Průvodce "Průvodce Česká republika"

Průvodce "Průvodce Česká republika"

Český Šternberk Hrad

GPS poloha: 49°48'47.95"N 14°55'47.86"E

Hrad Český Šternberk stojí na úzkém skalnatém kopci nad řekou Sázavou. Hrad se nachází ve Středočeském kraji a je druhou nejnavštěvovanější památkou na Benešovsku. Hrad je otevřen od června do října denně mimo pondělí. Hradní místnosti jsou vybaveny nábytkem různých slohů od renesance přes baroko až po empír. V některých hradních místnostech se nachází bohatě zdobené barokní krby a štukové reliéfy od mistra Carla Brentana. Na hradě Český Šternberk je také k vidění jedna z nejrozsáhlejších evropských sbírek grafických listů s motivy z doby třicetileté války. Historie Hrad založil v roce 1241 Zdeslav z Divišova, který toto své sídlo nazval Šternberk. Rod Divišovců se proto začal nazývat ze Šternberka. V 15. století hrad připadl rodu Holických ze Šternberka. V roce 1467 hrad obléhalo a dobylo královské vojsko. K významné, raně barokní přestavbě hradu došlo krátce po skončení třicetileté války. V roce 1949 převzala hrad státní správa. V roce 1991 se hrad vrátil do majetku rodu Sternbergů. Nyní hrad vlastní Zdeněk Sternberg, který zde i žije. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/cesky-sternberk

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Průvodce Česká republika" Nové Hrady Zámek

GPS poloha: 49°51'15.98"N 16°8'40.02"E

Architektonicky významný rokokový zámek se nachází v Nových hradech na Chrudimsku v Pardubickém kraji. Zámek, označovaný za "České Versailles" nebo "Malý Schönbrunn", je působivě zasazený do malebné krajiny na okraji Přírodního parku v údolí Krounky a Novohradky. Patrový zámek obdélníkového půdorysu má střední rizalit a dvě postranní křídla spojená terasou, která odděluje čestný dvůr. Do zámeckého areálu se vstupuje monumentální bránou. V přízemí zámku je rozlehlá vstupní hala, z níž vedou samostatná schodiště do každého křídla. Nad ní je v 1. patře štukami zdobený hlavní sál, který dominuje zámeckému interiéru. V zámecké galerii si návštěvníci mohou prohlédnout stálou expozici historického nábytku. Zámecký areál doplňuje špýchar, francouzská zahrada se správními budovami a anglický park, kterým lze dojít ke zřícenině hradu, z kterého se dochovala část hradby, zeď paláce a terénní nerovnosti. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/nove-hrady--1

Veselý kopec Skanzen

GPS poloha: 49°45'46.77"N 15°50'29.45"E

Veselý kopec je ideální místo pro Váš výlet. Nachází se na pomezí Vysočiny a východních Čech přibližně 5 km od Hlinska. Jedná se o rozsáhlou expozici lidového stavitelství. První zmínka o Veselém kopci pochází už z roku 1653. Jedná se o starou pasekářskou osadu volně rozptýlených roubenek, které nám ukazují, jak se žilo drobným zemědělcům v době od poloviny 19. stol. do poloviny 20. stol. Vidět zde můžete např. velkou zemědělskou usedlost, hájenku, olejnu, vodní mlýn, vodní pilu, sušárnu na len a ovoce, sekernickou dílnu nebo zařízení na tlučení třísla. Během roku se na Veselém kopci konají různé kulturní akce. Vidět zde můžete, jak se dříve slavily Vánoce, Velikonoce, Masopust a jiné svátky. Dostanete se sem velice snadno. Do Hlinska trefíte a odsud už vás navedou směrové tabule. Zaparkovat se dá na hlídaném parkovišti, které je přímo před vstupní branou. Hned za ní je pokladna, informační centrum a obchod s upomínkovými předměty. Vedle pokladny je roubenka-restaurace. Veselý kopec je ale jen jedná část celku - skanzenu Vysočina. Další částí je areál ve vesničce Svobodné Hamry, která je vzdálena od Veselého kopce asi 2,5 km. Tato část vás zaujme především starou roubenou hospodou (datovanou roku 1794) nebo barokním zámečkem z 18. stol., kde v minulosti pobývali slavní malíři F. Kaván a G. Macoun. Další částí jsou roubenky ve vesničce Možděnice, které se nachází asi 4 km od Veselého kopce. Zde můžete navštívit řemeslné dílny bednářů, truhlářů, tkalců aj. Poslední částí je Betlém- Hlinsko, který se nachází přímo ve středu města Hlinska na pravém břehu řeky Chrudimky. Je to komplex roubenek, které dříve obývali především drobní řemeslníci např. tkalci, ševci, hračkáři a hrnčíři. Autor článku: Katka Kasalá Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vesely-kopec

Křemešník Vrchol

GPS poloha: 49°24'19.68"N 15°19'48.54"E

Vrch se nachází na Českomoravské vrchovině 12 km od Pelhřimova. Naleznete zde krásný rozhled do kraje díky rozhledně Pípalka. Pro sportovní nadšence a hlavně lyžaře zde máme dobrou zprávu, nachází se zde velice dobré lyžařské středisko. Vrch se může také pochlubit zajímavou historii Poutním chrámem Nejsvětější trojice. Traduje se, že pelhřimovský měšťan Matouš Chejstovský spadl kdysi do stříbrného dolu a učinil slib, že když se zachrání, dá postavit na vrcholu Křemešníku kapli. Svému slibu dostál, a tak zde byla v roce 1555 postavena dřevěná kaple. Když sem začali putovat lidé k zázračné studánce, ujala se tohoto místa pelhřimovská obec a o jeho rozkvět se starala. Dřevěná kaple byla stržena a na stejném místě byl v roce 1654 slavnostně položen základní kámen ke stavbě kaple zděné. Kámen posvětil opat želivský Norbert z Amelunga. Latinský nápis nade dveřmi říká: "Za panování Ferdinanda III. a za arcibiskupa Arnošta hraběte Harracha kostel tento položením základního kamene důstojným pánem Norbertem z Amelunga, opatem želivským, založen a po odstranění staré kaple dřevěné novým, nákladem města Pelhřimo Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kremesnik

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "Průvodce Česká republika" Kačina Zámek

GPS poloha: 49°58'54.33"N 15°20'43.74"E

Zámek Kačina, který stojí nedaleko Kutné Hory ve Středočeském kraji, je národní kulturní památkou. Zámek Kačina je jedním z nejvýznamnějších empírových zámků u nás. Zámek má podkovovitý půdorys s čtvrtkruhovými kolonádami s dórskými sloupy. V prostorách zámku je včetně suterénu 125 místností. Z původního zařízení se s výjimkou jedinečné empírové knihovny nic nezachovalo. Kromě expozice věnované českému venkovu byla před několika lety na zámku založena klasická zámecké expozice věnovaná Chotkům. Historie Zámek nechal jako své letní sídlo postavit Jan Rudolf Chotek. Zámecká stavba vznikla v letech 1802 ? 1822 v rozsáhlém anglickém parku, založeném již v roce 1789. Vzhled zámku se od doby jeho výstavby nezměnil. Po 2. světové válce byl zámek znárodněn a v roce 1950 byl dán k dispozici Zemědělskému muzeu, které zde postupně vybudovalo své expozice. Autor článku: Matěj Hlaváč Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kacina

Košumberk Zřícenina

GPS poloha: 49°53'6.79"N 16°2'17.92"E

Mohutné zříceniny hradu Košumberk stojí na skalnatém vrchu nad údolím Novohradky na Chrudimsku v Pardubickém kraji. Areál hradní zříceniny je veřejnosti přístupný. Dochovaly se rozsáhlé zříceniny s mohutnou čtvercovou věží, zbytky parkánové zdi s válcovými baštami a zříceniny renesančního paláce. V budově purkrabství jsou k vidění stálé sbírky se vztahem k dějinám hradu a okolí, ve sklepení paláce je lapidárium kamenných plastik a architektonických článků. Je tady i expozice restaurátora V. V. Jeníčka. Historie Hrad byl založen kolem roku 1300. V roce 1372 jej získali páni z Chlumu, později známí jako Slavatové z Chlumu a Košumberka, kteří vytvořili z Košumberka jedno ze svých předních rodových sídel a po požáru v roce 1573 hrad renesančně přestavěli. V letech 1620 ? 1623 pak byla přistavěna dvě nová křídla. Objekt však značně utrpěl během třicetileté války, poté byl opraven. V roce 1684 zdědila košumberské panství Jezuitská kolej v Hradci Králové. To byl ale začátek konce Košumberku. Noví majitelé o něj neprojevovali velký zájem. Na hradě zpočátku bydleli pouze řemeslníci, kteří budovali nedaleko odtud poutní chrám, později tady bylo jen skladiště a sýpka. Po roce 1773 spravoval panství náboženský fond, v roce 1807 Košumberk vydražil Leopold de Laing. Zkázu však nezastavil ani další majitel Karel Matyáš Thurn- Taxis, který získal Košumberk v roce 1826. Zpustlý hradní areál se stal místem táborů lidu. V roce 1922 získalo Košumberk do své správy Družstvo pro záchranu Košumberka. V letech 1922 ? 1924 byl areál rozsáhle opraven. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kosumberk

Rozhledna Barborka Rozhledna

GPS poloha: 49°57'49.25"N 15°38'11.83"E

Rozhledna Barborka Rozhledna Barborka se nachází asi 3 km severozápadně od Heřmanova Městce (okres Chrudim, Pardubický kraj) na okraji obce Horní Raškovice u Svinčan. Byla vybudována kousek od Raškovického lesa mezi bývalými tzv. Raškovickými lomy. Stavba rozhledny Kolem rozhledny vede cyklotrasa č. 4128 z Dolních Raškovic přes Svojšice až do Turkovic. O Vybudování Barborky bylo rozhodnuto v roce 2003 a to díky výše zmíněné cyklotrase. Tato krásná rozhledna byla postavena podle projektu Václava Jakeše v roce 2004. Její stavba trvala celkem 2,5 měsíce. Je postavena převážně ze dřeva a kovových prvků. Barborka se tyčí do výše 13,8 m. Výhled z rozhledny Na vyhlídkovou plošinu, která se nachází 10 metrů nad zemí, vede celkem 47 schodů. I když tato rozhledna nepatří mezi Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 3

Průvodce "Průvodce Česká republika" nejvyšší - vzhledem k rovinatému terénu okolního Polabí je její výška více než dostačující. Z rozhledny je možné vidět okolní vísky, Pardubice, blízké Železné hory, Kunětickou horu, Hradec Králové, a za dobrého počasí i Orlické hory a Krkonoše (včetně Sněžky) i Jizerské hory a Ještěd. Blízké okolí rozhledny V areálu rozhledny je ohniště, dětské prolézačky a sociální zázemí. V kiosku je možné zakoupit občerstvení, pohledy i další věci, obsluha Vám poskytne opravdu vyčerpávající informace. Kolem rozhledny vznikla galerie pod širým nebem - spatřit zde můžete kamenné a dřevěné plastiky. V areálu rozhledny je i chráněný a vzácný strom - tzv. oskeruše. V blízkosti rozhledny se nachází i pěkná naučná stezka "Raškovické lomy". Ta Vás seznámí s historií výroby mlýnských kamenů. Její celková délka je 2.2 km a nachází se zde celkem 6 tématických zastavení (život na vesnici v 17. století, návesní lom, Horní Raškovice, Pod rozhlednou, Bezedná, Vysoká skála).

Historické souvislosti Jméno získala tato rozhledna od patronky horníků - svaté Barbory. V bezprostředním okolí Barborky se nachází vytěžený lom (zelená značka). Návštěva rozhledny Je otevřena v hlavní sezóně (duben - říjen) jen o víkendech a svátcích - vždy od 14 do 17 hodin. V ostatních měsících po domluvě s pracovníky obecního úřadu ve Svinčanech. Rozhledna je přístupná pěšky, na kole nebo i autem. Asi 50m od rozhledny je parkoviště. Vstupné je 20Kč, zlevněné 15 Kč (2011). Cesta k rozhledně Od Heřmanova Městce: Z Heřmanova Městce se vydejte směrem na Čáslav a za železničním přejezdem zatočte doprava na Svinčany. Po 500m uvidíte ukazatel Horní Raškovice 1km a u něho zabočte doleva. Na rozhlednu narazíte až na konci vsi - na pravé straně. Turistická známka Turistická známka č. 1203 - Barborka Horní Raškovice se dá sehnat ve výše uvedených časech přímo na rozhledně nebo v informačním centru v Heřmanově Městci. Autor článku: Lucie Schafferová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-barborka

Čeřínek Kopec

GPS poloha: 49°22'32.23"N 15°26'6.91"E

Vrch Čeřínek (761 m) s přírodním parkem stejného jména leží asi 10 km západně od Jihlavy a asi 5 km východně od Nového Rychnova. Přírodní park Čeřínek pokrývá území s řadou biologicky cenných lokalit a s četnými přírodními zajímavostmi z oblasti neživé přírody. Území téměř celého parku je pokryto smíšenými lesy. V severozápadní části parku leží přírodní památka Hojkovské rašeliniště. Vyskytují se v tam některé chráněné rostliny a druhy vzácného hmyzu. V chráněném území Na skalce je izolovaný skalní výchoz se skalními mísami s odtokovými žlábky a úpatními výklenky. Čertův hrádek je skalnatý vrch na hřebeni Čeřínku na jihozápadě parku. Jsou zde výrazné zbytky přírodní skalní hradby s mrazovými sruby a skalními mísami. V přírodní památce Přední skála na jihu parku je chráněn přirozený bukojedlový porost na žulovém podkladu. Součástí chráněného území je i mohutný skalní výchoz 11 m vysoký a 22 m široký. Jeho zvětráváním zde vzniklo Kamenné moře. Okolím Přední skály vede 6 km dlouhá trasa Naučné stezky Čeřínek, která na čtrnácti zastaveních seznamuje návštěvníky s přírodními poměry a geomorfologickými zvláštnostmi tohoto území. Vlastní vrch Čeřínek je vyhledávaným rekreačním Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 4

Průvodce "Průvodce Česká republika" územím. Pod vrcholkem je lyžařský svah s umělým osvětlením a lyžařským vlekem. Na úbočích je řada běžeckých lyžařských tras. Přístup k vrcholku Čeřínku je možný od Kostelce (asi 10 km jihovýchodně od Nového Rychnova) po silnici, která končí na parkovišti pod vrcholem Čeřínku. Pěší turisty provede červená značka celým parkem od západu k východu. Žlutá značka vede z Dolní Cerekve přes vrchol do Mirošova. Vrchol je přístupný i po zelené značce z Kostelce. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/cerinek

Lipnice nad Sázavou Hrad

GPS poloha: 49°36'52.60"N 15°25'1.38"E

Hrad stojí na vrcholu táhlého hřbetu (620 m) v dominantní poloze nad Městečkem Lipnicí nad Sázavou v kraji Vysočina. Návštěvníci si mohou prohlédnout celý hradní areál včetně kaple sv. Vavřince, v níž byli v roce 1417 vysvěceni první husitští kněží u nás. Zachovaly se zde nástěnné gotické malby ze 14. století. Nejstarší období připomíná torzo mohutné hranolové Velké věže s branou z počátku 14. století. Z věže se nabízí krásný výhled na okolní krajinu. V novém Trčkovském paláci, který pochází ze 16. století, je v 1. poschodí kuchyně, vstupní hala, menší sál a ve 2. patře býval velký rytířský sál se dvěma arkýři. Na západní straně nádvoří stojí Thunovský palác s gotickými sklepy a velkým pilířovým sálem. U paláce je čtyřpatrová hranolová věž Samson s 33 metrů hlubokou studnou ve sklepení. Na hradě je stálá archeologická expozice, sbírka gotických kachlů a také galerie moderního výtvarného umění. Pod hradem v Lipnici nad Sázavou prožil poslední roky svého života spisovatel Jaroslav Hašek. Turisty láká kromě samotné prohlídky hradu také velmi bohatý kulturní program, který se zde nabízí téměř každý prázdninový víkend. Historie Hrad byl vybudován na počátku 14. století. Zpočátku byl hrad znám jako majetek Raimunda z Lichtenburku. V roce 1319 se vlastníkem hradu stal Jindřich z Lipé. Za Trčků z Lípy, kterým hrad patřil v letech 1436 ? 1561, byl hrad pozdně goticky přestavěn a rozšířen. Za hrabat Thurnů byl pak ve 2. polovině 16. století upraven renesančně. Za třicetileté války byl hrad obsazen Švédy, kteří ho opustili až po skončení války. Na hradě se bydlelo až do požáru v roce 1869, poté se hrad začal postupně měnit ve zříceninu. Před úplným zchátráním hrad zachránil Klub českých turistů, který objekt v roce 1925 koupil. Od roku 1968 pečují o hrad památkáři. V minulých letech byl lipnický hrad velkoryse rekonstruován. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lipnice-nad-sazavou

Arboretum Vysoké Chvojno Arboretum

GPS poloha: 50°6'36.24"N 15°58'52.35"E

Arboretum - park ve Vysokém Chvojně, který založil markrabě Alexandr Pallaviczini po r. 1884. Na pozemcích měl být vybudován zámek a s ním zámecký park. Ke stavbě zámku nakonec nedošlo a uskutečněno bylo pouze založení Zámeckého parku, tedy dnešního arboreta. Výsadbu stromů v anglickém slohu v letech 1886 - 1889 provedl lesmistr Adolf Laufke Sandtner. V areálu jsou vysázeny stromy ze všech světadílů severní polokoule, najdeme zde 62 druhů jehličnanů a 152 druhů listnatých dřevin. Arboretem prochází zelená turistická značka vedoucí ve směru Hradecké lesy - Horní Jelení. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/arboretum-vysoke-chvojno

Pardubice - Aquacentrum, koupaliště, plavecký areál Aquapark

GPS poloha: 50°2'1.79"N 15°46'57.07"E

Zrekonstruované pardubické aguacentrum nabízí návštěvníkům nespočet atrakcí, sportovního vyžití, relaxu a odpočinku. Nejmodernější 50 bazén v Čechách splňuje všechna kritéria, jak pro závodní plavce, tak i pro rekreační plavání. Teplota vody je příjemných 27 stupňů. Ještě příjemnější teplota vody 29 stupňů je v rekreačním bazénu. Pro nejmenší návštěvníky je připraveno brouzdaliště s vodou o teplotě 30 stupňů, dětičky zde očekává vodní ježek, přátelský delfín a dětská skluzavka. Pro dorostence, ale i dospělé je zde 34 metrů dlouhá troj-skluzavka, ale zejména 102 metrů dlouhý tobogán „Megaslide“. Wellnes centrum nabízí možnost saunování ve finské sauně, sněhovou komoru, infrakabinu, ale i masáže. Sportovní aktivity je možno provozovat ve fitness centru, které je rozděleno do 3 zón. Posilovna, tedy strojová zóna, kardio zóna s rotopedy, běhátky a veslařskými trenažéry, třetí zónou je tzv. funkční, která je určena pro skupinové cvičení. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 5

Průvodce "Průvodce Česká republika" V letním období návštěvníky očekává letní pláž, která je otevřena v období červen - srpen, každý den od 9:30 do 20:00. Venkovní areál nabízí k vyžití víceúčelový bazén s tobogánem a skluzavkou, chrliči vody, masážními lůžky a šplhací sítí. Dětská bazén s vodní číší a brouzdaliště se skluzavkou. Veškeré aktuální info jako vstupné, otevírací doba, informace o novinkách a akcích jsou k získání na webu aquacentra zde: http://www.aquapce.cz/ Kontakty: PAP PARDUBICE o.p.s. Jiráskova 2664, 530 02 Pardubice tel. recepce: 461 101 200 fax: 461 101 222 e-mail: [email protected] web: http://www.aquapce.cz/ Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pardubice-aquacentrum-koupaliste-plavecky-areal

Pařížov Přehrada

GPS poloha: 49°49'33.60"N 15°34'18.31"E

Tato přehrada je jedna z nejhezčích a nejstarších přehrad na území ČR. Leží na řece Doubravě nad obcí Pařížov v malebném kraji pod Železnými horami. Podnětem k výstavbě přehrady byly velké vody z let 1885, 1888 a 1897, které patřily tehdy k největším na Doubravě. Výstavba probíhala v období let 1908 až 1913. Vodní dílo tehdy spravoval tehdejší Zemský úřad. V současné době dílo spravuje a užívá společnost Povodí Labe a.s. Hradec Králové, závod Pardubice. Původní určení díla byla ochrana před povodněmi a nalepšení průtoku v suchých obdobích, v současné době je ještě užitek rozšířen o výrobu elektrické energie. Nádrž také užívá místní organizace Českého rybářského svazu Běstvina jako Sportovní vodu. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/parizov

Koupaliště Přibyslav Koupaliště

GPS poloha: 49°34'43.43"N 15°44'18.38"E

Otevřené koupaliště, velice hezké, s nerezovými bazény, nedaleko centra města. V areálu je občerstvení šatny, sprchy. Vstupné: pro sezónu 2011 Děti do 110 cm výšky zdarma ZTP/P + průvodce zdarma

9 - 13 hod. 13 - 19 hod. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 6

Průvodce "Průvodce Česká republika" 9 - 19 hod. 16 - 19 hod.

Děti do 15 let, ZTP 20,- Kč 30,- Kč 40,- Kč 20,- Kč

Dospělí 40,- Kč 50,-Kč 70,- Kč 30,- Kč

Permanentka 1.300,- Kč

Večerní plavání od 19:00 do 21:00 hod. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 7

Průvodce "Průvodce Česká republika" 30,- Kč Autor článku: Miloslav Sláma Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/koupaliste-pribyslav

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci Chrám

GPS poloha: 49°57'34.92"N 15°17'23.10"E

Stavba patří k vývojově nejzávažnějším dílům české gotické architektury ze 13. století. Je v Čechách první stavbou katedrálního typu, která byla vytvořena v duchu středoevropské gotiky. Katedrála byla vypálena během husitských válek a dnešní podoby se jí dostalo teprve v 18. století, kdy jí ve stylu barokní gotiky přestavěl Jan Blažej Santini. Katedrála Nanebevzetí Panny Marie byla zapsána na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO v roce 1995. Nově se do katedrály vrátila vzácná sedlecká monstrance pocházející z dílny Petra Parléře. Zajímavostí je také kinosál, který se nachází přímo v katedrále. Návštěvník zde může zhlédnout animovaný film o historii sedlecké katedrály od pravěku po současnost - Splendissima Basilica. Katedrála je zároveň galerií barokních obrazů od mistrů Michaela Willmanna a Petra Brandla.

Otevřeno denně: duben-říjen 9:00-17:00 (v neděli 12:00-17:00) / listopad-březen 10:00-16:00. Vstupné: dospělí, důchodci 30 Kč; děti, studenti 20 Kč. Kontakt: Římskokatolická farnost Zámecká 127 Tel.: +420 327 561 143 E-mail: [email protected], www.sedlec.info Autor článku: Hana Musílková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/katedrala-nanebevzeti-panny-marie-v-sedlci

Chrám sv. Bartoloměje Kostel

GPS poloha: 50°1'36.08"N 15°12'6.67"E

Historickému centru Kolína dominuje Chrám sv. Bartoloměje, který je ve své dnešní podobě výsledkem několika staletí stavebního vývoje. Počátky jedné z nejhodnotnějších sakrálních staveb u nás sahají do doby románské, snad ještě do předkolonizačního období, pro které je v prostoru dnešního chrámu archeologicky doloženo osídlení. Starší románskou stavbu nahradil ve 13. století trojlodní síňový kostel, jehož hmota se kromě trojdílného závěru dochovala dodnes. Původní závěr kostela připomínají pouze zachované válcové přípory. V souvislosti se založením města králem Přemyslem Otakarem II. započala po roce 1250 i stavba nového kostela. Síňové trojlodí o celkové délce 30m, které začala budovat huť z hessensko- westfálského uměleckého okruhu, mělo být zaklenuto šesti poli křížové klenby. K tomu ale nedošlo, protože stavba byla z neznámých důvodů přerušena. Po roce 1270 se pokračovalo, ale práce tentokrát prováděla už domácí huť, která se držela konzervativnějšího architektonického pojetí. Práce jiné huti je velmi dobře patrná nejen na změně stylu, ale i na změně plánů. Na lehkost a eleganci první etapy navázala robusnost a hmotná uzavřenost. Místo šesti polí klenby byla sklenuta pouze čtyři, přičemž dvě pole nejblíže závěru kostela byla spojena v jedno a vznikl tak velký prostor, který budil dojem příčné lodi. Druhé pole severní stěny bylo prolomeno bočním vchodem, jehož portál byl osazen zdobeným tympanonem s figurami archanděla Gabriela a Panny Marie při Zvěstování. Na jeho místě je dnes pouze kopie, zatímco originál je uložen v Lapidáriu Národního muzea. Hlavní západní portál byl původně o poznání zdobnější než nyní, ale jeho bohatá figurální výzdoba byla velmi těžce poničena požáry (v letech 1349 a 1796) a vesměs nešetrnými úpravami a dnes dává jen tušit svou někdejší nádheru. Průčelí kostela vrcholí dvěma 70m vysokými osmibokými věžemi, jejichž jednotlivá patra jsou osvětlena barevně odlišenými hrotitými okny. Mezilodní pilíře v interiéru kostela jsou také dílem domácí hutě a svou Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 8

Průvodce "Průvodce Česká republika" mohutností ostře kontrastují s jemnými příporami obvodových stěn, které pocházejí z první fáze stavby. Hlavice přípor nesoucích klenební žebra jsou bohatě zdobena figurálními a rostlinými motivy. Západní část kostela ve všech třech lodích zakončuje pavlačová tribuna. Monumentalita kostela sv. Bartoloměje, v českém městském prostředí 13. století nebývalá, odrážela nejen blahobyt města, ale i ambice jeho zakladatele, krále Přemysla Otakara II. Z architektonického hlediska je kostel pozoruhodný zejména neobvyklými opěráky, které připomínají opěrné systémy kostelů katedrálního typu, a také u nás výjimečnou sochařskou výzdobou severního portálu. V roce 1349 zachvátil Kolín velký požár, který velmi vážně poničil i Kostel sv. Bartoloměje, především jeho východní část. Císař Karel IV. pověřil opravou a přestavbou chrámu svého dvorního stavitele Petra Parléře, který od roku 1356 vedl stavbu Svatovítské katedrály. Parléř začal 20. ledna 1360 budovat nový presbytář. Nejprve byl však zbořen starý závěr zničený požárem a postavena provizorní příčka, aby mohla zbylá část kostela sloužit svému účelu. Parléřův 33 m vysoký chór s věncem šesti kaplí a ochozem má katedrální dispozici a zvenčí je podpírán kamenicky zdobenými opěráky. Kromě originálních bohatých okenních kružeb, které jsou jedním ze základních znaků Parléřova díla, se vysoký chór vyznačuje také tím, že ve vrcholu jeho osmiboké dispozice je nikoli oblouk, ale pilíř, který je tak v ose chrámu. Intenzita stavební činnosti v Kolíně po smrti Karla IV. a pak i Petra Parléře slábla a po vypuknutí husitských válek se stavba zastavila úplně. K přestavbě lodi kostela už nedošlo a původní Parléřův záměr nebyl nikdy realizován. V interiéru se ale zachovala řada cenných uměleckých děl, mezi nimiž vyniká Parléřovo sanktuarium z doby kolem roku 1370, čtyři původní gotické okenní vitráže z konce 14. století, cínová křtitelnice z roku 1495 či množství umělecky cenných kamenných náhrobků, z nichž nejstarší jsou románské. Podle dochovaných písemných pramenů byla v roce 1497 při zvonění velkých zvonů poškozena severní věž průčelí. Následné opravy situaci nezlepšily. Proto roku 1504 začal mistr Bartoš v těsné blízkosti západního průčelí stavět samostatnou zvonici, na níž byly přeneseny kostelní zvony. Když byl roku 1642 Kolín dobyt Švédy, nezůstal kostel ušetřen rabování. Další staletí přinesla v podstatě jen opravy, z nichž nejrozsáhlejší proběhly po požáru roku 1796. V roce 1886 byl vybudován nový, vyšší západní štít završený kamenným křížem. Větší a důkladnější obnova chrámu byla provedena až v letech 1904 ? 1910 podle plánů Josefa Mockera a pod vedením Ludvíka Láblera. Byly například zajištěny základy chrámu, postaven nový štít mezi lodí a presbytářem a opěrné pilíře chrámové lodi, do hlavního průčelí byla zasazena rozeta (1909) a byly vyměněny kružby oken vysokého chóru. Jako poslední byla roku 1912 opravena zvonice. Dne 15. března 1945 byla budova arciděkanství, která se nachází v těsné blízkosti chrámu, zasažena leteckou bombou a tlak vzduchu zničil střechu a třináct oken severní strany kostela sv. Bartoloměje. Ještě téhož roku byla opravena tři okna presbytáře, ostatní byla provizorně zasklena. Zbývající okna byla opravena až v letech 1964 ? 1975. V roce 1981 bylo v souvislosti s opravou všech chrámových střech a obnovou podlahy presbytáře nově osazeno poslední okno zničené náletem. Budova barokní kostnice stojící na jižní straně chrámu byla rekonstruována roku 1975. V roce 1995 byl kolínský Chrám sv. Bartoloměje prohlášen národní kulturní památkou. Autor článku: Petr Křemen Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chram-sv-bartolomeje

Zelená hora Kostel

GPS poloha: 49°34'48.52"N 15°56'33.46"E

Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře představuje vyvrcholení tvorby geniálního architekta Jana Blažeje Santiniho Aichla, příslušníka již třetí generace italské umělecké rodiny, usazené od 17. století v Praze. Kostel k uctění památky nového českého světce, Jana z Nepomuku, nechal vybudovat Václav Vejmluva, který byl v letech 1705- 1738 opatem zdejšího cisterciáckého kláštera. K tomuto rozhodnutí jistě přispěl vztah žďárského kláštera k místu, kde Jan Nepomucký vyrůstal. Původní mateřské sídlo cisterciáckého řádu, odkud mniši v roce 1251 do Žďáru přišli, bylo v letech 1144 až 1420 právě na Zelené hoře u Nepomuku. Jako stavební místo byl vybrán strmý vrch nedaleko žďárského kláštera, kterému se později začalo říkat Zelená hora. Stavba byla zahájena v roce 1719, kdy byl v hrobě blahoslaveného Jana Nepomuckého v katedrále sv. Víta nalezen jeho domněle neporušený jazyk a kdy byla zahájena příprava na jeho kanonizaci. Kostel byl vysvěcen v roce 1722 a stal se první velkou svatyní, zasvěcenou Sv. Janu Nepomuckému. Jedná se o nejvýznamnější Santiniho práci v závěru jeho života. Představuje nadčasové a absolutní dílo, oproštěné od jakýchkoliv konvenčních prvků dobové architektury. Ambit okolo chrámu má půdorys deseticípé hvězdy. Byl navržen architektem současně s chrámem, k jeho dokončení však došlo až v r. 1769. Při právě probíhající opravě byly nalezeny základní kameny, vymezující polohy oblouků, což dokazuje, že jejich zaměření bylo provedeno již při zakládání kostela. Stanové střechy nad branami nesly alegorické sochy, tři z nich se zachovaly. Kdysi bohatá ozdoba štukových obrazců a žeber na klenbách se dochovala jen Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 9

Průvodce "Průvodce Česká republika" v mizivém rozsahu. Chrám je postaven na půdorysu ve tvaru pěticípé hvězdy, podle legendy, která praví, že v místě utonutí Jana Nepomuckého se objevila koruna z pěti hvězd. Symbol pěti je realizován v celé stavbě. Do celého areálu vede pět vchodů, uvnitř chrámu je pět kaplí a pět oltářů. Symbol pěti je i ve jméně opata Václava Wejmluvy- 5 V, od příchodu prvních cisterciáků uplynulo v té době pět století, pět písmen má i latinské TACUI ? mlčel jsem. To navazuje na legendu, podle které světec neprozradil zpovědní tajemství královny Žofie, manželky krále Václava IV, a proto ho král nechal nejprve krutě mučit a potom svrhnout do Vltavy. Dnes však víme, že smrt Janova měla především politické pozadí kvůli jeho sporům se samotným králem. Ve vrcholku kopule je umístěn velký jazyk, symbol sv. Jana Nepomuckého, obklopený kruhem plamenů, z něhož šlehají paprsky. Jedná se o symbol vítězné zbraně ? meče mučedníka a protějšek hvězdy, zdůrazněné půdorysem svatyně. Celou stavbou se prolínají dva slohy - gotika a baroko. Zatímco v gotické době hledaly duše Boha v popírání tělesnosti a neustálým pohledem vzhůru, v baroku hledí Boha postihnout skrze pohyb, který dal světu. Pro Santiniho jsou to pak působivé kontrasty. Použití gotických oken symbolizujících opět meč nebo ruce sepnuté k modlitbě, půdorysné formy hrotů hvězd, gotizující štukové žebroví, ve kterých je možno spatřovat symbolickou narážku na spojení se středověkým mateřským klášterem na Zelené hoře v Nepomuku. Množství oken poskytuje dostatek světla, které barokně rozšiřuje celý prostor a dává možnost vyniknout sochařské výzdobě, pojaté jednoznačně v barokním charakteru. Díky zajímavému umístění oken není v celém kostele tmavý kout. Okna mají tři různé tvary. Okna ve tvaru jazyka jsou zakomponována u lucernových kaplí nad vstupními vestibuly. Připomínají meč v pochvě a jazykem- mečem dosáhl světec svého duchovního vítězství. Okna ve tvaru biskupské mitry se jako opatský odznak a součást erbu vztahují ke stavebníkovi. Okna v podobě sférického rovnostranného trojúhelníku symbolizují Nejsvětější Trojici. Na hlavním oltáři je socha světce, stojícího na zeměkouli a opticky stoupajícího vzhůru. Pět osmicípých cisterciáckých hvězd představuje 5 kontinentů, na kterých bylo šířeno křesťanství. Zeměkoule je nesena třemi anděly, kompozičně rozmístěnými do tvaru písmene V. Hvězdy se nesčetněkrát objevují na exteriéru i v interiéru celého poutního areálu. Kromě osmicípých hvězd najdeme v kostele i hvězdy šesticípé ? svatojánské a deseti a dvanácticípé ? mariánské. Od chrámové lodi je oltář oddělen ručně kovanou trojbokou mříží. Dvě bílé münsterberské orlice jakoby nadnášely svými křídly oltářní stůl. Mezi nimi je znak zakladatele kláštera Bočka z Obřan. Oltáře po stranách kostela jsou zasvěceny čtyřem evangelistům. Matoušovi s knihou, Markovi se lvem, Lukášovi s býkem a Janovi s orlem. Všechny oltáře jsou vyrobeny z lípového dřeva a mají mramorovou imitaci. Autorem sochařské výzdoby chrámu je Jan Pavel Čechpauer z Chrudimi, dokončoval ji Ignác Rohrbach, který po jeho smrti převzal dílnu. Provádějícím stavitelem byl Donát Marazzi a truhlářské práce zhotovil Jan Ludvík Pešinský z Hradce Králové. Období největší slávy zažil kostel na Zelené hoře spolu s klášterem v roce 1735, kdy bylo slaveno pětisté výročí založení kláštera. Bohužel však již o dva roky později klášter vyhořel a rok poté umírá opat Václav Vejmluva. Katastrofu dovršil další zhoubný požár v roce 1784, kterému padl za oběť nejen konventní kostel, ale také kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. V říjnu roku 1784 byl pak císařem Josefem II. zrušen klášter, včetně poutního kostela. Vnitřní inventář kostela byl přenesen do okolních farností. Teprve za působení bývalého klášterního mnicha Bonifáce Procházky začala obnova kostela, která s přestávkami trvala až do roku 1830. Za tehdejšího správce farnosti, vlasteneckého buditele P.Matěje Sychry bylo dosaženo znovuobnovení kostela, které souviselo se založením hřbitova ve vnitřním areálu. Výjimečné hodnoty tohoto poutního kostela vedly k tomu, že v roce 1994 byl zapsán jako první solitérní stavba v českých zemích do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Autor článku: Kateřina Dvořáková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zelena-hora--4

Pelhřimov – Muzeum rekordů a kuriozit Muzeum

GPS poloha: 49°25'55.70"N 15°13'31.48"E

Muzeum rekordů a kuriozit v Pelhřimově je světovým unikátem. Dost často se také Pelhřimov nazývá městem rekordů. Ve zdejší expozici se návštěvník setkává neustále s pojmy: nejdelší či nejkratší, největší i nejmenší, nejtěžší nebo nejlehčí a podobně.

Muzeum se nachází v zajímavé budově pelhřimovské Dolní brány. Jsou zde k vidění unikátní předměty i popisy výkonů, z nichž je jich mnoho zapsáno v České knize rekordů. Některé exponáty se jinde u nás ani ve světě nevyskytují. Muzeum bylo otevřeno 1. července 1994 a tvrdí se, že nic obdobného ve střední Evropě neexistuje. Prohlídli jsme si také fotografie z netradičních akcí, které pořádá agentura Dobrý den. Je opravdu zajímavé vidět, co jsou schopni lidé podniknout a vymyslet, aby byli v něčem výjimeční.

Po prohlídce jsme se vydali na malou procházku po městě. Naším cílem byla budova, kde se nachází nová expozice Muzea rekordů a kuriozit, která nese název Zlaté české ručičky – kytary, housle, mandolíny, vázy, obrazy – vše ze sirek. Je zde k vidění přes 80 staveb, 571.871 sirek a 248. 344 zápalkových hlaviček. Dohromady k tomu bylo potřeba 63.310 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 10

Průvodce "Průvodce Česká republika" hodin práce jediného člověka Tomáše Kordy. To se opravdu musí vidět. Těžko lze popsat ze sirek vyrobené různé exponáty nebo loď ze špejlí, obraz Mona Lisa z rýže či největší obraz namalovaný pastelkami.

U objektu muzea se nachází také venkovní expozice. Ve volně přístupné zahradě jsme si prohlédli obří sochy vyřezané motorovou pilou nebo největší nerezové kuchyňské nádobí - polévkový hrnec, čajová konvička a trychtýř.

Méně známější, ale především pro děti zcela určitě zajímavé je také Muzeum strašidel: http:// www. turistika.cz/ mista/ pelhrimov-muzeum-strasidel

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/ Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pelhrimov-muzeum-rekordu-a-kuriozit

Želivský klášter Klášter

GPS poloha: 49°31'46.08"N 15°13'12.63"E

Klášter byl založen spolu s klášterním kostelem Narození Panny Marie v první polovině 12. století na vysokém ostrohu obtékaném ze dvou stran říčkami Želivkou a Trnavou. Původně zde sídlil mužský řád benediktinů, který byl však záhy vypuzen a nahrazen premonstráty. Z jejich řad vyšel i známý husitský kazatel Jan Želivský. Koncem 12. století byl ze Želivi osazen i milevský Klášter. V letech 1420 a 1424 husité Klášter dobyli a zničili, ještě do poloviny století se jej však podařilo alespoň částečně obnovit. V roce 1559 si vystavěli v areálu Trčkové, tehdejší majitelé panství, goticko- renesanční sídlo zvané Trčkův hrad. Do správy premonstrátů se klášter vrátil až koncem 16. století. V století 17. proběhly barokní úpravy kláštera G. A. Maggim (dokončené 1688). Po požáru v roce 1712 byly budovy obnovovány G. Santinim, který také provedl opravu kostela ve stylu barokní gotiky. Začátkem 20. století se klášter dočkal ještě novorenesančních úprav. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zelivsky-klaster

Hlinsko - radnice Radnice

GPS poloha: 49°45'35.10"N 15°54'20.20"E

První objekt byl jako v jiných městech dřevěný, postavený v roce 1598. V letech 1788- 92 město přistoupilo k jeho přestavbě do zděné podoby v pozdně barokním slohu. Současnou podobu radnice získala v roce 1850 podle projektu stavitele Václava Sitty. Věž v ose průčelí nad vchodem pochází z roku 1839. V současné době je dominantou zdejšího náměstí. Před radnicí je dnes zbudována zajímavá vodní kaskáda. Turistické mapy KČT 1:50 000: č.45 Železné hory, č.47 Vyskomýtsko a Skutečsko a č. 48 Žďárské vrchy Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hlinsko-radnice

GASK - Galerie Středočeského kraje – Výstava Europa Jagellonica 1386 - 1572 Muzeum

GPS poloha: 49°56'46.57"N 15°15'51.44"E

Sídlo GASK se nachází v jedné z hlavních dominant města Kutné Hory, v rozsáhlém objektu Jezuitské koleje (Barborská 51-53, Kutná Hora) a je tak druhou největší galerií v ČR.

Objekt byl otevřen v květnu 2010 po předchozí rozsáhlé a náročné rekonstrukci. GASK poskytuje na více než třech Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 11

Průvodce "Průvodce Česká republika" tisících metrech čtverečních zajímavý a krásný galerijní prostor, inspirovaný konceptem nejznámějších světových galerií.

V současnosti (do 30. září 2012) je možno zde navštívit velice zajímavý Česko-německo-polský výstavní projekt, který představuje umění a kulturu ve střední Evropě na přelomu pozdního středověku a raného novověku. Umění a kultura ve střední Evropě za vlády Jagellonců zde není představena v omezujícím národním kontextu, ale vůbec poprvé v širokých mezinárodních souvislostech.

Výstava „Europa Jagellonica 1386 – 1572“ shromáždila na 300 mimořádných uměleckých děl středoevropské provenience, z nichž větší část je dnes roztroušena ve sbírkách významných muzeí umění v Evropě i USA, kde patří k divácky přitažlivým mistrovským dílům. Nezanedbatelná část se však stále nachází na místech svého původního určení, tj. v kostelech, kaplích, radních sálech apod. Převážná většina z nich dosud v zahraničí nebyla vystavena.

Výstavní projekt pořádají čtyři muzea umění z České republiky, Polska a Německa ve spolupráci se společenskovědním vědecko-výzkumným institutem při univerzitě v Lipsku, který převzal roli hlavního koordinátora. Na půdě GWZO vznikl také ideový koncept výstavy, který se opírá o výsledky pětiletého mezinárodního výzkumného projektu financovaného Deutsche Forschungsgemeinschaft (DFG).

Díky podpoře Středočeského kraje se může česká verze výstavy uskutečnit v Kutné Hoře, v autentickém prostředí, kde byl první český král z rodu Jagellonců Vladislav II. roku 1471 zvolen zemskými stavy.

Výstava bude zpřístupněna ve třech městech, které spojuje bohatá kulturní minulost vyjádřená titulem světového kulturního dědictví UNESCO. • Kutná Hora: květen-září 2012 • Warszawa: říjen 2012 – leden 2013 • Potsdam: březen-červen 2013

V objektu GASKu se nachází také lektorské centrum, kde pořádají dílny pro děti, dále kavárna a prodejna s upomínkovými předměty. Návštěva se nám líbila a myslím, že Galerie v objektu barokní Jezuitské koleje v Kutné Hoře se stala novým místem na kulturní mapě České republiky.

Informace o aktuálních výstavách a otvírací době:http://www.gask.cz/ Informace o této výstavě:http://www.europajagellonica.eu/

Výstava je to opravdu velice zajímavá, moc se nám zde líbilo, návštěvu můžeme pouze doporučit.

V Kutné Hoře a jejím okolí je krásně. Zatím jsem zde navštívil jenom nepatrnou část z velkého množství zajímavých míst: - rozhledna Havířská bouda:http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-havirska-bouda-nad-mestem-kutna-hora - smírčí kříž u vrchu Kaňk:http://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-smirci-kriz-u-vrchu-kank - velká propadlina u vrchu Kaňk:http://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-velka-propadlina-u-vrchu-kank Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 12

Průvodce "Průvodce Česká republika" - NPP Kaňk:http://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-narodni-prirodni-pamatka-kank - památník Kalvárie na vrchu Kaňk:http://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-kopec-kank-a-pamatnik-kalvarie - Macháčkův kámen:http://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-machackuv-kamen - Galerie GASK:http://www.turistika.cz/mista/gask-galerie-stredoceskeho-kraje - Bylany u Kutné Hory:http://www.turistika.cz/mista/bylany-u-kutne-hory - zřícenina hradu Sion:http://www.turistika.cz/mista/zricenina-hradu-sion - unikátní Kostel sv. Jakuba:http://www.turistika.cz/mista/kostel-sv-jakuba-v-obci-jakub-cirkvice - každoroční Sedlecká pouť:http://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-sedlecka-pout

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/

Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/gask-galerie-stredoceskeho-kraje-vystava-europa-jagellonica-1386-15

Lipany Památník

GPS poloha: 50°1'40.89"N 14°56'12.04"E

Obec Vitice, místní část Lipany.

První zmínka o obci pochází z roku 1360, kdy na zdejší tvrzi sídlil vladycký rod Lipanských z Lipan. Dne 30. května roku 1434 na Lipanské pláni došlo ke slavné bitvě vojsk husitů a Panské jednoty, ve které byli husité poraženi a padl i jejich vůdce Prokop Holý.

Na paměť bitvy byla na Lipské hoře v roce 1881 postavena jedenáct metrů vysoká mohyla, kde se od nepaměti scházel lid z blízkého i širokého okolí. Mohyla je zapsána do seznamu kulturních památek.

V současnosti zde Obecní úřad Vitice pořádá vždy poslední květnovou sobotu Lipanskou pouť.

Areál kolem mohyly prošel v roce 1990 rekonstrukcí, byly zde zabudovány pamětní desky s původním textem, zhotoveny chodníky, parkoviště pro osobní auta, poutače o bitvě a byla tu také vysázena nová zeleň. Místo je v letním období hojně navštěvováno turisty a školními výlety.

Ve středu Lipan stojí zámek, kde byl do roku 1990 umístěn archiv pro patenty a vynálezy. Občané obce za prací dojíždějí do Kouřimi nebo Českého Brodu. V současnosti zde žije 93 obyvatel. Územní plán počítá s výstavbou domků na dvou hektarech.

Pramen: www.vitice.cz

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 13

Průvodce "Průvodce Česká republika" Autor článku: Květoslav Pašek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lipany

Letecké muzeum Ing. Jana Kašpara - Kunětice Muzeum

GPS poloha: 50°4'16.43"N 15°48'53.03"E

Letecké muzeum u Kunětic bylo slavnostně otevřeno 14. 5. 2011, do současného „domova“ bylo přestěhováno z areálu bývalého vojenského letiště v Hradci Králové. Najdeme zde např. i repliky legendárních letounů, z období počátků aviatiky je to Wright Flyer III, „kašparův“ Blériot a z období 1. sv. války, např. Fokker Dr. 1 známý jako Rudý baron, Fokker E. III, Sopwith F1 Camel, Nieuport 11 a další…. Otevírací doba: červenec - srpen denně 10:00 - 16:00 březen - červen a září - listopad so - ne 10:00 - 16:00 Vstupné: dospělí 50 Kč děti od 6 let 25 Kč Web muzea s aktualitami je zde: http://www.letajicicirkus.cz/aktuality/default.aspx Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/letecke-muzeum-ing-jana-kaspara-kunetice

Dolní Město - kostel svatého Martina Kostel

GPS poloha: 49°37'52.97"N 15°23'18.78"E

Kostel svatého Martina v Dolním Městě (10 km severně od Humpolce) je gotický kostelík, poprvé zmiňovaný roku 1346. Původně byl zasvěcen svatému Janu Křtitelovi, svatému Martinovi až od doby barokní. Kostelík je unikátní obzvláště dochovanými gotickými freskami ze 14. století. Interiér kostela však nebývá přístupný příliš často, takže budete-li mít příležitost, určitě neváhejte ;- ) Kostelní hřbitov je obehnán kamennou zídkou, ke kostelu patří i opodál stojící zvonice z 16. století. Velkou zásluhu na tom, že v kostele probíhají rekonstrukční a restaurátorské práce má občanské sdružení Přátelé podlipnických kostelů. Více informací o tomto sdružení naleznete na stránkách http://www.podlipnickekostely.cz. Autor článku: Matěj Baťha Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dolni-mesto-kostel-svateho-martina

Pardubice - regionální infocentrum Pardubice region tourism Infocentrum

GPS poloha: 50°2'16.26"N 15°46'40.04"E

Infocentrum se nachází na rohu ulice Zelenobranské a náměstí Republiky, v těsné blízkosti dominantní Zelené brány. Kontakt: Pardubice region tourism, náměstí Republiky 1, 530 02 Pardubice Telefon: 466 768 390 e-mail: [email protected] Provozní doba: Po-Pá 8-18 hod.; So-Ne 9-18 hod. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.24 Hradecko a Pardubicko

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 14

Průvodce "Průvodce Česká republika" Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pardubice-regionalni-infocentrum-pardubice-region-tourism

Svratka - Informační centrum Infocentrum

GPS poloha: 49°42'44.58"N 16°2'14.46"E

Informační centrum se nachází v recepci hotelu Mánes. Kontakt: Informační centrum - hotel Mánes, Československé Armády 303, 592 02 Svratka telefon: 566 662 222 e-mail: [email protected] Provozní doba: recepce a tím i informační centrum jsou v provozu celoročně nonstop Turistická mapa KČT 1:50 000 č.48 Žďárské vrchy Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/svratka-informacni-centrum

Studánka u Křiváku Studánka

GPS poloha: 49°33'23.58"N 15°55'5.30"E

Udržovaná a kontrolovaná studánka v lese u rybníka Křivák. Kontrolní vzorky odebírá každý měsíc MěÚ ve Žďáře nad Sázavou. V letních měsících bývá často voda pro výskyt bakterií označena jako nesplňující normu pro pitnou vodu. Přístup ke studánce je od modré tur. značky, která vede od Žďasu a. s. k Matějovskému rybníku. Parkovat lze u Žďasu, do lesa je zákaz vjezdu. Vyšší záruka kvality vody je ve druhé kontrolované studánce u Pilské nádrže. Kvalitu lze ověřit dotazem na MěÚ ve Žďáře nad Sázavou. Souřadnice studánky u křiváku: N 49° 33.39368', E 15° 55.08823' Autor článku: Miloslav Sláma Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/studanka-u-krivaku

Pardubice - Stezka Viléma z Pernštejna Turistická trasa

GPS poloha: 50°2'18.82"N 15°46'46.42"E

Návštěvníci Pardubic se mohou vydat poznávat krásy a pamětihodnosti města perníku po Stezce Viléma z Perštejna, která je provede historickým centrem města. Stezka měří 2, 5 km a začíná u Zelené brány, která je od vlakového nádraží vzdálená asi 20 minut chůze. Stezka má celkem 10 zastavení (Zelená brána, Perštýnské náměstí, Příhrádek, zámek, Východočeské muzeum, Tyršovy sady, Kostel sv. Bartoloměje, Automatické mlýny, Komenského náměstí, Dům u Jonáše), informační panely mají popisky i brailllově písmu. Jedná se o nenáročnou procházku, kterou zvládnou i rodiče s kočárky a vozíčkáři. Autor článku: Jana Beranová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pardubice-stezka-vilema-z-pernstejna

Cyklostezka Přibyslav–Sázava Turistická trasa

GPS poloha: 49°34'10.06"N 15°44'55.61"E

Cyklostezka otevřená v r. 2011, přes 9 km dlouhá, vede po tělese staré zrušené železniční trati. Je bez kopců, celkové převýšení pouze 55 m. Vhodná pro cyklisty i in-line bruslaře. Na obou koncích – v Sázavě i v Přibyslavi lze pokračovat po místních cyklotrasách. Do Sázavy i Přibyslavi lze dojet vlakem. U nádraží v Přibyslavi parkoviště pro automobily, na Sázavském konci také. Povrch cyklostezky z hladkého asfaltu, během roku udržovaný a zametaný. Na trase je devět mostů přes řeku Sázavu s povrchem z dřevěných trámků, které trochu zpomalují bruslaře. Nejdelší most měří 58 metrů, cyklostezka je 3 m široká. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 15

Průvodce "Průvodce Česká republika" Na trase jsou troje krytá odpočívadla. V zimě se počítá s možností využití pro lyžování na běžkách. Pro lyžaře to je trasa fádní rovinatá, ale na druhou stranu nenáročná vyjížďka hezkým prostředím a bude stačit malé množství sněhu, aby byla trasa sjízdná. Trať byla součástí staré trati z Brna do Prahy, která vedla z Tišnova přes Nedvědici, Bystřici a Nové Město na Moravě do Žďáru nad Sázavou a dále podél řeky Sázavy až do Davle u Vltavy. V roce 1955 byl úsek ze Žďáru nad Sázavou do Světlé nad Sázavou nahrazen novou dvoukolejnou tratí a zůstyl z něj pouze úsek z Přibyslavi do Sázavy, který využívalo železniční vojsko. V posledních letech trati po ní jezdily v létě nostalgické výletní vláčky. Privatizace vedla k zpeněžení všeho kovového ve sběrných surovinách, takže kapitalizaci za oběť padly nejenom koleje, ale i mosty přes Sázavu. Když se potom obec Přibyslav společně s ostatními obcemi na trase rozhodla pro využití na cyklostezku, musely se všechny mosty budovat znovu. Více informací z historie na: http://dopravni.net/zeleznice/8703/vzpominka-na-zeleznicni-trat-pribyslav-–-sazava/ Mapa trasy: http://www.turistika.cz/trasy/cyklotrasa-sazava-pribyslav poloha konců cyklostezky: 49°34'10.976"N, 15°44'41.565"E – Přibyslav 49°33'9.800"N, 15°50'54.329"E – Sázava Poslední aktualizace: 27.2.2015 Autor článku: Miloslav Sláma Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/cyklostezka-pribyslav-sazava

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 16