nebot´že nejen zaujal, ale věděl odpovědńa každou otázku.. Sázavský klášter je místo života a smrti poustevníka Prokopa a zárověn´místo vyslyšených přání a zázraků, proto se stalo poutním místem..o všecch zázracích i historii se dočtete na jeji ofic. stránkách. Otevírací doba je od dubna do října. Autor článku: emmy7 Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/klaster-na-sazave

Postupice - Kostel sv. Martina Kostel

GPS poloha: 49°43'36.51"N 14°46'38.16"E

Kostel sv. Martina, jehož nejstarší část pochází z doby před polovinou, či okolo roku 1250, stojí na jižní straně náměstí Sv. Čecha obklopen bývalým farním hřbitovem. Z původní gotické stavby se zachoval pouze presbytář, jehož východní okno má dodnes gotickou kružbu. Loď kostela o dvou lodích má valenou výsečovou klenbu a spolu s Věží pochází z barokní úpravy, kterou roku 1718 provedl tehdejší patron kostela hrabě František Adam z Trauttmansdorffu. Věž kostela s cibulovitou bání, pokrytou měděným plechem, ční do výše 27 m. Při opravě kostela v roce 1825 byl vrchol věže opatřen makovicí a dvouramenným křížem. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/postupice-kostel-sv-martina

Kostel sv. Václava v Konojedech Kostel

GPS poloha: 49°56'57.26"N 14°51'5.65"E

Kostel sv. Václava se nachází v malebné obci Konojedy. Je nepřehlédnutelnou dominantou obce i okolní krásné krajiny. Původní Kostel sv. Václava - už v r. 1352 - byl dřevěný. Dnešní podobu kostel získal za panování vévodkyně Marie Terezie Savojské, starý kostel nechala zbořit a na jeho místě nechala postavit kostel barokní, který byl vysvěcen 10. ledna 1778. Určitě není bez zajímavosti, že kostel tehdy stavěli pouhý rok. Kostel je hezký, ovšem rozhodně potřebuje rekonstrukci. K poslední větší opravě došlo zhruba před 170 lety, navíc oprava nebyla provedena příliš kvalitně. Nyní ovšem svítá na lepší časy. Kostel se začíná Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 7

Průvodce "Průvodce Česká republika" rekonstruovat - střecha, fasáda, věž, půjde-li vše dobře, tak časem budou i nové vitráže v oknech. Byla by velká škoda, kdyby kostel zůstal tak, jak je. Naštěstí to, že bude Kostel sv. Václava zrekonstruován, je již v podstatě jisté. Malebným Konojedům totiž chybí k celé kráse už jen zrekonstruovaný kostel. Tento kostel i obec znají všichni (aniž o tom třeba vědí), kdo sledovali televizní seriál "Nejmladší z rodu Hamrů". Byl to budovatelský televizní seriál o tom, jak Jan Hamr založil a úspěšně vedl JZD. Tento seriál se převážně natáčel právě v Konojedech, hlavně pro jejich malebnost a krásnou okolní krajinu. Kostel sv. Václava i celé Konojedy ovšem určitě stojí za zhlédnutí na vlastní oči. Autor článku: Jana Vítková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kostel-sv-vaclava-v-konojedech

Poříčí nad Sázavou – kostel sv. Havla Kostel

GPS poloha: 49°50'24.97"N 14°40'49.87"E

Středočeská obec Poříčí nad Sázavou se nachází mezi městy Benešov a Pyšely a žije zde asi dvanáct stovek obyvatel. Je zajímavé, že první písemná zmínka o obci pochází údajně až z roku 1352, ale památky na jejím území jsou podstatně starší. Minimálně oba románské kostely. Pokud putujete ve směru toku řeky Sázavy, narazíte na východním okraji obce okamžitě na hřbitovní kostel sv. Havla. Ten sice není zachován ve své původní pozdně románské podobě, ale pozoruhodnou stavbou a učebnicí architektury bezesporu zůstává. Navíc i pro laika je sakrální památkou vysoce „koukatelnou“. Do interiéru jednolodního kostela lze nahlédnout přes mříž s pletivem a vstoupit do něj můžete při pravidelných bohoslužbách, které zde probíhají každou neděli v 8, 30 hod. Na hřbitově kolem kostela se nachází několik zajímavých kamenných artefaktů, připomínajících smírčí kříže a křížové kameny, ale jedná se jen o „obyčejné“ náhrobníky. Někdejší redukovaná románská basilika s obdélníkovou lodí, čtvercovým chórem a půlválcovou apsidou byla postavena zřejmě někdy na přelomu 12. a 13. století a po požáru v roce 1620 byl kostel nejprve opraven i omítnut a v roce 1677 také barokně přestavěn. Jeho současná podoba však pochází až z období let 1745 až 1750. Z této doby pochází obdélníkové přístavky a současný vstup v západním barokním průčelí. Pod apsidou se nachází původní románská krypta se zachovalou křížovou klenbou, okny a vstupem, v jižní stěně lodi románský portál s tympanonem s reliéfem Vykoupení (snad okolo roku 1200), který byl při barokních úpravách zazděn, roku 1948 opět „objeven“ a v roce 1971 restaurován. Poslední úpravou bylo odstranění dřevěné nástavby jižní věže a její náhrada kamenem. Tím ovšem získala podobu alpské neogotiky. V této souvislosti je potřeba zmínit fakt, že kostel měl původně (do roku 1886) věže dvě, ta severní je zachována jen do výše lodi. Loď i kněžiště jsou rovněž zaklenuty křížovou klenbou a na místě někdejší románské tribuny je dnes barokní kruchta. Řezbářská výzdoba z lipového dřeva je dílem významného umělce vrcholného baroka Lazara Widmanna (nebo také Widemanna) z Plzně. Obraz sv. Havla na hlavním oltáři je od plzeňského malíře Františka Luxe a pochází z roku 1750. Na hlavním oltáři je také sousoší sv. Libora s klečícím kajícníkem, který je prý autoportrétem řezbáře Widmanna. Na druhé straně oltáře je sousoší Jana Nepomuckého s žebrákem, který údajně zobrazuje autorova místního pomocníka Daniela Piláta. Na zdi mezi oratoří a kruchtou můžeme vidět pozdně gotický kříž. Varhany jsou relativně nové, pocházejí totiž z roku 1868. Ve věži jsou zavěšeny dva zvony: sv. Havel (větší) a sv. Václav, oba pocházejí z roku 1673. Co se týče datace vzniku stavby, bývá nejčastěji uváděno 12. století nebo rok 1230. Stavebním materiálem byly – dobově klasické – pískovcové kvádry. Kostel je téměř 28 metrů dlouhý a asi 10 metrů široký. Přes veškeré přestavby je dodnes řazen mezi nejvýznamnější románské stavby v českých zemích. Mobiliář z lipového dřeva pochází z období let 1745 až 1751. Najdeme zde také 14 obrazů křížové cesty z roku 1901 a oratoř se soškami andělů a lidskou hlavou s trojí tváří, symbolizující mládí, dospělost a stáří. Severní boční oltář je zasvěcen Pražskému Jezulátku a zdobí ho sochy sv. Františka z Asissi a sv. Kajetána, jižní patří sv. Anně a najdeme zde sochy římských vojáků, sv. Donáta a sv. Teodora. Ukradenou Annu nahradila soška Madony. Románská krypta se čtyřmi osmibokými románskými pilíři s kubickými hlavicemi pod presbytářem je přístupná buď po schodišti z presbytáře nebo schodištěm v síle zdiva. Na – dnes již nepoužívané - kazatelně můžeme vidět tři plastické reliéfy s biblickými motivy - podobenstvím o rozsévači, koncem světa a útěkem Lota a jeho ženy ze Sodomy. Pod ní se nachází cínová křtitelnice z roku 1629. Pod kruchtou jsou umístěny dřevěné plastiky Božského srdce Páně a Panny Marie, pocházející z roku 1901. Na boční stěně interiéru visí obraz sv. Havla, který byl součástí předchozího hlavního oltáře z roku 1680. Nad západní vchod byl umístěn znak patronů kostela Františka Václava hraběte z Vrtby a jeho manželky Marie Anny hraběnky z Klenové Hřbitovní kostel sv. Havla v Poříčí nad Sázavou je dnes rovněž kostelem farním a najdete ho při ulici Čerčanská. Chráněnou kulturní památkou České republiky je od roku 1958. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 8

Průvodce "Průvodce Česká republika" Autor článku: Marek Cabák Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/porici-nad-sazavou-kostel-sv-havla

Muzeum hrnčířství v Kostelci nad Černými lesy Muzeum

GPS poloha: 49°59'37.75"N 14°51'26.42"E

Muzeum hrnčířství s galerií v Kostelci nad Černými lesy se nachází na náměstí Smiřických v renesančním panském domě, který v roce 1613 daroval Albrecht Smiřický obci. Svého času zde měl sídlo městský úřad, nyní se zde nachází muzeum se stálou expozicí keramiky (nejen) a s galerií, kde se pořádají výstavy obrazů, fotografií, keramiky... Každý měsíc je zde jiná výstava. V muzeu se též konají koncerty vážné hudby a další akce. Návštěvníci muzea i města mají možnost se občerstvit přímo v přízemí budovy v pizzerii, kde při hezkém počasí je možno posedět i venku. Autor článku: Jana Vítková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/muzeum-hrncirstvi-v-kostelci-nad-cernymi-lesy

Mariánský sloup v Kácově Socha

GPS poloha: 49°46'39.29"N 15°1'42.74"E

V posázavském Městečku Kácově, na náměstí, nedaleko od zámku nalezneme jeden z nejbohatěji vyzdobených morových (mariánských) sloupů v ČR. Sloup je z pískovce. Sloup nechala postavit Anna Marie Toskánská a vznikl r. 1729. Ještě 20 let po svém vzniku nebyl posvěcen. Podstavec a těleso jehlanu zdobí sochy 14 pomocníků ( Sv. Jiří, Kryštof, Blažej, Diviš, Achacius, Cyriak, Erasmus, Eustach, Pantaleon, Vít, Jiljí, Kateřina, Markéta, Barbora). Na podstavci jsou také sochy Sv. Josefa a Jana Nepomuckého. Jde o jeden z nejbohatších sloupů co do figurální výzdoby. Původně byla okolo sloupu kašna, avšak voda kameni škodila a tak byla kašna před rokem 1875 odstraněna. Zásadní oprava sloupu proběhla roku 1869 a byla financována císařem Ferdinandem V. Dobrotivým, který v té době zdejší panství spravoval. Autor článku: Aleš Aulehla Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mariansky-sloup-v-kacove

Tvrz Mrač Tvrz

GPS poloha: 49°49'51.31"N 14°42'18.98"E

Popis loaklity Druhá polovina čtrnáctého století byla požehnanou dobou středověkých Čech. Země a její obyvatelstvo již několik desítek let nepocítilo tíhu války. Nastal nebývalý rozmach hospodářství stavebnictví a řemesel. Právě byla dokončena stavba hradu Karlštejna. Praha byla jednou z nejvýznamějších metropolí Evropy. Panoval císař Karel IV., obklopen dvorem významných šlechticů, církevních hodnostářů, beneficiářů a umělců. Tento čas znamenal vrchol slávy i pro mocný posázavský rod Pánů z Dubé. Ondřej z Dubé zastával významný úřad sudího na dvoře císaře, byl mistrem královské komory a za čas začne na svém hradě Zlenice psát první psaný český zákoník "Práva zemská česká". V Mrači již sto let stál malý dřevěný hrádek, obývaný členy jedné z bočních větví rodu Pánů z Dubé. Pro bratry Oldřicha, Viléma a Ješka z Mrače začal být hrádek těsný. Terén na kterém hrádek stál, neumožňoval však rozsáhlejší přestavbu. A tak buď oni, nebo až jejich dědic Beneš (píšící se po svém zboží v Lopřeticích) přistoupili ke stavbě hradu nového. Neměli však mnoho prostředků, a proto nepřizvali ke stavbě ani žádného zkušeného kamenického mistra a rozhodli se postavit jednoduchou stavbu, která by splňovala předevšm jejich představy o pohodlném bydlení. Za staveniště si zvolili skalnatý ostroh nad potokem, nedaleko brodu, vzdálený sotva tři sta kroků od hrádku. Nejprve nechali plošinu ostrohu oddělit od okolí příkopem a zeminu z výkopů navršit okolo staveniště v podobě mohutných valů, na vrcholu opatřených palisádou. Z kamene z příkopů a sebraného v okolí začala postupně růst dva metry silná a devět metrů vysoká obvodová hradba, která vymezila nádvoří v podobě pětiúhelníka. Na západě se k hradbě přimkla stavba podélného paláce. Ten jenom o několik metrů hradbu převyšoval. Východní stěna hradby byla prolomena půlkruhem zaklenutou branou. Další nutné doprovodné stavby pravděpodobně již jenom dřevěné, byly na nádvoří přistavěny k hradbě. Hradní palác, obdélná stavba 33 m dlouhá a 10 m široká, byl třípodlažní, s nadstavěným podstřešním polopatrem. Hospodářské přízemí bylo přístupné portály přímo z nádvoří. Po dřevěném schodišti a pavlači se chodilo do prvního patra, vnitřním schodištěm pak do druhého patra a podstřeší. Palác byl osvětlen pouze z nádvoří a jedním oknem v druhém patře z jihu, převážně drobnými střílnovými okénky bez kamenických ostění. Jako obytné sloužily prostory druhého patra, možná i podstřešního dřevěného polopatra, z kterého Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 9

Průvodce "Průvodce Česká republika" byl přístupný i ochoz hradby. Všechna podlaží paláce byla plochostropá, bez užití klenby. V zimě byla vytápěná krbem jen obytná část paláce. Přehled vlastníků Rod pánů z Dubé založil hrad na Mrači někdy v druhé polovině 13. století a v různých rodových liniích v ní sídlil až do čtyřicátých let 16. století. Nejprve na malém dřevěném hrádku, později na hradě postaveném v druhé polovině 14. století. Jaroslav ze Šelemberka nechal zapsat svůj nový majetek Mrač do Zemských desek roku 1540. Jan ze Šelemberka sídlil na Mrači téměř 50 let, až do své smrti v roce 1597. Za jeho působnosti byl hrad renesančně přestavěn a na kopci nad hradem začal vznikat renesanční hospodářský dvůr. Po majetkových sporech s dědici Jana ze Šelemberka získali Mrač Jan Rudolf a Kryštof Jaroslav Trčkové. Tvrz ale vlastnili jenom krátce a prakticky obratem ji prodali majiteli Hrádku nad Sázavou, Adamovi z Valdštejna. Protože Adam z Valdštejna trvale sídlil Na Hrádku (dnešní Komorní Hrádek), budova Mračského hradu chátrala a v provozu byl pouze hospodárský dvůr. Roku 1638 zdědil Mrač jeho syn Jan Viktor, který byl velmi zadlužen, a tak majetek společně s Hrádkem prodal hraběti z Vrbna. Hrabatům z Vrbna patřily v Posázaví mnohé statky. Mračský hrad jako sídlo nevyužívali a od té doby se na něm prakticky nebydlelo. Hrabě z Vrbna roku 1663 přenechal Mrač svému věřiteli Bernardu Ignácovi z Martinic. Brzy se však Vrbnům tvrz znovu vrátila a zůstala jim až do roku 1727. Za Vrbnů byl palác hradu přestavěn na sýpku a nádvoří bylo upraveno na zahradu. V areálu hospodářského dvora byl postaven malý výstavný zámeček. U potoka byl zbudován pivovar. Bernard Ignác z Martinic roku 1685 zemřel a dědictvím jeho dcery Mrač znovu prešla do majetku hrabat z Vrbna. Jan Josef, hrabě z Vrtby, majitel Konopiště, koupil v roce 1727 Mrač i s dluhy od Norberta z Vrbna a až do poloviny 19. století byly jejich dějiny společné. Mračský hospodářský dvůr byl centrem rozsáhlého velkostatku a areál hradu sloužil k hospodárským účelům. Lobkovicové zdědili Mrač po pánech z Vrtby roku 1830. František z Lobkovic zde v roce 1874 zřídil velké lomy na žulu a z bývalé tvrze, tehdy obecní sýpky, nechal zřídit ubytovnu dělníků. V té době byly postaveny na nádvoří domky pro rodiny předáků. V roce 1887 prodal jeho vnuk František, kníže z Lobkovic, svá panství Františku Ferdinandu D´ Este. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/tvrz-mrac

Chocerady - kostel Nanebevzetí Panny Marie Kostel

GPS poloha: 49°52'19.27"N 14°48'13.86"E

Obec Chocerady leží na břehu řeky Sázavy, v okrese Benešov u Prahy. Dominantou obce je původně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, ke kterému náleží fara z r. 1705. Dnes je tento kostel barokně upraven, o což se zasloužil Jan Karel z Valdštejna. Ve 2. pol. 18. století byla ke kostelu přistavena loď s kaplemi a presbytáře. V interiéru kostela se nachází barokní sochy z 18. století, socha sv. Jiří, sv. Františka a sv. Floriána. Na sloupkovém hlavním oltáři z počátku 18. století jsou vyobrazeni apoštolové, kteří stojí u prázdného hrobu Marie. Vedle oltáře najdeme dřevořezby, sochu sv. Tadeáše, sv. Pavla, sv. Petra a sv. Šimona Judy, o které se zasloužil sochař František Zelenka. Také v kostele najdeme náhrobek Jana z Valdštejna z r. 1546. Dominantou kostela je severní hranolová trojpatrová věž. Na presbytáři je štuk Zvěstování Panny Marie. V kostele se nachází další oltář s vyobrazením Pražského Jezulátka, další dřevořezby, barokní kazatelna, cínová křtitelnice, Křížová cesta od malíře Zikmunda Rudla a další. Autor článku: Iva Klofandová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chocerady-kostel-nanebevzeti-panny-marie

Kácovský pivovar Ostatní

GPS poloha: 49°46'36.05"N 15°1'45.55"E

Obec Kácov leží mezi Zručí nad Sázavou a Českým Šternberkem. V obci se nachází kostelík, zámek a pivovar. Zdejší pivovar byl založen již roku 1457. V jeho vlastnictví se vystřídalo množství majitelů, mimo jiné i Habsburkové (viz www stránky). V letech 1957- 2001 byl pivovar uzavřen, vyjma roku 1994. V budově se vyráběla léčiva, následně patřila majetku JZD, dále Československým drahám, kterým sloužila jako rekreační středisko. Budova ale chátrala a mělo dojít i k demolici. Od roku 2001 pivovar opět vaří, roku 2004 byl rekonstruován. K další rekonstrukci muselo dojít v roce 2006, kdy všechny sklepy a stáčírny zaplavila Sázava. Roku 2010 se stal sládkem ing. Josef Zvoník a u pivovarské Restaurace začala vařit také kuchyně. Tato restaurace je dnes velmi oblíbena, nejen vodáky. Pivovar získal pivní pečeť v roce 2009, 2010 i 2011. Kácovské pivo Hubertus je vařeno z českého sladu plzeňského typu, při výrobě se používá hlávkový chmel (žatecký) a pramenitá voda z pivovarských studní. Pivovar vyrábí výčepní pivo světlé 10° s jemnou hořkostí, světlý ležák 12° s výraznou hořkostí a dokonalou pěnou a tmavý ležák speciální 13° s karamelovo-kávovým aroma a bohatou pěnou. Pivo nabízí nejen v PET lahvích, ale od června 2011 se vyrábí také lahvové pivo světlé. Pivovar nabízí návštěvníkům možnost exkurze. Bližší informace najdete na uvedených www stránkách, jsou opravdu Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 10

Průvodce "Průvodce Česká republika" vyčerpávající :) Autor článku: Iva Klofandová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kacovsky-pivovar

Vlašim - Žižkovo náměstí - Velký rynek Náměstí

GPS poloha: 49°42'30.41"N 14°53'53.14"E

Velký rynek, dnes Žižkovo náměstí. Roku 1488 král Vladislav vydal privilegium, povolení konat výroční osmidenní trh a rovněž trhy v sobotu po sv. Jiljí a v sobotu před Hodem sv.Ducha. Privilegium potvrdil 1. ledna 1582 král Ferdinand I. s tím, že místo svatodušního trhu určuje trh na úterý před Božím Nanebevstoupením. Uprostřed rynku byly „masné" krámy a vedle krámy „chlebové". Svůj krám zde měla i vrchnost a stávaly tu veřejné lázně. Ve středověku bývaly lázně stejně důležité jako například radnice, tržiště či kostel. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vlasim-zizkovo-namesti-velky-rynek

Za Sluncem a jinými hvězdami na hvězdárnu Ondřejov Ostatní

GPS poloha: 49°55'6.65"N 14°47'5.46"E

Za hvězdárnou Ondřejov se vydáme do Ladova kraje. Stojí nad Obcí Ondřejov na vrchu jménem Žalov. Dostanete se vlakem, autem, na kole, dobrým typem na výlet je též vydat se pěšky po červené turistické značce od Senohrab. Hvězdárna je sídlem Astronomického ustavu Akademie věd Čr. Byla založena v roce 1905 Josefem Janem Fričem. Zabývá se pozorováním Slunce a dalším hvězd, a takovými zajímavými věcmi jako jsou vysokoenergetické objekty ve vesmíru či meziplatetární hmoty.

Observatoř lze navštívit v sézóně (květen – září) každý víkend. Při prohlídce můžete vidět spoustu zajímavých přístrojů, mezi nimi i 150 let starý dalekohled A. Clarka, který stále slouží k pozorování hvězd. Dozvíte se dost i o historii či současném významu observatoře. Prohlídky začínají v 9.00 , 11.00, 14.00 , 16.00. Vstupné pro dospělé 60 kč, děti 20kč (do 7 let zdarma). Celý areál je poměrně rozsáhlý a udržovaný, prolíná se zde parková úprava s architekturou(najdete zde i secesní domy) v doplnění s nádherným arboretem, v okolí můžete vidět radary. Nezapomeňte že jste va vrchu, takže nabízí také nádherné výhledy na do okolí. Dalším typem v okolí může být muzeum Josefa Lady v nedalekých Hrusicích. Autor článku: Adam Horký Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/za-sluncem-a-jinymi-hvezdami-na-hvezdarnu-ondrejov--2

Vlašim - Domašínská brána Ostatní

GPS poloha: 49°42'44.50"N 14°53'2.94"E

Domašínská brána se nachází nejdál od zámku; cesta sem se ale vyplatí. Vnovogotické bráně je stylová Restaurace svenkovním posezením. Děti ocení dětský koutek sprolézačkami. Zvnější strany parku je před branou malé parkoviště. Cesta sem vede změsta po staré benešovské silnici přes Domašín. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vlasim-domasinska-brana-


str. 11

Průvodce "Průvodce Česká republika" Rozcestí na Masarykově náměstí Rozcestí

GPS poloha: 49°46'57.68"N 14°41'22.27"E

Turistický rozcestník tří červeně značených turistických tras najdeme v Benešově v jižní části Masarykova náměstí. Šipky rozcestníku ukazují směr červené trasy ke 2, 5 km vzdálenému zámku Konopiště, další červené trasy do Bedrče a 11,5 km vzdálených Kozmic a také červenou trasu 28 km dlouhou přes Postupice do Louňovic pod Blaníkem. Autor článku: Luděk Draštík Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozcesti-na-masarykove-namesti

Vlašim - Vlašimská brána Ostatní

GPS poloha: 49°42'25.39"N 14°53'46.50"E

Vlašimská brána spojuje město Vlašim a vlašimský park, potažmo zámek. Její průjezd je nejvyšší a nejširší. Při pohledu změsta uvidíme nad vchodem třináct erbů původních šlechtických vlastníků vlašimského panství. Nad těmito erby vyniká jeden velký, který patří majitelům, jež dali bránu vystavět - Auerspergům. Dříve měl vbráně svůj příbytek vrátný. Dnes je zde umístěna Podblanická galerie. PODBLANICKÁ GALERIE - Vlašimská brána Otevírací doba: Mimo sezónu (květen, září) - sobota a neděle10 - 16 hod. Sezóna (červen - srpen) - denně kromě pondělí 10 - 16 hod. Návštěva je možná individuálně nebo v rámci prohlídkového okruhu parkem. Stálá výstava výtvarných děl umělců se vztahem k Podblanicku. Galerii vede vlašimský malíř a pedagogStanislav Příhoda. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vlasim-vlasimska-brana


str. 12

Průvodce "Průvodce Česká republika"

Recommend Documents