Průvodce "Průvodce Česká republika"

Průvodce "Průvodce Česká republika"

Lednice Zámek

GPS poloha: 48°48'0.56"N 16°48'19.39"E

Zámek Lednice je národní kulturní památkou a byl také zapsán do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Zámek stojí na pravém břehu řeky Dyje, uprostřed romantické krajiny. Zámek se nachází na Břeclavsku v Jihomoravském kraji. Zámek Lednice patří k našim nejkrásnějších a nejnavštěvovanějším památkám. Návštěvníci mohou zhlédnout zrekonstruovanou zámeckou knihovnu i knížecí apartmány. V uplynulých letech byl otevřen rekonstruovaný zámecký skleník. V rozlehlém Zámeckém parku se nachází malebné romantické stavby, z nichž návštěvnicky nejvyhledávanější je Minaret. V průběhu sezóny se v areálu zámku konají promenádní koncerty, vystoupení šermířských skupin, ukázky výcviku dravců a další akce. Vstupné: I.okruh (přízemí – reprezentační sály)Dospělí 120,- Kč; děti, studenti, důchodci 70,- Kč. Prohlídka v cizím jazyce (němčina, angličtina): příplatek 50,- Kč na osobu. Zámek II.okruh (1.patro – knížecí apartmány)Dospělí 120,- Kč; děti, studenti, důchodci 70,- Kč. Prohlídka v cizím jazyce (němčina, angličtina): příplatek 50,- Kč na osobu. Otevírací doba: I.okruh (přízemí - reprezentační sály) duben a říjen: 9:00 - 16:00 (pouze soboty a neděle), ve všední dny pouze na objednávkuzářídenně mimo pondělí 9:00 - 16:00květen Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Průvodce Česká republika" srpendenně mimo pondělí 9:00 - 17:00(polední přestávka: 12:00 - 13:00) Zámek II.okruh (1.patro - knížecí apartmány) duben a říjen: 9:00 - 16:00 (pouze soboty a neděle)zářídenně mimo pondělí 9:00 - 16:00květen - srpendenně mimo pondělí 9:00 - 17:00(polední přestávka: 12:00 - 13:00) duben a říjen:9:00 - 16:00 (pouze soboty a neděle)zářídenně mimo pondělí 9:00 - 16:00květen - srpendenně mimo pondělí 9:00 - 17:00(polední přestávka: 12:00 - 13:00) Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lednice--1

Buchlovice Zámek

GPS poloha: 49°5'10.18"N 17°20'19.97"E

Zámek Buchlovice, nacházející se poblíž Uherského Hradiště ve Zlínském kraji, je stavbou vrcholného baroka ve stylu italské vily. Zámek je vybaven původním mobiliářem, který doplňují novobarokní repliky, pocházející z počátku 20. století. V přízemí zámku je salla terrena s cennou štukovou výzdobou. V Zámeckém parku je mnoho vzácných dřevin a od roku 2003 je v něm navíc otevřena záchranná stanice volně žijících živočichů. Zámek je známý svou každoroční výstavou fuchsií, která bývá návštěvníkům zpřístupněna od začátku června do konce září. Novinky ze zámku Buchlovice pro rok 2010: Především malé návštěvníky, ale jistě i jejich rodiče, kteří si rádi zavzpomínají na dětská léta, potěší při zahájení nové turistické sezóny zámek Buchlovice na Uherskohradišťsku. Sezóna bude zahájena 1. dubna. Od 3. dubna zde bude k vidění výstava (Ne)zapomenutelný svět krásných hraček. Návštěvníci se navíc při prohlídce budou moci pokochat velikonočně vyzdobenými interiéry. „Jarní a velikonoční aranžmá v zámeckých saloncích a dalších interiérech uvidí návštěvníci pouze 3. a 4. dubna. Tentokrát bude zasvěceno tulipánům. Máme objednáno tisíc řezaných tulipánů z Holandska a Francie, obnáší to asi padesát různých druhů. Na velikonoční pondělí potom chystáme doprovodný program, konat se bude mezi 10. a 15. hodinou,“ uvedla kastelánka zámku Ivana Syslová. Výstava hraček ze soukromých sbírek sběratelek Aleny Sládkové a Jaroslavy Zborníkové bude na zámku k vidění až do 30. června. Řadu dalších doprovodných akcí, které se v areálu zámku během turistické sezóny tradičně konají, doplní 1. června oblíbená prodejní výstava fuchsií v Zámeckém zahradnictví, která potrvá až do konce září. Konat se bude také například série koncertů v rámci Buchlovského hudebního léta 2010 v zámeckém amfiteátru. První z nich je plánován již na 15. května. V amfiteátru v létě vystoupí mj. Věra Špinarová, Marie Rottrová či skupiny MIG 21 a Olympic. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/buchlovice--1

Špilberk Hrad

GPS poloha: 49°11'38.29"N 16°36'6.57"E

Hrad Špilberk je monumentální pevností nad centrem největšího moravského města Brna, nacházejícího se v Jihomoravském kraji. Původní gotický královský hrad z 13. století si svého původního účelu reprezentačního sídla příliš neužil, postupně byl přeměněn v mohutnou pevnost. Prostory hradu využívá Muzeum města Brna, jehož expozice se zaměřují na barokní pevnostní stavitelství, vězeňství, umělecké sbírky, významné kapitoly z dějin města, brněnskou architekturu aj. Hradní věž byla nedávno rekonstruována a upravena jako rozhledna. Kasematy a rozhledna jsou otevřeny celoročně kromě pondělí, v červenci a srpnu každý den. Muzejní expozice jsou otevřeny každý den kromě pondělí a v listopadu až březnu denně kromě pondělí a úterý. Hrad Špilberk bývá také dějištěm významných kulturních akcí. Historie Původní přemyslovský hrad z 2. třetiny 13. století, vybudovaný moravským markrabětem a později i českým králem Přemyslem Otakarem II., nahradil starší Hradiště, o kterém je první zmínka z roku 1091 a které bylo sídlem brněnské Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "Průvodce Česká republika" větve Přemyslovců. Toto Hradiště zřejmě stávalo na vrchu Petrov naproti Špilberku, nebo možná v místech kláštera na Starém Brně. V roce 1283 Špilberk získal Václav II. a po něm Václav III. Na Špilberku pobýval i budoucí král Karel IV. se svou první manželkou Blankou z Valois. Za lucemburských markrabat Jana Jindřicha, Jošta a Prokopa, kteří hrad užívali jako své hlavní sídlo, byl Špilberk stavebně upraven. Po husitských válkách vykoupil Špilberk z majetku města Brna Jiří z Poděbrad pro svého syna Viktorina. V roce 1468 dobyli hrad Uhři a drželi ho až do smrti krále Matyáše. Později hrad vlastnil Ferdinand I., který ho prodal moravským stavům. V roce 1578 hrad vyhořel, ale díky hrozícímu nebezpečí z tureckého vpádu byl znovu obnoven jako pevnost. Po obsazení města císařským vojskem v roce 1621 zabavil kardinál Ditrichštejn Špilberk pro císaře Ferdinanda II. a věznil zde přední moravské účastníky protihabsburského stavovského povstání. Důležitou roli hrad sehrál ve třicetileté válce, v letech 1639 ? 1645 bylo vybudováno nové opevnění, což přispělo k úspěšné obraně při obléhání Švédy v letech 1643 a 1645. Pevnost jako jediná na Moravě odolala pruskému vpádu v roce 1642. V letech 1642 ? 1645 došlo k dalšímu opevňování. Překlenutím hradních příkopů vznikly kasematy, které byly původně určeny pro úkryt posádky. Od roku 1673 se Špilberk stal trvale vězením. Špilberk odolal i za sedmileté války, Napoleonovi se však vzdal bez boje. Napoleon pak nechal část pevnosti pobořit, nadále zde zůstalo zachováno už jen vězení, které bylo přeměněno na civilní věznici, ve které byli kromě těžkých zločinců vězněni také političtí provinilci. Za 2. světové války zde nacisté zřídili sběrný koncentrační tábor. Od roku 1960 je Špilberk sídlem Muzea města Brna, které ho spravuje. V roce 1962 byl Špilberk vyhlášen národní kulturní památkou. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/spilberk

Dívčí hrady Zřícenina

GPS poloha: 48°52'20.59"N 16°39'40.63"E

Zřícenina hradu Děvičky, nazývaného také Maidburk, Maidenburg, Dívčí hrady či Děvín, stojí na strmém návrší na severovýchodním okraji Pavlovských vrchů nad obcemi Dolní Věstonice a Pavlov. Zřícenina hradu Děvičky se nachází na Břeclavsku v Jihomoravském kraji. Hradní jádro mělo tvar protáhlého obdélníku se zaobleným západním čelem, při delší jižní straně stál palác. Dochovaly se mohutné zříceniny plášťové zdi, část zdiva paláce, předhradí a renesanční dělová bašta se střílnami. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Historie Hrad vznikl počátkem 13. století a byl královským majetkem. Zřejmě na konci 13. století byl původní z větší části dřevěný hrad přestavěn na zděný gotický hrad, který byl typem hradu s plášťovou zdí. V roce 1334 udělil král Jan Lucemburský hrad v léno Lichtenštejnům. V 1. polovině 16. století byl hrad v souvislosti s tureckým vpádem do Podunají opraven a nově opevněn. Po roce 1572 získal Děvičky Zikmund z Ditrichštejna, který je koncem 16. století nechal renesančně upravit. V roce 1645 obsadili hrad Švédové a před svým odchodem jej vydrancovali a vypálili. Poté zde sídlili již jen hlídač a hlásný. Kolem roku 1750 byl však zpustlý hradní areál definitivně opuštěn. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/divci-hrady

Pálava CHKO

GPS poloha: 48°50'32.43"N 16°40'14.38"E

CHKO Pálava byla vyhlášena v roce 1976 na území o ploše 83 km2. CHKO zahrnuje území Pavlovských vrchů, komplex Milovického lesa a sníženu táhnoucí se k rakouským hranicím. Nejcennějšími biotopy Pálavy jsou drnové, luční a skalní stepi, lesostepi a suťové doubravy. Biotopy jsou úzce vázány na vápencové bradlo, které tvoří druhohorní ernstbrunské vápence. V roce 1986 byla na území CHKO vyhlášena organizací UNESCO také biosférická rezervace, chránící světově unikátní ekosystémy. Sídlo Správy CHKO a BR Pálava je v Mikulově, Náměstí 32, internetová adresa: www. palava. cz. CHKO Pálava je oblíbeným cílem turistů z celého území republiky i ze zahraničí, kteří sem přicházejí obdivovat neobvykle krásnou krajinu, přírodu, historické i architekonické památky i využívat pohostinnost místního obyvatelstva. Nejnavštěvovanějším místem je NPR Děvín, která se vyznačuje neobyčejně rozmanitou přírodou. Návštěvníkům ji přibližuje Naučná stezka. Z několika míst se nabízí pohled na velkou část jižní Moravy, přilehlé oblasti Dolních Rakous a slovenské Malé Karpaty. Autor článku: Martin Kříž Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/palava

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 3

Průvodce "Průvodce Česká republika" Jeskyně Výpustek Jeskyně

GPS poloha: 49°17'26.95"N 16°43'28.02"E

Do jeskyně se dá dostat autem nebo pěšky. Volíme cestu pěšky. Jedeme do Křtin autobusem a vydáváme se po červené k jeskyni. U jeskyně je parkoviště, takže pokud se rozhodnete přijet autem, nemusíte složitě hledat parkování. Jeskyně jako jedna z mála je přístupná i v zimě. Během zimy (prosinec až březen) jsou prohlídky 3x za den a v pondělí je zavřeno. V letní sezoně (květen až srpen) je otevřeno každý den. V mezidobí je otevřeno každý den mimo pondělí a prohlídky jsou 1x za hodinu. Jeskyně výpustek má za sebou velice pestrou historii. Ale vezmeme to od začátku. Výpustek vznikal díky činnosti Křtinského potoka. Jeskyni tvoří dvě patra. To větší a prostornější je i starší. Spodní část jeskyně ještě ani v dnešní době není moc známá. Leží o 40 m níž a je zatím je objevena pouze jeho část. Obě části jeskyně jsou propojeny různámi propastmi. Většína z nich je však pořád zasypána. Na vzhledu Výpustku se podepsala nejen dvruhá světová válka, ale i Lichtenštejnové. Ti většinu krápníkové výzdoby uřezali a odvezli si ji do své umělé jeskyně na Zámku Lednice. V jeskyni se také těžila během 20. let 20 století fosfátová hlína. Za druhé světové války sloužila jako podzemní továrna ve které se vyráběli motory do letadel. Snad poslední ranou byl požár na konci války (duben 1945). Jeskyně tehdy hořela 14 dní. Pokud budete někde poblíž určitě se na prohlídku vydejte. I ti z vás, kteří tam již byli budou překvapeni. Na vzhledu a úpravách jeskyně se neustále pracuje. Jeskyně je veřejnosti přístupná od roku 2006 a za tu dobu se tam toho hodně změnilo. (to nám potvrdil i pán, který tam byl na prohlídce s námi - byl tam i v roce 2007) Na prohlídku Jeskyně Výpustek si vemte teplé oblečení. Prohlídka trvá cca 1 hodinu a teplota je 7 - 9 stupnů během celého roku. Autor článku: Eva Šubrtova Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jeskyne-vypustek--3

Zámek Valtice Zámek

GPS poloha: 48°44'22.16"N 16°45'19.98"E

Zámek Valtice byl založen ve 12. století jako hrad. Za vlastnictví Liechtensteinů byl několikrát přestavěn až získal svoji končnou podobu. I přes zničení během útoků Švédů byl znovu obnoven. Od roku 1945 je ve vlastnictví státu.

Během prohlídky zámku jsem byli svědky šermířského utkání o srdce jedné dámy. Toto představení jsme sledovali ze zámeckého balkónku. Trochu jsem měla obavu, že celou výpravu nemůže unést. Nakonec to ale vydržel. Na celém zámku mě nejvíce zaujal historický výtah. I dnes je ještě funkční. Nikdo nám to ale nepředvedl. :)

V okolí zámku je i několik dalších památek, které stojí za prohlídku. Naším cílem se stala kolonáda Reistna. Ta vznikla nejen kvůli vyhlídce na město Valtice, ale hlavně jako památka na zemřelé členy rodiny. Navíc její stavba byla v podstatě charita ze strany majitelů. Šlechta její stavbou (a ještě i dalších objektů) podporovala lid, který neměl práci. Hlavní připomínkou zesnulých členů rodiny je nápis který zní: " Syn otci, bratr bratrům, nezapomenutelným mužům jediný přeživší syn."

Pokud jde o jídlo. Určitě doporučuji Restauraci Valtická rychta. Je mimo náměstí, ale stojí za to. Měli jsem tam výborné koleno, žebra a katův šleh. Když půjdete od zámku doleva na náměstí, tam se dáte doprava a na konci ulice opět doleva. Bývá tam hodně lidí, ale určitě se vyplatí počkat.

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 4

Průvodce "Průvodce Česká republika" Autor článku: Eva Šubrtova Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zamek-valtice

Jeskyně Na Turoldu Jeskyně

GPS poloha: 48°48'59.00"N 16°38'24.34"E

Jeskyně Na Turoldu leží v přírodní rezervaci vrch Turold na okraji města Mikulova a spolu s jeskyní Liščí díra tvoří 2,5 km dlouhý labyrint chodeb. Na rozdíl od ostatních zpřístupněných jeskyní vznikla na zlomech a puklinách ve vápencích druhohorního stáří, postižených mladým alpínským vrásněním.

Z historie objevování jeskyně Na Turoldu : Průzkum jeskyně byl zahájen v září roku 1951. Během dvou let byly objeveny : Stará síň, Balvanitý dóm, Krápníková síň (dnes již Stará krápníková síň), Netopýří dóm, Jezerní dóm, Bílá síň a Krystalická síň. Po malých úpravách byla jeskyně v letech 1959 - 1967 přístupná veřejnosti. V této době činila celková délka známých chodeb 470 metrů. V roce 1976 zahájila Mikulovská speleologická skupina další průzkumné práce. V letech 1976 - 1980 se podařilo objevit rozsáhlá pokračování některých prostor jeskyně Na Turoldu. Současná prozkoumaná délka jeskynního systému Turold činí 1. 100 metrů. Ve speleologickém průzkumu vápencového vrchu Turold se ovšem dále pokračuje. Autor článku: Jack Pospecom Hurry Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jeskyne-na-turoldu

Sirotčí hrádek Zřícenina

GPS poloha: 48°50'37.09"N 16°38'28.54"E

Sirotčí hrádek je jednou z nejpěknějších a nejromantičtějších hradních zřícenin. Zřícenina hradu Sirotčí hrádek stojí na severovýchodním výběžku Stolové hory v Pavlovských vrších neboli Pálavě, nad vsí Klentnice na Břeclavsku v Jihomoravském kraji. Sirotčí hrádek je také nazýván Waisenstein, Rasenstein, Rossenstein či Růžový hrádek. Hrad byl vybudován na dvou strmých vápencových skaliscích, oddělených hlubokou roklí. Na přístupnější jižní části stával nepravidelný, přibližně trojúhelníkový blokový palác, do kterého se vstupovalo přístavkem na jižní straně. Na východní straně byla do skály vyhloubena cisterna. Palácové zdivo se dochovalo do výšky asi 8 metrů. Palác byl se severní částí hradu na protilehlém útesu spojen zřejmě mostem nad nejužší částí rokle. Na tomto druhém zhruba obdélníkovém skalisku se dochovaly pouze základy obvodových zdí a spodní část hranolové věže. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Historie Hrad byl zřejmě založen ve 2. polovině 13. století jednou z větví švábského rodu Wehingenů nazývanou Sirotci (Waisové). Od roku 1310 patřil hrad Lichtenštejnům, kteří jej pak drželi více než dvě století. Kolem poloviny 16. století byl Sirotčí hrádek zřejmě opuštěn a změnil se v ruiny. V roce 1590 se hrad poprvé připomíná jako pustý. Autor článku: Stanislav Říha Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sirotci-hradek

Vodopád u Moravského Krumlova Vodopád

GPS poloha: 49°3'46.44"N 16°19'58.73"E

K vodopádu vede modrá turistická značka (odbočka od značky mezi Moravským Krumlovem a Ivančicemi). Z Moravského Krumlova je to asi 5 km, z Rokytné asi 2 km, z Ivančic přibližně 10 km. Nejvhodnější dobou k navštívení vodopádu je období, kdy taje sníh, nebo po vydatnějších deštích, je totiž potřeba, aby bylo dost vody v potoce a vodopád tak byl mohutnější.

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 5

Průvodce "Průvodce Česká republika" Autor článku: Iveta V. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vodopad-u-moravskeho-krumlova

Meandry Moravy Řeka

GPS poloha: 48°55'3.18"N 17°16'44.18"E

Poslední neregulovaný úsek řeky Moravy na dolním toku začíná pod Vnorovským jezem. Morava zde vstupuje do oblasti vátých písků známých jako "Moravská Sahara". Dnes jsou duny osázeny borovým lesem a jen obrovská pískovna v Bzenci Přívozu připomíná poušť. Pískovnu od řeky dělí jen pár metrů strmého písčitého břehu. Tok se začíná kroutit a proud v řece se mění. Na protějším břehu se tvoří štěrkové mělčiny s písčitými plážemi. Přibližně kilometr od pískovny se řeka dostává do nejzajímavějšího úseku. Nejprve přijde prudký oblouk, ve kterém se tok řeky stáčí o více než 180 stupňů a navíc je rozdělen písčitým ostrůvkem. Břeh, který rozděluje horní a dolní rameno tohoto meandru, je nyní v nejužším místě jen 10 metrů široký a řeka jej neustále zužuje. V budoucnu se může stát, řeka břeh pravděpodobně prorazí a celý meandr se stane přírodním slepým ramenem. Následující meandr je impozantní, řeka se zde zařezává do čela písečné duny porostlé borovým lesem. Na opačném břehu je obrovská písečná pláž. Po dalších meandrech se tok zklidňuje, vtéká do nového koryta. Z levé strany se původním korytem vlévá Velička a řeka teče směrem k Rohatci a Hodonínu. K meandrům Moravy se nejlépe dostanete na plavidlech, které si můžete půjčit ve Strážnici, Vnorovech a Hodoníně. Při vysokém stavu vody je plavba po řece zakázána, ale ani při nízkém stavu vody se plavba nedoporučuje. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/meandry-moravy

Rozhledna Maják Šrotík Rozhledna

GPS poloha: 49°4'27.66"N 17°24'25.24"E

ROZHLEDNA MAJÁK ŠROTÍK – STARÉ MĚSTO Unikátní rozhledna v podobě majáku se nachází v průmyslové zóně na okraji Starého Města. Dominanta bývalého areálu cukrovaru souvisí s firemní filosofií společnosti na zpracování odpadů, která zde sídlí. Maják má za úkol ukazovat lidem „cestu v moři odpadů“.

Jedná se o oplechovanou stavbu složenou ze 7 dílů, každý o výšce 3 m, dohromady měří 27m. Váží 25 tun, má dvanáct oken a vyhlídkovou plošinu, nad kterou je umístěn reflektor, který ve tmě vysílá do okolí kuželové světlo, stejně jako majáky přímořské.

Na vyhlídku musíte vystoupat celkem 96 schodů. Když tak učiníte, rozprostře se před vámi malebná krajina lemovaná vrcholky Chřibů se starobylým hradem Buchlovem a pohořím Bílých Karpat. Před sebou budete mít jako na dlani nejen celý areál společnosti zakomponovaný v jedinečném a příjemném prostředí, ale také Staré Město a královské Město Uherské Hradiště v pozadí s rozhlednou Rovnina.

Informace pro návštěvníky: Pod rozhlednou se nachází: • občerstvení "U piráta" (pokladna, WC) • dětské hřiště • turistické informační centrum OTEVÍRACÍ DOBA: duben–říjen Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 6

Průvodce "Průvodce Česká republika" duben a říjen (pracovní dny, víkendy a státní svátky): 10–17 h květen–září: pracovní dny (prodej vstupenek do 16 h).................................10–17 h víkendy a státní svátky...........................................................10–17 h VSTUPNÉ: Platí dohromady za celý areál – včetně vstupu na loď Naději, do KOVOZOO a na výstavy v Kongresovém centru! duben a říjen: zdarma květen–září: děti do 6 let..............................................................................zdarma děti nad 6 let, studenti, důchodci, ZTP, skupina 10 a více..............20 Kč dospělí.....................................................................................30 Kč POKLADNA: pod majákem v občerstvení PARKOVIŠTĚ: zdarma u majáku Autor článku: Jana Tučková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-majak-srotik

Soběšice - Ostrá horka Rozhledna

GPS poloha: 49°14'44.98"N 16°37'19.69"E

V brněnských Soběšicích během minulého roku vyrostla díky občanské iniciativě Soběšická garda nová rozhledna s výhledem na Brno, Moravský kras a kopce severozápadně od Brna. Rozhledna se nachází v jižní části Soběšic na kopci Ostrá horka s nadmořskou výškou 405m. Rozhledna je 19m vysoká a na její vrchol vede 90 schodů. Kousek od rozhledny má zastávku autobus č.57, přímo k rozhledně vede žlutá značka - na odpolední procházku v týdnu optimální místo. Pokud chcete návštěvu rozhledny spojit s výletem, tak se dá doporučit několik turistických cest v okolí. Velmi zajimává je asi sedmi kilometrová Naučná stezka Lesnická severně od Soběšic. Různými způsoby se dá dojít do Bílovic nad Svitavou, Obřan nebo Ořešína. Samotná žlutá značka na které leží rozhledna vede z Řečkovic do Obřan. Autor článku: Jaromír Klein Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sobesice-ostra-horka

Stolová hora Hora

GPS poloha: 48°50'25.89"N 16°38'14.98"E

Výrazný geomorfologický útvar s plochým temenem (vykládá se jako abrazní plošina ? zbytek jednotného denudačního povrchu středomiocenního stáří) je tvořen zvětralými ernstbrunnskými vápenci. Nápadné jsou různé skalní útvary. Na severním svahu vystupují klentnické vrstvy, svahy kryjí hlinotokamenité sedimenty z poslední doby ledové, místy se vyskytuje spraš. Na vrcholu existovalo opevněné sídliště v mladší době bronzové. Stolová hora je vzhledem ke své poloze velmi silně ovlivněna lidskou činností. Severní svah a úpatí západního svahu kryje les, v jehož stromovém patře převládá jasan ztepilý a Dub letní, ale bylinné patro se svým složením blíží prvosenkovým dubohabřinám. Další, vesměs uměle založené a antropicky ovlivněné lesní porosty s jasanem ztepilým, akátem, Dubem letním a roztroušenou borovicí černou se vyskytují na západoseverozápadním svahu nad Bavorami a na severovýchodním svahu nad Klentnicí. Skalní štěrbiny na západním svahu Stolové hory hostí pionýrské společenstvo s kostřavou sivou, pěchavou vápnomilnou a tařicí skalní. Skalní stepi s lipnicí bádenskou lze nalézt mezi vystupujícími vápencovými balvany zejména na jihozápadním svahu. Na jižním svahu se v druhové garnituře skalní stepi nápadně uplatňuje ostřice nízká a zlatovlásek obecný. Na severozápadním a východním svahu je nahrazují skalní stepi s pěchavou vápnomilnou ? zde se vyskytuje hvozdík Lumnitzerův pálavský. Vrcholovou plošinu a východní svahy porůstají drnové stepi s kostřavou walliskou, které v posledních letech postupně zarůstají ovsíkem vyvýšeným. V dolní části západního a jižního svahu Stolové hory lze nalézt luční stepi s válečkou prapořitou a kozincem rakouským. Rozsáhlé plochy porůstají křoviny s hlohem jednosemenným a růží šípkovou, které se Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 7

Průvodce "Průvodce Česká republika" začaly v rezervaci velmi intenzivně šířit po zastavení pastvy a ponechání dosud kosených stepních luk ladem. Na jižní hraně vrcholové plošiny se nachází jediná lokalita šalvěje vlnaté (habešské) v českých zemích. Pampeliška pozdní byla v rezervaci pozorována po několikaleté přestávce naposledy v roce 1997. Z dalších zvláště chráněných druhů (celkem 39) zde roste árón karpatský východní, devaterka rozprostřená, divizna brunátná, dub pýřitý, dvojštítek hladkoplodý měnlivý, hlaváček jarní, hvězdnice chlumní, chrpa chlumní, kavyl Ivanův, kavyl sličný, koniklec velkokvětý, kosatec nízký, kosatec skalní písečný, koulenka vyšší, kozinec rakouský, kozinec vičencovitý, len tenkolistý, lilie zlatohlávek, lomikámen trojprstý, medovník velkokvětý, oměj vlčí, plamének přímý, pryskyřník ilyrský, sasanka lesní, sinokvět měkký, stařinec (starček) celolistý, třemdava bílá, tuřice (ostřice) úzkolistá, violka obojaká, vratička měsíční, zvonek boloňský, zvonek sibiřský a žluťucha smrdutá. Zastoupeny jsou podobné druhy jako na Děvíně. Navíc zde byla zjištěna např. kolonie kriticky ohroženého sysla obecného (okraje fotbalového hřiště nad Klentnicí), na úpatí Stolové hory se vyskytuje křeček polní. Ve stepních biotopech lze na květech poměrně často pozorovat jinak vzácnou žahalku žlutou, velmi hojný je cvrček polní. Pravidelně je nalézán ploskoroh žlutý. Velice zajímavý je výskyt hlubinné žížaly Allolobophora hrabei. Velká část lesních porostů byla zřejmě v minulosti uměle obnovena, zčásti za použití stanovištně nevhodných dřevin. Jsou řazeny do kategorie lesů ochranných. V dlouhodobém výhledu je při zdravotních probírkách třeba odstranit z lesních porostů rezervace akát, modřín, pajasan žláznatý a borovici černou, která se zde ovšem přirozeně nezmlazuje, a nahradit je autochtonními dřevinami. Totéž platí pro obnovu topolového větrolamu, který se nachází v severní části rezervace. Aspoň k částečnému odlesnění dnešní rezervace došlo jistě již velmi dávno, nejpozději v mladší době bronzové. Ve středověku započalo lámání vápence; dnes je na území rezervace několik menších opuštěných lomů. Až do do padesátých let bylo území vypásáno a vrcholová plošina sloužila jako jednosečná louka. V současné době je třeba zabránit zarůstání křovinami. Již několik let se znovu seče vrcholová plošina a jižní úpatí hory, na západních svazích byla na uvolněných plochách na přechodnou dobu obnovena pastva domácích koz, která v kombinaci s kosením představuje optimální způsob péče o stepní biotopy. Trvalou pozornost vyžaduje i eliminace akátu a pajasanu z křovinatého lemu rezervace. Na vrcholu stojí anténní stožár s obslužným zděným přístřeškem ? zařízení by se nemělo rozšiřovat. Rezervací vede značená turistická cesty, takže v jarním období trpí vysokou návštěvností. Autor článku: Martin Kříž Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/stolova-hora

Rozhledna Brdo na Chřibech Rozhledna

GPS poloha: 49°10'15.23"N 17°18'32.61"E

Nově otevřená (od roku 2004) 24 m vysoká kamenná rozhledna nad obcí Zdounky na Kroměřížsku. Přístupná po dohovoru v lesním penzionu Bunč (asi 4 km). Vstupné 20 Kč, rodinné 50 Kč. Výhled na Hanou a na Chřiby. Na Hrad Buchlov . Občerstvení v penzionu Bunč celoročně. Autor článku: Jirka Valenta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-brdo-na-chribech

Výhon - rozhledna Akátová věž Rozhledna

GPS poloha: 49°2'30.66"N 16°38'20.47"E

(aktualizace 2. srpna 2009) Na hlavním hřebeni výrazného kopce Výhon, který se zvedá východně od Židlochovic vyrostla v období května až července 2009 dřevěná konstrukce rozhledny. Je řešena obdobně jako většina dnešních rozhleden "střední kategorie" - dřevěná kostrukce (zde z akátových fošen) a do nich zabudovaného dřevěného schodiště. Má kruhový půdorys o průměru 3,7 m a dosahuje celkové výšky 15, 7 m. Na vyhlídkový ochoz, který je ve výši 14,5 m vede celkem 76 schodů. Rozhledna by měla být celoročně přístupná a z jejího vrcholu se otevírá nezvykle široké panoráma, neboť Výhon (355,4 m) je nejvyšším bodem Dyjsko-svrateckého úvalu. Na severním horizontu jsou to kopce Drahanské vrchoviny, pod nimi jako na dlani leží moravská metropole Brno se svými čtvrtěmi. Na západě jsou to Miroslavské kopce a předhůří Českomoravské vrchoviny. Na východě jsou to pak poslední výběžky Žánického lesa. Na jihu pak pochopitelně panoráma Pálavy a její pokračování - rakouské Liské kopce (Leise Berge). K rozhledně již v předstihu byla zbudována zeleně značená turistická cesta, která začíná na železniční stanici v Hrušovanech u Brna a končí v Blučině na autobusovém nádraží. Na ní v úseku mezi židlochovickým zámkem a rozhlednou je instalováno několik informačních panelů místní vlastivědné naučné stezky. Rozhledna má i základní vybavení (přístřešek, lavičky, infotabuli ap.). Slavnostní otevření proběhlo v sobotu 1.srpna 2009. Z rozhledny jsou vidět téměř všechny obce Židlochovicka, které jsou zobrazeny i na nové podrobné turistické mapě regionu, která byla vydána ke slavnostnímu otevření rozhledny. K rozhledně byla vydána i turistická známka, kterou lze získat na informačním centru v Židlochovicích. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 8

Průvodce "Průvodce Česká republika" GPS: 49°2'30.556"N, 16°38'20.589"E Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.87 Okolí Brna-Slavkovské bojiště a Ždánický les/B1, GOL 1:25 000 Židlochovicko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vyhon-rozhledna-akatova-vez

Betlém - přírodní památka Přírodní památka

GPS poloha: 48°54'21.38"N 16°35'24.54"E

Nachází se při břehu střední Novomlýnské nádrže - Věstonické, 2,5 km jižně od Ivaně. Původně se jednalo o studijní plochu Přírodovědného oddělení Moravského zemského muzea v Brně. Jde o rozlehlý mokřad nacházející se na dně bývalých pískoven. Dnes je významným hnízdištěm ptáků a vhodná lokalita pro rozmnožování obojživelníků. Za chráněné území byla tato lokalita vyhlášena v roce 1990 o rozloze 10,87 ha. Okolo prochází modře značená turistická cesta, která směřuje z Pouzdřan do rekreačního areálu Merkur. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.88 Pavlovské vrchy a dolní Podyjí, GOL 1:25 000 Zahrada Evropy Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/betlem-prirodni-pamatka

Brno - sady Národního odboje Park

GPS poloha: 49°12'43.85"N 16°35'35.63"E

Rozlehlý 1, 5 ha velký park nacházející se na rozhraní tří městských částí a to Králova Pole, Žabovřersk a Brna-střed mezi ulicí Šelepovou a Klusáčkovou. V době Protektorátu zde byl vybudován internační tábor nazvaný Pod Kaštany, kde tehdejší tajná policie zadržovala moravské odbojáře a odváděla je pak k výslechu do sídla tehdejšího gestapa umístěného v dnešní budově právnické fakulty nebo do vzdálenějších Kounicových kolejí. Velkou část vězněných tvořili členové brněnského Sokola, napojení na odbojovou skupinu "Jindra". Bývalý internační tábor připomíná dnes Památník ze šedého mramoru, který je zde umístěn. Stejně tak i názvy přilehlých ulic nesou jména Františka Šelepy a Otakara Klusáčka, brněnských novinářů, kteří zde byli vězněni gestapem a později popraveni. Současný park, který zde byl následně zbudován, je znám hlavně díky klubu Šelepka, který tu na konci šedesátých let minulého století vnikl a dnes má již dlouholetou tradici. Jelikož park leží na pomezí tří městských částí pořádá se zde i několik tzv. Příhraničních slavností, organizovaných těmito městskými částmi. Zajímavostí je i mohutný pařez, který se nachází v parku u zdejší restaurace Na Šelepce, o kterém se uvádí, že je geometrickým středem Brna. V roce 2010 proběhla celková revitalizace parku, vznikly zde nové cesty, velké dětské hřiště, psí výběhy a dosadba nových stromů a záhonů. Stal se tak oblíbeným místem rodičů s malými dětmi i odpočinkovým místem studentů z blízkých kolejí. Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/brno-sady-narodniho-odboje

Brno - Aquapark Kohoutovice Aquapark

GPS poloha: 49°11'35.59"N 16°32'27.42"E

Zdejší aquapark je první stavbou svého druhu v Brně. Provoz byl zde zahájen 14. dubna 2010. Aquapark se nachází v brněnské městské části Kohoutovice v těsné blízkosti areálu základní školy na Chalabalově ulici. Příjezd z centra Brna od Mendlova náměstí je trolejbusem č. 37 po Libušině třídě. Je zapotřebí vystoupit na Zastávce Stamicova. Pod zajímavě řešenou střechou se nachází plavecký bazén 25 x 12,5 m, hloubka vody 1,8 – 2,0 m (6 drah), rekreační bazén (perličkové rošty, chrliče vody, vodní trysky). Dále zde je tobogán 90 m, divoká řeka, whirpool (výřivka), dětské brouzdaliště s vodním hřibem, parní lázeň, sauna, klimatizovaná posilovna, mokrý bar a masáže. Za horkých letních dnů lze na střeše objektu využít „vyhlídkové“ terasy s venkovním bazénem 12 x 8 m a prostorem pro slunění (pěkně je vidět na satelitním snímku). Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 9

Průvodce "Průvodce Česká republika" Provozní doba: pondělí - pátek 06.00 – 22.00, sobota, neděle, svátek 08.00 – 22.00 hodin. Kontakt: Aquapark Kohoutovice, Chalabalova 2, Brno Více na: http://www.aquapark-kohoutovice.cz/ Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/brno-aquapark-kohoutovice

Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity Botanická zahrada

GPS poloha: 49°12'56.63"N 16°36'53.39"E

Botanickou zahradu a arboretum Mendelovy univerzity v Brně založil v roce 1938 prof. August Bayer. Původně zde bylo postaveno jen malé arboretum pro výuku dřevin lesnických inženýrů na univerzitě, která je nedaleko. Na Botanickou zahradu bylo arboretum rozšířeno v roce 1968 podle návrhu prof. Ivara Otruby. V současné době se na rozloze 11 ha rozkládá správní budova se skleníky, centrální část, jižní svahy, arboretum a botanická zahrada. Ve sklenících je soustředěna velká sbírka orchidejí a tillandsií. Orchideje pocházejí ze Střední a Jižní Ameriky a jihovýchodní Asie, Tillandsie ze Střední a Jižní Ameriky. Při podzimní a jarní výstavě orchidejí, které se v botanické zahradě konávají, můžete vidět pěstování orchidejí od semínek. Orchideje se zde také šlechtí, ve sbírkách jsou cenné botanické druhy a sbírka působí jako záchranné centrum Ministerstva životního prostředí. TIP: Jedete do Brna? Navštivte Penzion Derivia Brno. V centrální části zahrady je nyní nově vybudovaná vodní kaskáda se čtyřmi jezírky, která obohatila místní sbírku vrb a zahradní posezení ve stylu maďarské čardy. Jen kousek od kaskády se dříve nacházela dvě jezírka s vodními rostlinami – rákosy a lekníny. Nyní jsou také tato jezírka po rekonstrukci a vodního rostlinstva zatím prostá. Z této části zahrady lze rovněž obdivovat krásné panorama Brna a hradu Špilberk. Jižní svahy zahrady zahrnují flóru stepi jihovýchodní Evropy, lomikameny a skalničky. Zajímavostí je Zahrada miniatur, kde rostou různé druhy bonsají. V další části zahrady si můžete vyzkoušet poznávání léčivých rostlin v bylinkové zahrádce a ve vedlejší užitkové zahradě určování zeleniny, obilnin, jetelovin, luskovin, olejnin, okopanin a technických plodin. V zahradě se pěstují také desítky druhů kosatců – irisů, které si lze zblízka prohlédnout při jarní výstavě, kdy bývají také v centrální budově vystaveny zajímavé kosatcové květinové vazby. V Botanické zahradě se nad kosatcovým polem snad všech barevných odstínů line omamná vůně, která vás nutí zde alespoň chvíli posedět. Další částí zahrady je zahrada pro nevidomé. Na vyvýšených záhonech jsou vysázeny rostliny s plstnatými, velkými, mírně pichlavými nebo aromatickými květy či listy. Názvy rostlin jsou zde popsány také v Braillově písmu. Arboretum sestává z exotických druhů dřevin uspořádaných podle geografického členění. Celou Botanickou zahradu oživuje mnoho vodních prvků jako jsou jezírka a vodotrysky, je zde také velké množství laviček a míst na posezení. Botanická zahrada a arboretum leží mezi ulicí Provazníkovou a třídou Generála Píky v městské části Černá Pole. Pravidelně se zde konají výstavy orchidejí, kosatců a výstava Barvy podzimu s pěknými podzimními aranžemi. O konání výstav se lze dozvědět z místních sdělovacích prostředků, plakátů vyvěšených na oplocení zahrady či z webových stránek uvedených níže. Pro individuální zájemce či skupiny, které si chtějí zahradu a arboretum prohlédnout mimo konání těchto výstav, platí předchozí rezervace na tel. 545 223 606 nebo e-mailu [email protected]. Vstupné do botanické zahrady: dospělí 50,- Kč; děti od 6 let, studenti a senioři 30,- Kč

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 10

Průvodce "Průvodce Česká republika" Autor článku: Lenka Strnadlová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/botanicka-zahrada-a-arboretum-mendelovy-univerzity

Břeclav - krytý bazén a letní koupaliště Aquapark

GPS poloha: 48°45'47.12"N 16°52'50.81"E

Nachází se v blízkosti centra města. Kromě krytého bazénu je zde k dispozici venkovní bazén 50 m s velkým tobogánem, bazén 20 m se skluzavkou, dva malé bazénky pro nejmenší spojené skluzavkou, minigolf, 2x plážový volejbal, plážový fotbal, betonovou plochu na míčové hry. V areálu celodenní občerstvení. Před areálem rozlehlé parkoviště. Více informací zde. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.88 Pavlovské vrchy a Dolní Podyjí, GOL 1:25 000 Břeclavsko a 1:25 000 Zahrada Evropy Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/breclav-kryty-bazen-a-letni-koupaliste

Koupaliště Bučovice Koupaliště

GPS poloha: 49°8'58.78"N 17°1'0.16"E

Bučovické Koupaliště má plavecký bazén (25m), ten je propojen s relaxačním, ve kterém jsou k dispozici masážní lehátka, masážní lavice, hřib a další trysky. Do tohoto bazénu ústí i dvě skluzavky a jeden tobogán. Pro děti je zde malý kulatý dětský bazén s hřibem a miniskluzavkou ve tvaru berušky. Bazény mají možnost vyhřívání, proto převážnou část sezóny má plavecký bazén teplotu vody 2728°C a dětský 30-31°C. V areálu se nachází občerstvení, hřiště pro beachvolejbal, petanque, tenis, toalety, sprchy s převlékárnami a volné wifi připojení k internetu. Otvírací doba během července a srpna je denně od 9:00 do 19:00. V případě příznivého počasí může být sezóna zahájena dříve. Vstupné Děti do 3 let 10,- (5,- po 15:00 hod) Děti 3-6 let 20,- (10,- po 15:00 hod) Mládež 6-18let, důchodci, ZTP 40,- (30,- po 15:00 hod) Dospělí 60,- (50,- po 15:00 hod) K dispozici mají i permanentky na 10 vstupů – 500,- pro dospělé, 300,- pro mládež a 100,- pro děti. Koupaliště se nachází na konci ulice Hájecká u fotbalového hřiště. Provozovatel upozorňuje, že se má používat parkoviště před (kapacita cca 45 aut + 3 invalidé) nebo za hřištěm Hájek, protože přímo před areálem patří pozemek soukromému majiteli. Více viz. stránky provozovatele. Pokud se vydáte do Bučovic vlakem, tak vás čeká cesta po ulici Nádražní-Legionářská-Hájecká dlouhá 1,5km. Autor článku: Bohumír Strnad Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/koupaliste-bucovice

Břeclav - bývalá synagoga Synagoga

GPS poloha: 48°45'31.25"N 16°52'55.31"E

Byla zbudována v roce 1868 nákladem tehdejšího starosty židovské obce Davida Kuffnera, upravená v roce 1888 podle projektu vídeňského architekta Maxe Fleischera v novorománském slohu. Svému účelu sloužila až do roku 1938, později byla využívána jako skladiště. Po nákladné rekonstrukci je od roku 2000 je využívána pro výstavní účely. V objektu se nachází expozice věnovaná zdejší židovské komunitě, jejíž počátky lze doložit již ve 14. a 15. století. Stala se neodmysltelnou součástí Břeclavi a formovala zde nejen hospodářský, ale i kulturní, společenský a politický život města. Její zánik pak přivodily tragické události druhé světové války. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 11

Průvodce "Průvodce Česká republika" Turistické mapy: KČT 1:50 000 č. 88 Pavlovské vrchy a dolní Podyjí, GOL 1:25 000 Břeclavsko a 1:25 000 Zahrada Evropy Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/breclav-byvala-synagoga

Apollonův chrám Zámeček

GPS poloha: 48°46'57.32"N 16°49'27.01"E

Leží na břehu Mlýnského rybníka jižně od města Lednice. Apollonův chrám byl vystavěn v letech 181719. Před chrámovou zdí stojí osm (+ 2) dórských sloupů. Čelní zeď zdobí mytologické výjevy boha Apollona na slunečním voze, skupina Amoretů s Apollonovou lyrou a čtyři sochy múz. Místo je opravdu pozoruhodné a jeho návštěvu byste si neměli nechat ujít. Autor článku: Jaroslav Sojka Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/apollonuv-chram

Kostnice u svatého Jakuba v Brně Hřbitov

GPS poloha: 49°11'48.59"N 16°36'30.28"E

"Každý má určen svůj den; je pro všechny život krátký a návratu není", tato Vergiliova slova vítají návštěvníky nově otevřené brněnské kostnice. Svatojakubská kostnice je přístupná od 22. června 2012 a nachází se na Jakubském náměstí v těsné blízkosti kostela sv. Jakuba. Na její vchod odkazuje nenápadná kamenná stěna, na jejíž jedné straně jsou vyryta jména rodů brněnských měšťanů pohřbených v Kostnici, z druhé strany pak rytiny pěti svatých, kteří mají spojitost s kostelem sv. Jakuba. Vedle vstupní stěny, která má připomínat náhrobní kámen, vedou ke vchodu do kostnice kamenné schody. Kostnice u sv. Jakuba patří spolu s Labyrintem pod Zelným trhem a Mincmistrovským sklepem do prostor souhrnně označovaných jako Brněnské podzemí. Kostnice byla objevena v roce 2001, kdy Jakubské náměstí procházelo rekonstrukcí, při které byl proveden také archeologický výzkum podzemí. Při průzkumu byly pod kostelem sv. Jakuba zjištěny prostory plné kosterních pozůstatků. Antropologickým průzkumem bylo zjištěno, že se jedná o oběti středověkých cholerových a morových pohrom a válečné oběti z dob třicetileté války a švédského obléhání. U kostela sv. Jakuba býval hřbitov již od 13. století. Jelikož byl ale uvnitř hradeb a nemohl se rozšiřovat, z kapacitních důvodů byl zaveden výměnný systém ukládání zemřelých v hrobech. Kosterní pozůstatky byly po 10- 12 letech z hrobu vyjmuty a uloženy v Kostnici, která se nacházela pod kostelem. Tak se uvolnilo místo pro pohřbívání nových zemřelých. Když ale císař Josef II vydal v roce 1785 nařízení o zrušení hřbitovů uvnitř měst a vesnic (z hygienických důvodů), byl také hřbitov u kostela sv. Jakuba zrušen a všechny kosterní pozůstatky přeneseny do kostnice. Na tu se pak v průběhu času zapomnělo. Kostnice leží částečně pod Jakubským náměstím (dvě slepé chodby), částečně pod kostelem sv. Jakuba (tříkomorová krypta). V přistavěné vstupní hale je vystavena expozice archeologických nálezů (křížky, atd. ) a zvláštností antropologických nálezů (kosti deformované vlivem nemocí, perforované lebky), které byly vyzvednuty při průzkumu kostnice. Se svými více než 50 000 pohřbenými je kostnice u svatého Jakuba druhá největší v Evropě (po katakombách v Paříži). V kostnici jsou kromě vyskládaných kosterních pozůstatků a vystavených náhrobních kamenů rozmístěny také plastiky vyjadřující téma smrti. Otevřeno je od úterý do neděle 9. 30 - 18. 00 hodin, prohlídky probíhají každou půlhodinu a trvají cca 20- 25 minut. Vzhledem k probíhajícímu náporu turistů je vhodné si čas prohlídky rezervovat předem na tel. 515 919 793. Základní vstupné do kostnice je 140,- Kč, děti od šesti let, studenti, senioři a ZTP 70,- Kč. Autor článku: Lenka Strnadlová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kostnice-u-svateho-jakuba-v-brne

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 12

Průvodce "Průvodce Česká republika" Letecké a vojenské muzeum Vyškov Muzeum

GPS poloha: 49°16'36.80"N 16°59'53.63"E

Muzeum spravuje Nadace Letecké historické společnosti Vyškov a jde jim to dobře. V kryté hale je možné vidět kusy a trosky nalezených letadel z II. světové války. U některých je dokonce popis jejich historie (kdo s tím létal, kdy byl sestřelen a kde to spadlo…). Na venkovním poměrně rozsáhlém prostranství je možné shlédnout především poválečnou leteckou techniku. Jde o Migy, Iljušiny, Albatrosy, Suchoje různých typů, vrtulníky, dokonce je možné prohlédnout si zde legendárního Čmeláka, dále jsou zde kanóny a houfnice různých ráží, jeden stroj T-34/85, německý obrněný polopás a další vozidla. Areál není přímo ve Vyškově, ale naleznete ho, když pojedete z Vyškova směrem na Pustiměř (Prostějov). Musíte dávat bacha, neboť areál se snadno přehlédne! Jeho prohlídka zabere cca 30 minut, ovšem při opravdu podrobné prohlídce zde strávíte času mnohem více. Autor článku: Milan Dvořák Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/letecke-a-vojenske-muzeum-vyskov

Brno - Dům umění Muzeum

GPS poloha: 49°11'46.86"N 16°36'52.92"E

Tato budova, která zaujímá na Malinovského náměstí jedno z významných míst, byla pro výstavní účely postavena ve stylu vídeňské secese již v roce 1910. Kdo by na současném vzhledu hledal ozdobné prvky secese, bude zklamán, protože nyní má vzhled funkcionalismu, který jí po druhé světové válce vtiskl významný architekt Bohuslav Fuchs. Při přestavbě byla zrušena vstupní půlkruhová část a byla nahrazena novým monumetálním vstupem s rozšířeným vestibulem. Zajímavostí této stavby jsou Vysoké štíty se skleněnými střechami pro optimální nasvětlení výstavních prostor přirozeným denním světlem. Budova prošla další rekonstrukcí v roce 1969, kdy kromě úprav interiéru byla opatřena břizolitovou fasádou. Zatím poslední rekonstrukce probíhala v letech 2008-2009, kdy byli prováděny hlavně modernizace technického zařízení a realizováno částečné odkrytí suterénu. Budova je umístěna vedle Mahenova divadla, navazuje na ni park, ve kterém se dále nachází znovu vystavěná funkcionalistická Zemanova kavárna a ze 60.tých let Janáčkovo operní divadlo. Dům umění slouží převážně pro výstavy současného umění. Autor článku: Bohumír Strnad Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/brno-dum-umeni

Brno-Líšeň - Kostel sv. Jiljí Kostel

GPS poloha: 49°12'20.63"N 16°41'41.06"E

Kostel sv.Jiljí se nachází v jižní části náměstí Karla IV. v Brně Líšni v blízkosti příjezdové cesty k zámku Belcredi. Kostel byl v pozdně-románském slohu postaven již v druhé čtvrtině 13. století. V průběhu 14. století byla přistavěna Gotická věž. V letech 1609-1614 proběhla jeho renesanční přestavba, při které byl kostel prodloužen a byla přistavěna hranolová předsíň. Barokní přestavba následovala v letech 1718-1719. V květnu 1794 zachvátil kostel požár, kdy shořela barokní báň na věži a provizorní zastřešení zůstalo na věži dodnes. Opravdu podstatné přestavby se kostelu dostalo roku 1895, kdy byla stavba prodloužena směrem na východ na dvojnásobnou délku. Zatím poslední úpravy kostela proběhly v roce 1993 a výměna části střechy v roce 2009. K zajímavostem interiéru jsou: vitráže z roku 1950 a 1993, kolorovaná kamenná náhrobní deska, obraz "Panny Marie Líšeňské" z poutní kaple na Kostelíčku a kamenná renesanční křtitelnice z roku 1614. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 13

Průvodce "Průvodce Česká republika" Kolem kostela je umístěno několik křížů a jiných sochařských památek. Poblíž kostela prochází cyklotrasa č.5005 tzv. Brněnské kolečko. Autor článku: Bohumír Strnad Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/brno-lisen-kostel-sv-jilji

Brno - kostel sv. Václava Kostel

GPS poloha: 49°11'47.93"N 16°35'44.65"E

Nachází se na západním úpatí hradního kopce Špilberka v koncové části parku. Jde o Pravoslavný kostel s typickou cibulovou bání a dvojramenným křížem. Objekt byl postaven v letech 1930- 31 podle návrhu ruského emigranta P. Levického. Dodatečně byla před objektem vystavěna i velice působivá moderní dvojvěžová zvonice. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.85 Okolí Brna-Svratecko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/brno-kostel-sv-vaclava

Brno - Zelený čtvrtek Zajímavost

GPS poloha: 49°11'28.93"N 16°35'27.28"E

Novinkou a nyní již tradicí se na jižní Moravě stává na den Zeleného čtvrtku pití Velikonočního zeleného piva. Pivovar Starobrno vaří tento svůj třináctistupňový speciál už šestým rokem. Letos se rozveze v Brně do více jak čtyř set Restaurací a hostinců. Do celé republiky se pak vyveze na 5300 hektolitrů tohoto zeleného moku. Pro srovnání, v roce 2006 zde začínali na 100 hektolitrech. Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/brno-zeleny-ctvrtek

Drnholec - radnice Radnice

GPS poloha: 48°51'24.55"N 16°29'13.16"E

Budova bývalé radnice je památkově chráněným renesančním objektem, jejíž stavební vývoj sahá do 16. století, ačkoliv byla zejména klasicistně přestavěna. Její poslední novodobá, architektonicky sterilní stavební úprava pochází z poválečného období. Přesto má budova několik cenných prvků. Kromě malebnosti budovy samotné se jedná o soubor cenných renesančně klenutých interiérů, jak ve sklepě, tak i v přízemí a dílem i v patře budovy, mezi nimi i pozoruhodnou plochostropou někdejší radní síň. Na novodobě přefasádovaných průčelích zaujme pozdně renesanční lištový portálek zrušeného vstupu do sklepa a soudobá datovací deska s letopočtem 1591. Při statickém zajišťování objektu v roce 2008 byl v radní síni odkryt zdobený malovaný strop s motivem vinné révy. Od jara 2014 je v přízemí objektu umístěno turistické informační centrum. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.88 Pavlovské vrchy a dolní Podyjí/B1, GOL 1:25 000 Zahrada Evropy Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/drnholec-radnice

Lednicko-Valtický areál Ostatní

GPS poloha: 48°46'22.87"N 16°46'55.27"E

Lednicko-Valtický areál byl zapsán do seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Pokud byste chtěli projít celý park, který je opravdovou chloubou naší republiky a zkrášluje celé okolí, pak vězte, že jeden den by vám na to nestačil. Největší zahradu Evropy můžete najít mezi dvěma významnými rodovými sídly Lichtenštejnů Lednicí a Valticemi. V překrásné, volně upravené krajině, stojí půvabné letohrádky z 19. století, které tomuto areálu dodávají romantiku. Můžete vidět Dianin chrám ve tvaru vítězného oblouku, půlkruhový Chrám Tří Grácií, empírový Apolonův chrám, Rybniční zámeček a ještě mnoho dalších. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 14

Průvodce "Průvodce Česká republika" Proslulou stavbou zámeckého parku je minaret, vybudovaný v letech 1797- 1802 podle Josefa Hardtmutha. Minaret je vysoký téměř 60 metrů a na vrchní ochoz vedou schody, kterých je 302. Park je zdoben také záhony, které jsou uspořádány do určitých geometrických tvarů, a dále mnoha krásnými sochami a fontánami. V roce 1845 byl v tomto areálu postaven proslulý skleník, který je 92 metrů dlouhý, 13 metrů široký a 10 metrů vysoký. Lednicko-Valtický areál můžete navštívit v dubnu a říjnu jen o sobotách a nedělích, od května do září pak denně kromě pondělí. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lednicko-valticky-areal

Mikroregion Modré Hory Ostatní

GPS poloha: 48°54'14.90"N 16°48'51.62"E

Mikroregion tvoří pět vinařských obcí a to: Velké Pavlovice, Bořetice, Vrbice, Kobylí a Němčičky. Ke slavnostnímu vyhlášení došlo 6. 7.2007. Svůj název dostal podle toho, že více jak polovinu rozlohy všech vinic zde zaujímají modré odrůdy. Vzpomenout můžeme například Frankovku, Modrý Portugal či Svatovavřinecké. Celý mikroregion spadá do vinařské podoblasti Velkopavlovické. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.88 Pavlovské vrchy a dolní Podyjí, GOL 1:25 000 Modré Hory Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mikroregion-modre-hory

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 15