Průvodce "Prostějov a okolí"

Průvodce "Prostějov a okolí"

ARCIBISKUPSKÝ PALÁC V OLOMOUCI Zámek

GPS poloha: 49°35'44.59"N 17°15'39.17"E

Arcibiskupský palác je od svého vzniku až do současnosti sídelní rezidencí olomouckých biskupů a arcibiskupů (od roku 1777). Původní renesanční palác v místě dnešní rezidence začal budovat olomoucký biskup Stanislav Thurzo na počátku 16. století. Tento palác byl vážně poškozen během třicetileté války za švédské okupace Olomouce a požárem v r. 1661. Biskup Karel II. LichtensteinCastelcorn proto nechal rezidenci v letech 1664- 1669 přestavět v barokním slohu a výrazně rozšířit. O významu a architektonické kvalitě objektu svědčí mimo jiné to, že projekt vypracovali a stavbu řídili císařští architekti Filiberto Luchese a Giovanni Pietro Tencalla. Dnešní podobu pak objekt získal na počátku 20. století, díky přestavbě po požáru, který budovu postihl v r. 1904. Arcibiskupská rezidence je významným příkladem barokní palácové architektury na Moravě. Dvoupatrová budova s bohatě zdobeným neobarokním průčelím a trojicí barokních portálů je dispozičně uspořádána kolem dvou uzavřených nádvoří. V interiéru paláce je dochovaná řada místností s bohatou uměleckou výzdobou vznikající postupně od 2. poloviny 17. století do počátku 20. století. Veřejnosti je zpřístupněn jeden prohlídkový okruh, který zahrnuje HISTORICKÉ REPREZENTAČNÍ SÁLY ARCIBISKUPSKÉHO PALÁCE situované v prvním patře západního Křídla. Jedná se o 5 sálů, knihovnu, kabinet a také místnost pro krátkodobé výstavy. Interiéry mají dochovanou bohatou rokokovou, empírovou a neobarokní výzdobu a jsou vybaveny dobovým mobiliářem. Právě tyto místnosti jsou spjaty s nejvýznamnějšími událostmi, které se v budově odehrály. Jednalo se především o návštěvy významných osobností a státníků: králů, císařů a prezidentů. Jako například císařovny Marie Terezie, císaře Františka Josefa I. a dalších německých a rakouských císařů, československých Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Prostějov a okolí" prezidentů T. G. Masaryka a E. Beneše a dalších významných osobností. Arcibiskupský palác navštívil v r. 1995 také papež Jan Pavel II. Arcibiskupská rezidence v Olomouci se v letech 1848- 1849 dokonce stala dočasně sídlem rakouského panovnického dvora, dne 2. prosince 1848 zde nastoupil na trůn František Josef I. Před bitvou u Slavkova v r. 1805 se zde setkali rakouský císař František I. a ruský car Alexander I. Odehráli se zde další významné události středoevropských dějin (tzv. Olomoucké punktace aj.). Autor článku: Petr Fojtík Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/arcibiskupsky-palac-v-olomouci

Náměšť na Hané Zámek

GPS poloha: 49°35'55.28"N 17°3'45.18"E

Zámek je umístěn uprostřed kruhovitého parku, ze kterého čtyřmi směry vycházejí Lipové aleje. Zámek se nachází v Olomouckém kraji. Návštěvníci si mohou zámek prohlédnout každý den kromě pondělí od května do září a mají možnost využít i noční prohlídky. Zámecké interiéry jsou bohatě vybaveny dobovým nábytkem, stěny a stropy jsou vyzdobeny květinovou malbou a štukováním. Návštěvníci mohou obdivovat především jedinečnou sbírku míšeňského porcelánu a expozici slavnostních a cestovních kočárů olomouckých biskupů a arcibiskupů z 18. a 20. století. V areálu zámku je možné také navštívit kapli, výstavu historických dětských kočárků a Zámeckou galerii moderního umění, ve které celoročně probíhají výstavy. Historie Harrachové nechali ve 2. polovině 18. století postavit pozdně barokní zámek obklopený rozsáhlým parkem. V letech 1780 ? 1916 zámek vlastnil rod Kinských a v letech 1916 ? 1945 byli jeho majiteli Ottahalové. Zámek neprošel žádnými stavebními úpravami, a proto si zachoval svou původní podobu, kterou mu vtiskli Harrachové. V současnosti spravuje zámek obec. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/namest-na-hane--1

Doloplazy Zámek

GPS poloha: 49°21'3.27"N 17°9'36.94"E

Obec Doloplazy je známá svou velice dávnou historií, lidovou architekturou, jejíž pozůstatky se dochovaly až do dnešní doby a hlavně svým zámkem, který zde byl vystavěn v 1. polovině 18. století v barokním stylu. Obklopen je překrásným a velice rozlehlým parkem, který byl v okolí zámku vytvořen v 18. století. Historie V období 14. a 15. století byla v Doloplazích tvrz. V roce 1716 se majiteli obce stává rod Stormů, který nechal v obci postavit v roce 1719 barokní zámek s kaplí panny Marie a kolem něj založit Zámecký park. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/doloplazy

Novorenesanční zámek Tovačov Zámek

GPS poloha: 49°25'48.11"N 17°17'28.97"E

Dnes novorenesanční Zámek Tovačov býval dříve gotickým vodním hradem. První písemná zmínka o hradu je z počátku 14.století, kdy zdejší panství vlastnil král Jan Lucemburský a protože potřeboval peníze zastavil ho Jindřichovi z Lipé. Ovšem ještě před hradem zde stála vodní tvrz postavená zřejmě na počátku 12.století. Po Jindřichu z Lipé ho získal rod Cimburků. Majetkem tohoto rodu zůstal hrad až do roku 1502 a zapsal se do podoby Tovačovského zámku velmi výrazně. Nejdříve na konci 14. století Ctibor Tovačovský provedl rozsáhlou přestavbu ve stylu vrcholné gotiky a za něho byla postavena také více než 90 metrů vysoká věž, která je dominantou zámku. Za posledních Cimburků bylo započato s přestavbou hradu na renesanční zámek, kterou dokončili už Pernštejnové. Za Salm-Neuburgů pak následovaly barokní úpravy, které ukončila třicetiletá válka a nutnost bránit se proti útoku Švédů. V 17. a 18. století byl hrad přestavěn na pohodlné šlechtické sídlo. Na konci 19. století mu dali konečnou podobu Gutmannové, za jejichž držení přibylo novorenesanční křídlo. Dnes je zámek v majetku státu. Zámek má čtyřkřídlou dispozici kolem nepravidelného dvora, který lemují budovy, lišící se od sebe vzhledem i výškou, podle toho ve které době vznikly. Okna s mramorovým ostěním jsou příkladem raně renesanční italské architektury. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "Prostějov a okolí" Východní křídlo postavili v pozdních renesančních formách Pernštejnové. V baroku byla vystavěna ve 2. patře severního traktu osmiboká kaple se segmentovou kupolí. Interiéry mají jednak renesanční a jednak barokní výpravu. Pozoruhodný je Rytířský sál. Zajímavostí je schodiště ve stylu Vídeňské opery v interiéru Vídeňského křídla. Lze vystoupat na věž, ze které je nádherná vyhlídka. V zámeckém parku je barokní kašna z 18. století. http://www.castles.cz/zamek-tovacov/ http://zamek.tovacov.cz/ Návštěvní doba Měsíce IV,V,IX,X: sobota, neděle v době 10.00 – 17.00 hod. Měsíce VI,VII,VIII: úterý – neděle v době 10.00 – 18.00 hod. Státní svátky a ostatní svátky: 10.00 – 18.00 hod. Vstupné: běžné vstupné – 60,- Kč rodinné vstupné – 130,- Kč (dva dospělí + dvě děti do 15 let) zlevněné vstupné – 30,- Kč (studenti, důchodci, osoby se ZPS) vyhlídka z věže – 20,- Kč (děti do 15 let pouze v doprovodu s dospělou osobou) děti do 6 let – zdarma (v doprovodu dospělé osoby) Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/novorenesancni-zamek-tovacov

Zámek Plumlov Zámek

GPS poloha: 49°27'52.60"N 17°0'49.86"E

Zámek Plumlov stojí v obci stejného jména nedaleko Prostějova. Předchůdcem zámku byl hrad, který vznikl ve 2. polovině 13. století. Koncem 14. století jej koupili páni z Kravař a po roce 1466, kdy vymřeli po meči, přešel hrad na Heralta z Kunštátu a po něm na Vratislava z Pernštejna. Začátkem 16. století byl hrad přestavěn v renesanční zámek. Pernštejni však v té době budovali novou rezidenci v Prostějově a Plumlov zanedbávali. Úpadek dovršil požár roku 1586. Až další majitel Karel z Lichtenštejna zahájil rekonstrukci zámku. Vybudoval arkády na nádvoří a obnovil opevňovací systém. V roce 1619 vyplenilo sídlo vojsko a za třicetileté války je dobyli, vypálili a pobořili Švédové. Po skončení války byl zámek jen provizorně opraven a nakonec v letech 1801 - 1805 zbořen. Zachovalo se z něj několik základových zdí na skalce uprostřed nádvoří dnešního nového zámku. Tento nový zámek začal stavět v letech 1680 - 1685 Jan Adam z Lichtenštejna v sousedství původního zámku. Plán však byl příliš velkorysý a z původního projektu zůstalo jen torzo. Po vybudování jednoho křídla ztratili majitelé o zámek zájem. Z bývalého opevnění vznikly hospodářské budovy a z reprezentačního sídla se stalo správní středisko panství. V letech 1867 až 1869 byla opravena sešlá fasáda. Zámek však postupně chátral, v roce 1931 byl v rámci pozemkové reformy převeden do vlastnictví Státního pozemkového úřadu. Zámek měl být čtyřkřídlou třípatrovou stavbou se dvěma řadami pokojů ve všech křídlech. Vyrostlo pouze jedno křídlo s jednou řadou pokojů, spojených na severní straně dlouhou chodbou. Průčelí k rybníku zůstala v rozporu s návrhem jednoduchá, členěná pouze řadami oken. Fasádu zdobí po celé výšce volné předsazené sloupy. Z vnitřního vybavení zámku se nic nedochovalo. Zámek stojí nad známou Plumlovskou přehradou, respektive nad Podhradským rybníkem. Donedávna byla monumentální budova zámku nepřístupná, ale dnes je již možná prohlídka s průvodcem. Nečekejte však luxusně zařízené zámecké pokoje. Spíše naopak. Tím spíše je však potřeba ocenit snahu o záchranu a prosperitu historické Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 3

Průvodce "Prostějov a okolí" památky. duben, říjen o víkendech a svátcích: 13:00 - 18:00 květen, červen, září o víkendech a svátcích: 10:00 - 18:00 červenec a srpen denně mimo pondělí: 10:00 - 18:00 Poslední prohlídka v 17:00 hodin. dospělí (plné): 60 Kč děti do 6 let: zdarma děti /6-15, držitelé karty ISIC, ITIC,ZTP/ : 35 Kč drodinné vstupné (max. 2 dospělí a 2 děti): 160 Kč Pro hromadné výpravy možnost dohody prohlídky i mimo provozní dobu. Informace na telefonních číslech uvedených v kontaktech. http://www.zamek-plumlov.cz/ Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zamek-plumlov

Otaslavice - dolní hrad Zřícenina

GPS poloha: 49°23'18.67"N 17°4'2.14"E

Na skalnatém hřebenu nad vsí Otaslavice stávala od středověku dvojice hradů, vzdálená od sebe asi 80m. Na našem území je existence dvou samostatných hradních objektů, které byly v držení dvou panských rodů jevem naprosto nevídaným. Otaslavice - dolní hrad. Dolnootaslavský hrad stál na úzkém skalním ostrohu nad Městečkem Dolní Otaslavice a první písemná zpráva o něm je z roku 1377, kdy majiteli byli Puškové z Kunštátu a to jmenovitě Ješek Puška z Kunštátu. Hrad založili páni z Otaslavic. Na přelomu 14. a 15. století bylo zbudováno nové opevnění okolo již v té době stojícího raně gotického bergfritu. Puškové z Kunštátu se stali Husovými stoupenci. V roce 1424 byl hrad dobit a rozbořen katolickými vojsky Albrechta Rakouského při válečném tažení proti moravským husitům a již nikdy nebyl obnoven. Z hradu se do dnešních dnů zachovala polovina válcové věže bergfritu asi roztržené střelným prachem. Na věži je patrná zachovalá část gotického okenního ostění s kamenným erbem pánů z Kunštátu, svědčící o úpravách, které Kunštáti provedli. Věž má průměr 11 m s vnitřní světlostí 3 m a lidově je nazývána „Hladomorna“, šířka zdí je 4 m. Autor článku: Vladimír Vojanec Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/otaslavice-dolni-hrad

Zámek Čechy pod Kosířem Zámek

GPS poloha: 49°32'59.24"N 17°2'14.10"E

První historicky doložená zmínka o zámku Čechy pod Kosířem pochází ze 14. století, kdy zde stála původní renesanční vodní tvrz obklopená dvěma rybníky. Čtvercová tvrz stála asi na místě jižního křídla dnešního zámku. Posledními majiteli tvrze byli Skrbenští z Hříště. Počátkem 18. století byla tvrz za kněžny Terezie z Lichtenšteina přestavěna na barokní čtyřkřídlý zámek s průčelím obráceným na jih. V roce 1768 koupili panství císařský tajný rada Emanuel Tellez Menezes a Castro Silva - Taroucca, pocházející ze starého portugalského rodu. Ervín Silva Taroucca nechal přestavět zámek do dnešní empírové podoby za pomoci architekta M. E. Zerneckého. Ve stejné době byla vystavěna i vyhlídková věž a zahradní sallet a v roce 1852 byl vybudován pseudogotický skleník postavený podle návrhu a plánu Ignáce Ullmana. V letech 1846 - 1870 přijal pozvání svého přítele vlasteneckého kněze Bedřicha Silva Tarouccy významný český malíř Josef Mánes, který na zámku tvořil a pobýval. V tomto inspirativním prostředí čerpal náměty pro svou tvorbu a vytvořil zde přes stovku uměleckých prací. Některá z nich jsou jeho stěžejní díla jako Líbanky na Hané, Ukolébavka a cyklus Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 4

Průvodce "Prostějov a okolí" Život na panském sídle. Po smrti posledního majitele panství Františka Arnošta byly Čechy pod Kosířem po roce 1949 dědicům z rodu Silva Taroucců vyvlastněny státem. Do roku 2007 bylo na zámku sídlo dětského domova a speciální školy. Dnes je zámek v rukou Muzea Prostějovska v Prostějově a je přístupný veřejnosti. Expozice zámku představuje interiéry se zbytky štukové výzdoby, dále je na zámku instalována expozice věnovaná pobytu J. Mánesa a jeho tvorbě. K nádhernému zámku patří také zámecký park, který má svou samostatnou historii. Byl založen ještě u starého zámku v 70. letech 18. století jako plocha obsahující prvky alejí, vodních kanálů i květinová zákoutí. Ve 30. letech 19. stol. byl park rozšířen a velkoryse přebudován přírodně krajinářský se dvěma rybníky a sítí vodních cest. Po skončení přestavby zámku byly zde umístněny drobné architektury v duchu romantismu. Byla také vystavěna gotizující vyhlídková věž u hřbitůvku Silva-Taroucců a Stolbergů, neogotický skleník, jehož vzhled ovlivňoval i J. Mánes. Je autorem trojlistého erbu ve štítu průčelí. 21 ha velký přírodně krajinářský park má kromě architektonické i značnou hodnotu botanickou a řadí se mezi nejvýznamnější objekty na Moravě. ZÁMEK - Pamětní síň Josefa Mánesa - Čechy pod Kosířem otevřeno od 1. dubna do 31. října mimo pondělí kdy je zavřeno denně v době od 9,30 do 12,00 hod. a od 12,30 do 16,00 hod. Vstupné: děti a mládež do 15 let 15,- Kč dospělí 30,- Kč. senioři a studenti vstupné 15,00 Kč. děti do 6 let mají vstup zdarma Pamětní síň Josefa Mánesa Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zamek-cechy-pod-kosirem

U bílých hlin Přírodní památka

GPS poloha: 49°31'30.88"N 17°19'46.37"E

Přírodní památka(PP)(0,19ha) v blízkosti obce Krčmaň. Předmětem ochrany je travnatá step na mírně svažitém terénu jako pozůstatek původní teplomilné vegetace svýskytem ohrožených druhů rostlin (podobně jako v nedaleké „PP U strejčkova lomu"). K typickým zdejším druhům patří například hvězdnice chlumní (Aster amellus), hvozdík Kartouzek (Dianthus carthusianorum), len žlutý (Linum flavum), koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), máčka ladní (Eryngium campestre) a vstavač trojzubý (Orchis tridentata), pro který zde probíhá záchranný program na posílení populace. Ze zvířeny jsou zajímavé hlavně saranče modrokřídlá (Oedipoda coerulescens), modrásek vikvicový (Polyommatus coridon) a vřetenuška pětitečná (Zygaena lonicerae). Krajem PP prochází zelná tur. trasa mezi Grygovem a Krčmani. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/u-bilych-hlin

Hrdibořické rybníky Přírodní památka

GPS poloha: 49°29'6.01"N 17°13'25.49"E

Národní přírodní památka Hrdibořické rybníky (37 ha) chrání slatinné mokřady a rybníky u obce Hrdibořice. Lokalita vznikla zatopením těžebních míst po těžbě slatiny pro lázeňské účely, která se prováděla v l. 1938-63. (Slatina vznikla rozkladem rostlinného materiálu ve vodě bez přístupu vzduchu. ) Vrstvy slatiny zde dosahují 4 až 6 m. Největší z rybníků se nazývá Raška, další je Husák. Nedaleko nich jsou ještě další čtyři malá jezírka. Lokalita je výjimečná výskytem vzácné potočnice drobnolisté a matizny bahenní (Ostericum palustre) - [jen dvě lokality v ČR]. Dále v rybnících vzplývají rdesty lakušníky stolístky a řečanka zubatá na okrajích roste rákos a orobinec. Rybníky z velké části obklopují lesíky s topoly, vrbami, olšemi a jasany Louky mimo jiné hostí ostřice nebo kosatec žlutý. Různorodé biotopy využívá velké množství ptačích druhů, například bukáček malý, chřástal vodní, čírka modrá, poláci, potápky, lyska černá, moták pochop, moudivláček lužní. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 5

Průvodce "Prostějov a okolí" Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hrdiboricke-rybniky

Kostel sv.Mořice - vyhlídka Vyhlídka

GPS poloha: 49°35'42.62"N 17°15'3.99"E

Volně přístupná kostelní Věž s exkluzivním výhledem na město a okolí. Autor článku: Jaroslav Beňo Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kostel-svmorice-vyhlidka

Flóra Olomouc Zajímavost

GPS poloha: 49°35'15.43"N 17°15'2.81"E

Do hanácké metropole jsme přijeli za účelem návštěvy Výstaviště Flora Olomouc. V areálu Smetanových sadů se v současné době pořádá celoročně patnáct různorodých výstav a veletrhů. Výstavní areál se čtyřmi pavilony o celkové výstavní ploše přes čtyři tisíce metrů čtverečných je situován ve Smetanových sadech poblíž historického centra města. Výstaviště rovněž pečuje o krásné a zajímavé plochy městských parků. Mezinárodní zahradnická výstava a veletrh FLORA OLOMOUC je největší a nejstarší zahradnickou výstavní akcí v České republice. První květinová výstava v Olomouci se konala 24. srpna 1958. My jsme sem zavítali v srpnu, kdy se koná letní etapa této výstavy. Výstavnický areál uvnitř pavilónů i na venkovních plochách ožívá záhony rozkvetlých květin a těší se velkému zájmu návštěvnické veřejnosti. Kdo má rád kytičky, tak si zde přijde na své. Kromě prohlížení všech možných druhů rostlin je možno nakoupit domů a na zahradu květiny, semena, okrasné rostliny, školkařské výpěstky, zahradnický sortiment nebo a drobnou zahradní mechanizaci, pomůcky či potřeby. Kytičkovaté jako v Holandsku to zde sice není, ale návštěvu mohu doporučit. Přehled výstav a další upřesňující informace lze zjistit na: http://www.flora-ol.cz/

Při cestě z Olomouce jsme si prohlíželi kytičky ještě na jednom zajímavém místě:http://www.turistika.cz/mista/lysice--2 Když už ale píši o květinách, tak si musím vždy vzpomenout na návštěvu květinového trhu Keukenhof v Holandsku: http:// www.turistika.cz/mista/vylet-do-holandska-za-tulipany-a-dalsimi-krasnymi-kvetinami

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/ Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/flora-olomouc

Arcidiecézní muzeum Olomouc Muzeum

GPS poloha: 49°35'53.35"N 17°15'42.45"E

Arcidiecézní Muzeum je ve své kategorii jedinné muzeum v ČR. Zpřístupněno bylo 1. 6. 2006 po rozsáhlé rekonstrukci Přemyslovského hradu (paláce). Objekt nese známky několika slohů románský, gotika, baroko, klasicismus ale i soudobé architektury. V sousedství komplexu se nachází Katedrála svatého Václava. Autor článku: Jaroslav Beňo Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/arcidiecezni-muzeum-olomouc

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 6

Průvodce "Prostějov a okolí" Olomouc - Radnice s Orlojem Radnice

GPS poloha: 49°36'0.11"N 17°15'14.51"E

OLOMOUC – krajské město stejnojmenného kraje a zároveň největší město na Hané je historické město, které má spoustu památek a zajímavostí. Mezi nejvíce navštěvovanější patří samotné centrum – Dolní a Horní náměstí. Dominantou Horního náměstí je Radnice s orlojem a Sloup Nejsvětější Trojice. Radnice s orlojem V roce 1378 povolil moravský markrabě Jošt Lucemburský stavbu (tehdy gotické) budovy radnice, u které byl ve stejném roce položen i první základní kámen, čímž začala její výstavba. Společně se stavbou radnice byla založena i městská rada. V roce 1411 byla dokončena stavba dřevěné radnice, která však v roce 1417 během husitských válek vyhořela. V roce 1420 začala stavba Kamenné radnice a její stavby byla dokončena roce 1443. V dalších létech bylo postupně realizováno mnoho úprav ( postaveno 2. patro, velký gotický sál, místnost pro orloj, kaple sv.Jeronýma atd. ). Poslední úpravy byly v létech 1601 – 1607 kdy byla zvýšena věž kostela s arkádovým ochozem na dnešních 75m. Orloj - je zasazen do severní fasády radnice. Jeho architektonický rámec tvoří výklenek s lomeným obloukem, dosahující výšky 14 metrů. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1519. Orloj byl během své historie několikrát přebudováván a vybavován různými druhy pohyblivých loutek. Nejstarší části dnešního astronomického stroje pocházejí z roku 1898, kdy byl orloj vybaven heliocentrickým ciferníkem. Orloj byl poškozen událostmi 2. světové války a kompletně přebudován v duchu socialistického realismu v letech 1947–1955 Karlem Svolinským. Autor článku: Tomáš Vajdík Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/olomouc-radnice-s-orlojem

Olomouc - Sloup Nejsvětější Trojice Socha

GPS poloha: 49°35'47.29"N 17°15'14.51"E

OLOMOUC – krajské město stejnojmenného kraje a zároveň největší město na Hané je historické město, které má spoustu památek a zajímavostí. Mezi nejvíce navštěvovanější patří samotné centrum – Dolní a Horní náměstí. Dominantou Horního náměstí je Radnice s orlojem a Sloup Nejsvětější Trojice.

Sloup Nejsvětější Trojice Je monument postavený v létech 1716 až 1754. Jeho hlavním účelem bylo díkuvzdání za ukončení morových událostí , které na Moravě řádily v létech 1714-1716. Sloup je 35m vysoký a představuje nejvyšší sousoší v České republice. V roce 1995 byl vyhlášen národní kulturní památkou a v roce 2000 byl zařazen jako jedno z vrcholných děl středoevropského baroka mezi světové dědictví UNESCO.

Historie Stavbu navrhl kamenický mistr a privilegovaný císařský architekt Václav Tender. Během budování stavby však zemřel. Ani jeho následovníkům Františku Thoneckovi, Janu Václavu Rokickému a Augustinu Scholtzovi nebylo souzeno vidět sloup hotový. Stavbu nakonec dokončil Rokického syn Jan Ignác. Sochařskou výzdobu započal Filip Sattler a když zemřel tak na něj navázal Ondřej Zahner .Stačil během 7 let vytvořit 18 soch a 9 reliéfů. O něco šťastnější byl Zlatník Šimon Forstner, který vytvořil pozlacené měděné sochy Nejsvětější Trojice a Nanebevzetí Panny Marie. Své dílo dokončil s podlomeným zdravím díky toxickým sloučeninám rtuti, které používal. Sloup se po svém dokončení v roce 1754 stal pro Olomouc zdrojem ohromné hrdosti. 9. září 1754 byl vysvěcen za velké slávy, jíž se zúčastnila také císařovna Marie Terezie se svým manželem Františkem I. Štěpánem Lotrinským. Autor článku: Tomáš Vajdík Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/olomouc-sloup-nejsvetejsi-trojice--1


str. 7

Průvodce "Prostějov a okolí" Olomouc - Přemyslovský palác , Dóm Sv. Václava a Arcidiecézní muzeum Muzeum

GPS poloha: 49°35'52.42"N 17°15'42.79"E

Historické město Olomouc je známé především radnicí s orlojem a Morovým sloupem na náměstí a také výstavou květin Flora. V tomto příspěvku bych Vás chtěl ale pozvat do míst, kde samotná Olomouc vznikla - jedná se o Přemyslovský palác , ve kterém se dnes nachází Arcidiecézní muzeum a vedle stojící monumentální Dóm Sv. Václava. Tyto významné památky najdete nedaleko samotného středu města , z náměstí se sem dá dojít pěšky , nebo využít tramvaje a jet od OD Prior dvě zastávky , kde vystoupíte a uličkou nahoru se vydáte na Václavské náměstí . Dóm Sv. Václava je výraznou dominantou města Olomouce a to především svojí hlavní věží, vysokou 102 metrů , což znamená , že je druhou nejvyšší kostelní věží a nejvyšší novogotickou věží v České republice. V katedrále je také umístěn největší zvon na Moravě. Psala se zde i historie - roku 1469 zde část českých a moravských pánů a zástupců měst prohlásila uherského krále Matyáše Korvína za českého krále , ale ještě předtím zde byl zavražděn český král Václav III., se kterým vymřela legitimní větev Přemyslovců. Byl zabit - neznámo kým - třemi ranami do hrudi a v necelých sedmnácti letech, se dožil nejnižšího věku ze všech českých panovníků. Václav byl nejprve pohřben v kryptě katedrály svatého Václava v Olomouci (1306-1326), odkud jej o dvacet let později nechala sestra Eliška převézt do zbraslavského kláštera a uložit vedle ostatků otce Václava II. Přemyslovské pozůstatky se bohužel ztratily nejen v průběhu husitských válek, kostra Václava III. se nedochovala vůbec.Kostel sv. Václava začal stavět někdy před rokem 1107 olomoucký kníže Svatopluk a od začátku patřil olomouckým biskupům. Deset let po katedrále si biskup Zdík pak u kostela vybudoval kapitulní dům i svůj vlastní palác. Poté byl kostel několikrát přestavován , zejména díky častým požárům. Někdejší bazilika získala podobu gotického trojlodí . Křížové klenby trojlodí přibyly ve 14. století za biskupa Jana Volka. V 15. století byla část někdejšího kapitulního domu a biskupského paláce přestavěna na sakristii s dosud dochovanými klenbami. Střední věž, vestavěná do západního průčelí v závěru 16. století se nedochovala, nicméně zobdobí renesance se dochovala kaple sv. Stanislava, postavená v letech 1582 - 1591 na jižní straně kostela. Na počátku baroka v českých zemích stála výstavba raně barokního presbytáře z let 1616 - 1618, iniciovaná kardinálem Františkem Dietrichštejnem. Monumentální jsou rozměry prostoru presbytáře - 35 x 23 metrů. V roce 1803 musela být katedrála opravena po požáru tří průčelních věží způsobeném bleskem. Významně se podoba katedrály změnila z iniciativy arcibiskupa Bedřicha Fürstenberka. Poslední významnou přestavbou byla regotizace letech 1883 - 1888. Přestože šlo o úpravu více než radikální, katedrála sv. Václava dodnes nese mnohé stopy téměř devíti staletí své existence. Uvnitř najdete několik vzácných uměleckých děl . K nejvzácnějším patří čtyři sochy církevních otců, umístěné dnes na hlavním novogotickém oltáři v presbytáři kostela. Během prohlídky kostela jsme se šli podívat i do krypty , kde je v současnosti výstava uměleckých děl. Vstupné do katedrály je dobrovolné , otevřeno PO , ÚT , PÁ 9:00 - 18:00 , ST 9:00 - 16:00 , ČT 9.00 - 17:00 , NE 11:00 18:00. Přemyslovský palác (někdy zvaný Zdíkův nebo také Biskupský palác) , stojí vedle katedrály a jeho základy jsme si prohlédli během návštěvy arcidiecézního muzea . Jeho prohlídka je rozdělena na dvě části . Nejdříve jsme si prohlédli přízemí - zde je k vidění biskupský kočár a klenotnice . Potom jsme sestoupili do suterénu , kde jsme viděli základy Přemyslovského hradu . Na Václavském návrší měla moravská knížata již v11. století svůj hrad , ale místo bylo osídleno již dříve . Dochované části palácové stavby jsou však pozdějšího data a váží se k osobě olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka. Ten si před polovinou 12. století nechal postavit v sousedství katedrální baziliky biskupský palác. Poté , co jsme si prohlédli podzemní prostory , jsme se vrátili stejnou cestou na začátek prohlídky a vystoupali do 1.patra , kde jsme viděli část uměleckých sbírek olomouckých biskupů. Obrazy , mince a další předměty jsou vystaveny v nádherných místnostech , z nichž vyniká hlavně erbovní sál. Expozici tvoří výběr nejlepších děl českých, moravských, německých a rakouských malířů, pocházejících především ze 17. a 18. století. Ani zde ještě prohlídka nekončí - následoval náš přesun po chodbě do kaple , kde nás nejvíc zaujal dlouhý řetěz , na němž je zavěšeno osvětlení. Zde už naše prohlídka pravdu skončila, nepočítám-li shlédnutí zamřížované studny před vchodem do muzea , které jsme si prohlédli asi za 1,5 hodiny a to jsme se nikde příliš nezdržovali. Raději si na prohlídku rezervujte 2 hodiny. Otevřeno je ÚT - NE 10- 18 hodin , vstupné je 50 kč , děti 25 kč ( rok 2009 ) . Přijedete-li však ve středu nebo neděli , máte jako my, vstup zdarma. Parkování taktéž zdarma přímo před katedrálou , razítko muzea kdispozici v pokladně. Vstupenka platí pro Arcidiecézní muzeum i Muzeum moderního umění. Arcidiecézní muzeum je opravdu pěkněudělané a rozhodně stojí za to jej navštívit. V tomto příspěvku najdete menší počet fotografií . Celá fotogalerie je v mých cestopisech. Najdete tam i podobu starého Olomouckého hradu.


str. 8

Průvodce "Prostějov a okolí" Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/olomouc-premyslovsky-palac-dom-sv-vaclava-a-arcidiecezni-muzeum

Keltský menhir Zajímavost

GPS poloha: 49°34'58.59"N 17°2'34.58"E

Nad obcí Ludéřov, za mysliveckým areálem u Svatopluka, se nachází menhir postavený zájemci o historii Keltů. Poblíž se nacházejí i Zbytky keltského oppida. Vše doplněno informační tabulí. Objekt se nachází cca 1km za obcí po zelené tur. značce. Pěkná procházka k menhiru je po červené značce od zámku v Náměšti na Hané po staré asfaltce lesem (cca 3km) Autor článku: Josef Klimeš Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/keltsky-menhir

Černá věž Drahanovice Tvrz

GPS poloha: 49°34'38.86"N 17°4'36.92"E

Černá věž Drahanovice je pozůstatek gotické tvrze . V době svého vzniku na přelomu 13. a 14. století byla o jedno podlaží nižší a celistvá ve svých zdech, prolomených pouze úzkými osvětlovacími střílnami, z nichž jedna se v zazdění uchovala na severní stěně. Vstup do věže byl přístupný pouze od jihu výstupním otvorem, umístěným necelých sedm metrů nad zemí, v úrovni těsně nad dnešním druhým patrem. Přízemí a podzemí věže bylo řešeno silně zúženou, dvojitě odstupňovanou šachtou a z jejího nejnižšího bodu údajně vybíhala podzemní chodba. V 15. století byla zpustlá drahanovická věž úplně přestavěna v obytnou chráněnou věž, u níž hledisko obranné se již změnilo v podřadný zájem. Základní výhody raného středověku – výška, nepřístupnost a uzavřenost věže byly odstraněny přístavbou kruhového šnekového schodiště na jižní straně, vytvořením konstrukčně pevných podlaží v nitru věže a jejím rozevřením na venek po prolomení oken ke všem světovým stranám. Ve II. patře věže byla vybudována r.1567 žebrová klenba, základní formou sice připomínající gotiku, ale tvarem tvořící křivky, klenby a profilací cihelných tvarovkových žeber již renesanci. Vrcholovou partii klenby tvoří osmiúhelný pískový klenák s reliéfním znakem pánů ze Stvolové a s jemně tesaným ozdobným hvězdicovým okrajem. Třetí a nově zvýšené čtvrté patro byly zastropeny trámovými stropy, spočívajícími na mohutných podvlacích. Vnějšek celého objektu byl pokryt jemným mřížkováním černobílých sgrafit. V době barokní, asi na konci 17. století, byl obytný prostor věže rozšířen ještě o místnost v I. patře a v III. patře byl vestavěn záchodek. V roce 1723 byl statek v Drahanovicích natrvalo spojen s panstvím v Čechách pod Kosířem a tvrz ztratila svůj význam. Budovy tvrze byly postupně zbourány nebo přestavěny a zachovala se jen Černá věž. Její podoba byla kolem roku 1850 pozměněna novým nezvyklým zastřešením - tzv. routovou střechou. V této podobě se dochovala až do dnešní doby. KDY věž můžete NAVŠTÍVIT ? duben - květen: SO, NE 10 - 12 hod. 13 - 17 hod. červen - září: SO, NE 10 - 12 hod. 13 - 17 hod. ST 13 - 17 hod VSTUPNÉ DOSPĚLÍ 20,- Kč STUDENTI 10,- Kč DŮCHODCI 10,- Kč DĚTI 5,- Kč Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/cerna-vez-drahanovice


str. 9

Průvodce "Prostějov a okolí" Ivanovice na Hané - kostel sv. Ondřeje Kostel

GPS poloha: 49°18'19.76"N 17°5'40.88"E

Vystavěn počátkem 16. století na pozdně gotických základech, v 1. čtvrtině 18. století postaveny boční kaple. Kolem roku 1759, kdy zde pracoval zednický mistr František Vrba, vystavěno zvonicové patro věže a boční věžice. V prostřední věži zavěšeny dva zvony z nichž starší pochází z roku 1652 a mladší pak z roku 1696. Objekt kostela vytváří dominantu jak rozlehlého Palackého náměstí, tak i celého města. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.57 Haná -Olomoucko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ivanovice-na-hane-kostel-sv-ondreje

LHS Vyškov - Muzeum letecké a pozemní techniky Muzeum

GPS poloha: 49°18'8.64"N 17°1'24.31"E

Vojenské a letecké muzeum Vyškov Pro všechny, kteří se zajímají o historii letecké, pozemní či bojové techniky, je toto místo právě stvořené. V areálu muzea si můžete zblízka prohlédnout dobovou techniku a hlavně části letounů sestřelených během 2. světové války, které patří k nejstarším exponátům muzea. Nadace letecké historické společnosti se je snaží aktivně vyhledávat a přiblížit veřejnosti. Otevřeno je od dubna do října. Na podrobnější a výstižnější info se koukněte na jejich Stránky. Muzeum letecké a pozemní techniky, tel: +420 604 789 651 e-mail: [email protected], [email protected], www.lhs-vyskov.cz Autor článku: Roman Janas Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lhs-vyskov-muzeum-letecke-a-pozemni-techniky

Hasičské muzeum Čechy pod Kosířem Muzeum

GPS poloha: 49°33'9.00"N 17°1'52.21"E

Hasičské muzeum bylo otevřeno dne 5. července 2000, u příležitosti 125. výročí založení Sboru dobrovolných hasičů v Čechách pod Kosířem za vydtané pomoci obce a samotných hasičů. Muzeum stojí na místě někdejší slavné továrny na výrobu hasičské techniky tří generací rodiny Smekalů. Továrna byla založena jako první výrobna hasičské techniky v tehdejším Rakousku- Uhersku. Její výrobní program nebyl zaměřen jen na hasičství, i když toto bylo hlavní součástí vyroby. Z brány továrny vyjížděly např. čistící vozy, návěsy, cisterny atd. Vyráběly se zde i potřeby pro tělovýchovné spolky jako bradla, kladiny, kolovadla. Muzeum je rozděleno na dvě části: První část je věnována Obci Čechy pod Kosířem, její historii, až po dnešní dny. Zvláštní pozornost je věnována vystaveným písemnostem a pamětihodnostem vztahujícím se k častým pobytům významného českého malíře Josefa Mánesa a k dlouholetým k majitelům českého panství Portugalskému rodu Tarouců, kteří se nejvíce v minulých dobách zasloužili o rozvoj obce. Druhá část je věnována hasičskému hnutí se zvláštním zřetelem na historii a výrobní program bývalé továrny na výrobu hasičské techniky bratrů Rajmunda a Augusta Smekalových. HASIČSKÉ MUZEUM - Čechy pod Kosířem otevřeno od 1. dubna do 31. října každý pátek, sobotu, a neděli v době od 10,00 do 12,00 hod. a od 13,00 do 17,00 hod. Mimo tuto dobu je možná prohlídka kdykoliv po dohodě s průvodci na telefonu: Josef Polách 582 373 531 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 10

Průvodce "Prostějov a okolí" Josef Menšík 582 373 557 nebo se starostou obce na telefonu 582 373 726 Vstupné: děti a mládež do 15 let 20,- Kč dospělí 30,- Kč. děti do 6 let mají vstup zdarma www.cechypk.cz/hasiske-muzeum Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hasicske-muzeum-cechy-pod-kosirem

Staré Hradisko Hradiště

GPS poloha: 49°29'53.94"N 16°53'40.65"E

Keltských oppid na našem území bývalo poměrně hodně, z těch významných si skoro každý jistě vzpomene na Závist nebo Stradonice. Staré Hradisko zná málokdo, přitom je z archeologického i historického hlediska považováno za nejvýznamnější keltské oppidum na Moravě. Můžete ho najít na východním okraji Drahanské vrchoviny, nedaleko obce Malé Hradisko. Oppidum zabírá plochu 37 hektarů, přičemž je rozčleněno na tři části - největší částí je vnitřní areál hradiště, který se rozkládá na ploše více než 22 hektarů, následuje západní předhradí (13,5 hektaru) a oproti dvěma předchozím částem maličké východní předhradí (1 hektar). Oppidum vzniklo na konci 1. století př. n.l. a ačkoli se jednalo o velmi hustě osídlené území (předpoklady se pohybují kolem 5000 obyvatel), bylo velmi brzy opuštěno - lidé zde nejspíše nežili více než jedno století. Do dnešních dnů se z hradiště mnoho nezachovalo, v podstatě pouze terénní náznaky, ale i ty umožňují udělat si představu o tom, o jak velké sídlo se jednalo. Autor článku: Blanka Lednická Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/stare-hradisko


str. 11

Průvodce "Prostějov a okolí"

Recommend Documents