Průvodce "Průvodce Česká republika"

Průvodce "Průvodce Česká republika"

Veselý kopec Skanzen

GPS poloha: 49°45'46.77"N 15°50'29.45"E

Veselý kopec je ideální místo pro Váš výlet. Nachází se na pomezí Vysočiny a východních Čech přibližně 5 km od Hlinska. Jedná se o rozsáhlou expozici lidového stavitelství. První zmínka o Veselém kopci pochází už z roku 1653. Jedná se o starou pasekářskou osadu volně rozptýlených roubenek, které nám ukazují, jak se žilo drobným zemědělcům v době od poloviny 19. stol. do poloviny 20. stol. Vidět zde můžete např. velkou zemědělskou usedlost, hájenku, olejnu, vodní mlýn, vodní pilu, sušárnu na len a ovoce, sekernickou dílnu nebo zařízení na tlučení třísla. Během roku se na Veselém kopci konají různé kulturní akce. Vidět zde můžete, jak se dříve slavily Vánoce, Velikonoce, Masopust a jiné svátky. Dostanete se sem velice snadno. Do Hlinska trefíte a odsud už vás navedou směrové tabule. Zaparkovat se dá na hlídaném parkovišti, které je přímo před vstupní branou. Hned za ní je pokladna, informační centrum a obchod s upomínkovými předměty. Vedle pokladny je roubenka-restaurace. Veselý kopec je ale jen jedná část celku - skanzenu Vysočina. Další částí je areál ve vesničce Svobodné Hamry, která je vzdálena od Veselého kopce asi 2,5 km. Tato část vás zaujme především starou roubenou hospodou (datovanou roku 1794) nebo barokním zámečkem z 18. stol., kde v minulosti pobývali slavní malíři F. Kaván a G. Macoun. Další částí jsou roubenky ve vesničce Možděnice, které se nachází asi 4 km od Veselého kopce. Zde můžete navštívit řemeslné dílny bednářů, truhlářů, tkalců aj. Poslední částí je Betlém- Hlinsko, který se nachází přímo ve středu města Hlinska na pravém břehu řeky Chrudimky. Je to komplex roubenek, které dříve obývali především drobní řemeslníci např. tkalci, ševci, hračkáři a hrnčíři.

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Průvodce Česká republika" Autor článku: Katka Kasalá Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vesely-kopec

Lichnice Zřícenina

GPS poloha: 49°52'45.59"N 15°35'18.89"E

Malebná a z daleka viditelná zřícenina gotického hradu Lichnice stojí v západní části táhlého hřbetu nad vsí Podhradí na Chrudimsku v Pardubickém kraji. Pověstmi opředená zřícenina hradu Lichnice, která je veřejnosti přístupná, je typickou dominantou Železných hor. Zachoval se zbytek válcové věže, části zdí, sklepy, příkop a val, patrné jsou i zbytky husitského opevnění. V malém hradním muzeu je výstavka o historii objektu. Historie Původně zde již ve 12. století stálo hradiště Světlík, které bylo sídlem Ronoviců. Smil z Lichtemburka postavil na tomto místě ve 2. polovině 13. století kamenný hrad. Ve 14. století byl objekt přestavěn a v roce 1410 se stal královským hradem. Později se majitelé často střídali. V roce 1469 hrad marně obléhalo vojsko uherského krále Matyáše. Na konci 15. století byl hrad za Trčků z Lípy značně rozšířen, další přestavby následovaly v 16. století. V roce 1610 Lichnice vyhořela, v roce 1646 byla dobyta Švédy. Po skončení třicetileté války byl hrad na rozkaz Ferdinanda III. pobořen. Na počátku minulého století se podnikaly kroky k záchraně hradu, od roku 1933 se o opravy staral nový majitel ? Klub českých turistů. V současné době Lichnici spravuje město Třemošnice. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lichnice

Kočičí hrádek Hrad

GPS poloha: 49°54'55.94"N 15°47'41.06"E

O Kočičím hrádku se nedohovalo mnoho sprav. V letach 1898- 1901 ho nechalo postavit knezna Vilemina Auerspergova. Architektura stavby je ovlivnena romantisem. Tento umelecky smer minuleho stoleti hledal inspiraci v rytirskem stredoveku a v architekture se snazil o teatralni iluzi zivota a starem hrade pred staletimi. Minatura zdeneho hradku, ktery stoji na kremencove skale. Byla urcena pro zamecke deti, ktere tu rady travily svoj cas. Kočičí hrádek se nachazi ve Slavicko - Slatinanskem arealu. Toto uzemi bylo vyhlaseno pamatkou zonou dne 1. 07. 1996 k zajisteni ochrany casti krajinneho celku a historickeho prostredi. Kočičí hrádek se nachází nad areálem zámeckého parku ve Slatiňanech. Z parku projdeme bránou tak zvanou KLAPAČKOU a vydáme se po asfaltové silnici do kopce a po asi 100m odbočíme doprava mezi ohrady pro koně a po této cestě dojdeme až ke Kočičímu hrádku.

Originální text - Kočičí hrádek; zdroj: Infocentrum Slatiňany: Hned nad Zámeckým parkem Státního zámku ve Slatiňanech, začíná Naučná stezka, která Vás zavede ke Kočičímu hrádku. Tuto miniaturu hradu dala postavit kněžna Vilemína Auerspergová pro potěchu zámeckých dětí aniž by tušila, že tím způsobí radost a potěšení mnoha pokolením těch nejmenších, pro které se stane hrádek vyhledávaným místem výletů a her. Od takzvané "Klapačky" na konci zámeckého parku se po 2 km stezce dostanete ke Kočičímu hrádku. Na 9 informačních cedulích, se dozvíte o krásách a zajímavostech okolní přírody a o historii zdejšího regionu. Neopomeňte se po cestě zastavit i v nově otevřeném Interaktivním muzeu starokladrubského koně v budově zvané Švýcárna. Autor článku: Grzegorz Snitkowski-Sliwiak Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kocici-hradek

vodní nádrž Seč Vodní nádrž

GPS poloha: 49°50'18.71"N 15°38'55.86"E

Vodní nádrž Seč je perfektní místo pro relaxaci s mnoho zajímavými turistickými cíly, jako např. hrad Oheb, tyčící se Nad přehradou. Je zde mnoho možností k vyžití- úžasným zážitkem je, když si půjčíte loďku a zajedete si na zdejší ostrůvek. Další možné aktivity jsou třeba houbaření, turistika, cyklistika, rybaření... Výhodou je blízkost historických měst Chrudim a Pardubice, proslaveného výrobou perníků. Ve zdejším hotelu a přilehlých srubech lze najít levné ubytování a blízký přístup k vodě. Restaurace na náměstí vaří výborná a levná jídla české kuchyně. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "Průvodce Česká republika" Sečská přehrada je vhodným místem ke strávení rodinné dovolené. Autor článku: Michal Procházka Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vodni-nadrz-sec

Oheb Zřícenina

GPS poloha: 49°50'3.92"N 15°39'13.36"E

Romantická zřícenina gotického hradu Oheb stojí na vysokém skalnatém ostrohu nad Sečskou přehradou. Hradní zřícenina Oheb se nachází na Chrudimsku v Pardubickém kraji. Dochovalo se mohutné torzo věžovité brány, zřícenina věže na jižním výběžku ostrohu a zbytky dělových bašt. Zříceniny hradu Oheb jsou volně přístupné. Nepravidelný půdorys hradu, o němž je zmínka již roku 1405, byl dán nerovnostmi terénu. Ve směru snadného přístupu, tj. z východu, odděloval hrad od okolí široký příkop a val. Dosud se nad ním zachovala část věže s valeně sklenutou bránou, která byla vstupem do hradu. Uvnitř hradeb, jejichž vedení je už těžko rozpoznatelné, byla pravděpodobně jediná, snad věžovitá, obytná budova. Nejvíce úprav se na hradě událo v době, kdy byl majetkem Trčků. Jeho pevnostní charakter byl posílen výstavbou druhého hradebního okruhu, nově zřízené bašty zesílily ochranu brány i hradeb. Postavily se budovy pro hospodářské příslušenství hradu. Jejich nepatrné zbytky však nedovolují přesnější rekonstrukci. Opevňovací práce byly zastaveny poté, kdy v roce 1478 uzavřel český král Vladislav II. mír s uherským panovníkem Matyášem. A v roce 1490 už byl hrad opuštěn. Po roce 1628 o něm mizí veškeré zmínky. V třicátých a čtyřicátých letech 19. století se Vincenc Karel Auerspek snažil dobovými úpravami objekt zpřístupnit. Okolí hradu, zarůstající dnes lesem, změnila až výstavba Sečské přehrady ve třicátých letech 20. století. Historie Hrad založil kolem roku 1400 Ješík z Popovce, který odtud podnikal loupeživé výpady do okolí. Po roce 1421 hrad držel vůdce orebského bratrstva Hynek Krušina z Lichtemburku. Potom se zde vystřídalo několik majitelů. Ještě po roce 1469 byl vybudován pás opevnění, ale již po roce 1499 byl hrad opuštěn a zpustl. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/oheb

Rozhledna Bára Rozhledna

GPS poloha: 49°54'58.54"N 15°46'50.77"E

Rozhledna Bára, unikátní atypickou konstrukcí trojbokého komolého jehlanu, se nachází v rekreačních lesích města Chrudimě na Podhůře. Rozhledna, jejímž autorem je architekt Martin Rajniš, je postavená z modřínového a dubového dřeva. Bára byla slavnostně otevřena 21. 6.2008, ale vzápětí 25. 6. byla zničená orkánem, který se přehnal nad krajem a napáchal miliónové škody. Obnovená rozhledna byla znovu otevřena 3. 9. 2009. Rozhledna stojí v nadmořské výšce 346, 5 m. n. m., je vysoká 25, 7 m a vyhlídková plošina se nachází ve výšce 14,8 m. Nabízí výhled na oblast Železných hor. Rozhledna je otevřena ve stejnou dobu jako obslužný domek s občerstvením červen až září každý den od 10 do 18 hodin květen a říjen jen soboty a neděle od 10 do 17 hodin

Vstup zdarma Autor článku: Jana Beranová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-bara

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 3

Průvodce "Průvodce Česká republika" Údolí Doubravy. Řeka

GPS poloha: 49°42'51.55"N 15°42'49.68"E

Údolí Doubravy je přírodní rezervace, která leží v chráněné krajinné oblasti Železné hory, severovýchodně od Chotěboře. Údolím prochází Naučná stezka Údolím Doubravy, která je dlouhá 4, 5 km. Začíná u Horního mlýna u Chotěboře a končí v obci Bílek. Řeka po celém svém toku vytvořila kamenné řečiště, plné skalních věží a obřích hrnců, s vodopádem a kamenným mořem. Nad údolím se nachází vyhlídka Sokolohrady, poblíž najdeme zbytky původního hradu Sokolov ze 13. století. Na protějším svahu přes řeku skalní věž "Čertův stolek" s vyhlídkou. Autor článku: Zdenek7 Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/udoli-doubravy--1

Podzimní výlet údolím Doubravy. Údolí

GPS poloha: 49°42'47.99"N 15°42'52.74"E

Nedaleko Chotěboře vytvořila řeka Doubrava kaňonovité údolí, plné skalních věží a obřích hrnců, s vodopádem a kamenným mořem. Turistická Naučná stezka o délce 4, 5 km vede romantickými místy i nalezišti chráněných rostlin a živočichů. Dramatické skalní útvary jsou cílem horolezců. Dravá říčka zajatá v úzkém korytu vytváří nezapomenutelnou podívanou. Na stezku můžete nastoupit u Horního Mlýna a po hodině putování kamenitými lesními stezkami, v prostředí jakoby stvořeném pro fantazii, se ocitnete opět v klidné krajině obce Bílek s železničním i autobusovým spojením. Autor článku: Zdenek7 Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/podzimni-vylet-udolim-doubravy

Nasavrky a okolí Rozhledna

GPS poloha: 49°50'40.31"N 15°48'16.67"E

Do Nasavrk se dostaneme autobusem. Staví na náměstí. Odtud se můžeme vydat na Nasavrcký zámek,kde je informační centrum.Je zde také expozice věnovaná keltské kultuře. Ze zámku je možno se vydat na dva okruhy značené turistickými značkami . Delší nás provede po místech kde žili Keltové, kratší pak vede na rozhlednu Boiika. Autor článku: Petr STOPIAK Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/nasavrky-a-okoli

Žumberk Zřícenina

GPS poloha: 49°52'17.70"N 15°51'23.32"E

Zřícenina hradu Žumberk stojí na ostrohu ve stejnojmenné obci na Chrudimsku v Pardubickém kraji. Z hradu se dodnes dochovala část vnějšího obvodového zdiva paláce a zdí hradeb a dále malé zbytky sgrafitové výzdoby. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Historie Hrad vznikl zřejmě na konci 13. století, poprvé se hrad uvádí v roce 1318. Ve 2. polovině 16. století nechal hrad renesančně přestavět Václav Záruba z Hustířan. Zárubové hrad vlastnili až do roku 1694. Hrad zpustl teprve během 18. století. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zumberk

Rozhledna na Zuberském kopci Rozhledna

GPS poloha: 49°46'53.33"N 15°48'6.62"E

Turistická rozhledna u Trhové Kamenice je umístěna na stožáru základnové stanice Oskar Mobilu a.s. Je na Zuberském kopci u obce Zubří. Provoz rozhledny byl zahájen 5. června 2004. Konstrukce rozhledny v kombinaci ocel a dřevo, vysoká 55 m, plošina ve výšce 39 m. Na plošinu vede Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 4

Průvodce "Průvodce Česká republika" 182 schodů. Otevřeno: květen, červen a září pouze o víkendech červenec a srpen kromě pondělí podrobně na: http://www.trhovakamenice.cz/rozhledna/ Autor článku: Miloslav Sláma Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-na-zuberskem-kopci

Seč – zřícenina hradu Oheb nad Sečskou přehradou Zřícenina

GPS poloha: 49°49'55.81"N 15°39'23.26"E

Seč je malé Městečko v Pardubickém kraji. Leží v okrese Chrudim a žije zde asi 1. 700 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1318. Městečko je známé zejména díky stejnojmenné přehradě na řece Chrudimka, ale může se pochlubit i několika pozoruhodnými pamětihodnostmi, z nichž nejzajímavější je zřejmě romantická zřícenina hradu Oheb. Ta se nachází na vysokém skalním ostrohu, který na severní, jižní a západní straně téměř kolmo spadá k sečskému Přehradnímu jezeru. Hrad byl postaven ve II. polovině 14.století, ale první písemná zmínka o něm pochází až z roku 1405. Hlavním úkolem hradu byla v té době zřejmě ochrana majetku vilémovského kláštera. V roce 1408 se hrad na chvíli stává majetkem krále Václava IV., a poté se zde velmi rychle střídá množství dalších majitelů. V průběhu 15. století jich bylo asi deset. Nejvýznamnějšími z nich byli asi Trčkové z Lípy, kterým Oheb patřil ve II. polovině 15. století. Za jejich vlády byl hrad nejprve poškozen v letech 1468-1469 při vpádu Uhrů, a proto musel být následně na přelomu 60. a 70. let 15. století opraven a současně i rozšířen. V této době vznikl i dvojitý okruh hradeb. Práce byly ukončeny okolo roku 1478 a po roce 1490 (nejpozději do roku 1499) jeho význam upadá, protože hrad opouští Mikuláš Trčka. Hrad tedy nebyl zřejmě nikdy zcela dokončen, a to pravděpodobně z důvodu uzavření míru mezi českým králem Vladislavem II. a uherským králem Matyášem roku 1478 v Olomouci. Uherský vpád už nehrozil a pro hrad nastalo období, které major Terezky trefně označil slovy „Keď terezky máme, bohužial, hen ten mier …“. V roce 1533 už je uváděn jako pustý a poslední písemná zmínka o něm pochází z roku 1628. A na konci 17. století najednou nebylo ani známo, kde vlastně hrad Oheb stával. Hrad byl opětovně objeven v roce 1789 a ve 30.- 40. letech 19. století zde byly provedeny různé udržovací práce za účelem jeho zpřístupnění, včetně postavení můstku k věži. Další úpravy proběhly ve 30. letech minulého století v rámci budování vodní nádrže Seč. Nejstarší část hradu se nachází na západní straně areálu. Stavba nepravidelného půdorysu, kopírujícího tvar ostrohu, byla přístupná jen z východní strany, a to – částečně dochovanou - věžní bránou. Jedinou stavbou uvnitř prvního hradního areálu byla zřejmě obdélníková věžovitá obytná budova při východní hradbě. Dochovaly se také fragmenty původního hradebního opevnění. V době, kdy hrad vlastnili Trčkové, došlo k rozšíření hradního areálu a vybudování nových hradeb s bránou a dělovými baštami. Na místě části nejstaršího opevnění původního hradu byly postaveny hospodářské budovy, z nichž se zachovalo částečně sklepení a základové zdi. Zachován zůstal i – částečně zasypaný – hradní příkop a obě dělové bašty. Na jižním výběžku ostrohu se nachází zřícenina věže a sklepy obytných i hospodářských budov. Celý areál je už v současné době zarostlý stromy. Hrad musel působit velmi romanticky již v době, kdy pod ním točila své meandry řeka Chrudimka. Věž nad „přiblíženou“ vodní hladinou Sečské nádrže však působí snad ještě romantičtěji. Při pohledu na přehradu z hradu naopak získáte pocit, že jste se najednou ocitli například v Chorvatsku. Při budování nádrže vznikly i nové přístupové cesty ke zřícenině. Ta je asi nejlépe přístupná od přehradní hráze po zelené turistické značce. Z parkoviště za tunelem je to přibližně dva kilometry. Okolní lesy byly vyhlášeny přírodní rezervací. Autor článku: Marek Cabák Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sec-zricenina-hradu-oheb-nad-secskou-prehradou

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 5

Průvodce "Průvodce Česká republika" Za hradní paní Vyhlídka

GPS poloha: 49°52'44.80"N 15°35'9.56"E

Zřícenina hradu Lichnice leží na zlomovém hřebeni Železných hor nedaleko Třemošnice. Sám hrad byl založen v roce 1250 jako strážní hrad Čáslavského kraje, avšak měl v průběhu času i mnoho dalších funkcí. Jednou z nich byla i důležitá, až strategická účast v zimní bitvě s Matyášem Korvínem u Uhrova. Zde si je třeba připomenout, že naposled Češi samostaně pod vedením Jiříka z Poděbrad nad někým (Uhry) zvítězili. Dnešní hrad je jen odezvou dávné historie. Přesto je místem majestátným s výhledem do kraje. Ještě zajímavější je však zdejší průvodkyně, která každoročně přidává něco z novinek o zdejším kraji a stejně jako zraje víno na jihu Moravy, tak se rozšiřuje obzor poznání a jeho podání návštěvníkům. Rád se tak do těchto míst vracím a už se těším, čím že mě zase novým tato paní s hradem a okolím překvapí. Nadto, pokud navštívíte hrad mimo návštěvní dobu, tak příjdete o nevšední zážitek, ledaže by zde ještě tato osoba dlela a zinkasovala vstupné se slovy "Na hradě se platí" a pak vám ráda podá zasvěcený výklad. Autor článku: zelhora Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/za-hradni-pani

Kaňkovy hory Kopec

GPS poloha: 49°51'28.69"N 15°35'55.82"E

Kaňkovy hory, které leží jihovýchodně od Třemošnice na Chrudimsku tvoří krajinářsky hodnotné území střední části hřebene Železných hor. Společně s územím kolem zříceniny hradu Lichnice jsou chráněny jako národní přírodní rezervace "Lichnice - Kaňkovy hory". Chráněny jsou bučiny na západním hřebeni Železných hor, část zapadního hřebene, přerušená hlubokými roklemi Lovětínského a Zlatého potoka. Územím rezervace vede několik značených turistických tras a údolím Lovětínského potoka i naučná stezka. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kankovy-hory

Vysočina - soubor lidových staveb Skanzen

GPS poloha: 49°45'47.59"N 15°54'22.07"E

První expozice byly zpřístupněny v roce 1972. Roubené usedlosti volně rozptýlené v původním krajinném prostředí, které sem byly přeneseny z oblasti Žďárských vrchů a Železných hor. Expozice dokumentují život a způsob hospodaření drobných rolníků od poloviny 19. do poloviny 20. století. Lidové technické památky na vodní pohon (mlýn, olejna, pila, stupník na tříslo, varna povidel). SLS Vysočina pořádá množství návštěvnicky zajímavých programů, které přibližují jednotlivá odvětví lidové kultury, například: lidová řemesla, obyčeje, stravu... Roubené usedlosti volně rozptýlené v původním krajinném prostředí, které sem byly přeneseny z oblasti Žďárských vrchů a Železných hor. Expozice dokumentují život a způsob hospodaření drobných rolníků od poloviny 19. do poloviny 20. století. Lidové technické památky na vodní pohon (mlýn, olejna, pila, stupník na tříslo, varna povidel). SLS Vysočina pořádá množství návštěvnicky zajímavých programů, které přibližují jednotlivá odvětví lidové kultury, například: lidová řemesla, obyčeje, stravu atp. Prohlídkové okruhy: • Betlém - Hlinsko: Rezervace lidové architektury, expozice bydlení drobných městských řemeslníků v roubených domcích z poloviny 19. století. Ukázka bydlení domáckého tkalce, výrobce dřevěných hraček, prodejna upomínkových předmětů, bylinek a keramiky. • Veselý Kopec, Svobodné Hamry: Osada volně rozptýlených zemědělských usedlostí v původním krajinném prostředí. Ukázky bydlení, způsobu hospodaření a života drobných zemědělců, lidové technické památky na vodní pohon. Návštěvníci památek, turisté Odborníci a další zájemci Vlastníci památek NPÚ Návštěvníci památek, turisté Zpřístupněné památky NPÚ Vysočina - soubor lidových staveb Vysočina - soubor lidových staveb Čechy | Pardubický kraj | okres Chrudim | lidová architektura | ve správě NPÚ zpět na výpis památek Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 6

Průvodce "Průvodce Česká republika" • Vše • Vstupné • Otevírací doba • Dostupnost • Bez bariér • Svatby • Historie • Služby • Filmové lokace • Konané akce (102) První expozice byly zpřístupněny v roce 1972. Roubené usedlosti volně rozptýlené v původním krajinném prostředí, které sem byly přeneseny z oblasti Žďárských vrchů a Železných hor. Expozice dokumentují život a způsob hospodaření drobných rolníků od poloviny 19. do poloviny 20. století. Lidové technické památky na vodní pohon (mlýn, olejna, pila, stupník na tříslo, varna povidel). SLS Vysočina pořádá množství návštěvnicky zajímavých programů, které přibližují jednotlivá odvětví lidové kultury, například: lidová řemesla, obyčeje, stravu... První expozice byly zpřístupněny v roce 1972. Roubené usedlosti volně rozptýlené v původním krajinném prostředí, které sem byly přeneseny z oblasti Žďárských vrchů a Železných hor. Expozice dokumentují život a způsob hospodaření drobných rolníků od poloviny 19. do poloviny 20. století. Lidové technické památky na vodní pohon (mlýn, olejna, pila, stupník na tříslo, varna povidel). SLS Vysočina pořádá množství návštěvnicky zajímavých programů, které přibližují jednotlivá odvětví lidové kultury, například: lidová řemesla, obyčeje, stravu atp. Prohlídkové okruhy: • Betlém - Hlinsko: Rezervace lidové architektury, expozice bydlení drobných městských řemeslníků v roubených domcích z poloviny 19. století. Ukázka bydlení domáckého tkalce, výrobce dřevěných hraček, prodejna upomínkových předmětů, bylinek a keramiky. • Veselý Kopec, Svobodné Hamry: Osada volně rozptýlených zemědělských usedlostí v původním krajinném prostředí. Ukázky bydlení, způsobu hospodaření a života drobných zemědělců, lidové technické památky na vodní pohon. Kontakt Příčná 350, 539 01 Hlinsko v Čechách tel./fax: Hlinsko: 469 311 429, 469 326 415, 723 468 254, Veselý Kopec: 469 333 175, 469 326 415 E-mail: [email protected] Web: www.vesely-kopec.eu (externí odkaz) Informace o památce Vstupné Veselý kopec Vstupné: 70 Kč a 40 Kč, rodinné vstupné 180 Kč, při kulturních akcích 80 Kč a 50 Kč. Příplatek za fotografování na Veselém Kopci: 20 Kč. Betlém Hlinsko Vstupné: 35 Kč a 25 Kč Rodinné vstupné: 95 Kč (2 dospělí + až 3 děti, studenti) Organizované výpravy dětí do 6 let: 20 Kč. Speciální prohlídky pro ZŠ a SŠ, program Živá historie: 35 Kč. Při kulturních akcích: Vstuné: 45 Kč a 35 Kč Rodinné vstupné: 125 Kč (2 dospělí + až 3 děti, studenti) Organizované výpravy dětí do 6 let: 20 Kč Příplatek za fotografování v památkové rezervaci Betlém Hlinsko: 20 Kč. NOVINKA: ZVÝHODNĚNÉ VSTUPNÉ PRO NÁVŠTĚVU VESELÉHO KOPCE A BETLÉMA HLINSKO V JEDEN DEN. Od 23.4. 2011 do 31.10. 2011 platí pro zájemce o návštěvu Veselého Kopce a památkové rezervace Betlém Hlinsko v jeden den zvýhodněné vstupné: 90 Kč a 50 Kč, rodinné 230 Kč organizované výpravy dětí do 6 let 25 Kč. Svobodné hamry Vstupné: 5 Kč, rodinné vstupné 15 Kč. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 7

Průvodce "Průvodce Česká republika" Autor článku: Redakce Turistika.cz Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vysocina-soubor-lidovych-staveb

Sokolohrady ( Sokolovec ) Zřícenina

GPS poloha: 49°42'51.83"N 15°42'51.68"E

Skromná zřícenina hradu Sokolohrady, nazývaného také Sokolov, stojí na skalním útesu nad údolím říčky Doubravy poblíž Chotěboře na Havlíčkobrodsku v kraji Vysočina. Z hradu se toho moc nedochovalo ? pouze zbytky základového zdiva a prohlubně po budovách a dále málo znatelný příkop. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Historie První písemná zmínka o gotickém hradu pochází z roku 1404, kdy patřil loupeživým rytířům. V roce 1437 připadl hrad českému králi, zřejmě sloužil k ochraně libické stezky. V roce 1456 již hrad zřejmě nebyl obýván a poté zanikl. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sokolohrady-sokolovec-

Chotěboř Zámek

GPS poloha: 49°43'11.74"N 15°40'34.68"E

Barokní zámek se nachází ve městě Chotěboř na Havlíčkobrodsku v kraji Vysočina. Zámek je čtyřkřídlý patrový objekt s mansardovou střechou. Před jižním průčelím je schodiště s balustrádou na masivních toskánských sloupech. Ve východním křídle je barokní kaple Nejsvětější Trojice s portálem, freskami a štukovou výzdobou. Zámek obklopuje anglický park. Na zámku jsou k vidění stálé expozice věnované historii, vlastivědě i osobnostem města. Historie Na místě původní tvrze ze 14. století nechal František Ferdinand, hrabě Kinský ze Vchynic, postavit v letech 1701 ? 1702 raně barokní zámek. Zámek byl upravován v letech 1865 ? 1870 a pak po požáru v roce 1926. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chotebor

Nasavrky Zámek

GPS poloha: 49°50'42.94"N 15°48'12.96"E

Renesanční zámek stojí na návrší na severním konci náměstí v Nasavrkách na Chrudimsku v Pardubickém kraji. Zámek je dvoupatrový objekt na půdorysu písmene T se dvěma polygonálními nárožními baštami na východní straně a klenutým přízemím a pěknou vstupní halou s ornamentem hřebínků. Pod zámkem je sad jedlých kaštanů. Historie Na přelomu 16. a 17. století nechali Zárubové z Hustířan přestavět původní středověkou tvrz na renesanční zámek. Po roce 1754 byl majitelem zámku Jan Adam z Auersperka, za kterého byl zámecký objekt upravován. V 19. století tady sídlil nově zřízený okresní úřad, okresní soud, poté byly zámecké prostory využity jako byty a kanceláře. Využití zámku: v přízemí je informační centrum a obřadní síň, v prvním patře Expozice Po stopách Keltů, ve druhém patře se nacházejí výstavní prostory, ve kterých se pravidelně konají výstavy výtvarného umění - především tradiční letní výstava Nasavrcká paleta. Ve výstavních prostorách se také konají koncerty. Městský úřad sídlí v bývalé úřednické budově naproti zámku. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/nasavrky

Seč – zřícenina hradu Vildštejn nad Sečskou přehradou Zřícenina

GPS poloha: 49°50'12.84"N 15°39'12.96"E

Dříve údajně téměř pohádkový hrad nad řekou Chrudimkou, dnes téměř zaniklá zřícenina nad silničním tunelem, ústícím na přehradní hrázi Sečské vodní nádrže. Navíc zřícenina velmi těžce přístupná (raději jsem proto uvedl v dostupnosti to nezpřístupněno i když při troše snahy a vynaložení jistého usílí se tam, samozřejmě, vyškrábat dá), protože jediná přijatelná přístupová cesta vede přes oplocený soukromý pozemek. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 8

Průvodce "Průvodce Česká republika" Hrad Vildštejn byl založen snad ve II. polovině nebo koncem 13. století, snad – protože některé prameny uvádí přesnější, ale pozdější, údaj – v roce 1315. Druhý údaj bude asi správnější, protože první listina, která by mohla být považována za písemnou zprávu o hradu, pochází z roku 1348. Od roku 1499 je Vildštejn – stejně jako nedaleký Oheb – uváděn jako pustý. Na jeho současném stavu se také výrazně „podepsala“ stavba zdejší přehrady v letech 1925-1934. Zakladatelem a prvním majitelem hradu byl Hrabiše z Paběnic. Ten měl pronajatý i skalní ostroh Oheb, na kterém byl později vilémovským klášterem vybudován stejnojmenný hrad. Hrad původně používal německý název (Wildenstein), který zřejmě poukazuje na jeho polohu v divoké, řídce osídlené, krajině. Hrad byl postaven na skalnatém, těžce přístupném, ostrohu nad levým břehem řeky Chrudimky. Ostroh spadal na třech stranách téměř kolmo do údolí řeky a byl přístupný jen po dřevěných schodech ze severní strany. V této souvislosti je třeba si uvědomit, že nad vodní hladinu dnes vystupuje jen asi třetina hradní skály. Jádrem hradu byl věžovitý palác nepravidelného půdorysu, zakončený dřevěným obranným ochozem a stojící na vrcholu skaliska. Jižně od paláce stála další nevelká budova a celý hradní areál obklopovala hradba na okraji svahů. V roce 1410 hrad získal - úmrtně - král Václav IV., v roce 1421 – velmi živě - husité. V roce 1436 ho král Zikmund přepouští Jiřímu z Dubé a Vízmburka, který ho následně připojil ke žlebskému panství. Jako pustý se uvádí v roce 1499, kdy jej král Vladislav II. postoupil Mikuláši Trčkovi z Lípy. Pak již nikdy nebyl opravován. Dnes můžeme z hradu, který se v současnosti nachází v okrese Chrudim (Pardubický kraj), vidět již jen část obvodového zdiva věžovitého paláce s gotickým okénkem, zbytky hradeb a základové zdi druhé budovy. Přesto byl Vildštejn zařazen mezi kulturní památky ČR. Autor článku: Marek Cabák Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sec-zricenina-hradu-vildstejn-nad-secskou-prehradou

Na Pilce Výletní místo

GPS poloha: 49°48'31.07"N 15°41'15.43"E

Lokalitu Na Pilce najdeme v krásném údolí, na řece Chrudimce uprostřed lesů, v blízkosti přehrady Seč. Pohodovou atmosféru místa dotváří šum řeky a cvakot mlýnského kola. Je zde možnost ubytování v chatkách. V místě je začátek (konec) žluté turistické značka ve směru Na Pilce - Chotěboř. (Místo se sice nachází na nejsevernějším okraji bývalého okr. Havlíčkův Brod, ale z důvodu turistické spádovosti, přehrady Seč, jsem ho přiřadil k Chrudimsku) Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/na-pilce

Vojtěchovská rozhledna Rozhledna

GPS poloha: 49°47'18.89"N 15°58'24.71"E

Vojtěchovská rozhledna byla otevřena 10. července 2010. Když do ní zavítáte je cítit ještě novotou. Nachází se na hlavním tahu Polička - Hlinsko v obci Vojtěchov (kousek před Hlinskem). Z rozhledny je pěkný výhled do kraje. Nadmořská výška 590 m. Poslední vyhlídková plošina je ve výšce 11,7 m, celková výška rozhledny 16,5 m. Je to betonově dřevěná stavba.

Vstupné Kč 20,-- a 10,--. Autor článku: Pavla Cupalová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vojtechovska-rozhledna

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 9

Průvodce "Průvodce Česká republika" Dívčí kámen u Lichnice Vyhlídka

GPS poloha: 49°52'54.08"N 15°35'13.92"E

Pokud vás nohy nebo kola auta zavedou ke hradu Lichnice ( http:// www. turistika. cz/turisticke- cile/ detail/ lichnice ), vyplatí se zajít ještě cca 200 m po silnici k autobusové zastávce a za ní je ukrytá vyhlídková skála Dívčí skok. Je odtud vidět Třemošnice a kraj kolem Čáslavi (pravda, od hradu je sem rozhled také a možná lepší... ), Lovětínská rokle a částečně přes stromy i hrad Lichnice. Více se dočtete na přiložené fotografii informační tabule. Tento turistický cíl je součástí např. trasy http://www. turistika.cz/ turisticke- trasy/detail/okoli- hradu-lichnice , dále http:// www.turistika.cz/ turisticke-trasy/detail/na- lichnici-z-tremosnice- a- lovetinskou-rokli-zpet nebo typu na výlet http:// www. turistika.cz/tipy-na-vylet/show/lovetinska-rokle.html Autor článku: Jan Čáp Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/divci-kamen-u-lichnice

Chittusiho údolí Údolí

GPS poloha: 49°52'15.85"N 15°32'12.23"E

Leží na řece Doubravě mezi Mladoticemi a Ronovem nad Doubravou. Toto malebné údolí kamenité řeky je pojmenováno po malíři Antonínu Chittusim, který zde hledal často inspiraci pro svá díla. Jeden z jeho obrazů s názvem Údolí Doubravy z roku 1884 je umístěn v Národní galerii. Čistá voda řeky je domovem mnoha ryb, např. parmy, úhoře a lipana. Potkat zde můžete i ledňáčka říčního a skorce vodního. Dravá řeka je vyhledávaným cílem vodáků. Údolím prochází trasa popsaná na http://www.turistika.cz/trasy/udolim-doubravy-z-tremosnice-do-zlebu Autor článku: Jan Čáp Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chittusiho-udoli

Kamenné zbytky rozhledny Na Chlumu u Slatiňan Rozhledna

GPS poloha: 49°55'0.30"N 15°47'29.29"E

Torzo Kamenné rozhledny nalezneme na jižním úpatí kóty Hůra nedaleko Slatiňan. Rozhledna byla postavena na přelomu19. a 20. století knížetem Františkem Josefem Auersperkem v tehdejší oboře. K rozhledně vede zelená turistická značka ze Slatiňan. Autor článku: Vladimír Vojanec Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kamenne-zbytky-rozhledny-na-chlumu-u-slatinan

Slatiňany – Naučná stezka Kočičí hrádek Chodník, naučná stezka

GPS poloha: 49°54'53.62"N 15°48'23.11"E

Naučná stezka, vybudovaná v roce 1998, vede k oblíbenému turistickému cíli mnoha generací dětí – k miniatuře středověkého hradu Kočičímu hrádku, který pro své děti nechala na křemencové skalce vybudovat v letech 1898 až 1901 kněžna Vilemína Auerspergová. Stezka dlouhá 1,9 km má celkem 9 zastavení, která návštěvníky poučí o okolní přírodě a živočiších (lesní stromy, lesní ptáci, lesní porosty, starokladrubský kůň, geologie Železných hor, zámecký park). Součástí informačních panelů jsou také otázky a úkoly pro děti. Správná odpověď na ně čeká vždy na následující tabuli. Procházku mohou absolvovat i děti, vezoucí se v kočárku. Stezka začíná i končí u branky Klapačky vedoucí ze zámeckého parku. Autor článku: Jana Beranová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/slatinany-naucna-stezka-kocici-hradek

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 10

Průvodce "Průvodce Česká republika" Za romantikou na hrad Rokštejn Hrad

GPS poloha: 49°20'4.20"N 15°43'34.25"E

Kdo má rád staré hrady a zříceniny, romantickým místem na Vysočině JV od Jihlavy je hradní zřícenina Rokštejn ze 13. stol. Nad údolím říčky Brtnice se tyčí zbytky dvou paláců s mohutnou 17 metrovou hranolovou věží hradu. Dnes patří Rokštejn k největším významným středověkým památkám na atraktivní části Vysočiny mezi obcemi Panskou Lhotou a Přímělkovem. Hrad stojí nad nižším skaliském v údolí nad říčkou Brtnicí. V roce 2010 měly být dokončeny úpravy rekonstrukce některých částí hradu, kde se dnes konají kulturní akce, zřícenina je volně přístupná. V údolí Brtnice zaujme spousta srubů na louce u lesa, napajedlo s vodou, slavný strom hrnkovník s asi 100 hrnky, nad sruby mezi stromy na okraji lesa na vás čekají nádherné strašidla vyřezané z kmene stromů a stojí tam i dřevěné zábradlí s řetězi, pro uvazování psích spřežení, koní, manželek, také je tu veselý rozcestník ukazující směr údolím k vlaku a železničnímu mostu nad Brtnicí. Údolím Brtnice vede turistická značka až k hradu. Nejpohodlněji se však jde od vlakové zastávky v Přímělkově po asfaltce vzhúru po zelené značce, pak zase klesající silničkou dolů až k hradu Rokštejnu, trvá 3 km a kolem jsou krásné výhledy do malebné krajiny Vysočiny. Autor článku: JANA LYSÁČKOVÁ Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/za-romantikou-na-hrad-rokstejn

Klokočovská lípa Památný strom

GPS poloha: 49°48'5.04"N 15°40'28.60"E

Památná Klokočovská lípa (lípa velkolistá - Tilia platyphyllos ), zvaná též Královská nebo Karlova na počest Karla IV., který se pod ní zastavil se svou družinou při cestě z královského hradu Lichnice, roste v obci Klokočov asi 10 km severně od města Chotěboř v okrese Havlíčkův Brod. Okolí stromu chrání dřevěná ohrádka a u lípy se nachází i kamenný kříž. Jedná se o jeden z nejstarších stromů na území České republiky, její odhadované stáří je okolo 1000 let. Památná lípa je vysoká 19 m, obvod kmene je 890 cm. Ve výšce 2,5 m se větví na tři hlavní větve. Aby se vahou svých hlavních větví zcela nerozlomil, svíraly ho od roku 1923 železné obruče. V minulém století byl strom opakovaně ošetřován, poprvé v roce 1935 profesorem Fričem, naposledy v roce 1995. Byla ošetřena celá dutina kmene, uvolněn ocelový pás a dutiny jedné z hlavních větví zakryty šindelem a laminátem. Kolem stromu byl také vybudován plot, který ochraňuje vystouplé kořeny proti odírání. Od roku 1976 je lípa státem chráněna, nyní je na seznamu památných stromů. Kolem stromu vede červená turistická značka z Horního Bradla do Třemošnice a žlutá značka z Chotěboře přes Maleč do Klokočova k řece Chrudimce (Na Pilce). Jednu z možných tras od oblíbeného rekreačního místa – přehrady Seč, při které můžete tento krásný strom obdivovat, jsem popsal na http:// www. turistika. cz/trasy/ okolo- sece. Trasa z Horního Bradla je popsaná na http://www.turistika.cz/trasy/ke-klokocovske-lipe-z-horniho-bradla. Autor článku: Jan Čáp Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/klokocovska-lipa

Ronovec - zřícenina hradu nad Břevnickým potokem Zřícenina

GPS poloha: 49°39'10.44"N 15°37'10.70"E

Nedaleko obce Dolní Krupá, na odbočce ze žluté značky, na stráni nad Břevnickým potokem se rozkládají skromné zbytky hradu Ronovce, nazývaného původně Sommerburg. Podle keramiky nalezené v jeho zřícených zdech při výkopech v l. 1957–1960 lze se domnívat, že hrad Ronovec byl vystavěn z kamene kolem r. 1262 na základech staršího roubeného hrádku, který vyhořel asi v první polovině 13. století. Nejen čas proměnil hrad ve zříceninu, ale i usilovná snaha o nalezení pokladu. Poklad na Ronovci nebyl nikdy nalezen, byla jen uspíšena devastace tohoto středověkého panského sídla. Hrad Ronovec chránil od jihu dvojí příkop zesílený valem a od západu jednoduchý příkop s náspem. Hradní příkopy byly napájeny z lesních pramenů a z malého rybníčka Na blátě, jehož hráz je dodnes zachována. Před zadním hradem stávalo předhradí, které tvořily dřevěné hospodářské budovy. Předhradí nebylo opevněno zděnými hradbami, ale jen Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 11

Průvodce "Průvodce Česká republika" valem v horní části zesíleným dřevěnými kládami. Od předhradí odděloval zadní hrad široký příkop, který obcházel hradní zdi v nepravidelném čtverhranu. Velmi neobvyklý byl přístup do hradu, který byl vedený ze zadní strany jádra a chráněný z obvodu hradu vysunutou obdélnou věží. Při cestě vedoucí od Břevnického potoka jsou pod hradem na stráni dosud patrné zbytky čtverhranné věže, která sloužila na ochranu cesty k Ronovci. Z hradu se zachovala část paláce, zbytky hradby a čtverhranné věže, příkopy a valy. V jihozápadním nároží Ronovce je vidět prohlubeň, kde snad bývala studna. Zřícenina je volně přístupná. O její skromné zbytky, hlavně o vyčištění prostoru hradní zříceniny od kopřiv a náletových dřevin se stará TOM Káňata. Jako téměř každý hrad u nás i Ronovec je obestřen několika pověstmi. Jedna z nich hovoří o zániku hradu, další o pokladu v jeho podzemí. Připomeňme si alespoň pověst o zkáze hradu. Lidová pověst o zkáze hradu Ronovce: Kdysi se jeden z majitelů hradu Ronovce ucházel o ruku dcery pána na Hradu Lipnice. Dívka byla do ronoveckého šlechtice zamilována, ale to křížilo plány jejího otce, který prosazoval druhého nápadníka - pána na Hadrburku. Aby nepřijatelnému vztahu zabránil, rozhodl se, že svou dceru, která byla vychovávána v pohledském klášteře, nechá odvézt do Prahy. Pán z Ronovce se však o tomto tajném záměru dověděl, přepadl u Habrů se svými lidmi doprovod své vyvolené a unesl ji na svůj hrad. Nato lipnický pán s najatými zbojníky Ronovec oblehl a začal dobývat. Podařilo se mu vniknout do předhradí a hrad smolnými věnci zapálit. Ronovecký se svou milou vystoupili na podsebití hradní věžě a společně prosili, aby je dívčin otec ušetřil a vzal na milost. Když zatvrzelý otec odmítl, oba snoubenci skočili z hradní věže a uhořeli s celým hradem. Autor článku: Lumír Bláha Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ronovec-zricenina-hradu-nad-brevnickym-potokem

Dřevěná rozhledna Boika na keltské stezce Železnými horami Rozhledna

GPS poloha: 49°50'47.83"N 15°47'2.72"E

Archeologická lokalita České Lhotice významná fragmenty keltského osídlení má do roku 2006 nový dominantní bod a tím je dřevěná 14,5 m vysoká rozhledna Boika. Název Boika je symbolicky odvozen od keltského kmene Boiů, kteří žili na zdejším území. Rozhledna je dřevěná s ocelovým točitým schodištěm a s vyhlídkovou plošinou ve výšce 11 m. Rozhledna svým vzhledem připomíná hradištní strážní věž a vhodně zapadá do krajiny a je volně přístupná. Ochoz rozhledny nabízí výhledy na keltské oppidum, Chrudim, Pardubice, Krkonoše a Orlické hory. Autor článku: Vladimír Vojanec Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/drevena-rozhledna-boika-na-keltske-stezce-zeleznymi-horami

Babiččin dvoreček Licibořice Výletní místo

GPS poloha: 49°52'37.09"N 15°45'32.11"E

Babiččin dvoreček v Licibořicích (Chrudimsko) nabízí tip na výlet pro rodiny s dětmi, jízdy na koni a programy pro MŠ a ZŠ s ukázkou tradičního hospodaření za časů našich babiček. Domácí zvířata všeho druhu si u nás můžete nejen prohlédnout, pohladit, ale i nakrmit nebo se na nich projet. Ke statku patří i nedaleká obůrka s lesními zvířaty. Součástí areálu je i obchod s občerstvením, sýry, výrobky z vlny a s dřevěnými hračkami. Dětem je k dispozici hrací koutek. Autor článku: Jitka60 Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/babiccin-dvorecek-liciborice

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 12