Průvodce "Helfštýn, Týn nad Bečvou, Přerov"

Průvodce "Helfštýn, Týn nad Bečvou, Přerov"

Helfštýn Zřícenina

GPS poloha: 49°31'4.02"N 17°37'43.99"E

Hrad Helfštýn leží na úpatí Moravské brány. Nachází se nedaleko města Lipníku nad Bečvou v Olomouckém kraji. Helfštýn lze navštívit v březnu a listopadu o víkendech a od dubna do října denně kromě pondělí. Slohovou různorodost a velikost areálu hradu ovlivnily jeho časté přestavby a plošná rozšiřování. Dnešní Helfštýn má charakter rozsáhlé pevnosti se šesti branami, řadou budov a valů z 18. století. Světovou popularitu hrad získal díky Hefaistonu ? aždoročnímu mezinárodnímu setkání uměleckých kovářů, které se vždy koná poslední srpnový víkend. Historie Původně nevelký hrad založil koncem 70. let 13. století loupeživý rytíř Friduš z Linav. Koncem 13. století hrad získali páni z Kravař, za kterých byl hrad rozšířen. Hrad jim náležel do roku 1447, potom hrad patřil pánům ze Sovince, Kostkům z Postupic a od roku 1474 Pernštejnům. Na přelomu 15. a 16. století došlo k výraznému rozšíření a přestavbě hradu, bylo také zesíleno původní opevnění. Pernštejnům hrad náležel do poloviny 16. století. Pak byli majiteli hradu páni z Ludanic a od 80. let 16. století Petr Vok z Rožmberka, který v roce 1592 hrad prodal Bruntálským z Vrbna, za nichž byl hrad znovu rozšířen. Po konfiskaci v roce 1622 získali hrad Ditrichštejnové. Od té doby hrad sloužil jen jako vojenská základna. Hrad byl neúspěšně obléhán Dány a Švédy, ale po skončení třicetileté války bylo jeho opevnění částečně zničeno, brzy však bylo opět obnoveno. V roce 1763 byl hrad definitivně opuštěn. V roce 1817 byla střelbou zbourána část hradu. V polovině 19. století byla na hradě zřícena restaurace a hradní zřícenina se začala postupně opravovat. V roce 1945 se hrad stal majetkem státu. V roce 1954 byla zahájena dlouhodobá rekonstrukce.

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Helfštýn, Týn nad Bečvou, Přerov" Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/helfstyn

Zámek v Lipníku nad Bečvou Zámek

GPS poloha: 49°31'30.21"N 17°34'51.88"E

Renesanční zámek nechal vystavět Hynek Bruntálský v roce 1596. V 19. století byl zámek přestavěn na novobarokní zámek s pseudoempírovými prvky. Zámek navazuje na budovy piaristického kláštera. Zámek slouží jako sídlo městského úřadu. Zámek je atraktivní také díky střešní zahradě a Zámeckému parku. Autor článku: Martina Tůmová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zamek-v-lipniku-nad-becvou

Zámek Hranice Zámek

GPS poloha: 49°33'0.76"N 17°44'5.14"E

Renesanční zámek byl ve městě Hranice postaven v 16. století na místě zbořeného hradu. Předchůdcem tohoto šlechtického sídla byla tvrz, pocházející již z doby založení města ve 13.století. Tvrz se připomíná až roku 1398, kdy ji markrabě Jošt zastavil Mikuláši Tunklovi z Brníčka. V letech 1427 – 1470 náležely Hranice Tovačovským z Cimburka, kteří v místě tvrze postavili městský hrad. Roku 1475 koupil hranické panství Vilém z Pernštejna, který spolu se svým synem Janem zasloužil o zásadní přestavbu hradu i opevnění města. Po roce 1547, kdy Pernštejnové Hranice prodali, se majitelé panství rychle střídali. Hrad byl neustále upravován. Jan Kropáč z Nevědomí hrad v letech 1554 - 1562 přestavěl renesančně. To byly však poslední roky hradu. Jan mladší ze Žerotína, Jan Jetřich z Kunovic a Zdeněk Žampach z Potštejna, nechali Starý hrad po roce 1581 zbourat. Poté začali stavět zámeckou novostavbu, která byla dokončena roku 1609. Potom panství v roce 1612 koupil Václav Mol z Pohořelic, který dal krásně vyzdobit zámecké interiéry. Za stavovského povstání byl Václav Mol jedním z dvanácti moravských direktorů za panský stav, za což mu bylo hranické panství roku 1622 zkonfiskováno a císař Ferdinand II. je daroval olomouckému biskupu kardinálu Františku Ditrichštejnovi. Proti tomuto vlastníku se za třicetileté války vzbouřili hraničtí měšťané, takže roku 1626 muselo Hranice oblehnout a dobýt císařské vojsko. Za třicetileté války roku 1643 vydrancovali Hranice Švédové. Zámek, využívaný jako kanceláře a byty už od 17. století, byl majetkem dědiců rodu Dietrichsteinů až do roku 1945. Po smrti Josefa z Ditrichštejna roku 1858 převzala hranické panství Gabriela z Ditrichštejna, provdaná za hraběte Hatzfelda–Weissweilera. Po její smrti roku 1909 zdědili Hranice Althanové, kterým panství náleželo do zestátnění roku 1945. Poté byl sídlem okresního úřadu a spotřebního družstva Jednota. Po roce 1992 byla budova s padesáti pokoji neúspěšně nabízena k prodeji, až nakonec bylo rozhodnuto proměnit jej v nové sídlo městského úřadu. Rekonstrukce probíhala v letech 1996–1998. Zazděné arkády byly znovu otevřeny, nádvoří bylo zastřešeno a celý objekt získal po mnoha desetiletích reprezentativní podobu. Slavnostní otevření zámku se konalo 24. října 1998. Přízemí zámku je volně přístupné, kromě úřadovny městské policie se zde nacházejí kanceláře, obchody a kavárna. Jedná se o čtyřkřídlou dvoupatrovou budovu (spojovací severní křídlo je jednopatrové) s pozdně renesančním arkádovým nádvořím. Zámecký portál se znaky pochází z let 1612–1614. V jihozápadním nároží je umístěna válcová věž s osmibokou nástavbou, na korouhvičce má letopočet 1604. Podobná věž stávala na severovýchodním nároží východního křídla zámku v dnešní Jiráskově ulici, která byla odstraněna při rozšiřování komunikace v 1. polovině 19. století. Reprezentační místnosti v jižním zámeckém křídle mají bohatou štukovou pozdně renesanční výzdobu s částečně dochovanou polychromií. Pod vrstvami vápenných nátěrů byly štuky znovu objeveny a renovovány v letech 1942–1944. V 1. patře stojí za pozornost portál se znakem Františka kardinála z Dietrichsteina z let 1622–1636, klasicistní majoliková kamna a dvojice novodobých mramorových krbů. http://mic.hranet.cz/cs/stavebni-pamatky/zamek.html http://www.castles.cz/zamek-hranice-na-morave/ Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "Helfštýn, Týn nad Bečvou, Přerov" Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zamek-hranice

Zámek Dřevohostice Zámek

GPS poloha: 49°25'44.62"N 17°35'33.04"E

Renesanční čtyřkřídlý vodní zámek ze 16. století byl postaven na místě původního zemanského sídla - vodní tvrze, která zde stála již před rokem 1368. Nejvýznamnějším stavebním zásahem byla renesanční přestavba v letech 1595 - 1617 za vlády vzdělaného politika a diplomata, moravského zemského hejtmana, vůdce moravských nekatolických stavů, Karla staršího ze Žerotína, který žil v letech 1564 - 1636 . Přestavba vodního zámku, postaveného na málo únosné a silně zavlhlé půdě, zpevněné olšovými základovými rošty, byla provedena členy italské stavební huti. Jejich zdatnými pomocníky byli i dřevohostičtí mistři - zedníci a tesaři. Renesanční úpravy v zámeckém interiéru pak dokončil v letech 1618 -1619 již za nového majitele Jana Skrbenského z Hříště stavitel Jakub Kendyn Vlach z Kroměříže. K raně barokním úpravám zámeckého interiéru pak došlo v letech 1649 – 1660. Další stavební úpravy pak byly provedeny na počátku 19. a 20. Století. Zámek patří k nejvýznamnějším památkám moravské renesance. Areál Zámeckého parku je dnes torzem kdysi hodnotné Botanické zahrady, kterou obdivovali návštěvníci městečka ještě na počátku 20. století. V předzámčí vlastního zámku jsou po obou stranách hořejší brány na vysokých postavcích umístěny hodnotné barokní sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Jana Sarkandra, kněze z nedalekého Holešova, který byl za stavovského povstání 1618 - 1620 umučen v Olomouci 17. 3. 1620. Obě sochařská díla pocházejí z druhé poloviny 18. století. Předzámčí je tvořeno jižní částí opevnění se dvěma mohutnými baštami. Je to jen část původního čtyřhranného opevnění se čtyřmi nárožními baštami, které ztratilo postupně svůj obranný význam a bylo zbouráno v první polovině 19. Století (v roce 1836). Také vodní příkop, donedávna lemovaný chráněnou alejí přes dvě stě let starých kaštanů a lip, zvaný „Valy“, byl tehdy značně zúžen. Zámek byl i s celým panstvím v roce 1897 prodán poslední majitelkou, baronkou Leonií Skrbenskou z Hříště obci Dřevohostice za 255 tisíc zlatých. Obec zde později zřídila pokoje pro výletníky. Avšak již v roce 1902 zde byla zřízena „Ochranovna pro mládež zpustlou a mravně narušenou“, která zde působila až do roku 1919. Po nutných stavebních úpravách zde byla v roce 1920 otevřena újezdní měšťanská škola, která zde sídlila až do roku 1956. Od roku 1956 do roku 1961 byla budova zámku používána místním JZD jako sýpky a skladiště brambor. V roce 1961 převzal budovu do správy Okresní ústav sociálních služeb Přerov, který tu zřídil „Ústav sociální péče pro mládež“, který tu sídlil do roku 2002. Od této doby slouží zámek opět dřevohostické obci a je využíván jako kulturní centrum městečka. © VLASTIVĚDNÁ SPOLEČNOST ŽEROTÍN DŘEVOHOSTICE Otevírací doba každou neděli 9.00, 11.00, 13.00, 15. 00hod. Prohlídka trvá cca 2 hodiny včetně prohlídky Hasičského muzea, výstav a výstupu na věž. Mimo tuto dobu po telefonické dohodě na čísle 739 084 386 – Jiří Kasperlik, kastelán. Vstupné 40 Kč dospělí, děti 20 Kč. Zámek Dřevohostice nabízí krásné prostředí pro konání svateb v rekonstruované obřadní síni, nebo ve venkovním prostředí zámku. Dále pak konání konferencí, přednášek rautů aj. v nově zbudovaném konferenčním sále s moderní technikou. Bližší informace poskytne Stanislav Skýpala, starosta obce, tel: 581 297 911, e-mail: starosta@drevohostice. cz. Autor článku: Jirka Valenta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zamek-drevohostice


str. 3

Průvodce "Helfštýn, Týn nad Bečvou, Přerov" Zřícenina Drahotuš Zřícenina

GPS poloha: 49°35'11.00"N 17°36'10.48"E

Zajímavá a docela rozsáhlá zřícenina hradu, která je uváděna poprvé v roce 1269, na rozkaz Jana Lucemburského byl hrad pobořen, jako pustý je uváděn v písemnostech od roku 1540. Jeho poměrně výrazné trosky se nacházejí na kopci nad obcí Podhoří u Lipníka nad Bečvou. Je poměrně snadno přístupný po modré tur. zn. od kostela v obci Podhoří. Cestou narazíte ještě na krásný kamenný můstek, který je turisticky označen. Autor článku: Jirka Valenta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zricenina-drahotus

Zbrašovské aragonitové jeskyně v Teplicích Jeskyně

GPS poloha: 49°31'37.24"N 17°44'34.66"E

Zbrašovské aragonitové jeskyně leží v údolí řeky v lázních Teplice nad Bečvou. Jde o jedinečný jeskynní systém evropského významu vzniklý současným působením atmosférických vod a teplých minerálních vod vystupujících z velkých hloubek ve vápencích. Unikátní výzdobu tvoří minerál aragonit. Nejnižší úrovně jeskyní jsou trvale zaplněny plynem oxidem uhličitým. Jsou nejteplejšími jeskyněmi v celé České republice s celoroční stálou teplotou 14°C. Byly objeveny v roce 1912. Nedaleko jeskyní se nachází nejhlubší propast České republiky Hranická propast. Její suchá část má hloubku - 69, 5 metru a celková známá hloubka je zatím -289,5 metru, dna dosud nebylo dosaženo. Autor článku: Jarča Š. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zbrasovske-aragonitove-jeskyne-v-teplicich

Hranická propast Propast

GPS poloha: 49°31'55.16"N 17°45'2.59"E

Hranická propast je nejhlubší propastí v Česku i střední Evropě. Nachází se na kopci nad vlakovým nádražím v Teplicích nad Bečvou. Je také součástí naučné stezky Hůrka. První písemné zmínky o ní existují již v 16. stol. Na rozdíl od většiny krasových útvarů nevznikla leptáním vod prosakujících z povrchu, ale silnými výrony termálních minerálních pramenů z hlubin. Největší naměřená, ale nepotvrzená hloubka je 329, 5 metru. Největší potvrzená hloubka je 274, 5 metru (205m pod hladinou vody), které dosáhla sonda v r. 1995. Prvních 69,5 metru propasti je na suchu. Zbytek, u kterého se předpokládá hloubka 700 - 800 metrů, je pod vodou. Součástí propasti je i jeskyně nad hladinou vody, tzv. Suchá rotunda. Nejhlubší ponor člověka byl učiněn r. 1993 a M. Pauwels tehdy při potápění s Heliem dosáhl hloubky 155m. Největší hloubky s kyslíkovou bombou dosáhl M. Černík v r. 1985 a to rovných 100m. Voda v propasti je minerální a obsahuje oxid uhličitý. Viditelnost je velmi proměnlivá, od 1 do 50 metrů. Teplota se pohybuje od 16.5 stupňů Celsia na hladině do 19 stupňů v 50 metrové hloubce. Podle pověsti do ní na koni skočil moravský král Mojmír II., aby totéž v noční temnotě udělali jeho pronásledovatelé z řad zrádných velmožů ohrožujících Moravu. Hranická propast, jinak také Kmotrova tůň, Kmotrův Důl, Kavčí nebo Teplická propast tedy stále čeká na své přesné změření a je zahalena tajemstvím, které čeká jen na ty nejodvážnější průzkumníky. Propast je volně přístupná - pozor na děti ! Výstup na kopec je nejlepší zahájit přímo na vlakovém nádraží Teplice nad Bečvou. Projdete podzemním průchodem pod nádražím a po stezce se vydáte do kopce. Brzy se dělí na dvě - jedna vede k Htanické propasti serpentinami do kopce, druhá pokračuje k hradu Svrčov a vyhlídkám na Teplice nad Bečvou. Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hranicka-propast


str. 4

Průvodce "Helfštýn, Týn nad Bečvou, Přerov" Zbrašovské aragonitové jeskyně Jeskyně

GPS poloha: 49°31'42.60"N 17°44'24.29"E

Cílem našeho zájmu byly tentokrát Teplice nad. Bečvou, kde nás lákala jednak Hranická propast, Národní přírodní rezervace Hůrka u Hranic, ale hlavně Zbrašovské aragonitové jeskyně. Teplice nad Bečvou jsou lázenské město s léčbou zaměřenou na choroby srdeční.Do Teplic jsme jeli vlakem, hned od vlakového nádraží jsme se vydali mírným stoupáním po červené značce k propasti. Propast je součástí Národní rezervace, kde jsme vybudovanou naučnou stezkou informováni o výskytu rostlin a živočichů. Propast je nejlépe navštívit v období, kdy ještě olistění stromů a keřů není tak rozsáhlé. Propast je hluboká cca 60 m v suché části a přes 200 m pod hladinou. Samotná propast je nepřístupná chráněna zábradlím. Pokračujeme dále na Hranice k vyhlídce Bývalý hrad Svrčov. cestou projdeme částí lesa Polom Hůrka, mezi vyvrácenými stromy, které jsou záměrně ponechány svému osudu, rostou lány fialek a sasanek. Je to velmi příjemné místo. Z vyhlídky pak máme jako na dlani celé lázně. Po zelené značce jsme sešli zpět k nádraží a pak lázeňským parkem prošli na kolonádu. Za kolonádou vystoupáme krátkou serpentýnou k vstupu do jeskyní. Zbrašovské jeskyně jsou po rekonstukci, prohlídka trvá cca 45 minut a je velmi zajímavá. Po prohlídkce jsem zašli na oběd na terase kolonády a opravdu jsem si pochutnali. Kolonáda je na levém břehu řeky bečvy, kde sídlí divoké kačeny a ty jsou také zdrojem zábavy pr děti i dospělé. Jelich letecké akrobacie, se mi ale moc nafotit nedaří. .-)) Autor článku: Marie Jakešová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zbrasovske-aragonitove-jeskyne--1

Zbrašovské jeskyně Jeskyně

GPS poloha: 49°31'56.09"N 17°44'7.54"E

Leží v malebném údolí řeky Bečvy - v Lázních Teplicích nad Bečvou. Jde o jedinečný jeskynní systém evropského významu vzniklý současným působením atmosférických vod a teplých minerálních vod vystupujících z velkých hloubek ve vápencích. Unikátní výzdobu tvoří minerál aragonit, dále tzv. gejzírové stalagmity a kulovité sintrové povlaky připomínající koblihy. Nejnižší úrovně jeskyní jsou trvale zaplněny plynem oxidem uhličitým. Jsou nejteplejšími jeskyněmi v celé České republice s celoroční stálou teplotou 14_C. Byly objeveny v roce 1912 a pro veřejnost jsou zpřístupněny od roku 1926. Nedaleko jeskyní se nachází nejhlubší propast České republiky "Hranická propast". Její suchá část, do níž lze volně nahlédnout, má hloubku - 69,5 metru, v zatopené části je nejnovějším měřením z roku 1995 potvrzena hloubka dalších 205 m. Celková hloubka je tedy zatím -274,5 metru, dna dosud nebylo dosaženo. Kontaktní údaje:Adresa: Teplice nad Bečvou , 753 01 Telefon: +420 581 601 866 Fax: +420 581 604 767 E-mail: [email protected] Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zbrasovske-jeskyne

Hrad Helfštýn Hrad

GPS poloha: 49°31'4.82"N 17°37'42.70"E

Hrad Helfštýn leží na kopci v zalesněné krajině. Hrad je vzdálený od Lipníku nad Bečvou pouhé 4 Km. Je snadno dostupný pěšky i autem. Parkoviště je vzdáleno 100 m od vstupní brány. Cena vstupného není ani 50Kč. Hrad Helfštýn byl vybudován v 13. století a jeho zakladatelem byl Friduš z Linavy. Hrad vznikl na ploše dlouhé břibližně 50 m a široké 30 m, už tehdy byl opevněn silnou hradební zdí, doplněnou na jihu mohutnou věží. Friduš z Linavy zneužíval polohu a sílu hradu, na významné cestě, k loupežení. Hrad prošel mnoha stavebními úpravami a byl vlastnilo ho mnoho majitelů. Nejvýznamější postavou z majitelů byl Lacek z Kravař. Lacek z Kravař patřil k aktivním stoupencům reformního hnutí a horlivým ochráncům Jana Husa. Hrad byl nedobitný a někteří šlechtici z okolí si na hrad ukládali cennosti. Roku 1656 bylo překročeno k poměrně rozsáhlým demoličním pracím, které sice opevnění Helfštýnu nepoškodilo, ale zbavily jej konečné platnosti rázu panského sídla. Z opravami hradu se začalo až v roce 1911. Po druhé světové válce byl hrad zařazen do kategorie státních hradů. V součastné době se stal hrad místem mezinárodních setkaní uměleckých kovářů "Hefaiston" se stálou expozicí. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 5

Průvodce "Helfštýn, Týn nad Bečvou, Přerov" Autor článku: Jana Zatloukalová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hrad-helfstyn

Hranice - Arboretum lesnické školy Park

GPS poloha: 49°32'46.90"N 17°44'24.22"E

Lesnická škola v Hranicích byla založena r. 1896. Spolu se školou bylo na okolním pozemku založeno i arboretum na výměře 2ha. Na tvorbě zahrady se podílel zahradní architekt F. Thomayr, který použil i postupy z Botanické zahrady u Schönbrunnu. Z vídeňského parku byly dovezeny některé výsadby, hlavně exotické dřeviny. Výsadby byly vytvořeny střídavě jehličnaté, listnaté a keře, z jehličnanů byly použity smrky, jedle, cypřiše, cedry, kryptomerie, ilexy, japonské javory, sakury apod. Po deseti letech způsobila velká zima značné škody, proto byl v severní části vysázen ochranný pás smrků a borovic. V l. 1922- 36 bylo arboretum rozšířeno i obnoveno po předchozích škodách. Škola získala nové pozemky o ploše 2, 3ha. Přibyly terasy, rybník, březová alej aj. V poválečných letech arboretum opět přišlo o polovinu výměry zřízením parku a letního kina. Část pozemků pak byla navrácena v 90. letech. Od r. 2005 je v arboretu zřízena naučná stezka, na které se mohou návštěvníci seznamovat s druhovu skladbou parku, ale i o životě v přírodě, zejména v lese, ale i s ornitologií, botanikou, geologií apod. V současnosti má arboretum výměru 3, 07ha, najdeme tu 65 druhů jehličnatých, 160 druhů listnatých dřevin v počtu přes 1050 jedinců (450 jehličnatých, 600 listnatých). Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hranice-arboretum-lesnicke-skoly

Olšovec Jezero

GPS poloha: 49°35'58.58"N 17°42'40.24"E

Zatopený starý břidlicový lom s Krásnou a čistou vodou. Vlétě bývá běžně viditelnost cca 5m. Lom je dostupný veřejnosti i ke koupání, ale v některé velmi teplé dny bývá velká návštevnost a tak kdo chce mít při koupání klid, tak by měl přijet později odpoledne. Hloubka je přibližně 12 metrů a tak se nemusíte bát, že při skocích ze skály narazíte. Bohužel má ale lom velmi špatný přístup k vodě a tak není vhodný ke koupání pro menší děti. Autor článku: Petr Hájek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/olsovec

Veselíčko Zámek

GPS poloha: 49°32'2.94"N 17°30'41.86"E

Zámek se nachází na západním okraji vsi Veselíčko na Přerovsku v Olomouckém kraji. Dvoupatrová zámecká budova má vstupní průčelí rozčleněno mělkým středním rizalitem se štítem. V přízemí zámeckého interiéru jsou valené klenby. V zámku je domácí kaple sv. Františka Paduánského. Historie Původní tvrz byla pravděpodobně postavena v polovině 16. století. V roce 1573 získali zdejší panství Podstatští z Prusinovic, kteří jej vlastnili až do roku 1945. V letech 1768 ? 1769 byla tvrz přestavěna na pozdně barokní zámek s rozsáhlým anglickým parkem a francouzskou zahradou. Za napoleonských válek sloužil zámek jako nemocnice. V původní podobě se zámek zachoval dodnes. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/veselicko

Vyhlídka U Svatého Jana Vyhlídka

GPS poloha: 49°32'17.44"N 17°44'44.36"E

Velmi zajímavé místo na trase mezi Hranicemi a Teplicemi nad Bečvou, nedaleko zříceniny hradu Svrčov. Je to velký balvan či skála na hraně svahu hory Hůrka s nádherným výhledem jak na Hranice, tak na Lázně Teplice nad Bečvou. Na nejméně přístupném místě stojí barevná socha svatého Jana Nepomuckého. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 6

Průvodce "Helfštýn, Týn nad Bečvou, Přerov" Autor článku: Ondřej Dedek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vyhlidka-u-svateho-jana

Lázně Teplice nad Bečvou Lázně

GPS poloha: 49°31'50.01"N 17°44'38.22"E

HISTORIE : Základ k lázním položil tehdejší majitel hranického panství Jan Kropáč z Nevědomí, který nechal roku 1553 vybudovat kamennou nádrž ke koupání, do níž byly svedeny nejvydatnější prameny minerální vody. V roce 1711 byla na levém břehu řeky Bečvy postavena první lázeňská budova v místě dnešního lázeňského sanatoria Bečva. Ve třicátých letech 20. století byly vědecky prokázány léčebné účinky zdejší unikátní minerální vody pro léčení srdečně-cévních onemocnění a začalo období velkého rozmachu lázní. SOUČASTNOST:

Lázně Teplice nad Bečvou TZ 763 představují v České republice špičkové zařízení, které se specializuje na moderní rehabilitaci klientů s počínajícími srdečně-cévními potížemi s důrazem na prevenci vzniku srdečních a mozkových příhod a klientů po kardiochirurgických a invazivních výkonech.

Můžet lázně navštívit i jako formou nedělního výletu. Procházka v Okolí Bečvy je kouzelná a za pěkného počasí lze se i ochladit v řece. Nebo se jen tak posadit na kolonádu a dát si teplý lázeňský oplatek nebo v kavárně dobrou kávu se zákuskem. Kdo bude chtít trochu aktivity může navštívit minigolfové hřiště nebo si zahrát tenis. Dají se taky navštívit Zbrašovské aragonitové jeskyně TZ 132 (viz samostatný článek ) nebo Hranická propast TZ 1275 - nejhlubší česká, ale i středoevropská propast, jejiž suchá část do níž lze nahlédnout má hloubku 69, 5 m. V zatopené části je měřením z roku 1995 potvrzena hloubka 205 m. A co by to byly za lázně, kdyby tu nebyly minerální prameny z kterých se můžete libovolně napít. Takže přeji příjemně prožitý víkend nebo wellnes pobyt. Autor článku: Tomáš Vajdík Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lazne-teplice-nad-becvou

Výkleky - přírodní koupaliště v lomu Koupaliště

GPS poloha: 49°33'24.62"N 17°28'56.42"E

Zatopený lom v obci Výkleky láká k letnímu koupání. Voda bývá čistá a průzračná. Do obce Výkleky se dostaneta sjezdem z dálnice Olomouc - Ostrava jako na Potštát, ale pojedete na druhou stranu. Když dojete do Výklek, minete dvě odbočky doleva a po třetí (v zatáčce, štěrková cesta, pozor na kanál) dojedete na parkoviště. Jde o zatopený kamenolom. Potápění povoleno. Majitelé: 32 restituentů zastupovaných místním starostou. Přesná adresa místního obecního úřadu: Obecní úřad Výkleky Výkleky 72 75125 Veselíčko u Lipníka n.B.

Doplněno v létě 2011: u pláže funguje rychlé občerstvení a obec za parkování vybírá 20 Kč/den Doplněno v létě 2014: pláže plné, spousta odpadků, stanování i přes avizované zákazy v plném obsazení. Není kam šlápnout, odpadky se hromadí i u břehů. Letos se nám koupání vůbec nelíbilo, občerstvovacích stánků bylo o víkendu hned několik. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 7

Průvodce "Helfštýn, Týn nad Bečvou, Přerov" Autor článku: devitihlavasan Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vykleky-prirodni-koupaliste-v-lomu

Aquapark Plovárna Hranice Aquapark

GPS poloha: 49°32'36.31"N 17°43'45.08"E

Kromě klasického pětadvacetimetrového bazénu se čtyřmi drahami čeká na návštěvníky také relaxační bazén s nejrůznějšími atrakcemi. Nechybí zde divoká řeka, houpací bazén, masážní lavice, vzdušná lehátka nebo vodní masážní trysky. Vyzkoušet můžete stometrový tobogán, whirpool či parní kabinku. K odpočinku vybízí třeba mokrý bar. Pro menší příchozí je určen dětský bazén o rozměrech 10x5 m. Ne všechny radovánky se ale odehrávají ve vnitřní hale. Mimo ni nabízí aquapark finskou, parní a aromatickou saunu. Samozřejmostí jsou rovněž masáže, solárium, rychlé občerstvení i Restaurace. Autor článku: devitihlavasan Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/aquapark-plovarna-hranice

Teplice nad Bečvou - Lázeňská vila Tereza Lázně

GPS poloha: 49°31'42.60"N 17°44'24.29"E

Při příjezdu do lázní v Teplicích nad Bečvou od Hranic po pravé ruce uvidíte vilu Terezu. Slouží k ubytování lázeňských hostů. Najdeme zde jak pokoje s příslušenstvím, tak v nejvyšším patře apartmán s Kuchyňkou a dalšími třemi pokoji. V přízemí je společenská místnost. Vila není součástí společnosti Lázní, ale je v rukách soukromého majitele. Autor článku: devitihlavasan Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/teplice-nad-becvou-lazenska-vila-tereza

Město Hranice - synagoga Synagoga

GPS poloha: 49°32'55.64"N 17°44'2.08"E

Židovská synagoga ve městě Hranice na Moravě byla postavena roku 1864. Nahradila původní dřevenou stavbu. Projekt vypracoval architekt Franz Macher z Vídně, který synagogu zařídil v maursko - byzantském stylu. V tehdejší době se jednalo o velmi oblíbený styl stavění synagog. Zvláštností je, že není orientována směrem k Jeruzalému, ale k východu. Tento paradox zapříčil stísněný prostor a zástavba v Janáčkově ulici, kde se nacházelo židovské ghetto. Bohoslužby se v ní konaly do 2. světové války do roku 1940. Ze známých důvodů nacisté plánovali její zboření, ale nakonec byla synagoga upravena pro potřeby městského muzea. Dnes je situace taková, že objekt je majetkem Československé církve husitské a ta synagogu dlouhodobě pronajímá městu Hranice a je v ní sídlo Výstavní síně Synagoga Městského muzea a galerie v Hranicích. Příležitostně se zde konají koncerty. U synagogy se nacházejí také židovské schody. Vznikly roku 1817 přerušením městských hradeb. První Židé do Hranic přišli na počátku 17. století. I když to nebylo obyvatelům pochuti, vrchnost židům prodávala domy a vznikla tak židovská obec, která byla potvrzena vrchností roku 1637. Kolem roku 1635 vlastnili židé už všechny domy v dnešní Janáčkově ulici. Zároveň zakázala další prodej domů do židovských rukou. V čele židovské obce stál volený rychtář, od roku 1850 starosta. V roce 1919 byla židovská obec spojena s městem Hranice a dále fungovala jen náboženská židovská obec v čele s rabínem. V prosinci 1939 byla Židovská ulice přejmenována na Janáčkovu, z průčelí synagogy byl odstraněn text Desatera, na podzim 1940 byl zakázán výkon bohoslužeb v synagoze, od září 1941 byly zakázány veškeré židovské bohoslužby a všichni Židé starší šesti let museli na veřejnosti nosit žlutou šesticípou hvězdu s nápisem JUDE. V průběhu roku 1942 byli hraničtí Židé deportováni do vyhlazovacích táborů, kde zahynulo 216 osob židovského původu, z nichž 197 se hlásilo Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 8

Průvodce "Helfštýn, Týn nad Bečvou, Přerov" k židovskému vyznání. Transport do vyhlazovacích táborů přežilo 9 osob, zbylých 17 bylo deportace ušetřeno, nejčastěji proto, že žili ve smíšeném manželství s nežidovskými partnery. Přes nízký počet osob židovského vyznání byla židovská náboženská obec po 2. světové válce obnovena, ale brzy změněna jen na synagogální sbor, který fungoval do roku 1975. http://mic.hranet.cz/cs/stavebni-pamatky/synagoga-a-zidovske-ghetto.html Vstupné: 20,- Kč (expozice a výstavy) Zlevněné vstupné: 10,- Kč (děti 6-15 let, studenti a důchodci) Pro držitele karet Olomouc Region Card vstup zdarma PROVOZNÍ DOBA: Pondělí: Zavřeno Úterý: 09:00 - 16:00 Středa: 09:00 - 16:00 Čtvrtek: 09:00 - 16:00 Pátek: 09:00 - 16:00 Sobota: 09:00 16:00 Neděle: 09:00 - 17:00 Denně polední přestávka od 12:30 do 13:00. Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mesto-hranice-synagoga

Hasičské muzeum Dřevohostice Muzeum

GPS poloha: 49°25'33.35"N 17°35'31.34"E

Podnět k vybudování hasičského muzea v Dřevohosticích přišel v roce 2004, kdy sbor dobrovolných hasičů v Dřevohosticích slavil 120 výročí založení v roce 1884. V květnu 2008 začaly probíhat demoliční práce v prostorách předzámčí dřevohostického zámku. Sbor dobrovolných hasičů odpracoval mnoho brigádnických hodin na zvelebení těchto prostor, které dříve sloužily jako prádelna a sušárna při ústavu sociální péče. Za vydatné podpory městyse Dřevohostice se podařilo hasičské muzeum dokončit v požadovaném termínu. Slavnostní otevření muzea proběhlo 29. 8. 2009 za účasti zástupců městyse Dřevohostice, OSH Přerov, HZS Přerov. V současné době v expozici muzea vystavují historickou hasičskou techniku SDH Vinary, SDH Hrabůvka, SDH Pohořelice, SDH Čechy, SDH Holešov, SDH Šišma, SDH Želátovice, SDH Oprostovice, SDH Dřevohostice, obec Svárov, Parnerský sbor ze Slovenské republiky DHZ Zlaté okr. Bardějov, pan Alois Vláčil z Olšan u Prostějova, SDH Buk, SDH Velký Újezd a HZS Olomouckého kraje. Jsou zde vystaveny historické dokumenty, hasičské přilby, koněspřežné, dvoukolové a přenosné hasičské stříkačky. V současné době je zprovozněna i nová část expozice s nejstarším exponátem koněspřežnou stříkačkou z roku 1842. © SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ DŘEVOHOSTICE Stálá otevírací doba byla započata v roce 2010, a to každou neděli v 9. 00, 11. 00, 13.00, 15. 00hod. Prohlídka trvá cca 2 hodiny včetně prohlídky zámku, výstav a výstupu na věž. Mimo tuto dobu po telefonické dohodě na čísle 725 136 619 – Martin Josiek, nebo 739 084 386 – Jiří Kasperlik, kastelán. Vstupné 40 Kč dospělí, děti 20 Kč. Autor článku: Simona Žalmánková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hasicske-muzeum-drevohostice

Tunel ve Slavíči Technická památka

GPS poloha: 49°32'39.19"N 17°39'15.55"E

Jedná se bývalý tunel Ferdinandovy severní dráhy. Tunel je 250 m dlouhý a 6 m vysoký a byl vystavěný v letech 1845-1846 v obci Slavíč. Původně měla trať vést ve 12 m hlubokém zářezu, ale při jeho stavbě bylo zjištěna nízká soudržnost půdy, která stavbu znemožnila. Jako alternativní řešení navrhl stavbyvedoucí tunel. Návrh byl projednán ředitelstvím drah a byly zjištěny další jeho výhody (nemusely se strhnout statky a domy v místě stavby trati, ani se nemusely, na náklady dráhy, pokládat nehořlavé krytiny střech okolních usedlostí). Tunel zabránil pohybům půdy a vyřešil nesouhlas obyvatel Slavíče s dráhou, která by rozdělovala obec na dvě části. Po dostavbě v roce 1846 byl využíván k železniční dopravě do roku 1895. Provoz byl ukončen po dostavbě druhého viaduktu u Jezernice, na který byla převedena 2. kolej žel. tratě Lipník nad BečvouBohumín. Tunel pak sloužil např. i jako sklad brambor. Vede přes něj i trasa jedné místní cyklistické akce. V současnosti Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 9

Průvodce "Helfštýn, Týn nad Bečvou, Přerov" jde o veřejnosti přístupnou, státem chráněnou, technickou památku. Oba portály byly nedávno opraveny, stejně jako vnitřní klenba. Tunel se dá celý pěšky projít. Legenda o tom, že se tunel stavěl na přání císaře Ferdinanda, jenom proto, aby na trati z Wídně do Krakowa byl nějaký tunel je opravdu pouze ústně šířenou fámou, kterou lze vyvrátit díky dokumentaci ke stavbě tunelu, uložené v brněnském archívu. Informace v článku i v diskusi jsem čerpal z: http://www.zelpage.cz/clanky/posvitili-jsme-si-na-opusteny-tunel Autor článku: Jirka Valenta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/tunel-ve-slavici

Zvonice Dřevohostice Zvonice

GPS poloha: 49°25'37.96"N 17°35'18.13"E

Na vyvýšenině asi třicet kroků nad kostelem sv. Havla stojí pětipodlažní hranolovitá stavba renesanční bratrské zvonice. Je vysoká celkem 25 metrů, výška zdiva je 20 metrů. Síla kamenného zdiva nad úrovní terénu činí 135 centimetrů, síla zdiva v posledním, tedy ve zvonovém patře je 95 centimetrů. Věž je podle písemných pramenů vzpomínána již v roce 1521, kdy poddaní z vedlejší vesnice Nahošovic odmítli na stavbě věže robotovat. Původně měla věž renesanční atiku. Současný stav budovy pochází z roku 1581. Na věži byly původně zavěšeny čtyři zvony, které byly v období první i druhé světové války podle nařízení úřadů „zrekvírovány“ - spuštěny dolů a odvezeny na výrobu zbraní (kanónů). Po druhé světové válce se podařilo zachránit dva zvony. Zvon „Maria“ pochází z roku 1721 a váží 685 kilogramů. Je z dílny významného zvonařského mistra - Antonína Behra z Olomouce. Malý zvon - umíráček“ je z roku 1921. Oba zvony jsou zavěšeny na mohutné dubové stolici z roku 1745. Zvonice měla od nepaměti sluneční hodiny. Pod věží se nacházela hrobka dřevohostických pánů bratrského vyznání. Kolem věže se v letech 1590 - 1640 rozprostíral českobratrský hřbitov, obehnaný cihelnou zídkou. Byli zde pochování poddaní bratrského vyznání, ale i významné osobnosti z řad českých bratří jako významný českobratrský biskup - Pavel Jessenius, který zemřel v nedalekém Bezuchově. © VLASTIVĚDNÁ SPOLEČNOST ŽEROTÍN DŘEVOHOSTICE Autor článku: Simona Žalmánková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zvonice-drevohostice

Farní kostel sv. Havla Dřevohostice Kostel

GPS poloha: 49°25'37.96"N 17°35'18.13"E

Farní kostel sv. Havla v Kostelní ulici je hodnotnou pozdně barokní církevní přestavbou z druhé poloviny 18. století, která vznikla z původního českobratrského sboru, vystavěného v letech 1570 1579. Na hřebenu střechy kostela je dosud vidět větrníček s písmeny JBA a rok 1579. Je nanejvýš pravděpodobné, že základní kámen ke stavbě bratrského sboru položil přerovský rodák a biskup Jednoty bratrské a myslitel - Jan Blahoslav Apterix - jak se psával. Vzácné oltářní obrazy jsou dílem vynikajícího jezuitského barokního malíře Ignáce Raaba (1715 – 1787) z poloviny 18. století. Nástropní obraz na klenbě nad hlavním oltářem představující sv. Havla, poustevníka v Bregenzi u Bodamského jezera ve Švýcarsku, je dílem významného akademického malíře, rodem z moravského slovácka, Jano Köhlera. Původní kostelní varhany se 16 rejstříky stavěl v roce 1784 známý mistr varhanář - Jan Vejmola z Brna. Jeho varhany byly opravovány v roce 1885. V roce 1949 za pana faráře Artura Pospíšila byly pořízeny nové varhany od firmy Rieger z Krnova, které souží dosud. Fara je původně bratrský dům, k němuž náleželo velké úrodné pole zvané Bratrsko. V čeledníku bratrského domu se nacházela nejstarší dřevohostická škola, která zde byla již před rokem 1561. Patřila k nejstarším bratrským školám na Moravě. Před farou stojí Mariánský sloup, pískovcová plastika s vzácně se vyskytujícím reliéfem Adama a Evy u rajského stromu. Je to hodnotná sochařská práce lidového umělce z roku 1768. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 10

Průvodce "Helfštýn, Týn nad Bečvou, Přerov" © VLASTIVĚDNÁ SPOLEČNOST ŽEROTÍN DŘEVOHOSTICE Autor článku: Simona Žalmánková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/farni-kostel-sv-havla-drevohostice

Hranice - železniční viadukty Most

GPS poloha: 49°33'45.22"N 17°44'0.38"E

První kamenný viadukt s cihlovým ostěním na tehdejší Severní dráze Ferdinadově byl vystaven v l. 1844-47 aby překonal výškové rozdíly v oblasti Rozvodí řek Odry (na severu) a Bečvy na jihu. Druhý viadukt byl postaven v 70. letech 19. století, a protože i ten později nestačil, byla v letech 1. světové války byly započata stavba třetího, železobetonového. Ten stavěli italští váleční zajatci, dokončen byl až ve 30. letech za hospodářské krize. První z památkově chráněných viaduktů se již nepoužívá, při rekonstrukci železničního koridoru však byl vzorně opraven. Délka viaduktů je přes 400m. Projektanty nejstarších viaduktů byli inženýři Ludwug Schiele a Karel Hummel. Je i zajímavé, že projektanti celého úseku dráhy z Vídně do Haliče (F. X. Riepel a J. Sichrowský) prošli celou zamýšlenou trať pěšky a cestou vysvětlovali výhody budoucí dráhy. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hranice-zeleznicni-viadukty

Město Hranice - kostel Stětí sv. Jana Křtitele Kostel

GPS poloha: 49°32'51.97"N 17°44'5.24"E

Kostel Stětí sv. Jana Křtitele stojí v Hranicích přímo v historickém středu města uprostřed Masarykova náměstí. Jedná se o mohutnou stavbou s červenou fasádou, kterou nelze přehlédnout. Stavba kostela započala roku 1754 dle návrhu ditrichštejnského architekta Františka Antonína Grimma. Dietrichsteinové jako majitelé panství tehdy financovali stavbu velkého počtu kostelů ve zdejším kraji. Znak Dietrichsteinů dodnes zdobí průčelí kostela. Jedná se o pozdně barokní kostel s klasicizujícím nádechem , dostavěný roku 1763. Stavební práce řídil Jakub Antonín Slováček ze Židlochovic. V roce 1764 byl kostel slavnostně vysvěcen olomouckým biskupem Maxmiliánem Hamiltonem. Vnitřní výzdoba pochází většinou z druhé poloviny 18.století. V roce 1879 byl kostel vymalován nástropními malbami, které byly odstraněny při rekonstrukci v 70. letech 20. století. Poslední výmalba kostela se uskutečnila v roce 1994. Kazatelna ze zlaceného dřeva pochází z dílny Jana Adama Nessmanna. Na dveřích kazatelny je zpracováno téma Ježíše jako Dobrého pastýře. Socha mezi křtitelnicí a oltářem je kolorovaná sádrová skulptura Nejsvětějšího srdce Ježíšova z 20. století. V horní části křtitelnice se nachází andílek s kotvou, která symbolizuje naději pokřtěných na věčný život s Beránkem, který je zase symbolem Ježíše Krista. Olejový obraz s tématem Ježíšova křtu Janem Křtitelem je dílem Jana Steinera. Pod poklopem křitelnice je svěcená voda užívaná při křtech. V jediné kapli kostela se nachází oltář Bolestné Panny Marie. Na kúru se nacházejí varhany, které mají kovové Píšťaly. Ty původní vytvořil brněnský varhanář Jan Výmola. Pracoval na nich se třemi tovaryši 16 týdnů a spotřeboval 6 jedlí, 2 lípy a polovinu dubového kmene. Za kúrem je štukový znak města Hranic a pod ním vitrážové okno se sv. Cecilií z roku 1887. Obdélník v podlaze chrámové lodi je vstupem do krypty kostela. V době budování kostela ještě trvala tradice pohřbívání zemřelých přímo v kostele. První pohřeb se uskutečnil ještě před vysvěcením kostela v roce 1763. Celkem zde bylo pohřbeno asi dvacet osob. Nejstaršími předměty v kostele existují jsou zvony. Dva hlavní zvony na věži pocházejí z roku 1499 a 1506. V lucerně velké věže je umístěn tzv. umíráček z roku 1703. Všechny tři zvony byly přemístěny ze starého kostela, včetně zvonu zvaného Poledňák z roku 1551, který byl však za 1. světové války zrekvírován a roztaven. V malé, tzv. sanktusové, věžičce je umístěn zvonek z roku 1829. http://mic.hranet.cz/cs/stavebni-pamatky/farni-kostel-steti-sv-jana-krtitele.html


str. 11

Průvodce "Helfštýn, Týn nad Bečvou, Přerov" Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mesto-hranice-kostel-steti-sv-jana-krtitele

Město Hranice - Stará radnice a muzeum Muzeum

GPS poloha: 49°32'50.35"N 17°44'3.88"E

Městské muzeum a galerie ve městě Hranice má své sídlo v budově bývalé radnice v ulici Radniční, která ústí na Masarykovo náměstí. Nachází se tedy v historickém středu města. Muzeum Návštěvníkům je k dispozici výstavní nabídka obohacená o stálou muzejní expozici a dlouhodobou výstavu. Tato expozice je umístěna v prostorách tzv. gotického sálu a tzv. salónku. Vstup do výstavních prostor je z Radniční ulice. V salónku je ze sbírkového nábytku, obrazů, porcelánu, skla a dalších dekorativních bytových doplňků vytvořen stylizovaný měšťanský pokoj 19. století. Část prostoru je věnována zajímavým truhlám ze sbírkového fondu. Stará radnice Stará radnice byla celá staletí sídlem samosprávy města. Na budově je několik letopočtů, které ukazují její vývoj. Gotický sál s pozoruhodnými žebrovými klenbami byl dokončen roku 1528, renesanční portál pochází z roku 1544 a věž byla vystavěna v roce 1571. Celkový vzhled budovy změnily pak až rozsáhlé stavební úpravy v roce 1869 a realizace historizující fasády na počátku 20. století. Až do konce 20. století se v prostorách radnice střídali purkmistři, starostové i předsedové národního výboru. Roku 1998 se městský úřad přestěhoval do hranického zámku a v rekonstruované radniční budově našli své sídlo Městské muzeum, knihovna, klavírní oddělení Základní umělecké školy Hranice a informační centrum. Zajímavostí je zazděná dělová koule na fasádě v Radniční ulici. Jedná se o památku na třicetiletou válku. Věžní hodiny z roku 1571 byly vyrobeny v Opavě, dva hodinové zvony byly ulity v Olomouci. Zatímco zvony jsou funkční dodnes, hodiny byly v roce 1890 nahrazeny novým strojem. V neposlední řadě slouží věž Staré radnice jako rozhledna. http://mic.hranet.cz/cs/stavebni-pamatky/stara-radnice.html

http://mmghranice.cz/_mmghranice/menu.phtml Vstupné: 20,- Kč (expozice a výstavy Zlevněné vstupné: 10,- Kč (děti 6-15 let, studenti a důchodci) Pro držitele karet Olomouc Region Card vstup zdarma PROVOZNÍ DOBA: Pondělí: Zavřeno Úterý: 09:00 - 16:00 Středa: 09:00 - 16:00 Čtvrtek: 09:00 - 16:00 Pátek: 09:00 - 16:00 Sobota: 09:00 16:00 Neděle: 09:00 - 17:00 Denně polední přestávka od 12:30 do 13:00 Muzeum se nachází taktéž v židovské synagoze, o které si můžete přečíst v následujícím článku : http://www.turistika.cz/mista/mesto-hranice-synagoga Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mesto-hranice-stara-radnice-a-muzeum


str. 12

Průvodce "Helfštýn, Týn nad Bečvou, Přerov" Kunzov Letohrad

GPS poloha: 49°35'6.71"N 17°41'20.19"E

Zámek Kunzov se nachází na Přerovsku v Olomouckém kraji. Zámek nevelkých rozměrů je obehnán zdí s cimbuřím a kulatými věžemi. Impozantně působí vstupní brána s gotickým obloukem, střežená sedícími kamennými lvy s erbem. Na nejvyšším místě zámeckého areálu při ohradní zdi se vypíná hranolová věž, na fasádě zdobená reliéfy čertů, čaroděje a ježibaby na koštěti. Historie Zámeček, který měl sloužit jako letní sídlo hranické továrnické rodiny Kunzů, byl postaven v letech 1907 ? 1908 jako napodobenina středověkého hrádku. Později Zámeček sloužil jako dětské rekreační zařízení, v současné době je soukromým majetkem. Autor článku: Iveta Brandštetterová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kunzov

Lipník nad Bečvou - synagoga Synagoga

GPS poloha: 49°31'31.94"N 17°35'5.03"E

Synagoga v Lipníku byla postavena někdy na přelomu 20. nebo 30. let 16. století. Stavba vznikla zároveň s hradbami, ke kterým přiléhá zadní část stavby. Jedná se o nejstarší synagogu na Moravě a po Staronové s. v Praze je druhou nejstarší Synagogou u nás vůbec. Sál Synagogy je zaklenut síťovou klenbou ve stylu Vladislavské gotiky. Podobnost klenby naznačuje stavebníka, který se mohl podílet na sále radnice v nedalekých Hranicích. Za druhé světové války většina židovského obyvatelstva Lipníka podlehla nacistickému běsnění. Stavba byla samozřejmě několikrát upravovaná, největší změny se dočkala v l. 1948- 50, kdy se synagoga změnila v modlitebnu čs. Církve husitské. Nejvýraznější výzdobou dnešního interiéru jsou sochy Mojžíše, Ježíše a Jana Hus. Sochy jsou od sochaře Navrátila z Velkého Újezda. Zeď, přiléhající k hradbě je silná 170cm. Mimo pobožností je synagoga přístupná např. při vycházkách Lipníkem s průvodci. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lipnik-nad-becvou-synagoga

Město Hranice - Masarykovo náměstí Náměstí

GPS poloha: 49°32'53.16"N 17°44'5.03"E

Město Hranice začalo vznikat v druhé polovině 12. století, kdy údajně do tehdejšího kraje přišel poustevník Jurik. Tento mnich benediktinského rajhradského kláštera údajně v roce 1169 založil osadu Hranice, kterou v roce 1251 povýšil moravský markrabě Přemysl na město. Od počátku 13. století patřily Hranice řádu premonstrátů z Hradiska u Olomouce a byly často zastavovány šlechtě. Od 20. let 15. století přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od roku 1499 bylo v dědičném držení pánů z Pernštejna. Na konci 13. století se kolem města začaly budovat vnější valy a od 15. století hradební zdi. V době třicetileté války bylo město napadeno Švédy, kteří jej vypálili. Na rozvoji města se tragicky podepsaly morové epidemie a nákaza cholery. V druhé polovině XIII. století dostalo město svůj znak – obraz sv. Štěpána s kameny v pravici a mučednickou palmou v levici, po stranách český lev a moravská orlice. Roku 1629 byl znak rozšířen o dva vzhůru postavené vinařské nože a knížecí korunu. V 16. století se ve městě začalo rozvíjet soukenictví, které svého největšího rozkvětu dosáhlo v 18. a na počátku 19. století, kdy s výrobky prodávaly i za hranicemi České republiky, zejména v Uhrách a v Turecku. Kromě soukenictví se v Hranicích rozvíjela výroba keramiky a byla vybudována cementárna. Městské předměstí se začala přestavovat, aby vyhověla novým požadavkům na bydlení a na dopravu. Této rekonstrukce bylo naštěstí ušetřeno historické centrum města, které bylo v roce 1992 vyhlášeno městskou památkovou zónou. Náměstí je obklopeno v převážné míře dvoupatrovými renesančními domy a několik z nich má gotický interiér. V několika ulicích jsou vidět domy s podloubím. Po celém obvodu historické části města se dochovala hradební zeď, ale vstupní brány byly zbořeny. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 13

Průvodce "Helfštýn, Týn nad Bečvou, Přerov" Kostel Stětí svatého Jana Křtitele V letech 1754 až 1767 byl postaven kostel Stětí svatého Jana Křtitele, hlavní dominanta Masarykova náměstí. Do té doby sloužil Hraničanům po staletí kostel, který stával na dnešním Školním náměstí. V 18.století byl však ve špatném stavu. Majitelé panství Ditrichštejnové proto nechali postavit nový kostel Stětí svatého Jana Křtitele. Znak Dietrichsteinů dodnes zdobí průčelí kostela. V roce 1764 byl kostel olomouckým biskupem Maxmiliánem Hamiltonem slavnostně vysvěcen. Kostel představuje stylově přechod mezi barokem a klasicismem. Jeho vnitřní výzdoba v drtivé většině vznikla ve druhé polovině 18. století. Čaputův dům Dům čp. 20 na Masarykově náměstí postavil v roce 1583 měšťan Ondřej Čaputa, jehož jméno najdeme také na hodnotném renesanční portálu. Jednalo se o jeden z největších měšťanských domů v Hranicích. V letech 1815–1869 zde sídlila tiskárna Aloise a Amalie Škarniclových, produkující úřední tiskopisy, jarmareční písně a drobné tisky. Na počátku 20. století patřil dům nadaci Jana Štěpána a Otilie Blaschkeových. Dům poznáte také podle žluté fasády s hnědými okny. Dům má také podloubí. Dům Jana Pinkavy V pozdně barokním domě čp. 39 na Masarykově náměstí s výraznými klasicistními prvky žil akademický malíř Jan Pinkava (1846–1923). Byl to brněnský rodák, vystudoval vídeňskou výtvarnou akademii a v letech 1873–1901 působil jako profesor kreslení a krasopisu na státním německém gymnáziu v Hranicích. Vedle portrétů a kostelních obrazů vytvořil nesčetné množství akvarelů, na nichž zachytil hranická Zákoutí, zajímavé budovy i soudobé události s takřka dokumentární přesností. Expozice jeho prací je umístěna ve vyhlídkové věži Staré radnice. Jeho dům poznáte podle pamětní desky, umístěné na fasádě. Městské hradby Kamenná městská hradba vznikala po roce 1430 na místě staršího dřevěného opevnění, její součástí byly tři městské brány – Motošínská (Drahotušská) v ulici 28. října, Mlýnská ve Svatoplukově ulici a Horní v Jiráskově ulici. Pozdější parkánová hradba byla vystavěna na počátku 16. století, v rozestupu čtyřiceti až sedmdesáti metrů se po obvodu opakovaly drobné půlválcové bašty se štěrbinovými střílnami pro lehké palné zbraně. Dvanáct z nich existuje alespoň zčásti dodnes. Hradby obíhají dodnes také Masarykovo náměstí. Stará radnice Stará radnice byla celá staletí sídlem samosprávy města Hranic. Až do konce 20. století se v prostorách radnice střídali purkmistři, starostové i předsedové národního výboru. Na budově je několik letopočtů, které ukazují její vývoj. Gotický sál s žebrovými klenbami byl dokončen roku 1528, renesanční portál pochází z roku 1544 a věž byla vystavěna v roce 1571. Celkový vzhled budovy změnily pak až rozsáhlé stavební úpravy v roce 1869 a realizace historizující fasády na počátku 20. století. Roku 1998 se městský úřad přestěhoval do hranického zámku a v rekonstruované radniční budově našli své sídlo Městské muzeum, knihovna, klavírní oddělení Základní umělecké školy Hranice a informační centrum. Věž Staré radnice slouží zároveň jako rozhledna. Kříž s Kristem Kříž s tělem Krista a s reliéfem Panny Marie Bolestné na podstavci vytvořil olomoucký sochař Ernst Melnitzky. Hranický měšťan Jakub Trousil ji zakoupil za 250 zlatých a převezl do Hranic. Zde byl kříž posvěcen 1. září 1864 v rámci oslav stého výročí vysvěcení farního kostela Stětí sv. Jana Křtitele. Kříž najdete u kostela Stětí svatého Jana Křtitele na Masarykově náměstí. Socha Panny Marie Immaculata Socha Panny Marie s rukami sepjatými k modlitbě nahradila v 18. století starší dřevěnou mariánskou sochu. Posvěcena byla 8. prosince 1729. Její zhotovení financoval hejtman hranického panství Josef Antonín Böhm. Socha Immaculaty stála na zděném podstavci a teprve v roce 1839 byla umístěna na sedmimetrový tordovaný sloup s mohutnou hlavicí. Na postamentu jsou reliéfy znázorňující čtyři evangelisty, kolem sochy je původní kovové zábradlí. Socha stojí v rohu náměstí před krásnou lékárnou. Socha Svaté Anny Sochu, umístěnou před vchodem do kostela Stětí svatého Jana Křtitele, pořídili František Novák a Anna a Cyril Itzeliovi. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 14

Průvodce "Helfštýn, Týn nad Bečvou, Přerov" Autorem sv. Anny vyučující malou Pannu Marii byl brněnský sochař Josef Břenek, narozený v Hranicích. Objekt byl posvěcen 6. června 1872. Stejný letopočet je uveden i na soše, zatímco na postamentu je uveden rok 1871. www.mic.hranet.cz Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mesto-hranice-masarykovo-namesti

Lipník nad Bečvou - Turistické informační centrum Infocentrum

GPS poloha: 49°31'34.15"N 17°35'10.77"E

Aktualizace: 10/2010 Nachází se v historické části města na jižní straně Masarykova náměstí. Kontakt: Turistické informační centrum, Náměstí T.G. Masaryka 13, 751 31 Lipník nad Bečvou telefon: 581 773 763 e-mail: [email protected] Provozní doba: V-VIII Po-Pá 8 -17, So-Ne 9 -16 IX-IV Po-St,Pá 9-12.30,13-17,Čt 9-12.30, 13-14.30 Turistická mapa KČT 1:50 000 č.60 Moravská brána a Oderské vrchy, C/2 Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lipnik-nad-becvou-turisticke-informacni-centrum

Lipník nad Bečvou - náměstí T. G. Masaryka Náměstí

GPS poloha: 49°31'37.35"N 17°35'10.28"E

Tvoří centrum městské památkové rezervace. Jeho zvláštností je, že nemá čtvercový nebo obdélníkový tvar, ale vytváří tvar L. Původně bylo čtvercové, ale dodatečně byla část zastavěna domovním blokem s radnicí. Domy po obvodu náměstí mají dodnes z velké části zachovalá podloubí. Nacházejí se zde dvě kašny, jedna se sochou sv. Floriána a druhá se sochou sv. Jana Nepomuckého. Náměstí pak doninuje mariánský sloup. Nejnovějším prvkem náměstí je pak kovaná plastika s názvem Tilia. Dění na náměstí trvale snímá webkamera. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.60 Moravská brána a Oderské vrchy Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lipnik-nad-becvou-namesti-t-g-masaryka

Helfštýn - rozcestník Rozcestí

GPS poloha: 49°30'45.83"N 17°37'24.38"E

Turistikcé rozcestí u hradu Helfštýn je na červené turistické značce, která spojuje Lipník nad Bečvou a Hranice (na Moravě). Pokud necháte auto v Týně nad Bečvou, tak půjdete odtud na hrad právě po červené značce.


str. 15

Průvodce "Helfštýn, Týn nad Bečvou, Přerov" Autor článku: devitihlavasan Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/helfstyn-rozcestnik


str. 16

Průvodce "Helfštýn, Týn nad Bečvou, Přerov"

Recommend Documents