Průvodce "Průvodce Česká republika"

Průvodce "Průvodce Česká republika"

Kačina Zámek

GPS poloha: 49°58'54.33"N 15°20'43.74"E

Zámek Kačina, který stojí nedaleko Kutné Hory ve Středočeském kraji, je národní kulturní památkou. Zámek Kačina je jedním z nejvýznamnějších empírových zámků u nás. Zámek má podkovovitý půdorys s čtvrtkruhovými kolonádami s dórskými sloupy. V prostorách zámku je včetně suterénu 125 místností. Z původního zařízení se s výjimkou jedinečné empírové knihovny nic nezachovalo. Kromě expozice věnované českému venkovu byla před několika lety na zámku založena klasická zámecké expozice věnovaná Chotkům. Historie Zámek nechal jako své letní sídlo postavit Jan Rudolf Chotek. Zámecká stavba vznikla v letech 1802 ? 1822 v rozsáhlém anglickém parku, založeném již v roce 1789. Vzhled zámku se od doby jeho výstavby nezměnil. Po 2. světové válce byl zámek znárodněn a v roce 1950 byl dán k dispozici Zemědělskému muzeu, které zde postupně vybudovalo své expozice. Autor článku: Matěj Hlaváč Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kacina

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Průvodce Česká republika" Rozhledna Barborka Rozhledna

GPS poloha: 49°57'49.25"N 15°38'11.83"E

Rozhledna Barborka Rozhledna Barborka se nachází asi 3 km severozápadně od Heřmanova Městce (okres Chrudim, Pardubický kraj) na okraji obce Horní Raškovice u Svinčan. Byla vybudována kousek od Raškovického lesa mezi bývalými tzv. Raškovickými lomy. Stavba rozhledny Kolem rozhledny vede cyklotrasa č. 4128 z Dolních Raškovic přes Svojšice až do Turkovic. O Vybudování Barborky bylo rozhodnuto v roce 2003 a to díky výše zmíněné cyklotrase. Tato krásná rozhledna byla postavena podle projektu Václava Jakeše v roce 2004. Její stavba trvala celkem 2,5 měsíce. Je postavena převážně ze dřeva a kovových prvků. Barborka se tyčí do výše 13,8 m. Výhled z rozhledny Na vyhlídkovou plošinu, která se nachází 10 metrů nad zemí, vede celkem 47 schodů. I když tato rozhledna nepatří mezi nejvyšší - vzhledem k rovinatému terénu okolního Polabí je její výška více než dostačující. Z rozhledny je možné vidět okolní vísky, Pardubice, blízké Železné hory, Kunětickou horu, Hradec Králové, a za dobrého počasí i Orlické hory a Krkonoše (včetně Sněžky) i Jizerské hory a Ještěd. Blízké okolí rozhledny V areálu rozhledny je ohniště, dětské prolézačky a sociální zázemí. V kiosku je možné zakoupit občerstvení, pohledy i další věci, obsluha Vám poskytne opravdu vyčerpávající informace. Kolem rozhledny vznikla galerie pod širým nebem - spatřit zde můžete kamenné a dřevěné plastiky. V areálu rozhledny je i chráněný a vzácný strom - tzv. oskeruše. V blízkosti rozhledny se nachází i pěkná naučná stezka "Raškovické lomy". Ta Vás seznámí s historií výroby mlýnských kamenů. Její celková délka je 2.2 km a nachází se zde celkem 6 tématických zastavení (život na vesnici v 17. století, návesní lom, Horní Raškovice, Pod rozhlednou, Bezedná, Vysoká skála).

Historické souvislosti Jméno získala tato rozhledna od patronky horníků - svaté Barbory. V bezprostředním okolí Barborky se nachází vytěžený lom (zelená značka). Návštěva rozhledny Je otevřena v hlavní sezóně (duben - říjen) jen o víkendech a svátcích - vždy od 14 do 17 hodin. V ostatních měsících po domluvě s pracovníky obecního úřadu ve Svinčanech. Rozhledna je přístupná pěšky, na kole nebo i autem. Asi 50m od rozhledny je parkoviště. Vstupné je 20Kč, zlevněné 15 Kč (2011). Cesta k rozhledně Od Heřmanova Městce: Z Heřmanova Městce se vydejte směrem na Čáslav a za železničním přejezdem zatočte doprava na Svinčany. Po 500m uvidíte ukazatel Horní Raškovice 1km a u něho zabočte doleva. Na rozhlednu narazíte až na konci vsi - na pravé straně. Turistická známka Turistická známka č. 1203 - Barborka Horní Raškovice se dá sehnat ve výše uvedených časech přímo na rozhledně Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "Průvodce Česká republika" nebo v informačním centru v Heřmanově Městci. Autor článku: Lucie Schafferová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-barborka

Chlumec nad Cidlinou Zámek

GPS poloha: 50°9'32.81"N 15°26'58.57"E

Zámek (Karlova Koruna) vznikl jako reprezentační venkovská residence, nebyl však upraven pro trvalé obývání. Nechal ho postavit stavitel František Maxmilián Kaňka pro hraběte Františka Ferdinanda Kinského v letech 1721- 1723 podle plánů jednoho z nejvýznamnějších architektů barokního stavitelství Jana Santiniho Aichla. Ještě v 18. století byly proto vybudovány vedlejší hospodářské, správní i obytné budovy. Zámek byl poškozen Velkým požárem v roce 1943, při kterém vyhořel krov a také hlavní sál. V rekonstruovaném objektu byla v návaznosti na charakter architektury instalována výjimečná expozice českého barokního umění. V rámci restitučního procesu byl zámek v roce 1989 předán do majetku rodiny Kinských a dnes je prezentován s rodinnými původními sbírkami zaměřenými převážně na problematiku chovu koní. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chlumec-nad-cidlinou

Lichnice Zřícenina

GPS poloha: 49°52'45.59"N 15°35'18.89"E

Malebná a z daleka viditelná zřícenina gotického hradu Lichnice stojí v západní části táhlého hřbetu nad vsí Podhradí na Chrudimsku v Pardubickém kraji. Pověstmi opředená zřícenina hradu Lichnice, která je veřejnosti přístupná, je typickou dominantou Železných hor. Zachoval se zbytek válcové věže, části zdí, sklepy, příkop a val, patrné jsou i zbytky husitského opevnění. V malém hradním muzeu je výstavka o historii objektu. Historie Původně zde již ve 12. století stálo hradiště Světlík, které bylo sídlem Ronoviců. Smil z Lichtemburka postavil na tomto místě ve 2. polovině 13. století kamenný hrad. Ve 14. století byl objekt přestavěn a v roce 1410 se stal královským hradem. Později se majitelé často střídali. V roce 1469 hrad marně obléhalo vojsko uherského krále Matyáše. Na konci 15. století byl hrad za Trčků z Lípy značně rozšířen, další přestavby následovaly v 16. století. V roce 1610 Lichnice vyhořela, v roce 1646 byla dobyta Švédy. Po skončení třicetileté války byl hrad na rozkaz Ferdinanda III. pobořen. Na počátku minulého století se podnikaly kroky k záchraně hradu, od roku 1933 se o opravy staral nový majitel ? Klub českých turistů. V současné době Lichnici spravuje město Třemošnice. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lichnice

Žleby Zámek

GPS poloha: 49°53'25.95"N 15°29'7.89"E

Zámek Žleby tvoří dominantu městečka Žleby, které se nachází na rozhraní Středočeského a Pardubického kraje, 25 kilometrů od Kutné Hory. Zámek je možné navštívit v dubnu a říjnu pouze o víkendech a od května do září každý den kromě pondělí. Romantický, téměř pohádkový vzhled zámku podtrhují 3 vstupní brány, vysoká válcová věž a napodobenina středověkého opevnění. Kolem zámku je anglický park. K nejatraktivnějším exponátům a zvláštnostem, které si turisté mohou na zámku prohlédnout, patří parohy prehistorického losa, množství pušek a kuší, jezdec v plné zbroji, místnosti vykládané koženými tapetami či dřevem nebo nábytek vykládaný slonovinou. Historie Jindřich z Lichtenburku nechal strážní věž přebudovat na středověký hrad, o kterém jsou první písemné zmínky z roku 1289. V roce 1353 se stal královským majetkem. Anežka ze Žleb hrad prodala v roce 1356 císaři Karlu IV. Mezi panovníky a šlechtou dlouho probíhaly spory o vlastnictví hradu. Během husitských válek byl hrad v roce 1421 zbořen. Páni z Janovic nechali v 15. století na starých základech vybudovat nový hrad. V 16. století byl hrad přestavěn na renesanční zámek s arkádovým nádvořím. Zámek později také prošel barokní i rokokovou přestavbou. V roce 1746 zámek získali Auerspergové, kteří ho vlastnili téměř dvě století a kteří zámku vtiskli dnešní romantickou podobu. V roce 1945 byl zámek zestátněn.


str. 3

Průvodce "Průvodce Česká republika" Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zleby

Za hradní paní Vyhlídka

GPS poloha: 49°52'44.80"N 15°35'9.56"E

Zřícenina hradu Lichnice leží na zlomovém hřebeni Železných hor nedaleko Třemošnice. Sám hrad byl založen v roce 1250 jako strážní hrad Čáslavského kraje, avšak měl v průběhu času i mnoho dalších funkcí. Jednou z nich byla i důležitá, až strategická účast v zimní bitvě s Matyášem Korvínem u Uhrova. Zde si je třeba připomenout, že naposled Češi samostaně pod vedením Jiříka z Poděbrad nad někým (Uhry) zvítězili. Dnešní hrad je jen odezvou dávné historie. Přesto je místem majestátným s výhledem do kraje. Ještě zajímavější je však zdejší průvodkyně, která každoročně přidává něco z novinek o zdejším kraji a stejně jako zraje víno na jihu Moravy, tak se rozšiřuje obzor poznání a jeho podání návštěvníkům. Rád se tak do těchto míst vracím a už se těším, čím že mě zase novým tato paní s hradem a okolím překvapí. Nadto, pokud navštívíte hrad mimo návštěvní dobu, tak příjdete o nevšední zážitek, ledaže by zde ještě tato osoba dlela a zinkasovala vstupné se slovy "Na hradě se platí" a pak vám ráda podá zasvěcený výklad. Autor článku: zelhora Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/za-hradni-pani

Obora bílých jelenů Žleby Přírodní park

GPS poloha: 49°53'26.70"N 15°29'11.15"E

V zámeckém parku Žleby se nachází Obora bílých jelenů. Ve 12. 00 hodin a v 15. 30 hodin je můžete vidět v těsné blízkosti ohrady, kdy dochází k jejich přikrmování. V turistické sezóně je zde každý den, kromě pondělí, předváděn výcvik dravců. Super podívaná nejen pro děti. Děti si mohou zaskotačit na dětském hřišti. Příjemné odreagování. Vstupné Kč 40,-- a 30,-Autor článku: Pavla Cupalová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/obora-bilych-jelenu-zleby

Zámek Poděbrady Zámek

GPS poloha: 50°8'55.37"N 15°7'4.56"E

Zámek, který stojí při pravém břehu řeky Labe, je dominantou města Poděbrady na Nymbursku ve Středočeském kraji. Původní stavba zde stála již roku 1108. Po rozpadu mocného Slavníkovského rodu a po záhubě Vršovců vzniklo na opukové skále nad řekou Labe opevněné sídlo. Za doby panování krále Otakara II. byly Poděbrady připojeny ke královské komoře. Tehdy zde byl zbudován kamenný vodní hrad. Zde občas pobýval i panovník s celým svým dvorem. Tento hrad byl jedním ze strategických míst na řece Labi, a měl chránit Prahu před vpádem nepřátel od východu a severovýchodu. Historie aJiří z Poděbrad Jelikož se hrad těšil i oblibě krále Václava IV., tak v roce 1402 obléhaly Poděbrady uherské oddíly císaře Zikmunda. Po smrti Václava IV. Poděbrady obdržel jeho syn Hynek. Jlikož se Hynek i jeho bratr Viktorín aktivně zapojili v husitském hnutí na stranu husitů, objevila se Zikmundova vojska před městem ještě v roce 1420. Hrad však nedobyli. V srpnu roku 1426 však Poděbrady oblehla vojska táborů a sirotků a mezi oběma bratry došlo k roztržce. Hynek Poděbrady po Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 4

Průvodce "Průvodce Česká republika" dlouhých třináct týdnů bránil a ubránil. Jakmile vojsko táborů a sirotků odtáhlo, Hynek se pokusil využít jeho neúspěchu a chtěl obsadit město Nymburk. V říjnu roku 1426 při bojích zahynul. Hynek neměl mužského dědica a Poděbrady tak získal jeho bratr Viktorín. Ten ale o rok později umírá. Dědicem se stal jeho syn Jiřík z Kunštátu. Ten ale ještě nebyl plnoletý a poručníkem mu byl jeho strýc Heralt z Kunštátu. Jiřík se zúčastnil na straně Pražanů bitvy u Lipan a uznal Zikmunda za Českého krále. V roce 1444 se dostal do čela východočeského landrífu a povedlo se mu zorganizovat celostátní svazek, takzvanou Jednotu Poděbradskou. V jejím čele stanul jako správce země. Stal se tak jediným naším panovníkem, jenž nepocházel z panovnické dynastie,ale z panského rodu domácí šlechty. Velmi podstatným důvodem Jiříkovy volby českým králem byla skutečnost, že si česká kališnická šlechta přála zachovat dosud platné výdobytky husitské revoluce, tedy především přijímání pod obojí. Jiří se stal úspěšným panovníkem, který vzbuzoval respekt u mnohých doma i v zahraničí. Jeho vynikající poradce, humanista Antonio Marini z Grenoblu inspiroval svého králek vytvoření projektu Všeobecné mírové organizace („Smlouva o nastolení míru v celém křesťanstvu“) křesťanských panovníků, kde se všichni snažili o upevnění trvalého míru na principu národní svrchovanosti států, zásady nevměšování se a řešení sporů před mezinárodním soudním tribunálem. Evropa se ak měla sjednotit pedevším roti Turkům a vyhnat je z bývalých křesťanskch zemí. Ve sdružení měly mít státy vždy po jednom hlasu, přičem bylo počítáno s vůdčí rolí France. Naoak o Papeži návrh takřka nemluvil a přiznával mu pouze malé pravomoce. Navštivte zámek v Poděbradech Z původního královského hradu ze třináctého století se zachovalo přízemí jižního a severního křídla a vysoká válcová věž, která byla v osmnáctém století zvýšená a opatřená helmicí. Hradní kapli zdobí zbytky pozdně gotických fresek. Vedle ní se nachází místnost, v níž se údajně v roce 1420 narodil Jiří z Poděbrad. Spolu s kaplí je tato komnata ve správě Polabského muzea a je veřejnosti přístupná, stejně jako Lapidárium v hradním sklepení. Další zámecké prostory vlastní pražská Karlova Univerzita. Předhradí ze šestnáctého století se vstupní bránou odděluje zámek od náměstí. Na druhém nádvoří zámku najdete Památník krále Jiřího z Poděbrad Expozice je umístěna v jediných přístupných prostorách zámku v Poděbradech, tedy v bývalé hradní kapli a v rodné síni krále Jiřího. Muzeum nemá bezbariérový přístup. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zamek-podebrady

Zámek Žleby. Zámek

GPS poloha: 49°53'22.67"N 15°29'18.78"E

Již v roce 1052 zde stávala strážní věž, kterou změnil Jindřich z Lichtenburku na gotický hrad, dnes neznámé podoby, zmiňovaný roku 1289. Zámek byl tedy původně gotický hrad pánů z Lichtenburku. V roce 1353 se staly Žleby královským majetkem. Za husitských válek byl rozbořen, a na starých základech vznikl v 15. stol. nový hrad. Královský majetek pak přešel do vlastnictví rodu Černínů, později Trčků z Lípy. V polovině 18. stol. získali žlebské panství Auerspergové, kterým patřilo téměř dvě století. Po barokní vnější a vnitřní úpravě doznaly Žleby největší změnu za romantické přestavby v letech 1849 - 1868, provedené arch. Fr. Schmoranzem a B. Škvorem podle anglických předloh. Dnes je Zámek Žleby státním majetkem. Autor článku: Zdenek7 Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zamek-zleby--1

Poděbrady - jezero Jezero

GPS poloha: 50°8'5.33"N 15°7'4.26"E

Jedná se o vodní plochu vzniklou po těžbě písku o rozloze cca 27 ha s travnatými a písčitými plážemi a pozvolným vstupem do vody. Stánky s občerstvením, sprchy, kabiny na převlékání, splachovací WC s možností mytí rukou, v areálu je zavedena pitná voda - k pítku. Pro děti jsou osazeny skluzavky a prolézačky. Plavčík a zdravotník jsou zajištěni v době provozu Koupaliště tj. od června do konce září. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/podebrady-jezero


str. 5

Průvodce "Průvodce Česká republika" Kaňkovy hory Kopec

GPS poloha: 49°51'28.69"N 15°35'55.82"E

Kaňkovy hory, které leží jihovýchodně od Třemošnice na Chrudimsku tvoří krajinářsky hodnotné území střední části hřebene Železných hor. Společně s územím kolem zříceniny hradu Lichnice jsou chráněny jako národní přírodní rezervace "Lichnice - Kaňkovy hory". Chráněny jsou bučiny na západním hřebeni Železných hor, část zapadního hřebene, přerušená hlubokými roklemi Lovětínského a Zlatého potoka. Územím rezervace vede několik značených turistických tras a údolím Lovětínského potoka i naučná stezka. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kankovy-hory

Karlova Koruna Zámek

GPS poloha: 50°9'35.45"N 15°27'8.72"E

Barokní zámek Karlova Koruna se nachází v Chlumci nad Cidlinou v Královéhradeckém kraji. Zámecká stavba má ojedinělý půdorys připomínající tvar královské koruny. Návštěvníci si mohou zámek prohlédnout v dubnu a říjnu pouze o víkendech a svátcích a od května do září denně kromě pondělí. Návštěvníci mají možnost vidět rodovou expozici Kinských a expozici chovu koní ? chlumeckých plaváků. U zámku je anglický park s francouzskou barokní zahradou s oranžerií. Historie Zámek nechal v letech 1721 ? 1723 postavit František Ferdinand Kinský. Výstavbu zámku vedl F. M. Kaňka. Na počest Karla VI., který sem po své korunovaci v roce 1723 zavítal, zámek dostal jméno Karlova Koruna. V 19. století byly provedeny drobné úpravy interiérů zámku. Do roku 1935 byla vybudována rodinná hrobka Kinských. V roce 1943 zámek vyhořel a jeho nákladná obnova skončila teprve v roce 1968; v té době zámek patřil státu. V současné době je zámek opět majetkem rodiny Kinských. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/karlova-koruna

Kaňk Přírodní památka

GPS poloha: 49°58'10.54"N 15°17'21.20"E

Kaňk je vrchol kopce ( 353 m.n.m. ), zvedající se nad stejnojmenným městečkem, které se rozkládá severně nedaleko Kutné Hory. Tento kopec je součástí kutnohorského revíru, ve kterém se dobývalo stříbro. Kaňk je nejvýchodnějším vrcholkem horského pásma, které ohraničuje Kutnohorskou plošinu. Největší rozkvět v těžbě stříbra v této oblasti byl zaznamenám v 15. století, kdy těžba probíhala v 10 vzájemně propojených štolách. Při dobývání stříbra tu byly objeveny také vzácnější minerály. V celé oblasti vrcholku Kaňk můžeme vidět pozůstatky těžby a to různě staré haldy či propadlé šachty. Nedaleko vrcholku kopce byl zhotoven památník jako připomínka na zajaté husity, kteří byly v letech 1419 až 1421 svržení do zdejších dolů. Toto místo má ještě jednu smutnou historii a to z roku 1496. V tomto roce se na tomto místě sešli vzbouření havíři, které obklíčilo vojsko. Havíři vybrali ze středu 13 vyjednavačů, kteří byly díky zradě uvězněni a později popraveni. K vrcholku Kaňk dosahovalo v období konce druhohor od severu mělké moře, ze kterého vrcholek vyčníval. Kaňk je tvořený tvrdými rulami a migmatity kutnohorského krystalinika. Dokladem toho že Kaňk omývalo moře jsou tmavé skalky a velké kameny krystalických hornin, které byly ohlazené příbojem. Ve vrstvách usazenin je bohaté naleziště zbytků zkamenělin mořských živočichů jako jsou lastury ústřic, mlžů, ramenonžců, ostny ježovek, schránky prvoků a jiné další. Tyto zkameněliny byly nacházeny především při práci v lomu. Tato oblast byla již v roce 1933 vyhlášena chráněným územím pod názvem Na vrších, dnes je tato lokalita známá jako národní přírodní památka Kaňka a její rozloha je 0,53 hektarů. Přes oblast přírodní rezervace Kaňk, které se rozprostírá u východního úpatí stejnojmenného vrcholku, prochází turistická značená trasa po které dojdeme až na vrcholek kopce. Tato turistická trasa má výchozí bod v historické části Kutné Hory a tvoří okruh vedoucí v okolí města. Severní částí přírodní rezervace prochází trasa vycházkového okruhu, který vede místy kde dříve probíhala těžba stříbra a kolem městečka Kaňk. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kank--1


str. 6

Průvodce "Průvodce Česká republika" Poděbrady - Lázeňský park Park

GPS poloha: 50°8'40.08"N 15°7'6.72"E

Poděbrady mají isvůj krásný lázeňský park, který vede od náměstí až k funkcionalistické nádražní budově z roku 1932, která je také jedním z architektonických skvostů a vůbec první funkcionalistickým nádražím v Čechách. V parku se nachází známé květinové hodiny, poblíž kterých stojí trpaslík odbíjející čas. Na okrajích Lázeňského parku stojí vila Kouřimka a Obereignerova vila, obě navržené architektem Josefem Fantou. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/podebrady-lazensky-park

Karlova Koruna srdce Chlumce nad Cidlinou Zámek

GPS poloha: 50°9'31.75"N 15°27'4.50"E

Pokud pojedete po "staré" silnici do Hradce Králového (ještě než vznikla dálnice, byl to hlavní tah na Hradec), tak se určitě zastavte v Chlumci nad Cidlinou v zámku Karlova Koruna. Zámek se nachází na začátku Chlumce a cesta k němu je dobře značena. Auto je možné ponechat na parkovišti pod zámkem a k samotnému zámku již musíte vystoupat mírný (opravu mírný) kopeček. Karlova Koruna je vrcholem iluzivního baroka v Čechách. V letech 1721-1723 ho postavil František Ferdinand Kinský a pojmenoval ho na počest císaře Karla VI. Vedle zámku naleznete kapli Panny Marie, která sloužila jako rodinná hrobka. Toto místo je velice vyhledávané zejména svatebčany, protože úchvatný prostor zámek, kaple doplňuje symboliku svazku manželského. Autor článku: Klára Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/karlova-koruna-srdce-chlumce-nad-cidlinou

Pařížov Přehrada

GPS poloha: 49°49'33.60"N 15°34'18.31"E

Tato přehrada je jedna z nejhezčích a nejstarších přehrad na území ČR. Leží na řece Doubravě nad obcí Pařížov v malebném kraji pod Železnými horami. Podnětem k výstavbě přehrady byly velké vody z let 1885, 1888 a 1897, které patřily tehdy k největším na Doubravě. Výstavba probíhala v období let 1908 až 1913. Vodní dílo tehdy spravoval tehdejší Zemský úřad. V současné době dílo spravuje a užívá společnost Povodí Labe a.s. Hradec Králové, závod Pardubice. Původní určení díla byla ochrana před povodněmi a nalepšení průtoku v suchých obdobích, v současné době je ještě užitek rozšířen o výrobu elektrické energie. Nádrž také užívá místní organizace Českého rybářského svazu Běstvina jako Sportovní vodu. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/parizov

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci Chrám

GPS poloha: 49°57'34.92"N 15°17'23.10"E

Stavba patří k vývojově nejzávažnějším dílům české gotické architektury ze 13. století. Je v Čechách první stavbou katedrálního typu, která byla vytvořena v duchu středoevropské gotiky. Katedrála byla vypálena během husitských válek a dnešní podoby se jí dostalo teprve v 18. století, kdy jí ve stylu barokní gotiky přestavěl Jan Blažej Santini. Katedrála Nanebevzetí Panny Marie byla zapsána na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO v roce 1995. Nově se do katedrály vrátila vzácná sedlecká monstrance pocházející z dílny Petra Parléře. Zajímavostí je také kinosál, který se nachází přímo v katedrále. Návštěvník zde může zhlédnout animovaný film o historii sedlecké katedrály od pravěku po současnost - Splendissima Basilica. Katedrála je zároveň galerií barokních obrazů od mistrů Michaela Willmanna a Petra Brandla.

Otevřeno denně: duben-říjen 9:00-17:00 (v neděli 12:00-17:00) / listopad-březen 10:00-16:00. Vstupné: dospělí, důchodci 30 Kč; děti, studenti 20 Kč. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 7

Průvodce "Průvodce Česká republika" Kontakt: Římskokatolická farnost Zámecká 127 Tel.: +420 327 561 143 E-mail: [email protected], www.sedlec.info Autor článku: Hana Musílková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/katedrala-nanebevzeti-panny-marie-v-sedlci

Chrám sv. Bartoloměje Kostel

GPS poloha: 50°1'36.08"N 15°12'6.67"E

Historickému centru Kolína dominuje Chrám sv. Bartoloměje, který je ve své dnešní podobě výsledkem několika staletí stavebního vývoje. Počátky jedné z nejhodnotnějších sakrálních staveb u nás sahají do doby románské, snad ještě do předkolonizačního období, pro které je v prostoru dnešního chrámu archeologicky doloženo osídlení. Starší románskou stavbu nahradil ve 13. století trojlodní síňový kostel, jehož hmota se kromě trojdílného závěru dochovala dodnes. Původní závěr kostela připomínají pouze zachované válcové přípory. V souvislosti se založením města králem Přemyslem Otakarem II. započala po roce 1250 i stavba nového kostela. Síňové trojlodí o celkové délce 30m, které začala budovat huť z hessensko- westfálského uměleckého okruhu, mělo být zaklenuto šesti poli křížové klenby. K tomu ale nedošlo, protože stavba byla z neznámých důvodů přerušena. Po roce 1270 se pokračovalo, ale práce tentokrát prováděla už domácí huť, která se držela konzervativnějšího architektonického pojetí. Práce jiné huti je velmi dobře patrná nejen na změně stylu, ale i na změně plánů. Na lehkost a eleganci první etapy navázala robusnost a hmotná uzavřenost. Místo šesti polí klenby byla sklenuta pouze čtyři, přičemž dvě pole nejblíže závěru kostela byla spojena v jedno a vznikl tak velký prostor, který budil dojem příčné lodi. Druhé pole severní stěny bylo prolomeno bočním vchodem, jehož portál byl osazen zdobeným tympanonem s figurami archanděla Gabriela a Panny Marie při Zvěstování. Na jeho místě je dnes pouze kopie, zatímco originál je uložen v Lapidáriu Národního muzea. Hlavní západní portál byl původně o poznání zdobnější než nyní, ale jeho bohatá figurální výzdoba byla velmi těžce poničena požáry (v letech 1349 a 1796) a vesměs nešetrnými úpravami a dnes dává jen tušit svou někdejší nádheru. Průčelí kostela vrcholí dvěma 70m vysokými osmibokými věžemi, jejichž jednotlivá patra jsou osvětlena barevně odlišenými hrotitými okny. Mezilodní pilíře v interiéru kostela jsou také dílem domácí hutě a svou mohutností ostře kontrastují s jemnými příporami obvodových stěn, které pocházejí z první fáze stavby. Hlavice přípor nesoucích klenební žebra jsou bohatě zdobena figurálními a rostlinými motivy. Západní část kostela ve všech třech lodích zakončuje pavlačová tribuna. Monumentalita kostela sv. Bartoloměje, v českém městském prostředí 13. století nebývalá, odrážela nejen blahobyt města, ale i ambice jeho zakladatele, krále Přemysla Otakara II. Z architektonického hlediska je kostel pozoruhodný zejména neobvyklými opěráky, které připomínají opěrné systémy kostelů katedrálního typu, a také u nás výjimečnou sochařskou výzdobou severního portálu. V roce 1349 zachvátil Kolín velký požár, který velmi vážně poničil i Kostel sv. Bartoloměje, především jeho východní část. Císař Karel IV. pověřil opravou a přestavbou chrámu svého dvorního stavitele Petra Parléře, který od roku 1356 vedl stavbu Svatovítské katedrály. Parléř začal 20. ledna 1360 budovat nový presbytář. Nejprve byl však zbořen starý závěr zničený požárem a postavena provizorní příčka, aby mohla zbylá část kostela sloužit svému účelu. Parléřův 33 m vysoký chór s věncem šesti kaplí a ochozem má katedrální dispozici a zvenčí je podpírán kamenicky zdobenými opěráky. Kromě originálních bohatých okenních kružeb, které jsou jedním ze základních znaků Parléřova díla, se vysoký chór vyznačuje také tím, že ve vrcholu jeho osmiboké dispozice je nikoli oblouk, ale pilíř, který je tak v ose chrámu. Intenzita stavební činnosti v Kolíně po smrti Karla IV. a pak i Petra Parléře slábla a po vypuknutí husitských válek se stavba zastavila úplně. K přestavbě lodi kostela už nedošlo a původní Parléřův záměr nebyl nikdy realizován. V interiéru se ale zachovala řada cenných uměleckých děl, mezi nimiž vyniká Parléřovo sanktuarium z doby kolem roku 1370, čtyři původní gotické okenní vitráže z konce 14. století, cínová křtitelnice z roku 1495 či množství umělecky cenných kamenných náhrobků, z nichž nejstarší jsou románské. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 8

Průvodce "Průvodce Česká republika" Podle dochovaných písemných pramenů byla v roce 1497 při zvonění velkých zvonů poškozena severní věž průčelí. Následné opravy situaci nezlepšily. Proto roku 1504 začal mistr Bartoš v těsné blízkosti západního průčelí stavět samostatnou zvonici, na níž byly přeneseny kostelní zvony. Když byl roku 1642 Kolín dobyt Švédy, nezůstal kostel ušetřen rabování. Další staletí přinesla v podstatě jen opravy, z nichž nejrozsáhlejší proběhly po požáru roku 1796. V roce 1886 byl vybudován nový, vyšší západní štít završený kamenným křížem. Větší a důkladnější obnova chrámu byla provedena až v letech 1904 ? 1910 podle plánů Josefa Mockera a pod vedením Ludvíka Láblera. Byly například zajištěny základy chrámu, postaven nový štít mezi lodí a presbytářem a opěrné pilíře chrámové lodi, do hlavního průčelí byla zasazena rozeta (1909) a byly vyměněny kružby oken vysokého chóru. Jako poslední byla roku 1912 opravena zvonice. Dne 15. března 1945 byla budova arciděkanství, která se nachází v těsné blízkosti chrámu, zasažena leteckou bombou a tlak vzduchu zničil střechu a třináct oken severní strany kostela sv. Bartoloměje. Ještě téhož roku byla opravena tři okna presbytáře, ostatní byla provizorně zasklena. Zbývající okna byla opravena až v letech 1964 ? 1975. V roce 1981 bylo v souvislosti s opravou všech chrámových střech a obnovou podlahy presbytáře nově osazeno poslední okno zničené náletem. Budova barokní kostnice stojící na jižní straně chrámu byla rekonstruována roku 1975. V roce 1995 byl kolínský Chrám sv. Bartoloměje prohlášen národní kulturní památkou. Autor článku: Petr Křemen Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chram-sv-bartolomeje

GASK - Galerie Středočeského kraje – Výstava Europa Jagellonica 1386 - 1572 Muzeum

GPS poloha: 49°56'46.57"N 15°15'51.44"E

Sídlo GASK se nachází v jedné z hlavních dominant města Kutné Hory, v rozsáhlém objektu Jezuitské koleje (Barborská 51-53, Kutná Hora) a je tak druhou největší galerií v ČR.

Objekt byl otevřen v květnu 2010 po předchozí rozsáhlé a náročné rekonstrukci. GASK poskytuje na více než třech tisících metrech čtverečních zajímavý a krásný galerijní prostor, inspirovaný konceptem nejznámějších světových galerií.

V současnosti (do 30. září 2012) je možno zde navštívit velice zajímavý Česko-německo-polský výstavní projekt, který představuje umění a kulturu ve střední Evropě na přelomu pozdního středověku a raného novověku. Umění a kultura ve střední Evropě za vlády Jagellonců zde není představena v omezujícím národním kontextu, ale vůbec poprvé v širokých mezinárodních souvislostech.

Výstava „Europa Jagellonica 1386 – 1572“ shromáždila na 300 mimořádných uměleckých děl středoevropské provenience, z nichž větší část je dnes roztroušena ve sbírkách významných muzeí umění v Evropě i USA, kde patří k divácky přitažlivým mistrovským dílům. Nezanedbatelná část se však stále nachází na místech svého původního určení, tj. v kostelech, kaplích, radních sálech apod. Převážná většina z nich dosud v zahraničí nebyla vystavena.

Výstavní projekt pořádají čtyři muzea umění z České republiky, Polska a Německa ve spolupráci se společenskovědním vědecko-výzkumným institutem při univerzitě v Lipsku, který převzal roli hlavního koordinátora. Na půdě GWZO vznikl také ideový koncept výstavy, který se opírá o výsledky pětiletého mezinárodního výzkumného projektu financovaného Deutsche Forschungsgemeinschaft (DFG).

Díky podpoře Středočeského kraje se může česká verze výstavy uskutečnit v Kutné Hoře, v autentickém prostředí, kde byl první český král z rodu Jagellonců Vladislav II. roku 1471 zvolen zemskými stavy.

Výstava bude zpřístupněna ve třech městech, které spojuje bohatá kulturní minulost vyjádřená titulem světového kulturního dědictví UNESCO. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 9


• Kutná Hora: květen-září 2012 • Warszawa: říjen 2012 – leden 2013 • Potsdam: březen-červen 2013

V objektu GASKu se nachází také lektorské centrum, kde pořádají dílny pro děti, dále kavárna a prodejna s upomínkovými předměty. Návštěva se nám líbila a myslím, že Galerie v objektu barokní Jezuitské koleje v Kutné Hoře se stala novým místem na kulturní mapě České republiky.

Informace o aktuálních výstavách a otvírací době:http://www.gask.cz/ Informace o této výstavě:http://www.europajagellonica.eu/

Výstava je to opravdu velice zajímavá, moc se nám zde líbilo, návštěvu můžeme pouze doporučit.

V Kutné Hoře a jejím okolí je krásně. Zatím jsem zde navštívil jenom nepatrnou část z velkého množství zajímavých míst: - rozhledna Havířská bouda:http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-havirska-bouda-nad-mestem-kutna-hora - smírčí kříž u vrchu Kaňk:http://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-smirci-kriz-u-vrchu-kank - velká propadlina u vrchu Kaňk:http://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-velka-propadlina-u-vrchu-kank - NPP Kaňk:http://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-narodni-prirodni-pamatka-kank - památník Kalvárie na vrchu Kaňk:http://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-kopec-kank-a-pamatnik-kalvarie - Macháčkův kámen:http://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-machackuv-kamen - Galerie GASK:http://www.turistika.cz/mista/gask-galerie-stredoceskeho-kraje - Bylany u Kutné Hory:http://www.turistika.cz/mista/bylany-u-kutne-hory - zřícenina hradu Sion:http://www.turistika.cz/mista/zricenina-hradu-sion - unikátní Kostel sv. Jakuba:http://www.turistika.cz/mista/kostel-sv-jakuba-v-obci-jakub-cirkvice - každoroční Sedlecká pouť:http://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-sedlecka-pout

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/

Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/gask-galerie-stredoceskeho-kraje-vystava-europa-jagellonica-1386-15

Kutná Hora – kopec Kaňk a památník Kalvárie Památník

GPS poloha: 49°58'20.75"N 15°16'43.28"E

Vrchol kopce Kaňk vyrostl kdysi do nadmořské výšky 353 metrů a je nejvyšším místem Kutné Hory a jejího okolí. V minulosti se také nazýval Špimberk a tyčí se asi 2, 5 kilometru severním směrem od centra města. Kaňkovské vrchy jsou posledním výběžkem Českomoravské vrchoviny. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 10


Jedná se tudíž o zajímavé místo a proto tudy dnes prochází Cykloturistická naučná stezka okolo Kutné Hory (zastavení č. 33) a také severní okruh naučné stezky s názvem Stříbrná stezka. Na vrchol Kaňk vede skrz lesy kaňkovské mnoho cest, jedna z nich je také turistická modře značená. Vzhledem k vzrostlým stromům není odsud bohužel žádný výhled.

Kromě nehezké věže pro příjem signálu se zde nachází krásný empírový pomník v dórském stylu, který nechal vybudovat hrabě Jan Rudolf Chotek v roce 1814. Nad památníkem je navršená mohyla a na ní stojí sedm metrů vysoký kamenný sloup z kutnohorského „mušláku“ s kovovým křížem na svém vrcholku.

Německý nápis na pomníku připomíná jednu kutnohorskou tragedii, kterou bylo shazování živých husitů do důlních šachet. Během husitských válek (1419 – 1421) byla tímto způsobem zabita katolickým vojskem až stovka husitů z Kutnohorska. Jedním z obětí se stal i kouřimský farář Chuodek, kterého hrabě Chotek považoval za svého předka. A to dalo patrně impuls ke stavbě pomníku.

Český nápis připomíná jedny z největších hornických nepokojů proti sociálnímu útlaku v českých zemích, které začaly v roce 1494 a vyvrcholily o dva roky později, kdy zde byla rozprášena hornická vzpoura, jejíž předáci byli následně popraveni v Poděbradech.

Pamětní deska na vrcholovém sloupu se vztahuje k události, kterou byl Tábor lidu v roce 1884.

Památník, který se jmenuje Kalvárie, byl v době nedávné opraven, okolí vyčištěno a tudíž se jedná o zajímavé místo pro krátký nenáročný (byť je to do kopce) výlet z Kutné Hory. Kdo se chce k cíli přiblížit autem, může zaparkovat v obci Kaňk.

V blízkosti se nacházejí další zajímavá místa: http://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-velka-propadlina-u-vrchu-kank http://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-narodni-prirodni-pamatka-kank http://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-machackuv-kamen

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/ Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-kopec-kank-a-pamatnik-kalvarie

Jezuitská kolej Dům, budova

GPS poloha: 49°56'46.96"N 15°15'50.17"E

Raně barokní budova jezuitské koleje se nachází severně od Chrámu Svaté Barbory v Kutné Hoře. Výstavba Jezuitské koleje byla zahájena v šedesátých letech 17. století. Jejím projektantem se stal architekt Giovanni Domenico Orsi. Stavby se zúčastnil i Kilián Ignác Dientzenhofer. K dostavbě došlo před polovinou 18. století a v té době došlo také k jejímu propojení se Svatobarborským chrámem visutou chodbou. Když byl v roce 1773 jezuitský řád zrušen, kolej ještě neměla definitivní podobu a rozsah. Ve stavbě pokračoval vojenský erár až v letech 1843 až 1844. Budova tak byla přizpůsobena potřebám vojenského výchovného Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 11

Průvodce "Průvodce Česká republika" ústavu. Terasa před jezuitskou kolejí byla v letech 1703 - 1716 vyzdobena barokními plastikami z dílny sochaře Františka Bauguta, který je též autorem Morového sloupu. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jezuitska-kolej

Kutná Hora – Macháčkův kámen Pomník

GPS poloha: 49°58'2.42"N 15°16'46.88"E

Jedná se o pamětní kámen věnovaný bývalému kutnohorskému starostovi. Nachází se na zastavení č. 36a Cykloturistické naučné stezce okolo Kutné Hory na kraji lesa blízko silnice Kutná Hora – Kaňk.

V roce 1881 koupilo město Kutná Hora zdejší pozemky za podpory starosty Macháčka a bylo zde vytvořeno arboretum.

Les na vrších kaňkovských nese také jméno po panu starostovi a je odsud krásný výhled na panorama Kutné Hory. Vpravo vidím gotický chrám sv. Barbory a před ním Jezuitskou kolej. Vlevo je třeba gotický Kostel Sv. Jakuba. Člověk by se tady mohl rozhlížet dlouho a objevil by asi všechny památky Kutné Hory.

V blízkosti se nacházejí další zajímavá místa: http://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-velka-propadlina-u-vrchu-kank http://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-kopec-kank-a-pamatnik-kalvarie http://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-narodni-prirodni-pamatka-kank

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/ Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-machackuv-kamen

Golčův Jeníkov – židovský hřbitov Hřbitov

GPS poloha: 49°48'59.29"N 15°28'4.76"E

Golčův Jeníkov, půvabné městečko na hranici Českomoravské vysočiny a středočeského Kutnohorska, se může pochlubit - kromě toho, že se zde narodila veleslavná Jarmila Kratochvílová také množstvím zajímavých historických památek. Jednou z nejzajímavějších zdejších památek je židovský hřbitov. Pochází pravděpodobně z přelomu 17. a 18. století – i když některé prameny datují jeho založení již do 14. století - a má rozlohu téměř 7.400 m2. Hřbitov leží tradičně mimo město (necelý kilometr západně od něj, na konci Komenského ulice), je chráněnou kulturní památkou a údajně patří k nejcennějším židovským hřbitovům v Čechách (čemuž bych i věřil). Na hřbitově se dochovalo asi 1500 náhrobních kamenů, tzv. macev, barokního a klasicistního typu, tři rabínské tumby a obřadní síň, pocházející z let 1871-1873. Je zde pochován i rabín Aaron Kornfeld, významný židovský učenec, který ve městě založil talmudskou školu, poslední školu svého druhu v Čechách. Uzavřena byla po rabínově smrti roku 1881. Nejstarší čitelný náhrobek pochází z počátku 18. století. Některé informační zdroje sice zmiňují čitelné nápisy v hebrejštině, češtině a němčině na náhrobcích, pocházejících již ze 16. století, ale předchozí věta je pro mě podstatně pravděpodobnější. V každém případě ty nejstarší náhrobky se nacházejí ve východní části hřbitova, neboť odsud se Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 12

Průvodce "Průvodce Česká republika" začínalo pohřbívat. Hřbitov byl - v 60. letech 19. století - rozšířen (obsazeny jsou dnes asi dvě třetiny až téměř tři čtvrtiny jeho plochy) a užíván byl do roku 1940 nebo 1942, kdy došlo k přesunu jeníkovských židů do koncentračních táborů a zdejší židovská komunita zanikla. Zdejší židovský hřbitov je ohrazen - více než dva metry vysokou - zdí se vstupní bránou. V roce 1993 se stal terčem útoku vandala a zřejmě i proto je v současné době židovský hřbitov v Golčově Jeníkově trvale uzamčen. Přístupný je pouze na požádání. Ve městě Golčův Jeníkov se nacházejí i další připomínky působení židovské obce, například synagoga. Autor článku: Marek Cabák Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/golcuv-jenikov-zidovsky-hrbitov

Kostnice Kostel

GPS poloha: 49°57'42.84"N 15°17'17.92"E

Sedlecká kostnice má pohnutou historii. Původně to byl hřbitovní kostel zdejšího cisterciáckého kláštera. Původně gotická stavba z konce 14. století se skládá ze dvou kaplí postavených nad sebou. Hřbitov byl však poznamenán zajímavou událostí, která změnila zásadně jeho historii. V roce 1278 byl opat zdejšího kláštera Jindřich poslán s poselstvím krále Přemysla Otakara II. do Jeruzaléma ve Svaté Zemi. Opat z této pouti přivezl hrst hlíny z hory Kalvárie (místa kde byl ukřižován Ježíš Kristus), kterou rozesel po místním hřbitově. Od této události si hřbitov získal pověst Svaté Země a od té doby se sem dávali pohřbívat lidé nejen z okolí, ale i z ciziny. Nejvíce pohřbených zde bylo asi v roce 1318, kdy v Čechách vypukl mor. Tehdy zde bylo za jediný rok pohřbeno asi 30tisíc lidí. Další velké množství pohřbených bylo potom v době husitských válek, protože některé bitvy se odehrály i v okolí Kutné Hory (v roce 1424 bitva u Malešova), v roce 1421 byl Žižkovým vojskem vypálen sedlecký klášter a vyvražděno všech 500mnichů, kteří v té době v klášteře žili). Po husitských válkách byly části obrovského hřbitova postupně rušeny a kosti ze zrušených hrobů byly ukládány nejprve okolo kostela, později do spodní kaple hřbitovního kostela. Poprvé je srovnal jeden poloslepý mnich ze sedleckého kláštera a to údajně do šesti pyramid. První známky o výzdobě z kostí se objevují v 17. století. Výzdoba z kostí byla následně upravena při opravě kostnice v roce1700-1709 (stavební úpravy prováděl Santini). Například svícny z lebkami pocházejí z roku 1743 (nalezena datace při restaurování). Výzdoba tak jak ji vidíme dnes, je výsledkem oprav, které v roce 1870 provedl řezbář František Rint z České Skalice, kterého sem pozvali Schwarzenberkové z Orlíka, tehdejší majitelé sedleckého panství. František Rint spolu se čtyřmi členy své rodiny všechny kosti namáčel do chlorového vápna, tím je vybělil a dezinfikoval. Z původních šesti pyramid dvě zrušil a kosti využil na rekonstrukci výzdoby. Celá práce jim trvala asi 3 roky.Celkové množství kostí v sedlecké kostnici se odhaduje asi na pozůstatky ze 40.000 lidí. Kostnice byla uspořádána proto, aby si zde návštěvníci uvědomili fakt smrti a krátkosti lidského života. Uspořádání kostí má vést k zamyšlení nad vlastní existencí a k hledání vzájemné harmonie lidí živých, a k tomu, aby si každý uvědomil odpovědnost za vlastní život a vážil si ho. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kostnice

Křečhoř - Památník bitvy u Kolína Památník

GPS poloha: 50°1'43.57"N 15°7'18.59"E

Památník bitvy u Kolína připomíná jednu z prvních vítězných bitev rakouské armády nad pruskými vojsky, která se odehrála 18.6.1757 za tzv. sedmileté války (1756-1763). V bitvě proti sobě stálo asi 54 tisíc rakušanů pod vedením maršála Dauna a 34 tisíc prusů, kterým velel sám pruský král Fridrich II. Během bitvy padlo na pruské straně 13 398 vojáků a 396 důstojníků (tj. 41% z celkového počtu) a na rakouské straně 8 629 mužů a 359 důstojníků (tj. 20% z celkového počtu). Památník byl vytvořen pod vedením V. Weinzettela v roce 1898. V okolí se nachází několik dalších památek na tuto velkou bitvu, například obelisk na vrchu Bedřichov, který je v zimním období mezi holými větvemi vidět i od památníku křečhořského. Zajímavostí je také to, že nedaleká obec Vítězov získala své jméno právě díky vítězné bitvě rakouských vojsk. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 13

Průvodce "Průvodce Česká republika" Autor článku: Bohumír Strnad Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/krechor-pamatnik-bitvy-u-kolina

Kutná Hora - Chrám sv. Barbory Chrám

GPS poloha: 49°56'41.68"N 15°15'49.03"E

Chrám svaté Barbory je mohutný gotický kostel, který je zasvěcen patronce všech horníků. Vzhled je určitě nezaměnitelný - má tři stanové střechy, devět svazků opěrných pilířů se soustavou symetricky vyvážených fiál Historie tohoto chrámu je spojena s dlouhodobým zápasem ambiciózních měšťanů Kutné Hory o duchovní samosprávu s nedalekým Sedleckým klášterem. Tento po staletí trvající mocenský boj vyústil nakonec ve vybudování prestižního chrámu svaté Barbory na pozemku Pražské kapituly za městskými hradbami, tedy mimo působnost Sedleckého kláštera. Na tomto místě stála dřív kaple sv. Barbory - patronky horníků. Stavba započala roku 1388 a jejím prvním architektembyl pravděpodobně Jan Parléř, syn známého Petra Parléře. Původně měl být chrám trojlodní, brzy se však změnil na pětilodní. Chrám rostl v prvních letech jako z vody nebo lépe z pískovce, který se těžil v nedalekých lomech. Ten obsahuje velké množství lastur, které v něm při bližším prozkoumání můžete pozorovat. Už čtyři roky po započetí stavby bylo vysvěceno 15 oltářů a ke každému ustanoven zvláštní kněz. Husitské války r. 1420 však přerušily další stavbu chrámu. Do té doby se stavba vyšplhala skoro do poloviny dnešní výšky. Teprve po 60 letech přichází ke stavbě další významný mistr - Matyáš Rejsek (tvůrce Prašné brány v Praze). Ten v r. 1499 zaklenul síťovou klenbu kněžiště. Nutno říct, že do té doby dovnitř pršelo, což lidem ani chrámu nesvědčí. Výška tohoto prostoru je 33 metrů. V letech 1512 - 1532 působí na stavbě Benedikt Rejt z Pístova (tvůrce Vladislavského sálu na Pražském hradě). Ten na spodním pětilodí vytvořil samostatné trojlodí, které nemá obdoby. Podle jeho návrhů došlo k zaklenutí hlavní lodi. Výška této prostory je 30 m. Chrám je 70 m dlouhý, 40 m široký. V roce 1558 byla stavba ukončena na západě provizorní zdí. Kutné Hoře docházelo stříbro a horníci se proto rozhodli, že stavbu předčasně ukončí. V původním projektu měl být chrám minimálně dvakrát delší a tahle asymetrie působí uvnitř neobvykle. Další úpravy chrámu pokračovaly až do roku 1905, což znamená, že Barbora čekala na své dokončení víc než 500 let. Po celou dobu se v ní ale k bohoslužbám scházeli obyvatelé města a modlili se ke své patronce. Modlili se k ní i dole pod zemí, zvlášť při závalech. Uměla horníky vysekat z dokonale beznadějných situací. Zkazek o její pomoci se v Hoře tradovalo stovky. Otevírala jim tvrdou skálu, svítila ve tmě nebo ukazovala cestu. Mít nahoře chrám bylo jako zajistit si dole ochranu nebo v ní aspoň doufat. Roku 1620 převzali značně zchátralou a nedokončenou katedrálu jezuité, kteří provedli některé barokní úpravy (chór, kaple sv. Františka Xaverského, oltář sv. Ignáce z Loyoly, sedlová střecha místo původní stanové) a vedle postavili jezuitskou kolej. Důkazem barokního slohu je i nádherná skříň varhan z 1. pol. 18. století. Varhanní mechanismus je nový. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 připadl chrám Státnímu náboženskému fondu a postupně velmi zchátral. Katedrálu zachránilo až její zrestaurování v letech 1884 - 89 a 1893 - 1905, na kterém se podíleli významní purističtí architekti Ludvík Lábler a Josef Mocker. Především byla obnovena stanová střecha a vybudováno novogotické průčelí. A z čeho se tedy Chrám sv. Barbory vůbec skládá? Jsou to kněžiště, kaple sv. Kateřiny, kaple sv. Blažeje, kaple sv. Kříže, Kaple Sv. Václava, kaple sv. Basilea, kaple sv. Doroty, Smíškova kaple, Hašplířská kaple, kazatelna, jižní, hlavní a severní loď. Jak se chrám postupně dostavoval, jsou ale různého stáří. Hlavním portálem byl chrám opatřen až v letech 1884 - 1905, kdy byla provedena jeno generální rekonstrukce. Z tohoto období je také nynější hlavní novogotický oltář. Sv. Barbora - patronka havířů - je znázorněna na jeho křídle vpravo. Je to světice s knihou a věží. V prvních třech kaplích jsou barokní oltáře z let 1680 - 1710. Na prvním je gotická madona z roku 1380 - je to nejstarší Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 14

Průvodce "Průvodce Česká republika" exponát z celého chrámu. V dalších třech kaplích jsou dochovány pozdně gotické malby z konce 15. století. Nejbohatší gotický celek tvoří Smíškovská kaple zhruba z doby kolem r. 1490. Pod oknem je celá jeho rodina. Smíšek byl kutnohorský šlechtic, ředitel stavby chrámu a majitel blízkého Hrádku. Kaple zobrazuje scény, jak královna ze Sáby přichází ke králi Šalamounovi, Trajánův soud, Vidění Tiburské Sybily, Ukřižování. Poslední kaple se nazývá Hašplířská (havířská) kaple. Zde jsou zobrazeny výjevy ze života havířů. Jižní loď dostala název Mincířská. Oltář sv. Františka pochází z konce 17. století. Nejdůležitější památkou je protější západní uzávěrová stěna. Tři pašijové výjevy patří dle slohu do poslední doby předhusitské. Z roku 1463 jsou nahoře malby, na kterých je znázorněna středověká technika ražby mincí - pregéř a mincíř při ražbě pražského groše. Severní loď je zasvěcena zakladateli jezuitského řádu sv. Ingnáci z Loyoly. Jemu patří i oltář z konce 17. století. Na protější straně je veliká barokní malba "Vidění sv. Ignáce zraněného v bitvě u Pamplony" z roku 1746. Zpovědnice je z r. 1679 Z Hlavní lodi je nádherný pohled do kroužených žeber klenby z let 1540 - 1547. V klenebních polích jsou znaky cechů a erbovních měšťanů. V rozích jsou dřevěné sochy křesťanských ctností - Spravedlnost, Mírnost, Obezřetnost, Statečnost z 1. pol. 17. století. Jejich výška je 3,5 m. Kamennou kazatelnu zhotovil roku 1560 kameník Leopold, roku 1665 se jí dostalo dřevěného obložení a stříšky. Socha havíře je ze 17. století. Havíř je znázorněn v havířském kroji. V jedné ruce drží kahan, ve druhé pracovní nástroj. Kožená zástěra kolem boků mu sloužila jako ochrana při práci a taky ke sjíždění do dolů po skluzavkách. Kutnohorští havíři pracovali 6 dnů v týdnu, denně 10-14 hodin. Počátkem 16. toletí sestupovali do hloubky 500 m, což bylo v té době nejvíce na světě. Do sakristie vede portál s profilovaným ostěním z doby kolem r. 1400. Dveře jsou z konce 17. století. Na náhrobní desce je výjev velké Kalvárie z 2. pol. 16. století. Vlastní dřevěný rám ke u rpli 1615. Z období pozdní gotiky pochází také velká část vnitřní výzdoby chrámu, např. vyřezávané chórové lavice mistra Jana Nymburského z let 1480 - 90, přičemž nenajdeme jedinou stejnou řezbu. Je to původní chrámový inventář. Dřevěné vyřezávané lavice jsou z konce 17. století.

Malovaná okna s náměty z české historie pocházejí z dílny F. Urbana a připomínají mecenáše, kteří přispěli na rekonstrukci chrámu. Jsou z let 1898 - 1923. Nádherná barokní skříň varhan je z 1. poloviny 18. století. Varhanní stroj je nový, obsahuje přes 4000 píšťal, tři klaviatury a 52 rejstříků. Nejúchvatnější výjevy zůstávají návštěvníkům skryty. Chrámy nebyly stavěny jen pro lidské oči, ale byly zasvěceny Bohu a ty nejroztodivnější objekty jsou umístěny vysoko nahoře. Nad ochozy na pilířích můžete obdivovat fantastickou faunu, tvořenou chimérami, netopýry, démony, harpyjemi, žábami nebo okřídlenými berany. Na jednom z jižních pilířů najdete i opici s pomerančem. Jedná se o první plastické zobrazení tohoto ovoce u nás. Chrám je od roku 1995 národní kulturní památkou a v prosinci 1995 byl zapsán do Seznamu světových kulturních památek UNESCO. V chrámu je dokonalá akustika. Pořádají se tu varhanní koncerty a samozřejmě se tu konají pravidelné mše. Od července roku 2003 prochází generální rekonstrukcí, která sice ještě nebyla ukončena, ale prohlídky interiéru jsou možné - tato informace je z naší první návštěvy v r. 2009, kdy bylo okolo postavené lešení. Při naší druhé návštěvě na podzim r. 2010 se zdá, že rekonstrukce už byla ukončena.


str. 15

Průvodce "Průvodce Česká republika" Autor článku: Jiřina Lišková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-chram-sv-barbory

Havířský kostelík Kostel

GPS poloha: 50°8'56.98"N 15°7'4.05"E

Poděbrady - Havířský kostelík. V červenci 1496 došlo ke vzpouře havířů, pracujících v kutnohorských stříbrných dolech. Opevnili se u Kaňku na vrchu Špimberku. Proti nim vytáhlo spojené vojsko z Kutné Hory, Kolína, Čáslavi a Poděbrad. Protestující havíři vyslali desetičlennou delegaci, která však byla zajata královským hejtmanem Zychem z Bítova a odvlečena na poděbradský hrad. 5. srpna 1496 byli havířští vůdci z rozkazu krále Vladislava II. Jagelonského vyvedeni z hradu na protější břeh a byli zde sťati. V roce 1516 nechal pražský měšťan Ondřej Prachovec na místě popravy postavit dřevěnou kapličku zakončenou zděným presbyteriem a zvýšeným sanktusníkem. Kostelík dostali v polovině 16. století do opatrování poustevníci, jimž obec postavila vedle poustevnu. Kostelíček po roce 1634, kdy jej vyplenili saští vojáci značně zpustl, a tak bylo po polovině 17. století přikročeno k jeho rekonstrukci. 11. září 1966 byl opět slavnostně vysvěcen. V druhé polovině 17. století byla u kostelíku postavena dřevěná zvonička. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/havirsky-kostelik

Bylany u Kutné Hory Drobné památky

GPS poloha: 49°56'13.13"N 15°14'27.89"E

Archeologické naleziště Bylany leží v údolí potoka Bylanka ve Středočeském kraji nedaleko stejnojmenné vesničky asi 3 km jihozápadně od Kutné Hory. Od roku 1953 zde skoro čtyřicet let probíhal velkoplošný archeologický průzkum, při kterém byl objeven neolitický sídelní areál. Poslední menší odkryv se v tomto místě uskutečnil v roce 2004.

Celkem zde bylo odkryto necelých 7 ha plochy. Při tomto průzkumu se zjistilo, že na ploše okolo 120 ha se v minulosti rozkládal rozsáhlý sídelní areál dvou neolitických kultur. Bylo tady objeveno 134 půdorysů typických dlouhých kůlových domů a přibližně 1300 dalších objektů jako jsou stavební, odpadní a zásobovací jámy nebo pece. Kromě základů staveb byly nalezeny střepy z keramických nádob, opracované kameny i kosti nebo pohřebiště. V neposlední řadě bylo významným objevem zjištění existence velkého kruhového útvaru – rondelu. Tento patrně sloužil jako shromaždiště a kultovní místo.

Neolitičtí lidé zaměření na zemědělskou činnost zde žili po mnoho generací (cca 5500 – 4000 let př.n.l.). Stavěli si obydlí z kůlů a hlíny, vyráběli nástroje z kamene, dřeva a kostí. Vypalovali keramické nádoby. Na polích v okolí pěstovali pšenici, ječmen, hrách, čočku a proso. V ohradách i v domech chovali ovce, kozy a prasata. Na rozdíl od nestálého osídlení ve starší a střední době kamenné, vytváří tato neolitická společnost první stabilní osídlení.

Výzkum v Bylanech přinesl zajímavé informace o významné epoše naší prehistorie. Určitě se také stal jedním z nejdůležitějších odkryvů sídelního areálu neolitické kultury v Evropě. Současně zde byly také odkryty stopy raně středověkého osídlení z doby 10.-12. století , které předcházelo založení dnešní obce. Ta původně patřila do majetku cisterciáckého kláštera v Sedlci.

Lokalitou vede jižní část naučné trasy Stříbrné stezky z Kutné Hory. Bylany jsou zastávkou č. 10 na této stezce. Od roku 1957 zde sídlí základna Archeologického ústavu AV ČR, která slouží k vědeckému zpracování získaného materiálu, ale i k zajišťování ochrany této památkově chráněné lokality. Jedná se určitě o zajímavé místo, ale člověk toho tady moc neuvidí. Samozřejmě se lze procházet po okolí a představovat si, jak to tady vypadalo. Předtím je však nutno si přečíst velice zajímavé internetové stránky Archeologického ústavu AV ČR. A úplně nejlepší je zúčastnit se některé z komentovaných prohlídek. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 16


Nedaleko odsud se nachází Kutná Hora. V tomto krásném městě i v jeho okolí jsem zatím navštívil jenom nepatrnou část z velkého množství zajímavých míst: - rozhledna Havířská bouda:http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-havirska-bouda-nad-mestem-kutna-hora - smírčí kříž u vrchu Kaňk:http://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-smirci-kriz-u-vrchu-kank - velká propadlina u vrchu Kaňk:http://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-velka-propadlina-u-vrchu-kank - NPP Kaňk:http://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-narodni-prirodni-pamatka-kank - památník Kalvárie na vrchu Kaňk:http://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-kopec-kank-a-pamatnik-kalvarie - Macháčkův kámen:http://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-machackuv-kamen - Galerie GASK:http://www.turistika.cz/mista/gask-galerie-stredoceskeho-kraje, http:// www.turistika.cz/mista/ gask-galeriestredoceskeho-kraje-vystava-europa-jagellonica-1386-1572 - zřícenina hradu Sion:http://www.turistika.cz/mista/zricenina-hradu-sion - unikátní Kostel sv. Jakuba:http://www.turistika.cz/mista/kostel-sv-jakuba-v-obci-jakub-cirkvice - každoroční Sedlecká pouť:http://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-sedlecka-pout - zřícenina hradu Sion:http://www.turistika.cz/mista/zricenina-hradu-sion

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/ Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bylany-u-kutne-hory

Poděbrady - kostel Povýšení sv. Kříže Kostel

GPS poloha: 50°8'30.35"N 15°7'24.33"E

Původní základ stavby pochází ze 14. století. Stavba je gotická, vystavěná ve 14. století. První přestavby proběhly vletech 1552 - 1562. Vroce 1698 byla přistavěna barokní kaple Bolestné Panny Marie. Trojlodní budova sobdélnými prostorami sakristie aoratoří po stranách. Stěny kostela spolu sokny jsou přestavěny vpseudogotickém stylu. Okna vpresbytáři mají gotické ostění aokno vose presbytáře mají ipůvodní kružbu. Vpresbytáři je původní gotická Křížová klenba uzavřená paprsčitě. Na západní straně lodi je renesanční kruchta na třech arkádách. V lodi je obraz Ukřižovaného anaproti němu je obraz sv. Rozálie od M. Škréty zroku okolo 1740. Na dřevěné desce vpresbytáři kopie opisu znáhrobního kamene Kunhuty ze Šternberka, která byla manželkou pana Jiřího zPoděbrad. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/podebrady-kostel-povyseni-sv-krize

Kutná Hora - Katedrála Nanebevzetí Panny Marie Chrám

GPS poloha: 49°57'36.18"N 15°17'29.00"E

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie je nejstarší gotická katedrála ve Střední Evropě. Byla po vzoru francouzské katedrály vystavěna v letech 1290 - 1320 jako konventní kostel sedleckého cisterciáckého opatství. Sedlec (dnešní ččást Kutné hory) se stal v r. 1142 prvním cisterciáckým opatstvím v Čechách. Byl založen za vlády Vladislava II. na popud olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 17

Průvodce "Průvodce Česká republika" Klášter dosáhl největšího bohatství po r. 1281 za opata Heidenreicha. Přispěl k tomu i nález stříbrné rudy a prebendy plynoucí z dolování na klášterních pozemcích. Opat Heidenreich byl schopný organizátor a politik, byl jením z nejmocnějších mužů českého království, byl rádcem a důvěrníkem Václava II., který křtil i jeho děti a byl jedním z vykonavatelů jeho závěti. A byl to on, kdo nechal vybudovat tuto velikou katedrálu na místě skromného románského kostela, jehož pozůstatky byly nedávno objeveny při archeologickém výzkumu a na jejichž část je možno se nyní v katedrále podívat. Ve stejné době byl založen blízký hřbitov a kaple Všech svatých s kostnicí. Rostoucí finanční bohatství se však stalo klášteru osudným. Nároky Jana Lucemburského a nebývalá stavební činnost znamenaly postupný úpadek. Úplná tragédie přišla na počátku 15. století. V r. 1421 byly klášter, kostel i hřbitovní kaple husity vypáleny. Mniši, kteří přežili vraždění, uprchli do ciziny, majetek byl rozkraden. Cisteriáci se do Sedlece vrátili v r. 1452, ale neměli jako katolický řád v převážně protestantské zemi velký vliv, ani příjmy. Klášter skomíral a katedrála zůstala v rozvalinách. Za třicetileté války (1618-1648) byl klášter změněn na špitál, ale stále chátral. Teprve roku 1685, kdy se stal opatem Jindřich Snopek, se věci dali do pohybu. Tento energický muž je právem nazýván 2. zakladatelem katedrály. Původně chtěl přestavbu svěřit pražskému staviteli Pavlu Ignáci Bayerovi, který však zamýšlel katedrálu přebudovat v dobovém barokním duchu. Snopek chtěl ale zachovat její gotické kořeny. Proto stavební práce svěřil tehdy teprve 25letému Janu Blažeji Santinimu, který ji přestavěl ve stylu české barokní gotiky. Citlivě zachoval její původní gotickou atmosféru - působivý portál, štíhlá vysoká okna bez barevných skel, vznosnou siluetu bez vnějších opěrných pilířů - to vše ctilo cisterciáckou zásadu pokory a střídmosti. Impozantní průčelí jako by bylo inspirováno proslulou sedleckou monstrancí, nalezenou podle legendy ve zdech katedrály, kde byla ukryta před dobyvačnými husitskými vojsky. Sázka na smělé mládí se vyplatila a později všemi uznávaný génius českého baroka nezklamal a stvořil dílo ve stylu tzv. barokní gotiky, která je ryze českým fenoménem. Bohužel Snopek se nedožil dokončení oprav, zemřel pár měsíců před vysvěcením. Ale přesto se mu podařilo získat zpět i část majetku. Definitivní zánik znamenala reforma Josefa II., která rušila většinu klášterů a tak v r. 1784 byl cisterciácký klášter zrušen a jeho majetek rozprodán. Většinu koupili Schwarzenberkové z Orlíka. Areál kláštera byl přebudován na továrnu na zpracování tabáku. V současné době je tam Muzeum tabáku. Katedrála byla v 19. století znovu vysvěcena a sloužila jako běžný farní kostel. Nedostatečná údržba vedla k postupnému chátrání. Po roce 1989 byla katedrála vrácena církvi a pracovníci farní kanceláře spolu s památkáři se zasadili o zařazení této vzácné stavby do Programu na záchranu architektonického dědictví. Katedrála Nanebevzetí Panny Marie byla zapsána v r. 1995 na Seznam světového kulturního dědictví Unesco a v letech 2001 - 2009 se v rámci Programu na záchranu architektonického dědictví uskutečnila rozsáhlá oprava nákladem více než 70 miliónů korun. Bylo provedeno statické zajištění, které bylo stěžejní, ale také mnoho dalších prací tesařských, klempířských, kamenických, restaurace omítek i výmalby a také rekonstrukce interiérů. Na jaře 2009 byla katedrála znovu zpřístupněna veřejnosti.

Moje zkušenost: Katedrálu jsme navštívili při našich toulkách Kutnou Horou. Prohlídka ve mně zanechala skutečně hluboký dojem. Na svoji výšku a délku poměrně úzká stavba (bohužel, marně jsem někde hledala rozměry), výzdoba ve srovnání s dobovými stavbami skoro chybí, ale už jen světlo umocňuje nádheru této stavby. Téměř celá stěna proti oltáři - nad vchodem - je vlastně veliké okno. Po točitém Santiniho schodišti vlevo od oltáře bylo možno vystoupat na kůr. K mému údivu má kostel nejen kůr klasicky nad vchodem - proti oltáři, ale i právě malý boční, na který jsme se po schodišti dostali. Pak byla možnost pokračovat vlastně v půdních prostorech (jestli se nechá říct, že kostel má půdu) na ten hlavní velký kůr. Bylo to zajímavé, protože bylo možno vidět mohutné oblouky, kterými je strop kostela zakončen. Možná mi chybí ty správné výrazy, ale to mi Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 18

Průvodce "Průvodce Česká republika" všichni musí prominout. A pohled z kůru - těsně pod nádherně klenutou klenbou s žebrovím - směrem k oltáři - to se musí vidět, to se nedá popsat. To byla nádhera. Autor článku: Jiřina Lišková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-katedrala-nanebevzeti-panny-marie

Poděbrady - Jiřího náměstí Náměstí

GPS poloha: 50°8'33.58"N 15°7'4.61"E

Kromě zámku Jiřího náměstí dominuje pomník Jiřího z Poděbrad od sochaře Bohuslava Schnircha. Na náměstí stojí také Mariánský sloup zroku 1765, postavený na památku morové epidemie roku 1714. Budova občanské záložny byla dokončena vroce 1899. Renesanční stará radnice je dnes sídlem Městské knihovny, zatímco současná radnice byla vystavěna vroce 1906 v novorenesančním slohu. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/podebrady-jiriho-namesti


str. 19

Průvodce "Průvodce Česká republika"

Recommend Documents