Průvodce "Průvodce Česká republika"

Průvodce "Průvodce Česká republika"

Praděd Hora

GPS poloha: 50°4'59.08"N 17°13'57.58"E

Nejvyšší a nejnavštěvovanější vrchol Moravy určitě upoutá svou výškou (1492 m) a možnostmi vyžití, hlavně sportovními. Poskytuje podmínky pro pěší turistiku, sjezdové a běžecké lyžovaní. Z vrcholu je výhled na Rychlebské hory, kralický sněžník a další. Výstup na vrchol je velmi jednoduchý, vede na něj asfaltová cesta. Výstup můžete zahájit např. na Ovčárně, kde vás doveze autobus, a nebo na Hvězdě u Karlovy Studánky, pokud autobusových služeb nevyužijete. Na vrcholu Pradědu stojí televizní vysílač, u něhož je malá restaurace, poskytující občerstvení. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/praded

Bílá Opava Říčka

GPS poloha: 50°4'45.82"N 17°16'3.57"E

Bílá Opava je říčka pramenící pod vrcholkem Praděd a tvoří přítok Střední Opavy. Tok říčky a její okolí je součástí přírodní rezervace Praděd. Mezi Ovčárnou a Karlovou Studánkou vytvořila říčka ve skalním podloží malebný kaňon. Na horním toku Bílé Opavy jsou vodopády a níže řada peřejí. V okolí toku rostly zbytky horské jeřábové smrčiny místy parkového, jinde pralesovitého charakteru s papratkou alpinskou v podrostu. V roce 1982 byla zde otevřena naučná stezka Bílá Opava. Údolí toku Bílé Opavy bylo zdevastováno ničivým požárem v roce 2005. V současné době je opět tento krásný kout přírody tvořený tokem Bílé Opavy přístupný navštěvníkům. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Průvodce Česká republika" Autor článku: Marek Blahuta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bila-opava

Chata Švýcárna Chata

GPS poloha: 50°5'56.97"N 17°12'56.21"E

Na nejfrekventovanější části hlavní hřebenové trasy Jeseníků, mezi Červenohorským sedlem a nejvyšší horou Moravy - Pradědem, leží na svahu Malého Děda v nadmořské výšce 1304 m. n.m jeden z nejstarších objektů v této oblasti chata Švýcárna. Postavena byla již v r. 1987, avšak její historie sahá do mnohem hlubší minulosti. Švýcárna je ukázkovým příkladem přeměny pastevecké salaše na klasickou horskou chatu, když původně hospodářské stavení, sloužící k ustájení pasoucího se dobytka, se postupem doby v souvislosti s úpadkem rentability pastvy ve vyšších horských polohách a součastně s rozvíjejícím se turistickým ruchem přeorientovává se stále více na poskytování služeb návštěvníků hor. Nejstarší horské chaty v Jeseníkách mají právě tuto "pasteveckou" minulost. Dnes slouží Švýcárna jako spolehlivá základna pro milovníky horské turistiky a lyžování. Tomu je podřízen i sortiment a ceny jídel (přesnídávkové polévky a levná jídla). Od chaty vede celá řada turistických cest: Hlavní hřebenová trasa (červená značka) vede z Červenohorského sedla kolem Švýcárny na Praděd, k Ovčárně a dále až k chatě Alfrédce na jižním konci Hrubého Jeseníku nebo od Barborky do Karlovy Studánky. Modrá značka pak údolím Kamenáče přes Vysoký vodopád do Bělé. Žlutá značka vede přes Videlské sedlo kolem Orlíka a Kazatelen až ke známému penziónu Rejvíz. Opačným směrem pak zelená značka klesá do Koutů nad Desnou. Autor článku: Iveta Brandštetterová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chata-svycarna

Rejvíz Rašeliniště

GPS poloha: 50°13'11.13"N 17°17'29.67"E

Velké a malé Mechové jezírko jsou rašelinná jezírka v SPR Rejvíz - 1,2 km jz. od vsi Rejvízu. Jsou centrem velkého vrchovištního rašeliniště v povodí Černé Opavy. Plocha velkého jezírka je 1 692 m2, hloubka 2-3 m, objem 4 048 m3. Krajina kolem jezírka má zvláštní ponurý ráz a vztahovala se k ní řada pověstí a lidových podání (např. o jezerním pastýři, o potopeném městě, spojení s Baltským mořem). Z Rejvízu od chaty k němu vede naučná stezka s informačními tabulemi. Vstup jen po značených cestách. K Malému jezírku není vstup povolen. SPR Rejvíz je největším moravským rašeliništěm. Rašeliniště vzniklo v postglaciálu a jeho výjimečné přírodní prostředí se zachovalo jen díky stálým klimatickým poměrům (průměrná roční teplota 5. 6 °C, roční srážky 1 400 mm, nadm. výška 720 - 770 m). Typická rašelinná vegetace (rašeliníky, suchopýr pochvatý, klikva žoravina aj.) je zastoupena i původní borovicí blatkou, břízou karpatskou a smrkovými porosty. Autor článku: Kateřina Dvořáková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rejviz--1

Zlatý chlum - rozhledna Rozhledna

GPS poloha: 50°13'54.59"N 17°12'33.84"E

Rozhledna Zlatý chlum se nachází nad městem Jeseník.... pěkná trasa vede z Rejvízu přes vyhlídku Čertovy kameny. Dá se jít i z Jeseníku. Z rozhledny je krásný výhled na Otmuchovské jezero v Polsku. Vidíme i Hrubé Jeseníky. Za příznivého počasí je viditelný kralický sněžník a Rychlebské hory. A když se vám podaří být na rozhledně při západu Slunce.....no nádhera. Na vrcholu Zlatý Chlum 875 (m.n.m.) stojí 26 m vysoká rozhledna. Historie věže spadá až do dalekého 19. století. Autor článku: Jarča Š. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zlaty-chlum-rozhledna

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "Průvodce Česká republika" Šerák Hřeben

GPS poloha: 50°11'12.64"N 17°6'24.07"E

Hora Šerák v Jesenikách Autor článku: Martina Kusýnová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/serak

Zlatý chlum Rozhledna

GPS poloha: 50°14'14.81"N 17°14'13.47"E

Vrchol, tyčící se v nadmořské výšce 908 m, nad městem Jeseník. Na jeho severozápadním svahu (ve výšce 875 m. n. m. ) byla vybudována v roce 1899 kamenná rozhledna, vysoká 26 m. Na svazích naleziště granátů ve svoru, na východním svahu pozůstatky zlatých dolů. Často navštěvované turistické místo s kruhovým výhledem. Za pěkného počasí lze spatřit i kralický sněžník. V místě možnost občerstvení. Autor článku: Pavel Frydrych Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zlaty-chlum

Bílý potok - Jeseníky Potok

GPS poloha: 50°8'36.24"N 17°18'56.84"E

Pokud se vydáte z Vrbna p.Pradědem na cestu po modré značce údolím Střední Opavy směrem na Vidly, zhruba po hodince chůze nádhernou okolní přírodou přijdete k samotě Bílý Potok. Své jméno nese podle vodního toku, který sem přitéká z těsného horského údolíčka napravo od nás a jehož regulované koryto před soutokem s Opavou nás na první pohled ničím neohromí. Přes to všechno ale údolí Bílého potoka skrývá mnoho zajímavostí, na které bych vás rád upozornil. Mezi rekreačními objekty a chalupami osady, přináležící městu Vrbnu, se proplétá lesní asfaltka a pokračuje vzhůru údolím proti toku horské bystřiny. Za posledním stavením ještě mineme nepřehlédnutelné dílo lidských rukou, jímž je protipovodňový jez. Dál už je ale jediným projevem civilizace jen asfalt silničky, po které kráčíme. Naše kroky sice nedoprovází žádné turistické značení, ale toho tady není třeba, pokud se i nadále budeme držet cesty, procházející údolím. Čím dál výše proti proudu se příroda zbavuje načichlosti civilizací a na odiv kolemjdoucím vystavuje reprezentativní vzorky svých přírodních krás. Kolem sebe vidíme stále hezčí původní horský les s bizarními tvary kmenů stromů. Na jejich podobě se nepodepsaly jen drsné klimatické podmínky, ale také to, že okolní strmé svahy jsou plny balvanů, kamenů a skalisek a kořeny jehličnanů mají ve skalnatém terénu problémy s pevným zakořeněním. Však také některé z nich vypadají se svými chůdovitými kořeny jako by pocházely z jiného světa! Asi po 1. 5 km chůze od osady přicházíme pod výraznou skálu a na stromu u silničky nalezneme zeleně značenou tvarovou odbočku na její temeno, na které byl kdysi vybudován malý strážný hrad Weisenštejn. Stezka k němu šplhá svahem mezi velkými a bizarními rulovými skalisky a na vrcholovou plošinu skalního hrádku, vystavěného na nejvyšší skále, se dostaneme za pomoci železného žebříku. Weisenštejn (nazývaný také Pustým zámkem) byl spodním dvojčetem zvláštního a ojedinělého dvojhradí a kontroloval starou obchodní cestu, vedoucí dnem údolí. Asi 300 m nad námi se v prudkém skalnatém srázu a na výrazných skalách nacházejí zbytky hradu Rabenštejna, který strážil vrchní stezku, vedoucí zase vysoko nad údolím potoka. Vede k němu odsud skoro neznatelný chodník, ale z těchto míst je přístup k hornímu hradu krkolomný a já vám k jeho návštěvě nabídnu daleko pohodlnější variantu. Z uměle zarovnané vrcholové plošiny hradu Weisenštejna a od zbylé nízké hradní zdi se tedy potěšíme posledním pohledem na masív Zámecké hory s Plošinou a Žárovým vrchem, bránící nám v pohledu na krále jesenických hor - Praděda - a vrátíme se dolů k potoku. Ten se výše proti proudu prodírá skalnatým terénem, jeho tok zdobí četné malé kaskádky a peřeje a nabízí zde turistům pohled na své nejkrásnější a nejintimnější partie. Radost ouškami uklidňující hukot peřejí slyšet, ne tak ještě očičkami tu vodní krásu uvidět... O něco dál se tok potoka zklidňuje a okolní stráně s pasekami nabízejí průhledy na mohutné svahy Pytláka a Medvědího vrchu, pokryté nespočetnými skalními útvary. Na straně druhé je sousedem Bílého potoka sráz, spadající sem od Jeleních a Karliných Kamenů, ten je ale zcela porostlý horským lesem. Asi po 2. 5 km od osady přicházíme k mostku, odkud vpravo svahem stoupá traverzová lesní cesta. Je spojnicí mezi údolím potoka a další lesní asfaltkou, procházející vysoko ve svahu hor nad údolím a po které prochází zelená turistická značka. V této části hor se ale naštěstí - (na rozdíl od blízké oblasti v okolí Pradědu) - mnoho turistů zatím nevyskytuje. Namísto opěšalého pocestného spíše potkáte nějakého, horské kilometry lapajícího, bikera. Ale i těch je tady pořídku a tak si za téměř absolutního ticha a uprostřed té nejnádhernější přírody, jakou si jen dokážete představit, můžete Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 3

Průvodce "Průvodce Česká republika" vychutnat romantiku skal a zbytků zřícenin hradu Rabenštejna hned pod silničkou. A pokud by jste se vydali po zelené značce o něco dál do hor, přijdete po chvíli k jedné z nejkrásnějších jesenických vyhlídek - Kamzičí skále. (Od mostku v údolí se tok Bílého potoka klikatí - s doprovodem lesní silničky - k místům svého zrodu, jímž jsou svahy Jeleních Louček a stráně Orlíka. O spatřená nádherná zákoutí v tomto úseku se s vámi bohužel nemohu podělit, neboť je mé oči, žel, zatím nespatřily - snad tedy někdy příště...) Autor článku: František Lysáček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bily-potok-jeseniky

Priessnitzovy lázně Lázně

GPS poloha: 50°14'31.61"N 17°10'53.94"E

Priessnitzovy léčebné lázně se nacházejí v okrese Jeseník a staly se časem akciovou společností. Jezdí se zde léčit pacienti, kteří trpí například astmatem, mají potíže s krevním oběhem, nervovou soustavou či vegetativním nervstvem. lázně vám nabídnou klidné prostředí pro léčbu a odpočinek. Ubytování v případě pobytu s léčením ZVÝHODNĚNÉ UBYTOVÁNÍ V PŘÍPADĚ POBYTU S LÉČENÍM. Ceny platí pro osobu /lůžko/noc. Ubytování:Levnější ubytováníMír, WolkerLékařská vila, Vila na KolonáděBezruč, J. RipperPriessnitzZimní sezóna 15. 11. 2009 - 13.12.2009 a 10.01.2010 - 28.02.2010Studio SWC--630Suite LUX SWC---890 990 Suite SWC, KWC 570 1/1 SWC, KWC-425565550 645 1/2 SWC,KWC-365470425 495 1/1 B 310 1/2 B 260 260 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 4


Ubytování:Levnější ubytováníMír, WolkerLékařská vila, Vila na KolonáděBezruč, J. RipperPriessnitzMezisezóna 04. 10. 2009 - 15.11.2009 a 28.02.2010 - 02.05.2010 a 3.10.2010 - 19.12.2010Studio SWC--685Suite LUX SWC---980 1090 Suite SWC, KWC 630 1/1 SWC, KWC-460610600 690 1/2 SWC,KWC-395505460 550 1/1 B 330 1/2 B 280 280 Ubytování:Levnější ubytováníMír, WolkerLékařská vila, Vila na KolonáděBezruč, J.RipperPriessnitzHlavní sezóna 02.05. 2010 - 03. 10.2010Studio SWC-860Suite LUX SWC---1190 1350 Suite SWC, KWC 790 1/1 SWC, KWC-605730720 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 5

Průvodce "Průvodce Česká republika" 890 1/2 SWC,KWC-505650620 690 1/1 B 430 1/2 B 350 350 Poznámka: V cenách není zahrnut lázeňský poplatek ve výši 15,- Kč/osoba/noc. Uvedené ceny jsou osvobozeny od DPH dle Zák. 235/ 2004 Sb., § 58, odst. 1 (platí pro komplexní a příspěvkovou péči a ozdravné pobyty). Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/priessnitzovy-lazne

Dlouhé stráně h. Přehrada

GPS poloha: 50°4'29.85"N 17°9'33.92"E

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně. Instalovaný výkon elektrárny je 650 MW. Horní nádrž je spojena s dolní nádrží (800 m.n. m.) dvěma tunely o průměru 3m. V době největších povodní zadržela přehrada 2 000 000 metrů krychlových vody a zbránil tak obrovským škodám. Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně se nachází na říčce Divoká Desná v pohoří Jeseníky, u obce Loučná nad Desnou v okrese Šumperk. Jejím posláním je plnit pro elektroenergetickou soustavu naší republiky svým výkonem 650 MW statické a dynamické služby. Statickou službou se rozumí efektivní přeměna přebytku energie v soustavě na energii špičkovou. Tento proces se uskutečňuje čerpáním vody z dolní nádrže do horní v době jejího přebytku a opačně výrobou elektrické energie turbinovým provozem. Mezi dynamické služby patří zejména podíl PVE na regulaci výkonu a frekvence v soustavě a funkce pohotové rezervy v systému. Voda z horní nádrže umístěné ve výši 1350 m nad úrovní moře je vedená dvěma tlakovými přivaděči o průměru 3, 6 m a délce 1,5 km k turbínám. Obě reverzní soustrojí, každé o výkonu 325 MW, jsou umístěna v podzemní kaverně turbín o délce 87 m, šířce 25, 5 m a výšce 50 m. Blokové transformátory jsou umístěny v podzemní komoře o délce 117 m, šířce 16 m a výšce 21, 5 m. V podzemí se dále nacházejí komunikační, technologické a věteací tunely a štoly o celkové délce 8,5 km. Podzemní elektrárna je spojena s dolní nádrží dvěma odpadními tunely o vnitřním průměru 5,2 m. Výkon je z podzemí veden kabelovými vodiči o napětí 400 kV na zapouzdřené vývodové pole a odtud venkovním vedením délky 52 km do rozvodny v Krasíkově Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dlouhe-strane-h

Ski areál Kouty nad Desnou Ski areál

GPS poloha: 50°6'3.92"N 17°7'14.34"E

Od zimní sezony 2010-2011 v Koutech nad Desnou v Jeseníkách zahájí provoz nový areál pro lyžaře. Půjde o jedinou a první šestisedačkovou lanovku na Moravě. K tomu přibudou ještě dvě dvoukilometrové sjezdovky, které byly nově vybudovány. Celý projekt je dílem firmy K3 za kterou stojí David Kestl. Již na parkovišti vás přivátá vláček, který vás zdarma odveze od auta až k pokladně. Moc Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 6

Průvodce "Průvodce Česká republika" příjemné. Od pokladny k dolní stanici vleku vede zase vlečné lano, které vás vytáhne a nemusíte zdolávat první výšlap. K dispozici je i dvou kotva pro snowpark, který byl otevřen 22. 1.2011. Zde zatím platí akční cena permanentky na celý den 150 Kč (jenom na snowparku)

Na své si přijdou i běžkaři. Mají k dispozici tři trasy. První je cca 2,5 km - ový okruh kolem přečerpávací nádrže Dlouhé stráně, druhý pak okruh Mravenečníkem (15 km) a třetí pak okruh Medvědí hora (9, 5 km). kromě toho lze se pochopitelně napojit na jakoukoliv značenou cestu kolem Medvědí hory a mravenenčníku. Cesta lanovkou pro běžkaře tam (a možno i zpět) stojí 100 Kč.

Pokud sem pojedete lyžovat doporučuji zajistit si tzv. AktivClub kartu. Budou se vám načítat body za ujeté kilometry a můžete pak čerpat odměny ve formě služeb, dárků nebo zážitků. http://www.kouty.cz/webkamera Autor článku: Areta Elischer Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ski-areal-kouty-nad-desnou

Mravenečník - lyžařský okruh Ski areál

GPS poloha: 50°5'2.18"N 17°8'40.78"E

Okruh Mravenečník Nejzajímavější a nejdelší běžecký okruh u nového lyžařského areálu v Koutech se nazývá Mravenečník. Jeho délka dosahuje necelých 16km. Přístup k okruhu je veden po silnici od horní stanice lanovky z Koutů, odvážlivci by možná k výchozímu místu vyšlapali, ale myslím, že by toho měli víc než dost. Sto korun za jízdu lanovkou je sice dost, ale dá se to přežít. Vlastní okruh tedy začíná u rozcestí Tetřeví chata, což je křižovatka u větrných elektráren na Medvědí hoře. Podle charakteru terénu je myslím lepší vyrazit ve směru hodinových ručiček, tzn. nejdříve k Dlouhým stráním. Pod horní přehradu stopa vede po asfaltce od Loučné nad Desnou a je tudíž i pěkně široká. Právě začátek trasy překonává největší stoupání k závoře u horní nádrže. Zde stopa odbočuje z asfaltky a až zpět k Tetřeví chatě vede po lesních cestách. V úseku za závorou trasa vede asi vůbec nejhezčí částí trasy, po úbočí Vřesníku nad údolím Divoké Desné. Díky poloze mezi nejvyššími vrcholy Hrubého Jeseníku je tu i dostatek sněhu, vždyť naproti máme Praděd a Vysokou holi. První úsek, asi 1, 5km je téměř ve vrstevnici, za zatáčkou posléze začíná trasa zvolna sjíždět níže. Díky značnému odlesnění této části hor jsou k dispozici úžasné výhledy (za dobrého počasí) na celou Velkou hřebenovku. V budoucnu, jak bude les narůstat se asi panoramata ztratí, ale nejméně 10 let to asi nehrozí. Sjezd, který objíždí vrch Homole je asi nejdelším sjezdem trasy, úsek měří cca 2, 5km, končí v rozcestí, které je označeno směrníkem s názvem Pod Homolí. Kdo by odbočil ze stopy doleva z kopce, dojel by k rozcestí Branka, odkud může sjet do údolí Merty a dále na Vernířovice, případně nižší cestou se vydat k Vlčímu sedlu. Trasa okruhu však pokračuje mírným stoupání po lesní cestě pod jižními úbočími masivu Mravenečníku. Zhruba 2km táhlým stoupáním nabere výšku až 1190m načež opět postupně klesá v mírném sjezdu k rozcestníku u chaty Margaretka. Zde se trasa připojuje k cykloznačce Kčt žluté barvy. U chaty Margaretky je zároveň nejnižší bod okruhu, 1000m nad mořem. U Margaretky je zcela vykácen jihovýchodní svah, tak se můžeme podívat do údolí na Vernířovice, i na sjezdovku v Sedmidvorech. Dál tedy trasa opět mírně stoupá v jižním a jihozápadním svahu Mravenečníku. Tato část trasy je asi nejvíce vystavena slunečnímu žáru, proto zde bude nejdříve nouze o sníh (záleží jaká bude zima). Ale opět jedeme většinou lesem a to mladým, takže bude stopa v budoucnu více stíněna, i když ubudou výhledy, ale i to je zatím poměrně vzdálená budoucnost. Musíme tedy opět zhruba 2, 5km vystoupat (mírně), nejvyšší bod je v místě startu paragliderů a rogal, a to už je kousek, asi 0,5km k Tetřeví chatě. Celá trasa je tedy vedena v solidní nadmořské výšce od nějakých 1050m do 1280m, takže při slušné zimě by neměla být vysloveně nouze o dostatečnou pokrývku. Navíc okruh nemá snad žádný krkolomný sjezd, výlet na okruh má tedy i místy charakter téměř hřebenové trasy (s přimhouřením oka). Podle zkušeností turistů po trase je už trasa i dobře vyznačená, na začátku sezony některé rozcestníky ještě nebyly osazené, takže za mlhy byla asi horší orientace Je dobré si i pohlídat, jak je trasa upravená, když jsme trasu navštívili, informační tabule v Koutech hlásila, že trasa upravená není, web sdružení cest. ruchu Jeseníky hlásal , že trasa upravená bude (na víkend), a trasa upravená byla. Cesta by samozřejmě byla sjízdná i bez úpravy, ale když je stopa, proč ne... Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 7


Pár nových obrázků Na okruhu 17.3.2012 Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mravenecnik-lyzarsky-okruh

Jeseník - lázně Lázně

GPS poloha: 50°13'40.49"N 17°11'42.92"E

Okresní město Jeseník se stalo centrem turistického ruchu celého okresu. Město je zároveň největšími lázněmi okresu založenými V. Priessnitzem, s Kolonádou a mnoha léčebnými prameny. Z kulturních a historických památek a pamětihodností jmenujme alespoň některé: hosté či pacienti si mohou prohlédnout vodní tvrz, sloužící dnes jako muzeum, klášterní kapli, kde se konají hudební představení, Priessnitzovy pomníky ve Smetanových sadech ... Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jesenik-nam

Ski centrum Miroslav - Lipová Lázně Ski areál

GPS poloha: 50°13'11.32"N 17°7'31.01"E

Areál na Miroslavi najdeme necelý kilometr od obce Lipová Lázně. Pojmenování nese po vrcholu východně od areálu. Sjezdovky se nacházejí v nadmořské výšce od 580 do necelých 800m. Areál disponuje třemi lyžařskými vleky a jednou dvousedačkovou lanovkou. Ta nahradila starší Pomu, která původně vedla až k vrcholu Sněhuláku (862m), na jehož severních svazích se sjezdovky rozprostírají. Nová lanovka je dlouhá 800m a nedosahuje tedy délky původního vleku. Dva vleky jsou dlouhé 600m a u nich najdeme osvětlený svah pro noční lyžování. Samozřejmostí je zasněžování či Snowpark nebo lyžařská škola. Je tu i půjčovna lyží, skiservis, úschovna batožin. Restaurace s venkovní terasou. Hlavní parkoviště areálu je u v Lipové u penzionu Helios. Od něj jezdí zdarma Skibus. Úprava svahhů je dnes už vlastně automatická... Nejdelší sjezdovka u lanovky je podle údajů červená, ostatní svahy jsou do modra, ale i ta červená není nijak zvlášť extrémní.

Areál pořádá příležitostně i akce v létě, na léto 2012 vybíráme: EROTICKÁ SHOW - MISS MOKRÉ TRIČKO - MOKRÉ TRENÝRKY 30.6.2012 JESENICKÝ NUGGET 13.-14.7.2012 ROCK REVIVAL FEST 21.7.2012 DOG TREKING STOPOU STREJDY ŠERÁKA 26.-29.7.2012

Areál patří k lehčím střediskům rodinného typu, i cenově není nijak přehnaný. Od horní stanice lanovky je možnost vyrazit na běžky, procházím kolem modře značená cyklotrasa, tu je možno využít k výletu někam k Javoříku, ale lépe k modré TZ, rozcestí Pod Sněhulákem a po úbočí Šeráku a Obřích skal na Ramzovou. Ramzové se dá najít stopa (i protažená) do Horní Lipové, může být zelená cyklo, ale dá se najít i stopa do údolí Vápenného potoka k Lesnímu baru a do Horní Lipové, čímž by se okruh uzavřel. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ski-centrum-miroslav-lipova-lazne


str. 8

Průvodce "Průvodce Česká republika" Jeseník - Priessnitzovo sanatorium Lázně

GPS poloha: 50°14'27.13"N 17°11'22.85"E

Nejvýznamnější a největší stavbou jesenických lázní je budova Priessnitzova Sanatoria. Zatímco na začátku 19. století stávalo na Gräfenberku, jak se návrší na Jeseníkem říkalo jen několik dřevěných chalup většinou sedláků či chalupníků, po založení lázní ve 20. letech začala relativně chaotická výstavba lázní, ale spíše v podobě prostých budov. Až někdy od 70. let 19. století začaly vznikat reprezentativnější stavby, realizované převážně místní firmou Johanna Grögera. Převážně to však byly klasicistní nekonfliktní stavby. Na přelomu století pak lázně tvořil spíše shluk klasicistních a neorenesančních budov. Ovšem počátkem 20. století začal do Jeseníku (tehdy ještě Frývaldova) dojíždět z Vídně architekt Leopold Bauer. Zpočátku sice navrhoval jen přestavby hospodářských budov, ale to se mělo brzy změnit. Leopold Bauer měl k Hornímu Slezsku zásadní vztah, v r. 1872 se narodil v ne příliš vzdáleném Jägendorfu, čili jak dnes říkám Krnovu. Studoval na Akademii výtvarných umění ve Vídni a již tam realizoval řadu staveb počátků moderní architektury nejen ve Vídni, ale i na našem území. Při návrhu Priessnitzova sanatoria se držel tehdy oblíbení secese, ale poměrně ve střídmém tvarosloví se snažil do internacionálního slohu vnášet i domácí historickou tradici. Samotná stavba proběhla v l. 1909-10 a to v místě hřebínku vybíhajícího od Studničního vrchu nad soutok Bělé a Staříče, tak, že dominuje při pohledu od jihozápadu (čili z údolí Staříče), tak od severovýchodu (tedy od České vsi a od řeky Bělé). Třípatrová budova je hmotově značně členěná, vstup vytváří náznak čestného dvora s obloukovými lodžiemi připomínající zámecké arkády, zadní průčelí vytváří podnož velké lodžie s výhledy do údolí. Vstupní sál budovy je vyplněn sloupořadím a vévodí mu mohutné točité schodiště. Sál i ostatní místnosti a pokoje sanatoria byly pečlivě vyzdobeny štukami, obrazy, grafickými listy aj. A to i od předních, převážně místních autorů (J. Obeth – autor Priessnitzova pomníku). Do Jeseníka se Leopold Bauer vrátil ještě ve 20. letech, v l. 1928-9 navrhl přístavbu sanatoria, vybíhající šikmo napravo od hlavní budovy (směrem k lázeňské promenádě). Ta je již oproti původní budově vcelku střídmá bez výrazného členění fasády. Ačkoliv ještě ve 30. letech 20. století probíhala v lázních velká stavební činnost, Priessnitzovo Sanatorium již žádná budova nepřekonala. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jesenik-priessnitzovo-sanatorium

Dlouhé Stráně - přečerpávací vodní elektrárna Elektrárna

GPS poloha: 50°4'29.17"N 17°9'30.89"E

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně. Pro někoho je to stavební dílo hodné obdivu pro jiné necitlivý zásah do krajiny. Myslím, že je na každém z nás utvořit si svůj názor. Každopádně je nutné říct, že z okolních kopců nelze toto místo přehlédnout. Když se podíváte třeba z Pradědu uvidíte kopec s useknutou špicí. To je horní nádrž elektrárny Dlouhé stráně. Nacházející se v nadmořské výšce 1350 m. Ze ski areálu Kouty nad Desnou lze použít lanovku pro "výstup" k nádrži. Od horní stanice lanovky jezdí autobus, který má konečnou přímo pod nádrží. Pokud si chcete udělat pohodovou procházku, doporučuji pro cestu k nádrži použít autobus. Cestou zpět k lanovce se dá jít pěšky. Cesta vede z kopečka lesem. Jen je trochu obtížnější najít její začátek. Přehradu jsme obešli celou dokola a až při druhém kole jsme cestičku našli. Cesta je hrozně špatně značená. Horní nádrž je však jen polovina elektrárny. Druhá polovina je schovaná v podzemí a je možné se do ní také podívat v rámci exkurze (ta je samozřejmně placená). Exkurze začíná na parkovišti ve ski areálu Kouty. Tam nastoupíte do autobusu, který Vás odveze do informačního centra elektrárny. V IC je mapa elektrárny, fotky z výstavby a ze současnosti. Průvodkyně nám pustila film o elektrárně a taky nám o ní něco řekla. Já jsem absolutní technický antitalent, takže mě to v podstatně nudilo, ale co bych neudělala pro přítele, že? :) Celkem mě ale zaujalo, že se elektrárna stavěla dlouhých 18 let a byla spuštěná do provozu v roce 1996. Taky jsem pochytila na jakém principu pracuje. Jde o to, že elektrárna v době přebytku energie čerpá vodu ze spodní do horní nádrže (většinou v noci) a v době nedostatku energie (ve dne) pouští vodu do spodní nádrže, čímž energii vytváří. V případě výpadku jiné elektrárny je schopná zásobovat 8 % ČR. Pak nás průvodkyně vzala ještě do elektrárny k turbíně. Je to obrovská místnost ve které je část turbíny. Hlavně je tam Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 9

Průvodce "Průvodce Česká republika" obrovský rachot a není slyšet co člověk vedle Vás říká. Třetí částí exkurze je výlet na hráz spodní nádrže, kde můžete pozorovat jak přítéká voda (málo kdo je tam v noci, aby mohl vidět jak voda odtéká). Cena za lanovku je 95 kč za osobu, exkurze 115 Kč v roce 2011.

Pokud budete v areálu Kouty nezapomente se podívat do tzv. Kouteckého lesa. Je tam spousta vyřezávaných dřevěných soch. Les najdete za potůčkem a je opravdu moc pěkný. Autor článku: Eva Šubrtova Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dlouhe-strane-precerpavaci-vodni-elektrarna

Jeseník - pomník Vincence Priessnitze Pomník

GPS poloha: 50°13'45.66"N 17°12'46.94"E

Smetanovy sady na úpatí Zlatého Chlumu v Jeseníku již více než sto let zdobí sousoší Vincence Priessnitze, lidového léčitele a zakladatele zdejších lázní. O stavbě pomníku bylo rozhodnuto v r. 1899 s desetiletým předstihem od výročí 100 let narození V. Priessnitze. Na pomník byla vyhlášena soutěž i veřejná sbírka. Určitou zajímavostí je, že první příspěvek byl z pozůstalosti paní Kunigunde Pollo, manželky místního cukráře. Výstava soutěžních děl proběhla v červenci 1902 a soutěž vyhodnocena 29. 7. 1902. Ze sedmi přihlášených děl obsadily první tři místa práce téměř místních autorů, až na 4. místě se umístila práce berlínského sochaře F. Metznera. Třetí místo získal Hans Schwathe z Velkých Kunětic, druhé Paul Stadler z Jeseníku (tehdy ovšem Frývaldova). První místo pak jednomyslně získal Josef Obeth. Porotu si získal nejspíš monumentálním pojetím, ale i myšlenkou zdraví člověka i celého lidstva. Potvrzuje to i motto pomníku: „Priessnitz a jeho dílo jako studnice mládí lidstva“. Pro tvorbu pomníku si tehdy začínající autor dokonce zřídil i ateliér ve Vídni za tehdy značnou sumu 3. 000,- korun, nejspíš se chtěl i ve Vídni usídlit. Jak to bývá, financování tvorby pomníku doprovázely tahanice, nicméně k odhalení pomníku došlo 25.7.1909. Na pomníku se spotřebovalo 50m3 mramoru Laaser z dolního Tyrolska, ke stavebním prvkům se použil i místní mramor „Fantastico“ z Velkých Kunětic. Celkové náklady na pomník přesáhly 40. 000 tehdejších rakouských korun. Ve své době byl pomník velice ceněn a autorovi přinesl uznání a s ním i řadu nových zakázek. Dnešní názory na uměleckou kvalitu na dílo se různí, nicméně Jeseník má pomník slavného rodáka, který mu může řada i větších měst tiše závidět. Zajímavou postavou je i autor pomníku Josef Obeth. Narozen 15.7. 1874 v Terezíně u Mikulovic, tedy v podstatě místní rodák, syn kameníka. V Supíkovicích studoval na Zemské škole pro zpracování mramoru, následně ve Vídni na Státní škole uměleckých řemesel a na Akademii výtvarných umění. Díky vítězství na Priessnitzův pomník začal právě ve Slezsku získávat řadu zakázek a snad i proto založil spolu s J. Klasem dílnu ve Velkých Kuněticích (1908). Takže se s díly Josefa Obetha dnes můžeme potkat na téměř celém Jesenicku, ale i v příhraničí (Otmuchów, pamětní deska Wilhelmu Humboldtovi), nicméně jeho práce najdeme i dál (Opava, krnovsko), dokonce i u Břeclavi, či v Boskovicích. Jakožto sudetský Němec podléhal i Obeth odsunu (1946), v poválečném Německu těžko nacházel sochařskou práci, takže pracoval i jako restaurátor v norimberském muzeu. Zemřel v Säckingenu 18.9.1961 ve věku 87 let. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jesenik-pomnik-vincence-priessnitze

Knížecí cesta Technická památka

GPS poloha: 50°6'14.58"N 17°6'5.04"E

Cesta vedoucí z Přemyslova po úbočí Černé stráně nad část Koutů Annín. Pojmenování cesty souvisí s likvidací následků lesních polomů v r. 1897. Tehdy se na území polesí patřící tehdy Liechtenštejským knížatům přehnala větrná smršť a způsobila škody na porostech. K likvidaci následků bylo potřeba vybudovat rychle účinný dopravní systém, který by umožnil co nejvíce dřeva odvézt ke zpracování. Byla vybudována soustava lanovek a tzv lesních gravitačních železnic. Samotný popis se dá najít např na stránkách obce Loučná nad Desnou. Pozůstatky železnice by měly být patrné právě u Knížecí cesty, kterou mj. Prochází zelená cykloznačka 6157. Po cca 1km cesty od rozcestníku Knížecí cesta nad Annínem můžeme narazit na asi 300m dlouho alej javorů klenů, která vzbuzuje dojem že snad i měla sloužit k nějakým šlechtickým kratochvílím, ovšem právě u ní můžeme vidět i zbytky nějakého kamenného základu, právě to by mohly být pozůstatky lesní železnice. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 10

Průvodce "Průvodce Česká republika" Vzhledem k tomu, že od katastrofy uběhlo už víc než 100 let budou další části železnic už asi hůře viditelné. Ovšem kdo by chtěl po pozůstscích železnice pátrat, najde pěkné náspy z vyrovnaných kamenů ve svazích Černé stráně nad Knížecí cestou. Zajímavé je, že železnice sloužila až do r. 1943, kdy byl provoz zcela ukončen. To už však nesloužila k likvidaci kalamity, ale běžné těžbě. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/knizeci-cesta

Lesní železnice v Koutech Technická památka

GPS poloha: 50°6'31.18"N 17°5'1.14"E

Na konci 19. století byly ve svazích Černé stráně vybudovány soustavy lanovek a úzkorozchodných železnic k likvidování následků větrné kalamity, která poškodila lesní porosty na tomto masivu. Dodnes můžeme na jižních svazích hory najít nějaké zbytky drážních těles a lanovek, na kterých byly položeny základy dopravních zařízení. Další železnice pak vedla do prostoru Černé Stráně a Vozky od severu, dodnes můžeme vidět zbytky železnice např. V Branné u Banjaluky, či Josefové. Železnice na jižním svahu se rozkládaly v prostoru nad Kouty a Přemyslovem. Železnice měly být postaveny v patrech ve vrstevnicích zhruba od 700m do 1000m ve vzdálenostech 100m výšky. Nejnižší patro mělo začínat zhruba v nejvyšším bodu tzv. Knížecí cesty, což je cca 700m n.m.. Spojení mezi patry pak zajišťovaly pozemní lanovky. Některá patra dráhy jsou již zcela zarostlá nebo zničená, nicméně něco se dá pořád najít. V překvapivě dobrém stavu je nejvyšší 4. patro ve výšce kolem 1000m, v podsatě jsem na ně narazi lpři sestupu lesem od skal na Kazatelně. Základy železnice byly totiž stavěny z kamení na sucho, ale zřejmě dostatečně bytelně, aby se nerozpadly. Téměř v jižním bodě svahu Černé stráně pak na těleso dráhy navazuje násep po kterém byla asi vedena jedna z lanovek. Dráha pak směřuje dál k severu kde mizí nebo končí v mlází. Naštestí porost není příliš hustý a brzy se dá narazit na průsek k silnici po úbočí Černé stráně, po cca 300m pak dorazí k silnici s červenou cykloznačkou od Přemyslova. Zhruba podobnou trasu bych doporučil k zájemcům o průzkum této zajímavé technické památky. Většina částí železnic je bohužel dostupná s obtížemi, je možná škoda, že alespoň k některým částem není upraven nějaký smysluplněnší přístup, přece jen se jedná o dílo, které ve své době představovalo zajímavou ukázku důmyslu lesníků a dřevorubců. Ostatně dodnes se najdou v Koutech pamětníci, kteří tvrdí, jak v mládí někde v lese jezdili na vozíčcích. Poměrně zajímavě je popsána železnice na stránkách obce Loučná, viz. níže, ovšem kolejnice či pražce dnes asi v lese už nenajdeme.

http://www.loucna-nad-desnou.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=8708&id=31753&p1=3034 Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lesni-zeleznice-v-koutech

Jeseník - evangelický kostel Kostel

GPS poloha: 50°14'5.06"N 17°12'28.26"E

Kamenný kostel patřící sboru evangelické církve Českobratrské. Protestantský sbor vznikl ve Frývaldově v r. 1851, o stavbě kostela se rozhodlo v r. 1879. Stavba započala 31.10.1881, dokončena byla v r. 1883. Zajímavé je, že na stavbu přispěla značnou sumou holandská princezna Marianna Oranžská von Nassau. Kostel je celkem nenápadně Ukrytý v parčíku mezi ulicí Bezručovou a Husovou (směr k České Vsi). Kostel je vystavěn z kamene v novorománské podobě. Loď a presbytář je novorománský, presbytář má valenou půlkruhovou klenbu, strop lodi je plochý. Stěny jsou bez větších ozdob s hladkými omítkami. Na chóru najdeme varhany. Štíhlá věž připomíná spíše věc novogotickou, nicméně portál a okna jsou opět spíše novorománské. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jesenik-evangelicky-kostel


str. 11

Průvodce "Průvodce Česká republika" Jeseník Tvrz

GPS poloha: 50°13'48.72"N 17°12'26.69"E

Pěkně opravená tvrz stojí na Zámeckém náměstí v centru města Jeseník v Olomouckém kraji. Tvrz je dvoupatrová trojkřídlá budova s nevelkým nádvořím a Kamenným mostem přes vodní příkop. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout stálou geologickou a historickou expozici Jesenicka. Historie Původní věžovitá tvrz byla postavena ve 2. polovině 13. století a až do konce feudalismu patřila vratislavským biskupům. Za třicetileté války ji marně obléhali Švédové. Dnešní podobu tvrz získala v letech 1738 ? 1745. Po skončení sedmileté války tady krátce pobýval vratislavský biskup Schaffgotsch po svém útěku z vězení. V roce 1773 pak biskup jmenoval hudebního skladatele Karla Ditterse z Dittersdorfu jesenickým hejtmanem. V 18. století se uskutečnily drobné vnitřní úpravy. Až do roku 1945 sloužila tvrz administrativním a hospodářským potřebám vratislavského arcibiskupství. V letech 1970 ? 1982 se uskutečnila generální rekonstrukce celého areálu tvrze. V roce 1993 byla Moravsko- slezským sudetským horským spolkem rekonstruována pamětní Dittersova deska, umístěná u vstupní brány. V současné době slouží tvrz muzejním účelům. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jesenik--1

Lávka na Divokém potoce Jez

GPS poloha: 50°6'33.48"N 17°8'0.06"E

Zajímavou kombinaci retenční přehrážky s lávkou najdeme na Divokém potoce, původně zvaném Wildbach, nedaleko Koutů nad Desnou. Divoký potok je pravobřežní přítok Divoké Desné. Pramení na svahu Červené hory v údolíčku pod Bílým sloupem. Samotnou lávku najdeme na jeho spodním toku těsně nad Kouty. Většina návštěvníků Jeseníků prochází nedaleko potoka, aniž by o existenci díla cokoli tušila. Prochází kolem totiž žlutá TZ na Červenohorské sedlo, neboli Starosedelská cesta, která je vyhledávanou spojnicí s horským střediskem. Lávka je na cestičce spojující Starosedelskou cestu s Horským hotelem Primavesi, neboli bývalou zotavovnou ROH Vítězný Únor, které se však neřekne jinak než Vítězák, dříve zvanou Chata Dr. Edvarda Beneše a ještě dříve Berghotel Sonnenschein. Přehrážka s lávkou byla postavena při úpravách koryta potoka v r. 1934, čemuž napovídá nápis na pilíři. Původní dřevěná mostovka shořela během II. světové války údajně od jisker z milíře, když poblíž lávky se takto dříve vyrábělo dřevěné uhlí. Ta současná je obnovená v letech 2007 - 2008. Pod přehrážkou je ještě malý splav se stavidlem, od kterého vede náhon k malé vodní elektrárně, krerá dříve původní stavbu - Venkovský dům Primavesi (originálním názvem Landhaus Primavesi) zásobovala elektrickou energií. Maketu původní stavby a další artefakty můžeme vidět v Muzeu umění v Olomouci. Vzhledem k tomu, že hospoda na Vítězáku je zase v provozu, není důvod sem neodbočit, už i kvůli výhledu, který od restaurace objevíme, a také proto, že si přes hospůdku zkrátíme cestu do Koutů. Lávku obnovil právě současný majitel hotelu, jak sám říká udělal ji bytelnější, aby po ní mohl jezdit i s koňmi, které pod hotelem chová.. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lavka-na-divokem-potoce


str. 12

Průvodce "Průvodce Česká republika" Červenohorské sedlo - nová čtyřsedačková lanovka Lanovka

GPS poloha: 50°7'43.36"N 17°9'32.62"E

V následující sezoně se snad i lyžaři na Červenohorském sedle dočkají sedačkové lanovky a středisko tak alespoň částečně dožene náskok okolních středisek, které již lanovku mají. Dokud byla lanovka na Přemyslově, neznamenalo to pro sedlo větší konkurenci, ale po otevření velkého střediska v Koutech už Červeňák začal vypadat dosti chudě a výhoda vysoké nadmořské výšky už sedlu tolik nepřidávala na atraktivnosti, horní stanice na Medvědí hoře je v necelých 1100m, Velký Klínovec s 1164m už není o moc vyšší. Takže na podzim 2011 začala výstavba čtyřsedačkové lanovky na severních svazích lyžařského areálu. Jedná se o repasovanou lanovku, původně z Rakouska, Königsleiten. Lanovka nahradí nejdelší vlek na sedle, Pomu s označním H180. Kdo si to nevybaví, byl to vlek se „zatáčkou“. Již koncem léta proběhlo vykácení nového průseku lanovky, který je přímý, spodní stanice je o něco níž než původní dolní stanice vleku, přetíná jeho dráhu a lesem směřuje k okraji červené sjezdovky po jejíž pravé straně (z pohledu sjezdaře) dorazí na vrchol Velkého Klínovce. Podle dostupných parametrů je lanovka 1050m dlouhá, převýšení necelých 300m (291), kapacita lyžařů 2400os./ hod, dolní stanice bude vybavena rozjezdovým pásem. Z původní lanovky jsou zřejmě použité sloupy (lanovka má mít 16 podpěr), asi i staré sedačky, podle posouzení technika jsou i původní kolečka v dobrém stavu (prý na 15 let), nové lano, i další nová technika, co mi říkal vedoucí vlekařů, je to vlastně Doppelmayer. Pohon je na dolní stanici, kde je i rozjezdový pás. Tak doufejme, že to firma Kers Nový Jičín stačí do zimy dodělat. Ostatně slíbil to i pan Lysák na Blues Alive, že do svátků to stihnou... A příští rok by se snad konečně mohlo začít stavět zasněžování, které přece jen sedlu citelně chybí. Rolbaři na Červenohorském sedle jsou sice asi v Jeseníkách nejlepší (taky to dělají nejdéle), ale když není co rolbovat (sníh), tak jim nic nepomůže. Přece jen by si to takový areál (možná nejhezčí v Jeseníkách) zasloužil. Nedostatek vody by měla snad vyřešit nějaká nádrž na Červenohorském potoce někde nad Domašovem, odkud by se na sedlo natáhl vodovod. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/cervenohorske-sedlo-nova-ctyrsedackova-lanovka

Bělá pod Pradědem - informační centrum Infocentrum

GPS poloha: 50°11'28.10"N 17°11'41.24"E

Informační centrum v Bělé pod Pradědem nalezneme vedle kostela Sv. Tomáše na rozhraní místních částí Domašov a Adolfovice při levé straně silnice ve směru do Jeseníku. IC poskytuje informace o regionu Jeseníků, o možnosti ubytování, o památkách a sportovních a kulturních akcích….. Provozní doba: pondělí a čtvrtek 8:00 - 12.00 a 12:30 - 17:00 úterý a pátek 8:00 - 12:00 a 12:30 - 15:30 Kontakt: Obecní knihovna a Informační centrum Domašov 4 790 85 Bělá pod Pradědem tel: +420 584 452 834 e-mail: [email protected] web: http://www.bela.cz Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bela-pod-pradedem-informacni-centrum

Obří skály rozcestník Rozcestí

GPS poloha: 50°11'48.99"N 17°6'12.48"E

Rozcestí modré a (a zatím souběžně vedoucí) zelené značky u Obřích skal. Po modré vás čeká prudký výstup k rozcestí Pod Šerákem a k Jiřího chatě na Šeráku či k horní stanici lanovky na Mračné. Po modré i zelené dojdete k rozcestí Pod Obřími skalami, odtud po modré do Lipové- lázně a po zelené údolím Vražedného potoka a pak úbočím k dolní stanici lanovky v Ramzové. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 13

Průvodce "Průvodce Česká republika" Autor článku: Ondřej Dedek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/obri-skaly-rozcestnik

Šerák, Jiřího chata, rozcestí Rozcestí

GPS poloha: 50°11'14.88"N 17°6'31.63"E

Rozcestí u Jiřího chaty na Šeráku, je zcela jístě místem uvažování , kam dál, a to ať již jste sem vyjeli lanovkou, či došli po svých. Samotná kamenná Jiřího chata na Šeráku zde stojí již více než 100 let a jen výhled z terasy před chatou je uchvacující. Prochází tudy MTZ z Lipové - lázní do Filipovic, ŽTZ do Jeseníku a k horní stanici lanovky na Mračné, a modré značky vás zavedou i k rozcestí nedaleko, odkud dojdete po ČTZ po hlavním hřebenu přes Keprník na Červenohorské sedlo či opačným směrem k stanici lanovky na Černavě a dále do Ramzové. Autor článku: Ondřej Dedek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/serak-jiriho-chata-rozcesti

Vřesová studánka Studánka

GPS poloha: 50°8'43.55"N 17°8'3.16"E

V dávných dobách kdy byly ještě Jeseníky plné nepropustných hvozdů, ve kterých nacházela ukryt nejrůznější zvířena, vydal se pod Červenou horu lovec. Prodíraje se porostem uzřel statného jelena i sejmul kuši a jediným výstřelem jej skolil. Jelen však ve smrtelné křeči upadl do pramene vyvěrajícího v tomto místě. Sotva se však stačila z rány kanoucí krev smíchat s vodou studánky, vyskočil jelen na běhy a zmizel ve hvozdu. Udivený lovec již ten den nic neulovila a tak se vrátil domů. Proteklo mnoho vody v Hučivé Desné, až jednoho dne lovce skolila těžká nemoc. Rozpamatoval se on na příhodu s jelenem, i vydal se stoupat na místo, kde jelen zázračně obživ. Z posledních sil došel ke studánce, ze které se napil. Tělem mu prostoupila zázračná uzdravující síla a zdráv se vrátil domů. Z vděčnosti pak pověsil na sloup obraz a studánka se stala poutním místem. Tolik o vzniku studánky praví pověst. Nevím kolik je na ní pravdy, pravdou však je, že místo Vřesové studánky je vskutku krásné, dýchne na vás klidem, pohodou a blažeností v duši. Možná proto tady směřuje množství návštěvníku. Prošli jsme Jeseníky křížem krážem, ne o všech místech píši na svém webu ibaset.cz, nebo na turistika.cz, ale na tohle místo se často vracíme. Je snadno dostupné z Červenohorského sedla po červené Tz. Přímo nad studánkou najdete několik malých skalních útvarů, ke kterým vede dobře viditelná pěšina. Nabízejí pohled do Sněžné kotliny a údolí s městem Jeseník. Zde máme na skále místečko s hezkým výhledem, kde dlouze čerpáme energii. Historická fakta tvrdí, že kníže Lichtenštejn nechal pramen upravit a postavit kapli, ve které byl umístěn známí obraz „Pět ran Krista pána“. Léta páně 1850 byla dřevěná kaplička nahrazena kaplí kamennou. Další přestavbu zažila v roce 1927, kdy se změnila v kostelík. Ten však za necelých 20 let (v roce 1946) vyhořel. Požár způsobil úder blesku. V blízkosti kostelíka stávala chata, která sloužila potřebám turistů. Kdy byla vybudována, se přesně neví, snad počátkem 19-tého století. Zbourána byla v roce 1988 pro havarijní stav. Dneska jsou již patrny jen základy bývalého kostelíka. Autor článku: Ivan Gelatka Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vresova-studanka--1

turistické rozcestí - Praděd, vrchol Rozcestí

GPS poloha: 50°4'58.69"N 17°13'53.83"E

Turistický rozcestník, který se nachází na vrcholu Pradědu ukazuje turistům cestu po značce modré ve směru Praděd (vrchol) - Divoký Důl, U Kamenné chaty, Dlouhé Stráně, Kouty nad Desnou. Nejen pro dětské turisty je zde umístěna informační tabule Naučné stezky Se skřítkem okolím Pradědu. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/turisticke-rozcesti-praded-vrchol


str. 14

Průvodce "Průvodce Česká republika" Kamzík Rozcestí

GPS poloha: 50°6'15.21"N 17°11'22.99"E

Rozcestí modré a zelené turistické značky. Nachází se asi 2 kilometry západně od chaty Švýcárna. Modrá značka zde dále pokračuje až na Červenohorské sedlo. Po zelené značce se dostanete až do vesnice Kouty nad Desnou. Autor článku: Iveta Brandštetterová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kamzik

Nad vodopády Rozcestí

GPS poloha: 50°4'41.01"N 17°15'16.67"E

Nad vodopády je rozcestí modré a žluté turistické trasy a nachází se západním směrem od Karlovy Studánky a nedaleko vodopádů na toku řeky Bílá Opava. U rozcestníku je vybudováno několik laviček. Žlutá značka směřuje z tohoto rozcestí dolů k toku Bílé Opavy, bohužel v současné době je tato trasa uzavřená, jelikož údolí Bílé Opavy bylo poničeno požárem. Opačným směrem po žluté dojdeme k turistické chatě Ovčárna. Po modré k tomuto rozcestí dojdeme z Karlovy Studánky a dále pokračujeme k horské chatě Barborka. Autor článku: Pavel Frydrych Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/nad-vodopady

Praděd - rozcestí Rozcestí

GPS poloha: 50°5'1.37"N 17°13'22.17"E

Praděd - rozcestí je křižovatkou červené, zelené a modré turistické trasy a nachází se na západním úbočí vrcholku Praděd. Kromě turistických tras prochází rozcestím značená cyklostezka. Od rozcestníku je krásný výhled na vrchol Praděd a na okolní panorama vrcholků Jeseníků. Po zelené i červené značce dojdeme k tomuto rozcestí od turistické chaty Ovčárna a obě značky společně pokračují k turistické chatě Švýcárna, kde se jejich trasy rozdělí. Po zelené značce pokračujeme do obce Kouty nad Desnou a červená směřuje do Červenohorského sedla. Po modré značce východním směrem dojdeme k vrcholku Praděd ( 1491 m. n.m.) a západním směrem se po modré vydáme kolem vodní nádrže přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně do obce Kouty nad Desnou. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/praded-rozcesti


str. 15

Průvodce "Průvodce Česká republika"

Recommend Documents