Průvodce "Průvodce Česká republika"
Koda Rezervace
GPS poloha: 49°55'53.22"N 14°7'1.67"E
Národní přírodní rezervace Koda je jedním z nejkrásnějších míst Českého krasu. Najdeme ji v berounském okrese v blízkosti vesnice Srbsko. Dojedeme sem buďto vlakem a vystoupíme stanici před Berounem, nebo autem, ale to necháme na konci vesnice a dále už se dostaneme jenom pěšky. Od nádraží se vydáme po značené trase, kterou však doporučuji velmi brzy opustit a vydat se podél krasového potoka Kodskou roklí. Tady najdeme trampskou osadu Údolí děsu, jednu z prvních, ne-li vůbec první v tomto kraji. Malé chatky a dřevěné sruby mezi kopci a zurčící potok mezi nimi vypadají kouzelně. Smiřme se ovšem s tím, že pokud zrovna jejich majitelé budou posedávat na malých verandičkách, budou po nás, nevítaných vetřelcích, pokukovat trochu nevraživě. Jak budeme pokračovat dál, podél cesty jsou krásně vidět na zvětralých stráních jednotlivé vrstvy vápence, tak, jak je zub času skládal na sebe. Každé roční období tu má něco do sebe; na jaře jsou stráně bílé a fialové sasankami a podléškami, v létě obdivujeme bujné mechorosty; podzim, kdy stromy a keře hrají všemi barvami, je snad nejkouzelnější. Cestou narazíme na starý, zjevně vyhořelý nejspíše mlýn a jak se tok potůčku zklidňuje a rozšiřuje, sledujeme krasovou činností vytvořené malé hráze. Působí tak, jako by tu pracovala kolonie kupříkladu bobrů; je to však jen a jen činnost vápence (podobné krasové jevy, samozřejmě ve větším měřítku, můžeme sledovat např. v Chorvatsku na Plitvických jezerech). Pokud půjdeme stále kolem potoka, dojdeme na rozcestí v osadě Koda. Tady uvidíme unikátní Kodský mlýn a Rybníček, na jehož břehu už nám chybí pod vrbou jen vodník, šijící si botičky do sucha i do vodičky... Tento rybník, napájený vodou Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 1
Průvodce "Průvodce Česká republika" z krasového pramene s teplotou 10°, nikdy nezamrzá. Nad krasovým pramenem je kaplička. Ze studánky se, bohužel, nenapijeme - je v současnosti zavřená. Když se dosyta vynadíváme na tu krásu kolem sebe, vydáme se po značené stezce (modré) k jeskyni Koda. Jdeme listnatým lesem do poměrně prudkého kopce a někteří výletníci dokonce občas špačkují, kam že se to vydali. Zhruba po jednom a půl kilometru přijde velmi nenápadná odbočka doleva; sledujeme polámané větve a vyšlapanou cestičku, abychom ji neminuli. Po pár metrech jsme přímo u jeskyně, která si trůní na vrcholu kopce a díváme se prudkým srázem dolů. Spousta návštěvníků se někdy dokonce cítí ošizena, někteří čekají krápníky, jiní cosi obrovského. Jeskyně je malá a úzká, na délku měří jen 17 metrů. Její jedinečnost spočívá v tom, že tu byly učiněny nálezy dokazující její osídlení od doby kamenné až do středověku. Od jeskyně se my, fyzicky zdatní, pustíme rovnou prudkým svahem dolů (kdo to nezvládne po nohách, vezme to klidně po zadní části těla) a tím si ušetříme zhruba kilometr a půl cesty zpět. Vydáme se opět po značené cestě zpátky do Srbska a uspořený čas můžeme věnovat kupříkladu Plzni jako křen v jedné ze tří restaurací, které jsou v okruhu deseti minut od nádraží. Zvolíme-li restauraci U Kapličky, můžeme si tu rovnou koupit turistickou známku. Nenechte se, prosím, mýlit mými přiloženými fotkami, které jsou z výletu konaného v opačném pořadí; přišli jsme ke Kodě z Tetína a končili na 60. míli. To by ovšem bylo spíše na cestopis, normální trasa výletu do Kody bývá tato popsaná. Autor článku: Marta Löfflerová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/koda
Zámek Dobřichovice Zámek
GPS poloha: 49°55'33.60"N 14°16'27.73"E
Berounka – to je prostě jedna z mých „srdečních“ záležitostí. Už ani nevím, kolikrát jsem se za letních veder uchyloval do jejího chladivého a konejšivého prostředí, utíkal za malebnou atmosférou městeček a vesniček na jejích březích. A teď tu stojím za dalšího letního dne, kdy se slunko pomalu rozpaluje do tropických hodnot a modré nebe slibuje další horký den. Ŕeka šumí pod našimi nohami, stále ještě notně „rozparáděná“ po nedávných deštích, ale sem dnes přicházíme za jiným cílem. Kolikrát jsme tudy projížděli po nedaleké železniční trati, ale nikdy jsme nenašli čas na návštěvu skromného, ale snad právě o to půvabnějšího zámečku, shlížejícího se v hladině Berounky. Jeho historie se začala psát po roce 1590, kdy Zbyněk Berka z Dubé v místech bývalé tvrze, postavené k ochraně zdejšího brodu, nechal zbudovat renesanční zámek. Stopy po již zmiňované tvrzi, poprvé písemně zmiňovaná někdy kolem roku 1420, tu najdete ještě dnes, v podobě opevnění na severní straně dnešního zámku. Historie zdejšího šlechtického sídla je odedávna spjata s řádem Křižovníků s červenou hvězdou, který dostal Dobřichovice darem od Václava I již v roce 1253. Jeden z jeho velmistrů, již zmiňovaný Hynek Berka z Dubé, se výrazně zasloužil o vybudování zdejšího letního sídla velmistrů řádu. No, špatné bydlení tu rozhodně neměli, snad jen v době dešťů a následných povodní trošku adrenalinové. Ale řádu se tu přesto muselo líbit, když tu vydrželi celá staletí, pouze s krátkými přestávkami v době husitské a bělohorské, i v éře budování komunismu. Je zajímavé, jak se lidstvo v jeho nedlouhé historii bavilo válkami, bořením a ničením. Setkáte se s nimi i v historii zdejšího zámku. Ať už to byli vandalské řádění Švédů v roce 1639, či hospodaření státního statku a JZD v dobách nedávných, pokaždé se křížovníci přičinili o znovuobnovení jejich sídla. Co to jen muselo stát peněz a nervů, zvláště když zámek znovu vyhořel v roce 1779! Nedělám si iluze, že by byrokracie nevládla vždy a všude! Ale vraťme se ještě trochu v historii nazpátek. Dnešní patrové trojkřídlé budově s hranolovou věží a kaplí, situovanou v západním křídle, předcházel nejdříve jednoduchý zámecký objekt s kaplí, který byl zničen v roce 1639, ale zásluhou tehdejšího velmistra Jiřího Ignáce Pospíchala znovu postaven a doplněn o kapli sv. Judy Tadeáše. Po již zmiňovaném požáru v 18. století a celkové přestavbě zámku vč. dostavby věže v roce1779 tu na renesančních základech vyrostl pozdně barokní zámek, ve kterém křížovníci hospodařili až do roku 1948, kdy ideje komunismu převládly nad zdravým rozumem a podivně hospodařit tu začal postupně státní statek, pak JZD, po něm Československá vědeckotechnická společnost a od r. 1980 Památník národního písemnictví. Podle toho to také dopadlo a chudáci křížovníci mohli začít s rekonstrukcí. Pokolikáté už! Dnes se už se zámek vypíná nad řekou v nově obnovené kráse, přesto práce zůstává dost a dost. I proto je zámek veřejnosti nepřístupný. Jedinou možností, jak zhlédnout alespoň část zámeckých interiérů, je návštěva zámecké restaurace, k níž patří i dva zrekonstruované sály určené pro malé i větší svatby. Ale i tak se vyplatí do Dobřichovic Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 2
Průvodce "Průvodce Česká republika" zavítat. Už třeba kvůli té nádherně ospalé atmosféře, která Vás tu osloví všude. Před sochou sv. Jana Nepomuckého, sochou sv. Václava Na Kamenném podstavci v parčíku pod zámkem nebo třeba při procházce po břehu líně plynoucí řeky Berounky. Autor článku: Pavel Kolátor Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zamek-dobrichovice
NPR Koda Rezervace
GPS poloha: 49°56'2.16"N 14°6'33.09"E
NPR Koda rozkládající se jihozápadně od Berounky mezi obcemi Srbsko, Tetín a Tobolka na rozloze 4,63 km2 je jedním z nejstarších chráněných území v CHKO Český kras. Vyhlášená byla v roce 1952. Jedná se o členité, vesměs zalesněné území. Území je tvořeno horninami starších prvohor, které jsou bohaté na zkameněliny mořské zvířeny. K vidění je zde řada chráněných rostlin, například koniklec luční či lomikámen vždyživý, vzácné houby jako káčovka ploská či muchomůrka Beckerova. K vidění je i řada vzácných či ohrožených druhů živočichů, například čolek obecný či užovka hladká. Na území rezervace je také řada lokalit s archeologickými nálezy prehistorického osídlení. Územím prochází tři turistické značky. Ze Srbska směrem na Tobolku je to žlutá značka, z Tetína pak zelená a modrá. Zelená rovněž směrem na Tobolku, modrá přes Korno na Liteň. Na modré značce je také odbočka ke Kodské jeskyni. Autor článku: Matěj Baťha Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/npr-koda
Zřícenina hradu Karlík Zřícenina
GPS poloha: 49°56'37.21"N 14°15'26.24"E
Zřícenina hradu Karlík, který nechal postavit Karel IV. k ochraně hradu Karlštejna od roku 1422 je uváděn jako pustý. Autor článku: Vladimir Divis Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zricenina-hradu-karlik
Dobřichovice Zámek
GPS poloha: 49°55'37.69"N 14°16'26.35"E
Zámek stojí na levém břehu řeky Berounky v obci Dobřichovice ve Středočeském kraji. Zámek je patrová trojkřídlá budova s hranolovou věží a kaplí v západním křídle. Zámecký areál je uzavřen ohradní zdí se dvěma bránami. V kapli se zachovalo původní barokní zařízení. Z původní tvrze se dochovalo opevnění na severní straně. Zámek není veřejnosti přístupný. Historie Původní tvrz rozbořili Švédové za třicetileté války, křižovníci pak na jejím místě v roce 1676 vybudovali jednoduchý zámek s kaplí. V 1. polovině 18. století zámek vyhořel, následná oprava se pak protáhla až do roku 1779, kdy byla také postavena věž. V současnosti je zámek opět majetkem křižovníků, kteří jej postupně rekonstruují. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dobrichovice
Karlík Zřícenina
GPS poloha: 49°56'41.02"N 14°15'18.19"E
Zřícenina hradu Karlík stojí na zalesněném ostrohu nad Karlickým údolím ve Středočeském kraji. Podle pověsti hrad sloužil k nocování ženských návštěv Karlštejna, protože podle nařízení císaře Karla IV. nesměly žádné ženy zůstat na Karlštejna přes noc. Dochovaly se pouze zbytky základových zdí a příkop. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Historie Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 3
Průvodce "Průvodce Česká republika" Hrad založil v roce 1358 císař Karel IV. V roce 1422 dobyli Karlík husité, poté zpustl a byl ponechán svému osudu. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/karlik
Srbsko - vyhlídka - Nad Tomáškovým lomem Vrchol
GPS poloha: 49°55'40.71"N 14°8'41.74"E
Krásná Vyhlídka Nad Tomáškovým lomem umožnuje pohled na Berounku, na starý vapencový lom a na Srbsko. Na místo je možne se dostat buď z Karlštejna přes Krupnou nebo z Korna po polní cestě. N 49° 55.678 E 014° 08.700 Autor článku: Lada Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/srbsko-vyhlidka-nad-tomaskovym-lomem
zavírání sezóny v Solvayových lomech Skanzen
GPS poloha: 49°57'48.71"N 14°9'4.50"E
Od známého jsem se v Restauraci dozvěděl, že v sobotu bude končit sezóna ve skanzenu Solvayovy lomy, který si plánujeme navštívit už někdy od jara. Ten človíček (má přes dva metry) je zakládajícím členem sdružení, díky jemuž skanzen vznikl. On sám tam plánoval vyjet tak někdy na jedenáctou, potom, že se tam budou dít věci. Vyrazili jsme taky nějak tak. V Bubovicích, kde ti kdo nemají povolení k vjezdu do areálu, jsme byli kolem půl dvanácté. Cesta byla dost zajímavá, mlha se dala krájet, snad podruhé v životě jsem musel použít mlhovky. Zajímavé bylo, že se držela spíš ve vyšších polohách, když jsme sjeli do údolí, bylo i vidět. Do skanzenu to ze vsi není daleko, tak kilometr a půl. A na krátkou vzdálenost šly pořídit i pěkně barevné obrázky. Na delší už byla mlha pěkně znát. Než jsme došli k závoře, která upozorňuje na vstup, předjela nás dvě veteránská auta. Za bránou už byly ukázky techniky, prý historické. Zase mi to připomnělo, že i já jsem historický. I když ten autobagr na tatrovce dodnes jezdí po Kladně a asi i někde bagruje. Než jsme došli do centra veškerého dění, předjel nás vláček. K pokladně jsme se dostali právě včas, abychom stihli jeho další jízdu. Jak se ukázalo, byla dokonce slavnostní. Po čtvrt roce provozu byl slavnostně, přestřižením řetězu, otevírán nový úsek trati. Cestou jsem si všiml několika zajímavých míst, ale ta si budu muset prohlédnout, až nebude taková mlha. Když jsme se už z projížďky vraceli, všiml jsem si jedné zajímavůstky. Však si ji vyfotím, až se budeme vracet. Vláček nás vyhodil tam, kde nás nabral. Obešli jsme si tohle centrum dění, prohlédli si veterány, Pomalu jsme se měli k odchodu. Zastavili jsme se ještě na parkovišti mašinek, které nás doprovázely na slavnostní otevření dráhy. Jeden detail mě tu zaujal. A nakonec tu byl ten pohled, který mě upoutal už z vláčku. Krásná šibenice v mlze. Už jsme mířili k východu, kde zrovna probíhala ukázka bagrování. Málem mě přejela couvající Praga V3S. Na rozloučení jsem ještě objevil místní sklad piva. Za závorou nás ještě minul stařičký Land Rover a historický motocykl. Pavlína si odskočila do lesíka a cesta byla pořád ještě trochu zamlžená. Historii šibenice jsem se dozvěděl až o týden později od Tomáše, se kterým jsme se, jak se ukázalo, těsně minuli. Ještě nedávno tam prý byla další důlní jáma, jenže v Praze je nadbytek výkopků z metra. Se souhlasem všech dotčených orgánů (včetně správy CHKO) sem pražskou haldu navezli. Nic platno, že se všude kolem vyskytují cedule upozorňující, že se nacházíme v rezervaci. Sdružení Barbora, které to tu má v pronájmu a stará se o celý areál, nemělo ani hlas poradní. Prý tam byl i nebezpečný odpad, nevím, neviděl jsem. Co ale tuším, že navezení velkého množství pražských sirnatých břidlic do vápencového krasového území, se projeví spíš dříve, než později na místních vodách. A pramen u Svatého Jana pod Skalou je vlastně za rohem. Tak tu na kopečku vzniklém z bývalého lomu alespoň byla vztyčena šibenice. Prý je větší turistickou atrakcí než vláčky.
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 4
Průvodce "Průvodce Česká republika" Autor článku: Franěk Vít Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zavirani-sezony-v-solvayovych-lomech
HOTEL GRAND ŘEVNICE Cyklisté vítáni
GPS poloha: 49°54'56.88"N 14°14'15.72"E
Ubytování, adresa: Pod Lipami 265, Řevnice Telefon: +420257721810, e-mail:
[email protected] Kapacita: 20 míst Možnost ubytování na jednu noc, Nabídka energeticky vydatných snídaní s minimem tuků, Možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje, Uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování jízdních kol, Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Možnost zakoupení obědových balíčků, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty, Přístup na internet, Cizojazyčné informační materiály, Možnost dobíjení elektrokol Hodnocení: Hotel Grand se nachází v Řevnicích na trase cyklostezky vedoucí ve směrech Dobřichovice a Karlštejn, necelých 20 km od Prahy. Řevnice se rozkládají na březích Berounky, na okraji přírodní rezervace Český kras. Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hotel-grand-revnice
HOTEL GRAND ŘEVNICE - restaurace Cyklisté vítáni
GPS poloha: 49°54'56.88"N 14°14'15.72"E
Stravování, adresa: Pod Lipami 265, Řevnice Telefon: +420257721810, e-mail:
[email protected] Kapacita: 45 míst Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty, Přístup na internet, Cizojazyčné informační materiály, Přizpůsobení nabídky nápojů potřebám cyklistů, v nabídce alespoň jeden osvěžující "cyklonápoj", ovocné nebo bylinkové čaje, V nabídce alespoň jedno teplé a jedno vegetariánské nesmažené jídlo během celé provozní doby. Nabídka musí obsahovat jídlo s malým obsahem tuků (např. pokrmy z celozrnných těstovin, zeleniny, ovoce), Kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola a zavazadla v dohledu hosta nebo uzamykatelná místnost/ boxy pro bezplatné uschování kol a zavazadel, Možnost zakoupení obědových balíčků, Trojjazyčné jídelní lístky, Nabídka místní gastronomické speciality, Celodenní provozní doba, Možnost dobíjení elektrokol Hodnocení: Hotel Grand se nachází v Řevnicích na trase cyklostezky vedoucí ve směrech Dobřichovice a Karlštejn, necelých 20 km od Prahy. Řevnice se rozkládají na březích Berounky, na okraji přírodní rezervace Český kras. Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hotel-grand-revnice-restaurace
Alkazar Důl, štola, šachta
GPS poloha: 49°57'1.26"N 14°7'28.10"E
Bývalý vápencový lom Alkazar se nachází v údolí Berounky mezi Berounem a Srbskem. Je to stěnový etážový lom. Těžba zde probíhala v první polovině 20. století, vedla odtud úzkokolejná dráha směrem na Beroun. V lomu je systém podzemních štol, v některých se v 50. letech 20. století skladoval radioaktivní odpad a jsou proto uzavřeny betonovými clonami. Některé štoly jsou ovšem přístupné v délce až několik desítek metrů. Lom je využíván horolezci pro sportovní lezení.K lomu se lze dostat z Berouna po asfaltové cyklostezce, nebo od Srbska po žluté turistické značce podél Berounky. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 5
Průvodce "Průvodce Česká republika" Autor článku: Daniela Endrštová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/alkazar
Karlštejn - kostel svatého Palmácia Kostel
GPS poloha: 49°56'5.94"N 14°10'57.45"E
Kostel svatého Palmácia se nachází v městysu Karlštejn, v místní části Budňany po levé straně cesty vedoucí od řeky k hradu. Jedná se o jediný kostel v ČR zasvěcený tomuto světci. Kostel založil Karel IV. zároveň se stavbou hradu Karlštejn v roce 1348, dostavěn byl v roce 1356. V roce 1422 byl poničen husitskými vojsky. Obnoven byl na počátku 16. století. V roce 1648 byl pobořen švédskými vojsky. Autor článku: Matěj Baťha Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/karlstejn-kostel-svateho-palmacia
Svatý Jan pod Skalou - Kaple sv. Maxmiliána Kaple
GPS poloha: 49°57'42.12"N 14°7'40.30"E
Obec Svatý Jan pod Skalou leží 5 km východně od Berouna. Kromě hlavního kostela sv. Jana Křtitele se v obci nachází krásná kaple sv. Maxmiliána na hřbitově. Byla postavena v roce 1849 pro doktora Maxmiliána Bergera jako rodinná hrobka. Berger pověřil stavbou architekta Bernarda Gruebera, který stavbu vytvořil v líbivém neogotickém stylu. Dnešní podobu získala kaple ve 20. století a je majetkem obce. Pod průčelím kaple je vchod do krypty, kde jsou pohřbeni Maxmilián Berger se svými 2 manželkami a se synem. Okna jsou z barevného skla a zvenku je kaple krásně zdobená neogotickými prvky. Nad vchodem je vyobrazený anděl s nápisem "Přijde hodina a nyní je, kdy mrtví uslyší hlas Syna Božího". V interiéru kaple je stále co rekonstruovat, ale stojí za to sem odbočit. Autor článku: Iva Klofandová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/svaty-jan-pod-skalou-kaple-sv-maxmiliana
Mlýn u Veselých - Choteč Technická památka
GPS poloha: 49°59'13.56"N 14°16'59.41"E
Mlýn u Veselých se nachází u Radotínského potoka, je to funkční vodní mlýn, kde je instalována kompletní mlýnská technologie z první poloviny dvacátého století, včetně rekonstruované a do provozu uvedené malé vodní elektrárny. Květen - Říjen - pátky + soboty + neděle: Prohlídky s průvodcem v 10,00H; 13,00H; 15,00H včetně spuštění celého mlýna na vodní pohon - jiný termín : Pro skupinové návštěvy možný po dohodě. Autor článku: Lada Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mlyn-u-veselych-chotec
Lom Chlum u Srbska Důl, štola, šachta
GPS poloha: 49°56'44.23"N 14°8'4.31"E
Vápencový volně přístupný lom kousek od Srbska. Cesta k němu vede ze dvou stran. Ze Srbska je to kousek nad rozpadlým hotelem okolo bistra malou serpentínkou (GPS: 49. 940701,14. 138618) a od severovýchodu z křížení polní cesty a silnice 116 (GPS: 49.94665,14.139873), zde se dá i docela dobře zaparkovat auto. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 6
Průvodce "Průvodce Česká republika" A když se od lomu vydáte směrem na severozápad, přejdete právě silnici 116 přes louku/ pastvinu směrem k lesu, dostanete lesnimi cestami k červené turistické cestě, která vede k Bobovickým vodopádům a můžete se vrátit přes Srbsko. Okruh má pak zhruba 5 km. Lom je celkem dobře přístupný, okraje jsou zabezpečeny lany. Pouze je třeba občas si dát pozor na padající kameny z okrajů. Takže pozor, pokud si budete chtít prohlížet stěny lomu. V lomu jsou minimálně tři otevřené štoly, zde ale bydlí netopýři a poštolky, tak je moc nerušte. Prostředí je tu jak v nějakém kaňonu na divokém zpadu. Jo a je tu jedna geokeška! ;-) Autor článku: Tom K. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lom-chlum-u-srbska
Muzeum nočníků a toalet Muzeum
GPS poloha: 49°58'18.34"N 14°17'12.70"E
Unikátní soukromé muzeum, jediné svého druhu ve střední Evropě, seznamuje své návštěvníky s historií toalety, která prošla staletým vývojem od gotických prevétů, přes barokní vyzděné přístavby s jímkami až po splachovací toalety s odvodem do kanalizace. Smyslem této výstavy je odtabuizovat celou oblast nakládání s lidským odpadem a přiblížit ji veřejnosti s aspektem na opomíjenou součást lidské kultury. Expozice je umístěna od ledna 2014 do nové lokality (Vyšehradská 12, Praha 2). Uvidíte přes 600 nočníků od obyčejných až po ty, které svým dekorem připomínají spíš přepychové polévkové mísy, 80 toalet a na 200 dalších kuriozit. Mezi vystavovanými předměty je i nočník vyrobený pro Napoleona Bonaparte, nočník z Lincolnovy ložnice Bílého domu nebo středověká, vykopávka z Nizozemí a uvidíte i jeden z prvních chemických záchodů. Otevřeno je každou první sobotu v měsíci od 10.00 do 18.00 hod. Pro skupiny nad 20 osob je možnost domluvit si jiný termín. Internet: http://www.muzeumnocniku.cz/ Autor článku: Lada Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/muzeum-nocniku-a-toalet
Tvrz Třebotov-muzeum nočníků a toalet Muzeum
GPS poloha: 49°58'28.16"N 14°17'56.08"E
Muzeum nočníků a toalet se nachází ve znovuzrozené tvrzi Třebotov v obci Třebotov 3, 5 kilometru od Černošic, odkud sem vede zelená značka.Můžete sem přijet také autobusem 313 ze stanice Nádraží Radotín a bohužel i autem. Autor článku: Tomáš Lubovský Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/tvrz-trebotov-muzeum-nocniku-a-toalet
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 7
