Průvodce "Průvodce Česká republika"

Průvodce "Průvodce Česká republika"

Raduň Zámek

GPS poloha: 49°53'36.82"N 17°56'37.18"E

Zámek Raduň stojí na mírném návrší na okraji stejnojmenné obce v Moravskoslezském kraji, zámek se nachází asi 5 kilometrů od města Opavy. Zámek je otevřen v dubnu a říjnu o víkendech a svátcích a od května do září denně kromě pondělí. Návštěvníci si na zámku mohou prohlédnout i některé sbírky, které sem byly dovezeny z nedalekého zámku v Hradci nad Moravicí. Zámecké pokoje jsou zařízeny stylovým mobiliářem. Nechybí zde ani sbírky luxusního porcelánu, skla, stříbra, obrazů, soch či knihovna s téměř 16 000 svazků. U zámku je rozlehlý zámecký park s řadou rybníků. Historie Původní gotická tvrz ze 14. století náležela od roku 1481 Tvorkovskovským z Kravař, kteří tvrz ve 2. polovině 16. století přestavěli na čtyřkřídlý renesanční zámek. Zámek jim patřil do roku 1671, poté se tu vystřídalo několik majitelů. V letech 1816 ? 1822 nechal Jan Larisch-Mönnich zámek radikálně přestavět v empírovém slohu podle projektu architekta K. J. Englische, Zámecká zahrada byla upravena na překrásný krajinářský park. Za dalších vlastníků zámku ? Blücherů byla v duchu tehdejších romantických představ postavena kamenná hradební zeď a vysoká válcová věž. Poslední romantické úpravy byly ukončeny v roce 1912. Po roce 1945 byla na zámku škola a kanceláře, poté následovaly opravy a v roce 1984 byl zámek zpřístupněn veřejnosti. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/radun

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Průvodce Česká republika" Vikštejn Zřícenina

GPS poloha: 49°48'28.73"N 17°46'36.55"E

Zřícenina hradu Vikštejn stojí na vysokém skalnatém ostrohu nad romantickým údolím řeky Moravice nedaleko Vítkova na Opavsku v Moravskoslezském kraji. Z původního hradu s plášťovou zdí se zachovaly tři brány, hradby dolního hradu, část parkánové hradby, zčásti přístupná sklepení. Ve zdi budovy jižního parkánu je zasazena koule z třicetileté války. Od zříceniny se otvírá pěkný výhled do údolí Moravice. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Historie Hrad založil zřejmě ve 13. století Vítek z Kravař na ochranu jižní části opavského knížectví. První písemná zmínka pochází z roku 1377. Od konce 14. století patřil Vikštejn opavským knížatům, poté se tady vystřídalo několik majitelů. V roce 1447 byl hrad dobyt a rozbořen Matyášem Korvínem. Za Planknarů z Kynšperka byl Vikštejn ve 30. letech 16. století opraven a rozšířen. Za třicetileté války byl hrad několikrát poškozen. Ve 2. polovině 17. století byl pak hrad znovu opraven. V 18. století tady už ale tehdejší majitelé nebydleli a Vikštejn byl ponechán svému osudu. V 70. letech minulého století byly hradní zříceniny zakonzervovány. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vikstejn

Lysá hora Vrchol

GPS poloha: 49°32'41.77"N 18°26'49.26"E

"Lysá hora je nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd (1323 m n. m. ). Z jejího vrcholu, který není zcela zalesněný, se rozbíhají 4 velké rozsochy, jež se rozvětvují v další menší podružné hřebeny: Malchor - Kyčera k severu, Lukšinec k severozápadu, Zimní polana k jihovýchodu a Čupel k jihu. Nejvyššímu hrotu se říká Gigola, leží nad hranici lesa, místy je porostlá uměle vysázenou kosodřevinou. Všechny rozsochy jsou prakticky úplně pokryty smrkovými či smíšenými lesy. Masív je vytvořen z vrstevnatého godulského pískovce. Mohutný masív Lysé hory oddělují údolí řek Ostravice, Řečice a Mohelnice. Na hřebeni Lukšince se nacházejí Ondrášovy díry - podzemní pseudokrásové prostory. Ojedinělá zoologická lokalia s koloniemi ohrožených druhů netopýrů. Přírodní památka v CHKO Beskyd. Na vrcholu Lysé hory, stojí telekomunikační věž (výška 78 m), služebna Horské služby s meteorologickou stanici a s bufetem vedle zbytků vyhořelé Bezručovy chaty. A pamětní deska padlým ve 2.světové válce. Pro svou polohu je Lysá hora vyhledávaným turistickým cílem, během léta i v zimní sezóně. Těsně pod vrcholem na severovýchodě a jihovýchodě, mají své stanice dva lyžařské vleky s nejdelší sezónou v Beskydech." Historie První psaná zmínka o Lysé hoře se datuje do ruku 1261, pod názvem Lissa heura. Ale její význam vzrůstal až s rozvojem turistiky, ke kterému zde docházelo ke konci 19. století. Na památku výstupu arciknížete Albrechta, byla roku 1880 postavena útulna. Roku 1894 bylo započato s výstavbou útulny s názvem Erzherzog Albrecht - Schutzhaus, jejímž provozovatelem byl Beskiden Verie. A roku 1895 byla poprvé otevřena. Chata Klubu československých turistů, byla postavena na Lysé, roku 1934. Později byla přejmenovaná na Bezručova chata. V sedmdesátých letech obě chaty do základů vyhořely. Autor článku: Milan Hokr Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lysa-hora

Štramberská trůba Rozhledna

GPS poloha: 49°35'32.55"N 18°6'57.51"E

Štramberský hrad byl založen koncem 13. století jako centrum zbylého zeměpanského majetku po rozdělení držav pánů z Hückeswagen. Jádro hradu tvořilo malé nádvoří s válcovou 40 m vysokou věží, do níž se vcházelo dřevěným mostem z druhého patra protilehlého paláce. V místech nynější Chaty Dr. Hrstky stávala větší obytná budova. Ta byla za pánů z Žerotína přestavěna na renesanční zámek. V pamětní listině z roku 1787 se dočteme: ?Okolo roku 1782 začaly bourať a kaziť zámek štramberský, v něm dosti pěkné a prostranné světnice zništili a zdi zbořili, mnoho pěkných kvadštuků sebrali.? Z hradu se zachovaly části hradebních zdí a věž Trúba, upravená r. 1903 na rozhlednu. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/stramberska-truba

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "Průvodce Česká republika" Valašské muzeum Skanzen

GPS poloha: 49°27'46.86"N 18°9'4.09"E

Dřevěné městečko je nejstarším areálem. Od roku 1925, kdy bylo poprvé otevřeno pro veřejnost, sem byly postupně přeneseny a znovu postaveny domy z rožnovského náměstí. K nim později dostavěn kostel podle kostela ve Větřkovicích a kopie fojtství z Velkých Karlovic. Posledním objektem, postaveným 1974, je rekonstrukce Žingorova domu z rožnovského náměstí. Doplňkem obytných staveb jsou stavby hospodářské, zvonice, studny. Hlavní sezóna trvá od začátku května do konce září. Od února do prosince zde probíhají lidové slavnosti, připomínající obřady a obyčeje zdejších obyvatel. Pravidelně jsou realizovány programy s ukázkami starých způsobů domácí práce, řemesel. Mezi hojně navštěvované akce patří Rožnovské slavnosti a jarmarky. O víkendech pravidelně folklorní pořady. Prohlídka s průvodcem 45 minut. Možnost individuální prohlídky. Mlýnská dolina je nejmladším areálem muzea. Byla otevřena v roce 1982. S výjimkou lisovny jsou všechny mechanismy poháněny vodní silou. První tři jmenované stavby jsou kopiemi objektů z Velkých Karlovic, hamr je rekonstrukcí provozu z Ostravice. Lisovna z Brumova je původní stavbou z 18. století. Všechny mechanismy jsou předváděny v provozu díky soustavě vodních náhonů. Areál je otevřen od začátku května do konce září. V červnu se zde konají kovářská setkání, v srpnu rybářský den. Prohlídka s průvodcem trvá 45 minut. Valašská dědina je nejrozsáhlejším areálem. Hospodářské usedlosti, salašnické stavby, mlýn, kovárna jsou umístěny v krajině, která svou členitostí, cestami, skupinami stromů a políčky připomíná mnohé vesnice na úbočích Beskyd. První objekty byly postaveny v roce 1962, areál zpřístupněn od roku 1972. Interiéry obytných domů zachycují způsob bydlení od poloviny 19.století v různých sociálních vrstvách. Areál je otevřen od začátku května do konce září. V průběhu roku se zde konají programy, oživující staré způsoby hospodaření, zejména dětem jsou určeny Vánoce na dědině. Políčka, zahrádky i ovocné stromy uchovávají staré plodiny a odrůdy. Během prohlídky se setkáte s řadou domácích zvířat i stádem ovcí. Prohlídka s průvodcem trvá 120 minut. Autor článku: Martin Novotný Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/valasske-muzeum

Hukvaldy Zřícenina

GPS poloha: 49°37'46.37"N 18°13'23.36"E

Rozsáhlá zřícenina moravského hradu Hukvaldy se nachází ve stejnojmenné obci v Moravskoslezském kraji. Hradní zřícenina stojí na podlouhém vrchu, obklopeném strmými skalisky. Návštěvníci si mohou hradní zříceninu prohlédnout v dubnu a říjnu o víkendech a svátcích a od května do září denně kromě pondělí. Hradní siluetu určují dlouhé hradební zdi přerušované baštami, které převyšují zbytky obytných budov. Od roku 1993 je na hradním paláci zřízena vyhlídka, ze které je nádherný výhled na celé pásmo Beskyd. K příjemné procházce slouží rozlehlá obora, založená v 16. století na svazích hradního kopce, právě v jejím malebném prostředí našel hudební skladatel Leoš Janáček inspiraci k napsání opery Příhody Lišky Bystroušky. Zříceninu spravuje Muzeum Beskyd Frýdek-Místek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hukvaldy

Raduň - zámek Zámek

GPS poloha: 49°53'14.42"N 17°56'32.60"E

Nedaleko od Opavy leží mala vesnice Raduň ve které se nachází pěkný malý zámek. Jeho návštěvu můžete spojit i s prohlídkou většího a známějšího zámku v Hradci nad Moravici. Okolo zámku jsou parky, kterými se za pěkného počasí můžete projít a poté absolvovat prohlídku zámku. Vstupné pro dospělého je 90kč a kromě klasického okruhu je zde expozice historických panenek a kočárků, kde se rovněž platí vstupné - 50kč. Když se to koupíte dohromady , vyjde to levněji jen za 110,-. Nezapomeňte si v pokladně koupit turistickou známku č.273. Trošku z historie zámku: Původně zemanská tvrz z 15. století byla přestavěná v 16. století rodem Tvorkovských z Kravař na renesanční zámek. Během dalčích let vystřídal řadu majitelů až přešel koncem 18. století do rukou svobodných pánů Mönnichů, kteří jej přestavěli v klasicistní rezidenci, obklopenou přírodně-krajinářským parkem. V první polovině 19.století jej vlastnil rod Blücherů, kteří zde byli až do roku 1949, kdy zámek opustil hrabě Alexandr Blücher, anglický státní občan. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 3

Průvodce "Průvodce Česká republika" Poté byl zámek majetkem Ministerstva zemědělství, které v něm zbudovalo zemědělské učiliště. V 60letech 20.století byl zámek pod správou odboru školství přo ONV v Opavě, které zde udělalo základní a mateřskou školu a později v 70letech i knihovnu, kino a zdravotní středisko. Později se začal zámek rekonstruovat a pro veřejnost byl otevřen 14.7.1984 Autor článku: Tomáš Vajdík Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/radun-zamek

Ski areál Karolinka Ski areál

GPS poloha: 49°21'4.54"N 18°14'24.18"E

Ski areál Karolinka SKIAREÁL KAROLINKASkiareál Karolinka se nachází na okraji města Karolinka, těsně vedle hlavní silnice Vsetín - Velké Karlovice. Skiareál Karolinka nabízí jeden lyžařský vlek se sjezdovkami v délce 2, 2km, určenými spíše pro náročnější lyžaře. Všechny hlavní sjezdovky jsou uměle zasněžovány. Objízdná trasa „rukáv“ však umožní i méně zdatným lyžařům objet nejprudší část sjezdovky a tím vyhoví i rodině s dětmi nebo lyžařským kurzům. Ve středu, čtvrtek, pátek a sobotu mohou návštěvníci využít večerní lyžování od 17:30 do 20:30 – obě strany sjezdovky jsou osvětleny. Z horní stanice vleku je krásný výhled na hřeben Vsetínských vrchů a Javorníků. Celá plocha hlavní sjezdovky je uměle zasněžována, rovněž je osvětlena a nabízí tak ideální podmínky i pro večerní lyžování. Areál je dostupný vlakem, autobusem nebo autem – parkoviště u spodní stanice s kapacitou 200 aut je ZDARMA. Návštěvníci mohou využít zrekonstruovanou Restauraci a pizzerii „U Vleku“, která rovněž nabízí posezení na venkovní terase se samostatným občerstvením. V areálu funguje lyžařská škola, skiservis a půjčovna lyží. Lyžařská škola kromě obvyklých služeb nabízí výuku carvingového lyžování, freestyle snowboardingu a spoustu akcí během lyžařské sezóny – testování lyží, netradiční závody pro celou rodinu, zábavné akce pro děti. Skiareály Karolinka je součástí SKIREGIONU Soláň-Karolinka, který nabízí společné permanentky pro 3 areály (Soláňsedlo, Soláň-vrchol a Karolinka). Skiareál Karolinka vyniká především pestrou a náročnou hlavní sjezdovou tratí, s vynikajícím zasněžovacím systémem a špičkovou úpravou, dále pak výbornou dopravní dostupností s možností bezproblémového parkování. Autor článku: Jiri Pilnacek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ski-areal-karolinka

Františkův Dvůr Koňská stezka

GPS poloha: 49°44'44.20"N 17°43'51.35"E

Františkův Dvůr je vlastně osadou či částí Klokočova (ten připadá k Vítkovu). Jedná se o rozsáhlý dvorec či statek, jehož hlavní nebo nejzajímavější činností je chov koní. Slezský Norik je označován jako plemeno koní, které je nejblíže původnímu západnímu divokému koni. Jeho název souvisí se strořímským pojmenováním severních provincií (dnešní Rakousko a Bavorsko – Noricum). Jedná se o těžké plemeno tažného a pracovního koně, jehož minimální výška v kohoutku v kohoutku je 165- 166cm. Vyšlechtěn byl právě z koní dovezených do Slezska z Bavorska a Rakouska, ale dnes již vykazuje všechny znaky samostatného plemene. Kůň je tedy vynikající v práci, nicméně hodí se i k rekreačnímu či sportovnímu vyžití. Převážně se jedná o ryzáky, najdeme mezi nimi ale i hnědáky a zřídka vraníka. Hlavní chovným místem je statek Františkův Dvůr u Klokočova, nedaleko Vítkova. Chov Slezského norika zde probíhá od r. 1953, čili brzy oslaví již 60 let chovu (paradoxně Vítkov je na Moravě, ne ve Slezsku). Kůň je tedy vynikající v práci, nicméně hodí se i k rekreačnímu či sportovnímu vyžití. To ostatně farma v Klokočově i nabízí, mimo projížděk nabízí i ubytování v penzionu a jiné aktivity. Mimo to návštěvou chovu koní navštívíme i zajímavou Vysočinu v okolí Vítkova, kterou nese jméno samotného města – Vítkovská pahorkatina. A samotný penzion u Františkova Dvora nabízí i vyžití v jiných sportech (tenis, volejbal, cyklistika, turistika atd.) Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 4

Průvodce "Průvodce Česká republika"

http://slezsky-norik.konicci.cz/ Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/frantiskuv-dvur

Přehrada Bystřička Přehrada

GPS poloha: 49°25'18.87"N 18°1'47.09"E

Přehrada byla postavena již v letech 1907-1912, za Rakouska ? Uherska, ve spojitosti s již tehdy plánovaným kanálem Odra - Dunaj. Bystřička měla (a má) hráz 36.5 m vysokou a 170m dlouhou, což bylo na tehdejší dobu výjimečné a nevídané. V nedávných letech byla přehrada zpevněna cementovými injekcemi. Úkolem nádrže je zachycovat povodňové přívaly tak, aby nezpůsobily větší škody. Na začátku léta může výška hladiny kolísat až o několik metrů. Celková plocha je 38 ha. Okolí Bystřičky slouží jako příjemná rekreační oblast. Malebně působí pískovcové skály nad jižním břehem přehrady. Jsou to Havranka na Klenově a vrcholek Klenova se zbytky pravěkých valů a pozůstatky středověkého obydlení. Přehrada se nachází v obci Bystřička asi 8 km jihovýchodně od města Valašské Meziříčí. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prehrada-bystricka

ZOO Ostrava ZOO

GPS poloha: 49°50'38.16"N 18°19'8.52"E

Areál zoologické zahrady Ostrava se rozkládá mezi městkými částmi Ostravy a to Slezkou Ostravou a Michálkovicemi. V roce 1956 byla zahájena stavba zoologické zahrady a jako první byly vybudovány komunikace a medvědinec. První návštevníci si prohlédli ještě rozestavěnou zahradu v roce 1960. V průběhu 70. let 20. století byla dostavěna většina výběhů pro zvířata a některé hospodářské budovy. V 80 letech byly dokončeny všechny výběhy včetně pavilonu žiraf a vodních ptáků. V devadesátých letech rozvoj zoologické zahrady začal stagnovat. K dalšímu rozvoji zahrady dochází na přelomu 20. a 21. století, kdy se začalo s rekonstrukcí stávajících pavilonů a v roce 2005 byl dostavěn nový moderní pavilon pro slony. V areálu ZOO najdeme několik stánků občesrtvením, řadu laviček a několik dětských hřišť. Pokud nejste příznivci pěších pochodů je možné se v sezoně projet po zahradě v motorovém vláčku. Otevírací dobaOtevřeno máme denně po celý roklistopad, prosinec, leden9,00h – 16, 00 hod.únor 9, 00h – 17, 00 hod. březen, září, říjen9,00h – 18,00 hod.duben – srpen9,00h – 19,00 hod. Pokladny a pavilony se zavírají hodinu před uzavřením zoo Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zoo-ostrava

Areál opevnění Darkovičky Pevnost, opevnění

GPS poloha: 49°55'29.64"N 18°13'21.14"E

Česko – polské pohraničí je lemované řadou opevnění, která byla vybudována v předválečném období. Mnoho z nich je ukryto a oficiálně nepřístupno. Mezi ty známější patří pěchotní bunkry v areálu opevnění Darkovičky. Místo se nachází nedaleko města Hlučín a dostaneme se k němu po silnici č. 469 směr Hlučín – Hať. Opevnění sestává z čtyř pevnostních objektů, a to pěchotní sruby MO- S 18 "Obora", MO- S 19 "Alej", MO-S 20 "Orel" a vložený lehký objekt vz. 37 A-140 Z. Pěchotní sruby byly budovány v rámci 3. stavebního pod úseku Hlučín. Pod úsek zahrnoval celkem 10 pěchotních srubů (MO-S 17 - 26). Srub MO- S 18 je jednostranný levo Křídly objekt, jedno zvonový ve II. odolnosti (stěny 100 - 225 cm, strop 200 cm). Hlavni výzbroj tvořil 4 cm protitankový kanón vz. 36, který byl spřažený s těžkým kulometem vz. 37 a dvojče těžkých Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 5

Průvodce "Průvodce Česká republika" kulometů vz. 37. Týl objektu a hlavní zbraně chránila palba dvou lehkých kulometů vz. 26. Sousední srub MO-S 19 je oboustranný dvoukřídlý objekt, vybudovaný ve III. odolnosti (stěny 125 - 275 cm, strop 250 cm). Srub má dva pancéřové zvony a jednu kopuli pro kosou palbu. Do výzbroje pevnosti patřily dvě zbraně L1 a dvě zbraně M. Jedna se nacházela v pravě střelecké místnosti a v pancéřové kopuli. Týl objektu a hlavní výzbroj chrání čtyři střílny. Zvon typu AJN byl instalován v levém ochranném křídle, byl tří střílnový, druhý umístěny vpravo čtyř střílnový. Kopule měla jednu střílnu. Nejzajímavější z trojice srubů je srub MO-S20. Pěchotní srub byl součástí plánované dělostřelecké tvrze "U Orla" (někdy se uvádí Orel), její výstavba měla být realizována v pozdějších etapách. Zabezpečoval tak celistvost pevnostní linie v místě budoucí tvrze. Jde o robustní oboustranný dvoukřídlý objekt, postavený ve IV. odolnosti (stěny 125 - 350 cm, strop 350 cm). Vstup do objektu je řešen jako u běžných samostatných pěchotních objektů, pozdější napojeni na podzemní tvrzový systém měla zajistit vybetonována 25 m hluboká výtahová šachta s obvodovým schodištěm. V pravé i levé části objektu byla střelecká místnost vybavena zbraněmi L1 a zbraň M. Týl a vstup do srubu jakož i střílny hlavních zbraní chrání čtyři zbraně N v ochranných střílnách. Srub je osazeny třemi pancéřovými zvony, z nichž dva byly typu AJN (levý tří- a pravý čtyř střílnový), s odolností W (stěny 300 mm) a o hmotnosti přes 52 tuny. Třetí zvon byl pak typu AJP s hmotností přes 50 tun. Objekt byl velmi dobře vybaven rozvody vody, elektroinstalace a systémem ventilace. Výrobu elektrické energie zajišťovaly dieselagregáty. Byly zde zásoby potravin a munice. Stejně jako všechny pevnosti, museli je obránci opustit bez boje. Během okupace pak byly objekty silně devastovány vytržením pancéřových věží a střílen hlavních zbraní. Objekt v současné době přístupen veřejnosti. Prohlídky probíhají s průvodcem. Nachází se zde expozice Slezského muzea http://www.szmo.cz/rubrika/41/expozicni-arealy/areal-cs-opevneni-hlucin-darkovicky.html V období duben - říjen je otevřeno každý čtvrtek a pátek od 9 do 15. 30 hod. v sobotu, neděli a svátky je otevírací doba prodloužena od 11 do 17 hod. Autor článku: Ivan Gelatka Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/areal-opevneni-darkovicky

Nový ostravský orloj Dům, budova

GPS poloha: 49°50'1.07"N 18°17'32.75"E

Ostravský loutkový orloj . novinka roku 2011. Nazývám ho novým, abych ho odlišil od geniálního Maškova orloje, který najdete v Ostravském muzeu. Loutkový orloj naleznete na nové alternativní scéně Divadla loutek. Velké loutky jsou k vidění jen ve 10, 12,14 a 16 hodin. Otevírají se tři velká dvojitá okna, v nichž se pohybují vždy dvojice loutek. Přístavba Divadla loutek, ve které je nová alternativní scéna, cukrárna s galerií loutek a amfitátr, byla otevřena 20. 5. 2011. Doporučuji zhlédnout na vlastní oči. Autor článku: Ondřej Dedek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/novy-ostravsky-orloj

Hornické muzeum Ostrava Technická památka

GPS poloha: 49°51'31.10"N 18°16'41.70"E

Největší Hornické muzeum v ČR se rozprostírá na jihovýchodním úpatí vrchu Landek, který leží nad soutokem řek Odry a Ostravice. Landek byl v roce 1992 vyhlášen národní přírodní památkou. Je to světově známá lokalita z hlediska geologie, archeologie, historie, přírodovědy a hornictví. Právě propojení hornického muzea jako technické památky a vrchu Landek jako národní přírodní památky s bohatou vegetací i zvířenou dodává této lokalitě jedinečnost a přitažlivost. Muzeum bylo otevřeno 4. prosince 1993 na Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 6

Průvodce "Průvodce Česká republika" svátek sv. Barbory, patronky horníků. Expozice ve výstavní budově představují vhodný začátek každé prohlídky areálu; je zde několik tématicky oddělených expozic, které v souhrnu představují průřez několik tisíc let dlouhou historií nejen Landeku, ale i hornictví na Ostravsku vůbec. Unikátní expozice se nachází ve štolách horních slojí skutečného historického dolu Anselm, kam sfárate důlní jámou v těžní kleci z historické budovy dolu. Cesta dolů je sice dlouhá jen několik málo metrů, přesto umožní udělat si představu o tom, jakým způsobem se horníci dostávali za prací každý den. Landecká expozice báňského záchranářství je největší svého druhu na světě. Představí vám vysoce náročnou a rizikovou činnost, bez níž by práce v podzemí nebyla možná, a techniku, která záchranářům umožňuje pohybovat se v prostředí, jež je v některých ohledech ještě nepřátelštější než kosmický prostor nebo hlubiny moře. Exponáty na volné ploše zachycují důlní techniku 20. století. Spíše než o muzeum v klasickém smyslu zde tedy je jakási kombinace muzea a skanzenu. • Prohlídky expozic areálu Landek Park probíhají každý den od 9 do 18 hodin v každou celou hodinu (poslední prohlídka se uskutečňuje v 16:00 hodin). • Vstupné: LANDEK PARK – VELKÝ OKRUH (Expozice báňského záchranářství + nové fárání) • Plné vstupné: 150 Kč • Zlevněné vstupné: 90 Kč ◦ Děti 6 až 15 let (v doprovodu dospělé osoby) ◦ Studenti (po předložení průkazu) ◦ Důchodci ◦ Držitelé vybraných průkazů (ZTP, ZTT/P - doprovod zdarma, a další) Děti do 6-ti let ZDARMA (v doprovodu rodičů) • Kolektivy (Pouze s ped. dozorem, na 20 platících osob doprovod zdarma) ◦ Děti MŠ, ZŠ: 75,- Kč ◦ Studenti SŠ: 90,- Kč • Rodinné vstupné (2 dospělí + 2 děti): 390,- Kč LANDEK PARK – MALÝ OKRUH (Expozice báňského záchranářství) • Plné vstupné: 90 Kč • Zlevněné vstupné: 50 Kč ◦ Děti 6 až 15 let (v doprovodu dospělé osoby) ◦ Studenti (po předložení průkazu) ◦ Důchodci ◦ Držitelé vybraných průkazů (ZTP, ZTT/P - doprovod zdarma, a další) Děti do 6-ti let ZDARMA (v doprovodu rodičů) • Kolektivy (Pouze s ped. dozorem, na 20 platících osob doprovod zdarma) ◦ Děti MŠ, ZŠ: 50,- Kč ◦ Studenti SŠ: 50,- Kč V případě jakýchkoli dotazů kontaktujte Landek park na tel. +420 602 532 414 nebo e-mailem [email protected] Autor článku: Tomáš Vajdík Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hornicke-muzeum-ostrava

Technické muzeum Tatra Muzeum

GPS poloha: 49°35'44.96"N 18°8'37.72"E

Technické Muzeum Tatra je součástí Regionálního muzea v Kopřivnici o. p. s.. Dalšími objekty jsou Muzeum Šustalova vila a Muzeum Fojtství. V reprezentativních prostorách Technického muzea, zprovozněných r. 1997, se laické i odborné veřejnosti naskýtá fascinující odraz epoch, ve kterých se pomocí průkopnických metod podařilo dosáhnout kopřivnické automobilce TATRA až na vrcholy technického vývoje motorových vozidel. Vystavené automobily samotné, ale i jejich součásti (včetně unikátních vzduchem chlazených motorů) umožňují vnímat dobově nekonvenční myšlenky, které se staly zásadou místních konstruktérů. Expozici tvoří nejen vystavené osobní, nákladní a závodní vozy, ale také nejroztodivnější vynálezy jako Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 7

Průvodce "Průvodce Česká republika" prototyp motorových saní, osmiválcový tankový motor či mraznička. Chybět nesmí ani Präsident - první automobil v tehdejším Rakousku-Uhersku. Na své si přijdou také milovníci letectví. Pro ty je zde zavěšen akrobatický dvouplošník TATRA 131 a kolekce leteckých motorů. K vidění jsou také designérské návrhy automobilů, trofeje z mnoha sportovních klání a fotografie připomínající další z mnoha výrobků, které se nepodařilo zachovat do dnešní doby. Expozici doplňují audiovizuální boxy, které poskytují vyčerpávající dodatkové informace. Výčet exponátů uzavírá největší z nich, reprezentant tatrovácké železniční výroby, rychlíkový motorový vagón, známý také pod názvem Slovenská strela, který je umístěn před vchodem do muzea. Součástí Technického muzea je také expozice Emila a Dany Zátopkových. Tato velmi moderně pojatá expozice nabízí kromě informací o sportovních úspěších manželů Zátopkových také autentické fotografie, medaile, trofeje, plakety, upomínkové předměty a různé osobní věci těchto vyjímečných sportovců. Součástí expozice je i dokumentární film vzniklý ve spolupráci s finskou TV, který je sestříhán do délky 14 minut a šest vteřin právě tolik potřeboval největší běžec epochy ke světovému rekordu na pět kilometrů. Otvírací doba a vstupné Otevírací doba: úterý - neděle, pondělí zavřeno říjen - duben: 9:00 - 16:00 květen - září: 9:00 - 17:00 Vstupné: dospělý 75,- děti, důchodci, studenti, ZTP 45,- děti do 6 let, ZTP- P zdarma a různé množstevní slevy foto 30,- kamera 50,Okružní vstupné (platí do všech třech objektů): dospělý 100,- sleva 50,- Služby průvodce jsou za úplatek a vyžadujeme telefonickou či emailovou rezervaci minimálně 10 dnů předem! Bezbariérový přístup www.tatramuseum.cz,www.lasskabrana.cz Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/technicke-muzeum-tatra

Obraz Zavraždění sv. Václava Drobné památky

GPS poloha: 49°49'15.31"N 18°15'45.07"E

Obraz Zavraždění sv. Václava Zachráněný monumentální obraz Antona Pettera Zavraždění sv. Václava, který byl 160 let na půdách (srolován jako koberec), protože církvi, která ho v 1.pol.19.stol. dala vytvořit, se nelíbil. Obraz o rozměrech osm a půl krát pět metrů namaloval v roce 1844 uznávaný malíř Anton Petter. Arcibiskupovi se nelíbilo především to, že postava bratrovraha Boleslava je příliš v popředí a dále také chyběla svatozář nad hlavou Václava. Šestileté úsilí malíře tak přišlo nazmar. Obraz s pohnutým osudem Zavraždění svatého Václava nyní uvidíte v Ostravě v prostorách multifunkční auly Gong do 28. 9. 2013 každý den od 10:00 hodin do 18:00 hodin. Monumentální obraz s blindrámem vážící téměř 300kg je zavěšen. Jeho slavnostní odhalení bylo 27. září 2012. Během roční výstavy v Gongu probíhá veřejná sbírka, ze které by se financovala Konečná oprava obrazu. Lidé také mohou zaslat dárcovskou SMS. Autor článku: Monika Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/obraz-zavrazdeni-sv-vaclava

Jablunkov Muzeum Těšínska Muzeum

GPS poloha: 49°34'39.97"N 18°45'23.08"E

Do Jablunkova jsem jela na Gorolski Swieto. Vyjela jsem ráno vlakem z Dětmarovic a protože hlavní folklorní vystoupení v přírodním amfiteátru začínala až v odpoledních hodinách, udělala jsem si procházku městem. Jedna z mých zastávek byla v místním Muzeu Těšínska. Budova muzea se nachází na Mariánském náměstí a otevřeno bylo v r. 2001. První soukromé, rodinné muzeum v Jablunkově bylo již v 19. stol. a zasloužil se o ně sběratel, básník a tkadlec Adam Sikora. Toto muzeum fungovalo až do r. 1938. V nynějším muzeu jsou dvě expozice. Stálá expozice pod názvem "Z minulosti Jablunkova a okolí" je věnována životu horalů, je zde k vidění vybavení jejich chalup, předměty a nářadí, které používali při své práci, dále výrobky řemeslníků - kovářů, hrnčířů, tkalců, tesařů a truhlářů. Druhá část je otevřena do 29.11. pod názvem "Kůra, lýko, choroše, tráva, kořeny a pařezy". Jak již název napovídá, jsou to výrobky z těchto přírodních materiálů, jako obuv, tašky apod. Exponáty jsou zde z různých muzeí naší republiky. V muzeu se v průběhu roku konají doprovodné akce pro školní mládež. Součástí je obchod s upomínkovými předměty a různými publikacemi, vztahujícími se k tomuto kraji. Do konce prázdnin je vstup zdarma. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 8

Průvodce "Průvodce Česká republika" Autor článku: Dagmar Titzová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jablunkov-muzeum-tesinska

Informační centrum Zvonice Soláň Infocentrum

GPS poloha: 49°23'23.35"N 18°14'38.51"E

Infocentrum Zvonice na Soláni je nejmladší stavbou pod vrchem Soláň. Byla postavena v roce 2006. Leží na odbočce z nejvyššího bodu silnice z Hutiska-Solance do Velkých Karlovic v těsné blízkosti hotelu "Čarták" a na dohled od hotelu "Soláň". Zvonice vznikla na dávný popud malíře Františka Podešvy (1893- 1979), který prosazoval nápad postavit zde, na dobře viditelném a hojně navštěvovaném místě, stavbu, která by upomínala na život místních obyvatel - Valachů. Jedná se o čtvercovou stavbu, na které na první pohled zaujme především konstrukce střechy. V prostorách Zvonice i v jejím okolí vzniká zajímavá sbírka uměleckých děl místních umělců. Především ale infocentrum shromažďuje historické informace o životě místních horalů. Každoročně se zde konají také akce, jako například Malířské cesty kolem Soláně a sochařské a řezbářské sympozium. Autor článku: Bohumír Strnad Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/informacni-centrum-zvonice-solan

Ostrava - Ostravský informační servis, s.r.o. Ostatní

GPS poloha: 49°51'2.30"N 18°16'2.93"E

Informace o Ostravě zdarma Informační centrum Vám poskytne informace o společenských, kulturních a sportovních akcích v městě. Dále máte možnost zajistit si ubytování čí stravování. V rámci centra si můžete zakoupit vstupenky na akce v Ostravě a okolí. Mapy, publikace a různí průvodci jsou Vám zde k dispozici. Kontakt: • Pobočka ELEKTRA - Pobočka Ostravského informačního servisu, s.r.o. v centru Ostravy Adresa: Jurečkova 1935/12, 702 00 Moravská Ostrava a Přívoz Tel.: +420 596 123 913, Fax: +420 596 123 913 Email: [email protected], Web: www.ostravainfo.cz Provozní doba: Pondělí - Pátek: 7:00-19:00 Sobota: 9:00-14:00 Pobočka Elektra se nachází v bezprostřední blízkosti Paláce Elektra a stejnojmenné tramvajové zastávky v centru Ostravy. Dostanete se k nám bez potíží buď tramvajovými linkami MHD, případně lze zaparkovat u Domu umění. • Pobočka PŘÍVOZ - Pobočka Ostravského informačního servisu, s.r.o. na hlavním vlakovém nádraží v Ostravě Adresa: Nádražní 365/196, 702 00 Moravská Ostrava a Přívoz Tel.: +420 596 136 218, Fax: +420 596 136 218 Email: [email protected], Web: www.ostravainfo.cz Provozní doba: Pondělí - Neděle: 7:00-19:00 Pobočka je umístěna v areálu Hlavního nádraží, kde se stává prvním kontaktem návštěvníků s Ostravou. Mimo propagačních materiálů a tipů ušitých přímo na míru Vašeho zájmu, si zde můžete zakoupit také upomínkové předměty, mapy, publikace, jízdenky, dálniční známky pro Česko, Slovensko, Rakousko. • Pobočka VĚŽ - Pobočka Ostravského informačního servisu, s.r.o. na vyhlídkové věži na Nové radnici Adresa: Prokešovo náměstí 1803/8, 702 00 Moravská Ostrava a Přívoz Tel.: +420 599 443 096, Fax: +420 599 443 095 Email: [email protected], Web: www.ostravainfo.cz Provozní doba: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 9

Průvodce "Průvodce Česká republika" prosinec - únor: po-ne 9:00 - 17:00 březen - listopad: po-ne 9:00 - 19:00 • Pobočka SVINOV - Pobočka Ostravského informačního servisu, s.r.o. u vlakového nádraží ve Svinově Adresa: Peterkova 90/12, 721 00 Svinov Tel. : +420 597 310 174, Mobil: +420 724 166 034 Email: [email protected], Web: www.ostravainfo.cz Provozní doba: Pondělí - neděle: 7:00-19:00 Pobočka Ostravského informačního servisu se nachází u vlakového nádraží Ostrava- Svinov a v blízkosti svinovských mostů. Vyhrazené parkoviště pro naše klienty poskytuje možnost pohodlného parkování přímo před pobočkou. • Pobočka LETIŠTĚ - Pobočka Ostravského informačního servisu, s.r.o. v prostorách letiště Leoše Janáčka Ostrava Adresa: Mošnov 401, 742 52 GPS: N49.69703027780 E18.11520222220 Tel.: +420 558 272 419, Mobil: +420 724 166 928 Email: [email protected], Web: www.ostravainfo.cz Provozní doba: Říjen - Květen: PO - PÁ: 7:00 - 18:30 Červen - Září: PO, ST, PÁ: 7:00 - 18:30 ÚT, ČT: 7:00 - 21:00 - prodlouženo od 18. 6. SO - NE: 9:00 - 15:00 Pobočka Ostravského informačního servisu, s.r. o. se nachází v příletové hale mezinárodního Letiště Leoše Janáčka Ostrava v Mošnově. Příjemné prostředí zrekonstruované moderní pobočky a ochotný personál nabízí svým zákazníkům směnárenské služby, informace o dopravním spojení, informace o turistických zajímavostech v Ostravě a okolí, možnost zakoupení vstupenek na koncerty, společenské akce a divadelní představení nejen do Ostravy, široký výběr suvenýrů, map a publikací, jízdenky MHD, dálniční známky, pohlednice a další sortiment zboží a služeb. • Pobočka GONG - Pobočka Ostravského informačního servisu, s.r.o. v prostorách multifunkční auly Gong v DOV Adresa: Ruská 2993, Ostrava- Vítkovice, 706 02 Tel.: +420 606 035 559 Email: [email protected], Web: www.ostravainfo.cz Provozní doba: PO - ST: 13-17 ČT: 15-17 PÁ: 13-17 SO: 10-14 Pobočka Gong, která byla slavnostně otevřena 8. 4. 2013, sídlí v Multifunkční aule Gong v Dolní oblasti Vítkovice. Autor článku: Michal Machoczek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ostrava-ostravsky-informacni-servis-s-r-o

Valašské Meziříčí - Informační centrum Infocentrum

GPS poloha: 49°28'17.33"N 17°58'9.23"E

Informační centrum Vám poskytne informace o společenských, kulturních a sportovních akcích ve městě a okolí. Dále máte možnost zajistit si ubytování čí stravování. V rámci centra si můžete zakoupit vstupenky na akce. Nabízí velké množství bezplatných i placených propagačních materiálů a publikací, které se vztahují k městu a okolí.

Od 1. 1. 2012 je provozovatel Kulturní zařízení města Valašského Meziříčí, tel. na IC je 571 684 558, 775 109 809 Web www.info-vm.cz a email: [email protected] Otevírací doba PO – PÁ 9-17 , So 9-13 mimo sezonu a sobota 9-17 v sezonu ( červen – září) Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 10

Průvodce "Průvodce Česká republika" Autor článku: Michal Machoczek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/valasske-mezirici-informacni-centrum

Radegast - socha Rozcestí

GPS poloha: 49°29'3.81"N 18°15'20.31"E

Sochu pohanského boha úrody, Radegasta, vytvořil Albín Polášek s býčí hlavou, rohem hojnosti, kačenou a s valašskými krpci. Autor tohoto uměleckého díla, frenštátský rodák Albín Polášek, který větší část svého života prožil ve Spojených státech Amerických, dokončil sochu v roce 1930 a věnoval ji obyvatelům zdejšího kraje. Původní socha je zhotovena z umělého kamene se železnou vložkou a přísadou žulové drti. Asi tři metry vysoký kolos z betonu a žulové drti, umístěný v nadmořské výšce kolem jedenácti set metrů, však špatně odolával drsným klimatickým vlivům. Největší újmu utrpěl poté, co do něho při bouřce uhodil blesk. Krajský ústav památkové péče v Ostravě proto rozhodl, že bude vhodnější instalovat na Radhošti místo vzácného originálu dokonalou kopii sochy. Pro tento záměr, který si vyžádal náklady ve výši jednoho milionu korun, se podařilo získat jako sponzora nošovický pivovar, používající ve svém logu siluetu Radegasta. Socha Radegasta byla nahrazena kopií z pravé jihočeské žuly. Vytesání žulového Radegasta trvalo kamenosochaři Janu Sobkovi a Miroslavu Zubíčkovi dva roky. V jejich dílně v Leskovci u Vsetína po celou dobu stály stará i nově vznikající socha vedle sebe. Přírodní žula, z níž sedm tun těžkou sochu Radegasta vytesali, je natolik pevným materiálem, že i v extrémních horských podmínkách vydrží bez vážnějšího poškození několik století. Originál se nyní nachází ve vstupní hale frenštátské radnice. Hora Radhošť nebyla v minulosti jediným místem, kde Radegast prožíval úcty. Kronikář brémsko - hamburské diecéze Adam, píšící v 11. století, nám zanechal zprávu, že v jednom z kultovních míst pobaltských Slovanů, zvaném Rethra, byl Radegastovi jako bohu řemesel a obchodu (podle jiné teorie byl původně bohem slunce, později války) postaven chrám a zhotovena socha ze zlata na nachovém lůžku. Původ tohoto božstva spojil s gótským náčelníkem Radagaistem, jenž se spřátelenými slovanskými kmeny v období stěhování národů neúspěšně zaútočil na Řím. Po smrti jej Slované uctívali jako božstvo, jemuž přinášeli oběti za vítězství v boji. Radegastova socha prý byla zhotovena z lesklého zlata, ozdobena kovovou korunou na načechraných vlasech, na hrudi se mu vyjímala černá býčí hlava, v levici držel dvojsečnou sekyru. Popsat vzhled Radegasta není tak jednoduché. Každý z autorů zkoumající minulost Radhoště si ve své mysli vytvořil vlastní podobu. Moravský kronikář z počátku 18. století Jan Jiří Středovský nešetřil fantazií; pro něj byl Radegast švarný jinoch s tuří hlavou na prsou a s halapartnou v levé ruce. Hluboké proměny doznal Radegast v pojetí dalšího moravského kronikáře Josefa Heřmana Agapita Galláše, píšícího na počátku 19. století. Gallaš ovšem líčil podobu Radegasta podle vzpomínek svého otce Františka, jenž viděl obraz tohoto božstva v jakémsi rožnovském spisu v roce 1753. Radegast byl zobrazen jako mladý muž bez rukou s kučeravými vlasy, beraními rohy, ženskými ňadry a těhotným břichem. Uvnitř jeho duté modly mohl dospělý muž prostřednictvím rohů slyšet prosby příchozích. Nejvíce znetvořenou Radegastovu podobu nám zanechal Josef Růžička, rozporný autor publikující na počátku 20. století. V jeho pojetí měla modla lví hlavu, na níž seděla kachna, v pravé ruce držela při hrudi tuří hlavu. Radegasta ztvárnil i malíř Mikoláš Aleš, samozřejmě na koni. Nejznámější Radegast se zrodil ve fantazii frenštátského rodáka, sochaře Albína Poláška, působícího v USA. Již roku 1925 vytvořil první model Radegastovy sochy, nejprve dřevěný, pak upravený do trvanlivějšího kamenného materiálu. Definitivní verze Poláškovy sochy, instalována na hřebeni Radhoště v roce 1931, působí zřejmě nejbojovnějším dojmem. K býčí hlavě, rohu hojnosti s kačenou a mohutné sekyře přibyl masivní pás a suknice s ornamenty. Ve výstřizích suknice jsou vidět nohy obuté do valašských krpců. Původní Poláškova Socha Radegasta byla zhotovena z umělého kamene se železnou vložkou a přísadou žulové drti, zevnitř zpevněna cementem. Byla dutá, vysoká 3,20m, vážila 20 q a stála na podstavci vysokém 1, 5 m. V moravském pojetí zůstal Radegast uctíván především jako bůh hojnosti a pohostinství. Vyprávění o Radegastově modle úzce souvisí s radhošťským podzemím, fenoménem již méně známým veřejnosti, ale o to pozoruhodnějším. Tradice praví, že Radegastova modla byla uložena v jakémsi podzemním radhošťském chrámu. To na první pohled vypadá jako pohádková fantazie, ale nutno upozornit, že jak na Radhošti, tak na blízkých Pustevnách existuje soustava puklin, tzv. pseudokrasových jevů, v současnosti již téměř nepřístupná, avšak ještě pořád patrná. V minulosti vedla do radhošťského podzemí trojice vchodů a radhošťské útroby byly daleko prostornější než dnes, neboť celá soustava chodem byla zatěžována zemětřesnou aktivitou a postupně zatarasována. Je pravděpodobné, že ještě v průběhu 18. století se dalo projít Z Pusteven na Radhošť pod zemským povrchem. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/radegast-socha

Dělostřelecká tvrz Smolkov Ostatní

GPS poloha: 49°53'30.93"N 18°4'51.88"E

Dělostřelecká tvrz Smolkov je součástí československého opevnění budovaného v letech 1935-1938. Tvoří ji pět objektů: pěchotní srub, dělostřelecký srub, dělostřelecká otočná věž, dělostřelecká pozorovatelna a vchodový objekt. V současnosti tvrz využívá armáda České republiky Proto je přístup do podzemí tvrze zakázán.Objekty mimo voj. prostor jsou volně dostupné (pozorovatelna, pěchotní Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 11

Průvodce "Průvodce Česká republika" srub...) Povrchem tvrze prochází značená naučná stezka Padařov a částečně zelená turistická značka. Další informace i na http://www.military.cz/opevneni/detail_tvrz.asp?ID=2&pevnost=tvrz-Smolkov Autor článku: Ondřej Dedek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/delostrelecka-tvrz-smolkov

Chata Slavíč Rozcestí

GPS poloha: 49°33'11.53"N 18°37'4.49"E

Turistickou chatu Slavíč najdeme severozápadním směrem od obce Horní Lomná. Rozcestník turistických tras je v sousedství této chaty. Stejnojmenný vrchol Slavíč ( 1054 m. n. m. ) se zvedá severozápadním směrem od chaty. Turistická chata nabízí nejenom občerstvení na horské túře, ale je možné se tu rovněž ubytovat. Vedle chaty je vybudovaná malá sjezdovka s vlekem. U této horské chaty rovněž chovají koně a nabízejí možnost projížďky na koních oblastí Beskyd. Rozcestím u turistické chaty Slavíč prochází zelené a červená turistická trasa a je tu výchozí bod modré značky. Po modré se vydáme údolím říčky Slavíč k vodní nádrži Morávka. Po červené se můžeme vydat severním směrem ke Kalužnému ( 993 m.n. m.) a jižním směrem Pod Malý Polom. Západním směrem po zelené dojdeme údolím potoka Nytrová k horské chatě Horák a severovýchodním směrem do osady Košařiska. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chata-slavic

Nový Jičín - Masarykovo náměstí Náměstí

GPS poloha: 49°35'41.50"N 18°0'38.09"E

Město Nový Jičín má své největší památky soustředěné pěkně u sebe tak, aby turisté měli prohlídku co nejsnazší. Středem města je Masarykovo náměstí, na kterém najdete spoustu zajímavých památek. Pravidelné čtvercové náměstí je zřejmě jako jediné v ČR po celém obvodu lemováno podloubím pokračujícím i v postranních uličkách. Celé náměstí, včetně podloubí a Morového sloupu, prošlo v letech 2008 a 2009 rozsáhlou rekonstrukcí. Morový sloup V roce 1680 řádil v Novém Jičíně mor. Umírání nebralo konce, těla mrtvých byla svážena na náměstí a kupena uprostřed. Jednoho dne zde přišli dva lidé, aby si prohlédli nebožtíky a uslyšeli z nebe hlas. Obyvatelé města prý zázračného sdělení uposlechli a mor ihned ustal. V roce 1710 nechali na tomto místě manželé Štircnikovi postavit morový sloup se sochou Immaculaty, jako dík za pominutí velkého moru. Největší zvědavost turistů ale vyvolává spící postava palermské poustevnice Rozálie, která sní ve své jeskyni svůj nekonečný sen. V roce 2008 byla provedena oprava sloupu i celého náměstí. Laudonův dům Laudonův dům je nárožní měšťanský dům v jižním koutu novojičínského Masarykova náměstí s bohatě členěnou klasicistní fasádou a podloubím. Je známým především rakouskému císařskému generálovi Ernstu Gideonu von Laudonovi (1716 – 1790). Ten právě v tomto domě při svém tažení severní Moravou 14. července 1790 zemřel. K 200. výročí této události byla generálovi odhalena na domě pamětní deska s bustou. Dům U bílého anděla Rokoková fasáda domu pochází z roku 1913. Lékárna sídlí v této historické budově nepřetržitě již od roku 1716. Stará pošta V domě kdysi bydlel bohatý purkmistr Ondřej Řepa, který nechal dům přestavět italskými mistry, aby všem ukázal, že je bohatý. Původně zamýšlel obrátit arkády do dvora, italští stavitelé je však otočili za sluncem, na náměstí. Budova z roku 1563 představuje vrchol české měšťanské renesance. V roce 1787 zde byla zřízena dědičná pošta. Jejími hosty byli známý ruský generál Suvorov (1800) a ruský car Alexandr I. (1813). Dnes je dům sídlem Městského kulturního střediska a mimo pravidelných výstav nabízí bohaté kulturní vyžití. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 12

Průvodce "Průvodce Česká republika" Dům U zeleného stromu Patrně nejstarší hostinec ve městě koupila obec pro ubytování vojáků (1721). A kde byli vojáci nesměl chybět císař Josef II. V roce 1787 zde přespal při svém návratu z Ruska. Radnice Radnice pravděpodobně vznikla v bývalém gotickém měšťanském domě. V roce 1503 tento starší objekt vyhořel i s celým městem. Renesanční úpravy a klenby přízemí pocházejí z přestavby po roce 1586, kdy císař Rudolf II. dovolil jako radnici využívat městský zámek. Až roku 1661 je nárožní měšťanský dům využit pro potřeby radnice. Dílčí úpravy a přestavby prodělala radnice po třicetileté válce a požárech na konci 18. století. Výraznou úpravu prodělala budova v roce 1881, kdy byla budova doplněna o druhé patro a fasády upraveny ve stylu moderní pseudogotiky. V letech 1929–1930 prodělala historická budova výraznou a ne příliš citlivou přestavbu, která setřela historický autentický ráz objektu a vtiskla mu jakousi pseudoslohovou podobu, která napodobuje renesanci. Kašna Kašna se sochami Tančících sedláků byla postavena roku 1929 vedle dominantního Morového sloupu. V minulosti byla tato kašna příčinou mnoha národnostních šarvátek. Důvodem byla skutečnost, že její autor František Barwig oblékl postavy do německého kravařského kroje. V době, kdy se mnozí obyvatelé na Novojičínsku hlásili k Sudetám, bylo sousoší důvodným trnem v oku. Dnes patří obě postavičky k nepsaným symbolům města Nový Jičín. Fontána času Byla vystavěna během rekonstrukce v letech 2008 - 2009. Z nitra náměstí tryskají neustále proudy vody, přičemž intenzita vývěrů kolísá. Socha sv. Mikuláše Dlouhých 116 let trvalo, než se na náměstí v Novém Jičíně vrátila socha patrona žebráků, dětí a mořeplavců svatého Mikuláše. Kamennou sochu svatého Mikuláše, stojící mezi Morovým sloupem a radnicí, zaznamenaly historické prameny poprvé v roce 1727. Ve 30. letech 19. století barokní plastiku nahradilo pískovcové dílo od olomouckého sochaře Melnického. Jenže v roce 1893 se novojičínští konšelé rozhodli pro světcovo odstranění. Spolu se sochou byla odstraněna i kašna, protože se ve městě stavěl nový vodovod. Socha byla umístěna na dvoře tehdejšího sirotčince, dnes Domova mládeže na Sokolovské ulici. Poté Mikuláš na několik desetiletí zmizel, až byl v sedmdesátých letech minulého století náhodně objeven na statku v novojičínské místní části Loučka. Originál byl převezen do lapidária muzea i přesto, že měla uraženou hlavu. Nynější socha sv. Mikuláše je z bronzu a byla vytvořena sochaři v olomouckém ateliéru. Nová kašna Spolu se sochou sv. Mikuláše byla odstraněna i kašna, protože se ve městě stavěl nový vodovod. Kašna nakonec skončila v nynějších Janáčkových sadech. Současná kašna má podobu misky a stojí u radnice nedaleko sochy sv. Mikuláše. http://www.hrady.cz/index.php?OID=6465 http://www.hrady.cz/index.php?OID=2158 http://www.hrady.cz/index.php?OID=6351 http://www.hrady.cz/index.php?OID=6607 http://www.hrady.cz/index.php?OID=6469 Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/novy-jicin-masarykovo-namesti

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 13

Průvodce "Průvodce Česká republika" Vsetín - Informační centrum Ostatní

GPS poloha: 49°20'22.16"N 17°59'38.62"E

Informační centrum Vám poskytne informace o společenských, kulturních a sportovních akcích ve městě a okolí. Dále máte možnost zajistit si ubytování čí stravování. V rámci centra si můžete zakoupit vstupenky na akce. Nabízí velké množství bezplatných i placených propagačních materiálů a publikací, které se vztahují k městu a okolí.

Kontakt: Dolní náměstí 1356, Vsetín tel. 571 441 441

Otevírací doba: Pondělí: 10:00 - 18:00 Úterý: 10:00 - 18:00 Středa: 10:00 - 18:00 Čtvrtek: 10:00 - 18:00 Pátek: 10:00 - 18:00 Sobota: 09:00 - 12:00 Neděle: Zavřeno Autor článku: Michal Machoczek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vsetin-informacni-centrum

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 14