Průvodce "Průvodce Česká republika"

Průvodce "Průvodce Česká republika"

Jilemnice - zámek, Krkonošské muzeum Zámek

GPS poloha: 50°36'37.30"N 15°30'16.06"E

Historie Jilemnického zámku spadá do 16. století, kdy byl založen pány z Újezdce. První velká přestavba se uskutečnila v roce 1716. Do dnešní pseudorenesanční podoby byl zámek přestavěn v roce 1892. Dnes zámecká budova slouží jako muzeum, dokládá lidovou kulturu a historii západních Krkonoš a počátky lyžování v českých zemích. Expozice věnovaná historii lyžování byla otevřena v roce 1983. Součástí expozice je i galerie významného českého krajináře Františka Kavána. V muzeu je k získání turistická známka č. 388 - Jilemnice. Otevírací doba: celoročně: úterý - neděle 8-12 a 13-16 hod, v červenci a srpnu do 17 hodin. Kontakt: Krkonošské muzeum - zámek 514 01 Jilemnice Tel: 481 543 041 e-mail. [email protected] web: http://www.kmjilemnice.cz Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Průvodce Česká republika" Na virtuální prohlídku vstupní (venkovní) části do budovy zámku a jeho okolí se můžeme podívat zde: http:// www. virtualtravel.cz/jilemnice/krkonosske-muzeum.html Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jilemnice-zamek-krkonosske-muzeum

Huťský vodopád v Krkonoších Vodopád

GPS poloha: 50°44'18.28"N 15°29'51.94"E

Huťský vodopád najdete na Huťském potoce, vydáte-li se po modrém turistickém značení z Rokytnice nad Jizerou na Dvoračky. Právě pod nimi pramení Huťský potok, který nejprve necelé dva kilometry prudce stéká zalesněným údolím a posléze kaskádovitě padá z výšky 20 metrů. Po dalších několika kilometrech se potok vlévá pod Rokytnicí do Jizery, je jejím levým přítokem. U vodopádu je ohraničené vyhlídkové místo, u odbočky k němu informační tabule a stolek s lavicemi. Naproti přes cestu se nachází chata u Huťského vodopádu. Svůj název Huťský dostal vodopád podle první sklářské huti v Rokytnici, ve které od roku 1562 pracovala známá sklářská rodina Schűrerů. I když v 17. století sklářská huť zanikla, název vodopádu zůstal. V minulosti byl Huťský vodopád vyhledávaným výletním místem. Stála zde restaurace, ve které se každou neděli konaly oblíbené tancovačky. Velice podrobně a odborně vodopád popisuje pan Vlastimil Pilous v časopisu Krkonoše – Jizerské hory. Viz odkaz níže. http://krkonose.krnap.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=11523&Itemid=37 GPS: 50°44'15.479" N, 15°29'49.942" E Autor článku: Dušan Piši Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hutsky-vodopad-v-krkonosich

Jilemnice Zámek

GPS poloha: 50°36'37.08"N 15°30'11.55"E

Pěkný zámek se nachází v Jilemnici na Semilsku v Libereckém kraji. Zámek je patrový trojkřídlý objekt se dvěma šestibokými nárožními věžemi, průčelí je členěno rizality. Návštěvníci si mohou prohlédnout stálou historicko- etnografickou expozici, sbírku pohřebních cechovních štítů, sbírku betlémů. Je zde také Kavánova galerie. Samostatná expozice se věnuje historii českého lyžování. Na zámek navazuje rozsáhlý park. Historie Původní tvrz byla v 16. století za pánů z Újezdce přestavěna na renesanční zámek. V roce 1646 vypálili zámek Švédové. Za Harrachů byl zámek v roce 1716 obnoven. V roce 1788 objekt vyhořel. V 90. letech 19. století byl pak zámek novorenesančně upraven. V současné době na zámku sídlí Krkonošské muzeum. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jilemnice

Medvědín Vrchol

GPS poloha: 50°44'20.94"N 15°34'56.89"E

Medvědín - zalesněný vrch, který leží na Českém hřbetě, západně nad soutokem Labe a Bílého Labe. Na jeho jižním úbočí pramení několik potoků. Nachází se zde lyžařský areál s vleky, upravovanými sjezdovkami a běžeckými tratěmi. Ze Špindlerova Mlýna vede na Medvědín sedačková lanovka, otevřená roku 1975, umožňující snadný přístup na hřeben Krkonoš a k Vrbatově boudě. Lanovka je dlouhá 1950 m a překonává výškový rozdíl 440 m. Vrchol Medvědína je ideálním místem k výletu k prameni Labe. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "Průvodce Česká republika" Popis lanové dráhy zde: http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/lanova-draha-na-medvedin-ski-areal-medvedin Odkaz na webkameru: http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/webkamera-medvedin Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/medvedin

Mumlava Potok

GPS poloha: 50°45'22.75"N 15°31'58.75"E

Mumlava je horký potok pramenící na ve výšce kolem 1410 metrů na úpatí hory Kotel. Jde o typickou horskou říčku s množstvím malých vodopádů, zátočin atd... K nejkrásnějším vodopádům patří určitě Mumlavský vodopád. Viz lokalita 1070. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mumlava

Labský důl Rezervace

GPS poloha: 50°45'19.27"N 15°33'11.26"E

Státní přírodní rezervace, horské údolí ledovcového původu mezi Dívčími Lávkami a Labskou loukou, Labská rokle, Navorská, Pančavská a Harrachovská jáma (ledovcové kary), s nápadným vodopádem Labe (40m) a kaskádovitým typem vodopádu Pančavy (160m), v jeho blízkosti suťová jeskyně (Krakonošova klenotnice), na severním svahu zřídil v r. 1904 hrabě Harrach první přírodní rezervaci v Krkonoších, v r. 1956 zde sjela velká sněhová lavina - zřetelné stopy její dráhy ve smrkových porostech, bohaté naleziště vzácných vysokohorských rostlin (prvosenka nejmenší, jeřáb sudetský, oměj tuhý aj. ), na severním svahu Medvědína jsou haldy hlušiny po rudném průzkumu. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/labsky-dul

Labská rokle - Labský důl Rokle

GPS poloha: 50°45'56.81"N 15°33'14.83"E

Délka labského dolu, který se rozkládá mezi Dívčími lávkami a Labskou loukou s prameny Labe, je cca 8 km. Pomyslný okraj Labské rokle se nalézá u Labského vodopádu jehož výška je cca 45 metrů, dalších cca 200 metrů zde voda padá po skaliskách. V minulosti mohl být vodopád i mohutnější, tehdejší majitel staré Labské boudy Josef Šír zde nechal vybudovat malou nádrž se stavidlem a turistům byl pouštěn vodopád větším proudem. Při sestupu od Labského vodopádu postupně obdivujeme 3 tzv. jámy, které jsou od sebe odděleny skalnatými svahovými žebry. První je jáma Navorská, druhou Pančavská jáma s vodopádem Pančavy padajícím po dráze dlouhé téměř 150 metrů. Následující třetí jamou je jáma Harrachova. Za přítokem říčky Pudlavy můžeme obdivovat Malý Labský vodopád. Turistický chodník, který vede labským dolem patří mezi nejstarší krkonošské cesty. Vybudován byl hrabětem Harrachem na konci 19. století jako tzv. Harrachova cesta za účelem spojení Špindlerova Mlýna s Labskou boudou. Čas potřebný k sestupu labským dolem do Špindlerova Mlýna je cca 2,5 - 3 hodiny. Cestu můžeme samozřejmě jít i opačně. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/labska-rokle-labsky-dul

Šmídova vyhlídka Vyhlídka

GPS poloha: 50°44'39.37"N 15°34'8.87"E

Šmídova vyhlídka se nalézá nad Strmou strání při cestě mezi Medvědínem a Zlatým návrším. Z vyhlídky se nabízí výhled směrem k Vysokému kolu, do Sedmidolí, ke Špindlerově boudě, na Malý Šišák, Stříbrný hřbet, Stoh, Luční horu a Sněžku. K vyhlídce se dostaneme po žluté značce z Medvědína a po červené od Horních Míseček. Vyhlídka je pojmenována po lesmistru Ludvíku Šmídovy.

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 3

Průvodce "Průvodce Česká republika" Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/smidova-vyhlidka

Špindlerův Mlýn - Aquapark Aquapark

GPS poloha: 50°44'3.01"N 15°36'33.73"E

Aquapark ve Špindlerově Mlýně se nachází na levém břehu Labe naproti dolní stanice lanové dráhy na Medvědín. Nabízí relaxaci po zimní lyžovačce případně po letním „šmajdání“ po krkonošských kopcích. V areálu se nachází rekreační bazén o teplotě 28oC, dětský bazén, tři tobogány, vodní hřib, vířivka, divoká řeka, vodní kola. K dispozici je dále sauna, vodní pára, masáže. Aktuální ceny vstupného a otevírací dobu je možno ověřit na webu: http://www.aquaparkspindl.cz/ Kontakt: AQUA PARK Špindl Špindlerův Mlýn 300 543 51 Špindlerův Mlýn tel: +420 499 523 040 fax: +420 499 523 041 e-mail: [email protected] web: http://www.aquaparkspindl.cz/ Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/spindleruv-mlyn-aquapark

Jilemnice - plavecký bazén Koupaliště

GPS poloha: 50°36'30.42"N 15°30'15.70"E

Plavecký bazén v Jilemnici se nachází v blízkosti historického centra města na Tyršově náměstí. Návštěvníkům je k dispozici 25 m bazén a 4 plavecké dráhy, hloubka bazénu je 1,1 1, 6 metrů. Pro nejmenší návštěvníky je v areálu k dispozici dětský bazén o velikosti 8 x 6 metrů a chrlič vody. Aktuální info o cenách vstupného: http://www.sport-jilemnice.cz/plavecky-bazen/cenik-sluzeb/ Aktuální provozní doba: http://www.sport-jilemnice.cz/plavecky-bazen/provoz-pro-verejnost/

Kontakt: Plavecký bazén Jilemnice Jungmannova 146 514 01 Jilemnice tel./fax: 481 544 068 e-mail: info@sport-jilemnice web: http://www.sport-jilemnice.cz/plavecky-bazen Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jilemnice-plavecky-bazen


str. 4

Průvodce "Průvodce Česká republika" Labská přehrada Přehrada

GPS poloha: 50°42'44.27"N 15°35'7.63"E

Gravitační přehrada Labská na Labi pod Špindlerovým Mlýnem byla vybudována v letech 1910 až 1916. Byla postavena v rámci programu podle zákonů z roku 1902 o stavbě soustavy nádrží a z roku 1903 o provádění říčních úprav a zřizování ochranných nádrží. Vydání těchto zákonů si vynutily velké škody po katastrofálních povodních v letech 1888, 1890 a 1897. Přehrada je nejhořejším stupněm soustavy vodních děl na Labi, který zachytává převážnou část sněhových vod ve střední části Krkonoš. Účel vodního díla: - ochrana území před velkými vodami. - energetické využití. Postup stavby. Jak již bylo uvedeno, přehrada byla vybudována v letech 1910 až 1916 firmou Redlich a Berger nákladem 3. 500.000 rakouských korun. Hráz je založena v orthorulách 4 až 7 m pod původním terénem s vyjímkou pravobřežního zavázání, kde založení přelivu a kaskád bylo provedeno až v hloubce 16 m. Při stavbě nebylo provedeno žádné zamezení pronikání vody podložím hráze, což ukázali zkoušky propustnosti při dodatečném geologickém průzkumu. Pro převedení vody mimo staveniště byl vybudován obtokový tunel kruhového profilu o průměru 7 m. Je vylámán v rostlé skále v levém přehu a pouze v krátkém úseku u portálu je obezděn rulovým kamenem. Po dokončení stavby se do tunelu zabudovaly uzávěry ovládané šachtou z domku hrázného, aby mohl sloužit jako výpust. Do tunelu je také zaústěn levobřežní šachtový přeliv. Pro měření přítoku a odtoku byly pod i nad nádrží vybudovány limnigrafy. Hráz i okolní objekty byly vybudovány na tehdejší technické možnosti ve velmi Krátké době, i když se stavba nachází v prostředí, kde díky povětrnostním podmínkám nelze stavební práce plně rozvinout po dobu 5 až 6 měsíců v roce. Dělníci, kteří pracovali na vodním díle, byli povětšinou zkušení pracovníci z evropských stavenišť vodních děl a tunelů. Protože vodní dílo bylo dostavěno v polovině 1. světové války a mělo se stát symbolem rakouského mocnářství, byla na vzdušním líci hráze těsně pod korunou umístěna mohutná, v betonu provedená dvouhlavá rakouská orlice a pod ní velký znak z vyčnívajících obkladních kamenů líce znázorňující iniciály panovníka Františka Josefa 1. Kolem těchto dvou znaků se počátkem vzniku Československé republiky rozvinula řada jednání s cílem oba z hráze odstranit. Orlice byla zabetonována již v roce 1920, iniciály panovníka však zůstali až do roku 1926, protože nebylo dodavatele, ani jednotného názoru na způsob odstranění. Iniciály byly upraveny tak, že od roku 1926 až do dneška můžeme číst na vzdušním líci hráze písmena R. Č. znamenající Republika Československá. Od napuštění přehrady v roce 1916 byly pozorovány stále zvětšující se průsaky hrází máčející vzdušní líc. V roce 1930 činil naměřený průsak 314 l/min. Proto bylo nařízeno, aby se nádrž udržovala pokud možno prázdná. Z podnětu ministerstva veřejných prací byl zpracován projekt na opravu ve dvou variantách. K rekonstrukci však nedošlo, protože podle tehdejšího posouzení nebylo porušení zdiva a průsaky tak vážné, aby mohlo dojít k porušení díla a ohrožení obyvatel. Teprve v roce 1958 bylo rozhodnuto o rekonstrukci přehrady a až v roce 1966 byly opravné práce zahájeny. Při rekonstrukci byly provedeny následující práce: Utěsnění návodního líce a předsypu. Předsyp byl utěsněn fólii PVC, která se ale neosvědčila. Proto se přistoupilo ke klasické injektáži zdiva hráze, přestože v původním záměru opravy se na základě zkušebních vrtů v hrázovém tělese jevilo zajištění vodotěsnosti injektáží nezaručené. Dále bylo provedenao přikotvení šoupátkových věží železnými kotvami, protože byly odtrženy od vlastního tělesa hráze. V části tunelu byla provedena obezdívka, neboť ve dvou místech skály se začaly objevovat poruchy. Porušené zdivo šachty, šachtový přeliv a zdivo uzávěrů obtokové štoly bylo injektováno. Původní šoupátka světlosti 1100 mm byly vyměněny za šoupátka 1000 mm s elektrickým pohonem. Jejich výměna nemá podstatný vliv na funkci nádrže. Současně s rekonstrukcí hráze se opravoval i přítokový a odtokový limnigraf a záměrem bylo sledování pohybu hráze. Vodní dílo v současné době provozuje společnost Povodí Labe a.s. Hradec Králové, závod Hradec Králové. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/labska-prehrada

lanová dráha na Medvědín - ski areál Medvědín Lanovka

GPS poloha: 50°44'24.86"N 15°35'12.37"E

Lanová dráha na Medvědín . Dolní stanice lanové dráhy na Medvědín se nalézá severně od centra Špindlerova Mlýna, cestou k rozcestí U Dívčí lávky, ve výšce 745 metrů. Délka čtyřsedačkové lanovky je 1950 metrů, na vrchol Medvědína tedy překonává 440 výškových metrů. V provozu je celoročně a mohou ji využívat i cyklisté na převoz kol. Aktuální info o provozu lanovky je zde: http://www.skiareal.cz/medvedin.aspx Webkamera Medvědín, viz: http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/webkamera-medvedin Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lanova-draha-na-medvedin-ski-areal-medvedin


str. 5

Průvodce "Průvodce Česká republika" lanová dráha na Pláň - ski areál Svatý Petr Lanovka

GPS poloha: 50°42'54.04"N 15°36'50.33"E

Lanová dráha Špindlerův Mlýn (Svatý Petr) - Pláně byla zprovozněna v květnu 1947. Tehdy se jednalo o lanovku jednosedačkovou s délkou 1050 m. V letech 1963-64 byla prodloužena na 1350 m. V roce 1987 byla lanovka rekonstruována na dvousedačkovou, v této podobě vydržela pouze 5 let, protože v roce 1992 byla přestavěna na lanovku čtyřsedačkovou systému Doppelmayr. Dolní stanice ve Svatém Petru se nachází ve výšce 748m, horní stanice na Pláni je ve výšce 1185, celkové převýšení je 437 metrů. Aktuální info o provozu lanovky je zde: http://www.skiareal.cz/svaty-petr.aspx Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lanova-draha-na-plan-ski-areal-svaty-petr

Špindlerův Mlýn - Bílý most Most

GPS poloha: 50°43'31.36"N 15°36'21.92"E

Bílý most přes Labe se pro svůj tvar stal symbolem Špindlerova Mlýna, postaven byl v roce 1911, jeho předchůdce, dřevěný most pocházel již z roku 1829 a byl zničen povodní v roce 1897. Dnešní most je železobetonový lomený segmentový oblouk. Most je doplněn dřevěným zábradlím a již slouží pouze pro pěší. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/spindleruv-mlyn-bily-most

Špindlerův Mlýn - sv. Jan Nepomucký Socha

GPS poloha: 50°43'31.55"N 15°36'22.68"E

Špindlerův Mlýn známe zejména jako středisko zimních sportů a letní turistiky. Najdeme zde však i barokní sochu sv. Jana Nepomuckého z 18. století, která se nachází v blízkosti, dominanty města, Bílého mostu. Zajímavostí sochy je její barevné provedení, většina venkovních soch je ponechána v přirozené barvě materiálu. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/spindleruv-mlyn-sv-jan-nepomucky

Jilemnice - socha sv. Jan Nepomuckého u Zvědavé uličky Socha

GPS poloha: 50°36'32.22"N 15°30'9.07"E

Město Jilemnice by mohlo být s nadsázkou nazváno město soch sv. Jana Nepomuckého. Přímo ve městě se nalézají 4, tj. na Masarykově náměstí, u kostela sv. Vavřince a dvě ve Zvědavé uličce. Jedna u čp. 110 a další u vstupu do Zvědavé uličky u čp. 121. Pohodou atmosféru u sochy čp. 121 dotváří erbovní strom města Jilemnice - Jilm horský. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jilemnice-socha-sv-jan-nepomuckeho-u-zvedave-ulicky

Kaplička sv. Anny Kaple

GPS poloha: 50°37'59.93"N 15°35'15.09"E

Vydáte- li se na Kněžický vrch nedaleko města Vrchlabí, určitě neminete nově opravenou a vysvěcenou kapličku sv. Anny, která vám mimo své krásy nabídne i překrásný výhled na město Vrchlabí a na panoráma od Černé hory přes Zvičinu, Čísteckou hůru až po Kumburk a Bradlec. Kaplička byla postavena před rokem 1754, aby z tohoto místa sv. Anna ochraňovala město před válkami a morem. Interiér kapličky je zdoben kopií původního barokního dřevěného oltáře, zhotoveného v Litomyšli. (Původní oltář je uložen ve vrchlabském Krkonošském muzeu). Téměř 200 let sloužila kaplička jako potěšení i útočiště Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 6

Průvodce "Průvodce Česká republika" pocestným a návštěvníkům. Pak byla, za minulého režimu, zničena. V roce 1997 se začalo s opravou, která byla dokončena díky podpoře široké veřejnosti. Pak byla kaplička vysvěcena vrchlabským děkanem panem Stanislavem Skalským, k čemuž přispěl svým vystoupením vrchlabský chrámový sbor a žesťové trio. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kaplicka-sv-anny

Vrchlabí - infocentrum Infocentrum

GPS poloha: 50°37'38.78"N 15°36'38.66"E

Vrchlabské regionální informační centrum, kde návštěvník o městě a Krkonoších najde vše potřebné, se nachází v budově městské radnice na náměstí T. G. Masaryka. Otevírací doba: červen - září prosinec - únor mimo sezonu po-pá: 9:00-18:00 po-pá: 9:00-17:00 po-pá: 9:00-17:00 so-ne:10:00-15:00 so-ne: 10:00-15:00 so: 10:00-13:00 Kontakt: Regionální informační centrum Krkonošská 8 543 01 Vrchlabí tel: 499 405 744 e-mail: [email protected] http://www.muvrchlabi.cz Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vrchlabi-infocentrum

Benecko - Infocentrum Flora Ostatní

GPS poloha: 50°39'55.44"N 15°32'55.72"E

Informační centrum Vám poskytne informace o společenských, kulturních a sportovních akcích ve městě a okolí. Dále máte možnost zajistit si ubytování čí stravování. V rámci centra si můžete zakoupit vstupenky na akce. Nabízí Velké množství bezplatných i placených propagačních materiálů a publikací, které se vztahují k městu a okolí. Kontakt: Benecko 200 tel. 481 582 606; 603 269 460 Provozní doba: 15.12. - 31.3. Po - So 9:00 - 17:30 Ne 10:00 - 15:00 1.4. - 14.12. Po - Pá 9:00 - 16:30 So 9:00 - 12:00 Autor článku: Michal Machoczek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/benecko-infocentrum-flora


str. 7

Průvodce "Průvodce Česká republika" Špindlerův Mlýn - turistické informační centrum Infocentrum

GPS poloha: 50°43'30.63"N 15°36'31.00"E

Turistické informační centrum, kde návštěvník najde vše potřebné o Špindlerově Mlýnu a Krkonoších se nachází ve Svatopetrské ulici čp. 173 v budově městského úřadu. V infocentru je k získání turistická známka č. 15 - Špindlerův Mlýn. Kontakt: Turistické informační centrum Svatopetrská 173 543 51 Špindlerův Mlýn e-mail: [email protected] [email protected] web: http://www.spindlmu.info tel.: 499 523 656 fax: 499 523 818 Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/spindleruv-mlyn-turisticke-informacni-centrum

Vrchlabí - informační středisko správy KRNAP Infocentrum

GPS poloha: 50°37'46.35"N 15°36'26.52"E

Vrchlabské informační středisko správy KRNAP, kde návštěvník obdrží veškeré informace o KRNAPu a Krkonoších, se nachází na náměstí Míru 223 v budově Krkonošského muzea v souboru tří štítových domů, které patří mezi nejstarší lidové stavby v Krkonoších. Otevírací doba: listopad - květen červen - říjen út - ne: 9:00 12:00 a 13:00 - 16:00 út - ne: 9:00 12:00 a 13:00 - 17:00 Kontakt: Informační středisko KRNAP - Tři domky Náměstí Míru 223 543 01 Vrchabí e-mail: [email protected] web: http://www.krnap.cz/ic-vrchlabi/ tel.: 499 421 474 Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vrchlabi-informacni-stredisko-spravy-krnap


str. 8

Průvodce "Průvodce Česká republika"

Recommend Documents