Průvodce "Průvodce Česká republika"
zřícenina hradu Trosky Hrad
GPS poloha: 50°30'59.47"N 15°13'50.59"E
Trosky - jednoznačně nejvýraznější dominanta Českého ráje, která se nachází cca v polovině cesty mezi Jičínem a Turnovem. V letech 1380- 90 byl Čeňkem z Vartenberka mezi dvěma čedičovými vrcholky postaven hrad s věžemi Panna a Baba. Hlavní palác se nacházel pod věží Panna. Po smrti Čeňka z Vartenberka připadl hrad králi Václavu IV, který jej věnoval pánům z Bergova. V následných letech hrad střídal majitele a za dob Lobkoviců pozbyl na významu, v polovině 17. století byl již zříceninou. Turisté mohou Trosky navštívit v dubnu a říjnu o víkendech a svátcích a od května do září denně kromě pondělí. Přístupná je vyhlídka pod věží Panna, před několika lety bylo vybudováno i dřevěné schodiště k vrchoku věže Baba. K Troskám je možno dojít po červené značce ve směru Dolní Mlýn - Valdštejn, po značce modré ve směru Malechovice žst. - Borek žst., nebo po značce zelené ve směru Sobotka - Ktová žst, Rovensko pod Troskami. Kdo přijede autem může zaparkovat na odstavném parkovišti pod hradem Otevírací doba: duben, říjen ... soboty, neděle a svátky ... 9:00 - 16:00 květen - srpen .... denně mimo pondělí ... 9:00 - 17:30 září ..................... denně mimo pondělí ... 9:00 - 16:00 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 1
Průvodce "Průvodce Česká republika" Vstupné: dospělí ........................................................................ 60 Kč děti 6-15 let, senioři nad 65 let ..................................... 40 Kč studenti 15-26 let (s platným studentským průkazem) ... 40 Kč držitelé průkazů ZTP a ZTP/P ........................................ 40 Kč rodinné, tj. 2 dospělí + 2 (3) děti do 15 let ................... 160 Kč děti do 6 let, průvodce držitele průkazu ZTP/P ............... 0 Kč čtyřnohý přítel pes ................................................... 20 Kč Aktuální info o provozní době, akcích, novinkách a vstupném je k získání zde:http://www.hrad-trosky.eu/ Na virtuální prohlídku zříceniny hradu Trosky a krásného okolí se můžeme podívat zde: Podhradí: http://www.virtualtravel.cz/troskovice/zricenina-hradu-trosky/v-podhradi.html Věž Baba http://www.virtualtravel.cz/troskovice/zricenina-hradu-trosky/vez-baba.html Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zricenina-hradu-trosky
Kost Hrad
GPS poloha: 50°29'28.03"N 15°8'5.96"E
Hrad Kost je jedním z nejzachovalejších gotických hradů v Čechách, vybudovaný na okraji Českého ráje na pískovcové skále při střetu dvou lesnatých údolí. Nachází se nedaleko půvabného města Sobotky. Dominantou hradu je pískovcová věž lichoběžníkového tvaru, která byla určena k obraně. I když je hrad vybudován na skále, není příliš snadné ho v zalesněné krajině najít. Hrad je přístupný v dubnu a říjnu pouze o víkendech, v květnu, červnu a září denně mimo pondělí a v měsících červenci a srpnu každý den. Parkoviště je asi 100 metrů od hradu. Překrásná příroda v okolí hradu a zachovalost hradu Kost se často stává předmětem zájmu mnoho zahraničních i českých filmařů. Historie Hrad vznikl v 70. letech 14. století a jeho stavitelem byl pravděpodobně Petr z Vartemberka. Po něm hrad získali Hazmburkové a potom Šelmberkové, kteří ho rozšířili o Šelmberský palác. V průběhu 16. století došlo ještě dvakrát k rozšíření hradu. Plány Albrechta z Valdštejna přestavět hrad na zámek zmařila jeho smrt v roce 1634, o rok později část hradu vyhořela. V polovině 17. století se uvažovalo o zboření hradu, aby nemohl být využíván jako opora nepřítele, což se stalo za třicetileté války. Po roce 1867 byl hrad částečně upraven novogoticky. V 50. letech 20. století začaly probíhat rozsáhlé rekonstrukce hradu. V současnosti je vlastníkem hradu Kost Giovanni Kinský dal Borgo. Doplnění popisu Je mnoho důvodů, proč byste si hrad Kost neměli nechat ujít ? alespoň pokud patříte mezi dobrodruhy a romantiky, rádi se touláte zachovalou přírodou a obdivujete historické stavby, dýchající tajemnou atmosférou. Kost se nachází v místech, kde se stýká Prokopské údolí s údolím Plakánek. Okolní krajina je celkem příznačně nazvaná Český ráj . Zvlněný terén je pokryt mozaikami lesů, luk a lesů a posetý zříceninami, hrady i zámky. Mezi nejznámější patří Trosky, Humprecht, Hrubá skála, Valdštejn a Valečov. Majestátní Kost má mezi ostatními středověkými hrady zvláštní postavení. Je nejzachovalejší. Historie stavby sahá až do 14. století. Hrad zažil dobu slávy i úpadku. Nějaký čas dokonce sloužil jako sýpka, aby byl v 50. letech 20. století rekonstruován. Dnes je Kost v soukromém vlastnictví rodiny Kynských. Památka je přístupná veřejnosti. Pravidelně se zde pořádají nejrůznější kulturní akce. Turista ocení prohlídky v dobových kostýmech, přehlídky letu dravců, divadlo na nádvoří či skutečné kuchařky v místní černé kuchyni, které nabízejí k zakousnutí tradiční koláče. Kost má od všeho trochu. Zavděčí se milovníkům romantických a upravených místností, zařízených tak, jak velel vkus dob dávno minulých, a přitom nadchne vyznavače tajemné, ba pochmurné atmosféry. Prohlídkové okruhy jsou zde dva: Hradní paláce a Středověká mučírna. Kostečtí průvodci jsou milí a vzdělaní, takže ať se rozhodnete jakkoli, nudit se nebudete. Čím Kost vás hrad Kost dostane? Zajímavé exponáty uvidíte v průběhu celé prohlídky. Při vstupu na první nádvoří zaujme pozornost velká dřevěná konstrukce. Jedná se o funkční kopii katapultu, který se používal ve středověku při dobývání hradů. Provozuschopná je i replika gilotiny, vystavená v mučírně. Na jejím Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 2
Průvodce "Průvodce Česká republika" originále se popravovalo ještě za první republiky a protektorátu. Obraz, vystavený v prostorách Vartemberského paláce, je opředen tajemstvím. Vystavit ho nechali dnešní majitelé hradu ? bratři Kinští. Jejich rodu patří ta záhadná podobizna, provrtaná kulkou, snad odnepaměti. Avšak nikdo si už dávno nepamatuje, koho ženský portrét zpodobňuje a čím si střelu vysloužil. Lidová báchorka podává zajímavé vysvětlení. Rád vám ji povykládá každý zdejší průvodce. Nač ještě váhat!? Český ráj nabádá k navštívení? autor: Michaela ?Mysha? Košťálová (www.myshaweb.cz) Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kost
Valdštejn Hrad
GPS poloha: 50°33'44.89"N 15°10'2.24"E
Valdštejn - jeden z nejnavštěvovanějších cílů v Českém ráji. Valdštejn patří k nejstarším hradům na Turnovsku, postaven byl na strmých pískovcových blocích Jaroslavem z Hruštice v letech 1260- 80. Na počátku 15. století se držiteli hradu stali Vartenberkové, v roce 1436 Valdštejn získal bývalý husitský hejtman Jan Čapek ze Sán. Po Bílé hoře byl hrad zkonfiskován a následně se stal majetkem Albrechta z Valdštejna. V majetku Valdštejnů byl hrad do roku 1821, kdy ho koupil Jan Lexa z Aehrenthalu. Jan Lexa dal hrad upravit v duchu dobového romantismu tak, aby co nejvíce připomínal minulost Valdštejna. Návštěvníci si mohou prohlédnout románskou expozici ve starém paláci, tajemná sklepení, hladomornu, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého, mohou se rozhlédnout z nádherné vyhlídky a využít i občerstvení s příjemným posezením. K hradu dojdeme po modré a žluté značce ze Sedmihorek, nebo po červeně značené Zlaté stezce Českého ráje ve směru Turnov - Trosky. Ze Sedmihorek lze k hradu dojet i na kole. K získání je zde Turistická známka č. 147 - Hrad Valdštejn. Adresa: Hrad Valdštejn, 511 22 Turnov Webové stránky: www.hrad- valdstejn.cz Kontakt: 739 014 104, 733 565 254,
[email protected] Otevírací doba: květen-září: denně 9.00-17.30 duben a říjen: So, Ne, Svátky 9. 00-17.30 Vstupné: 50 Kč plné, 25 Kč snížené (děti do 6 let, držitele průkazu ZTP/P) Na virtuální prohlídku mostu vedoucího ke zřícenině hradu Valdštejn se můžeme podívat zde: http://www.virtualtravel.cz/ turnov/zricenina-hradu-valdstejn/vstupni-most.html Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/valdstejn
Hrubá Skála Zámek
GPS poloha: 50°32'41.75"N 15°11'41.96"E
Romantický zámek Hrubá Skála se nalézá na okraji Hruboskalského skalního města uprostřed lesů na zalesněné skalní plošině nad obcí Hrubá Skála na Semilsku v Libereckém kraji. Historie zámku sahá do období kolem roku 1350, kdy zde Hynek z Valdštejna, postavil na mohutných pískovcových skalách, hrad Skála. S přestavbou původního hradu do podoby zámku započali Smiřičtí v 16. století. Od posledního z rodu Smiřických Hruboskalské panství získal Albrecht z Valdštejna. V následných letech byl zámek po několika požárech několikrát přestavován. V roce 1821 zámek koupil Lexa z Aehrenthalu. Roku 1859 byl zámek romanticky regotizován. V roce 1945 se zámek stal vlastnictvím státu. V 60. letech 20. století byl přebudován v odborářskou ubytovnu a stal se tím na téměř 50 let zapomenutou kulturní památkou a bylo tam utlumeno jeho původní kouzlo. Turistům je přístupné nádvoří lichoběžníkového půdorysu a hranolová věž s ochozem jako vyhlídka na Hruboskalské skalní město, hrad Trosky, vrchy Kozákov a Tábor. Návštěvníci zámku se mohou dobře najíst v zámecké restauraci. Většina zámeckých prostor dnes však slouží hotelovým účelům, viz: http://www.hrubaskala.cz/hotely/hotel-zamek-hrubaskala/ Na zámku a v jeho blízkém okolí bylo filmaři natočeno několik filmů a pohádek z nichž nejznámější je zcela jistě Princ Bajaja. Filmové Bajajovo lože se nalézá nedaleko zámku, skutečný název je však Adamovo lože. K zámku Hrubá Skála je možno dojít po červeně značené Zlaté stezce Českého ráje ve směru Turnov - Trosky. Po zelené ze Sedmihorek a po modré od žst. Hrubá Skála - hrad Kost. K získání je zde Turistická známka č. 148 - Zámek Hrubá Skála. Nejkrásnější pohled na zámek Hrubá Skála se nám zcela jistě nabízí z nedaleké Mariánské vyhlídky, více foto zde: http:// www.turistika.cz/mista/marianska-vyhlidka Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 3
Průvodce "Průvodce Česká republika" Kontakt: Zámek Hrubá Skála - Hotel Hrubá Skála Hrubá Skála 1 511 01 pošta Turnov tel.: +420 481 659 111 Web: http://www.hrubaskala.cz/hotely/hotel-zamek-hruba-skala/ Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hruba-skala
Prachovské skály Rezervace
GPS poloha: 50°27'58.58"N 15°17'6.10"E
Přírodní rezervace vyhlášena v roce 1933. Skalní město vzniklo usazením pískovců a slínovců na dně druhohorního moře a stalo se tak součástí českého křídového masívu. V okolí je prehistorické naleziště, svědčící o osídlení v 10. až 7. stol. př.n.l. Rezervací vede mnoho turisticky značených cest vedoucích roklemi, obklopenými pískovcovými stěnami a Krásnými vyhlídkami. Prachovské skály jsou vyhledávaným cílem turistů i horolezců. Autor článku: Hana Knoppová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prachovske-skaly
Drábské světničky Zřícenina
GPS poloha: 50°31'50.45"N 15°2'17.27"E
Zbytky skalního hradu Drábské světničky, které dnes tvoří malebný labyrint, se nacházejí na okraji rozsáhlé pískovcové plošiny Mužský nad osadou Dneboh východně od Mnichova Hradiště. Drábské světničky jsou jedním z nejvyhledávanějších turistických cílů v nádherné krajině Českého ráje. Sedm mohutných pískovcových bloků využili dávní zakladatelé pro vybudování opevněného sídla. Mezery mezi nimi byly vyplněny dřevěnými konstrukcemi, na horním okraji skal byly vybudovány roubené hradby. Vstup střežila velká dřevěná věž, která byla hlavní dominantou hradu. Byly tady ještě další dvě dřevěné věže po nichž však žádné stopy nezůstaly. Jádro hradu tvořily do měkkého pískovce vytesané světničky, umístěné v různých výškových úrovních a pospojované můstky a plošinami. Hrad jich obsahoval asi 30. Nejzajímavější skalní prostorou byla kaple s tesanou lavicí a oltářem, doplněná o sakristii. Světničky vytesané do skal sloužily především jako zásobárny, žilo se v dřevěných obydlích. Většina těchto světniček je nyní přístupná po schodech, můstcích a ochozech. Skalní hrad byl osídlen cca do poloviny 15. století. Dnes se z vrcholů skal nabízí krásný výhled na Kokořínsko, Bezděz, České Středohoří, Ralsko, Lužické hory, Jizerské hory, Krkonoše a Kozákovský hřbet. K drábským světničkám je možno dojít po modré značce od parkoviště u obce Dneboh, tato trasa je cca 500 metrů dlouhá, ale celkem prudká. Druhou variantou je možnost dojet autem ke Krásné vyhlídce a dále jít cca 1 500m po červené značce, tato cesta je delší, ale nabízí krásné výhledy a průchod 125 metrů dlouhou skalní soutězkou zvanou Studený průchod. Turistická známka č. 399 - Drábské světničky je k získání v restauraci Na krásné vyhlídce. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/drabske-svetnicky
Valečov Hrad
GPS poloha: 50°30'37.91"N 15°1'34.03"E
Zřícenina hradu Valečov se nachází na Zlaté stezce Českého ráje východně od Mnichova Hradiště. Historie hradu spadá do počátku 14. století, prvně je písemně zmiňován v letech 1316-18. Valečov je přístupný v květnu a červnu denně kromě pondělí a v červenci a srpnu každý den. Dřevěné části hradu se nedochovaly, ze skalních obydlí lze nejvíce vidět z nového paláce a skalního vězení, odkud se dá nahlédnout do podzemní hladomorny. přístup k hradní zřícenině je možný od parkoviště nad obcí Boseň, nebo po zelené zn. od Branžeže a po žluté z Kněžmostu. K získání je zde Turistická známka č. 234 - Valečov. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 4
Průvodce "Průvodce Česká republika" Aktuální info o vstupném, otevírací době, historii hradu, atd je k získání zde: http://www.bosen-obec.cz/valecov/ Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/valecov
Prachovské skály - vyhlídka Českého ráje Vyhlídka
GPS poloha: 50°27'59.87"N 15°17'22.74"E
Název místa Vyhlídka Českého ráje vypovída za vše... prostě nádhera. Z vyhlídky se nabízí výhledy na celý amfiteátr skal, Prachovskou jehlu, Madonu, skály Plecháče. V dálce jsou vidět Trosky, Vyskeř, Mužský, ale i Ještěd a při velmi dobré viditelnosti (jako na foto) Ralsko, Bezděz, České Středohoří a Lužické hory. K Vyhlídce Českého ráje nás dovede odbočka od žlutě značeného malého okruhu. Dříve byla tato vyhlídka nazývána Hraběnčina vyhlídka. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prachovske-skaly-vyhlidka-ceskeho-raje
Hruboskalsko Skalní útvar
GPS poloha: 50°33'1.89"N 15°10'46.98"E
Hruboskalsko jsou pískovcové skalní věže, které najdeme v severovýchodní části chráněné krajinné oblasti Český ráj, jihovýchodním směrem od města Turnov. Tyto skalní útvary se zvedají nedaleko lázeňského městečka Sedmihorky. Toto malebné skalní město vzniklo destrukcí okrajové části pískovcové Hruboskalské vrchoviny. Zdejší pískovcové skály jsou oblíbeným místem horolezců. Skalní město se rozkládá na ploše 120 hektarů a člení se na několik menších celků a to Dračí skály se zajímavou Zámeckou roklí, Kapelníka, Maják a v neposlední řadě na Údolíčko. Výška zdejších sklaních věží je 60 metrů. Zvětráváním pískovců tu můžeme vidět zajímavé sklaní útvary jako skalní brány, tunely, výklenky a převisy. Hojně navštěvované místo je rozsedlina nazvaná Myší díra. Turisty vyhledávaným místem je také uměle vytvořené Adamovo lože v Jeskyni milenců. Hruboskalsko poskytuje celou řádku malebných vyhlídek a nejnavštěvovanější je vyhlídka na Mariánské skále. Z této vyhlídky můžeme vidět zámek Hrubá skála, který stojí na okraji skal a dohlédneme za příznivého počasí k Troskám a Kozákovu. Dole pod Mariánskou skálou je symbolický hřbitov horolezců. Nejvyhledávanější turistická tras k návštěvě Hruboskalska vede z lázní Sedmihorky na Hrubou skálu mezi Dračími skalami. Oblastí Hruboskalsko prochazí také zančena turistická tras známá pod názvem Zlatá stezka Českého ráje. Trasa této turistické cesta vede kolem arboreta Bukovina. Bylo založeno v roce 1860 až 1862 původně jako botanická zahrada jejíž rozloha činila 3 hektary. V arboretu roste 35 stromů přivezených ze Severní Ameriky. Turistická Zlatá stezka také prochází kolem významných historických památek a to kolem zámku Hrubá Skála, hradu Valdštejna a v neposlední řadě kolem památky lidové architektury Kopicův statek. Nedaleko statku byly do pískovcových skal vytesány různé plastiky. V oblasti Hrobuskalska se v pískovém podkladu daří především borovým lesům a v chladnějších místech pak rostou smrky. Na svazích kopců můžeme vidět bučiny a v nižších polohách, kde více vlhko pak rostou olšiny. Oblast Hruboskalska je protkána celou sítí značených turistických tras, které jsou určeny jak k rodinným výletům tak na své si tu přijdou i náročnější turisté. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hruboskalsko
Les Království Přehrada
GPS poloha: 50°27'16.86"N 15°45'20.59"E
V letech 1910 až 1919 byla na Labi nedaleko města Bílá Třemešná postavena Přehrada Les království. Přehrada je známá též pod jménem Bílá Třemešná, ale před několika lety jí bylo vráceno původní jméno Les Království. Podnětem k výstavbě stejně jako u mnoha jiných byla katastrofální povodeň v červenci 1897. Řečištěm v místě přehradního profilu protékalo 330 m3/ s, což se blížilo stoleté vodě. Tato povodeň způsobila velké škody na budovách, mostech v hustě zalidněném a průmyslovém kraji a v otevřeném údolí mezi Dvorem Králové n. Labem a Jaroměří škody zemědělské. Účel vodního díla: - Zadržování velké vody. - Využití vodní energie. - Nalepšení nízkých průtoků. - Usnadnění odchodu ledů v trati pod přehradou. - Zásoba vody pro účely zemědělských závlah. Postup stavby: V roce 1903 bylo započato se shromažďováním podkladů pro vypracování projektu. Podrobný projekt vypracovalo Technické oddělení pro úpravu řek za vedení ing. Josefa Plicky. Stavební práce prováděla firma ing. Volflík z Prahy. Stavební práce byly zahájeny v roce 1910 a z největší části dokončeny v roce 1914, ale v důsledku první světové války se prodloužilo úplné dokončení stavby do roku 1919. Poprvé Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 5
Průvodce "Průvodce Česká republika" splnila přehrada svůj účel ještě nedostavěná v roce 1917, kdy se při velké vodě naplnila až k přelivům. Vodní dílo bylo v době svého ukončení největším v tehdejším Československu. Stavební a strojní opravy: Po dokončení stavby byly zjištěny průsaky obezdívkou pravého i levého tunelu v množství 140 až 560 l/ s. Pro jejich odstranění bylo několik znatelných otevřených spár tunelu utěsněno cementovou maltou, avšak bez účinku. V roce 1922 se prováděli těsnící práce před návodním lícem hráze a nad levým obtokem vháněním řídké cementové malty pod tlakem 15 atm. Na dočasnou dobu bylo dosaženo snížení průsaků na polovinu. V roce 1923 byla uvedena do provozu vodní elektrárna a k vůli ní došlo ke zvýšení stálé hladiny v nádrži. Současně s tím se zvyšovaly průsaky v levém boku. Zjištěný stav byl velmi vážný, proto se přistoupilo v roce 1929 k opravám. Při těchto pracech byla provedena injektáž všech levobřežních objektů. Tímto byly sníženy průsaky do levého tunelu na 2 l/s. Pro zamezení přístupu vody z nádrže k levému křídlu hráze a všem objektům v levém boku byla v letech 1929 až 30 vybudována ochranná zeď. Vede od návodního líce hráze přes levou štolu, obchází šachtový přeliv a je zavázána do stráně. Založena je až do neporušeného melafyru, její průměrná výška je 16 m, šířka 3 m. Koruna betonové zdi přibližně sleduje terén a pohybuje se kolem kóty 314,00 m n.m., délka zdi je 182 m. Zeď je chráněna na návodní straně cihelným obkladem, vzdušná strana je betonová. Vybudovaná ochranná zeď nezabránila krátkému spojení vody z nádrže s levým svahem v blízkosti hráze a podhrází. Proto bylo v letech 1937 až 38 přistoupeno k prodloužení zdi kolmo do stráně. Celková šířka zdi i s obkladem je 2 m. V horní části zdi je průběžná revizní chodba. Při ukončení stavby v roce 1938 ustaly všechny průsaky z levé stráně pod hrází, zmizel i pramen při levé vzdušní patě. V letech 1952 až 59 byla ve čtyřech etapách provedena generální oprava přehrady. I. etapa: rekonstrukce základové výpusti, výměna potrubí, stavba opěrné zdi a budování vývaru. II. etapa: výměna přivaděče na elektrárnu, úprava vtoku na návodní straně, injektáž levé přepadové šachty. III. etapa: obezdění levé obtokové štoly v místech, kde nebyla obezdívka, úplná injektáž pravé obtokové štoly. IV. etapa: drobné stavební opravy na hrázi: na návodním a vzdušném líci, předláždění vozovky, dále zaslepení pravé obtokové štoly pod domkem hrázného. Dále byla provedena oprava omítky ochranného zdiva na návodní straně hráze. Vlivem agresivity Labské vody se období pro další opravu omítky neustále zkracují. Další problém, kteý bylo třeba řešit, bylo odstranění sedimentů usazených v nádrži z odpadních vod Krkonošských papíren. Vodní dílo v současné době provozuje společnost Povodí Labe a.s. Hradec Králové, závod Hradec Králové. Elektrárnu provozuje HYDROČEZ a.s. Praha. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/les-kralovstvi
Sedmihorky Lázně
GPS poloha: 50°33'10.70"N 15°11'46.04"E
Lázně Sedmihorky, nejstarší vodoléčebný ústav v Čechách byly založeny roku 1841 MUDr. Antonínem Šlechtou, nadšeným zastáncem vodoléčebných metod Vincence Priesnitze. Antonín Šlechta získal lékařský diplom v roce 1836 a stal se ihned domácím lékařem v rodině hraběte Desfoursa, majitele panství Hrubý Rohozec. Ještě téhož roku mu byl nabídnut úřad městského lékaře v Turnově, který přijal. Při své všestranné lékařské činnosti se počal zabývat myšlenkou na založení lázeňského ústavu v okolí Turnova. Podnětem k jeho záměrům mu byla krásná romantická krajina turnovského okolí, s hojností studené pramenité vody s jejichž léčebnými účinky uvažoval. Schválení a souhlas se svým úmyslem získal od tehdejších vědeckých kapacit, včetně profesorů pražské lékařské fakulty. Pod jejich záštitou se dr.Šlechtovi podařilo uskutečnit svůj záměr. Nedořešená zůstala otázka umístění lázeňského ústavu. V této záležitosti se obrátil na tehdejšího majitele hruboskalského panství, Aloise Lexu, rytíře z Aehrentalu, který dal dr. Šlechtovi na vůli, aby si vybral k založení vodoléčebného ústavu některé z nejkrásnějších míst na jeho panství. Volba padla na polesí wartenbergské pod Hrubou skálou, kde byl velký počet lesních pramenů s velmi studenou vodou, jejichž průměrná teplota byla uváděna 6,8 st. R, tj. 8,5 oC.,podle nyní používané stupnice. Volbu tohoto místa podpořily i dobré přístupové možnosti po dokončení stavby císařské silnice Turnov- Jičín (1832). S účinnou pomocí majitele panství bylo polesí Wartenberg přestavováno na lázeňské domy od roku 1839. Práce však pokročily tak, že se do zdejších budov mohl nastěhovat první chudičký lázeňský personál se svým "šéfem" dr.Šlechtou již 28. července 1841. V témže období naordinoval svoji vodoléčebnou metodu prvním sedmi lázeňským hostím. Komplex zahájil zkušební provoz a dostal název Bad Wartenberg. (V té době převládaly i na vyloženě českém území ještě německé názvy, protože země Českého království byly součástí dosud silné a zdánlivě tehdy neotřesitelné habsburské říše.) K oficiálnímu otevření lázní pak došlo až 15.května 1842. Čtyřicátá a padesátá léta 19. století se vyznačovala zvýšeným národně uvědomovacím procesem, samozřejmě také v českém prostředí. Trvale většího významu nabývala rodná řeč a její prosazení na území českého království. Tak se brzy prosadilo, že i Bad Wartenberg přijal půvabný a libozvučný název Sedmihorky (zásobárnou místních pramenů bylo - jak se uvádělo - sedm vršků, hůrek či horek). A základní pramen už také dávno nesl název "Sedmihorka" (připomíná se dokonce již v r.1702). Pramen "Sedmihorka", jinak po majiteli panství také "Aloisův", dodával veškerou vodu pro potřebu lázní. Lázeňské počátky byly velice skromné pro nedostatek provozních a ubytovacích prostorů i nedostatečného zařízení. V roce 1841 bylo v nových lázních léčeno pouze sedm osob, o rok později již padesát osm pacientů. Návštěvnost postupně stoupala tak, jak se šířila dobrá pověst o tomto léčebném zařízení. V druhé polovině existence lázní vedených dr.Šlechtou dosáhla velmi slušné úrovně kolem 500 osob ročně. Lázně se těšily přízni nejen obyvatelstva rakouské monarchie, ale i vysoce postavených hostů z cizích zemí, z Ruska, Německa, ale i z Turecka a Švédska. Častými hosty byli přátelé a známí rodiny Aehrenthálů. Mimo německy mluvících hostů, pobývala v Sedmihorkách stále Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 6
Průvodce "Průvodce Česká republika" početnější část českých hostů, významných vlasteneckých osobností veřejného a kulturního života, které k sobě dr. Šlechta zval. Za všechny vzpomeňme alespoň Jana Nerudu, Elišku Krásnohorskou, nejpřednější členky zemského českého divadla a Národního divadla herečky paní Otylii Sklenářovou - Malou a Marii Hübnerovou, J. Bittnera s Marií Bittnerovou -vynikající dramatickou umělkyni, Jindřicha Mošnu a Eduarda Vojana, historika Jaroslava Golla, Josefa Jiřího Kolára, malíře Hanuše Schweigera, spisovatele Gustava Pflegra-Moravského, který umístil částečně do Sedmihorek děj svého posledního románu Paní fabrikantová. Bývala to společnost veselá, v níž nechyběl smích, žerty, veselé scénky, které zpestřovaly jejich pobyt v lázních. Dokladem toho je dochovaný žertovný obrázek na Jana Nerudu - starý básník si za keřem se zájmem prohlíží koupající se dívku. Obrázek namaloval F. Kolár, absolvent pražské malířské akademie, později vynikající herec Národního divadla. Čeští lázeňští hosté, nadšeni nevšední krásou okolní krajiny, počali ji v sedmdesátých letech 19.století nazývat Českým rájem. Tento název se později vžil nejen pro krajinu Hruboskalskou, ale pro širokou oblast od Jičína, přes Turnov až k Mnichovu Hradišti a na Maloskalsko. Lázeňské prostranství mělo parkovou úpravu a květinovou výzdobu. Uprostřed proti portálu kolonády byl původně vodotrysk, později zde na podstavci s vytékající vodou stála busta dr.Šlechty od J.Myslbeka. Ta se po 2.sv. válce, kdy Sedmihorky přešly do správy Ústřední rady odborů musela na dlouhá léta přestěhovat do prostor mezi ubytovnami Zámeček a Pramen, protože původ dr. Šlechty (pocházel z textilního rodu průmyslníků) nekorespondoval s tehdejší socialistickou ideologií. Na své původní místo se busta vrátila až po rekonstrukci kolonády v r.1992. Přímo v kolonádě byl uprostřed umístěn v podobě pomníčku Janský pramen, pojmenovaný po majiteli panství. U silnice pod starým lázeňským domem (nyní dům Pramen) byl umístěn pomníček s tekoucí vodou, označený jako Elizabetina studna, pojmenovaná druhým jménem manželky majitele panství. Nad starým lázeňským domem bylo místo pro tělocvik a pro hry. Hruboskalské lesy byly v širokém pásmu kolem Hrubé skály ohrazeny oborou, která procházela i nad lázeňskými budovami.Tam byla v oboře vrata, kterými se vcházelo do lesa na tzv.pramenní cestu (nyní turistická Angrova stezka) vedoucí k četným lesním pramenům. Václav Durych ve své knize z Českého ráje vydané v roce 1886 popisuje léčebné procedury v sedmihorských lázních. Uvádí, že nejdůležitějším způsobem léčení, bylo léčení studenou vodou. Léčilo se však i vzduchem, tělocvikem a dietou, vše podle lékařského vyšetření a předpisu, přičemž se přihlíželo k povaze, pohlaví, věku a tělesné kondici pacienta. Voda se používala zevním i vnitřním způsobem. Zevně se voda používala koupelemi celého těla nebo jen polovičními, omýváním, třením, sprchami, sedací či parní lázní. Vnitřní používání stanovil lékař dle stavu nemocného. Denně se předepisovalo průměrně až dvacet malých skleniček, někdo však měl povoleno vypít pouze pět, jiný až třicet pět skleniček vody.Velmi důležitými byly lázně vzduchové. Pacient, který šel do vzduchové lázně se musel podrobit osprchování nebo proceduře opleskávání. Potom nahý, jen s přehozeným prostěradlem a hlavou pokrytou slaměným širákem se vydal na procházku do lesa. Vzduchové lázně se používalo jen v suchém a teplém počasí dvě hodiny před polednem. Před započetím vzduchové lázně zarazil lázeňský v parku červenobílý prapor jako znamení ženám, že do dvanácté hodiny je pro ně dotyčná část lesa uzavřena. Dr.Šlechta zkušebně vyhradil též vzduchovou lázeň pro ženy, své rozhodnutí však brzy zrušil, poněvadž to prý nedělalo dobrotu. MUDr. A. Šlechta zemřel 2. ledna 1886. Byl znám nejen pro svůj lékařský věhlas, ale i pro svoji milou a dobrosrdečnou povahu, pro kterou byl všemi hosty ctěn. Na jeho památku mu dali jeho vděční přátelé a lázeňští hosté postavit v centru Sedmihorek bustu. Jejím autorem byl významný český sochař a autor sochy sv. Václava na náměstí téhož jména v Praze - Josef V.Myslbek. Pomník dr. Šlechtovi byl odhalen na svátek sv. Antonína 13. 6. 1890. Přesto, že v lázních společně žily dvě národnostní skupiny hostů, z nichž každá žila vlastním společenským životem, dovedl si získat přízeň a úctu obou. Za své celoživotní zásluhy byl vysoce hodnocen v lékařských kruzích. Již za svého života získal mnoho vyznamenání a řádů a to i zahraničních. Mj. se stal rytířem rakouského řádu Železné koruny, byl povýšen do šlechtického stavu a jmenován c.k.vládním radou. S časem se měnily i léčebné metody, podle názoru lékaře, který právě v Sedmihorkách po smrti dr. Šlechty pracoval. K léčení se začala používat i rašelina z nedalekého rašeliniště Bezedná, která však svým složením neodpovídala léčebným potřebám. Proto se údajně počala dovážet rašelina ze Železnice, což ovšem podstatně prodražovalo léčebný proces. Je patrné, že po úmrtí zakladatele lázní se počalo experimentovat a Sedmihorky ztratily svůj původní charakter vodoléčebných lázní. Posledním z lékařů v Sedmihorkách byl MUDr. Tadra, který však musel po vyhlášení mobilizace 1914 nastoupit vojenskou službu v rakouské armádě. Za daných okolností nebyla naděje na další pokračování v lázeňské léčbě. To byl po sedmdesáti třech letech definitivní konec léčebných lázní v Sedmihorkách. I nadále se využívalo bývalých lázeňských objektů k ubytování letních hostů, jen označení se změnilo na klimatické lázně. V současné době fungují Lázně Sedmihorky s celým svým areálem jako hotelové zařízení s dostatkem společenských a kongresových prostor. Jsou přirozenou branou do Českého ráje a hruboskalského skalního města. V současné době funguje celý areál jako hotel s nabídku služeb balneo cetra. Nejedná se klasický lázeňský provoz. Autor článku: Kateřina Dvořáková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sedmihorky
Areál Bojiště bitvy r.1866 na Chlumu Muzeum
GPS poloha: 50°16'40.84"N 15°44'27.42"E
Areál bojiště bitvy u Hradce Králové (u Sadové) ze dne 3.7. 1866 se nachází u obce Chlum cca 9 km severně od Hradce Králové. Prostor bojiště není však jen obec Chlum, ale oblast mezi Nechanicemi a Hořiněvsí, nejděsivější boje se však strhly v okolí Chlumu, u Střezetic, Rozběřic a v lese Svíb. V Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 7
Průvodce "Průvodce Česká republika" Úvozu mrtvých, který se nachází jižně od obce Chlum ve směru k Rozběřicím přišla rakouská armáda o téměř 10 000 mužů, z toho 6 600 mrtvých, úvoz se tedy změnil v potok krve, cesta úvozem dodnes vyvolává mrazení v zádech…. V areálu bojiště je možno navštívit Baterii mrtvých, Ossarium, Pruský hřbitov, Mauzoleum u statku na obcí Lípa a rozhlednu z jejíž vrcholu se za jasného počasí nabízí impozantní pohledy na Český ráj, Krkonoše, Orlické hory, ale i Suchý vrch a Železné hory. Zajímavý článek k historii muzea je zde: http://hradecky.denik.cz/zpravy_region/muzeum- valky-1866-slavi-osmdesatevyroci-20160812.html Na virtuální prohlídku části areálu bojiště na Chlumu se můžeme podívat zde: http://www.virtualtravel.cz/chlum.html Jednotlivá místa areálu bojiště na Chlumu jsou popsána zde: Rozhledna http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/bojiste-na-chlumu-rozhledna Baterie mrtvých http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/bojiste-na-chlumu-baterie-mrtvych Mauzoleum http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/bojiste-na-chlumu-mauzoleum Muzeum http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/bojiste-na-chlumu-muzeum Ossarium http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/bojiste-na-chlumu-ossarium Pomník Orlice http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/bojiste-na-chlumu-pomnik-rakouskeho-i-armadniho-sboru-orlice Pomníky u křižovatky do Nedělišť http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/bojiste-na-chlumu-pomniky-u-krizovatky-cestdo-nedelist Pruský hřbitov http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/bojiste-na-chlumu-prusky-hrbitov Úvoz mrtvých http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/bojiste-na-chlumu-uvoz-mrtvychAutor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/areal-bojiste-bitvy-r-1866-na-chlumu
Prachovské skály - Turistická chata Dům, budova
GPS poloha: 50°28'5.88"N 15°17'5.89"E
To co v Krkonoších znamená Labská bouda, to v centru prachovských skal znamená Turistická chata. První restaurační zažízení zde dal vybudovat v roce 1886 majitel panství hrabě Ervín Šlik, tehdejší lesní restaurace se jmenovala Ve sklípku. V roce 1921 byla lesní restaurace zbořena a KČT přistoupil ke stavbě nynější Turistické chaty. Otevřena byla 18. května 1924. V roce 1930 byla přestavěna a rozšířena do podoby jak ji známe dnes. Kontakt: www.prachov.cz Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prachovske-skaly-turisticka-chata
Jičín - Valdštejnský zámek, muzeum Muzeum
GPS poloha: 50°26'10.46"N 15°21'8.17"E
Jičínský zámek je spolu s Valdickou bránou a kostelem sv. Jakuba dominantou Valdštejnova náměstí. Historie místa spadá do doby, kdy si Mikuláš Trčka z Lípy v domě čp. 1 zřídil sídlo, které bylo v letech 1607- 1608 Zikmundem Smiřickým přestavěno na dvoupatrový renesanční zámek. V roce 1620 byl objekt poničen výbuchem střelného prachu. Největší přestavbu uskutečnil Albrecht z Valdštejna, který dal zámek, v letech 1624- 33, barokně upravit. Průčelí zámku bylo jednotně empírově upraveno do roku 1775. V průčelním křídle zámku se nachází Porotní sál s portréty rodiny Schlicků a tzv. sál protinapoleonské koalice. Jeho význam vyzdvihuje skutečnost, že se v něm v roce 1813 sešli zástupci Rakouska, Ruska a Německa a uzavřeli tu Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 8
Průvodce "Průvodce Česká republika" „Svatou alianci“. Dnes v zámecké budově sídlí Regionální muzeum, galerie a základní umělecká škola. Otevírací doba: Únor út - ne 10:00 - 16:00 Březen - Červen út - ne 9:00 - 17:00 Červenec - Srpen po - ne 9:00 - 18:30 Září - Leden út - ne 9:00 - 17:00 Kontakt: tel/fax: 493 532 204 e-mail:
[email protected] web: www.muzeumhry.cz Na virtuální prohlídku části areálu zámku se můžeme podívat zde: http://www.virtualtravel.cz/jicin/muzeum.html Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jicin-valdstejnsky-zamek-muzeum
Adamovo lože Zajímavost
GPS poloha: 50°32'51.32"N 15°11'18.53"E
František Adam z Valdštejna, rytíř maltézského řádu, který bojoval v létech 1787 - 89 v tureckých válkách, pobýval později u svého bratra Josefa na Hrubé skále v soutěsce. Nedaleko zámku nechal zřídit "Venušinu sluj". Turnovský sochař Chládek vytesal na jeho objednávku do skály oltář lásky, vedle kterého stála nahá milenecká dvojice, a byl zakončen soškou Amora. Naproti byla vytesána široká pohovka, pod níž se choulí dva lvi, dnes již jako všechny ostatní reliéfy těžko rozeznatelní. Místo bylo v minulém století často navštěvováno mileneckými dvojicemi a dostalo jméno "Adamovo lože". Autor článku: Gabriela Mánková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/adamovo-loze
Dlaskův statek Statek
GPS poloha: 50°36'10.73"N 15°10'20.54"E
Nachází se v obci Dolánky u Turnova. Statek byl postaven roku 1716 ve stylu pojizerské architektury, v roce 1890 se stal vzorem pro model České chalupy na jubilejní Zemské výstavě v Praze. V roubeném patrovém domě je expozice lidového obydlí středního zemědělce z 19. století. Vedle domu je postavena velká stodola, kde je možné shlédnout sbírku zemědělského nářadí. Statek můžete navštívit vždy od úterý do neděle od 9 do 17 hodin. Autor článku: Hana Knoppová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dlaskuv-statek
Jičín - Valdštejnovo náměstí Náměstí
GPS poloha: 50°26'12.77"N 15°21'6.37"E
Přirozeným centrem Jičína je historické Valdštejnovo náměstí. Dominantní částí náměstí je strana jižní s budovou zámku, kterou v rohu doplňuje Valdická bránou s kostelem sv. Jakuba. V prostoru obdélníkového náměstí, které je ze všech stran ohraničeno domy s podloubím, se nalézají další tři chráněné objekty: Korunovační studna, Mariánský sloup a kašna se sochou Amfitrité. Náměstí je každoročně centrem konání tradiční zářijové akce Jičín - město pohádky. Na virtuální prohlídku Valdštejnova se můžeme podívat zde: http://www.virtualtravel.cz/jicin/valdstejnske-namesti.html Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 9
Průvodce "Průvodce Česká republika" Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jicin-valdstejnovo-namesti
Pecka - náměstí Náměstí
GPS poloha: 50°28'47.84"N 15°36'29.37"E
Na náměstí pod panoramatem stejnojmenného hradu Pecka najdeme několik zajímavých památek. Jedná se zejména o Morový sloup od F. Petrše z r. 1720, na zábradlí kolem sloupu stojí osm soch svatých. Nedaleko sloupu se nachází funkční raně barokní kašna. Atmosféru náměstí dotváří několik měšťanských domů z první pol. 19. stol., v jeho okolí je dochována řada roubených chalup. Turistický význam náměstí dokládá křížení všech čtyř značek KČT - červené, žluté, modré, zelené a cyklotras č. 4096 a 4137. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pecka-namesti
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 10
