Průvodce "Průvodce Česká republika"

Průvodce "Průvodce Česká republika"

Orlík (zámek) Zámek

GPS poloha: 49°30'43.59"N 14°9'59.41"E

Zámek Orlík se tyčí na skále nad Orlickým jezerem. Zámek se nachází na Písecku v Jihočeském kraji. Na zámku je téměř 150 místností včetně chodeb a přilehlých prostorů. Desetina z nich je upravena k prohlídkové trase. Interiér zámku je vybaven cenným nábytkem, obrazy, porcelánem, lustry, sbírkou zbraní, množstvím loveckých trofejí; sběratelé jistě ocení soubor vyznamenání a řádů, které získali předchozí majitelé za různé zásluhy. Návštěvníci mohou také částečně nahlédnout do soukromého křídla zámku, ve kterém je vše ponecháno tak, jak ho rodina v minulosti musela opustit. U zámku byl vybudován anglický park, ve kterém se nachází mnoho vzácných dřevin a také pseudogotická Schwarzenberská hrobka. Prohlídku zámku Orlík si lze zpříjemnit výletem lodí po hladině Orlické nádrže. Historie Počátky původně gotického hradu sahají do 13. století, v té době byl významným opěrným bodem královské moci v jižních Čechách. Ve 14. století byl hrad rozšířen. V roce 1407 se majitelem hradu stal rod Zmrzlíků ze Svojšína. Na počátku 16. století postihl Orlík velký požár a po té ho koupil Kryštof ze Švamberka, který ho rozšířil a upravil na renesanční zámek. V roce 1623 se Orlík stal majetkem Eggenberků a od roku 1717 byli vlastníky Schwarzenberkové. Zámek byl reprezentačně upraven pro orlickou větev Schwarzenberků. V roce 1802 zámek vyhořel, brzy byl však opraven a ještě rozšířen. V letech 1849 ? 1860 byl zámek ještě částečně regotizován. Roku 1948 byl zámek znárodněn, v roce 1992 byl pak Orlík v restituci vrácen dnešnímu majiteli Karlu VII. Schwarzenberku, který v té době působil jako kancléř u tehdejšího prezidenta Václava Havla.

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Průvodce Česká republika" Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/orlik-zamek

Jarník Kopec

GPS poloha: 49°18'31.41"N 14°11'28.02"E

V kopcovité krajině Píseckých hor asi 3 km východně od Písku se vypíná do výšky 609 m vrch Jarník. Z výhledového místa na vrcholku je pěkný panoramatický výhled na Písek směrem na západ i do krajiny Vltavotýnska směrem na jihovýchod. Na jihovýchodním svahu je opuštěná zlatorudná jáma s pozůstatky štoly z období těžby zlata na Písecku. Jihozápadní strana je přitažlivá opuštěným vápencovým lomem, kde je možné si prohlédnout přírodní skalní most. Z Písku vede k vrcholku Jarníku trasa červené značky s napojením na modrou (asi 4 km). Červená pokračuje přes Jarník k Albrechticím nad Vltavou a dál do Týna nad Vltavou. Po modré je možné dojít k vrcholku také z Chřešťovic (asi 10 km) nebo z Kluk (asi 5 km). Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jarnik

Řežabinec Rybník

GPS poloha: 49°15'5.52"N 14°5'32.92"E

Řežabinec je jedním z největších rybníků budějovicko- vodňanské pánve. Leží asi 7 km jihozápadně od Písku a asi 2 km jihozápadně od Putimi v prostoru mezi Putimí, Ražicemi a Sudoměří. Jeho vodní plocha měří 87 ha, hráz je dlouhá 550 m. Byl vybudován v 16. století. Rybník s břehovými porosty byl vyhlášen národní přírodní rezervací, která slouží k ochraně vodních rostlinných společenstev a k ochraně vodního ptactva. Ze vzácnějších ptačích druhů tu hnízdí např. pochop rákosní, husa velká, bukač velký, moudivláček lužní a další. Rezervace není přístupná veřejnosti. Okolo rybníka vede trasa zelené značky z Putimi k Žižkovu Památníku u Sudoměře. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rezabinec

Skalice - řeka Říčka

GPS poloha: 49°26'47.08"N 14°6'49.21"E

Říčka je levostranným přítokem Lomnice těsně před jejím ústím do Orlické přehradní nádrže. V těsném sousedství soutoku je rezervace Dědovické stráně. Skalice, na horním toku zvaná Vlčava, pramení v Brdech pod Třemšínem, odvodňuje Rožmitálsko a Březnicko, kde se původní název mění na Skalici. Protéká Mirovicemi a Čimelicemi a pod Horním Ostrovcem se spojuje s Lomnicí. Má 52 km dlouhý tok, který odvodňuje území o rozloze 376 km čtverečních. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/skalice-reka

Smutná - říčka Říčka

GPS poloha: 49°23'26.52"N 14°27'11.11"E

Říčka Smutná pramení u obce Chyšky v západní části Čertovy hrbatiny a vlévá se do řeky Lužnice v Bechyni jako její pravostranný přítok. Teče převážně severojižním směrem. Je dlouhá 44 km. V okolí Smutné jsou časté pozůstatky mohyl svědčící o tom, že tato oblast byla osídlena již v dávných dobách. Podle pohřebišť, která jsou při jejím toku, dostala říčka pravděpodobně i své jméno. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/smutna-ricka

Vysoký Kamýk Kopec

GPS poloha: 49°13'59.02"N 14°17'39.00"E

Vrch Vysoký Kamýk (627 m) leží v Píseckých horách asi 15 km jihovýchodně od Písku a 3 km jižně od Albrechtic nad Vltavou. Je druhým nejvyšším vrcholem Píseckých hor. Jeho svahy jsou porostlé smíšeným lesem, ve vrcholové partii je rozsáhlý bukový porost. Většina území Vysokého Kamýku a Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "Průvodce Česká republika" sousedního Malého Kamýku (605 m) je chráněným územím přírodní památky Velký a Malý Kamýk. Na vrcholku Vysokého Kamýku je rozhledna z roku 1941, která je dnes chráněným místem geodetického bodu. Veřejnosti není běžně přístupná. Přístup k vrcholu umožňuje trasa zelené turistické značky z Albrechtic nad Vltavou (asi 6 km) nebo ze Všeteče (asi 2,5 km) nebo modré značky z Týna nad Vltavou (asi 16 km), případně trasa žluté značky z Protivína (asi 12 km). Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vysoky-kamyk

Březnice Zámek

GPS poloha: 49°33'26.24"N 13°57'20.85"E

Renesanční zámek spojený s romantickou láskou Ferdinanda Tyrolského a Filipíny. Zámek je veřejnosti přístupný od dubna do řijna, ale lze dohodnout prohlídku skupiny na základě rezervace i mimo toto období. Má nádhernou zahradu a v jeho okolí je možné obdivovat kale a kosteli od Santiniho, díky rekatolizační činnosti Přibíka Jeníška, který se zapsal do české historie svou účastí na procesu s českými pány v roce 1621. V 19. století se příběh dráteníka, který se zde odehrál , stal námětem povídky "Dráteník" Boženy Němcové. Ve skutečnosti se dráteníka nepodařilo zachránit a tak ho nechal zámecký pán pohřbít na hřbitově v Městečku. Jeho hrob můžete na hřbitově v Březnici najít u zdi hřbitovní kaple. Autor článku: Anna Smékalová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/breznice--1

Středočeská pahorkatina Pohoří

GPS poloha: 49°32'40.06"N 14°20'33.31"E

Středočeská pahorkatina zasahuje do popisovaného území na Táborsku, Vltavotýnsku, Písecku a v okolí Milevska. Z jejích podcelků sem patří především Táborská pahorkatina, Ševětínská vrchovina, Soběslavská pahorkatina a Písecká pahorkatina. Středočeská pahorkatina zasahuje na území obou břehů Vltavy ve středním Povltaví a nejvyšších výšek dosahuje na rozhraní jižních a středních Čech vrchem Javorová skála (737 m). Mírně zvlněná krajina s nepříliš velkými výškovými rozdíly má velmi husté osídlení. Její území je silně poznamenáno činností člověka, přesto se i zde najdou místa, která zaslouží ochranu a byla proto vyhlášena přírodními rezervacemi nebo chráněnými přírodními výtvory: PR Dědovické stráně (severně od Písku), PP Kněz u Hrazan (severně od Milevska), rašeliniště Borkovická blata (severozápadně od Veselí nad Lužnicí), PR Choustník (jihovýchodně od Tábora), PR Chýnovská jeskyně (severovýchodně od Chýnova) a řada dalších. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/stredoceska-pahorkatina

Hrochův hrádek Zřícenina

GPS poloha: 49°33'18.27"N 14°0'19.62"E

Zřícenina gotické tvrze Hrochův Hrádek leží v těšné blízkosti železniční trati ze Zdic do Písku východně od Březnice. Hrochův Hrádek se nachází na Příbramsku ve Středočeském kraji. Do dnešních dnů se dochovala severní polovina třípatrové obytné věže. Po případných dalších objektech či hospodářském zázemí nezůstaly žádné stopy. Zříceniny tvrze jsou volně přístupné. Historie Kdy přesně tvrz vznikla, není známo, zřejmě to bylo koncem 14. století. První dochovaná zmínka pochází až z roku 1475, tehdy byl však Hrochův Hrádek připomínán již jako pustý. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hrochuv-hradek

Písek Hrad

GPS poloha: 49°18'30.56"N 14°8'5.06"E

Hrad je jednou z nejvýznamnějších památek města Písek v Jihočeském kraji. Hrad měl čtyři křídla, obklopující nádvoří, s arkádovými chodbami v přízemí i v patře, západní nároží zpevňovaly věže. Zůstalo zachováno pouze západní křídlo s původním královským palácem, které se v přízemí otevírá Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 3

Průvodce "Průvodce Česká republika" do dvora třemi arkádovými oblouky. Skvostný je velký sál v patře, zdobený cennými pozdně gotickými malbami z roku 1470. Návštěvníci si mohou prohlédnout rozsáhlou expozici, která představuje dějiny a přírodu regionu, jsou tady mj. i doklady o rýžování zlata, velká akvária s rybami apod. Hrad založil zhruba v polovině 13. století král Přemysl Otakar II. jako panovnické sídlo v nově budovaném královském městě. Počátkem 15. století v období husitských válek hrad získalo na krátkou dobu město, ale již roku 1436 byl opět v majetku panovníků. Od roku 1509 patřil znovu do majetku města a to zůstalo jeho vlastníkem až do současné doby. Od 17. století přestal být hrad využíván a začal jeho postupný úpadek. Jižní křídlo s kaplí bylo přeměněno na pivovar, severní křídlo bylo přestavěno na kasárna a jihovýchodní křídlo, do té doby užívané jako radnice, bylo v polovině 19. století zcela zbořeno. Písecký hrad byl postaven na pravidelném, téměř čtvercovém půdorysu. Na západní straně byl chráněn řekou a dvěma nárožními věžemi. Na zbývajících stranách byl od města oddělen parkánem, za kterým byl hradní příkop. S ostatním městem byl spojen padacím mostem umožňujícím přístup z náměstí. V jižní části hradu bývala kaple. Do současnosti se zachovalo jen část jižního a západní křídlo, bývalý královský palác. Má přízemní arkádovou chodbu s křížovou klenbou. V patře v tzv. Rytířském sále se dochovaly pozdně gotické nástěnné malby z druhé poloviny 15. století. Historie Královský hrad byl ve 14. století pojat do západní části Městského opevnění. Hrad sloužil jako rezidence při příležitostných návštěvách panovníků a patřil k umělecky náročným dílům českého raně gotického stavitelství. V roce 1509 se hrad stal majetkem města, v roce 1532 však spolu s městem vyhořel a zůstal v troskách. Byl pak zřejmě provizorně opraven, protože po roce 1621 sloužil jako občasné sídlo Martina de Hoeff Huerty, po jeho smrti však zpustl. Jeho části pak byly postupně zbourány a nahrazeny novými stavbami ? v místě východního křídla vznikla v letech 1740 ? 1765 radnice se dvěma věžemi, severní křídlo padlo v roce 1751 za oběť kasárnám, jižní trakt byl upraven na pivovar, zachováno zůstalo pouze západní hradní křídlo. V objektu nyní sídlí Prácheňské muzeum, které v roce 1996 získalo v Barceloně jako první z regionálních muzeí v České republice ocenění Muzeum Evropy. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pisek--2

Hrad Zvíkov Hrad

GPS poloha: 49°26'20.36"N 14°11'33.00"E

Kouzelný hrad Zvíkov Až zase budete jednou svižně uhánět od Prahy směrem na Strakonice a dál třeba na Šumavu, sundejte nohu z plynu a před obcí Mirotice odbočte doleva a vydejte se po státní silnici č. 121 do jednoho z kouzelných zákoutí Povltaví. Až se Vaše auto zhoupne při nájezdu na mostovku a po obou stranách probleskne hladina Otavy, jste prakticky na místě. Ještě pár set metrů rovně, pak odbočka doleva, průjezd obcí Zvíkovské podhradí, na návsi znovu odbočka vlevo a na jejím konci, na okraji lesa „upelešíte“ Vašeho plechového miláčka a hezky po svých dojdete k cíli dnešní cesty – hradu Zvíkov. Rod Přemyslovců je tím šlechtickým rodem, který je už od samého počátku spjat s historií zdejšího hradu. Když samotný Přemysl Otakar I. v roce 1226 koupil od kláštera v Doksanech zdejší Oslovský oujezd nezdálo se to být příliš dobrým obchodem. Na místě budoucího panského sídla se tyčil pouze skalnatý ostroh. Ale do budování hradu se Přemyslovci pustili opravdu s vervou, protože už v roce 1234 byl jeho purkrabím ustanoven Konrád z Janovic, což znamená, že tu už něco muselo stát. Být majitelem něčeho, co ještě není, je snad možné v dobách našeho dnešního Kocourkova, ale v tehdejších dobách osvícených……….? Zvíkov, Loket a Most – víte co měla tato 3 místa v minulosti společného? Jedna věc by se našla. Právě tato 3 místa byla jedinými, která zůstala věrna Václavovi I v době, kdy mladý kralevic Přemysl Otakar vystoupil proti svému otci. Právě ve zdech Zvíkova bylo přijato a hned nato uvězněno poselstvo odbojného mladíka. Když rozbroje ustaly, horké hlavy vychladly a mnohou číši spolu vypily, nastal znovu čas na práci. Z pověření Přemysla Otakara II. se úkolu zbudování královského paláce a opevnění ujal purkrabí Hirza. Stavební práce šly místním zřejmě pěkně od ruky a nic světoborného se na hradě nedělo, neboť další zmínka o hradní stavbě nad soutokem Otavy a Vltavy je datována až v roce 1306, kdy po vymření rodu Přemyslovců přechází objekt do rukou Jindřicha z Rožmberka. Popularity a obnovy se však dočkal až za vlády Karla IV (1346-1378), který zde rád pobýval a zřejmě i proto investoval do jeho rekonstrukce. Dokonce tu po určitý čas byly uloženy i korunovační klenoty, dokud mu tuto výsadu „nevyfoukl“ právě dostavěný Karlštejn. Brzy nato význam zdejšího hradu upadá a na jistý čas se stává zástavním hradem v držení pánů z Rožmberka a poté pánů z Vamberka. Husitské války přestál bez úhony a charakter královského hradu si, i přes držení několika majiteli, udržel až do roku 1575, kdy byl prodán znovu pánům z Vamberka, načež byl tento skutek zaznamenán do Desek zemských. Vamberští šáhli do svých truhlic a nechali na Zvíkově provést rozsáhlé renesanční úpravy. Pevnostní systém hradu to však nijak nenarušilo a ten bez problémů odolal i útokům za třicetileté války. Teprve v roce 1622 jej opustilo štěstí a byl císařským vojskem zpustošen. Nastává smutnější období jeho historie. Bez velkého entusiasmu si jej přebírají do svého vlastnictví v roce 1623 Eggenberkové, kteří moc dobře nedopadli. Vymírají! A na scénu vstupuje nám dobře známý rod Schwarzenbergů. Víte co je to výraz sekundogeniturní? Já ne, ale v chytrých knihách jsem se dočetl, že se jedná o Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 4

Průvodce "Průvodce Česká republika" mladší větev šlechtického rodu, v tomto případě rodu Schwarzenbergů, sídlící na nedalekém zámku Orlík. Tak si tak někdy říkám že bych taky chtěl být sekundogeniturní! Peníze asi u nich problém nebyl (a není), neboť se pustili do zajišťovacích prací na zchátralém objektu, což však nezabránilo zřícení nejen Nové brány v roce 1829 a následně i části paláce. Dodnes jsou patrné barevné rozdíly mezi původními a zrekonstruovanými částmi budov a hradeb, jejichž obnova skončila na přelomu 19. a 20. století. Tak a to by jsme měli hotovo. Hrad je zrekonstruován a tak šup s ním v roce 1948 do rukou státu. Co je na národní technické památce – hradu Zvíkov, z pozice dnešního návštěvníka velmi pozitivní, je ten fakt, že jeho areál je otevřen celoročně, pochopitelně v rámci návštěvní doby. Do jeho areálu se vstupuje Píseckou bránou. Její název je logický, neboť je orientována právě ve směru na Písek. Ještě o něco zajímavější je však věž Hláska, přirozeně dominující celému areálu. Zbudována byla někdy v druhé polovině 13. století a dodatečně osazena tzv. břitem, který znesnadňoval oblehatelům použití metacích strojů. Dnes je tato věž návštěvníkům bohužel nepřístupná, ale ani dříve nebyl výstup na ni ničím jednoduchým. Dělo se tak po žebříku, později po strmém a úzkém schodišti. Hlízová věž je nejstarší dochovanou stavbou hradu. Její půdorys je čtvercový, přičemž dosahuje výšky 20 metrů, síla jejích zdí činí 3,5 metru a na některých kamenech jsou dochovány původní kamenické značky. Její název se odvozuje od hrubě opracovaných kvádrů. tzv. hlíz, podle černé barvy kamene se jí však také někdy říkalo „Černá“. Snad ještě dvě zajímavosti vážící se k této stavbě. V místnosti v patře této věže měly být údajně uloženy na přechodnou dobu korunovační klenoty a sídlit zde měl i známý zvíkovský rarášek. Určit datum vzniku Červené věže není vůbec jednoduché, ale hledat bychom ho mohli nejspíše někde mezi 13. – 15. stoletím. Působí dost nenápadným dojmem, čemuž „vděčí“ jak za svou polohu téměř za horizontem, tak i okolní zeleni. Ve své minulosti sloužila i jako hradní vězení, do kterého byli vězni spouštěni, což jí vyneslo dřívější označení „Hladomoří“. Kaple Sv. Václava patří k tomu nejcennějšímu, co na Zvíkově naleznete. Přispívá k tomu fakt, že tato část hradu nikdy nebyla nějak výrazněji porušena a přečkala celkem bez úhony i období devastace celého areálu. Kaple vyrostla v době vlády Přemysla Otakara II ve 13. století a od té doby stále prezentuje moc a slávu zmiňovaného panovníka, čehož dokladem jsou třeba četné dlaždice s německými nápisy. Nejvzácnější částí kaple je sousedící sakristie, sloužící původně jako soukromá kaple, vyzdobená četnými malířskými motivy neznámého autora, který je „podepsán“ i pod oltářním obrazem a znám pod označením mistr Zvíkovského oplakávání. Paradoxní je, že Kaple Sv. Václava přestala plnit svou funkci po roce 1780 z obav nad její údajně narušenou statikou, což se však nikdy nepotvrdilo. K návštěvě zámku patří i návštěva zdejšího sklepení, z něhož je však zpřístupněna pouze část. Důvodem je velmi nízký strop v nejspodnější části sklepů. Přímo pod královskou ložnicí se nachází ve skále vytesaná velká čtyřhranná místnost, u níž se usuzuje na její využití v minulosti, jako nádrže na pitnou vodu. Silueta zámku se vznešeně shlíží na hladinách Vltavy i Otavy, které se právě pod hradem stékají. Není divu že se její romantikou nechali unést nejen autoři odborných publikací, ale inspirovat se nechali i mistři krásné literatury. Jmenujme za všechny alespoň J. P. Koubka a jeho Zřiceniny zvíkovské., Františka Vlnu (Zvíkov), A. Hejduka (Ve Zvíkovské kapli), Ant. Klášterského (Sonety zvíkovské, Zvíkovský orel), nebo Antonína Sovu (Páže ze staré malby). Zapomenout samozřejmě nemůžeme Ladislava Stroupežnického a jeho Zvíkovského raráška. I František Kožík napsal hru Noci na Zvíkově, každoročně uváděnou v rámci divadelního léta, a na zdejší hrad nezapomněl ani Ladislav Stehlík ve 2. dílu svého lyrického cestopisu Země zamyšlená. Vraťme se ještě na chvilku ze světa romantických představ do reálu dnešních dní, abychom si řekli, že areál zámku je otevřen po celý rok od 8 – do 18 hodin, ale návštěvní doba se během léta prodlužuje až do 22.00 resp. 23.00. V době konání divadelních představení se otevírací doba příslušně upravuje. Standardní cena za prohlídku Královského paláce činí pro dospělého 70 kč, přičemž děti, ZTP i senioři mají nárok na příslušnou slevu. Rodinné vstupné je určeno na částku 180- Kč. V prosluněném odpoledni se silueta Zvíkova pyšně shlíží v zrcadle vodní hladiny a my jen v duchu závidíme těm, kteří mohou na tomto romantickém místě strávit svou dovolenou. Jak nádherné musí být ranní svítání u doutnajícího ohýnku na soutoku dvou slavných řek s tajemnou siluetou zdejšího hradu, pomalu se klubající z nočních temnot. Jak krásné musí být vlahé letní večery, kdy hradní areál ožívá divadelními představeními. Ano! Jsme si jisti, že dnešní návštěva není rozhodně naší poslední návštěvou tohoto kouzelného místa. A tak ne snad, ale zcela určitě na shledanou na Zvíkově! Autor článku: Pavel Kolátor Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hrad-zvikov

V Obouch Rezervace

GPS poloha: 49°25'6.27"N 14°8'43.56"E

Jihovýchodně od obce Dolní Ostrovec asi 12 km severně od Písku se rozprostírá významná přírodní památka V Obouch. Tvoří ji přirozené říční koryto, kterým protéká řeka Lomnice, s množstvím Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 5

Průvodce "Průvodce Česká republika" žulových balvanů. Území je pro turisty přitažlivé jednak romantikou zdejší krajiny, jednak svým bohatstvím chráněných rostlin a živočichů. Z těch vzácnějších tu žije např. vydra říční, čáp černý nebo ještěrka obecná. Lokalita je přístupná z obce Ostrovec silničkou do údolí Lomnice. Územím prochází červeně značená trasa "Sedláčkovy cesty" a modře značená Alšova cesta. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/v-obouch

Orlík (přehrada) Přehrada

GPS poloha: 49°31'50.92"N 14°10'9.00"E

Přehrada Orlík je dalším ze stupňů Vltavské kaskády na území jižních Čech. Její hráz přehradila tok řeky Vltavy u Solenice v okrese Příbram. Převážná část přehradní nádrže se nachází na území jižních Čech. Své jméno dostala podle zámku, jenž kdysi čněl nad hlubokým údolím Vltavy a dnes se nachází jen pár metrů nad hladinou Přehradního jezera. Přehrada byla budována v letech 1954 - 1961. V první etapě výstavby bylo připraveno zázemí pro budoucí stavbaře. V další etapě byl vybudován žlab, do něhož byla po dobu stavby hráze převedena voda Vltavy. Ihned potom započaly práce na vlastním tělese hráze. U paty hráze byla na levém břehu postavena hydroelektrárna se čtyřmi Kaplanovými turbínami. Na pravém boku hráze je ozubnicový výtah pro lodě, který nahrazuje plavební komory obvyklé na jiných přehradách. Jižně od hráze je na levém břehu přístav lodní dopravy po Orlické přehradní nádrži, která zajišťuje spojení hráze s Orlíkem nad Vltavou a s hradem Zvíkov. Orlická přehrada je v řetězu vltavských přehrad článkem největším, nejvyšším a nejmohutnějším. Její 450 m dlouhá hráz dosahuje v koruně výšky 91 m. Zadržuje jezero o ploše 2.732 ha, dlouhé na Vltavě 68 km, na Otavě 23 km a na Lužnici 7 km. Největší hloubka je 74 m. Jezero obsahuje 717 mil. metrů krychlových vody a je objemem zadržené vody největším v republice. Po koruně hráze vede silnice spojující Milevsko s oblastí Příbramska. Nedaleko Milína se pak napojuje na významnou silnici spojující Prahu s Píseckem a Strakonickem. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/orlik-prehrada

Turistické informační centrum Písek Cyklisté vítáni

GPS poloha: 49°18'30.24"N 14°8'47.04"E

Turistický cíl, adresa: Velké náměstí 113, Písek Telefon: +420387999999, e-mail: [email protected] Kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola a zavazadla v dohledu hosta nebo uzamykatelná místnost/ boxy pro bezplatné uschování kol a zavazadel, Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty, Informační/ rezervační servis pro zajištění dalšího ubytování, které poskytuje služby pro cyklisty, Přístup na internet, Cizojazyčné informační materiály Hodnocení: Turistické informační centrum Písek nabízí svým návštěvníkům zdarma kompletní informace o památkách a zajímavostech města a okolí včetně propagačních materiálů, přehled kulturních akcí města, vyhledávání dopravního spojení, prodej map a turistických suvenýrů, zapůjčování zvukových průvodců, služby faxu, veřejného internetu, kopírování a tisku. Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/turisticke-informacni-centrum-pisek

Penzion Muzika Cyklisté vítáni

GPS poloha: 49°21'51.48"N 14°3'14.76"E

Ubytování, adresa: Předotice 9 Telefon: +420728063985, e-mail: [email protected] Kapacita: 17 míst Možnost ubytování na jednu noc, Nabídka energeticky vydatných snídaní s minimem tuků, Možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje, Uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování jízdních kol, Poskytnutí základního nářadí pro Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 6

Průvodce "Průvodce Česká republika" jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Zajištění odvozu či přepravy zavazadel pro cyklisty, Možnost zakoupení obědových balíčků, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty, Přístup na internet, Možnost dobíjení elektrokol Hodnocení: Penzion Muzika je rodinný podnik a jeho současní majitelé navázali na původní záměr svých předků, poskytnout turistům a cestujícím klidné místo k odpočinku a relaxaci. Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/penzion-muzika

Lázně Hotel Vráž Cyklisté vítáni

GPS poloha: 49°22'45.12"N 14°7'37.02"E

Ubytování, adresa: Vráž 1 Telefon: +420724342032,+420382737111, e-mail: [email protected] Kapacita: 173 míst Možnost ubytování na jednu noc, Nabídka energeticky vydatných snídaní s minimem tuků, Možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje, Uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování jízdních kol, Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Zajištění odvozu či přepravy zavazadel pro cyklisty, Zprostředkování výpůjčky kvalitních kol, Možnost zakoupení obědových balíčků, Poskytnutí základních náhradních dílů pro kola, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty, Rezervační servis pro zajištění dalšího ubytování, které poskytuje služby pro cyklisty, Přístup na internet, Cizojazyčné informační materiály Hodnocení: Lázně Vráž otevírají své zámecké brány a nabízejí služby všem, kteří hledají odpočinek, relaxaci a osobní přístup. V lázních Vráž Vás nadchne zámecká atmosféra, osobité kouzlo anglického parku a rozmanitá nabídka léčebných, relaxačních i zkrášlujících procedur. Naleznete zde bohaté možnosti sportovního a kulturního vyž... Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lazne-hotel-vraz

Podolský most Most

GPS poloha: 49°21'23.38"N 14°16'33.52"E

Součástí silničního spojení mezi Táborem a Pískem je obloukový most, který překlenul Vltavu nedaleko obce Podolí asi 10 km východně od Písku. Do doby jeho postavení zabezpečoval spojení obou břehů Vltavy řetězový most z první poloviny 19. století, který byl po dokončení nového rozebrán a znovu postaven přes řeku Lužnici u Stádlce. Stavba nového mostu, jehož projekt získal na výstavě v Lutychu v roce 1939 Velkou cenu, byla zahájena v témže roce a trvala až do roku 1942. Železobetonový most, dlouhý 510 m, překlenul celé údolí Vltavy mezi obcemi Temešvár a Podolí. Hlavní mostní pole je podepřeno obloukem o rozporu 150 m. Vozovka vede po mostní konstrukci ve výšce 65 m nad údolím. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/podolsky-most

Most u Červené Most

GPS poloha: 49°22'50.93"N 14°15'15.44"E

Nedaleko osady Červená, asi 10 km jihozápadně od Milevska, spojuje oba břehy Vltavy jeden ze zajímavých jihočeských mostů - železniční most na trati Tábor - Ražice. Byl postaven v roce 1889 jako součást železnice Brno - Plzeň. Je dlouhý 253 m a původně čněl ve výšce 65 m nad vltavskou hladinou. Tato výška se po napuštění Orlické přehrady snížila. Železná konstrukce byla dodána závodem ČKD Praha ve třech polích, z nichž každé mělo rozpětí 84 m. Střední pole mostu bylo smontováno na místě. Před napuštěním přehradní nádrže byly pilíře zpevněny žulovými kvádry.


str. 7

Průvodce "Průvodce Česká republika" Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/most-u-cervene

Žďákovský most Most

GPS poloha: 49°30'17.34"N 14°11'2.93"E

Žďákovský most byl po dostavění nazýván technickým divem světa. Ve své době největší jednoobloukový ocelový most překlenul hladinu Orlické přehradní nádrže nedaleko Orlíka nad Vltavou a stal jednou ze stavebních dominant celého středního Povltaví. Žďákovský most, pojmenovaný podle nedaleké osady zatopené při napouštění Orlické přehradní nádrže, spojuje vltavské břehy u obce Orlíka nad Vltavou asi 15 km západně od Milevska. Jeho stavba byla zahájena současně se stavbou hráze Orlické přehrady v roce 1957 a trvala do roku 1965, kdy byl slavnostně předán do užívání. Na svou dobu má výjimečné parametry. Jeho délka je 540 m, hlavní oblouk o rozpětí 330 m podpírá konstrukci, po níž vede ve výšce 50 m nad hladinou jezera a 100 m nad bývalým dnem řeky silnice z Tábora (Brna) do Plzně. Celá mostní konstrukce působí dojmem mimořádně lehké stavby. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zdakovsky-most

Milevsko - klášter Klášter

GPS poloha: 49°27'24.19"N 14°22'4.93"E

Koncem 12. století se stává Milevsko významnou obchodní křižovatkou. Proto zde v roce 1187 zakládá velmož Jiří nejstarší klášter, kanonii premonstrátů. Prvním opatem byl Jarloch, autor pokračování známé Kosmovy kroniky. V této době zde postupně vznikají největší a nejvýznamnějí stavby na jihu Čech. Jde o románskou baziliku Navštívení Panny Marie a konventní budovy. Ve 13. a 14. století se klášter stále rozrůstá a bohatne. V této době patří k nejvýznamnějším v Čechách a stává se kulturním a hospodářským centrem celé rozsáhlé oblasti. Vznikají zde další objekty, jiné se přestavují (gotické paláce v závěru baziliky, kapitulní síň). První velká rána však přišla v roce 1420, kdy byl klášter husity vypálen a zdevastován. Císař Zikmund pak zastavuje zdejší rozlehlý klášterní majetek okolním feudálům. V prvé řadě to byli Rožmberkové, později Švamberkové a po nich pak Hodějovští. Po Bílé hoře v roce 1622 získávají klášter a část majetku premonstráti zpět. V letech 1623-48 byla část budov přestavěna v barokním slohu (děkanství, bazilika, západní část konventu, sýpka, stodoly a pivovar). Rozhodnutím císaře Josefa II. byl však v roce 1785 klášter zrušen. V průběhu 19. a 20. století celý areál postupně zchátral. Teprve v posledním období se začíná s postupnou obnovou tohoto unikátního stavebního kompexu. V hlavní sezoně (květen-září) je areál kláštera přístupný veřejnosti. Kolem kláštera prochází zeleně značená cesta, která vede z Milevska a pokračuje na Židovnu a Chyšky. Dále tudy vede žlutě značená okružní trasa, která má charakter Naučné stezky. Turistická mapa KČT 1:50 000 Střední Povltaví - Zvíkov a Orlík Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/milevsko-klaster

Lety - památník Památník

GPS poloha: 49°30'36.08"N 14°6'55.56"E

Památník se nachází asi 1 km východně od vsi Lety asi 500 m vlevo od silnice směrem k Orlíku nad Vltavou. Památník byl vystavěn v místě bývalého vězeňského hřbitova u cikánského tábora, do kterého byly za fašistické okupace násilně umístěny rodiny většiny českých Romů. Zpočátku tu byl pracovní a později sběrný tábor, který byl v srpnu 1942 změněn na tábor pro Romy. Táborem prošlo za dobu jeho existence od srpna 1942 do května 1943 více než 1300 Romů, z nichž více než čtvrtina nepřežila a je pochována v místech současného Památníku a na hřbitově v Mirovicích. Vězni, kteří přežili, byli deportováni do vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Autorem Památníku založeného v roce 1995 je akademický malíř Zdeněk Hůlka. Přístup k památníku je možný ze silnice Milevsko - Mirovice (Plzeň). Asi 2 km před obcí Lety před odbočkou k vepřínu je odbočka na polní cestu vpravo, která vede přímo k památníku (asi 500 m). Nedaleko památníku vede také trasa červené značky od Orlíka nad Vltavou (asi 4 km) do Březnice.


str. 8

Průvodce "Průvodce Česká republika" Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lety-pamatnik

Milevsko - kostel sv. Jiljí Kostel

GPS poloha: 49°27'26.88"N 14°22'8.21"E

Nachází se uprostřed hřbitova v sousedství milevského kláštera. Nejstarší část objektu (severní stěna a část věže))pochází z 12. století. Písemně doložen již v roce 1184. Jedná se o nejstarší dochovalou stavbou svého druhu v jižních Čechách. Kostel byl goticky rozšířen v roce 1407 a upraven roku 1573. Zachovalá žebrová klenba (tzv. milevského typu) je zdobená malbami ze 16. století. Poslední stavební úpravy pocházejí pak z roku 1883. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.39 Střední Povltaví - Zvíkov a Orlík Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/milevsko-kostel-sv-jilji

Památník bitvy u Sudoměře Památník

GPS poloha: 49°14'31.49"N 14°3'50.08"E

Nedaleko obce Sudoměř v okrese Strakonice jsme si udělali malou školní zastávku. Nachází se zde totiž památník, který připomíná slavnou husitskou bitvu, o které jsme se asi všichni učili.

Bitva u Sudoměře se konala 25. března roku 1420 v lokalitě mezi rybníky Markovec u Žižky, Škaredý a Prostřední rybník. Právě tyto rybníky poskytly husitskému hejtmanovi obranu jeho 400 mužů proti dvoutisícové přesile křižáků. Husitský oddíl, který se přemisťoval z Plzně směrem ke vznikajícímu Hradišti na hoře Tábor, zde porazil početnější a lépe vyzbrojené vojsko strakonických johanitů a katolických šlechticů, přezdívaných železní páni. Jednalo se o první větší střetnutí obou protivníků a tudíž také první větší vítězství husitů pod vedením husitského hejtmana Jana Žižky z Trocnova.

Stavba památníku započala roku 1920 při příležitosti pětistého výročí této známé bitvy. Památník Jana Žižky u Sudoměře je proveden ze žulových kvádrů. Jeho autorem je akademický sochař Emanuel Kodet, kterému asistoval stavitel František Kulíř. Výška je impozantní, socha dosahuje totiž 16 metrů. Památník bitvy byl postaven na základě sbírek okolních obcí a měst a dokončen byl roku 1925. Přímo na pomníku se nacházejí dvě desky, které informují o vlastní bitvě a o stavbě pomníku. Dočetli jsme se například, kolik stavba stála, kdo na ni přispěl a jaký materiál v jakém množství byl potřeba.

Okolo památníku je upraveno a vede tady zelená a modrá turistická značka. Parkoviště je vzdálené necelý jeden kilometr.

Další zajímavá místa, která jsem v okolí navštívil: - kamenný most v Písku:http://www.turistika.cz/mista/kamenny-jeleni-most-ve-meste-pisek - rodný dům Jana Husa:http://www.turistika.cz/mista/husinec-rodny-dum-a-pomnik-mistra-jana-husa - židovský hřbitov Vlachovo Březí:http://www.turistika.cz/mista/zidovsky-hrbitov-v-mestecku-vlachovo-brezi

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/


str. 9

Průvodce "Průvodce Česká republika" Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pamatnik-bitvy-u-sudomere

Alšovo náměstí v Písku Náměstí

GPS poloha: 49°18'13.09"N 14°9'1.41"E

Ve středověku současné Alšovo náměstí bylo zřejmě hlavním rynkem v Písku. V místech kde dnes stojí dům s řeznictvím stávalo na rynku rychtářství, sídlo rychtáře, zástupce královské moci ve městě. Dominantou náměstí je Mariánské morové sousoší postavené na paměť morové epidemie v roce 1713. Morový sloup na jehož hlavici stojí plastika Panny Marie je obklopen sochami svatých stojících na čtvercové balustrádě. Marianské morové sousoší je dílem plzeňského sochaře Christiana Widemanna a kameníka z Horažďovic Františka Zebera. Autor článku: Vladimír Vojanec Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/alsovo-namesti-v-pisku--1

Písek - Informační centrum Ostatní

GPS poloha: 49°18'29.95"N 14°8'50.89"E

Informační centrum Vám poskytne informace o společenských, kulturních a sportovních akcích ve městě a okolí. Dále máte možnost zajistit si ubytování čí stravování. V rámci centra si můžete zakoupit vstupenky na akce. Nabízí velké množství bezplatných i placených propagačních materiálů a publikací, které se vztahují k městu a okolí. Kontakt: Heydukova 97, Písek tel.: 382 213 592 Provozní doba: v letní sezoně denně 9:00 - 18:00 hod. mimo hlavní sezónu v pracovní dny 9:00 - 17:00 hod. Autor článku: Michal Machoczek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pisek-informacni-centrum

Písek - Alšovo náměstí Náměstí

GPS poloha: 49°18'26.95"N 14°8'56.34"E

Alšovo či také Malé náměstí bývalo patrně hlavním rynkem středověkého Písku. V místech nynějšího řeznictví stával výstavný gotický dům, v němž sídlil zástupce krále - rychtář. Na místě nejstarší dochované školní budovy (je na ní osazena deska k poctě J. A. Komenského) stávalo kdysi gymnázium, vedlejší dům byl známým hotelem a centrem plesů a zábav „U Zlatého kola". Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pisek-alsovo-namesti

Písek - Obnovený gotický příkop Ostatní

GPS poloha: 49°18'22.43"N 14°8'47.51"E

Parková úprava dnes zdobí někdejší hradební příkop, který byl vytvořen ve třináctém století spolu s budováním píseckého hradu a jeho opevnění. Sloužil k obranným účelům, ale také jako středověká kanalizace. Od Putimské brány, která otevírala městské hrady směrem k jihu, se nad příkopem klenul Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 10

Průvodce "Průvodce Česká republika" dřevěný padací most. V době renesance jej nahradil Můstek kamenný, ještě později, v r.1842, k němu měšťané přizdili po celé délce monolitický blok, aby most rozšířili pro povozy. Rekonstrukce začala na podzim 2005, na počátku května 2006 byl příkop slavnostně otevřen. Otevření připomínají otisky prvních lidských (dětských) nohou, které do prostoru obnoveného mostního oblouku po více než jednom a půl století poprvé oficiálně vstoupily. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pisek-obnoveny-goticky-prikop

Písek má nejstarší lesnickou školu v Česku Ostatní

GPS poloha: 49°18'37.66"N 14°8'7.80"E

Písečané se mohou chlubit, že mají nejstarší lesnickou školu v zemi. Vždyť o založení lesnické školy se v Písku uvažovalo již 60. létech 19. století. Byl u toho tehdejší ředitel reálného gymnázia v Písku Jan Krejčí a učitel na lesnické škole v Bělé pod Bezdězem Emanuel Purkyně. Ti společně navrhli přemístit bělskou lesnickou školu do Písku a počeštit ji, neboť v té době ještě neexistovala lesnická škola s českým vyučovacím jazykem. Oběma pedagogům se záměr, pro který oba jeho navrhovatelé získali podporu významných osobností, nevydařil. Podruhé oživil myšlenku zřídit v Písku lesnickou školu písecký měšťan, mlynář Karel Drahomír Skuhra v roce 1865. Ale ani jemu se ji nepodařilo prosadit. Teprve na potřetí, kdy podal tento návrh ředitel písecké rolnické školy Ladislav Burket v roce 1884, padla myšlenka na úrodnou půdu. Jeho a společným úsilím daších radních pak bylo dosaženo usnesení o zahájení lesnického běhu tedy kursu při rolnické škole. Tento běh byl ale od 1. října 1885 nahrazen dlouhodobým dvouletým během, záhy dále přetvořeným na již samostatnou dvoutřídní školu. Nu a to je událost, která je datována jako vznik lesnické školy v Písku. Její vedení bylo svěřeno Josefu Zenkrovi, ovšem v podřízenosti rolnické školy a jejího ředitele Ladislava Burketa. Z užšího kruhu zakladatelů a budovatelů školy v období bezprostředně po jejím založení vynikají čtyři jména: Ladislav Burket, František Gamisch, Josef Zenkr a Bedřich Schwarzenberg.

Bedřich Schwarzenberg, podle něhož se nyní škola pojmenovala „Vyšší odborná škola lesnická a Střední lesnická škola Bedřicha Schwarzenberga Písek“, byl zvolen předsedou kuratoria rolnické a lesnické školy v roce 1887. Zaslouženě vyslovilo 28. prosince 1900 zastupitelstvo královského Města Písku Bedřichu , který byl ještě poslancem zemského sněmu, prezidentem zemědělské rady Království českého, předsedou ústřední hospodářské společnosti pro Království české a starostou okresu píseckého, milevského a mirovického, své plné uznání za zásluhy o zvelebení lesnické školy, a tím i o prospěch Města Písku. Není bez zajímavosti ani jeho pozdější podnět ke zřízení lesnické Vysoké školy v Písku, který ovšem nenalezl odezvu a nebyl realizován.

Období let 1887–88 se stalo kritickým přelomem v počátečním vývoji „mladé“ školy. V roce 1887 zemřel František Gamisch a novým předsedou kuratoria rolnické školy byl zvolen JUDr. Bedřich Schwarzenberg. A v r. 1888 odstoupil z odborného vedení lesnické školy Josef Zenkr, a toto bylo nadále svěřeno Josefu Bohdaneckému s tím, že zároveň byl ředitelem lesnické i rolnické školy potvrzen Ladislav Burket. Právě toto období nutno hodnotit jako „zlatý věk“ lesnického školství v Písku, ze kterého vyrostla, a ze kterého dosud i žije, tradice nynější Střední lesnické školy. Ladislav Burket a Bedřich Schwarzenberg, kteří se stali vůdčími osobnostmi školy, se ukázali být pro školu šťastnou volbou, a je především zásluhou této dvojice, že škola nejen že rychle překonala obtíže svého vzniku, ale vzápětí jako zázrakem vyrostla až do předního postavení mezi lesnickými školami Rakousko – uherského mocnářství. Roku 1897 se zformovala ve školu revírnickou dvouletou, od roku 1910 pak tříletou, ke které byl v r. 1899 připojen dvouletý vyšší ústav lesnický tedy revírnická škola, jež připravovala příručí a revírníky s cílem přípravy vyššího ústavu byli odborníci schopní podrobit se odborné zkoušce pro samostatné lesní hospodáře. A jak hodnotil soudobý odborný tisk ... Österraichische Forst- und Jagdzeitung v roce 1902 ? „Téměř přes noc, k velkému překvapení zainteresovaných kruhů, stál tu pojednou vyšší lesnický ústav v Písku, s učebnou osnovou, která u každého nepředpojatého vzbuzuje obdiv organizačního talentu zúčastněných činitelů a která písecký ústav staví na výši Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 11

Průvodce "Průvodce Česká republika" moderních akademií německých a francouzských“. Ladislav Burket a Bedřich Schwarzenberg nalezli i způsob, jak ústavy finančně zajistit, a to z nadace, založené panovníkem. Písecké lesnické ústavy opravdu získaly mezinárodní proslulost. Dnes se zdá být neuvěřitelné, ale je skutečností, že například dne 11. února 1911 se pan Raphael Zon, vedoucí lesnického odboru státního departmentu USA ve Washingtonu, obrátil dopisem na ředitelství lesnických ústavů v Písku s prosbou o zaslání fotografických snímků veškerého zařízení školy, organizačního schématu a popisu studia, aby posloužily jako vzor lesnickému školství v USA, teprve zde vznikajícímu. Období vzestupu ústavů učinila konec první světová válka, která hospodářský rozvrat a finanční potíže (nejen lesnickým ústavům, doposud nadačním). Pak s jejím koncem přišel Rakousko – Uherského císařství do řady nových nástupnických států, mezi kterými vznikla i Československá republika. Není divu, že v revoluční atmosféře, kdy se hroutily staré a prosazovaly nové mocenské struktury, se staly terčem kritiky „Císaře a krále Františka Josefa I. nadační ústavy lesnické“. Nejen pro jejich pojmenování po stařičkém (a nyní vysmívaném) mocnáři; i jich dlouholetý ředitel, Ladislav Burket, nutně musil být v očích českých národovců až příliš sepjatý s mocnářstvím. A tak zatímco mladá republika se postupně stabilizovala, potíže nadačních ústavů lesnických v Písku se naopak prohlubovaly. Východisko bylo nalezeno v převzetí jejich financování státem, a dosavadní dva ústavy se v průběhu let 1918–20 reorganizovaly na jedinou státní vyšší lesnickou školu (čtyřletou s maturitou, nominálně připravující absolventa jako samostatného lesního hospodáře). To ovšem již předznamenává následující období, které je, spíše než čímkoliv jiným, již postupným ústupem školy ze slávy. Státní vyšší lesnická škola sice přečkala i druhou světovou válku, aby po roce 1949 byla (v souladu s tehdy předpokládaným trendem technizace společnosti) přejmenována na Lesnickou technickou školu, jejíž název byl r. 1960 znovu pozměněn na Střední lesnickou technickou školu. Absolutní uplatnění jednotného modelu správy lesa v období centrálně řízeného hospodářství vedlo nejprve k zrušení institutu „samostatného lesního hospodáře“ a v zápětí poté k představě, že v socialistickém lesnictví může být lesním hospodářem pouze inženýr, jemuž podřízení lesní musí mít maturitu. V důsledku toho byly zrušeny mistrovské (tj. bývalé hájenské) školy a později byly střední lesnické školy, včetně Střední lesnické školy v Písku, zaměřeny na přípravu lesních (nyní revírníků) a mistrů. Dnem 1. září 1991 MŠMT ČR nově zřídilo jako nástupnickou organizaci předchozích lesnických škol Střední lesnickou školu Písek, jako státní rozpočtovou organizaci s právní subjektivitou. Jejím posláním bylo (a dosud je) připravovat absolventy základních škol ve čtyřletém studijním oboru 42- 19- 6 s maturitou jako lesnicky kvalifikované odborníky, zejména revírníky – „výkonné“ lesní hospodáře. V rozmezí let 1992–95 byl na Střední lesnické škole Písek experimentálně vyučován nástavbový studijní obor „Lesnictví“ pro absolventy lesnických středních odborných učilišť, dvouletý, ukončovaný odbornou (nikoliv maturitní) zkouškou; v rozmezí let 1994–97 zde byli také k maturitě připravováni absolventi gymnázií, ve dvouletém kvalifikačním pomaturitním studiu. K výročí stodeseti let od založení školy (v r. 1995) propůjčilo MŠMT ČR škole čestný název „Bedřicha Schwarzenberga“. V r. 1996 zřídilo MŠMT ČR nově Vyšší odbornou školu lesnickou, a sloučilo jí se Střední lesnickou školou do jediného právního subjektu pod názvem „Vyšší odborná škola lesnická a Střední lesnická škola Bedřicha Schwarzenberga Písek“. Autor článku: Petr Skála Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pisek-ma-nejstarsi-lesnickou-skolu-v-cesku

Putim - železniční stanice ŽST

GPS poloha: 49°15'55.61"N 14°7'58.98"E

Zastávka vlaku. Zde nebo v nejbližším okolí jsou k dispozici tyto služby: • vnitrostátní pokladní přepážka Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 12

Průvodce "Průvodce Česká republika" • čtečka in-karet • výdej in-karet • čekárna pro cestující • WC Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/putim-zeleznicni-stanice

Červená nad Vltavou - železniční stanice ŽST

GPS poloha: 49°22'11.82"N 14°16'27.39"E

Zastávka vlaku Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/cervena-nad-vltavou-zeleznicni-stanice


str. 13

Průvodce "Průvodce Česká republika"

Recommend Documents