První rok Našich dětí v Kongu (Shrnutí činnosti 2013 – 2014)
Jsme v prvních dnech nového roku 2015 a ještě jsou v nás velmi živá naše předsevzetí a přání. Je toho hodně, co bychom si v tomto roce i obecně v našem životě přáli. Gloire, jeden z chlapců našeho sirotčince, by se chtěl stát bělochem (viz novoroční přání v příloze). Toto přání se nám asi zdá úsměvné, ale pro Gloirea, ostatní děti našeho sirotčince a vůbec pro většinu Afričanů je bílá kůže znamením bohatství a blahobytu. Běloši jsou šťastní, mají vše, nic nepostrádají. Nám, Evropanům, se jistě tato představa zdá naivní. Kolik problémů každý den přináší, jak těžké je vydělat peníze na vše potřebné pro naše rodiny... Ale vždyť i my máme vlastně úplně stejný sen jako Gloire – být šťastní, zdraví, mít vše, žít si poklidným životem. A zdá se nám, že naše bílá kůže to nevyřeší. Jak bychom se namalovali my, abychom znázornili to, po čem toužíme a jací bychom chtěli být? Myslím, že nikdo z nás by sám sebe neztvárnil jako černocha. - Asi to přece jen vypovídá o tom, že představy Gloirea nejsou až tak naivní. Asi opravdu patříme do té elity světa, která se má dobře. Proč nám to tedy nestačí?
Kdybychom totiž prohrabali tu svou hromadu přání a dostali se až k těm nejdůležitějším, která jsou na dně našeho srdce zavalená všemi těmi malichernými, která na nás stále dorážejí, zjistili bychom, že to, po čem všichni toužíme je vlastně stejné: být někým milován a sám mít někoho rád. Být pro někoho drahý a jedinečný je touhou každého z nás. A je to daleko důležitěší než mít všechno možné materiální zajištění nebo dokonce i dobré zdraví.
Proto vám pro rok 2015 nebudu přát ani bohatství, ani štěstí, ani dobré zdraví, ale to, ať se vám splní přání, která nosíte hluboko ve svém nitru a po kterých toužíte ze všeho nejvíc. A zároveň vám všem děkuji, že tato přání pomáháte naplňovat dětem ze sirotčince v Loangu. Gloire nikdy nebude bělochem a s největší pravděpodobností si nikdy nebude žít tak dobře jako my, ale díky vaší finanční a jiné pomoci bude vyrůstat s vědomím, že kdesi daleko v Evropě žijí lidé, jimž na něm záleží a jimž není jeho život lhostejný.
Buďte s námi i v roce 2015!
S vděčností Markéta Debroise
Shrnutí činnosti Rok 2013 Projekt Naše děti v Kongu začal oficiálně fungovat v listopadu 2013, kdy dostala kralupská charita povolení veřejné sbírky pro účely podpory sirotčince Domov Panny Marie Lurdské v Loangu spravovaného diecézí Boma. Otevřeli jsme svůj vlastní oddíl na stránkách Farní charity Kralupy n. Vlt. a velmi rychle poté se uskutečnily dvě přednášky na Moravě (Dolní Němčí, Topolná) a dvě ve středních Čechách (Stehelčeves, Kladno). Lidé se o projekt v těchto dvou regionech naší působnosti začali zajímat a postupně jsme začali získávat pravidelné i příležitostné dárce. Na konci roku 2013 jsme díky práci přátel z Hluku mohli otevřít také facebookové stránky, kde dodnes najdete nejaktuálnější zprávy o dění v ČR i v Loangu. Tam na konci roku 2013 děti sklidily první úrodu ananasů z darovaného pole, které odvezli spolupracovníci Jean-Martina do Kinshasy k prodeji. Výtežek byl využit k nákupu potřebnýchpotravin.
Rok 2014 Rok 2014 začal v lednu prvním převodem částky 5 000 USD (102 791 Kč) na účet sirotčince. O. Jean-Martin tak mohl zaplatit dětem školné na celý rok včetně všech nedoplatků, které na jednotlivých školách měl, i zdravotní pojištění na rok 2014. A ještě zbylo i na potřebné potraviny. S pomocí svých místních spolupracovníků a podporovatelů také upravil oplocení dvorku před domem sirotčince, kde postavili zděnou kuchyň, která je v Kongu v období dešťů velmi vítaná a vpodstatě nezbytná. V roce 2014 jsme pokračovali v přednáškách doprovázených fotografiemi a videi pořízenými při cestě do Konga v létě 2013. Snažili jsme se své posluchače seznámit s podmínkami, v jakých tamní lidé a především sirotci žijí. Znovu jsme přednášeli v Čechách (Kralupy n. Vlt., Velvary) a na Moravě (Hluk, Uh. Brod). Kromě této přednášky jsme připravili také interaktivní program pro žáky 1. stupně ZŠ, kteří se po vyslechnutí upravené přednášky aktivně zapojili do projektu výrobou malých balíčků na jeho propagaci. S tímto programem jsme navštívili ZŠ Stehelčeves, ZŠ Vodárenská v Kladně a ZŠ v Mistřicích.
2
Největší událostí tohoto roku byla zářijová návštěva o. Jean-Martina v ČR. Díky ní se osobně seznámil s většinou našich dárců a podporovatelů. Navštívil všechny farnosti a dvě ze tří ZŠ, které nás dříve podpořily. Formou besedy odpověděl na dotazy našich dárců a poděkoval jim za jejich nasazení pro sirotky, o něž se stará. V osobním rozhovoru se přiznal, že nebýt jich, dávno by těžkou službu vedení sirotčince kvůli nedostatku financí a sil opustil. Jeho desetidenní návštěva byla zakončena v Kralupech pořádáním Afrického dne. Zde nám kromě charitativního obchůdku a dílniček pro děti představili ochotníci kralupské DS Scény své nové divadelní představení s africkou tematikou Malý člověk jménem Ngali a jiné pohádky. Odpoledne pokračovalo programem pro dospělé – besedou s o. Jean-Martinem a koncertem česko-africké skupiny Nsango Malamu. I díky této akci jsme po odjezdu o. Jean-Martina mohli na účet sirotčince poslat 6 000 USD (130 822 Kč). Kvůli administrativním změnám banky v Kongu však trval celý převod financí víc než měsíc. Kromě obav z toho, zda se peníze dostanou k našemu adresátovi, nás tížila myšlenka na sirotky, kteří už neměli ke svému životu jiné než místní zdroje a několik dní byli odkázaní jen na stravu založenou výhradně na manioku. Uvědomili jsme si, nakolik jsou děti ze sirotčince v Loangu závislé na naší pomoci i jak těžký musel být jejich život předtím, než jsme je díky o. Jean-Martinovi poznali. Zároveň nás to vedlo k zamyšlení, jak je dovést k tomu, aby se alespoň částečně finančně osamostatnily. Přestože víme, že je to běh na dlouhou trať a nejprve je třeba zajistit dostatečnou stravu, zdravotní péči a finance na školné, nezapomínáme na ideál finanční nezávislosti sirotčince. Po přijetí zaslané částky bylo dětem znovu zaplaceno školné na celý školní rok (které se navíc na středních a vysokých školách zvýšilo) a zdravotní pojištění. Zbytek zůstal dětem na stravu. Po návštěvě o. Jean-Martina se zvedla nová vlna solidarity:
3
-
Divadelníci se rozhodli hrát své africké pohádky dál a výtěžek z představení věnovat Našim dětem v Kongu. Zároveň při nich začali prodávat většinou ručně vyrobené dekorace věnované dárci, či propagační balíčky vyrobené dětmi ze základních škol. Na podzim 2014 hráli představení ještě dvakrát – v Kralupech a ve Velvarech. Náš projekt ale představují také na jiných obdobných akcích a získávají nám tak nové pravidelné nebo příležitostné dárce. Na konci roku vyhlásili akci Staré mobily – nová radost, při níž se snažíme sesbírat funkční nepotřebné mobilní telefony, které bychom rádi přepravili do Konga a prodali ve prospěch našich dětí.
-
V Hluku nám v říjnu uspořádalo tamější misijní klubko dětí Africké odpoledne, při němž jsme znovu představili život v Kongu, vyráběli propagační balíčky a udělali výstavu výtvarných prací dětí ze sirotčince. Výtěžek akce skončil na účtu Našich dětí.
-
Na Moravě jsme získali dárce, který se nabídl, že nám z darovaného materiálu ručně ušije sandály pro sirotky. První várka botů putovala do Konga hned po oslavě nového roku, další by je měla následovat později.
-
Stejně tak nám nabídla výtěžek ze svého vánočního charitativního prodeje ZŠ Stehelčeves a projekt představuje Farní charita Kralupy na všech veřejných akcí, jichž se učastní (Kralupské vinobraní, rozsvícení vánočního stromu...). Díky její podpoře jsme také dosud neměli žádné finanční náklady na provoz a všechny nasbírané peníze byly po odečtení bankovních poplatků odeslány do Konga.
Od začátku našeho projektu nám do sirotčince přibylo 8 dětí, které potřebovaly naši pomoc, a 8 dětí odešlo. Jedná se o sirotky, které si vzaly místní pěstounské rodiny a po dohodě s biskupem si je rozhodly definitivně adoptovat. V současné době máme tedy v sirotčinci 22 dětí, z nichž žije 15 přímo v domě v Loangu a 7 v pěstounských rodinách. Dvě české rodiny se rozhodly adoptovat si dítě ze sirotčince na dálku a se „svými“ dětmi si dopisují a jsou s nimi v užším kontaktu. Zhruba 15 dárců nás podporuje pravidelně a mnozí další příležitostně nebo svou různorodou prací. Je krásné vidět, jak se celý projekt rozrůstá a na transparentním účtu se objevují jména dárců, které už osobně neznáme. Všem známým i neznámým proto děkujeme ze pomoc v roce 2014 a těšíme se na další spolupráci.
Rok 2015? A co chystáme v roce 2015? S našimi milými divadelníky bychom rádi pokračovali ve hře nacvičených afrických pohádek, kterými bychom mohli obohatit také program v základních školách. Ten bychom chtěli vypracovat také pro žáky 2. stupně. Stejně tak budeme pokračovat v prodeji výrobků našich dobrovolníků a doufáme, že budeme moci převézt vyrobené sandály i nasbírané mobily do Konga. Rádi bychom také využili výtvarných prací dětí ze sirotčince na výrobu propagačních materiálů. V případě, že se znovu podaří o. Jean-Martinovi přijet k nám do ČR, připravili bychom akce na podporu výstavby obchůdku nebo koupi dalšího pole či domácích zvířat, abychom tak sirotčinci pomohli k částečnému finančnímu osamostatnění. Samozřejmě budete moci i nadále navštěvovat naše webové stránky a facebook, které jsou také výsledkem práce našich dobrovolníků. Rádi přijmeme pozvání do nových farností a jiných společenství, které by projevily zájem o naši přednášku. A nakonec se necháme inspirovat novými nápady, které přijdou z vašich řad a pomohou nám zlepšit život Našich dětí v Kongu.
4
Naše děti v Kongu v číslech Současný počet dětí v sirotčinci:
22 (15 v Loangu, 7 v pěstounských rodinách)
Děti adoptované konžskými rodiči:
8
Děti adoptované na dálku českými rodiči:
2
V roce 2014 odesláno do Konga:
11 000 USD (233 613 Kč)
V současnosti na účtu:
76 835 Kč
Pravidelní dárci:
15
Stálí dobrovolníci:
5
Spolupracující školy:
3
V letech 2013-2014 proběhlo:
21 přednášek a besed(z toho 4x program pro děti)
Více informací na: http://charita.nasefarnost.cz/view.php?cisloclanku=2013100010 nebo na: https://www.facebook.com/pages/Na%C5%A1e-d%C4%9Bti-v-Kongu/662468540471213?ref=stream
5
