První týden v práci Tak máme za sebou první pracovní týden na domaine Chateau Rousset a užíváme si zaslouženého víkendu.
Chateau Rousset, pohled od silnice. Zde je jen několik řádků bílého vína, hlavní vinice a olivovníky se nacházejí na „náhorní“ plošině cca v úrovni zámku
V pondělí 8.9. jsme nastoupili u la Cave (sklep) a čekali co se bude dít. Už jsme se dozvěděli, že nebudeme stříhat hrozny ručně, na to přijede stroj, který to udělá za nás a my budeme dělat různé práce při zpracování vína. Vinobraní však začne asi 18. září a do té doby budeme dělat něco jiného. Šéfové nám tedy představili naše spolupracovníky. První z nich je Marokánec Halami (čti Alami) a druhý je Francouz Jacques (Žak). Naložili nás do dodávky zvané petit camion a odvezli na vinice. Když jsme uviděli rozlohu vinic, byli jsme celkem rádi, že za nás hrozny sklidí stroj. Jó 27 hektarů je celkem dost☺.
Prořezávání stromů blízko vinice, aby mohla projet „mašina“ na stříhání hroznů, která má mít cca 5 m na výšku. Tuhle práci jsme ale taky nedělali. Pověřeni byli naštěstí naši spolupracovníci.
Řady vína syrah a cabernet. Na fotce cca „jen“ 3 hektary…
Pohled na nejhornější část vinice a olivovníky.
Řady olivovníků. Chateau vyrábí mimo vína také olivový olej. Sběr oliv začíná ale až v listopadu.
Celá naše práce první týden spočívala v tom, že jsme procházeli řádky a otrhávali nezralé hrozny (tzv. grapiony).
Nezralý nebo špatný hrozen = grapion.
Sedlák Martin ukazuje jaké hrozny také otrhat:)))
Práce celkem nezáživná, ale nijak náročná. Ještě navíc spolupracovníci neberou toto otrhávání hroznů nijak vážně. Po každém otrhaném řádku následovala přestávka, kdy jsme se snažili konverzovat francouzsky. Je to celkem sranda občas jeden o voze a druhý o koze, ale většinou jsme se domluvili☺.
Martin mezi řádky. Nahoře: pohled ze zákulisí vysocí grapionéři mají nevýhodu.
V poledne jsme nasedli s Monikou do camionu a jeli jsme do cavu na oběd. Alami má totiž jako muslim ramadán a celý měsíc nemůže přes den když je slunce jíst ani pít a Žak jezdí na oběd domů. Nejprve jsme měli pauzu na oběd hodinu, ale později jsme jí zkrátili na půl hodiny a končili jsme aspoň dříve. Pracujeme tu od 8:00 do 16:30 a každý den začíná podáním ruky a rozdělením úkolů, což pro nás znamená místo, kde trhat grapiony.
Mapa domaine kde trávíme čas. Jen v pátek se pracuje 7 hodin. To už jsme zkušeně snědli svačinu v jedné přestávce mezi řádky a končili jsme v 15:00☺. Jak jsem již říkal práce zatím není nikterak náročná, pouze u některých odrůd vína nás více či méně boleli záda a občas to bylo úmorné na slunci. Zážitek je řídit pracovní camion. Jako správné pracovní provensálské vozidlo je nabouraný ze všech stran, dveře se zavírají jen trochu, když se projede kaluží voda je až na nohách. Výfuk dávno upadl… Ale na rozbité cesty po vinici je parádní☺
Petit camion… řídit ho je občas sranda… a dveře naštestí ještě fungují a dají se většinou i zavírat. Ranní příjezd do práce.
Prašná cesta mezi vinicemi občas s kameny velikosti dvou pěstí. Značná i jako cyklostezka…
Cesta do vinic bez camionu v příjemném odpoledni.
Při práci jsme pojídali zralé víno a porovnávali který druh je nejlepší. Syrah celkem jde, Cabernet je hnus, Gronage ujde, ale na jídlo je nejlepší Muscat, kterého mají na vinici jen pár keříků na jídlo. Stejné víno jsme viděli i v supermarketu za 2-3 eura kilo. viz. kvíz na konci článku ;) !!!
Protože jsme v pátek skončili dříve naplánovali jsme si výlet do města Manosque, které je od nás asi 10km. Už od čtvrtka jsme bombardovali Alamiho otázkami, kde se dá co koupit, kde najdeme knihovnu v kterých je zde ve Francii zadarmo internet a kde leží veřejná prádelna. Manosque je městečko s 15000 obyvateli, které leží na okraji národního parku Luberon. Má klasické historické centrum s vysokými domy a uzounkými uličkami.
Klasické ulice “ na jedno auto“.
Abychom ušetřili za parkování nechali jsme auto u nejlevnějšího supermarketu ve městě, kde jsme provedli nákup ubývajících potravin a vyrazili jsme směr centrum. Nevím jestli to bylo tím, že byl pátek (asi ne), ale ve městě byl totální chaos, auta troubila, lidi chodili a zběsile se vrhali pod ta auta. Naštěstí nás nikdo nepřejel, ale daleko jsme k tomu neměli. Po delším pátraní jsme našli informační centrum, kde jsme si vyžádali mapu města a nechali si zakreslit kde je knihovna s gratuit internetem. Pak jsme šli již na „jisto“, ale někde se stala chyba a knihovna tam nějak nebyla. Asi 5x jsme to obešli dokola, ale našli jsme jen nějakou Mediatheque, okolo posedávající mladíci se slečnami po nás pokukovali co tam pořád otravujem, tak jsme se dali na ústup. Centrum Manosque je celkem pěkné, kašny a různá skrytá náměstíčka. Několikrát jsme ho prošli, ale knihovna nikde. Tak jsme to vzdali, třeba je zavřená a příště budeme mít více štěstí. A taky že jo v sobotu před lezením jsme šli znovu prohledat stejné místo a z podivné mediatheque se vyklubala čtyřpatrová knihovna s internetem zadarmo☺.
V pátek večer nás po příjezdu z Manosque čekalo ještě jedno velmi milé překvapení. Přišla za námi paní domácí s panem domácím a donesli nám 3 lahve vína z místních vinic. Červené, bílé a rosé. Ještě se nám omlouvala, že jsou to jen 0,5 l lahve, ale že si máme vybrat, které nám bude nejvíce chutnat ….
No nežije se zle tady v té Francii.
Všechna byla výborná.
A teď slibovaný kvíz. Zařaď který list patří ke kterému hroznu a keříku a jak se jmenuje.
hrozen A
hrozen B
list a keřík 1
list a keřík 2
hrozen C
list a keřík 3
Názvy: Cabernet, Muscat, Syrah Odpovídejte do „Napište nám“ nebo na tamtéž uvedený email (dojde to do stejné schránky…:)). Ten kdo bude nejrychlejší se správnou odpovědí má u nás lahvinku místního vínka ;)
