Prvním letošním miminkem je opět Šimon

HRDINA Z DAKARU

ZA HVĚZDAMI DO ONDŘEJOVA

Motocyklista a Středočech Lukáš Kvapil na Rallye Dakar zachránil život jinému jezdci – oživil ho, ošetřil, přivolal pomoc.  STRANY 8, 9

Ondřejovská hvězdárna již více než sto let patří k nejdůležitějším vědeckým pracovištím ve svém oboru v Evropě. STRANY 18, 19

ZPRAVODAJ STŘEDOČESKÉHO KRAJE | ZDARMA | ÚNOR 2017 | BENEŠOV

Prvním letošním miminkem je opět Šimon SLANÝ | První středočeské miminko roku 2017 se narodilo osmnáct minut po silvestrovské půlnoci na gynekologicko-porodnickém oddělení Nemocnice Slaný. Chlapeček dostal jméno Šimon, shodou okolností stejné, jaké nosí i  první dítě roku 2016. Prvnímu malému Středočechovi letošního roku a  jeho mamince Barboře Fouskové ze Svinařova přišla osobně poblahopřát i  hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO 2011) a  předala jim šek na 10 000 korun a výbavičku. „Přeji malému Šimonovi, aby byl hlavně zdravý a  prožil krásný život. A přeji to nejen jemu, ale i všem dětem, které se už ve Středočeském kraji narodily, nebo se teprve narodí, a také jejich maminkám a tatínkům. Protože být zdravý je to nejdůležitější,“ popřála mamince i novorozenci hejtmanka. (pek)

Hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová předala mamince malého Šimona dar od Středočeského kraje ve výši 10 000 korun  Foto |Petr Kučera

Středočeský kraj ušetří 40 milionů korun za úroky v krajských nemocnicích STŘEDOČESKÝ KRAJ | Středočeský kraj nechá přefinancovat úvěry svých krajských nemocnic. Dojde tak k  úspoře přes 40 milionů korun ročně. „Zjistili jsme, že refinancováním úvěrů krajských nemocnic ušetříme značné finanční prostředky. Zadala jsem náměstkovi pro finance Gabrielu Kovácsovi, aby k tomu pro radu Středočeského kraje připravil podklady. Rada schválila tento záměr a pověřila náměstka Kovácse, aby předložil radě analýzu smluvní dokumentace a návrh dalšího postupu,“ oznámila hejtmanka Jaroslava

Pokorná Jermanová. Nemocnice čerpají úvěry od roku 2008, respektive 2010. Ke konci roku 2016 byl dluh ve výši 1,26  miliard korun. Většina jistin úvěrů splatných v  roce 2025 je úročena fixní sazbou 6 % p. a., ale úvěrové smlouvy umožňují refinancování. „Zcela zde chybělo finanční řízení. Jen v  letech 2011 až 2016 by se upravením úrokových sazeb dosáhlo úspory až 250 milionů korun. Naším cílem je zvýšit důvěru lidí v  to, jak Středočeský kraj vynakládá veřejné prostředky. Zavádíme opravdu důsledné finanční řízení. Nechat na

zemi ležet 40 milionů korun z ušetřených úroků z  úvěrů si nemůžeme dovolit,“ doplnil náměstek hejtmanky pro finance Gabriel Kovács (ANO 2011). „Nemocnice potřebují nové investice do přístrojového vybavení i  do budov, aby se mohly dále rozvíjet a  zdravotní péče se zlepšovala. Nové vedení hned po svém nástupu muselo vytvořit rezervu 300 milionu korun na případné krytí ztrát krajských nemocnic z minulých období,“ dodal náměstek hejtmanky pro zdravotnictví Martin Kupka (ODS).  (fri)

Vedení kraje se setká se starosty obcí STŘEDOČESKÝ KRAJ | Rada kraje chce představit vizi nového vedení a  výrazně zlepšit vzájemnou spolupráci hlavně v oblastech strategického plánování, snížení administrativní zátěže obcí nebo čerpání grantů a dotací. „Rádi bychom představili naše záměry jak spravovat kraj v duchu soudržném, spravedlivém a k užitku všech. Úlohou kraje je být dobrým správcem, pomocníkem a  oporou obcím, jež hotvoří. Naším úkolem je hlasu starostek a starostů naslouchat a hledat účinná řešení, která pomohou dalšímu rozvoji jejich obcí ,“ řekla ke srazu hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová. (fri)

Zachraňovat životy budou další defibrilátory STŘEDOČESKÝ KRAJ | Dobrovolní hasiči z Čerčan, zástupci obcí Odolena Voda, Březnice, Sadská a  Benešov dostali od Středočeského kraje dvacet nových defibrilátorů. Vybaveni jimi budou středočeští policisté, celníci a  městští policisté. Takzvané laické defibrilátory pokryjí ta místa, kde je dojezd záchranné služby delší. „Stalo se tak v rámci čtvrté etapy nákupu a rozmisťování těchto život zachraňujících přístrojů na území regionu. Od roku 2014 jich bylo pořízeno 65 kusů a nová dvacítka přístrojů pokryje dosud prázdná místa kraje, kde mají záchranáři delší dojezdové časy,“ informovala středočeská hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO 2011). Hlavním úkolem těchto moderních přístrojů je pacientovi při náhlé změně srdečního rytmu elektrickým výbojem upravit srdeční rytmus do normálu a vrátit ho tak zpět do života. Každou minutou, o  kterou se případná defibrilace zpozdí, klesá totiž šance na přežití pacienta přibližně o 7 až 10 procent. Průměrný čas dojezdu záchranné služby je kolem osmi minut. „Na první pohled by se mohlo zdát, že investice do nákupu

Užití defibrilátoru výrazně zvyšuje šance na přežití externích defibrilátorů je drahým nadstandardem. Nedovolil bych si však použít tento termín, pokud se jedná o záchranu lidského života. V  západním světě je propracovaná síť AED naprosto běžná. Naší povinností by mělo být vždy držet krok s  vývojem, a  to i  při využití nejmodernější resuscitační techniky, kterou zvládne ovládat laik,“ řekl náměstek pro oblast zdravotnictví Martin Kupka (ODS). Upřesnil také, že do projektu již kraj vložil zhruba 3,5 milionu korun. Že se jedná o  úspěšný projekt, pak dokládají

Nový mapový portál STŘEDOČESKÝ KRAJ | Kraj spustil nový mapový portál, kde najdete jednotlivé mapy tematicky rozdělené podle nejdůležitějších

ukazatelů, například na životní prostředí, územní plánování, regionální rozvoj nebo dopravu. https://kusk.maps.arcgis.com

Mapový portál přináší: • komplexnost – veřejný geografický informační systém na jednom místě • moderní vzhled – využití moderních technologií • responzivní design – vzhled aplikací se přizpůsobí mobilnímu zařízení • přehlednost – jednotná struktura podání informací • praktičnost – snadná obsluha • efektivnost – vyhledávání v aplikacích MAPY a ODKAZY pomocí klíčových slov • flexibilitu – přizpůsobení se legislativním podmínkám

2

| Z NAŠEHO KRAJE 

čísla z loňského roku, kdy v jedenácti ze čtrnácti ohlášených případů, došlo k tzv. úspěšné aktivaci a  proškolený laický záchranář k  potřebnému pacientovi dorazil. Úspěšné resuscitace s pomocí přístroje AED, při nichž došlo k  obnově srdeční činnosti, byly tři. „Praxe potvrdila, že automatické externí defibrilátory jsou v  terénních podmínkách bezpečným a efektivním způsobem léčby náhlé zástavy oběhu. Jejich obsluha je jednoduchá a zvládne ji po krátkém školení opravdu každý,“ sdělil ředitel středočeské záchranky Martin

Foto | Jiří Kubík Houdek. Připomněl, že dojezdové časy záchranky se sice pohybují na hranici osmi minut, ale i tento nadstandardní čas je za hranicí toho, co mozek bez kyslíku snese. „Takže obnova pravidelného srdečního rytmu proškoleným laikem zvýší šanci na přežití,“ dodal. Příslušníci všech nezdravotnických složek Integrovaného zdravotnického systému jsou proškoleni v  poskytování první pomoci, resuscitaci a hlavně užití AED lektory středočeské záchranky zdarma. Databáze přístrojů AED čítá už 136 defibrilátorů. (fri)​

Kraj zřídí novou organizaci na propagaci a marketing STŘEDOČESKÝ KRAJ | Cílem nové příspěvkové organizace s  názvem Centrála cestovního ruchu Středočeského kraje bude maximální propagace kraje a  přilákání tuzemských i  zahraničních turistů na vícedenní pobyty. „Obdobná organizace či agentura na rozdíl od ostatních krajů u nás dlouhodobě chyběla,“ myslí si hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová. Mezi hlavní činnosti nově založené centrály bude patřit také webové propojení centrály s  jednotlivými destinačními managementy, které zajistí aktivity v  daných oblastech. Konečné slovo ve zřízení nové Centrály cestovního ruchu Středočeského kraje bude mít Zastupitelstvo Středočeského kraje, které se jím bude zabývat 7.  března  2017. Od roku 2018 navíc bude existence takové

Centrála cestovního ruchu Středočeského kraje bude mít sídlo v Husově ulici, Praha 1  Foto | archiv organizace podmínkou pro to, aby kraj mohl pro své destinační managementy čerpat peníze z evropských dotačních programů. Sídlo Centrály cestovního ruchu Středočeského kraje bude v kraji vlastněném objektu na Praze 1 v Husově ulici.  (fri) ZPRAVODAJ STŘEDOČESKÉHO KRAJE

Za oběť chřipce padli i pštrosi

Kvůli přísným hygienickým předpisům museli zasahující navléknout ochranné oděvy a masky

Poklidný středočeský městys Lázně Toušeň, známý dosud spíše bahenními zábaly v místních lázních, se začátkem ledna dostal do centra pozornosti celé republiky. Veterináři tu totiž odhalili výskyt nákazy ptačí chřipkou, historicky vůbec první ve Středočeském kraji.

PETR KUČERA LÁZNĚ TOUŠEŇ | Několik televizních a  rozhlasových štábů, zástupci předních tuzemských médií, policie, hasiči, veterináři… Nenápadná polní cesta u  lesíku na okraji Lázní Toušeň se v  pondělí 9.  ledna přeměnila v  mediálně ostře sledovanou základnu boje s  ptačí chřipkou. Kdo o  takovou pozornost rozhodně nestál, byl místní velkochovatel drůbeže, a především jeho svěřenci – husy, kachny, deset pštrosů a  taky papoušek a pávi. Víkend předtím tu totiž veterináři potvrdili u  uhynulé husy ZPRAVODAJ STŘEDOČESKÉHO KRAJE 

pomořanské nákazu virem H5N8, jenž patří do skupiny virů obecně označované jako „ptačí chřipka“. Jeho první ohniska se na přelomu roku objevila ve třech lokalitách jižní Moravy. V minulosti se v Česku ptačí chřipka (v  jiných mutacích) již několikrát objevila (naposledy zhruba před deseti lety), ve Středočeském kraji se však jednalo o historicky vůbec první případ potvrzené nákazy.

Drůbež honili po rybníce Preventivnímu opatření vyhlášenému Krajskou veterinární správou pro Středočeský kraj padlo za oběť zhruba tisíc kusů ptáků. Na likvidaci pod dohledem krajských veterinářů a policie bylo povoláno zhruba 35 hasičů. Práci jim ztěžoval silný mráz a  také fakt, že část drůbeže určené k  likvidaci se pohybovala volně na hladině rybníka. „Největší problém je se pštrosy. Na ně totiž nefunguje smrticí plyn, veterináři je budou muset uspat,“ konstatovala mluvčí

Foto | HZS Středočeského kraje

zasahujících hasičů Vladimíra Kereková. Zasahující týmy se kvůli velké zimě musely střídat po deseti a chodit se zahřát do provizorně vybudovaného tábora. Celý proces provázela přísná bezpečnostní opatření, aby se virus, například trusem na podrážkách bot, nerozšířil mimo zasaženou oblast. Přenos tohoto typu viru na člověka dosud nebyl prokázán, přesto kraj společně s  veterináři apeloval na maximální dodržování hygienických zásad. Postižený chovatel má nárok na finanční odškodnění od státu.

KRIZOVÁ LINKA Krizová linka Krajské veterinární správy pro Středočeský kraj: +420 720 995 204 pro hlášení nákazy a další mimořádné situace. Zneužití této linky je trestné.

EDITORIAL

Vážení a milí Středočeši, nestačili jsme ani pořádně zažít novoroční předsevzetí a ukázalo se, že naše přání mít hodně sil a zdraví v novém roce se nám začala brzy hodit. Nový rok nás hned zkraje počastoval návalem sněhu a mrazu. Myslím, že na našich středočeských čtrnácti procentech rozlohy celého Česka jsme docela zvládli zprůjezdnit nejhustší a  nejpřetíženější dopravní síť v  republice. A  to leží řada našich sídel ve větší nadmořské výšce, než některá známá horská střediska. Zdraví spousty z nás podlomila vlna chřipek. Museli jsme dokonce zavřít některé školy. Ale většina z  nás chřipku zdolala úspěšně. Horší to bylo s chřipkou ptačí, která zasáhla kraj. Měla bych chválit práci všech, kteří se obětavě podíleli na likvidaci ohnisek nákazy. Profesionálně reagovala Bezpečnostní rada kraje, skvěle fungovala veterinární správa a  středočeští hasiči, kteří moc pomohli. Mně je však hlavně líto všech chovatelů. Často jim epidemie vzala roky práce, nadšení, lásky, sil i peněz, které chovům věnovali. Zklamání a bezmoc jsou většími ztrátami, než samotná finanční náhrada za uhynulé ptáky. Až budete číst tyto řádky, bude již únor a  nové vedení kraje bude „unořeno“ do další práce. K  hlavním událostem bude patřit setkání se starosty středočeských obcí. To pokládám za velmi důležitou věc, protože sám kraj není nic, tvoří ho obce a lidé, kteří v nich žijí. Kraj musí být jejich pomocníkem. Protože kraj může být silný a prosperující jen tehdy, když budou silné a prosperující obce, které ho tvoří. Avšak nejen prací živ je člověk, a tak mi dovolte pozvat vás všechny na ples Středočeského kraje. Těším se, že se na něm potkáme. Jaroslava Pokorná Jermanová hejtmanka Z NAŠEHO KRAJE |

3

Základem problémů je chybějící personál V  listopadu 2008 byl odvolán tehdejším novým hejtmanem Davidem Rathem, po více než osmi letech se Ladislav Řípa do funkce ředitele Oblastní nemocnice Mladá Boleslav vrátil. Jeho hlavním úkolem bude zastavit negativní trend v  hospodaření, který nemocnice v posledních letech nabrala.

PETR KUČERA Co je podle vás největší problém, se kterým jste nemocnici převzal? Jsou tu dva zásadní problémy. První je podobný jako v  ostatních nemocnicích – nedostatek především středního zdravotnického personálu. U nás je ještě umocněn tím, že v  Mladé Boleslavi je velká konkurence ostatních zaměstnavatelů, primárně v  automotive oblasti, kde jsou mzdy obecně vyšší než jinde. Takže ten střední, ale i  technický a  další nelékařský personál má mnoho nabídek, a to velmi lákavých, na práci jinde než v nemocnici. Od nedostatku personálu se odvíjí další věc, a  to snižující se výkonnost nemocnice v  průběhu doby. Za loňský rok je v  provozní ztrátě okolo padesáti milionů. K tomu bychom měli pojišťovnám vracet dalších zhruba 37 milionů za neodvedené výkony, takže očekávaný provozní hospodářský výsledek nemocnice za rok 2016 je zhruba minus 85 milionů. Děláme vše pro to, abychom bilanci za loňský rok ještě zlepšili, jednáme třeba se zdravotními pojišťovnami. Nicméně je evidentní, že se nemocnice dostala do ztráty a výhled na rok 2017 není o mnoho optimističtější, protože financování ve zdravotnictví probíhá podle referenčních období, a  tím je pro letošek podle vyhlášky rok 2015. Takže klesající výkonnost nemocnice je důsledkem nedostatku personálu? Ano. Když zdravotnický personál chybí, nemůžete přijmout pacienty na lůžková oddělení. Pak někde chybí personál i  na těch lůžkových odděleních, kam se pokládají pacienti po operačních výkonech, takže musíte omezit i  nějaké plánované, neakutní operace.

4

| ZDRAVOTNICTVÍ 

Staronový ředitel mladoboleslavské nemocnice Ladislav Řípa má za úkol vyřešit problém s nedostatkem personálu a stabilizovat hospodářskou situaci Foto | Petr Kučera Musíme tedy hledat rezervy v  odděleních, v organizaci práce, v dalších opatřeních, která mohou zdravotníkům pomoci, aby mohli odbavit více pacientů.

””

velký tlak pacientů máme i na interním oddělení, na následné péči, na rehabilitaci. To znamená, že my bychom pacienty v  klíčových oborech měli,

My bychom pacienty v klíčových oborech měli, ale chybí nám personál, který by se o ně postaral. A  není problém i  ve skladbě poskytované péče? U  nás ani ne. Naše nemocnice má podle mne strukturu oddělení stabilizovanou, odpovídá spádovosti regionu i  tomu, jak jsme na to historicky vybaveni a  připraveni. Já tu dnes opravdu nevidím žádné oddělení, o kterém bychom mohli říci, že je nadbytečné. Naopak, kvůli tomu, že v  některých okolních nemocnicích – v  České Lípě, v Ústí nad Labem, částečně i v Liberci – nefungují některá oddělení, spád pacientů, kteří k nám za touto péčí jezdí, je obrovský. Zejména se to týká ORL, přetlak pacientů je v  této oblasti veliký. Ale

ale chybí nám personál, který by se o ně postaral. Ale jsou tu samozřejmě i obory, které nejsou úplně klíčové, zaznamenáváme v nich odliv pacientů a mohli bychom jich mít více. Musíme tedy provést řadu opatření, abychom měli dostatek pacientů, a  především kapacitu je ošetřit. Máte tedy nějakou vizi, jak v  dnešní době minimální nezaměstnanosti vlastní zaměstnance udržet a  nové získat? Jedna věc jsou samozřejmě mzdy, s  nimi musíme pracovat. Od nového roku došlo ve všech

nemocnicích Středočeského kraje k plošnému zvýšení tarifních mezd, což je samozřejmě pozitivní signál a pomůže to ke stabilizaci personálu. A pak je druhá věc: Abychom šli člověk po člověku a lidi motivovali. Ti, co opravdu kvalitně pracují, aby měli odměnu viditelně vyšší než ten, kdo tu práci tak dobře neodvádí. Je potřeba diferencovat a říci: Tohle je ten výborný pracovník a nejen, že ho chválíme, ale umíme to i  ocenit. Měli bychom zaměstnancům vytvořit ještě lepší podmínky. Například ještě rozšířit dětskou skupinu, kde se staráme o děti zaměstnanců. Zlepšit možnosti pro ubytování zaměstnanců – máme vlastní ubytovnu, vlastní byty. Prostě děláme řadu opatření a jednou z těch věcí je i snaha lépe práci organizovat tak, abychom personál nepřetěžovali. S  tím souvisí i  snaha omezit administrativu, která je dnes bohužel s  prací zdravotníků ve velké míře spojená. Určitě nevymyslíme nic světoborného, ale o  to více musíme pracovat na těch drobných konkrétních detailech. ZPRAVODAJ STŘEDOČESKÉHO KRAJE

your job is our life...

STŘEDOČESKÉ REALITY Lucemburská 4, Praha 3 člen Asociace realitních kanceláří ČR www.screality.cz

Etimos Human s.r.o. hledá pracovníky na pozici

Operátor/ka výroby, skladník/ce administrátory evidence zásob do automobilového průmyslu

Mzda: Nástup:

Pokud Vás naše nabídka zaujala, zašlete prosím váš životopis spolu s telefonním kontaktem na e-mail [email protected]

Ambulantní NZZ Benešov a Vlašim přijme

Ing. Kateřina Plamínková

FYZIOTERAPEUTY

Certifikovaná makléřka Odhadkyně majetku pro věci movité a nemovité

nabízí nadstandardní platové ohodnocení až do 35 000 korun, zaměstnanecké benefity, 5 týdnů dovolené, a jednorázovou odměnu 10 000 korun při podpisu smlouvy

Kontakt:  [email protected]

tel: 771 773 017 email: [email protected]

Využijte našich služeb a vypracujeme Vám tržní odhad ZDARMA! RV1700123/01

 774 285 805

SPECIALISTA NA VÁŠ REGION

Nebo nás doporučte svým známým či přátelům a získejte BONUS nejméně 5.000 Kč za každý realizovaný prodej.

RV1700165/01

Nabízíme:

SOU, SŠ vzdělání, zručnost, pečlivost, spolehlivost, ochotu pracovat v 3směnném provozu prémie, 5 týdnů dovolené, benefity, příspěvek na firemní stravování, zdarma svozy z Vlašimi, Votic, Týnce nad Sázavou, Sedlčan – Neveklov – Benešov od 14 000 Kč do 18 500 Kč ihned RV1700160/01

Požadujeme:

POBOČKY

SLEVY

NEJPRODÁVANĚJŠÍ VOZY ZA NEJLEPŠÍ CENY / KAŽDÝ TÝDEN NOVÉ VOZY SE SLEVOU

PRAHA AUTO ESA ŠTĚRBOHOLY

K UČILIŠTI 170, PRAHA 10-ŠTĚRBOHOLY OTEVÍRACÍ DOBA DENNĚ 800–2200 AUTO ESA ČERNÝ MOST SKORKOVSKÁ 1310, PRAHA 9-ČERNÝ MOST OTEVÍRACÍ DOBA DENNĚ 800–2200

ZIMNÍ PNEU

více info na www.autoesa.cz

K VOZŮM OD AUTO ESA

ilustrační foto

ŠKODA OCTAVIA II 2010

PŮVODNÍ CENA 210 000 Kč

RV1601441/03

CENA PO SLEVĚ 169 000 Kč

ZPRAVODAJ STŘEDOČESKÉHO KRAJE 

BENEŠOV | INZERCE |

5

Mrazivý leden provětral silničářům kasu

Středočeští silničáři měli v úvodu roku nejvíce práce ve středu 4. ledna STŘEDOČESKÝ KRAJ | Tuhé mrazy a husté sněžení spojené se silným větrem, které Českou republiku, střední Čechy nevyjímaje,

korun stála 25,5 milionů udržba v listopadu pak vydali 44 milionů silničáři v prosinci zasáhlo v  úvodu letošního roku, si vyžádaly maximální nasazení pracovníků silniční údržby.

A  samozřejmě také značné finanční náklady. Rekordní v tomto směru byla středa 4. ledna. „Zatímco v  listopadu a  prosinci jsme měli náklady na zimní údržbu spíše průměrné, jen první lednový týden nás stálo udržení sjízdnosti silnic bezmála šedesát milionů korun. To je jen o  něco méně, než kolik nás stály oba předchozí měsíce dohromady,“ vypočítal ředitel Krajské správy silnic Středočeského

Ilustrační foto | Jiří Kubík kraje Zdeněk Dvořák. V  listopadu silničáři vydali na zimní údržbu zhruba 25,5  milionu korun, v prosinci necelých 44 milionů. Nejvíce práce v  úvodu roku přineslo počasí ve středu 4. ledna. Jen tento jediný den stál kraj 14,7  milionu korun. „Ačkoli jsme nasadili veškerou dostupnou techniku včetně posilových sypačů, traktorových pluhů a  radliček, a  na několika místech jsme museli použít dokonce

Kraj zvýší bezpečnost provozu na svých silnicích STŘEDOČESKÝ KRAJ | Středočeský kraj hodlá zvýšit bezpečnost a  plynulost dopravy na silnicích II. a III. tříd za pomoci finančního příspěvku Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) z programu Bezpečnost. Přípravou celkem šestnácti projektů investičních akcí BESIP je pověřena Krajská správa a  údržba silnic Středočeského kraje. „Cílem tohoto záměru, jehož celkové náklady činí 46,1 milionu korun, je odstranit místa s  vysokým počtem dopravních nehod, zpřehlednit prostor křižovatek, a tím více chránit účastníky silničního provozu na našich krajských komunikacích,“ upozornila hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová. Předpokladem pro realizaci projektů je pak 85%  finanční

6

| DOPRAVA

Na silnicích přibudou svodidla podpora SFDI a 15% účast žadatele, tj. Krajské správy a údržby silnic Středočeského kraje. „V  seznamu projektů jsou takové úseky silnic II. a III. tříd, kde bude možné vybudovat nové zádržné systémy čili svodidla a  kde půjde jinak uspořádat křižovatky.

Foto | Archiv Rovněž chceme zvýšit bezpečnost silnic u  vodních děl,“ upřesnil František Petrtýl, radní pro oblast dopravy (oba ANO 2011). Středočeský kraj se na projektech modernizace krajských silnic BESIP bude podílet částkou ve výši cca sedm milionů korun. (fri)

i  nakladače, situace byla místy kritická,“ poznamenal Zdeněk Dvořák. Krajská správa silnic má na starost údržbu silnic II. a III. tříd. Pluhy a  sypače vyjíždějí do kraje ze čtyř středisek v  Benešově, Kladně, Kutné Hoře a  Mnichově Hradišti. Kraj spravuje 8 546 kilometrů silnic II.  a  III. tříd a 1 856 mostů a náklady na jejich zimní údržbu v  průměru kolem 330 milionů za sezonu. (pek)

Vytipované úseky silnic • III/11614 Srbsko • III/11620 Mořina–Karlštejn • III/1166 Zdejcina–Beroun • II/229 Hředle–Třeboc • II/237 Ruda – u rybníka • křížení silnic III/10115, III/10116 a III/00314 Dolní Břežany • II/610 Kosmonosy • III/2743 Mělnické Vtelno • III/24635 Chramostek • III/27223 Strenice • křížení silnic II/114 a III/11628 Dobříš • křížení silnic II/330 a III/3308 Poříčany • křížení silnic II/328 a III/32419 Kněžice • křížení silnic III/32924 a III/32926 Oskořínek • křížení silnic II/329, II/330 a III/32922 Netřebice • III/33347 Suchdol ZPRAVODAJ STŘEDOČESKÉHO KRAJE

Kolem Dolních Jirčan povede obchvat Více než 90 milionů korun bude stát jedna z největších investičních akcí, které v letošním roce plánuje Krajská správa silnic Středočeského kraje. Přeložku silnice II. třídy č. 105 v  úseku od Pražského okruhu do obce Psáry.

ukončení stavby už nemělo právo podílet se na výstavbě krajské silnice II. třídy. Jsem rád, že Středočeský kraj investorskou přípravu projektu po ŘSD převzal a že slib daný obyvatelům Dolních Jirčan bude, byť se zpožděním, splněn,“ konstatoval krajský radní pro oblast dopravy František Petrtýl (ANO 2011).

PETR KUČERA PSÁRY | Obyvatelé Dolních Jirčan se dočkají dlouho slibovaného zklidnění dopravy. Pokud nedojde ke komplikacím v závěrečné fázi přípravy, rozběhne se od května výstavba přeložky frekventované silnice II. třídy č. 105, která odvede dopravu dál od obytných čtvrtí. Nový úsek o délce 673 metrů zrychlí průjezd lokalitou, zvýší komfort a  bezpečnost pro řidiče, zlepší napojení silnice na Pražský okruh, ale především zlepší životní prostředí a životní podmínky přímo v Dolních Jirčanech. „Vybudovat přeložku silnice vedoucí k  Pražskému okruhu se zavázalo už Ředitelství silnic a  dálnic (ŘSD) před zahájením výstavby této části Pražského

Stavbu zaplatí stát

Výstavba obchvatu byla mohla začít už v květnu okruhu. Byla to jedna z podmínek, kterou si dala obec Psáry před vydáním souhlasného stanoviska

Foto | Obec Psáry

ke stavebnímu povolení. ŘSD ale tuto podmínku v průběhu výstavby okruhu nestihlo splnit a  po

Podmínkou projektu realizace bylo pokrytí nákladů na realizaci stavby z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury. Vláda schválila uvolnění 90,665 milionu korun loni v srpnu. Stavba má všechna potřebná povolení, chybí už jen dořešení výkupu jednoho pozemku, u  nějž probíhá dědické řízení, a  zajištění zhotovitele stavby. Součástí výstavby nové trasy tohoto úseku silnice č. 105 bude i  výstavba jednoho mostu, smíšené stezky pro chodce a  cyklisty, protihlukové stěny a připojení místních komunikací do areálu firmy Tondach a  do severní části Dolních Jičan.

Integrované dopravy se dočkaly další obce na Mělnicku MĚLNÍK | Projekt integrace středočeské hromadné dopravy s  pražskou zaznamenal počátkem ledna další úspěch. Na systém jednotné jízdenky se napojily spoje v několika obcích na Mělnicku na hranicích s Ústeckým krajem. Integrovaná doprava navíc překročila hranice Středočeského kraje a zahrnula i několik obcí na Podřipsku v Ústeckém kraji včetně Roudnice nad Labem. I  odtud se dnes lidé dostanou do Prahy na jízdenku, kterou mohou následně použít i při cestách po hlavním městě. Nové „čtyřstovkové“ linky Pražské integrované dopravy od začátku ledna zjednodušily a zlevnily přepravu do Prahy za prací či zábavou obyvatelům středočeských obcí Cítova, Dolních Beřkovic a  Horních Počapel. Pasažéry dovezou do Mělníka, kde mají možnost přestoupit a  na stejnou jízdenku pokračovat na Prahu. Nová autobusová linka PID propojila i  Kralupy nad Vltavou s Ledčicemi. ZPRAVODAJ STŘEDOČESKÉHO KRAJE 

Integrace dopravy se po posledním rozšíření posunula z Mělnicka až za hranice Ústeckého kraje, konkrétně do obcí na Roudnicku. Z Roudnice nad Labem se cestující svezou na jednu jízdenku do Prahy i za pomoci linky 467 Foto | Petr Kučera K rozšíření integrace došlo i na železnici, kde se rovněž rozšířil počet spojů, na nichž platí pražská

jízdenka. I  v  tomto případě přesáhla integrace hranice Středočeského kraje, když na linkách

S4/U4 a R20 dojedou cestující s jízdenkou PID až do Roudnice nad Labem. (pek) DOPRAVA |

7

Dakarový závodník Lukáš Kvapil: Jako hrdina se Pravděpodobně jste o něm už slyšeli. V souvislosti s ním se používají slova jako hrdina, český rytíř Dakaru nebo zachránce. Sedmatřicetiletý Lukáš Kvapil, nadporučík Vojenské policie, voják z misí v Iráku a Afghánistánu, motocyklista, který měl jet svůj první Dakar. Vyjel, ale na druhé etapě naboural. Rozdrtil si nos, vykloubil rameno. Předtím ale zachránil lidský život.

VERONIKA BÍLÁ Jste voják, který sloužil v Afghánistánu i  Iráku. Za jak dlouho po vstupu do armády jste začal jezdit na mise? Začínal jsem u  hradní stráže, kde jsem jezdil jako moto doprovod prezidenta. Na první misi jsem jel v roce 2004. Byl jsem dvakrát v  Iráku a  jednou v Afghánistánu. To bylo vaše přání? Ano, účast na misích je dobrovolná. Bral jsem to jako službu České republice. Pustí vás manželka další? Já jsem se jí ještě neptal (smích). Moje povinnost je sloužit v armádě, a pokud bude potřeba, určitě pojedu. Znali jste se vůbec už v  té době? Ještě ne, se ženou se znám rok a půl. Před půl rokem jsme se vzali po roční známosti. Kde jste se seznámili? Na koních. Moje sestra má vlastního koně a  manželka na koních závodí. Už mi došlo, že bych chtěl žít také nějaký rodinný život a našel jsem si k tomu tu pravou.

Co říkali na váš vstup do armády rodiče? Můj táta sloužil u policie, takže jablko nepadlo daleko od stromu. Myslím si, že jsou na mě hrdí. Jak na to, že sloužím v armádě, tak na sport, který dělám. Musíte mít doma vše srovnané do komínků? (smích) Myslím, že ne, že nejsem ten typ. Na misích dost bojujete s prostorem, nejde mít vše pečlivě uklizené. Kudy vede cesta z armády na Dakar? Motorky byly odmalička mojí vášní. V pokojíčku jsem měl plakát s  našimi reprezentanty na Dakaru. Už jako dítě jsem to chtěl hrozně zkusit, ale jde o  dost nákladný sport. Pak jsem měl ale štěstí při mistrovství světa extrémního endura. Tam si mě všimnul spolumajitel týmu Big Shock Racing Pavel Kubíček, který mě tam viděl a  pomalu si mě začal sondovat. Závod se mi vydařil a  dostal jsem od něj šanci na jeden dálkový rallye závod mistrovství Evropy v  Polsku. Tenkrát jsem tomu podřídil úplně vše. Sháněl peníze, prodal i auto, jen abych na to měl peníze. Výsledkem bylo třetí místo, a  na základě toho jsem dostal další šanci, abych ukázal, jestli to

Závod Rallye Dakar je náročný hlavně psychicky, myslí si Lukáš Kvapil

8

| SLAVNÍ STŘEDOČEŠI 

byla náhoda, nebo jestli ve mně opravdu něco je. Ten další závod jsem vyhrál. Co se dělo pak? Pak jsem se stal právoplatným členem týmu, který se o závodníky kompletně stará včetně sponzorů. A  tady začala cesta na Dakar. Tam vás ale nevezmou jen tak, i když máte peníze. Musíte splnit kvalifikaci, která spočívá v  tom, že dojedete jakýkoli závod mistrovství světa Dakar series. Závod má úplně stejná pravidla jako Dakar, stejnou navigaci, jen nejedete tolik kilometrů a  jede se šest dní namísto dvanácti. Já si vybral ten v Maroku. Umístil jsem se v první padesátce, což byl i  pro mě velký úspěch, a  tím jsem se kvalifikoval na Dakar. Podařilo se sehnat sponzory, i armáda mě podpořila a 27. prosince jsem letěl do vysněné jižní Ameriky. Jak vůbec vypadá den na takovém závodu, jako je Dakar? Průměrně denně ujedeme 600 až 900 kilometrů. První závodník startuje ve čtyři ráno a dojíždí se kolem čtvrté, šesté odpoledne, přičemž celý den závodíte. Po příjezdu do cíle odevzdáte motorku technikovi, jdete se najíst a chystat se na další den. Musíte si připravit road book a  změny, které jsou nahlášené. Co to konkrétně znamená pro někoho, kdo tomu vůbec nerozumí? Jedu 900 kilometrů podle navigačních přístrojů, které



mám u  sebe. Proto je to tak těžké. Abych byl úplně konkrétní – dostanu takovou ruličku papíru, kde mám napsané, že třeba na desátém kilometru musím zatočit například pod úhlem 120 stupňů a jet v tom a v tom určitém terénu, který je tam blíže popsaný. Takhle si udělám celou mapu trasy. Vyznačím, co je pro mě výrazné a důležité. Pak najednou zjistíte, že je jedenáct v noci a musíte jít spát, protože ve tři ráno zase vstáváte. Druhý den ráno je start postupný po půl minutě. Úplně normálně se stává, že se rozjedete každý na jinou stranu. Musíte si stát za svým rozhodnutím, že máte vlastní hlavu. Jak dlouho se to dá fyzicky vydržet? Tělo si zvykne. Na Dakar jedete po roční přípravě, zkoušíte různé extrémy. Mně navíc pomohla armáda, kde taky nespíte a  plníte různé úkoly. Na to si zvyknete. Sice tam zhubnete, vydáte ze sebe všechno, ale hrozně si to užijete. Nejnamáhavější je psychika. To je alfa a omega. Co je podle vás vůbec hlavní myšlenka Dakaru? Příběh. Proto se mu říká Odyssea. Je to psaní příběhů o lidech, o  přátelství, o  poznávání nových míst, o  překonávání sama sebe. Absolutně jsem neřešil, jestli jsem desátý, třicátý, osmdesátý nebo poslední. Vůbec mě to nezajímalo. Důležité bylo, jak se mi jede, jak se cítím, jak si to užívám. Dakar nevyhrává člověk na začátku, ale v cíli.

Foto | 2x archiv Lukáše Kvapila ZPRAVODAJ STŘEDOČESKÉHO KRAJE

necítím. Udělal by to každý S čím jste tam jel? Užít si to, zažít to, připravit se na další Dakary a  dojet. Dařilo se mi to plnit, byť mám za sebou jenom dvě etapy. V té druhé jsem se rozhodl udělat to, co jsem udělal a udělal bych to vždycky. Ve druhé etapě jste zachránil život italského jezdce. Jaká je vůbec pravděpodobnost, že na nějakou nehodu narazíte? Podle toho, co jste říkal, může každý zvolit úplně jinou trasu. To ne. Máme na motorce speciální přístroj, který asi po minutě, co motorka stojí, pošle kontrolní zprávu, jestli je vše v pořádku. Pokud to nepotvrdíte nebo nahlásíte nehodu, do půl hodiny by u vás měl být vrtulník. Celou dobu organizátor přesně ví, kde jsme. Zabezpečení je obrovské. Po kolika kilometrech závodění ten den jste na něj narazil? Asi po 500 kilometrech v totálním horku, kdy bylo 45 stupňů. Hned vás napadlo, že zastavíte? Mě to ani nenapadlo. Udělal jsem to úplně automaticky. Nad tím se nepřemýšlí. Co bylo potom? On tam ležel v  malátném stavu, ptal jsem se ho, co se stalo. Šel jsem to nahlásit a najednou vidím, že upadá do šoku. Dal jsem ho do protišokové polohy, kontroloval, zda nemá nějaká větší krvavá zranění. Přestával dýchat, v  nose i v puse měl hlínu a upadal do bezvědomí, musel jsem ho umýt a přivést ho zpátky k vědomí. Nakonec z toho bylo více než tříhodinové čekání bez vody v  úmorném horku. Problesklo vám hlavou, že je asi konec vašim nadějím? Vůbec. V  tu chvíli jsem nepřemýšlel, že by mi skončil Dakar. Jen jsem prostě někomu pomáhal. Navíc pravidla na to myslí, a pokud se někde podobným způsobem zdržíte, čas vám odečtou. Ale když to všechno skončilo, začalo mi docházet, že mám před sebou ještě 200 kilometrů. ZPRAVODAJ STŘEDOČESKÉHO KRAJE 

Mezitím přejela všechna auta, za chvíli se přese mě přeženou kamiony a trať se šíleným způsobem změní a  stane se z  ní jeden velký tankodrom. Věděl jsem, že mi není dobře, protože všechnu vodu jsem dal jemu. Byl jsem dehydrovaný a asi jsem měl úžeh. Věděl jsem, že musím dojet. Tam mi to teprve došlo. A tak jsem vyrazil. A vyboural se. Asi po 100 kilometrech jsem narazil na písek fesh fesh, což je specifický druh písku, jemný jako mouka. Zakryl mi jednu díru a propadlo se mi přední kolo. Z  únavy jsem asi nezareagoval úplně dobře a letěl k zemi. Zmáčkl jsem červené tlačítko, záchranáři u mě byli hned, protože to bylo nedaleko kontrolního bodu. Nasadili mi infúze a čekali jsme na helikoptéru. Nehoda se stala kolem čtvrté hodiny, ale než jsem se dostal do nemocnice, bylo asi jedenáct v noci. Sešili mi rozbitý nos a zjistili, že rameno nemám zlomené, údajně jen poškozené svaly. Až v Čechách zjistili, že je vykloubené. Potom začala předlouhá čtyřdenní cesta domů. Měl jste strach, když jste tam ležel? Věděl jsem, že mi skončil Dakar. Motorka rozbitá, já rozbitý. Přemýšlel jsem, proč se to stalo, co jsem mohl udělat jinak. Ty pocity nejdou úplně popsat. Na co jste se nejvíc těšil domů? Na vojenskou nemocnici (smích). Na Dakar se vrátím, slibuje Lukáš  Nechcete změnit odpověď kvůli manželce? Ne, ona to ví, že mi bylo hrozně špatně a že ji miluju. Nevím, jestli se dá popsat bolest vykloubeného ramene, ale já na nic jiného nemyslel, než být tam, kde mi pomůžou. Byla to opravdu děsná bolest. S manželkou čekáte miminko, myslel jste při nehodě i na to? Samozřejmě mi blesklo hlavou, že musím být zodpovědnější. Myslíte si, že se osobnostně změníte jako rodič? Ne, já jsem závodník (smích).

Co se vám na Dakaru líbilo nejvíc? Atmosféra, prostředí, příroda, která je naprosto panenská. A  místní fanoušci, kteří ten sport úplně milují, připadáte si jako rocková hvězda. Jaká reakce po návratu domů vás nejvíc potěšila? Pro mě jsou to silná slova, hrdinství a to, co se v téhle souvislosti o  mně říká. Pro mě je to běžná věc, co by udělal každý motorkář nebo voják z  armády. My jsme od toho, abychom chránili život.

Foto | archiv Lukáše Kvapila Je jedno, jestli bojujeme, nebo zachraňujeme. Ale na druhou stranu mě ta vlna zájmu těšila. Každý mi fandí a chce mě podpořit, abych se tam vrátil. Byly i negativní komentáře? Ne, vůbec. Jediné, co mě možná trochu zamrzelo, byly výroky některých kolegů z  jiných stájí. Podle nich jsem doplatil na nováčkovskou daň. Jakoby nevěděli, co se stalo. Byl jsem perfektně připravený, skvěle se mi jelo. Stalo se, co se stalo. Ale já jim příště ukážu. SLAVNÍ STŘEDOČEŠI |

9

Bez pomoci z EU bychom se těžko obešli Nová generace automechaniků, instalatérů, klempířů, ale také kuchařů, číšníků či kadeřnic vyrůstá v  krajem zřizované Střední odborné škole a  Středním odborném učilišti Neratovice. Ve dvou objektech v centru města a poblíž Spolany v Libiši se letos vzdělává na 480 dětí.

PETR KUČERA NERATOVICE | Jak je v posledních letech v českém učňovském školství obvyklé, rozkročilo se neratovické učiliště oborově pěkně do široka. Po sloučení tří do té doby samostatných subjektů během reformy v roce 1998 došlo ke spojení zdánlivě nesourodých výukových oborů – technických profesí, služeb a administrativy – pod jednu střechu. Učiliště nicméně zůstalo s  dílenským zázemím v  Libiši, maturitní obory, domov mládeže, školní jídelna a kadeřníci mají sídlo nedaleko radnice. Jen ředitelka Marcela Hrejsová se více najezdí… „V dobách největšího rozkvětu učňovského školství jsme mívali až 720 žáků. Dnes je to o  třetinu méně a u některých oborů máme problém je vůbec otevřít. Například obor zedník jsme v  tomto školním roce otevřít museli, abychom nepřišli o  akreditaci, přihlásili se tři zájemci. Naopak největší zájem je už tradičně o obory kuchař-číšník, kadeřník, automechanik a  instalatér,“ vypočítává Marcela Hrejsová.

Kromě obecného trendu ve společnosti dopřávat dětem co nejvyšší vzdělání na úkor vyučení se řemeslem vidí v nezájmu o některé obory třeba fakt, že se jedná o fyzicky náročnou, a tudíž nepopulární práci. „Do většiny oborů proniká automatizace, která práci usnadňuje. Zedník ale pořád musí tvrdě pracovat,“ poukazuje. Velmi nízký zájem o obor prodavač je zase dán chabým finančním ohodnocením profese v  praxi. „Prodavačem v  supermarketu dnes může být v  podstatě kde kdo,“ konstatuje.

Praxi získávají ve firmách Škola se přitom snaží v  rámci možností vytvářet učňům co nejlepší podmínky. Vybavuje učebny moderní technikou, zapojuje se do projektů financovaných z  evropských peněz, aby získala další finanční prostředky nad rámec dotací z kraje. „Bez aktivního zapojení do evropských projektů bychom takové vybavení nikdy neměli,“ poznamenává Marcela Hrejsová. „Hodně nám pomohla i sektorová dohoda, kterou kraj ve spolupráci s  krajskou hospodářskou komorou uzavřel s  významnými firmami v regionu. Díky tomu jsme třeba nedávno získali ze Škody Auto úplně nový automobil, který našim automechanikům teď slouží jako pomůcka při výuce diagnostiky,“ chlubí se. „Jinak získat auto pro učební účely je dnes hrozně složité,“ dodává.

Ředitelka Marcela Hrejsová u zcela nového vozu Škoda, který škola dostala díky uzavřené sektorové dohodě Nejlepší žáci jezdí na zahraniční stáže do Německa, Rakouska, Polska či na Slovensko. Škola spolupracuje se zhruba 120 firmami ze svých oborů, kam posílá žáky na odborný výcvik. Navázané vazby pak významně pomáhají při hledání uplatnění. Kadeřnice mají dokonce vlastní provozovnu. Škola má i statut svářečské školy, takže absolventi příslušných oborů mohou získat svářečský kurz.

Otevřeni i pro veřejnost

Neratovické učiliště naučí žáky i různým druhům sváření. O svářečské kurzy je velký zájem i mezi firmami Foto | 2x Petr Kučera

10

| ŠKOLSTVÍ 

To je ostatně i jedna ze služeb, kterou škola nabízí veřejnosti. „Ze strany firem je o  ni obrovský zájem,“ říká ředitelka. To se ale už nedá říci o  projektu rekvalifikačních kurzů Ministerstva práce a  sociálních věcí a Úřadu práce. Neratovická škola v  něm uspěla jako jedna ze tří v kraji, ale dotační peníze, více než milion korun, zůstaly zatím ve vzduchoprázdnu.

„V době rekordně nízké nezaměstnanosti nemají úřady práce vhodné adepty, které by na rekvalifikace mohly poslat. Tudíž nám nemají co proplácet,“ konstatuje. Do aktivit, kterými si škola přivydělává na činnost, patří i školicí středisko pro profesní řidiče. Podařilo se získat příslušnou akreditaci, škola si pořídila i  vlastní náklaďák. Kraj se zavázal v rámci sektorové dohody náklady na pořízení profesního řidičáku studentům proplácet. „Máme připravený dvouletý nástavbový obor, už na něj máme i školní vzdělávací program, tak doufám, že nové vedení kraje tento příslib nezruší. Naši automechanici, kteří během výuky získávají řidičák skupin B a C, by tím mohli zadarmo pokračovat ve studiu a  následně pomoci zacelit velkou trhlinu, která dnes na trhu práce existuje,“ dodává Marcela Hrejsová. ZPRAVODAJ STŘEDOČESKÉHO KRAJE

Úspěšná výstava představí kraj v Berlíně Velký úspěch zaznamenal společný projekt Vzdělávacího institutu Středočeského kraje a  krajského Odboru školství, mládeže a  sportu – cyklus výstav fotografií Středočeského kraje od Jiřího Jirouška. Po devíti zastávkách v  partnerských regionech se v červnu představí i  v  hlavním městě Německa Berlíně.

PETR KUČERA STŘEDOČESKÝ KRAJ | U  příležitosti dvacátého výročí podepsání Česko-německé deklarace o  vzájemných vztazích a  jejich budoucím rozvoji, k němuž došlo v lednu 1997, se chystá řada kulturních a společenských akcí. Jednou z nich bude i výstava v Berlíně, na níž bude ve spolupráci a  partnerským regionem Porýní-Falc participovat i  Středočeský kraj. Vystaví tu cyklus fotografií Jiřího Jirouška, který se úspěšně představil už devětkrát v  partnerských regionech Středočeského kraje. Nádherné letecké snímky středočeské krajiny už mohli obdivovat návštěvníci v  Mohuči, Trevíru a Idar-Obersteinu v německé zemi Porýní-Falc, třikrát v burgundském

Ředitel Vzdělávacího institutu Středočeského kraje Jiří Holý (zleva), autor fotografií Jiří Jiroušek, prezident Zemského sněmu Porýní-Falce Hendrik Hering a bývalá viceprezidentka zemského sněmu Hannelore Klammová během vernisáže zatím poslední deváté výstavy fotografií v budově zemského sněmu v Mohuči Foto | archiv VISK Dijonu a dvakrát v Opole a jednou v Brzegu v Opolském vojvodství. „Při realizaci deváté výstavy v  budově Zemského sněmu Porýní-Falce v  Mohuči loni na přelomu září a října jsme se s  novým vedením zemského sněmu v čele s  prezidentem Hendrikem Heringem domluvili, že jubilejní desátou výstavu připravíme na letošní červen do Berlína. Spolková země

Porýní-Falc ji tam chce prezentovat jako příklad výborné spolupráce a  partnerství s  naším krajem,“ poznamenal ředitel Vzdělávacího institutu Středočeského kraje Jiří Holý. Berlínská výstava se uskuteční od 1. do 21. června. Projekt cyklu výstav příbramského fotografa Jiřího Jirouška pod názvem Mittelböhmen – Himmelsblicke vznikl v  září 2014

při návštěvě tehdejšího prezidenta Zemského sněmu Porýní-Falce Joachima Mertense ve Středočeském kraji. K  dohodě se připojily i další dva partnerské regiony Burgundsko-Franche-Comté a  Opolské vojvodství. Expozici tvoří na padesát velkoformátových rámovaných fotografií 70 x 50 cm a tři až čtyři panoramatické fotografie středočeské krajiny.

Gymnazisté v Mělníku si užívají novou tělocvičnu. Má i lezeckou stěnu

Projekt pro bezpečný internet bude pokračovat i letos

MĚLNÍK | Studenti Gymnázia Jana Palacha v  Mělníku dostali opožděný vánoční dárek. V  pondělí 9. ledna byla v areálu gymnázia za účasti radního pro oblast vzdělávání a sportu Jana Skopečka (ODS), starosty Mělníka Ctirada Mikeše (Mé město), ředitelky školy Ilony Němcové a dalších hostů slavnostně otevřena nová multifunkční tělocvična. Stavba trvala šestnáct měsíců a  stála celkem 54,5 milionu korun, které zainvestoval Středočeský kraj. Tělocvična splňuje standardní požadavky pro provozování košíkové, odbíjené, tenisu, házené, futsalu či florbalu, v  inventáři nechybí ani horolezecká stěna. „Věřím, že studenti gymnázia budou mít z nové, moderní tělocvičny radost a že perfektně vybavené prostory budou sloužit nejen

STŘEDOČESKÝ KRAJ |Děti a senioři jsou nejohroženější skupinou v online prostředí. „Chceme i  nadále žákům základních a středních škol, pedagogům, rodičům a  seniorům pomáhat při zvládání rizik s  užíváním informačních a  komunikačních technologií a  zvýšit jejich povědomí o  takzvané online bezpečnosti,“ sdělila hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová. Předcházení kybernetické kriminalitě znalostí jejích možných rizik a uměním si s nimi poradit je dnes naprostou nezbytností. Projekt Kraje pro bezpečný internet sleduje a průběžně reaguje na nové trendy v  oblasti elektronické bezpečnosti, navíc zábavnou formou. V rámci projektu například vzniklo 10 videospotů pro seniory nebo odborná publikace, která je volně dostupná na www.kpbi.cz (fri)

ZPRAVODAJ STŘEDOČESKÉHO KRAJE 

Jednu ze stran nové tělocvičny pokryla i cvičná horolezecká stěna s několika lezeckými obtížnostmi Foto | Gymnázium J. Palacha k  běžným hodinám tělocviku, ale i k mimoškolním aktivitám. Volná kapacita může být navíc nabídnuta

i k podpoře sportovních aktivit ve městě formou pronájmu,“ poznamenal radní Jan Skopeček. (red)

Z REGIONŮ |

11

Nejsme tu v rolích údržbářů Po osmi letech se do vedení Středočeského kraje vrátili zástupci občanských demokratů. A po stejné době se na kraj vrátil i Martin Kupka. Ovšem v diametrálně odlišné roli. Zatímco za éry hejtmana Petra Bendla dělal tiskového mluvčího, nové hejtmance Jaroslavě Pokorné Jermanové pomáhá v  roli náměstka pro oblast zdravotnictví.

PETR KUČERA Jaký je to pocit vrátit se a jak se kraj za tu dobu změnil? Předně nevstupuji do stejné řeky, protože role jsou naprosto nesouměřitelné. Úplně jiná náplň, úplně jiná práce. A  v čem se kraj změnil? Potěšilo mě, že tu zůstali někteří lidé a že jsem pochopil i z jejich reakcí a ze setkání na chodbě, že se sem vrací příznivější atmosféra. Víc komunikace a  přívětivosti, a to pokládám za důležité. Bylo to období, které začalo s  Davidem Rathem, kdy se tu po chodbách lidé spíš trochu báli chodit a  pozdravit se. To doufám, že se obratem změní a že to na první pohled rozliší i lidé – starostové i běžní občané – kteří sem přijdou odkudkoli ze Středočeského kraje. Že nebudou mít pocit, že je to nedostupný dům s podivnou atmosférou, ale normální, rozumný a otevřený úřad s podanou rukou. Vy jste v mezidobí významně povýšil v kariéře. Jak jste připraven na novou funkci, kterou jste ve své dosavadní kariéře ještě nevykonával? Samozřejmě, že v  okamžiku, kdy jsem se stal lídrem kandidátky občanských demokratů, musel jsem se logicky připravit na všechny oblasti. V  tomto ohledu mě předchozí práce pro kraj významně vyzbrojila, protože region opravdu dobře znám a  vím i, kde jsou nejpalčivější místa v  jednotlivých resortech, jak vypadá odpovědnost kraje, co všechno řeší a jak to může řešit. V tomto směru to pro mne žádné velké překvapení nebylo. Nepříjemným zjištěním bylo, v jakém stavu se nacházejí některá zdravotnická zařízení. Prakticky od prvního okamžiku jsem se ocitl v situaci, jako když hodíte člověka do vody – jestli chce přežít, musí se naučit rychle plavat. Musím rychle řešit problémy, které fakticky ohrožují fungování některých nemocnic.

12

| ROZHOVOR 

Konkrétně jste zveřejnili, že ve velkých problémech je kladenská nemocnice, v menších i  mladoboleslavská. Nějaké změny jste už stihli nastartovat. Jste spokojen s tím, jak se situace vyvíjí? Především jsme jako první krok popsali a  ukázali veřejnosti, jaká je skutečná situace, což se tu bohužel osm let nedělo. To je myslím první krok k tomu, aby se věci začaly měnit. Samo o sobě to samozřejmě ještě nic nezaručuje, lepší perspektivu nemocnicím nedělá, ale ukazuje to na diametrální změnu přístupu. Jak veřejnost, tak i všichni zastupitelé se mohli podívat, jaká je realita, jaké hospodářské výsledky nemocnice vykazují. Pochopitelně jsme museli podniknout i personální změny jak v Mladé Boleslavi, tak i  na Kladně a  teď už hledáme konkrétní způsoby řešení jejich hospodářské situace. A  mohu prozradit, že v  krátké době se na Kladně znovu rozběhnou aukce v nákupu zdravotnického materiálu a léků. To je cesta k úsporám. Jak tyto změny v  nemocnicích vnímají? Většinu našich zařízení jsem už stačil osobně navštívit. Přímo na Kladně jsem jednal s  primáři a  vrchními sestrami, aby věděli, že kraj nemůže a  nenechá nemocnici padnout, ale že chce řešit, jakým způsobem do budoucna napravit její hospodaření, protože to je opravdu vážný problém. Zároveň jsme museli po seznámení se se situací reagovat na aktuální nedostatek lékařů a  zejména sester a  také na fakt, že všude kolem nás nemocnice, státní či jiné, budou v  důsledku rozhodnutí vlády navyšovat mzdy zdravotníků o  deset procent. Jsem přesvědčen, že je dobře přidat zdravotníkům peníze. Proto

„Musel jsem se naučit rychle plavat,“ říká o nové funkci v radě kraje Martin Kupka Foto | Jiří Hurt ZPRAVODAJ STŘEDOČESKÉHO KRAJE

jsme se museli a  chtěli vydat tou cestou také. Do budoucna si představuji, že se v našich nemocnicích bude dařit víc rozlišovat mezi těmi, kdo jsou oporami týmů, pracují nejintenzivněji a představují i odborně to nejlepší, co nemocnice má. Pokládám za důležité, aby v tomto směru obvyklý motivační nástroj, který funguje všude jinde, i  tady fungoval co nejlépe. Nicméně už rozhodnutím o  rozpočtu jsme vytvořili prostor, aby se nemocnice mohly vydat směrem ke zvýšení mezd. Zvýšení mezd bylo podmíněno adekvátním navýšením tzv. úhradové vyhlášky Ministerstvem zdravotnictví. Víte určitě, že nárůst nákladů z něj pokryjete? Úhradová vyhláška platí, peněz by mělo být více, ale bohužel s  ohledem na charakter financování zdravotní péče v  České republice jistotu nemá nikdo. My jsme také proto nemocnicím zadali, aby pravidelně každý měsíc sledovaly, jak se vyvíjejí úhrady ze strany zdravotních pojišťoven, abychom dokázali reagovat na problémy v  případech, kdy úhradová vyhláška opravdu nedokáže zvýšené náklady v plném rozsahu pokrýt. A máme podezření, že to opravdu pokrýt nemusí. To pak bude společný úkol pro managementy nemocnic i pro kraj. Jsem ale přesvědčen, že jsme nemohli jít jinou cestou, a  budeme případně jednat s  pojišťovnami a  třeba i  s  vládou, aby došlo ke zvýšení úhrad, aby vláda dostála svému slibu a  my zároveň dokázali zdravotníkům garantovat zvýšený příjem. Minimálně část problémů v  Kladně i  Mladé Boleslavi je svázána právě s  úhradami od pojišťoven. Mají relativně málo pacientů od VZP, přičemž oborové pojišťovny za své klienty platí méně. To je pravda. Každá nemocnice má popravdě řečeno vlastní příběh. Jsou v  mnoha ohledech ZPRAVODAJ STŘEDOČESKÉHO KRAJE 

obtížně srovnatelné a  začíná to skutečně třeba už u  skladby pojištěnců, která je v  každém zařízení jiná. Třeba u  mladoboleslavské nemocnice významnou část pacientů představují klienti pojišťovny Škoda. V  Kladně má VZP zhruba 43 procent pacientů, 36 procent patří pod Českou průmyslovou zdravotní pojišťovnu. Je pravda, že nižší příjmy ze zdravotního pojištění pro kladenskou nemocnici souvisejí s tím, že menší pojišťovny prostě měly nižší úhrady.

””

Co konkrétně kladenské nemocnici chybí? Nejsou tam například lůžka následné péče, která nemocnice potřebuje, protože jsou prostě méně nákladná než lůžka akutní. Teď vybíráme nového ředitele, který by už ve své přihlášce měl naznačit, jak problému rozumí a kam nemocnici posune. Naše vize je jednoznačná – rozvíjet zdravotní péči, aby se pacientům opravdu dostalo co nejlepšího ošetření, a zároveň, aby zdravotnické zařízení bylo ekonomicky zdravé.

Především jsme jako první krok popsali a ukázali veřejnosti, jaká je skutečná situace, což se tu bohužel osm let nedělo. To je myslím první krok k tomu, aby se věci začaly měnit. Budete s tím také něco dělat? Samozřejmě, už jsme se do těch jednání pustili, protože je to významná část řešení problému v těchto nemocnicích. Ale na druhou stranu, není jediná. Zmínil jsem, že jsme rozběhli přípravu aukcí, to je další důležitý krok. Poběží nejpozději od února, takže to není záležitost výhledu na půl roku, rok, ale způsob, kterým nemocnice musí šetřit hned. Musí hledat úspory. Určitě budeme analyzovat i  nájemní smlouvy, které uzavřela. Chceme prostě, aby se na všech frontách podařilo pro nemocnici získat co nejvíce prostředků. Samozřejmě se pustíme i  do restrukturalizace péče. To je nezbytný krok, který bude nepochybně bolestivý, ale pokud bychom ho neudělali, ohrozili bychom zdravotní péči v  regionu mnohem více. V  tomto směru budu i žádat lékaře a  sestry v  kladenské nemocnici, aby těm krokům dobře porozuměli a  aby i  vnímali, že to jsou změny vedoucí k  zajištění perspektivy nemocnice. Chceme samozřejmě také dál pracovat i  na jejím rozvoji, protože tím, že celý návrh její přestavby není ukončený, je bohužel uzavřena i cesta k výnosům, které umožní až dokončení celého projektu. Takže ještě před sebou navíc tlačíme další balvan nedokončené investice, který znamená také omezení na výnosové stránce.

Rozhodně to, co za čtyři roky chceme zvládnout, není role údržbáře. Je to role, která především musí vyvést nemocnici z  největších problémů. Je vyloučeno, že by se podařilo dostat nemocnici ze záporných čísel během jednoho dvou roků. Setrvačnost financování ze strany zdravotních pojišťoven je dlouhodobá. Není možné v takové iluzi žít. Ale už na konci příštího roku bude jasné, jestli první kroky mají efekt. A to bude důležitá zpráva jak pro pracovníky v  nemocnicích, tak i  pro pacienty. A  na tom chceme pracovat. Kromě nemocnic, které mají vážné problémy, máme další, které se rozvíjejí, kde chceme dál zkvalitňovat péči a sledovat nejmodernější trendy ve vývoji medicíny. Zajistit, aby se v páteřních nemocnicích opravdu lidem dostávalo důležité péče včetně specializované, aby to byl opravdu pilíř tak, jak to od začátku pilíř měl být.

Kdybychom se podívali globálně na úroveň zdravotní péče, kterou kraj garantuje, na jaké úrovni podle vás v rámci celé republiky je? Poskytování zdravotní péče v  celé republice je na špičkové úrovni, jen se to málo ví. Středočeský kraj má oproti jiným regionům několik specifik. Není tu jedna centrální, třeba fakultní nemocnice, jako je tomu například v Hradci Králové. Jsou tu oblastní nemocnice, které zajišťují páteřní péči, a  pro tu superspecializovanou slouží pražské fakultní nemocnice s  nejrůznějšími špičkovými centry. Samozřejmě že to znamená, že středočeské zdravotnictví musí být vždy promýšleno a  vnímáno ve spojitosti s Prahou. I proto budeme pokračovat v  poměrně úzké spolupráci. Existuje dokonce memorandum o  spolupráci s Nemocnicí Na Homolce a s Thomayerovou nemocnicí v Praze-Krči. To pokládám za velmi správný krok. V  dnešní rozvíjející se medicíně jsme schopni zajistit díky moderním objevům a  moderní péči kvalitní život i  lidem vážněji nemocným. Na druhou stranu bych byl rád, kdyby si lidé uvědomili, že zdravotnictví není zadarmo. Nic na světě přece není zadarmo. Že za péči vlastně platí ve svém zdravotním pojištění, že to opravdu něco stojí. A také aby třeba uvažovali o  tom, jak upravit svou životosprávu, aby zbytečně nepotřebovali zdravotní péči a  přijímali své zdraví jako svou nepřenositelnou odpovědnost. Protože to spolu velmi úzce souvisí. V okamžiku, kdy na něco hledíte jako na samozřejmost, jako na komoditu, která je zadarmo, tak také přestanete sledovat, jestli sami se vůči té hodnotě stavíte odpovědně.

Mgr. Martin Kupka • narozen 28. října 1975 v Jilemnici, bydlí v Líbeznicích • vystudoval Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze • od roku 2010 starosta Líbeznic • pracoval jako redaktor a moderátor ČRo, tiskový mluvčí hlavního města Prahy, tiskový mluvčí Středočeského kraje, ředitel Odboru komunikace Úřadu vlády ČR • od roku 2008 je členem ODS, od roku 2014 je místopředsedou strany • ženatý, dvě děti ROZHOVOR |

13

Památka na geniálního stavitele V pátek 3. února uplyne 340 let od narození významného českého barokního architekta italského původu Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Ve středních Čechách po něm zůstalo několik skvostných staveb. A  tou úplně první, kterou realizoval, byla kaple svaté Anny v  areálu horního zámku v  Panenských Břežanech.

PETR KUČERA PANENSKÉ BŘEŽANY | S ředitelkou Oblastního muzea Praha-východ Hanou Závorkovou stojíme uprostřed kaple svaté Anny, kterou si v parku před letní rezidencí v Panenských Břežanech nechalo na začátku 18. století postavit vedení řádu hradčanských benediktinek. Přímo v jejím centru, kde se stýkají pomyslné kružnice tří částí stavby, prý na člověka působí magická pozitivní síla. Ale i pro člověka, který na podobné věci nevěří, je pohled na dokonalou symetrii stavby velmi působivý. „Kaple svaté Anny je jednou z nejkomplikovanějších, a přitom skvěle čitelných staveb z  autorova nejranějšího období. Jedná se o  první zcela původní projekt tehdy ještě ne třicetiletého umělce, který jen dokazuje, jakou genialitou, jistotou a suverenitou už v  té době oplýval a  jak už tehdy dokázal zformulovat své jedinečné umělecké vyznání,“ konstatuje Hana Závorková.

Příklad barokní gotiky Kaple prošla v  uplynulých letech společně s  celým horním zámkem, v němž je nově umístěna

Dokonalou tříprvkovou linii kaple svaté Anny narušila pozdější přístavba sakristie poté, co budova horního zámku přestala sloužit jako zázemí duchovním. Do kaple také původně vedly troje dveře, dvoje však byly později zazděny expozice Památníku národního útlaku a odboje, náročnou rekonstrukcí. Nebýt vzrostlých stromů v  parku, zářila by opět z  břežanského návrší daleko do okolní krajiny Mělnicka a  Brandýska stejně jako v  letech vzniku (dokončena byla v  roce 1707, tedy před 310 lety), kdy byla záchytným bodem stovkám poutníků.

„Santini tu poprvé použil princip paprsčité centrály, který pak naplno využil při realizaci poutního kostela svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře u  Žďáru nad Sázavou, který je dnes na seznamu památek UNESCO. I my budeme usilovat o zařazení tohoto unikátního objektu do seznamu světového kulturního dědictví, protože podle odborníků se jedná o  zcela mimořádné dílo jedinečného stavebního stylu nazývaného barokní gotikou. Santini totiž ve své tvorbě spojil klasické gotické stavební prvky s  tehdy novým, moderním stylem baroko,“ poukazuje Hana Závorková.

V hlavní roli světlo

Pohled do kopule odhaluje, jak geniálně autor pracoval se světlem i jednotlivými konstrukčními prvky Foto | 2x Oblastní muzeum Praha-východ

14

| KULTURA 

Při kompozici stavby i výbavě interiéru Santini použil například symbolické číslo tři, představující Boží Trojici. Ústředním estetickým prvkem stavby je nejen její tvar, ale i  světlo, které proniká

okny v  lucerně kopule. „Santiniho stavby jsou krásně prosvětlené, kopule nebývají zpravidla vyzdobeny barevnou výmalbou, ale monochromní barvou světlého odstínu, kterou světlo ještě více umocňuje,“ ukazuje Hana Závorková. Skvělá akustika prostory předurčuje ke společensko-kulturnímu využití, kromě bohoslužeb tu jsou proto v  plánu i koncerty a další vhodné akce. V  Česku zanechal Santini-Aichel stopy ve více než osmi desítkách staveb – podílel se například na přestavbě Zbraslavského kláštera, několika šlechtických paláců v Praze, na rekonstrukci kláštera v Želivi či klášterního kostela v  Sedlci u  Kutné Hory, postavil cisterciánský konvent v Plasích či nádherný lovecký zámeček Karlova Koruna. Umělec, který byl od narození tělesně postižený a  celý život se musel vyrovnávat s tímto hendikepem, zemřel roku 1723 v pouhých 46 letech. ZPRAVODAJ STŘEDOČESKÉHO KRAJE

V Rudné vyrazí i po stopách cestovatelů Už devět let funguje v Domově seniorů Rudná netradiční projekt neformálního vzdělávání, nazvaný Univerzita volného času. Klienti domova, ale i  jeho návštěvníci se díky němu mohou setkávat se zajímavými osobnostmi a rozšiřovat si i na sklonku života vědomosti.

PETR KUČERA RUDNÁ | Přednáškou profesora Jana Sokola na téma Svoboda mezi lidmi odstartoval v polovině ledna jarní semestr již devátého ročníku Univerzity volného času, kterou pro klienty i další zájemce pořádá Domov seniorů Rudná. Jarní cyklus čítá celkem osmnáct přednášek a potrvá až do konce května. Kromě Jana Sokola jsou mezi přednášejícími třeba odborníci z  Botanické zahrady hlavního města Prahy, kteří posluchačům řeknou zajímavosti i  praktické informace o okrasných užitkových rostlinách, nebo kurátoři výstav Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur, s nimiž zájemci zabrousí po stopách velkých českých cestovatelů. „Cílem našeho projektu je nejen podpora celoživotního vzdělávání a aktivizace a rozvoj účastníků

prostřednictvím smysluplného volnočasového programu, ale i vzájemné obohacení z budování přirozených sociálních kontaktů s  osobami z jiného sociálního prostředí i  generačních skupin,“ konstatuje ředitelka Domova seniorů Rudná Ivana Šimková.

Přijít může každý I  proto je výukový cyklus otevřen kromě klientů domova i široké veřejnosti. „Přednášky pořádáme pravidelně každý čtvrtek od 14 hodin a  přijít může opravdu každý. Neplatí zde žádná omezení, podmínkou není předchozí vzdělání, znalosti se neověřují testy a  nikdo tedy nemusí mít obavy z  neúspěchu,“ upřesňuje Ivana Šimková. Symbolické vstupné 30 korun slouží k úhradě odměny přednášejícím, drobného občerstvení a také tisku studijních materiálů, které si účastníci odnesou

Jarní semestr oblíbených přednášek poběží v rudenském domově seniorů od ledna do konce května  Foto | DS Rudná domů, aby si je mohli znovu prostudovat, a  upevnit si tak čerstvě nabyté znalosti. „Třeba se pak mohou pochlubit vnoučatům,“ říká Ivana Šimková. Během devíti let existence projektu byly tématy přednášek například filozofie, religionistika,

historie, mykologie či zoologie. Jeden ročník byl dokonce provázán s Univerzitou třetího věku Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, a  účastníci rudenského projektu si tak mohli přebírat diplomy za obor Média a žurnalistika přímo v sále Carolina.

Seniorům v nouzi pomůže chytré tlačítko STŘEDOČESKÝ KRAJ | Seniorům, kteří žijí osaměle, ale i  hendikepovaným či vážně nemocným osobám a  dalším lidem, kteří se neočekávaně ocitnou v krizové situaci a nebudou schopni třeba ani vytočit telefonní číslo, může pomoci moderní technika. Rychle přivolat pomoc dokáže speciální SOS tlačítko. Malý přístroj, který je možné nosit jako přívěsek na krku, je napojen na systém GPS, takže po zmáčknutí uvědomí kontaktní osoby, kde se člověk v nouzi nachází. Má i pádový senzor a je voděodolný, takže se doporučuje nosit i  do sprchy, kde u  osob se sníženou pohyblivostí často dochází k úrazům. Službu už provozují některé městské policie, mohou se na ni napojit i zařízení sociální péče, ale přes mobilní telefon ji mohou obsluhovat přímo i příbuzní držitelů. Na trhu jsou i  specializované firmy, které dodají zařízení a postarají se o dozor. (red) ZPRAVODAJ STŘEDOČESKÉHO KRAJE 

Děti z Církevní mateřské školy svatého Jakuba v Kutné Hoře vystoupily na Tři krále, v pátek 6. ledna, v kutnohorském Domově Barbora. Přítomným divákům zahrály betlémský příběh a sklidily velký potlesk Foto | Míla Nevolová SOCIÁLNÍ PÉČE |

15

Jak vnímáte schválený rozpočet Jiří Peřina krajský zastupitel

Návrh rozpočtu na rok 2017 schválený výraznou koaliční většinou zejména krajskou opozici v  mnoha svých položkách překvapil. Nejspíš největším překvapením bylo velmi odvážné nastavení daňových příjmů, které podle vládnoucí čtyřkoalice porostou oproti schválenému rozpočtu 2016 o  12 procentních bodů. Bereme-li v úvahu predikci Ministerstva financí ČR, která tvrdí, že hrubý domácí produkt v  letošním roce poroste o  2,5 procenta, jsou daňové příjmy schváleného rozpočtu, velmi mírně řečeno, nastaveny opravdu neopatrně. Zastupitelský klub sociálních demokratů podal na jednání Zastupitelstva Středočeského kraje protinávrh, který by takto nereálně nastavené příjmy ponížil o  500 milionů korun, a  uložil náměstkovi hejtmanky pro oblast financí průběžně sledovat vývoj daňových příjmů v  průběhu roku 2017. Teprve pokud by průběžné plnění daňových příjmů potvrdilo původní záměr, položku daňových příjmů by zastupitelstvo upravilo rozpočtovým opatřením.

Kraj více projí, než proinvestuje V minulém volebním období jsme byli opozicí často kritizováni za nízké čerpání investičních neboli kapitálových výdajů. Podíváme-li se do schváleného rozpočtu pro rok 2017, kapitálové výdaje mají klesnout téměř na polovinu částky schváleného rozpočtu pro rok 2016. Na druhé straně rostou běžné výdaje kapitol téměř o částku nereálného růstu daňových příjmů, tedy o 12 procent. Očekáváním ze strany současné opozice bylo řešení právě tak často kritizovaného problému nízkých krajských investic. Zde se tedy pravděpodobně zlepšení nechystá, a  použijeme-li rétoriku opozice minulého volebního období – kraj více projí, než proinvestuje. Doslova odbyté v návrhu rozpočtu skončily Středočeské fondy. Je patrné, že současná koalice půjde jinou cestou než koalice předchozí, ale částka 300 milionů korun, která nebyla nijak dále specifikována, je v porovnání s loňskými téměř 700 miliony opravdu velmi nízká. Klub sociálních demokratů a dovolím si tvrdit, že také klub KSČM, rozhodně odmítá zrušení proplácení tzv. žákovského jízdného a regulačních poplatků. Je opravdu velmi jednoduché navýšit příjmy v  návrhu rozpočtu, abychom pokryli potřeby zejména běžných výdajů kapitol. Těžší je samozřejmě takový rozpočet dodržet.

16

| FÓRUM 

Josef Dovolil krajský zastupitel

Zastupitelé za KSČM na prosincovém jednání nepodpořili krajský rozpočet na rok 2017 ze zásadních důvodů. Na rozdíl od vládnoucí krajské koalice nevidíme tak optimisticky očekávaný vývoj příjmů kraje a meziroční nárůst o 12,2 procenta považujeme za značně nadhodnocený a v rozporu se zásadou opatrnosti, i když vyšší příjmy do rozpočtu bychom všichni jistě uvítali. Na výdajové straně rozpočtu máme velké výhrady k  mnohým položkám a  je zarážející, jak se vládnoucí koalice od samého počátku své vlády v  kraji rozchází v  konání se sliby, které v předvolebních prohlášeních předkládala voličům. Kritika padala v minulém volebním období na malé investice kraje, které byly rozpočtovány v roce 2016 ve výši 490 milionů korun. Je snad letošních 270 milionů korun víc?

Petr Tiso krajský zastupitel

TOP 09 přikládá odpovědnému sestavení rozpočtu velkou důležitost. Než stručně okomentuji rozpočet, musím v  zájmu objektivity uvést, že koalice měla na přípravu rozpočtu poměrně málo času. Na druhou stranu však v koalici usedly strany, které již před volbami tvrdily, že mají jasnou představu o budoucím hospodaření kraje, a tu mohly do rozpočtu promítnout více. Pozitivně hodnotíme mírné navýšení prostředků na dopravu, zejména na integraci veřejné dopravy, a prostředků na opravy a údržbu silnic a také do krajských škol. Souhlasíme i se zrušením některých nesystémových výdajů kraje (žákovské jízdné, proplácení regulačních poplatků). Zde však naše pozitivní hodnocení končí a musíme pokračovat kritikou.

Chybí peníze na silnice

Netransparentní a nereálné

Obdobně je to se silnicemi, jejichž modernizace, opravy a údržba byly před volbami jedním ze stěžejních bodů současných koaličních partnerů z hnutí ANO, ODS, STAN a části TOP 09. V  této oblasti oproti loňskému upravenému rozpočtu chybí více než 100 milionů korun! Nabízí se otázka, jak dalece vážně myslí vedení kraje zlepšení v oblasti dopravy, především té nejméně ekologické, kraj a obce nejvíce zatěžující, čili silniční, když na projektovou přípravu je v rozpočtu vyčleněno pouhých 30 milionů korun! V kraji jsou ještě další problémy, na jejichž řešení schválený rozpočet na rok 2017 nepamatuje. Jedná se hlavně o důslednou ochranu zemědělského půdního fondu a zadržení vody v  krajině. Kraj v  minulosti podle svých možností přispíval na budování obecních vodovodů a kanalizací, úkolem do budoucna při probíhajících klimatických změnách je, aby voda v  krajině zůstávala, a  naopak nepůsobila při odtoku škody. Na prvním jednání Rady kraje bylo zrušeno k naší lítosti a jistě i mnoha rodičů proplácení žákovského jízdného. Argumenty o nesystémovosti a  suplování funkcí státu, kdy kraje musí téměř ve všech oblastech své působnosti selhávání státních institucí napravovat, mi připadají úsměvné. Jeden příklad za všechny: Je snad v pořádku, že na kraje byly v minulosti převedeny silnice i s pozemky tisíců vlastníků a kraje je teď od nich vykupují, místo aby se opravila třeba ta silnice nebo škola? Ani zde nevidíme v rozpočtu dostatečné prostředky. Rozpočet je o číslech: 4 (dostatečný).

Klademe si první otázku: Byl proces sestavování rozpočtu transparentní? Domníváme se, že ne zcela. Předložené materiály k rozpočtu byly značně nepřehledné a bez podrobností. Komentář má pouhých 28 stran a nejsou v něm téměř žádná čísla. Jde víceméně o technický popis jednotlivých položek. Pro dokreslení – i komentář k rozpočtu na rok 2016 předkládaný kritizovaným minulým vedením kraje měl přes sto stran a  byly v  něm uvedeny u  jednotlivých položek rozpočtu podrobné výdaje. Druhá otázka zní: Jsou rozpočtované příjmy reálné? Obáváme se, že nikoli. Rozpočet počítá s  výrazně vyšším růstem daňových příjmů (o 12 %), než by odpovídalo odhadovanému růstu české ekonomiky v roce 2017 (tj. kolem 2 %), To znamená, že příjmy kraje jsou asi dost nadhodnocené, což vytváří problém hned na začátku, neboť proti příjmům jsou postaveny výdaje. Třetí otázka je pro budoucí prosperitu kraje klíčová: Je schválený rozpočet na rok 2017 v souladu s předvoleními sliby koaličních stran, resp. s  kritikou velmi nízkých investičních výdajů kraje v minulém volebním období? Bohužel není. Pro dokreslení uveďme, že v kritizovaném rozpočtu levicové koalice ČSSD a KSČM na rok 2016 bylo na investice určeno kolem 500 mil. Kč. V rozpočtu na rok 2017 však bylo hlasy ANO, STAN, ODS a  odpadlíků schváleno pouhých (!) 270 milionů. Strany této údajně „pravicové“ koalice tak neplní předvolební sliby, že kraj bude „více investovat a méně projídat“. Podle TOP 09 znamená málo investovat do budoucnosti cestu k plíživému zaostávání, a to je velkým problémem rozpočtu 2017. ZPRAVODAJ STŘEDOČESKÉHO KRAJE

Středočeského kraje na rok 2017? Michael Pánek zastupitel a předseda Finančního výboru Středočeského kraje Těsně před koncem loňského roku byl schválen rozpočet Středočeského kraje pro rok 2017. Rozpočet byl schválen jako vyrovnaný ve výši 20,2 miliardy korun. Oproti roku 2016 počítá se zvýšením příjmů o 12,2 %.

Resty z minulosti Rozpočet Středočeského kraje na rok 2017 je sestaven poměrně dobře, při jeho sestavování se ale ukázalo, že z minulého období zde zůstalo několik významných restů, se kterými se bude muset Středočeský kraj v příštích letech vypořádat. Jedná se zejména o oblast zdravotnictví, oblast školství a oblast dopravy. Z věcí, kterými se chce Finanční výbor zabývat jako první, bych jmenoval zejména zdůvodnění předpokládaného navýšení příjmů o  12,2 %, které na první dojem působí přehnaně optimisticky. Při podrobnějším posouzení, zejména při srovnání skutečných příjmů ke konci roku 2016, bude toto navýšení o něco nižší. Dalším faktorem, který bude mít na výši příjmů vliv, je předpokládaný růst ekonomiky. Z  důvodů průběžné kontroly bude Finanční výbor požadovat předkládání pravidelných měsíčních přehledů příjmů kraje ze sdílených daní. Z dalších důležitých věcí bych jmenoval překvapivě velký objem odložených investic, jejichž rozsah z předchozích let bude zatěžovat rozpočty kraje v  budoucích letech v řádech až stovek miliónů korun. Další významnou kapitolou je zdravotnictví, kde se bude muset řešit několik významných problémů. Na problémy nemocnic již upozornil velmi podrobně radní pro oblast zdravotnictví Martin Kupka, který vyčíslil ztráty krajských nemocnic za minulé období na 300 mil. Kč. O tom, že finance nemocnic vyžadují značnou revizi, svědčí i to, že 1,2miliardový úvěr nemocnic byl až do teď úročen 6% sazbou v době, kdy je běžná sazba okolo 0,5 %. Pouhým refinancováním uspoří Středočeský kraj desítky miliónů korun. Finanční výbor se bude též zabývat podílem evropských a  státních dotací na rozpočtu jednotlivých kapitol. Z prvního pohledu to vypadá, že Středočeský kraj byl v čerpání dotací v minulosti velmi zdrženlivý. Za důležitý obrat v rozpočtu pro rok 2017 oproti předchozím rozpočtům bych považoval nárůst financí v kapitole školství a také 15% nárůst v oblasti dopravy. Dalšími věcmi, kterými se chce Finanční výbor postupně zabývat, je aktualizace Plánu investic a Zásobníku projektů Středočeského kraje. Neméně důležitou záležitostí bude i stanovení nových pravidel pro rozdělování financí kraje prostřednictvím Fondů Středočeského kraje. ZPRAVODAJ STŘEDOČESKÉHO KRAJE 

Martin Macháček radní pro oblast investic, majetku a veřejných zakázek Napřed několik zcela nepolitických informací: 1) Aby kraj nevstupoval do nového roku s  rozpočtovým provizoriem, musel být rozpočet schválen ještě v r. 2016. Zastupitelstvo mezi svátky je nesmysl, takže před Vánoci. Jako obvykle v pondělí, takže 19. 12. Podle zákona musí být návrh rozpočtu zveřejněn aspoň 15 dní předem, takže do 4. 12. Předtím ho schvaluje rada, to bylo 1. 12. Proto 30. 11. večer musel být návrh rozpočtu hotov, přitom nové vedení kraje bylo zvoleno v pátek 18. 11. 2016. Z toho plyne, že lidé, kteří rozpočet připravovali, zejména pan radní Kovács a úředníci (totiž hlavně úřednice) z odboru finančního na KÚ, na to měli 8 (slovy osm) pracovních dní. Vím, že tehdy dělali dlouho do noci a chtěl bych jim za tu práci moc poděkovat. 2) Ve schváleném rozpočtu jsou uvedeny jen příjmy, které očekáváme v  r. 2017, a  tomu jsou přizpůsobeny výdaje. Kromě toho ale kraj bude v r. 2017 využívat i přebytek hospodaření z r. 2016. Jeho přesná výše bude známa po účetní závěrce za loňský rok, podle toho se změní i výdaje, zejména ty „zbytné“. O tom bude rozhodovat zastupitelstvo na svém zasedání 7. března. 3) A  samozřejmě v  průběhu celého roku se dělají rozpočtová opatření, kterými se rozpočet upravuje podle situace – jak v příjmech, tak ve výdajích. Tam už nelze očekávat dramatické změny, ale nějaké ano. Především nepochybuji o tom, že se nám podaří šetřit provozní výdaje a ty peníze pak využít na něco rozumného. Ale tím už se dostávám k té „politické“ části článku, tj. k hodnocení rozpočtu. Když sestavujete rozpočet, máte vždy víc omezení než volného rozhodování. Jednak jsou omezené zdroje. A za druhé jsou výdaje, s kterými nic neuděláte, především dluhová služba, pak platy a nutné provozní výdaje krajského úřadu i  příspěvkových organizací. K tomu občas vypadnou ze skříní kostlivci – třeba dlouhodobé ztrátové hospodaření některých krajských nemocnic, na to bylo nezbytné vyčlenit rezervu ve výši 300 mil. Kč. Takže nakonec je „volné rozhodování“ především o tom, jestli spíš dáte peníze na „dárečky“, které jsou hezké, nebo na krajské silnice a mosty, které jsou naopak většinou hrozné. K tomu zase informace zcela nepolitická: odbornou firmou je oficiálně klasifikováno jako „havarijní“ z celkové délky silnic II. třídy ve Středočeském kraji přibližně 25 %. A to nemluvím o mostech. Myslím, že každý rozumný hospodář dá peníze spíš na opravu silnic než na dárečky. No a my jsme to tak taky udělali.

Gabriel Kovács náměstek hejtmanky pro oblast financí Rozpočet roku 2017 je rekordní co do své výše 20,2 mld. Kč. Skvělá kondice národního hospodářství a  zlepšený výběr daní umožnili navýšit meziročně daňové příjmy zapojené do rozpočtu o více než 900 mil. Kč. Tyto prostředky jsme na výdajové stránce určili především na opravy silnic, dopravní obslužnost a školství. Rozpočet tak mnohem více reflektuje naše základní zákonné povinnosti a již méně prostředků dává například do grantů či dotací. Začali jsme raději opravovat děravou střechu domu, než abychom stavěli nový altán na zahradě. Mít rozpočet je naše zákonná povinnost, pro některé možná i formalita. Osobně, jako správce financí Kraje, chci věnovat pozornost tomu, jak (ne)výhodně jsou peníze vynakládány. Jestliže rozpočtový proces považuji za velmi dobře nastavený, finanční řízení je disciplína, která je doslova „v plenkách“. Jinak by se nemohlo stát, že krajské nemocnice jsou financovány za 6  % ačkoli úvěr lze přefinancovat za 1,5% – to činí úsporu alespoň 40 mil. Kč ročně. Zavedu systematické finanční řízení aktivit Kraje i jeho příspěvkových a obchodních společností. Budu se snažit vrátit důvěru lidí v to, jak jsou jejich daně Krajem utráceny. Avšak největším úkolem je snížení zátěže rozpočtu z důvodu dofinancování chodu Krajských nemocnic – ročně to náš rozpočet zatěžuje částkou 500 mil. Kč. Jsou kraje, kde není potřeba provoz nemocnic dotovat. Musíme se jim snažit vyrovnat.

Lepší finanční řízení Jsem rád, že velká část prostředků je určena na investiční činnost. Jsme připraveni financovat velké množství jak vlastních investic, tak investic spolufinancovaných z fondů EU. Daňové příjmy jsou plánovány s dostatečnou rezervou (cca 300 mil. Kč) ve vztahu k predikci Ministerstva financí. Čerpání rozpočtu je podmíněno skutečným plněním daňových příjmů. Dalším rezervním prvkem je očekávaný přebytek hospodaření roku 2016, který odhaduji na 400 mil. Kč. Budu usilovat o navýšení rezervního fondu z  přebytku alespoň na úroveň 150 mil. Kč. Na straně příjmů jsme také změnili přístup k rychlosti, s jakou jsou peníze do rozpočtu zapojovány. Odmítáme navyšovat mandatorní výdaje Kraje postupně formou vysokých rozpočtových opatření, povinné výdaje kryjeme hned od počátku kalendářního roku – umožní nám to především v  příspěvkových organizacích efektivněji investovat a plánovat. FÓRUM |

17

V Ondřejově mají hvězdy na dosah Dnes by ji tu s největší pravděpodobností už nikdo nepostavil, ale na sklonku 19. století se zdálo návrší u Ondřejova pro vybudování hvězdárny skvělé. Ač blízko Prahy, daleko od civilizace, v krásném koutu středních Čech tedy vyrostl malý ráj pro astronomy. A ti tu, bez přestávky už bezmála 120 let, pracují dodnes.

PETR KUČERA ONDŘEJOV | Počet významných vědeckých institucí na území Středočeského kraje by se dal spočítat na prstech jedné ruky. Přesto tu sídlí i  takové, jejichž pověst a  úspěchy zdaleka přesahují hranice republiky. Astronomický ústav Akademie věd ČR je jedním z nich. Se Středočeským krajem ho navíc dnes, shodou okolností, spojuje nejen lokace, ale i osoba Martina Macháčka, současného krajského radního pro oblast investic, majetku a  veřejných zakázek. Na vědeckém pracovišti v  Ondřejově začínal po studiích profesní karéru, v  letech 2006 - 2016 působil v  obci jako starosta. Počátkem ledna jsme se společně vypravili na exkurzi po místech, která důvěrně znal, ale která se od té doby v mnoha ohledech změnila. A nejen pro laika, ale i pro něj to byla poučná návštěva…

Na vybudování areálu, který byl zároveň koncipován jako arboretum, se podílel například i věhlasný architekt Josef Fanta. Z  jejich společného úsilí se do dnešní doby dochovaly nádherné budovy, krásné stromy a řada přístrojů, které zdobí zdejší muzeum. Dnešní vědci ale už pracují v jiných objektech – v typické budově z 80. let budově sídlí vedení ústavu a  větší část vědeckého týmu, asi 800 metrů od staré části se nacházejí další objekty s  novodobou observatoří osazenou teleskopem o průměru dva metry. „Je to největší teleskop v  republice. Bohužel možnosti pozorování jsou dnes nesrovnatelně horší než kdysi, protože tu stále více ruší světelný smog z Prahy a dalších měst a  obcí. A  vůbec se nedají srovnávat s  observatořemi vybudovanými později vysoko v horách jako je třeba dalekohled v  chilské poušti Atacama,“ říká Vladimír Karas.

Z Hůry se stal Žalov

Dnes by tu už nestála

„Observatoř byla původně založena jako soukromá hvězdárna bratří Fričů, Josef Jan Frič ji však v  roce 1928 k  10. výročí založení Československa daroval státu, univerzitě. Po založení Akademie věd se stala její součástí a  spojila se s pražským pracovištěm v Klementinu,“ vracíme se zpět do historie s ředitelem Českého astronomického ústavu AV ČR Vladimírem Karasem. Samotné založení provázely pohnuté události. Bratři Fričové, šikovní inženýři, zbohatli především na vynálezu polarimetru, přístroje na měření cukernatosti řepy. Za vydělané peníze si chtěli postavit vysněnou hvězdárnu, ale toho se už Jan nedožil. Josef nicméně projekt nevzdal, v  roce 1898 koupil pozemek v Ondřejově na vrchu Mandina Hůra, který na bratrovu počest přejmenoval na Žalov a  sám sebe na Josefa Jana.

To ale neznamená, že by ondřejovští astronomové hráli ve světě „druhou ligu“. Naopak, mají na kontě řadu skvělých úspěchů a  působí tu i řada zahraničních expertů. „Přímo v  Ondřejově je zaměstnáno asi sto osob, z  toho polovina jsou profesionální astronomové a z nich více než čtvrtinu tvoří cizinci,“ vypočítává Vladimír Karas. Ondřejov sice nemá tak skvělé pozorovací možnosti ani tak výkonné teleskopy, jaké stojí třeba v  Chile, ale na druhou stranu se místní astronomové nemusejí „prát“ se světovou konkurencí o  každou minutu pozorovacího času. „Můžeme dělat systematická dlouhodobá pozorování, která přinášejí mnoho zajímavých poznatků. Se špičkovými pracovišti ve světě úzce spolupracujeme. Naši vědci jezdí pracovat i tam,“ vysvětluje Vladimír Karas.

18

| REPORTÁŽ 

Vlevo: Pavel Spurný před přístrojem, který pomohl Zdeňku Ceplechovi lokalizovat první vesmírn zhotovoval. Vpravo: Vypadá jako raketa na kosmodromu, ale ve skutečnosti je to ondřejovská ch „Obří dalekohledy stojí obrovské peníze a  jejich výstavba trvá hrozně dlouho. Řadu let trvá jen vytipování nejvhodnějšího místa,“ doplňuje Martin Macháček. „Ale na pozorování jasnějších hvězd stačí i menší dalekohled, jako je ondřejovský. Jen je tu často zataženo. Myslím, že dnes by ho tu asi už nepostavili, ale v 60. letech minulého století byla možnost vycestovat minimální a postavení tohoto dalekohledu bylo pro české astronomy jedinečnou šancí,“ podotýká.

Svědek slavné éry Sám do Astronomického ústavu nastoupil v  roce 1972 a  pamatuje i  dřevní doby, kdy tu vědci pracovali ve spartánských podmínkách. „Tato budova tu ještě nestála. Támhle na louce,“ ukazuje, „stály takové buňky, ve kterých jsme měli kanceláře. V  zimě se vytápěly přímotopy, abychom v nich nezmrzli.“ Být začínajícím vědcem v  tehdejším Československu nebyl žádný lukrativní byznys. “Měl jsem nástupní plat 1  600  korun hrubého, 1 300 čistého a máslo stálo v té době desetikorunu. Když jsem si to pro zajímavost přepočítal na současné poměřy, vyšlo mi, že jsem byl

kousek pod dnešní oficiální hranicí chudoby. Ale samozřejmě jsem žádnou chudobu nepociťoval, byl jsem naprosto šťastný. Když děláte práci, která vás baví a naplňuje, nebudete se cítit chudý,” vzpomíná Martin Macháček na dvacet let strávených v ondřejovském ústavu. Vraťme se teď na chvíli do éry, kdy československá astronomie přepisovala světové dějiny. V dubnu 1959 se ondřejovskému astronomovi Zdeňku Ceplechovi podařil husarský kousek. Jeho experimentální program sledování drah letu velkých meteoritů – bolidů totiž zachytil průlet tzv. příbramského meteoritu. A  na základě jeho následných výpočtů se podařilo zbytky vesmírné horniny lokalizovat a nalézt. „Průlet příbramského meteoritu, 7. dubna 1959 okolo osmé večer, vzbudil obrovský poprask. Těleso mělo při vstupu do atmosféry několik tun a asi tři metry v průměru a při průletu atmosférou svítilo více než tisíckrát jasněji než Měsíc,“ vypráví Pavel Spurný z Oddělení meziplanetární hmoty. „Velké štěstí bylo, že se trefilo mezi oba pozorovací body, které profesor Ceplecha zřídil na základně Ondřejov – Mezi ZPRAVODAJ STŘEDOČESKÉHO KRAJE

hodně agresivní. Oxiduje a  ztrácí až padesát procent odrazivosti. Každých čtyři pět let by se mělo znovu pokovit, protože jinak přestává stačit a musíme omezovat pozorovací program,“ vysvětluje astronom Viktor Votruba. Není to levný špás. Pokovit tak velké zrcadlo, vyrobené starší technologií, umějí jen v  německé Jeně a operace vyjde na čtyři až pět milionů korun.

Místo okuláru monitor

ný „kámen“ v historii lidstva, o němž bylo možné zjistit, odkud k nám z vesmíru přiletěl. Na stěně visí fotografie oblohy, kterou takový přístroj hlouba, dvoumetrový teleskop z roku 1967. Jen mu chybí spodní část se zrcadlem, které je zrovna v servisu Foto | Petr Kučera vraty a v Sedlci-Prčici. Díky tomu se ho podařilo zachytit a určit přesně jeho dráhu.“ Když po zhruba týdenních výpočtech (počítače tehdy samozřejmě ještě nebyly) Zdeněk Ceplecha určil místo pravděpodobného dopadu, skutečně se podařilo najít čtyři úlomky – největší z  nich, meteorit Luhy (podle místa nálezu), váží 4,5 kilogramu a  jeho originál je vystaven v  Národním muzeu. „Výjimečnost nálezu spočívala v  tom, že poprvé v  historii drželo lidstvo v  ruce mimozemskou horninu a  znalo její původ, vesmírnou dráhu a zdroj. Uvědomme si, že k  tomu došlo deset let předtím, než byly přivezeny první vzorky z Měsíce,“ upozorňuje Pavel Spurný.

Absolutní světová špička Od té doby českoslovenští a potažmo čeští vědci systém pozorování dráhy bolidů mnohokrát zdokonalili a  dodnes jsou lídry v  oboru. Dnes se místo primitivních fotografických přístrojů používají sofistikované digitální kamery. „Zpočátku tu měli tak 50 zaznamenaných průletů do roka, po nástupu automatizovaných systémů tak dvě stě ZPRAVODAJ STŘEDOČESKÉHO KRAJE 

a  s  digitálním systémem jsme minulý rok zaznamenali 1 400 bolidů. 99  procent jich shoří v  atmosféře, za rok je tak šest sedm případů, kdy něco málo může spadnout na zem a z toho se podaří dohledat zase jen zlomek. Takže třeba za loňský rok máme dva meteority, které jsme předpověděli a opravdu našli,“ vypočítává Pavel Spurný. Mezi skvělé úspěchy ondřejovského týmu patří třeba dohledání a výpočet dráhy obřího bolidu, který dopadl nedaleko ruského Čeljabinsku v únoru 2013. „Ačkoli existovala spousta záznamů, my jsme byli první tým na světě, který řekl, co a  kde to bylo, a  měli jsme pak právo o tom publikovat hlavní článek v prestižním vědeckém časopise Nature,“ pochlubí se. Pro laika je poněkud šokující informace, že za celou historii bylo na světě nalezeno jen zhruba třicet meteoritů. „Je to tím, že meteorit svítí jen část dráhy letu. Pak zhasne, zemská atmosféra zbrzdí jeho let do volného pádu a  v  této fázi letu si s  ním začnou pohrávat vzdušné turbulence. Je to jako když hodíte kamínek do rychle tekoucí řeky – taky nedopadne přímo na dno. A  bavíme se tu většinou

o  kamínkách o  hmotnosti několika gramů,“ vysvětluje Pavel Spurný. Z tohoto pohledu je fascinující, že ze třiceti zmapovaných nálezů na světě jich ondřejovští vědci mají „na svědomí“ více než polovinu…

Zrcadlo, které nevydrží Ale nejsou to jen „hledači meteoritů“, kdo dělají jméno ondřejovskému ústavu. Další oddělení se věnuje pozorování Slunce, jeho aktivitou a  vlivem na tzv. kosmické počasí, které ovlivňuje i dění na Zemi. Stelární oddělení zase sleduje další jasné hvězdy v naší galaxii. K pozorování slouží právě dvoumetrový teleskop, největší atrakce ondřejovské hvězdárny. V  době naší návštěvy je ovšem mimo provoz. Chybí mu jedna z nejdůležitějších částí, dvoumetrové zrcadlo, které odráží světelné paprsky zachycené optikou do systému dalších zrcadel, které pak obraz dovedou až do koncových zařízení – spektrografů. Ondřejovský teleskop totiž neslouží k přímému pozorování hvězd, ale ke spektrálnímu rozboru jejich záření. „Tenká vrstva kovu na zrcadle je bohužel vystavena působení ovzduší, které je tady navíc kvůli pylům

Teleskopem vědci sledují především horké hvězdy s  teplotou mnohonásobně vyšší, než má Slunce, dále pulsary a  v části vědeckého programu i  bílé trpaslíky. A k tomu je právě potřeba mít teleskop v optimální kondici. „Pohybují se na limitech jeho pozorovacích schopností,“ říká Viktor Votruba a ukazuje nám své pracoviště v podzemí sálu s teleskopem, jemuž žertovně přezdívá Houston. Do romantických představ o astronomech má daleko – dnešní vědci totiž už nesedají v  křeslech u  okuláru dalekohledu, ale u  monitorů počítačů, na které jsou svedeny výsledky pozorování. Na druhou stranu je tu zase teplo – v  kopuli je totiž hlavně v  zimě při pozorování dost nevlídno. Aby byly podmínky pro práci teleskopu co nejlepší, musí se observatoř otevřít několik hodin před začátkem práce, aby se vyrovnaly vnější a  vnitřní teplota vzduchu. „Pozorovací program je dominantní, ale děláme i  jiné věci. Když se na obloze stane něco zajímavého, třeba výbuch novy či supernovy, a  my jsme schopni přispět, pomáháme kolegům z jiných pracovišť. Mně se to během služby stalo asi čtyřikrát,“ konstatuje Viktor Votruba. Podívat se vědcům pod pokličku, i  když zdaleka ne tak zblízka, jako se to povedlo nám, může i  běžný zájemce. Astronomický ústav patří v tomto směru k nejaktivnějším akademickým pracovištím. Pro veřejnost připravuje pravidelné prohlídky, které zavedou nejen do muzea, ale i do galerie k teleskopu. Velmi oblíbené jsou přednášky i  dny otevřených dveří. „O  naše akce je velký zájem. Přece jen astronomie, hvězdy, to je pro lidstvo odjakživa velmi lákavé téma,“ dobře ví ředitel Vladimír Karas. Takže pokud budete mít o  víkendu někdy cestu okolo… REPORTÁŽ |

19

POZVÁNKY

TIRÁŽ

Památník Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbrami prodloužil až do konce roku 2017 expozici Světoví interpreti Antonínu Dvořákovi. Až do konce března je tu k vidění i výstava k  padesáti letům existence památníku. Až do 26. března vystavuje v  Galerii Středočeského kraje v Kutné Hoře své obrazy malíř Petr Fiala. V  jeho díle jsou zastoupeny jak klasické žánry (interiér, zátiší, krajina), tak i  moderní malby námětů zasazených do perspektivní prostorovosti. Světový den mokřadů můžete oslavit vycházkou, kterou pořádá Regionální muzeum Mělník v  sobotu 4. února od 9 hodin. Výchozím bodem je začátek železničního mostu na pravém břehu Labe v Neratovicích. Folklorní soubor Jasrošovci a Rodinné centrum Kašpárek Mělník pořádají ve spolupráci s  Regionálním muzeem Mělník tradiční masopustní průvod. Vyrazí od budovy muzea na náměstí Míru 54 v neděli 26. února. Transport smrti Litoměřice– Velešín připomene stejnojmenná výstava, kterou ve spolupráci s  KZ-Gedenkstätte Flossenbürg a  Vojenským historickým ústavem Praha připravilo Středočeské muzeum v  Roztokách u  Prahy. Na půdě zámku ji naleznete až do 30. dubna. V  neděli 19. února se v  historickém sále zámku v  Roztokách u Prahy uskuteční koncert Komorního orchestru Dvořákova kraje. Začíná v 16 hodin. Co vyprávějí staré muzejní plakáty, se můžete dozvědět až do 2. dubna na stejnojmenné výstavě ve Sládečkově vlastivědném muzeu Kladno. V  pátek 17. února se v  Heroldově síni Rabasovy galerie Rakovník koná další z  cyklu abonentních koncertů sezony 2016–2017. Tentokrát vystoupí houslista Pavel Wallinger a  klavíristka Renata Ardaševová. Začátek je tradičně v 19.30 hodin.

20

Skalní obydlí ve Lhotce ukazuje, jak bydleli chudí

Před skromným obydlím vytesaným do pískovce byla i malá obdělávaná zahrádka LHOTKA U MĚLNÍKA | Turisté, kteří zavítají na Kokořínsko, si mohou zpestřit výlet prohlídkou nejstaršího a  nejdéle obývaného skalního obydlí ve Středočeském kraji. Nachází se ve Lhotce u  Mělníka, jeho správcem je Regionální muzeum Mělník a je dokladem vynalézavosti lidí, kteří si kvůli špatné finanční situaci nemohli dovolit pořídit běžný domek.

Skalní byt je vytesán v pískovcovém skalním bloku. Najdeme tu jednu velkou místnost – světnici s pecí, na níž se vařilo a spaly na ní děti, a postelí pro dospělé. Vedle je do skály vytesán chlév, po schůdkách zase dojdeme do malé sýpky v patře. Zajímavostí je, že poslední obyvatelé toto přírodní obydlí opustili až v  roce 1982, přitom v objektu není zavedena elektřina

Foto | Regionální muzeum Mělník ani voda. Pro tu obyvatelé chodili do obecní studny na návsi, v  posledních letech měli od sousedů nataženou pouze tzv. dvounulku. Netradiční obydlí se nachází na žluté turistické značce, která navazuje na známou Máchovu cestu vedoucí Kokořínským údolím, a je otevřeno v  sezoně od čtvrtka do neděle a o svátcích od 9 do 12 a od 12.30 do 17 hodin.  (red)

Reprezentační ples

Středočeského kraje

11. března 2017 od 19 hodin KC Karlov, Benešov Předprodej vstupenek od 15. 2. v síti Ticketportal. www.ticketportal.cz

| Středočech, informační měsíčník Středočeského kraje | Ročník III | Vydavatel: Středočeský kraj, Zborovská 11, 150 00 Praha 5, IČ: 70891095 | Ev. č.: MK ČR E 19097 | Kontakt na redakci: [email protected], tel.: 257 280 800 | Pro Středočeský kraj zhotovuje Profi-Tisk Group, s. r. o., Krakovská 14, Olomouc, 779 00 | Inzerci zajišťuje Regionální vydavatelství, Pod Pekárnami 10, Praha 9, 190 00, [email protected] | Manažeři inzerce: Dana Brejchová, 603 588 338, [email protected]; Jan Bureš, 736 460 720, [email protected]; Karel Dobiáš, 739 300 390, [email protected]; Patrik Horn, 736 404 651, [email protected]; Jan Lát, 722 201 511, [email protected] | Distribuce: Česká pošta, s. p. | Zdarma do všech domácností | Náklad: 532 000 | Nevyžádané rukopisy a fotografie se nevracejí | Redakční uzávěrka: 18. ledna 2016 | Číslo 2/2017 vyšlo 31. ledna 2017 | Příští číslo vyjde 28. února 2017 | Další informace: www.stredocech.cz, www.kr-stredocesky.cz

| ZVEME VÁS 

ZPRAVODAJ STŘEDOČESKÉHO KRAJE

KŘÍŽOVKA

Legenda křížovky Středočeský kraj se administrativně dělí na 26 správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Rozlohou největším obvodem je (1. část tajenky), naopak nejmenším jsou (2. část tajenky). Tajenku posílejte na adresu [email protected] do 28. února. Do předmětu zprávy napište KŘÍŽOVKA – ÚNOR a nezapomeňte uvést kontaktní údaje. Pět úspěšných řešitelů získá unikátní společenskou hru Cestujeme po Středočeském kraji. Výherci z prosincového čísla: I. Švaříková, Kytín; L. Janouchová, Kutná Hora; M. Brabcová, Vlašim; F. Veselý, Rožmitál p. Třemšínem; B. Činátlová, Poděbrady.

SUDOKU

ČTENÁŘSKÁ SOUTĚŽ Četli jste pozorně aktuální číslo krajského magazínu Středočech? Pak vám jistě neunikla odpověď na naši soutěžní otázku:

Kdo je zakladatelem hvězdárny v Ondřejově, dnes sídla Astronomického ústavu AV ČR? Odpovědi zasílejte do 28. února na e-mail [email protected], do předmětu zprávy uveďte heslo SOUTEŽ – ÚNOR a nezapomeňte připojit jméno a adresu. Pět autorů správných odpovědí od nás obdrží volnou rodinnou vstupenku do všech muzeí a galerií zřizovaných Středočeským krajem pro rok 2017. Výherci z prosincového čísla: J. Čermáková, Zruč n. Sázavou; S. Boček, Lysá n. Labem; J. Šárová, Sedlec-Prčice; Z. Veselý, Lysá n. Labem; T. Beštová, Brandýs n. Labem. ZPRAVODAJ STŘEDOČESKÉHO KRAJE 

BAVTE SE |

21

Ý HIT NOV RA AUTO LU IKÁ MUZ ! MEN CAR

LIBRETO

TEXTY

HUDBA

IVAN MENCHELL

DON BLACK

FRANK WILDHORN

WWW.VALSA.CZ

RV1700019/01

NEJLEVNĚJŠÍ APARTMÁNY CHORVATSKO

AMERICKÝ MUZIKÁL

Uváděno na základě exkluzivní smlouvy s Music Theatre International. www.MTIshows.com

RV1601378/02

Vstupenky na www.hdk.cz nebo v pokladně divadla, Křižíkova 10, Praha 8, tel.: 221 868 666, obchodním odd. PREMIÉRA tel.: 221 868 777, 888, 999, e-mail: [email protected] ŘÍJEN 2016 a v síti Ticket Art vč. všech poboček CK Čedok.

www.hdk.cz

ORIGINÁLNÍ 120ČLENNÝ ARMÁDNÍ SOUBOR

ALEXANDROVCI

Nase Praha_92x63_B&C.indd 1

17.01.17 15:59

20. 5. 2017 PRAHA

HOSTÉ: GIPSY 4 EVER

RV1700140/01

WWW.ALEXANDROVCI.CZ

RV1601457/01

Tipsport arena — 15:00 a 20:00

ŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘ ŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŘŮŮ

22

| INZERCE | BENEŠOV

1SBIB

#3*-"4
+JOPOJDL 

#VTTJOFT 1BSL
,PĠ¬ĘF

UFM



1SBIB

#3*-"4;MBUOJDUW¬
-JOIBSU
8FJMPWB


UFM





,PMÐO
#3*-"44WBUFCO¬
TBM²O
$BNJMMB
%VLFMTL¼DI
ISEJOİ
 WFEMF
CVEPWZ
Ë&;

UFM


 WFEMF
CVEP

ZPRAVODAJ STŘEDOČESKÉHO KRAJE

RV1601338/21

RV1700088/01

VŇBŇRTŇ ŇI DĚ ŇĚŇŇŇ ÚŇĚRĚ JŇŠTĚĚĚĚĚĚĚŇŇŇŇŇŇŇŇŇŇ

Proč si lidé oblíbili unikátní horninu vulkanického původu Schindeleho minerály? Třeba proto, jelikož kyselina křemičitá povzbuzuje zažívání a  podporuje buněčné dýchání; zlepšuje se vzhled pokožky vlasů a nehtů. Železo zase přispívá ke snížení únavy a vyčerpání, k normální funkci imunitního systému nebo normální tvorbě červených krvinek a  hemoglobinu. Dobrou zprávou nejen pro diabetiky je, že chrom přispívá k udržení normální hladiny krevního cukru. A věděli jste že třeba mangan přispívá k udržení normálního stavu kostí, k normální tvorbě pojivových tkání a k ochraně buněk před oxidačním stresem? Navíc přírodní produkt Schindeleho minerály může pomoci při projevech revmatizmu, jako je revmatoidní artritida, dna, artróza nebo spondylóza, což prokázala studie na testovaných pacientech se závažnými obtížemi, kteří užívali minerály ke svým lékům po dobu 56 dnů a jak je znázorněno v následujícím grafu. Zlepšení (%) při silných zdravotních obtížích na počátku 100,0% 90,0% 80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% Skupina užívající Schindeleho minerály 0,0% ke svým lékům Bolesti kloubů Kvalita života 76,5% 86,7% Kontrolní skupina užívající pouze léky 8,8% 24,3%

Únava 88,0% 13,0%

Skleslost 66,7% 12,5%

Poruchy spánku 69,2% 9,1%

Bolesti 53,3% 9,5%

Mobilita 33,3% 11,8%

Pusťte si video o výrobě Schindeleho minerálů přímo z našich stránek a podívejte se, co všechno se musí stát, než se hornina dostane do plechovky a následně k Vám.

Kyselina křemičitá Měď Hořčík Chrom Železo Nikl Vápník Kobalt

Draslík Vanad Mangan Titan Sodík Bor Zinek Molybden

Mleté Minerály 400 g 1 kus = 649 Kč při 2 = 605 Kč/kus při 3 = 580 Kč/kus při 4-5 = 545 Kč/kus při 6-11 = 510 Kč/kus 12 a více = 490 Kč/kus

Doručení minerálů Českou poštou již zahrnuto v ceně, balení vydrží minimálně 2 měsíce.

www.kamennezdravi.cz

RV1700139/06

Kamenné zdraví, s.r.o. Dědinská 625/10 • 161 00 Praha 6, Tel.: 233 310 574 • mob.: 777 337 909, 777 690 712

ZPRAVODAJ STŘEDOČESKÉHO KRAJE 

BENEŠOV | INZERCE |

23

’…†˜ádúƝ…—‰‘

.G\ŀMVPHQDYUKRYDOLQRYRX7R\RWX&+5ÏHNDOLMVPHŀHY]EXG¯WDNRY«HPRFH"$QRE\OLMVPHVLW¯P MLVWL0LPRě£GQ¿GHVLJQYR]XE\OVWYRěHQSURWRDE\XSRXWDOSR]RUQRVWNDŀG«KR9\VSÝO£WHFKQRORJLH K\EULGQ¯KRSRKRQXNWHU£XGÝO£]M¯]G\QH]DSRPHQXWHOQ¿]£ŀLWHNQHERDXGLRV\VW«P-%/QDYUŀHQ¿ Sě¯PRQDP¯UXWRMHMHQGUREQ¿Y¿ÏHWYODVWQRVW¯MHŀGÝODM¯]QRY«7R\RW\&+5QHM]DM¯PDYÝMģ¯QRYLQNX URNX

Toyota TSUSHO

Obchodní 105, Čestlice, tel.: 724 270 329, e-mail: [email protected] Československého exilu 544/3, Praha 4 – Modřany, tel.: 737 253 673, e-mail: [email protected]

Vyobrazení vozu je pouze ilustrativní. Veškerá data, údaje a vyobrazení jsou určeny pouze k informačnímu účelu a tato prezentace není nabídkou, resp. návrhem na uzavření smlouvy. Kombinovaná spotřeba a emise CO2: 3,8–6,3 l/100 km, 86–144 g/km. Údaje o spotřebě pohonných hmot a o emisích CO2 odpovídají závěrům měření dle příslušných směrnic a nařízení EU nebo předpisů EHK.

24

| INZERCE | BENEŠOV

ZPRAVODAJ STŘEDOČESKÉHO KRAJE

RV1700152/01

www.toyotatsusho.cz