Průvodce "Průvodce Česká republika"
Praděd Hora
GPS poloha: 50°4'59.08"N 17°13'57.58"E
Nejvyšší a nejnavštěvovanější vrchol Moravy určitě upoutá svou výškou (1492 m) a možnostmi vyžití, hlavně sportovními. Poskytuje podmínky pro pěší turistiku, sjezdové a běžecké lyžovaní. Z vrcholu je výhled na Rychlebské hory, kralický sněžník a další. Výstup na vrchol je velmi jednoduchý, vede na něj asfaltová cesta. Výstup můžete zahájit např. na Ovčárně, kde vás doveze autobus, a nebo na Hvězdě u Karlovy Studánky, pokud autobusových služeb nevyužijete. Na vrcholu Pradědu stojí televizní vysílač, u něhož je malá restaurace, poskytující občerstvení. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/praded
Bílá Opava Říčka
GPS poloha: 50°4'45.82"N 17°16'3.57"E
Bílá Opava je říčka pramenící pod vrcholkem Praděd a tvoří přítok Střední Opavy. Tok říčky a její okolí je součástí přírodní rezervace Praděd. Mezi Ovčárnou a Karlovou Studánkou vytvořila říčka ve skalním podloží malebný kaňon. Na horním toku Bílé Opavy jsou vodopády a níže řada peřejí. V okolí toku rostly zbytky horské jeřábové smrčiny místy parkového, jinde pralesovitého charakteru s papratkou alpinskou v podrostu. V roce 1982 byla zde otevřena naučná stezka Bílá Opava. Údolí toku Bílé Opavy bylo zdevastováno ničivým požárem v roce 2005. V současné době je opět tento krásný kout přírody tvořený tokem Bílé Opavy přístupný navštěvníkům. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 1
Průvodce "Průvodce Česká republika" Autor článku: Marek Blahuta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bila-opava
Chata Švýcárna Chata
GPS poloha: 50°5'56.97"N 17°12'56.21"E
Na nejfrekventovanější části hlavní hřebenové trasy Jeseníků, mezi Červenohorským sedlem a nejvyšší horou Moravy - Pradědem, leží na svahu Malého Děda v nadmořské výšce 1304 m. n.m jeden z nejstarších objektů v této oblasti chata Švýcárna. Postavena byla již v r. 1987, avšak její historie sahá do mnohem hlubší minulosti. Švýcárna je ukázkovým příkladem přeměny pastevecké salaše na klasickou horskou chatu, když původně hospodářské stavení, sloužící k ustájení pasoucího se dobytka, se postupem doby v souvislosti s úpadkem rentability pastvy ve vyšších horských polohách a součastně s rozvíjejícím se turistickým ruchem přeorientovává se stále více na poskytování služeb návštěvníků hor. Nejstarší horské chaty v Jeseníkách mají právě tuto "pasteveckou" minulost. Dnes slouží Švýcárna jako spolehlivá základna pro milovníky horské turistiky a lyžování. Tomu je podřízen i sortiment a ceny jídel (přesnídávkové polévky a levná jídla). Od chaty vede celá řada turistických cest: Hlavní hřebenová trasa (červená značka) vede z Červenohorského sedla kolem Švýcárny na Praděd, k Ovčárně a dále až k chatě Alfrédce na jižním konci Hrubého Jeseníku nebo od Barborky do Karlovy Studánky. Modrá značka pak údolím Kamenáče přes Vysoký vodopád do Bělé. Žlutá značka vede přes Videlské sedlo kolem Orlíka a Kazatelen až ke známému penziónu Rejvíz. Opačným směrem pak zelená značka klesá do Koutů nad Desnou. Autor článku: Iveta Brandštetterová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chata-svycarna
Praděd - nejvyšší hora Moravy a turistická známka č.1 Rozhledna
GPS poloha: 50°4'59.99"N 17°13'59.99"E
Praděd (1491,3m n.m.) je pátá nejvyšší hora České republiky a zároveň nejvyšší hora Moravy a tím pádem i Jeseníků. Rozkládá se na staré zemské hranici Moravy a Slezska. Je zde jedno z nejchladnějších podnebí v republice s průměrnou roční teplotou kolem 1°C. Na severním úbočí hory mužete spatřit skalní útvar tzv. mrazivých srubů pojmenovaný Tabulové skály. Na vrcholu hory se nachází 162m vysoký televizní vysílač s hotelem a restaurací, jehož součástí je i vyhlídková věž ve výšce 1563m n.m., odkud je krásný výhled na blízké okolí Jeseníků, ale i vzdálenější vrcholky Krkonoš, Beskyd a za opravdu příznivých podmínek lze shlédnout i vzdálené vrcholky Vysokých Tater. Výstavba vysílače započala v roce 1968 zbudováním pozemní komunikace z Ovčárny na vrchol Pradědu. V roce 1969 začala vlastní výstavba vysílače, připomínajícího start kosmické rakety, a byla kompletně dokončena otevřením restaurace v roce 1983. Původně zde stála kamenná rozhledna v romantickém duchu gotického hradu, vysoká 32, 5m, jejíž výstavba byla schválena v roce 1903 a samotná stavba probíhala v letech 1904 - 1912. Po válce se o věž nikdo nestaral, takže v důsledku nevhodného stavebního materiálu, vlivem nepřízně počasí a také zásahy vandalů chátrala a roku 1959 se zřítila. V roce 2012, k 100. výročí postavení věžě, byla vydána pamětní mince. Pro okouzlující vzhled této věže byla v Německu postavena její kopie, kterou je možné shlédnout v Durynském lese na vrchu Wetzstein. Na vrcholu hory je umístěn trojmezní hraniční kámen z roku 1721 označující spojnici tří sousedících panství. Je zdobený řádovým křížem řádu německých rytířů, mitrou vratislavských biskupů a žerotínským lvem, znakem velkolosinského panstva. Od roku 1955 je na Pradědu vyhlášena národní přírodní rezervace.
Za krásami Jeseníků a turistickou známkou č. 1 - na Praděd - jsme se vydali z překrásného lázeňského městečka Karlova Studánka, odkud nás přímo z horního parkoviště, kde jsme nechali náš vůz, odvezl autobus k chatě Ovčárna (1520 min s mezizastávkou u chaty Hvězda), odkud je pohodlný výstup po asfaltové silnici na vrchol Pradědu. Zde je možné si zapůjčit koloběžky a sjet dolů k Ovčárně. Na vrcholu jsme navštívili vyhlídkovou věž vysílače, kam vás zaveze výtah, a bez problémů jsem tu zakoupil TZ č.1 v kiosku v přízemí. Z Pradědu jsme pak ještě na rozcestí odbočili na nejstarší horskou chatu v Jeseníkách – Švýcárnu (odkud je možné pokračovat dál na Červenohorské sedlo) a po menším občerstvení jsme se vrátili na rozcestí na Pradědu, odkud jsme absolvovali trochu náročnější, ale jinak nádhernou Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 2
Průvodce "Průvodce Česká republika" zpáteční trasu kolem chaty Barborka (odbočka vlevo zhruba ve 2/ 3 trasy vrchol Pradědu - Ovčárna) a dále kouzelným údolím Bílé Opavy s vyústěním na startu naší cesty –v Karlově Studánce.
Stravování je možné přímo na Pradědu v místní restauraci, kde ale bývá v sezoně dost plno a čekání na volné místo se většinou nevyhnete. Pokud se vám ale podaří zaujmout místo u okna, jste odměněni krásným výhledem do kraje. Lepší situace je na Ovčárně, kde bývá o něco volněji a rovněž většinou bezproblémové utišení hladu vám nabízí Sporthotel, který se nachází cca 2,5km od vrcholu Pradědu po pravé straně trasy vrchol Pradědu – Ovčárna (v případě opačné trasy cca 1km od Ovčárny). Při naší výpravě jsme si dali oběd ve Sporthotelu, ale při svých dalších návštěvách po Jesenicku jsem se výborně najedl také na Ovčárně i na Pradědu.
Kromě TZ č.1 z tohoto výletu získány další čtyři TZ (dostupné bez problémů): • č.2 - Ovčárna • č.3 - Karlova Studánka • č.8 - Švýcárna • č.907 - Bílá Opava-Barborka
Vzdálenosti: • chata Ovčárna – rozcestí na Pradědu - vrchol Pradědu – 3,5km • vrchol Pradědu – rozcestí na Pradědu – 1km • rozcestí na Pradědu – chata Švýcárna – 2,5km • chata Švýcárna - Červenohorské sedlo - 6,5km • rozcestí na Pradědu – chata Barborka – 2km • chata Barborka – údolí Bílé Opavy - Karlova Studánka – 6km (po modré) • Ovčárna - údolí Bílé Opavy - Karlova Studánka – 6km (po žluté)
Cenové informace: • Vyhlídková věž na Pradědu - 60 Kč • Půjčení koloběžky - 100 Kč • Autobus jedna cesta - 20 Kč • Parkovné Karlova Studánka - 70 Kč/den Autor článku: Martin Dusek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/praded-nejvyssi-hora-moravy-a-turisticka-znamka-c-1
Bílá Opava Údolí, dolina
GPS poloha: 50°4'37.52"N 17°15'16.53"E
SPR Bílá Opava (rozloha 279, 52ha- vyhlášena roku 1963) se nachází na jihovýchodním svahu Pradědu v hluboce zaříznutém údolí pramenné části říčky Bíle Opavy. Předmětem ochrany jsou zde přirozené smrkové porosty s charakterem pralesa. Území je významnou genetickou bankou horského typu smrku. Kaňonovité údolí sprudkým tokem říčky s četnými vodopády, kaskádami a peřejemi, spoustou skalních útvarů a romantických zákoutí je velice vyhledávanou turistickou trasou po kamenných březích bezesporu jedné z nejkrásnějších horských bystřin Jeseníků. V horní pramenné části pak najdeme subalpínské květnaté nivy s havezí česnáčkovou a prameništní vegetace potočních niv. Po žluté turistické značce (naučna stezka Bílá Opava) z Karlovy Studánky na Ovčárnu (nebo obráceně) je možné celým tímto romantickým údolím projít po udržovaných dřevěných lávkách a schodech. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 3
Průvodce "Průvodce Česká republika" Od roku 1991 je tato rezervace součástí NPR Praděd. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bila-opava--1
Národní přírodní rezervace Praděd Rezervace
GPS poloha: 50°3'47.00"N 17°14'23.85"E
Je známou a nejnavštěvovanější NPR v tomto pohoří. Je to rezervace mezinárodního významu. Vznikla v r. 1991 spojením původně 6 samostatných rezervací (Vrchol Pradědu, Petrovy kameny, Velká Kotlina, Malá kotlina, Bílá Opava a Divoký důl)- všechny jsou podrobně popsány jako samostané lokality v sekci "Přírodní zajímavosti"). K původní rezervacím byla přičleněna okolní stejně hodnotná lesní a alpínská společenstva, unikátní pralesovité porosty okolí u Eustachovy chaty a skalní ledovec na Suti (obdobný je znám až z Aljašky). Rozloha takto vzniklé rezervace činí 2031 ha a chrání podstanou část hlavního hřebene Pradědské hornatiny a jeho okolí. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/narodni-prirodni-rezervace-praded
Karlova Studánka - umělý vodopád Vodopád
GPS poloha: 50°4'32.81"N 17°18'2.66"E
Umělý vodopád, který je jednou ze zajímavostí Karlovy Studánky, byl vybudován koncem 19. století pro potřebu lázní. Vodopád vznikl odkloněním toku řeky Bílé Opavy do nezpevněného a otevřeného koryta o délca cca 850 metrů. Vodopád, jehož výška je cca 20 metrů se nalézá v lokalitě „U Huberta“ na okraji Karlovy Studánky. V místě je umístěna infotabule Naučné stezky Bílá Opava. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/karlova-studanka-umely-vodopad
Ovčárna Chata
GPS poloha: 50°4'15.37"N 17°14'26.38"E
Ovčárna je známé turistické středisko v Jeseníkách. Je zde křižovatka turistických tras vedoucí na nejvyšší vrchol Jeseníků na Praděd ( 1491 m.n.m.). V okolí chaty je vybudován vyhledávaný lyžařský areál jak pro sjezdové lyže tak pro běžky. V zimních měsících jsou zde ideální podmínky pro lyžování. Stejnojmenná chata Ovčárna nabízí možnosti ubytování i stravování v letních i zimních měsících. Jihozápadním směrem se nad turistickou chatou zvedá známý sklaní útvar a to Petrovy kameny. Turistická chata byla na tomto místě postavená v roce 1863 a to v místech kde dříve stával seník, který při nepříznivém počasí poskytoval útočiště. V sousedství nově postavené chaty byla vybudovaná v roce 1864 salaš, která byla v roce 1919 zničena požárem. V roce 1920 byla salaš zrekonstruovaná a v roce 1932 prodělala přestavbu na horský hotel Ovčárna. Autor článku: Iveta Brandštetterová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ovcarna
Karlova Studánka Lázně
GPS poloha: 50°4'22.48"N 17°18'31.40"E
Karlova Studánka leží severozápadním směrem od města Bruntál a tvoří vstupní bránu na vrchol Praděd ( 1492 m. n.m.), který se zvedá západním směrem nad obcí a je nejvýše položeným místem pohoří Jeseník. Karlova Studánka je jednak vyhledávanou rekreační oblastí a jednak světoznámými lázněmi, a to především pro léčbu dýchacího ústrojí. Obcí protéká říčka Bílá Opava. Karlova Studánka je nejvýše položenou obcí bruntálského regionu, najdeme ji v nadmořské výšce 800 metrů. U severovýchodního a jihozápadního okraje obce jsou k dispozici dvě sjezdové tratě. Další rozlehlý lyžařský areál najdeme na vrcholu Praděd. Jižním směrem od Karlovy Studánky leží obec Malá Morávka, která je dalším známým a vyhledávaným lyžařským střediskem. Obcí prochází značená dálková cyklistická trasa Jeseník - Znojmo. Z obce do okolí vede řada značených Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 4
Průvodce "Průvodce Česká republika" turistických tras, v okolí lázní je vyznačeno několik nenáročných vycházkových okruhů a západním směrem z obce je Naučná stezka Bílá Opava. Tato říčka v těchto místech vytvořila velmi pěkné údolí. Bílá Opava zde vytvořila i řadu menších vodopádů. Po žluté se jižním směrem dostaneme k horské chatě Ovčárna a ke skalnímu útvaru Petrovy kameny a nebo se můžeme vydat po modré značce k horské chatě Barborka a odtud dále po červené značce na rozcestí pod Pradědem a dále po modré značce na vrchol hory Praděd. Zde je postaven vysílač, kde kromě rozhledny najdeme také restauraci. Historie Bruntálské panství získal po porážce stavovského povstání v roce 1620 do majetku Řád německých rytířů, dokladem toho jsou milníky a hraniční kameny v okolí. Již v 17. století byly v malé míře zdejší minerální prameny využívány k léčebným účelům. Kolem roku 1720 byly provedeny rozbory minerální vody a jelikož výsledky byly příznivé, byly kolem pramenů vystavěny lázně. Prvními lázeňskými domky byly dřevěné budovy, ve kterých se nacházely vany a minerální voda se využívala pro léčbu formou koupelí. Léčebné účinky byly velmi příznivé a lázně se pomalu rozrůstaly. V roce 1782 se na území obce objevují první zděné lázeňské budovy. Lázeňské domy si ponechaly svůj původní vzhled i přes řadu přestaveb a rekonstrukcí až do dnešních dní. Karlova Studánka sloužila také jako letní sídlo pro nejvyšší hodnostáře Řádu německých rytířů. Rok 1848 je označován jako nejvýznamnějším rokem rozkvětu lázní. V dřívějších letech bylo několik pokusů k plnění zdejší minerální vody do láhví a její prodej. Minerální voda má ale vysoký obsah oxidu uhličitého, což byl důvod, proč láhve naplněné minerálkou praskaly a nebylo možné ji odesílat k prodeji. Statistické údaje Název obce: Karlova Studánka Počet obyvatel: 232 Rozloha: km2 Adresa: Obecní úřad Karlova Studánka , 793 24 Karlova Studánka 17 Statutární orgán - Starosta: Luděk Jurajda Telefon: 554 725 919 Fax: 554 725 919 E-mail:
[email protected] Oficiální internetové stránky nejsou uváděné Obec s rozšířenou působností: Bruntál Obec s pověřeným obecním úřadem: Vrbno pod Pradědem Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/karlova-studanka
Karlova Studánka - Slezský hotel Odpočinkové místo
GPS poloha: 50°4'22.44"N 17°18'21.13"E
Slezský hotel v Karlově Studánce je jedním z nejfotogeničtějších hotelů u nás. A nelíbí se jen fotografům, filmařům a lázeňským hostům. Svoji rekonvalescenci tu trávili bývalý preziden Václav Havel po vážném onemocnění plic. Hotel také možná znáte z filmu S Tebou mě baví svět a je spojený s písničkou Sladké mámení:). Byl postaven na prahu 20. století a v nedávné minulosti citlivě rekonstuován. Autor článku: Areta Elischer Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/karlova-studanka-slezsky-hotel
Dlouhé stráně d. Přehrada
GPS poloha: 50°5'4.69"N 17°10'59.70"E
Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dlouhe-strane-d
Mnichov-Rybářská bašta Letovisko
GPS poloha: 50°8'13.16"N 17°22'43.00"E
Při toulkách po nejvyšších Moravských horách – Jeseníkách, se nezapomeňte stavit v Mnichově, místní části Vrbna Pod Pradědem v Rybářské baště. Najdete zde příjemné prostředí, kde si můžete odpočinout při lovu ryb, nebo jen tak posedět a dát si nějakou rybí specialitu. Ulovené ryby vám připraví podle vašeho přání a děti zde mají také svůj koutek, takže si odpočinete navzájem. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 5
Průvodce "Průvodce Česká republika" Občerstvení dostanete přímo v areálu Rybářské bašty, ale i v Penzionu naproti, kde se lze i přes noc ubytovat. Vedle je i pivnice a nedaleko obchod s potravinami. Provoz bašty bude v roce 2011 zahájen 28. 5. a ukončen 28.8. Otevírací doba květen, červen : sobota 1200 - 1900 hodin neděle 1200 - 1900 hodin červenec : úterý až neděle 1200 - 2000 hodin pondělí - zavírací den srpen : úterý až neděle 1200 - 1900 hodin pondělí - zavírací den poslední prázdninový týden otevřeno do 1700 září - duben Prodej živých ryb po předchozí telefonické domluvě Vánoční prodej : 17.12. pátek 1400 - 1600 hodin 18.12. sobota 900 - 1100 hodin 20. 12. 2010 - 23. 12. 2010 900- 1200 1400-1700 hodin Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mnichov-rybarska-basta
Chalupa u Bednářů Cyklisté vítáni
GPS poloha: 50°1'21.36"N 17°22'43.68"E
Ubytování, adresa: Rudná pod Pradědem 83 Telefon: +420602531763, e-mail:
[email protected] Kapacita: 9 míst Možnost ubytování na jednu noc, Nabídka energeticky vydatných snídaní s minimem tuků, Možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje, Uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování jízdních kol, Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Zajištění odvozu či přepravy zavazadel pro cyklisty, Zprostředkování výpůjčky kvalitních kol, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Přístup na internet, Cizojazyčné informační materiály, Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty, Možnost dobíjení elektrokol Hodnocení: Chalupa U Bednářů se nachází v samotném podhůří Jeseníků v centrální části obce Rudná pod Pradědem. Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chalupa-u-bednaru
Skiareál Kopřivná - Malá Morávka Ski areál
GPS poloha: 50°2'2.15"N 17°18'32.58"E
Pokud budeme sestavovat Top Ten lyžařských středisek v Jeseníkách, Skiareál Kopřivná se do žebříčku zařadí celkem bezproblémově. Areál najdeme na horním konci Malé Morávky, směrem k Hvězdě. Ačkoliv je Malá Morávka s Karlovem (pod Pradědem) uváděna jako největší lyžařské středisko v Jeseníkách, má to trošku háček. Nejde o jednolitou lokalitu, kde sjezdovka střídá sjezdovku, ale až na drobné výjimky o jednotlivé areály, které jsou od sebe poměrně vzdálené. Středisko Kopřivná vzniklo u bývalé podnikové chaty stavebního podniku Opava, dnes tedy hotelu Kopřivná. Stejnojmenná hora se vypíná severozápadně nad areálem a jde vlastně o počátek hřebínku, který přes Temnou směřuje k Vysoké Holi a tím i hlavnímu hřebeni Hrubého Jeseníku. Původně u sjezdovky býval malý kotvičkový vlek, o sjezdovce se ani nedalo moc hovořit, spíš o loučku nějakých 250 m dlouhou. Po příchodu nových majitelů se areál začal zvelebovat, loučka byla o něco prodloužena (asi na 400 m) a dostavilo se i zasněžování. V okolí hotelu Kopřivná je poměrně silná ubytovací kapacita (mimo dalšího hotelu Brans, penziony, soukromé chaty). Ačkoliv přibyla větší dvoumístná kotva, brzy už to bylo málo. Jak se i jiná středisko v Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 6
Průvodce "Průvodce Česká republika" Jeseníkách rozšiřují a modernizují, nemohla chybět i Kopřivná. Koncem roku 2012 došlo k výstavbě nové (přesněji zánovní) čtyřsedačkové lanovky Leitner, k tomu byla patřičně prodloužená sjezdovka. Rázem tak vznikla nejdelší sjezdovka na této straně Jeseníků. Délka lanovky je něco málo přes 1 km, sjezdovka je vyvedena v první části do oblouku směrem k jihu od horní stanice a postupně se stáčí zpět k lanové dráze a ve spodní části jde souběžně s ní. Celková délka tratě je asi 1300 m. (Střediska si leckdy přidávají, a jak jsou u sjezdovky dva nebo tři vleky, už to uvádějí jako další trasy). Převýšení necelých 200m. Sjezdovka je poctivě modrá, po ploší horní části zhruba v úrovni Panorama baru (hospůdka v horní části sjezdovky je správným počinem) se trošku zrychlí dojezd je poměrně bezproblémový. Šířka dosahuje místy 50-60 m. Mimo lyžování pro vyspělejší ročníky jsou k dispozici i dětské radovánky, snowtubing (sněžné čluny), lyžařská školka. Velká sjezdovka je celá osvětlená. Dojezd do areálu je celkem bezproblémový silnicí 445 od Malé Štáhle na Hvězdu (Karlova Studánka). Nedaleko střediska je i autobusová zastávka. Aktivity střediska doplňuje i slušně zařízená bufetová restaurace a bar. (v hotelu Brans pivní lázně). Kvalitu střediska porovnávám i s možnostmi pro běžkaře, přes sjezdovku vede lyžařská zelená trasa KČT (k rozcestí Pod Vápennou), nedaleko horní stanice lanovky (asi 100 m) prochází modře značená lyžařská trasa KČT, tzv. Kmínkova a dále Kapitánská cesta. Jde o součást Jesenické lyžařské magistrály, konkrétně úsek od Hvězdy, dál do Karlova, Mravencovku, Alfrédku... V aktuální sezoně je celodenní dospělé jízdné 450 Kč. Systém skipasů je zapojen do společného jízdného s dalšími areály v oblasti, konkrétně tři, vlastně čtyři areály v Karlově (jeden trošku stranou), a dva areály v těsné blízkosti u Dolní Moravice. V tomto světle je zajímavý vícedenní skipas pro rekreanty a ubytované, jednodenní návštěvníci zřejmě dají přednost pobytu v jedné lokalitě. Pozorní diváci ČT4 si jistě všimli, že středisko je přítomné na Panoramě, nejde tedy o žádná ořezovátka. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/skiareal-koprivna-mala-moravka
Karlov pod Pradědem - Inline dráha v zimě i v létě Zábava, atrakce
GPS poloha: 50°1'7.68"N 17°17'37.39"E
Karlov pod Pradědem je všeobecně znám zejména jako středisko lyžování a zimní rekreace vůbec. Ale jako východiště túr do hor funguje celoročně. Samozřejmě hlavní atrakcí v okolí je velká hřebenovka s hlavními vrcholy Hrubého Jeseníku. Přímo z Karlova je vidět na Vysokou Holi, tedy druhou nejvyšší horu Jeseníků, a vlastně přes kopec je sám Praděd. Po zmíněnou Holí pak na dosah z Karlova je Velká kotlina, jedna z nejzásadnějších botanických lokalit nejen moravsko- slezských hor ale i v rámci celé ČR. Protože ne vždy podmínky dovolí věnovat se naplno těmto atrakcím, nabízí i Karlov (spolu se sousedící Malou Morávkou) nějaké povyražení. Kdo by zatoužil k malému protažení na čerstvém vzduchu, může využít přírodní tělocvičnu, kterou najdeme v podstatě v centru Karlova nedaleko hlavních Karlovských sjezdovek (nedaleko Kazmarky). Sportovní areál je vlastně zároveň místo veřejného tábořiště, kde si v létě může turista postavit stan (za poplatek). Místo je vybaveno i přístřeškem proti nepohodě. Je tu i sociální zařízení. K ranní (nejen ale té) rozcvičce může posloužit i pár cvičících strojů a zařízení. Důležitou součástí je pak asfaltový okruh v délce asi 400 m, který je určen např. k běhu ale už z názvu si odvodíme, že má sloužit zejména stále početnějším bruslařům na inline kolečkách, ale může se i na kole, to využijí hlavně děti. Výhodou je, že okruh je vybaven osvětlením, tudíž se dá kroužit i do večerních hodin. V zimě se okruh (pokud příroda dovolí) promění v tréninkový okruh pro běžkaře. Pokud je dostatečná vrstva sněhu, je připravena stopa pro klasiku i Sitonenův krok. Rolbař občas protáhne stoupu na vedlejší louku, tam ale už nedosáhne osvětlení, ale protože je vše vedené skoro v rovině, dá se jezdit třeba i s čelovkou. Zásadní problém ale zůstává ve sněhové nadílce, protože sem se uměle nefouká. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/karlov-pod-pradedem-inline-draha-v-zime-i-v-lete
Skicentrum Pawlin – Karlov pod Pradědem Ski areál
GPS poloha: 50°1'16.32"N 17°16'55.45"E
Karlov pod Pradědem se prezentuje jako největší lyžařské centrum v Jeseníkách, leckdy lze narazit dokonce na označení největší lyžařské centrum v celé ČR, to je ovšem poněkud diskutabilní, ale budeme-li uvažovat o koncentraci vleků a sjezdovek v jednom místě asi nebudeme daleko od pravdy. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 7
Průvodce "Průvodce Česká republika" Faktem je, že severní svahy Solného vrchu a Javořin obsluhují dvě lanové dráhy a asi čtyři vleky (nepočítáme dětská lana), dalších nejméně sedm vleků (ne všechny jsou veřejné) dobývají východní svahy Klobouku a na samotném severním svahu, ovšem poněkud stranou od hlavního centra je poslední Karlovská lanovka u penzionu Zátiší. Když budeme počítat každou loučku, kterou označují jako sjezdovka, vyjde nám délka tratí na hodně přes 13 km, přidáme-li k tomu i ty louky, kde se momentálně veřejně nelyžuje, už se to blíží k 15 km což tedy v jedné osadě je vcelku dost. Nesmíme zapomenout, že např. Krkonoše udávají větší centra, tam jsou ovšem areály rozseté více od sebe. Většinu sjezdovek v Karlově obsluhuje společně sdružení Skiaréna Karlov, kde si na jeden skipas může lyžař vybrat z dostatečné nabídky lanovek, vleků i svahů samozřejmě za patřičné ceny.
Poněkud skromněji, ale nakonec vcelku solidně působí proti tomu lyžařské centrum Pawlin. To najdeme právě na výše zmíněném východním svahu nejvyšší Karlovské hory Klobouk (960 m). Sjezdovky začínají u za budovou bývalé školy (ubytovna). Areál disponuje 4 kotvovými vleky s talíři (taková ta zahradní hadice) v délce od 200 do cca 650 m. Pátým a nejdelším vlekem je rychlejší poma. Větší polovina sjezdovek je vybavena zasněžováním a na jedné z nich je vyvedeno i osvětlení – tudíž se provozuje i večerní lyžování. Charakter tratí vystihuje modrá barva, tedy nižší náročnost, nejseverněji položená trasa nese červené, tedy střední označení obtížnosti. Ta je ale bez technického sněhu, čili v provozu za slušnější pokrývky přírodním materiálem. Skiareál nabízí vlastní autobus k dopravě po celém Karlově i do Malé Morávky, poměrně velké parkoviště je pro uživatele areálu zdarma. Občerstvení nabízí stan s bufetem (pivo, limo, rum, polévka, klobása, hranolky, cukrovinky apod.). V samotném Karlově pak množství restaurací a hospod. Nejblíže stylová putyka U Yettiho (dříve Ve Srubu), nedaleko oblíbená hospoda U Bohouše. Pawlin se prezentuje jako nejlevnější areál v Karlově, což v celodenní sazbě 350,- Kč je jasným faktem. Mimo to různé hodinové sazby, bodové jízdné apod. V areálu svou činnost provozuje lyžařská škola Sherpa a kdo sem přijede bez lyží (nebo prkna), v místě k půjčení najde (za úplatu). Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/skicentrum-pawlin-karlov-pod-pradedem
Jelení studánka Zajímavost
GPS poloha: 50°2'1.96"N 17°11'56.54"E
Jelení studánka se nachází kousek pod hřebenem Jeleního hřbetu na zelené značce na trase ze Skřítku na Ovčárnu. Je přístupná také z bývalé Alfrédovy chaty, a to po červené značce. Jelení hřbet je dnes částečně uměle osázen kosodřevinou, v minulosti se však objevovaly pokusy využít horské louky k pastvě. Ty však skončily nezdarem. V místech Jelení studánky byl v roce 1779 vybudován statek, který zanedlouho vyhořel. Dnes stojí vedle studánky ještě ochranná chýše, ve které je možno se za nepříznivého počasí schovat. Nedaleko se nachází Malá kotlina, která však na rozdíl od Velké kotliny není veřejnosti přístupná. Od Jelení studánky se dá pokračovat dále přes Velký máj, Vysokou holy, kolem Petrových kamenů třeba na Praděd. V opačném směru přes Pecný (skály, rozhled) a Ztracené kameny (rozhled) na Skřítek. Autor článku: Iveta Brandštetterová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jeleni-studanka
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 8
Průvodce "Průvodce Česká republika" Karlova Studánka - hudební pavilon Dům, budova
GPS poloha: 50°4'22.66"N 17°18'22.36"E
Tato unikátní dřevěná stavba byla postavena dle projektu architekta Antonína Onderky v letech 1836 37 jako tzv. Lázeňský salón. Budova, která od prvopočátku sloužila jako hudební a divadelní sál, je dochována v téměř původním stavu. Vstupní, zaoblená, část je doplněna Bílými toskánskými sloupy. Dochován je i jeden ze tří dřevěných lustrů, které navrhl Erich Hurden z vídeňské Akademie umění Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/karlova-studanka-hudebni-pavilon--1
Karlova Studánka - kostel Panny Marie uzdravení nemocných Kostel
GPS poloha: 50°4'20.24"N 17°18'24.70"E
V Karlově Studánce si své místo najdou i věřící. Empírový kostel, výstižného názvu, Panny Marie uzdravení nemocných byl postaven dle projektu architekta, řádu Německých rytířů, Antonína Onderky v roce 1829. Nejen věřící, ale i návštěvníci Karlovy Studánky si mohou vnitřek kostela prohlédnout každý čtvrtek od 16:30 při bohoslužbách. Kostel Panny Marie se nachází na svahu za hotelem Džbán. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/karlova-studanka-kostel-panny-marie-uzdraveni-nemocnych
Karlova Studánka - lázeňský dům Libuše Dům, budova
GPS poloha: 50°4'26.58"N 17°18'32.15"E
Lázeňský dům Libuše je poslední velkou stavbou, která byla v Karlově Studánce realizována. Lázeňský dům byl vybudován v letech 1929 - 1931. Dnes je zde možnost ubytování pro 117 osob v I. kategorii a většina kulturních akcí se koná právě zde. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/karlova-studanka-lazensky-dum-libuse
Švýcárna, Jeseníky Bouda
GPS poloha: 50°5'44.92"N 17°13'5.20"E
Švýcárna je nejstarší horskou chatou v Jeseníkách ve výšce 1310 metrů. Salaš tady stála už v roce 1829. Ovčákem se na ní stal Švýcar Johann Aegerler. Odtud její název. Chatou pro turisty se stala roku 1844 a ubytovnou roku 1860. Později byla na jejím místě postavená nová budova (1887), ve 20. století dvakrát rekonstruovaná. Ani nespočítám, kolikrát jsem u Švýcárny byla, protože tudy vede hodně turistických tras, pro pěší i pro běžkaře v zimě. Autor článku: Iva Žánová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/svycarna-jeseniky
Karlova Studánka-kaple sv. Huberta Kaple
GPS poloha: 50°4'27.97"N 17°17'55.02"E
Předchůdcem dnešních lázní Karlova Studánka byla hornická osada Hinewieder (Hubertov). Na léčivý pramen upozornil v r. 1768 neznámý horník. Bývalou hornickou osadu Hubertov v horní části lázní Karlova Studánka, nad silnicí z Malé Morávky do Jeseníku, připomíná několik domků, bývalý Lovecký zámeček a hlavně osmiboká dřevěná kaple s cibulovou věžičkou, která byla vystavěna v letech 175758 a zasvěcena sv. Hubertovi. Interiér stavby je vybaven mnoha lidovými zobrazeními bývalých hubertovských hutí na železo. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 9
Průvodce "Průvodce Česká republika" Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/karlova-studanka-kaple-sv-huberta
Vrbno pod Pradědem-kostel sv. Michala Kostel
GPS poloha: 50°7'2.79"N 17°22'43.85"E
Uprostřed náměstí Sv. Michala stojí empírový jednolodní farní kostel sv. Michala. Původně zde stála kaple sv. Michala, která byla v r. 1626 zničena protestanty. Na příkaz místodržícího von Elkerhausena (který daroval hlavní oltář) byl postaven v letech 1634- 37 renesanční farní kostel sv. Michala. K vůli růstu obyvatel se v r. 1790 začalo uvažovat o výstavbě nového kostela a v r. 1837 bylo rozhodnuto o zbourání kostela a se stavbou nového a ještě v r. 1837 byl kostel zbourán. V r. 1837 byl slavnostně položen základní kámen nového farního kostela podle projektu bruntálského architekta Maxmiliána Wilsche, za přítomnosti velmistra Řádu německých rytířů, arcivévody Maxmiliána Josefa Rakouského- Este. Během stavby kostela se uvažovalo o stržení nedokončené stavby, protože se zjistila malá únosnost podloží, která by neudržela plánované dvě kostelní věže. Nakonec byl původní projekt změněn na kostel s jednou věží a byl v r. 1844 dokončen a zasvěcen sv. Archanděli Michaeli. Oltář kostela je umístěn na západní straně. V interiéru kostela si můžete prohlédnout hlavní oltář ve tvaru antického chrámu a obrazy od Rudolfa Templera. Malba interiéru je dílem malíře Paula Assmanna z r. 1901. Na jižní straně kostela je dřevěný misijní kříž Památník padlým vrbenským občanům v 1. světové válce. Před kostelem je empírová kašna a kříž z r. 1825. Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vrbno-pod-pradedem-kostel-sv-michala
Ovčárna v Jeseníkách Bouda
GPS poloha: 50°4'50.20"N 17°14'1.75"E
Horská chata Ovčárna stojí na svém místě od roku 1863. ale ne ta původní. Na jejím místě kdysi stával seník, pak salaš neboli ovčinec. Chata roku 1910 vyhořela a ve 30. letech 20. století byl postavený horský hotel s restaurací. K Ovčárně jezdí autobusy od Hvězdy u Karlovy Studánky v zimě v létě. Vede sem několik turistických tras. V podstatě ať jdete na Praděd jakoukoliv cestou, téměř vždy jdete přes Ovčárnu. Na Praděd je odtud "coby kamenem dohodil." Autor článku: Iva Žánová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ovcarna-v-jesenikach
Karlova Studánka - Turistické informační centrum Infocentrum
GPS poloha: 50°4'23.12"N 17°18'14.58"E
Při toulkách po Jeseníkách můžeme využít služeb Turistického informačního centra v Karlově Studánce. Infocentrum se nalézá v parčíku za pitným pavilonem naproti Slezskému lázeňskému domu. IC poskytuje info o službách, dopravě, veřejný internet, prodej map, pohlednic a zprostředkovává ubytování v lokalitě Karlovy Studánky a Pradědu. Provozní doba: po - ne 9:00 - 17:00 mimo sezonu 9:00 - 16:00 Kontakt: Infocentrum Impuls Karlova Studánka 59 793 24 Karlova Studánka tel/fax: 554 772 004 e-mail:
[email protected] web: http://www.jeseniky.net/infocentrum-karlova-studanka Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 10
Průvodce "Průvodce Česká republika" Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/karlova-studanka-turisticke-informacni-centrum
turistické rozcestí - Praděd, vrchol Rozcestí
GPS poloha: 50°4'58.69"N 17°13'53.83"E
Turistický rozcestník, který se nachází na vrcholu Pradědu ukazuje turistům cestu po značce modré ve směru Praděd (vrchol) - Divoký Důl, U Kamenné chaty, Dlouhé Stráně, Kouty nad Desnou. Nejen pro dětské turisty je zde umístěna informační tabule Naučné stezky Se skřítkem okolím Pradědu. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/turisticke-rozcesti-praded-vrchol
Chata Barborka Rozcestí
GPS poloha: 50°4'31.07"N 17°13'48.03"E
Významná křižovatka turistických tras, křižují se tu modrá, červená a zelená turistická trasa. Tato lokalita je vyhledávanou turistickou oblastí a to nejenom v letním období, ale také v zimních měsících. Výchozí místo pro výstup na nejvyšší vrchol Jeseníků, Na Praděd ( 1491 m. n.m. ). V blízkosti rozcestí je turistická chata Barborka, ve které najdeme občertvení a rovněž poskytuje ubytování. V blízkosti chaty je lyžařský areál Ovčárna. Autor článku: Iveta Brandštetterová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chata-barborka
Praděd - rozcestí Rozcestí
GPS poloha: 50°5'1.37"N 17°13'22.17"E
Praděd - rozcestí je křižovatkou červené, zelené a modré turistické trasy a nachází se na západním úbočí vrcholku Praděd. Kromě turistických tras prochází rozcestím značená cyklostezka. Od rozcestníku je krásný výhled na vrchol Praděd a na okolní panorama vrcholků Jeseníků. Po zelené i červené značce dojdeme k tomuto rozcestí od turistické chaty Ovčárna a obě značky společně pokračují k turistické chatě Švýcárna, kde se jejich trasy rozdělí. Po zelené značce pokračujeme do obce Kouty nad Desnou a červená směřuje do Červenohorského sedla. Po modré značce východním směrem dojdeme k vrcholku Praděd ( 1491 m. n.m.) a západním směrem se po modré vydáme kolem vodní nádrže přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně do obce Kouty nad Desnou. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/praded-rozcesti
Vysoká hole Rozcestí
GPS poloha: 50°3'35.90"N 17°13'50.45"E
Rozcestí Vysoká hole je orientační místo na červené turistické trase a najdeme jej na stejnojemnném vrcholu. V okolí rozcestí je rozlehlá holá horská plošina. Z těchto míst je krásný výhled na vrchol Praděd ( 1491 m. n.m.) a za pěkného počasí můžeme vidět Nízké Tatry. Za druhé světové války zde německá armáda budovala vojenské polní letiště. Na jižním svahu jsou vidět pozůstatky dělostřeleckých cvičení české armády. Jihozápadním směrem se po červené vydáme z tohoto rozcestí oblastí Velkého kotle k Jelení studánce a opačným směrem po červené značce půjdeme kolem turistické chaty Ovčárna na vrchol Praděd. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vysoka-hole
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 11
Průvodce "Průvodce Česká republika" Karlova Studánka - Hubert Rozcestí
GPS poloha: 50°4'23.75"N 17°17'59.97"E
Rozcestí je umístěno u křižovatky hlavních cest na okraji lázeňské obce Karlovy Studánky. Rozcestník najdeme v sousedství restaurace a záchytného parkoviště u západního okraje Karlovy Studánky. Nedaleko tohoto rozcestí protéká Bílá Opava a v těchto místech je na jejím toku vybudován umělý vodopád. Toto rozcestí je křižovatkou několika turistických tras. Po zelené značce dojdeme na Ovčárnu, vydáme- li se po modré půjdeme nad údolím Bílé Opavy k turistické chatě Barborka a odtud dále na vrchol Praděd ( 1491 m. n.m. ). Po červené se z tohoto rozcestí vydáme přes sedlo Hvězda do Malé Morávky. Žlutá značka nás provede Karlovou Studánkou a dále pokračuje k vrcholku Anenský vrch ( 860 m.n.m.). Autor článku: Iveta Brandštetterová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/karlova-studanka-hubert
turistické rozcestí - Ovčárna Rozcestí
GPS poloha: 50°4'14.05"N 17°14'22.99"E
Turistický rozcestník, který se nachází u známé vojenské zotavovny Ovčárna, ukazuje turistům cestu do čtyř směrů. Po zelené značce ve směru Kouty nad Desnou, Kamzík, Švýcárna, rozc. Praděd, U Barborky - Sutě, Karlova Studánka, po značce modré ve směru Vrbno pod Pradědem, Malá Hvězda, Karlova Studánka, Rezervace Bílé Opavy, Pod Ovčárnou - Nad Ovčárnou, Velký Kotel, Karlov, Malá Morávka a po značce červené ve směru Rýmařov, Stará Ves, Jelení Studánka, Nad Malým Kotlem, Vysoká Hole, Nad Ovčárnou - U Barborky, Pod Pradědem, Švýcárna, Červenohorské Sedlo, Šerák, Ramzová. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/turisticke-rozcesti-ovcarna
Jelení studánka, rozcestník Rozcestí
GPS poloha: 50°2'3.66"N 17°11'52.19"E
Rozcestník u Jelení studánky, kde je turistický přístřešek poskytující ochranu turistům před deštěm a běžkařům před sněhem a zimou (z vlastní zkušenosti ). Autor článku: Ujoun Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jeleni-studanka-rozcestnik
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 12