Průvodce "Průvodce Česká republika"

Průvodce "Průvodce Česká republika"

Žleby Zámek

GPS poloha: 49°53'25.95"N 15°29'7.89"E

Zámek Žleby tvoří dominantu městečka Žleby, které se nachází na rozhraní Středočeského a Pardubického kraje, 25 kilometrů od Kutné Hory. Zámek je možné navštívit v dubnu a říjnu pouze o víkendech a od května do září každý den kromě pondělí. Romantický, téměř pohádkový vzhled zámku podtrhují 3 vstupní brány, vysoká válcová věž a napodobenina středověkého opevnění. Kolem zámku je anglický park. K nejatraktivnějším exponátům a zvláštnostem, které si turisté mohou na zámku prohlédnout, patří parohy prehistorického losa, množství pušek a kuší, jezdec v plné zbroji, místnosti vykládané koženými tapetami či dřevem nebo nábytek vykládaný slonovinou. Historie Jindřich z Lichtenburku nechal strážní věž přebudovat na středověký hrad, o kterém jsou první písemné zmínky z roku 1289. V roce 1353 se stal královským majetkem. Anežka ze Žleb hrad prodala v roce 1356 císaři Karlu IV. Mezi panovníky a šlechtou dlouho probíhaly spory o vlastnictví hradu. Během husitských válek byl hrad v roce 1421 zbořen. Páni z Janovic nechali v 15. století na starých základech vybudovat nový hrad. V 16. století byl hrad přestavěn na renesanční zámek s arkádovým nádvořím. Zámek později také prošel barokní i rokokovou přestavbou. V roce 1746 zámek získali Auerspergové, kteří ho vlastnili téměř dvě století a kteří zámku vtiskli dnešní romantickou podobu. V roce 1945 byl zámek zestátněn. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zleby

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Průvodce Česká republika" Kačina Zámek

GPS poloha: 49°58'54.33"N 15°20'43.74"E

Zámek Kačina, který stojí nedaleko Kutné Hory ve Středočeském kraji, je národní kulturní památkou. Zámek Kačina je jedním z nejvýznamnějších empírových zámků u nás. Zámek má podkovovitý půdorys s čtvrtkruhovými kolonádami s dórskými sloupy. V prostorách zámku je včetně suterénu 125 místností. Z původního zařízení se s výjimkou jedinečné empírové knihovny nic nezachovalo. Kromě expozice věnované českému venkovu byla před několika lety na zámku založena klasická zámecké expozice věnovaná Chotkům. Historie Zámek nechal jako své letní sídlo postavit Jan Rudolf Chotek. Zámecká stavba vznikla v letech 1802 ? 1822 v rozsáhlém anglickém parku, založeném již v roce 1789. Vzhled zámku se od doby jeho výstavby nezměnil. Po 2. světové válce byl zámek znárodněn a v roce 1950 byl dán k dispozici Zemědělskému muzeu, které zde postupně vybudovalo své expozice. Autor článku: Matěj Hlaváč Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kacina

Vlašský Dvůr Hrad

GPS poloha: 49°56'53.88"N 15°16'6.60"E

Opevněný objekt při jižních hradbách Kutné Hory se záhy po svém pravděpodobném založení kolem r. 1300 stává centrem hospodářské politiky ? Václav II. sem z celého království stahuje provozy doposavad menších a poněkud roztroušených mincoven, vzniká pražský groš. Kolem nádvoří městského hradu jsou rozesety jednotlivé mincařské dílny, tzv. šmitny. Nad nimi erby měst, odkud byla výroba přesunuta. Svoje přízvisko ?Vlašský? získává od florentských mistrů. Koncem 12. stol. probíhá přestavba oválného areálu v pohodlnější residenci Václava IV., vzniká dvoupatrový palác, vež a prostor královské pokladnice. Za vlády Vladislava Jagelonského vyrostl nový mincmistrovský dům. V první polovině 16. stol. mincovna ztrácí svůj monopol ? výroba mincí se opět rozšiřuje i do dalších měst. Zároveň ustává ražba grošů, přichází totiž čas tolarů. Postupný pokles těžby stříbra vyústil r. 1727 v uzavření mincovny, areál chátrá. Až koncem 19. stol. je bývalý hrad odkoupen městem a neogoticky upraven arch. Ludvíkem Láblerem. Výsledek jeho práce je stejně sporný, jako např. u nymburských hradeb. Během asi půlhodinové prohlídky navštívíte prostory královské pokladnice, kde jsou k vidění ukázky zde ražených mincí. Získáte také základní přehled o způsobu jejich výroby. Součástí expozice je replika mincířské kovárny, dále kaple Václava IV., ocitnete se též v dodnes svému účelu sloužící zasedací síni pánů radních. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vlassky-dvur

Karlova Koruna Zámek

GPS poloha: 50°9'35.45"N 15°27'8.72"E

Barokní zámek Karlova Koruna se nachází v Chlumci nad Cidlinou v Královéhradeckém kraji. Zámecká stavba má ojedinělý půdorys připomínající tvar královské koruny. Návštěvníci si mohou zámek prohlédnout v dubnu a říjnu pouze o víkendech a svátcích a od května do září denně kromě pondělí. Návštěvníci mají možnost vidět rodovou expozici Kinských a expozici chovu koní ? chlumeckých plaváků. U zámku je anglický park s francouzskou barokní zahradou s oranžerií. Historie Zámek nechal v letech 1721 ? 1723 postavit František Ferdinand Kinský. Výstavbu zámku vedl F. M. Kaňka. Na počest Karla VI., který sem po své korunovaci v roce 1723 zavítal, zámek dostal jméno Karlova Koruna. V 19. století byly provedeny drobné úpravy interiérů zámku. Do roku 1935 byla vybudována rodinná hrobka Kinských. V roce 1943 zámek vyhořel a jeho nákladná obnova skončila teprve v roce 1968; v té době zámek patřil státu. V současné době je zámek opět majetkem rodiny Kinských. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/karlova-koruna

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "Průvodce Česká republika" Zámek Poděbrady Zámek

GPS poloha: 50°8'55.37"N 15°7'4.56"E

Zámek, který stojí při pravém břehu řeky Labe, je dominantou města Poděbrady na Nymbursku ve Středočeském kraji. Původní stavba zde stála již roku 1108. Po rozpadu mocného Slavníkovského rodu a po záhubě Vršovců vzniklo na opukové skále nad řekou Labe opevněné sídlo. Za doby panování krále Otakara II. byly Poděbrady připojeny ke královské komoře. Tehdy zde byl zbudován kamenný vodní hrad. Zde občas pobýval i panovník s celým svým dvorem. Tento hrad byl jedním ze strategických míst na řece Labi, a měl chránit Prahu před vpádem nepřátel od východu a severovýchodu. Historie aJiří z Poděbrad Jelikož se hrad těšil i oblibě krále Václava IV., tak v roce 1402 obléhaly Poděbrady uherské oddíly císaře Zikmunda. Po smrti Václava IV. Poděbrady obdržel jeho syn Hynek. Jlikož se Hynek i jeho bratr Viktorín aktivně zapojili v husitském hnutí na stranu husitů, objevila se Zikmundova vojska před městem ještě v roce 1420. Hrad však nedobyli. V srpnu roku 1426 však Poděbrady oblehla vojska táborů a sirotků a mezi oběma bratry došlo k roztržce. Hynek Poděbrady po dlouhých třináct týdnů bránil a ubránil. Jakmile vojsko táborů a sirotků odtáhlo, Hynek se pokusil využít jeho neúspěchu a chtěl obsadit město Nymburk. V říjnu roku 1426 při bojích zahynul. Hynek neměl mužského dědica a Poděbrady tak získal jeho bratr Viktorín. Ten ale o rok později umírá. Dědicem se stal jeho syn Jiřík z Kunštátu. Ten ale ještě nebyl plnoletý a poručníkem mu byl jeho strýc Heralt z Kunštátu. Jiřík se zúčastnil na straně Pražanů bitvy u Lipan a uznal Zikmunda za Českého krále. V roce 1444 se dostal do čela východočeského landrífu a povedlo se mu zorganizovat celostátní svazek, takzvanou Jednotu Poděbradskou. V jejím čele stanul jako správce země. Stal se tak jediným naším panovníkem, jenž nepocházel z panovnické dynastie,ale z panského rodu domácí šlechty. Velmi podstatným důvodem Jiříkovy volby českým králem byla skutečnost, že si česká kališnická šlechta přála zachovat dosud platné výdobytky husitské revoluce, tedy především přijímání pod obojí. Jiří se stal úspěšným panovníkem, který vzbuzoval respekt u mnohých doma i v zahraničí. Jeho vynikající poradce, humanista Antonio Marini z Grenoblu inspiroval svého králek vytvoření projektu Všeobecné mírové organizace („Smlouva o nastolení míru v celém křesťanstvu“) křesťanských panovníků, kde se všichni snažili o upevnění trvalého míru na principu národní svrchovanosti států, zásady nevměšování se a řešení sporů před mezinárodním soudním tribunálem. Evropa se ak měla sjednotit pedevším roti Turkům a vyhnat je z bývalých křesťanskch zemí. Ve sdružení měly mít státy vždy po jednom hlasu, přičem bylo počítáno s vůdčí rolí France. Naoak o Papeži návrh takřka nemluvil a přiznával mu pouze malé pravomoce. Navštivte zámek v Poděbradech Z původního královského hradu ze třináctého století se zachovalo přízemí jižního a severního křídla a vysoká válcová věž, která byla v osmnáctém století zvýšená a opatřená helmicí. Hradní kapli zdobí zbytky pozdně gotických fresek. Vedle ní se nachází místnost, v níž se údajně v roce 1420 narodil Jiří z Poděbrad. Spolu s kaplí je tato komnata ve správě Polabského muzea a je veřejnosti přístupná, stejně jako Lapidárium v hradním sklepení. Další zámecké prostory vlastní pražská Karlova Univerzita. Předhradí ze šestnáctého století se vstupní bránou odděluje zámek od náměstí. Na druhém nádvoří zámku najdete Památník krále Jiřího z Poděbrad Expozice je umístěna v jediných přístupných prostorách zámku v Poděbradech, tedy v bývalé hradní kapli a v rodné síni krále Jiřího. Muzeum nemá bezbariérový přístup. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zamek-podebrady

Rozhledna Vysoká Rozhledna

GPS poloha: 49°56'32.28"N 15°11'21.58"E

Rozhledna Vysoká se nachází nedaleko Kutné Hory u obce Miskovice- Mezholezy. Je 38 metrů vysoká a vyhlídková plošina je ve výšce 25 metrů. Nabízí výhled na Kutnohorsko, Čáslavsko a Kolínsko. Za dobrého počasí lze vidět i Trosky, Bezděz a dokonce i Sněžku. Rozhledna je přístupná po celý rok o víkendech a v červenci a srpnu ji můžete navštívit denně kromě pondělí od 11:00 do 18:00. Pokud budete mít štěstí, naskytne se vám pohled na rogalisti, kteří u rozhledny vzlétají. A o pár metrů dál můžete navštívit zříceninu Kaple sv. Jana Křtitele. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 3

Průvodce "Průvodce Česká republika" Autor článku: Radka Koncošová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-vysoka--1

Poděbrady - Lázeňský park Park

GPS poloha: 50°8'40.08"N 15°7'6.72"E

Poděbrady mají isvůj krásný lázeňský park, který vede od náměstí až k funkcionalistické nádražní budově z roku 1932, která je také jedním z architektonických skvostů a vůbec první funkcionalistickým nádražím v Čechách. V parku se nachází známé květinové hodiny, poblíž kterých stojí trpaslík odbíjející čas. Na okrajích Lázeňského parku stojí vila Kouřimka a Obereignerova vila, obě navržené architektem Josefem Fantou. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/podebrady-lazensky-park

Sion Zřícenina

GPS poloha: 49°53'15.32"N 15°12'40.90"E

Zříceniny gotického hradu Sion stojí na ostrohu obtékaném potokem Vrchlicí nedaleko obce Chlístovice na Kutnohorsku ve Středočeském kraji. Archeologický výzkum, který tu byl v minulosti proveden, odkryl hradní jádro se základy obytných budov, brány, hradeb s polokruhovou dělovou baštou, dále pak příkopy a valy. Objeveny byly i pozůstatky narychlo vybudovaných obranných staveb, především velké sypané a obezděné bašty. V hradní skále nad potokem je vytesán reliéf Jana Roháče od J. Vávry z roku 1937. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Historie Hrad si nechal v letech 1426 ? 1427 jako svou soukromou rezidenci postavit husitský hejtman Jan roháč z Dubé, který byl odpůrcem krále Zikmunda. V roce 1437 byl hrad po čtyřměsíčním obléhání dobyt královským vojskem vedeným Hynkem Ptáčkem z Pirkštejna za pomoci uherského vojska pod vedením Michala Országha. Po dobytí již nebyl hrad Sion obnoven a zanikl. V 1. polovině minulého století tu byl proveden archeologický význam. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sion

ZOO park u zámku Žleby. ZOO

GPS poloha: 49°53'22.67"N 15°29'18.78"E

Poblíž Zámku Žleby se nachází ZOO park, kde si můžeme prohlédnout bílé jeleny, dravé ptáky, černou i domácí zvířenu. V letních měsících je možné vidět sokolníky při ukázkách své práce s cvičenými dravci. Autor článku: Zdenek7 Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zoo-park-u-zamku-zleby

Zoo Kutná Hora - Ringelland ZOO

GPS poloha: 50°0'3.24"N 15°22'47.39"E

Zvířata nejen cirkusová si můžou malí i velcí prohlédnout v nedalekých Habrkovicích, kde se v roce 2008 usadila rodina Ringelova a založila Rigelland. K vidění jsou lvi, tygři, hroch Davídek, dikobrazi, kozy, slepice a želvy. Ringelland je pro veřejnost otevřen denně od 10:00 hodin, představení se konají v sobotu i v neděli vždy od 14:00 hodin (duben - říjen). Pro skupinky nad 10 osob je možné domluvit individuální představení. Vstupné na představení: 50 Kč děti, 100 Kč dospělí. Vstupné na prohlídku zvířat bez představení je dobrovolné. Kontakt: Ringelland Habrkovice 34 284 01 Kutná Hora [email protected] Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 4

Průvodce "Průvodce Česká republika" Jan Ringel + 420 607 168 152 http://ringelland.webnode.cz Autor článku: Hana Musílková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zoo-kutna-hora-ringelland

Poděbrady - Kolonáda profesora Libenského Odpočinkové místo

GPS poloha: 50°8'49.52"N 15°7'16.07"E

Podle návrhů poděbradského rodáka arch. Vojtěcha Kerharta byla v roce 1938 postavena prosklená Tzv. Nová kolonáda, nyní Kolonáda profesora Libenského, s unikátní sklobetonovou kopulí. Kolonáda byla zbudována nad pramenem minerální vody. Pramen je dodnes aktivní a je možné jej ochutnat. Stavba je propojena se sloupovou promenádou. Nedaleko Kolonády je fontána, jejíž bazén má rozměry 24, 22 m x 12, 84 m a je hluboký 82 cm. Uprostřed obdélníkové vodní plochy okouzluje variabilní vodní hra složená ze 160 střiků. Autor článku: Evosheek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/podebrady-kolonada-profesora-libenskeho

Ukázková obůrka Žleby ZOO

GPS poloha: 49°53'5.86"N 15°29'6.22"E

Ukázková obůrka se nachází jen pár minut chůze od Zámku Žleby. K hlavním lákadlům patří zejména expozice dravých ptáků a proslulý chov bílých jelenů. Uvidíte zde ale mnohem víc. Hned u vchodu vás přivítá dravý pták, kterého si můžete za drobný poplatek nechat usadit na ruku a vyfotit se s ním. Žijí zde také sovy, brodiví ptáci jako čáp nebo volavka, dále kačeny, husy a další vodní ptáci, mufloni, černá zvěř, daňci, kozy, ježci a další zvířata. Otevírací doba je 1. 5. - 30. 9. denně od 10.00 do 18.00 hodin. Vřele doporučuji účast na ukázce výcviku dravců a sov, která je v době letních prázdnin na programu každý den mimo pondělí. V květnu, červnu a září ji můžete zhlédnout o víkendu. V uvedeném období se předvádí dvakrát denně a to v 12:00 a v 15:30. Kromě ukázky dravců a sov probíhá v této době i krmení bílých jelenů, takže se vám naskytne příležitost obdivovat tato krásná zvířata na vzdálenost nejvýše pár desítek kroků. Samotné ukázky výcviku dravců jsou naprosto vynikající. Na programu, který jsme navštívíli, byl prvním předváděným dravcem výr velký, který předváděl svůj nádherný tichý let. Následovala káňata Harrisova, akrobatický letec luňák, dále orlové stepní, sup africký a sup bělohlavý. Jednu chvíli kolem hlav diváků poletovalo a pod nohama pobíhalo pět dravců. Sokolník své práci evidentně velmi rozuměl, navíc byl pohotový a celou show výborně uváděl. Pokud se chystáte na Zámek Žleby, rozhodně navštivte i tuhle malou ukázkovou obůrku, protože právě ona bude tou pravou třešničkou na dortu. Plné vstupné činí 40 Kč, zlevněné 30 Kč. Autor článku: kadl.pav Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ukazkova-oburka-zleby

LETIŠTĚ PODHOŘANY Zábava, atrakce

GPS poloha: 49°56'26.81"N 15°33'7.16"E

Letiště Podhořany je malé letiště na svahu Železných hor. ... Poloha letiště Podhořany umožňuje, při vhodném směru a síle větru, prakticky ihned po vzletu létat v proudění na svahu Železných hor. Zhruba uprostřed délky svahu se nachází zřícenina hradu Lichnice. Letiště nabízí vyhlídkové lety motorovým kluzákem L-35 SE Vivat,dvoumístným sportovním Z-126 Trener, legendárním, kluzákem L-13 Blaník, majestátný vyhlídkový let horkovzdušným balónem, letounem pro 3 osoby Zlín Z-43, letounem L40 Metal Sokol, nebo let vrtulníkem Robinson R-44. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 5

Průvodce "Průvodce Česká republika" Energii můžete načerpat v LETECKÝM BARU KLESÁK. Tak neváhej a vzhůru do nebes!!! Autor článku: Miloslav Doležílek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/letiste-podhorany

PODHOŘANY-HOSTINEC Cyklo bar - hospůdka

GPS poloha: 49°56'8.38"N 15°32'13.16"E

Hospoda po opravě s širokým záběrem nabízených nápojů a pokrmů. Chutnalo mi tam, příjemné prostředí vonící novotou, dá se tam pohodlně zaparkovat, ceny jsou příjemné. Doporučuji jako místo k zastavení na motorce. Pokud pojedete od Čáslavi, pak si užijete i alpskou etapu neboť příjezd je kopcovitý. Já jsem byl spokojený a doporučuji i dále, neboť tipů, kde se na moto zastavit, kde bylo fajn není nikdy dost... Autor článku: Miloslav Doležílek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/podhorany-hostinec

Stonewood - přírodní rodinný park Odpočinkové místo

GPS poloha: 49°50'1.00"N 15°10'25.28"E

STONEWOOD je vznikající (zahájení prací 2011) přírodní rodinný park, tématicky částečně zaměřený na country&western, jehož primárním úkolem je nabídnout přírodní, estetické a přiměřeně vybavené prostředí pro relaxaci. Vybraným místem pro realizaci projektu je malebný pozemek na okraji obce Rápošov u Zbraslavic, který má pro projekt vhodnou polohu. Záměrně je projekt označován jako minipark. Nejde o žádný megaprojekt ve stylu westernových městeček. Výsledkem by měl být malý, komorní, přírodní prostor, který umožní odpočinek s využitím základních služeb a nabídne soukromý prostor i pro veřejné využití s popsaným obsahovým záměrem. V současné době nabízí návštěvníkům v omezené otevírací době naučnou ministezku "Střípky z historie Divokého západu" a odpočinkové posezení pro cyklisty, pěší i hipoturisty. STONEWOOD by se rád stal aktivní součástí Zbraslavicka, regionu, který je nepochybně jedním z nejvýznamnějších rekreačních středisek na Kutnohorsku a jeho pozice neustále posiluje. Autor článku: Rewolver Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/stonewood-prirodni-rodinny-park

Vrchlice Přehrada

GPS poloha: 49°54'46.43"N 15°12'24.61"E

Vodní dílo Vrchlice je vybudováno na stejnojmenné říčce v místě bývalého mlýna Slaměnec nad Kutnou Horou. Jde o jedinou klenbovou hráz v ČR. Účel vodního díla: - Zásobování pitnou vodou. Odběr užitkové vody. - Nalepšení průtoku na hodnotu 355- ti denní vody. - Částečná ochrana před povodněmi. Postup stavby: Po druhé světové válce byla v souladu s rostoucími potřebami společnosti zkoumána možnost výstavby nádrže pro zásobení Kutnohorska pitnou a průmyslovou vodou z nádrže situované pod Velkým rybníkem. Konečné rozhodnutí vedlo k návrhu a výstavbě klenbové hráze, první tohoto druhu u nás. Projektantem přehrady byl Hydroprojekt Praha, dodavatelem stavební části Vodní stavby, strojní části ČKD Blansko. Investičně stavbu zajišťoval podnik Povodí Labe Hradec Králové. Stavba byla zahájena v březnu 1966, betonáž klenby byla skončena v říjnu 1969, zkušební provoz se konal v období srpen 1970 až duben 1973. V průběhu zkušebního provozu došlo k naplnění nádrže, dále k vypuštění a opětovnému napuštění. Při těchto cyklech se uskutečnila řada kontrolních měření, byla přecejchována kapacita základových výpustí a odzkoušeno technologické zařízení. Pro ovládání hladiny v době injektáže svislých pracovních spár klenbových bloků, během zkušebního provozu a zvláště při prvním napouštění, za větších průtoků než je kapacita základových výpustí, byly zřízeny ve dvou středních klenbových blocích pojistné otvory. Pro hrazení otvorů byly použity železobetonové desky tloušťky 30 cm dimenzované na zatížení při plné nádrži s vynechanými kapsami pro uložení náloží, které měly v případě potřeby sloužit k destrukci desek. Po příznivém Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 6

Průvodce "Průvodce Česká republika" vyhodnocení celkového chování klenby v rámci zkušebního provozu byly oba otvory uzavřeny zabetonováním s následnou injektáží spáry mezi tělesem hráze a betonovou zátkou. Vodní dílo plní bezpečně svou funkci již skoro 30 let. Provozovatelem díla je společnost Povodí Labe a.s. Hradec Králové, závod Pardubice. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vrchlice

Kutná Hora - Chrám sv. Barbory Chrám

GPS poloha: 49°56'41.68"N 15°15'49.03"E

Chrám svaté Barbory je mohutný gotický kostel, který je zasvěcen patronce všech horníků. Vzhled je určitě nezaměnitelný - má tři stanové střechy, devět svazků opěrných pilířů se soustavou symetricky vyvážených fiál Historie tohoto chrámu je spojena s dlouhodobým zápasem ambiciózních měšťanů Kutné Hory o duchovní samosprávu s nedalekým Sedleckým klášterem. Tento po staletí trvající mocenský boj vyústil nakonec ve vybudování prestižního chrámu svaté Barbory na pozemku Pražské kapituly za městskými hradbami, tedy mimo působnost Sedleckého kláštera. Na tomto místě stála dřív kaple sv. Barbory - patronky horníků. Stavba započala roku 1388 a jejím prvním architektembyl pravděpodobně Jan Parléř, syn známého Petra Parléře. Původně měl být chrám trojlodní, brzy se však změnil na pětilodní. Chrám rostl v prvních letech jako z vody nebo lépe z pískovce, který se těžil v nedalekých lomech. Ten obsahuje velké množství lastur, které v něm při bližším prozkoumání můžete pozorovat. Už čtyři roky po započetí stavby bylo vysvěceno 15 oltářů a ke každému ustanoven zvláštní kněz. Husitské války r. 1420 však přerušily další stavbu chrámu. Do té doby se stavba vyšplhala skoro do poloviny dnešní výšky. Teprve po 60 letech přichází ke stavbě další významný mistr - Matyáš Rejsek (tvůrce Prašné brány v Praze). Ten v r. 1499 zaklenul síťovou klenbu kněžiště. Nutno říct, že do té doby dovnitř pršelo, což lidem ani chrámu nesvědčí. Výška tohoto prostoru je 33 metrů. V letech 1512 - 1532 působí na stavbě Benedikt Rejt z Pístova (tvůrce Vladislavského sálu na Pražském hradě). Ten na spodním pětilodí vytvořil samostatné trojlodí, které nemá obdoby. Podle jeho návrhů došlo k zaklenutí hlavní lodi. Výška této prostory je 30 m. Chrám je 70 m dlouhý, 40 m široký. V roce 1558 byla stavba ukončena na západě provizorní zdí. Kutné Hoře docházelo stříbro a horníci se proto rozhodli, že stavbu předčasně ukončí. V původním projektu měl být chrám minimálně dvakrát delší a tahle asymetrie působí uvnitř neobvykle. Další úpravy chrámu pokračovaly až do roku 1905, což znamená, že Barbora čekala na své dokončení víc než 500 let. Po celou dobu se v ní ale k bohoslužbám scházeli obyvatelé města a modlili se ke své patronce. Modlili se k ní i dole pod zemí, zvlášť při závalech. Uměla horníky vysekat z dokonale beznadějných situací. Zkazek o její pomoci se v Hoře tradovalo stovky. Otevírala jim tvrdou skálu, svítila ve tmě nebo ukazovala cestu. Mít nahoře chrám bylo jako zajistit si dole ochranu nebo v ní aspoň doufat. Roku 1620 převzali značně zchátralou a nedokončenou katedrálu jezuité, kteří provedli některé barokní úpravy (chór, kaple sv. Františka Xaverského, oltář sv. Ignáce z Loyoly, sedlová střecha místo původní stanové) a vedle postavili jezuitskou kolej. Důkazem barokního slohu je i nádherná skříň varhan z 1. pol. 18. století. Varhanní mechanismus je nový. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 připadl chrám Státnímu náboženskému fondu a postupně velmi zchátral. Katedrálu zachránilo až její zrestaurování v letech 1884 - 89 a 1893 - 1905, na kterém se podíleli významní purističtí architekti Ludvík Lábler a Josef Mocker. Především byla obnovena stanová střecha a vybudováno novogotické průčelí. A z čeho se tedy Chrám sv. Barbory vůbec skládá? Jsou to kněžiště, kaple sv. Kateřiny, kaple sv. Blažeje, kaple sv. Kříže, Kaple Sv. Václava, kaple sv. Basilea, kaple sv. Doroty, Smíškova kaple, Hašplířská kaple, kazatelna, jižní, hlavní a severní loď. Jak se chrám postupně dostavoval, jsou ale různého stáří. Hlavním portálem byl chrám opatřen až v letech 1884 - 1905, kdy byla provedena jeno generální rekonstrukce. Z tohoto období je také nynější hlavní novogotický oltář. Sv. Barbora - patronka havířů - je znázorněna na jeho křídle vpravo. Je to Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 7

Průvodce "Průvodce Česká republika" světice s knihou a věží. V prvních třech kaplích jsou barokní oltáře z let 1680 - 1710. Na prvním je gotická madona z roku 1380 - je to nejstarší exponát z celého chrámu. V dalších třech kaplích jsou dochovány pozdně gotické malby z konce 15. století. Nejbohatší gotický celek tvoří Smíškovská kaple zhruba z doby kolem r. 1490. Pod oknem je celá jeho rodina. Smíšek byl kutnohorský šlechtic, ředitel stavby chrámu a majitel blízkého Hrádku. Kaple zobrazuje scény, jak královna ze Sáby přichází ke králi Šalamounovi, Trajánův soud, Vidění Tiburské Sybily, Ukřižování. Poslední kaple se nazývá Hašplířská (havířská) kaple. Zde jsou zobrazeny výjevy ze života havířů. Jižní loď dostala název Mincířská. Oltář sv. Františka pochází z konce 17. století. Nejdůležitější památkou je protější západní uzávěrová stěna. Tři pašijové výjevy patří dle slohu do poslední doby předhusitské. Z roku 1463 jsou nahoře malby, na kterých je znázorněna středověká technika ražby mincí - pregéř a mincíř při ražbě pražského groše. Severní loď je zasvěcena zakladateli jezuitského řádu sv. Ingnáci z Loyoly. Jemu patří i oltář z konce 17. století. Na protější straně je veliká barokní malba "Vidění sv. Ignáce zraněného v bitvě u Pamplony" z roku 1746. Zpovědnice je z r. 1679 Z Hlavní lodi je nádherný pohled do kroužených žeber klenby z let 1540 - 1547. V klenebních polích jsou znaky cechů a erbovních měšťanů. V rozích jsou dřevěné sochy křesťanských ctností - Spravedlnost, Mírnost, Obezřetnost, Statečnost z 1. pol. 17. století. Jejich výška je 3,5 m. Kamennou kazatelnu zhotovil roku 1560 kameník Leopold, roku 1665 se jí dostalo dřevěného obložení a stříšky. Socha havíře je ze 17. století. Havíř je znázorněn v havířském kroji. V jedné ruce drží kahan, ve druhé pracovní nástroj. Kožená zástěra kolem boků mu sloužila jako ochrana při práci a taky ke sjíždění do dolů po skluzavkách. Kutnohorští havíři pracovali 6 dnů v týdnu, denně 10-14 hodin. Počátkem 16. toletí sestupovali do hloubky 500 m, což bylo v té době nejvíce na světě. Do sakristie vede portál s profilovaným ostěním z doby kolem r. 1400. Dveře jsou z konce 17. století. Na náhrobní desce je výjev velké Kalvárie z 2. pol. 16. století. Vlastní dřevěný rám ke u rpli 1615. Z období pozdní gotiky pochází také velká část vnitřní výzdoby chrámu, např. vyřezávané chórové lavice mistra Jana Nymburského z let 1480 - 90, přičemž nenajdeme jedinou stejnou řezbu. Je to původní chrámový inventář. Dřevěné vyřezávané lavice jsou z konce 17. století.

Malovaná okna s náměty z české historie pocházejí z dílny F. Urbana a připomínají mecenáše, kteří přispěli na rekonstrukci chrámu. Jsou z let 1898 - 1923. Nádherná barokní skříň varhan je z 1. poloviny 18. století. Varhanní stroj je nový, obsahuje přes 4000 píšťal, tři klaviatury a 52 rejstříků. Nejúchvatnější výjevy zůstávají návštěvníkům skryty. Chrámy nebyly stavěny jen pro lidské oči, ale byly zasvěceny Bohu a ty nejroztodivnější objekty jsou umístěny vysoko nahoře. Nad ochozy na pilířích můžete obdivovat fantastickou faunu, tvořenou chimérami, netopýry, démony, harpyjemi, žábami nebo okřídlenými berany. Na jednom z jižních pilířů najdete i opici s pomerančem. Jedná se o první plastické zobrazení tohoto ovoce u nás. Chrám je od roku 1995 národní kulturní památkou a v prosinci 1995 byl zapsán do Seznamu světových kulturních památek UNESCO. V chrámu je dokonalá akustika. Pořádají se tu varhanní koncerty a samozřejmě se tu konají pravidelné mše. Od července roku 2003 prochází generální rekonstrukcí, která sice ještě nebyla ukončena, ale prohlídky interiéru jsou možné - tato informace je z naší první návštěvy v r. 2009, kdy bylo okolo postavené lešení. Při naší druhé návštěvě na podzim r. 2010 se zdá, že rekonstrukce už byla ukončena. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 8

Průvodce "Průvodce Česká republika" Autor článku: Jiřina Lišková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-chram-sv-barbory

Kostnice Kostel

GPS poloha: 49°57'42.84"N 15°17'17.92"E

Sedlecká kostnice má pohnutou historii. Původně to byl hřbitovní kostel zdejšího cisterciáckého kláštera. Původně gotická stavba z konce 14. století se skládá ze dvou kaplí postavených nad sebou. Hřbitov byl však poznamenán zajímavou událostí, která změnila zásadně jeho historii. V roce 1278 byl opat zdejšího kláštera Jindřich poslán s poselstvím krále Přemysla Otakara II. do Jeruzaléma ve Svaté Zemi. Opat z této pouti přivezl hrst hlíny z hory Kalvárie (místa kde byl ukřižován Ježíš Kristus), kterou rozesel po místním hřbitově. Od této události si hřbitov získal pověst Svaté Země a od té doby se sem dávali pohřbívat lidé nejen z okolí, ale i z ciziny. Nejvíce pohřbených zde bylo asi v roce 1318, kdy v Čechách vypukl mor. Tehdy zde bylo za jediný rok pohřbeno asi 30tisíc lidí. Další velké množství pohřbených bylo potom v době husitských válek, protože některé bitvy se odehrály i v okolí Kutné Hory (v roce 1424 bitva u Malešova), v roce 1421 byl Žižkovým vojskem vypálen sedlecký klášter a vyvražděno všech 500mnichů, kteří v té době v klášteře žili). Po husitských válkách byly části obrovského hřbitova postupně rušeny a kosti ze zrušených hrobů byly ukládány nejprve okolo kostela, později do spodní kaple hřbitovního kostela. Poprvé je srovnal jeden poloslepý mnich ze sedleckého kláštera a to údajně do šesti pyramid. První známky o výzdobě z kostí se objevují v 17. století. Výzdoba z kostí byla následně upravena při opravě kostnice v roce1700-1709 (stavební úpravy prováděl Santini). Například svícny z lebkami pocházejí z roku 1743 (nalezena datace při restaurování). Výzdoba tak jak ji vidíme dnes, je výsledkem oprav, které v roce 1870 provedl řezbář František Rint z České Skalice, kterého sem pozvali Schwarzenberkové z Orlíka, tehdejší majitelé sedleckého panství. František Rint spolu se čtyřmi členy své rodiny všechny kosti namáčel do chlorového vápna, tím je vybělil a dezinfikoval. Z původních šesti pyramid dvě zrušil a kosti využil na rekonstrukci výzdoby. Celá práce jim trvala asi 3 roky.Celkové množství kostí v sedlecké kostnici se odhaduje asi na pozůstatky ze 40.000 lidí. Kostnice byla uspořádána proto, aby si zde návštěvníci uvědomili fakt smrti a krátkosti lidského života. Uspořádání kostí má vést k zamyšlení nad vlastní existencí a k hledání vzájemné harmonie lidí živých, a k tomu, aby si každý uvědomil odpovědnost za vlastní život a vážil si ho. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kostnice

Kutná Hora - Hrádek - České muzeum stříbra Muzeum

GPS poloha: 49°56'50.96"N 15°15'55.51"E

Hrádek připomíná malý hrad nejenom jménem. Jen nemá hradní věž. Původně byl dřevěnou tvrzí chránící město, ale postupně byl přestavěn na obytné sídlo. Vystřídal několik majitelů, kteří mu dali okázalou gotickou podobu a v roce 1490 ho za tučný peníz koupil Jan Smíšek z Vrchovišť. Tento nový majitel by klidně mohl být patronem všech zbohatlíků. Za 30 let svého podnikání v Kutné Hoře se z průměrného kutnohorského těžaře vypracoval na jednoho z nejbohatších lidí v Českém království. Zlí jazykové tvrdí, že to byl podvodník a majetek čerpal z tajné huti, kterou maskoval jako černou kuchyni. Možná mají pravdu, ale pan Smíšek zároveň sponzoroval stavbu chrámu sv. Barbory a úpravu kostela sv. Trojice. Na druhou stranu mohlo být i tohle počínání praktické, protože být za dobře s patronkou horníků Barborou, bylo jako naklonit si diplomatku mezi Bohem a vlastním měšcem. V roce 1492 získal šlechtický titul a svůj nový erbovní znak s bílým jednorožcem nechal namalovat snad úplně všude. Sounáležitost k šlechtě zdůraznil i vnějším gotickým rázem stavby, ale ve vnitřních prostorách dával přednost renesanci, která mu skýtala i daleko větší pohodlí. Vždyť gotická a renesanční postel, to je jako nebe a dudy. Od 17. století to šlo s prestiží Hrádku z kopce. Vdova po Zbyňkovi Libštejnském z Kolowrat si tu založila nelegální živnost a provozovala v Hrádku řeznictví, pekařství a dokonce tu čepovala pivo. Časy hodokvasu vystřídala jezuitská strohost, když si tu jezuité zřídili koleje a později byl objekt využíván jako městská škola. Za 2. světové války Hrádek dokonce obývali i četníci. Dnes v Hrádku sídlí České muzeum stříbra, které pro vás připravilo dva okruhy expozic. I. okruh - Město stříbra - můžete si prohlédnout expozici o historii města od založení až do 16. století, zaměřenou na geologii, archeologii, historii a numismatiku, dozvědět se něco o životě místních patricijů, můžete si prohlédnout vzorky všech rud, které se tu těžily. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 9

Průvodce "Průvodce Česká republika" Největší atrakcí je ovšem II. okruh - Cesta stříbra, kde se seznámíte s těžbou stříbra, technologií zpracování, s výrobou mincí. Nejdříve se s průvodcem zastavíte u obrovského těžního stroje, kterému se říkalo trejv. Byl poháněn párem koní, kteří se motali v kruhu a byli schopni z dvousetmetrové hloubky vyzvednout až 1 tunu. Na další dobrodružství vás vyzbrojí perkytlí - tedy hornickou halenou se skřítkovskou kapucí, svítilnou a helmou. Ten pocit, který zažijete pod zemí nic nenahradí. Můžete o tom přečíst stohy knih, sledovat celý rok jen filmy o hornících a přesto se nedozvíte nic. Teprve dole v dole můžete pochopit něco z Kutné Hory. Projdete štolou dlouhou přes čtvrt kilometru, minete zatopené štoly s průzračnou vodou a skoro všude můžete ve stěnách sledovat drobné vrypy hornických kladívek. Možná vás občas zastudí na krku, proto ta perkytle, hlavou procítíte skálu, proto helma, ale hlavně: teprve v podzemí poznáte, co je to absolutní tma. Stojí za zkoušku, abyste si na minutku zhasli lampu a za chvíli vám před očima začnou pochodovat permoníci. Cesta se na několika místech zužuje a je třeba projít bokem, ale nemusí se bát ani pivní siláci. Podle průvodců zatím prostrčili každého. Prohlídka, trvající cca 1,5 hodiny končí v místnosti, proměněné na huť a mincovnu. Mají tam pícku, hutníka i mincmistra, všechny pěkně vycpané. Nefalšovaný průvodce vám tu podá kompletní přednášku o středověkém zpracování stříbra. V rámci prohlídky se tak stanete svědky celé cesty stříbra: od prvního klepnutí havířského kladívka, po konečný úder mincířovy palice. Možná, že všechno z toho, co uslyšíte zase brzo zapomenete. Ten pocit, který jste zažili při průchodu dolem, se ale vymaže jen těžko. Hrádek jsme navštívili při našich toulkách Kutnou Horou. Autor článku: Jiřina Lišková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-hradek-ceske-muzeum-stribra

Kamenná kašna Kašna

GPS poloha: 49°56'55.60"N 15°15'50.21"E

Kamenná kašna se nachází na Rejskově náměstí v Kutné Hoře, severně od chrámu Svaté Barbory. Kutnohorské prostředí ve své touze po prezentaci se nezastavilo ani před běžnými veřejnými stavbami. Do kategorie těchto výtvorů náležela především radnice stavěná po roce 1790 M. Rejskem, která se ovšem do dnešních dnů nedochovala, a také Kamenná kašna, vyjadřující v němé mluvě kamene úctu kutnohorských měšťanů k vodě. Té se totiž odjakživa nedostávalo (velký podíl na tom měla důlní činnost) a přivedení vydatnějšího pramene do města dřevěnými trubkami bylo událostí hodnou úcty. Kašna byla postavena v letech 1493 - 1495 a za jejího autora bývá někdy také pokládán Matyáš Rejsek. Je to polygonální stavba, původně snad zdobená i množstvím soch na konzolách. Umístěna je ve výjimečně malebné poloze na malém náměstíčku v blízkosti souboru skvělých měšťanských domů. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kamenna-kasna

Chrám sv. Bartoloměje Kostel

GPS poloha: 50°1'36.08"N 15°12'6.67"E

Historickému centru Kolína dominuje Chrám sv. Bartoloměje, který je ve své dnešní podobě výsledkem několika staletí stavebního vývoje. Počátky jedné z nejhodnotnějších sakrálních staveb u nás sahají do doby románské, snad ještě do předkolonizačního období, pro které je v prostoru dnešního chrámu archeologicky doloženo osídlení. Starší románskou stavbu nahradil ve 13. století trojlodní síňový kostel, jehož hmota se kromě trojdílného závěru dochovala dodnes. Původní závěr kostela připomínají pouze zachované válcové přípory. V souvislosti se založením města králem Přemyslem Otakarem II. započala po roce 1250 i stavba nového kostela. Síňové trojlodí o celkové délce 30m, které začala budovat huť z hessensko- westfálského uměleckého okruhu, mělo být zaklenuto šesti poli křížové klenby. K tomu ale nedošlo, protože stavba byla z neznámých důvodů přerušena. Po roce 1270 se pokračovalo, ale práce tentokrát prováděla už domácí huť, která se držela konzervativnějšího architektonického pojetí. Práce jiné huti je velmi dobře patrná nejen na změně stylu, ale i na změně plánů. Na lehkost a eleganci první etapy navázala robusnost a hmotná uzavřenost. Místo šesti polí klenby byla sklenuta pouze čtyři, přičemž dvě pole nejblíže závěru kostela byla spojena v jedno a vznikl tak velký prostor, který budil dojem příčné lodi. Druhé pole severní stěny bylo prolomeno bočním vchodem, jehož portál byl osazen zdobeným tympanonem s figurami Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 10

Průvodce "Průvodce Česká republika" archanděla Gabriela a Panny Marie při Zvěstování. Na jeho místě je dnes pouze kopie, zatímco originál je uložen v Lapidáriu Národního muzea. Hlavní západní portál byl původně o poznání zdobnější než nyní, ale jeho bohatá figurální výzdoba byla velmi těžce poničena požáry (v letech 1349 a 1796) a vesměs nešetrnými úpravami a dnes dává jen tušit svou někdejší nádheru. Průčelí kostela vrcholí dvěma 70m vysokými osmibokými věžemi, jejichž jednotlivá patra jsou osvětlena barevně odlišenými hrotitými okny. Mezilodní pilíře v interiéru kostela jsou také dílem domácí hutě a svou mohutností ostře kontrastují s jemnými příporami obvodových stěn, které pocházejí z první fáze stavby. Hlavice přípor nesoucích klenební žebra jsou bohatě zdobena figurálními a rostlinými motivy. Západní část kostela ve všech třech lodích zakončuje pavlačová tribuna. Monumentalita kostela sv. Bartoloměje, v českém městském prostředí 13. století nebývalá, odrážela nejen blahobyt města, ale i ambice jeho zakladatele, krále Přemysla Otakara II. Z architektonického hlediska je kostel pozoruhodný zejména neobvyklými opěráky, které připomínají opěrné systémy kostelů katedrálního typu, a také u nás výjimečnou sochařskou výzdobou severního portálu. V roce 1349 zachvátil Kolín velký požár, který velmi vážně poničil i Kostel sv. Bartoloměje, především jeho východní část. Císař Karel IV. pověřil opravou a přestavbou chrámu svého dvorního stavitele Petra Parléře, který od roku 1356 vedl stavbu Svatovítské katedrály. Parléř začal 20. ledna 1360 budovat nový presbytář. Nejprve byl však zbořen starý závěr zničený požárem a postavena provizorní příčka, aby mohla zbylá část kostela sloužit svému účelu. Parléřův 33 m vysoký chór s věncem šesti kaplí a ochozem má katedrální dispozici a zvenčí je podpírán kamenicky zdobenými opěráky. Kromě originálních bohatých okenních kružeb, které jsou jedním ze základních znaků Parléřova díla, se vysoký chór vyznačuje také tím, že ve vrcholu jeho osmiboké dispozice je nikoli oblouk, ale pilíř, který je tak v ose chrámu. Intenzita stavební činnosti v Kolíně po smrti Karla IV. a pak i Petra Parléře slábla a po vypuknutí husitských válek se stavba zastavila úplně. K přestavbě lodi kostela už nedošlo a původní Parléřův záměr nebyl nikdy realizován. V interiéru se ale zachovala řada cenných uměleckých děl, mezi nimiž vyniká Parléřovo sanktuarium z doby kolem roku 1370, čtyři původní gotické okenní vitráže z konce 14. století, cínová křtitelnice z roku 1495 či množství umělecky cenných kamenných náhrobků, z nichž nejstarší jsou románské. Podle dochovaných písemných pramenů byla v roce 1497 při zvonění velkých zvonů poškozena severní věž průčelí. Následné opravy situaci nezlepšily. Proto roku 1504 začal mistr Bartoš v těsné blízkosti západního průčelí stavět samostatnou zvonici, na níž byly přeneseny kostelní zvony. Když byl roku 1642 Kolín dobyt Švédy, nezůstal kostel ušetřen rabování. Další staletí přinesla v podstatě jen opravy, z nichž nejrozsáhlejší proběhly po požáru roku 1796. V roce 1886 byl vybudován nový, vyšší západní štít završený kamenným křížem. Větší a důkladnější obnova chrámu byla provedena až v letech 1904 ? 1910 podle plánů Josefa Mockera a pod vedením Ludvíka Láblera. Byly například zajištěny základy chrámu, postaven nový štít mezi lodí a presbytářem a opěrné pilíře chrámové lodi, do hlavního průčelí byla zasazena rozeta (1909) a byly vyměněny kružby oken vysokého chóru. Jako poslední byla roku 1912 opravena zvonice. Dne 15. března 1945 byla budova arciděkanství, která se nachází v těsné blízkosti chrámu, zasažena leteckou bombou a tlak vzduchu zničil střechu a třináct oken severní strany kostela sv. Bartoloměje. Ještě téhož roku byla opravena tři okna presbytáře, ostatní byla provizorně zasklena. Zbývající okna byla opravena až v letech 1964 ? 1975. V roce 1981 bylo v souvislosti s opravou všech chrámových střech a obnovou podlahy presbytáře nově osazeno poslední okno zničené náletem. Budova barokní kostnice stojící na jižní straně chrámu byla rekonstruována roku 1975. V roce 1995 byl kolínský Chrám sv. Bartoloměje prohlášen národní kulturní památkou. Autor článku: Petr Křemen Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chram-sv-bartolomeje

Kutná Hora - Vlašský dvůr Muzeum

GPS poloha: 49°56'53.81"N 15°16'7.03"E

Vlašský dvůr Na tomto místě se kdysi skladovalo stříbro. Na dvoře se razily mince, v audienční síni se hlasitě rokovalo, v královských komnatách se tančilo, jedlo se a pilo, soudilo. Vlašský dvůr byl nejdřív prosté opevnění, určené k ochraně obchodní stezky, později byl přestavěn na královské sídlo. Největší proměnou prošel za Václava II, který tu soustředil všechny mincovny z království. Jednak zde byl k ražbě mincí materiál, jednak král přistoupil k měnové reformě, kterou chtěl zajistit kvalitní a jednotnou měnu. K provedení úkolu si přizval florentské právníky a finančníky, kteří na místní obyvatelstvo pravděpodobně učinili mocný dojem. Vlašský Dvůr se totiž jmenuje po nich, neboť pocházeli z Vlach, jak se tehdy říkalo Itálii. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 11

Průvodce "Průvodce Česká republika" S mincovní reformou souvisí i přestavba celého komplexu. Byla tu vybudována centrální ražebna, nad kterou se postavilo patro obývané králem, a kolem obvodových zdí dvora se vytvořily malé a útulné šmitny - mincířské kovárny. Počátkem 15. století se stal oblíbeným místem krále Václava IV., který zde nechal vybudovat reprezentační i obytné prostory s věží a kaplí, v nichž nechal umístit královské poklady. Zhruba před sto lety proběhla citlivá novogotická přestavba. V současné době zde sídlí Městský úřad Kutná Hora. Některé místnosti slouží jako muzeum:

Královská mincovna - Základní koncepce expozice vyjadřuje vazby mezi panovníkem jako vydavatelem mincí s absolutním právem panovníka razit mince, mincovnou a městem Kutná Hora. Na stěnách jsou portréty panovníků, kteří v Kutné Hoře nechávali razit mince - v pravé části jsou vystaveny groše, vlevo tolary. Tolary se původně razily v Jáchymově, od r. 1520 zde; postupně nahradily v oběhu groše (poslední groše byly r. 1547), původně se razily ručně, později se vyráběly pomocí lisu. Výzdoba oken představuje práci horníků z titulního listu Kutnohorského kancionálu (konec 15. století). Spodní místnost patrně sloužila jako královská kaple (motiv zdůrazňuje výklenek s ledňáčkem ve věníku, symbol Václava IV.), po husitských válkách zde byla pokladnice a mincovní kancelář. Mincířská kovárna tzv. šmitna - je to replika mincířské kovárny. Prostor se velmi podobá původnímu prostoru historické šmitny, navíc se nachází v původních prostorách úřadovny - v části Vlašského dvora nejméně zasažené novodobou přestavbou. Tato nová část expozice plynule navazuje na starší expozici "Královská mincovna". Návštěvník tak uvidí při práci mincíře, který na kovadlině roztepává stříbrný cán na plech, i mincíře- střihače, který mincířskými nůžemi vystřihuje farfule a plíšky; pozná úředníka mince, který právě vstupuje do šmitny z osvětleného nádvoří, aby dohlédl na průběh prací a vše zaznamenal do verkových register... Uslyší také o incidentu z roku 1552, který způsobili "ožralí" mincíři, kteří ze sklenice nemírně víno při práci popíjeli. Královská audienční síň - Z Vlašského dvora vyšla řada státních dokumentů a rozhodnutí; mezi nejvýznamnější patří "Dekret kutnohorský", který zde byl vydán 18. ledna 1409 králem Václavem IV. a který změnil zastoupení národů ve všech orgánech Univerzity Karlovy. Uskutečnila se zde také volba panovníka: 27. května 1471 byl zvolen českým králem Vladislav Jagellonský, který zde později velice rád pobýval. Fresky znázorňující obě významné události najdeme právě v této síni. K dalším pozoruhodnostem patří zejména konšelská lavice: pochází z původní radnice, která vyhořela v srpnu 1770. Je provedena na způsob truhly, má překlopné opěradlo (když konšelé se starostou nesouhlasili, opěradlo otočili a sedli si zády k němu). V současné době se využívá k slavnostním zasedáním i příležitostem. Konají se zde svatby, vítají se noví občánci. Královská kaple - Je zasvěcena patronům země české a uherské Sv. Václavovi a Sv. Ladislavovi, vznikla koncem 14. století a patří k vrcholům české gotické architektury. Prohlídka je velice zajímavá, trvá cca 40 minut. Zvládli jsme ji při naší toulce po Kutné Hoře. Autor článku: Jiřina Lišková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-vlassky-dvur

Kostnice v Kutné Hoře Kaple

GPS poloha: 49°56'53.70"N 15°16'4.69"E

Hřbitovní kaple Všech svatých v Sedlci u Kutné Hory má opravdu bizardní výzdobu. Původně byly kosti ukládany do spodní kaple po husitských válkách, kdy byl hřbitov zrušen. Kapli upravil do dneštní podoby známý barokní archtekt Jan Blažej Santini. V té doby patrně pochází i výzdoba z kostí. Odhaduje se, že jsou zde pozůstatky 40tisíc osob. Autor článku: emmy7 Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kostnice-v-kutne-hore

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 12

Průvodce "Průvodce Česká republika" Kostel Sv. Jakuba Kostel

GPS poloha: 49°56'54.34"N 15°16'3.65"E

V roce 1330 stáli u zrodu stavby kostela němečtí patriciové a důležité slovo měl patrně i pořádek mincířů a pregéřů, tedy bohatých podílníků v nedaleké mincovně ve Vlašském dvoře, jejichž přání ovlivnilo výběr stavebního místa. Ostroh nedaleko Vlašského dvora se ukázal záhy problematický natolik, že nedovolil dostavbu původně zamýšlené druhé věže. Hlavní jádro stavby bylo ukončeno kolem roku 1380 a na řešení západního průčelí se podílela i parléřovská huť, stavělo se však až do roku 1420. Z předhusitské výbavy se dochovala dvě sanktuária vestavěná do hmoty presbytáře. Požáry, které v době husitské prakticky zničily celou Kutnou Horu, se nevyhnuly ani kostelu sv. Jakuba, avšak nešlo patrně o nijak významné destrukce, protože k opravení krovu se přikročilo až v šedesátých letech 15. století, kdy byly zřejmě pořízeny i fresky v mincířské kapli. K poměrně významným stavebním změnám došlo v osmdesátých a devadesátých letech 15. století z iniciativy významného horního podnikatele Jana Charváta z Ostrova. Byla postavena kruchta nad mincířskou kaplí, opraveny klenby. Inventář kostela obohatily chórové lavice zhotovené Jiříkem Loreckým z Elkuše a varhany umístěné na charvátovské kruchtě. Největší investicí měla být zřejmě nákladná archa, která však roku 1507 shořela. Brzy ji nahradila nová, pořízená v dílně mistra Hanuše Efeldara. Dodnes se z ní zachovala predela s výjevem Poslední večeře datovaná do r. 1515. K zásadní změně v interiéru kostela došlo až po Bílé hoře. Barokní kultura, působící na všechny smysly člověka, vyvolala v život nový výzdobný program. V závěru 17. století tak vznikla většina dnešního vybavení kostela, na němž se významně podílel mimo jiných Kašpar Eigler, tvůrce nového oltáře, reliéfu Synové Zebedeovi z roku 1678 a korpusu varhan. Nový oltář obohatila také Škrétova Pieta, dar úředníka mince Šotnovského ze Závořic, Palkův obraz Štěstí sv. Jakuba (1752) a Svatá Trojice vytvořená Petrem Brandlem roku 1734. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kostel-sv-jakuba--5

Kolín-kašna Kašna

GPS poloha: 50°1'41.30"N 15°12'4.79"E

Na Karlově náměstí v Kolíně byla postavena kašna pro potřeby měšťanů již v r. 1555, kdy do ní byla přiváděna voda z Labe. Po vybudování nového vodovodu ze studní u Radovesic v r. 1596, byla voda přivedena i do městské Kašny na náměstí. V r. 1780 na místě staré kašny vybudoval František Tomáš Jedlička barokní kašnu. Dnešní pseudorenesanční kašna z červeného nučického pískovce je z r. 1870 od Josefa Freuda. Střední sloup a mušlovitá mísa je z okrového pískovce. Znak města Kolína na stěně nádrže je litinový. V letech 1989 a 2005 prošla kašna renovací. Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kolin-kasna--1

Kolín-radnice Radnice

GPS poloha: 50°1'43.79"N 15°12'3.31"E

Kolínská radnice se nachází v severní části Karlova náměstí v domě čp. 78, který je složen ze dvou stylově shodných budov. Pro řízení města koupila obec v r. 1494 gotický patricijský dům nazývaný „Kolerovský“. Dosud je na nádvoří radnice vidět jeho původní gotická podoba. Budova radnice pro potřeby města časem přestala vyhovovat a tak obec koupila v r. 1884 sousední budovu, kde do r. 1864 byla kasárna. V letech 1887-1889 pak byla původní budova radnice a v letech 1898-1899 nová budova radnice, upraveny ve stylu tzv. české renesance podle návrhu architektů Jana Vejrycha a Jana Zeyera a kolínského stavitele Jana Klecanského, do dnešní podoby. Malíř Adolf Liebscher zhotovil mezi okny třetího patra pět fresek zachycujících výjevy z historie Kolína. Na první fresce král Přemysl Otakar II. prohlíží stavbu hradeb města; na druhé fresce císař Karel IV. pokládá základní kámen ke stavbě chóru chrámu sv. Bartoloměje; na třetí fresce husitská vojska sirotků a táborů pod vedením Prokopa Holého dobývají v r. 1427 město; na čtvrté fresce král Václav IV. potvrzuje městu Kolínu předešlá privilegia; na páté fresce švédská vojska pod vedením maršála Torstenssona vraždí a drancují v r. 1643 město. Na štítu věže namaloval obrazy Přemysla Otakara II. a Jiřího z Poděbrad. Nad nimi jsou sochy Síly a Moudrosti od sochaře Josefa Maudera. Na průčelí Nové radnice jsou dvě sochy. Socha – Rytíř od sochaře Vilíma Amorta a socha Spravedlnosti od sochaře Ludwiga Wurzela. Na nádvoří radnice je od r. 1996 plaketa mima Jeana- Baptista Gasparda Debureaua od sochaře Jaroslava Hylase, který se zde v Bývalých kasárnách v r. 1796 narodil.

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 13

Průvodce "Průvodce Česká republika" Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kolin-radnice

Poděbrady - Jiřího náměstí Náměstí

GPS poloha: 50°8'33.58"N 15°7'4.61"E

Kromě zámku Jiřího náměstí dominuje pomník Jiřího z Poděbrad od sochaře Bohuslava Schnircha. Na náměstí stojí také Mariánský sloup zroku 1765, postavený na památku morové epidemie roku 1714. Budova občanské záložny byla dokončena vroce 1899. Renesanční stará radnice je dnes sídlem Městské knihovny, zatímco současná radnice byla vystavěna vroce 1906 v novorenesančním slohu. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/podebrady-jiriho-namesti

Poděbrady - květinové hodiny Ostatní

GPS poloha: 50°8'42.85"N 15°7'13.45"E

Květinové hodiny v Lázeňském parku v Poděbradech náleží již mnoho let ke koloritu města. Od roku 1932 byly námětem mnoha pohlednic. Za dobu své existence se až do roku 2006 příliš neměnily. V roce 2006 proběhla zásadní přestavba hodin. Stroj byl nahrazen novým a grafická úprava byla změněna. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/podebrady-kvetinove-hodiny

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 14