FRANCOUZSKÁ REVOLUCE
Francouzská revoluce První období revoluce Krize starého režimu • 18. stol – Francie kulturní metropole • ministr financí Necker se snaží zabránit bankrotu (návrh daňové reformy) → neúspěšně • svoláno stavovské shromáždění • → revoluce Generální stavy • • • •
nespokojenost a stížnosti občanů vznikají tzv. „sešity stížností“ (několik desítek tisíc) zvolen třetí stav – advokáti, úředníci, obchodníci apod. Prohlásili se za Národní shromáždění
Pád Bastily Král rozhořčen → zasáhl proti stavům vojensky pouliční bouře 14. července 1789 – útok na Bastilu měšťané zbrojí → vznikají tzv. Národní gardy (chtěli udržovat veřejný pořádek) • Král ustupuje, smiřuje se s rebely • přijetí barev revoluce – trikolory (bílá – král, červenomodrá – Paříž) • Mluvčí třetího stavu se prohlašuje za zástupce Fr. Národa • • • •
Odstranění feudalismu • třetí stav triumfuje • povstání – tzv. Velký strach • Národní shromáždění ruší privilegia aristokratů, závislost rolníků na feudálech, soudní pravomoc vrchnosti, církevní desátky • 26. srpna 1789 – Prohlášení práv člověka a občana (občané jsou si rovni před zákonem, svobodné vyjadřování, právo vlastnit a svobodně podnikat) • vznikají diskuzní kluby přístupné všem (klub cordeliérů, klub jakobínů) Prvá ústava • 3. září 1791 – prvá ústava • Francie je monarchií, král přísahá věrnost ústavě, jmenuje ministry, kteří jsou ale zodpovědní Národnímu shromáždění • král má právo dočasného veta • základní práva – svoboda slova, tisku, vlastnictví atd. • Právo volit a být členem Národní gardy– jen majetní. Ostatní
FRANCOUZSKÁ REVOLUCE označováni jako tzv. Pasivní občané (sansculoti) • Zákonodárné národní shromáždění – hl. Zahraniční politika Zahraniční intervence • po vyhlášení ústavy → na Fr. Hranicích se shromažďují emigrantská vojska • girondini (umírnění republikání) navrhovali preventivní válku • jakobíni byli proti (Robespierre) • vyhlášena válka Františkovi II. • Fr. armáda ve špatném stavu • Fr. prohrává, vládne vnitřní neklid • vzniká národní hymna – Marseillaisa • sanculoti označují krále za zrádce
Druhé období revoluce Převrat z 10. srpna 1792 • • • •
vévoda z Brunšviku vyhrožuje Paříži útokem (zastává krále) radikálové to považují za vlastizradu → útok na palác 10. srpna 1792 - král s rodinou zajat nepokoje a masakry v Paříži, Jakobíni zasahují proti kreveprolitím
Zrození republiky • 20. září 1792 – bitva u Valmy – dobrovolníci porazili intervenční armádu • založen Konvent • • 21. žáří 1792 založení republiky • skládal se hl. z girondinů, jakobínů a cordeliérů a z nevyhraněných poslanců • Fr. pokračuje v expanzi Poprava krále a její důsledky zápas o převahu v Konventu se vyhrotil v diskuzi o králi hora – poprava, girondini – umírněné řešení rozhodnuto pro popravu 21. ledna 1793 Ludvík (XVI.) Kapet popraven gilotinou zhoršení mezinárodních vztahů válka s Velkou Británií, Španělskem, sev. Nizozemím vnitřní nepokoje, povstání rolníků ve Vendée výbor veřejného blaha – nový výbor Konventu, kt. dohlížel na opatření vlády • vláda zatýká radikály → vyvrcholení napětí → povstání Pařížanů, obléhají Konvent, zatýkání girondinů • 2. června 1793 – převrat – Jakobíni k moci • • • • • • • •
FRANCOUZSKÁ REVOLUCE
Třetí období revoluce ( 2. 6. 1793 – 27. 7. 1794) Jakobínský převrat • zákon o možnosti rozprodat konfiskovanou půdu rolníkům • stanovení maximálních cen mouky a jiných základních věcí • nová ústava (právo na práci, bezplatné vzdělání, soc. Podpora, volby) Likvidace frakcí • ohrožení Fr. → jakobíni posilují ústřední moc, rozšiřují práva Výboru veřejného blaha • M. Robespierre – předseda výboru, pronásledování vnitřního nepřítele → Teror • teror – odstranění nebo zastrašení všech, kdo by ohrozil vládu • teror proti tzv. Zběsilým (radikální agitátoři), církvi • zrušen církevní kalendář a zaveden nový, revoluční • letopočet se datuje od vyhlášení republiky • teror se obrací do vlastních řad Teror • vyřizování osobních účtů, udávání „nepřátel“ státu, obohacování se • soudci ztrácí nezávislost • stupňování teroru Konec jakobínské diktatury rozpory mezi členy Konventu spiknutí proti Rbespierrovi 26. července 1794 – svrhnutí Robespierra poprava Robespierra a dvaceti jeho společníků + dalších asi sto lidí (9 thermidoru) • pojem thermidor se vžil jako označení pro konec revoluce • k moci tzv. Thermidoriáni → správní reformy, vytlačování jakobínů, uzavření jakobínského klubu, zatčení několika set jakobínů • • • •
Odpor proti termidoru • Thermidoriáni zrušili státní kontrolu cen, svoboda podnikání a obchodu, inflace • bohatí x chudí • nový proud – rovnostářský komunismus – Grachus Babeuf → pokus o převrat (1796) → neúspěšně (ale inspirace pro další teoretiky blablabl) Konsolidace režimu • • • • •
Fr. vojska dosáhla úspěchů 1794 bitva u Fleurus – postup na území Belgie a Porýní 1795 – separátní mír s Pruskem 1796 – útok na Itálii (Napoleon Bonaparte) 1795 – nová ústava – zachována republika, omezena občanská práva
FRANCOUZSKÁ REVOLUCE • dvoustupňový volební systém • výkonná moc – 5-ti členné direktorium, jmenované tzv. Radou starších (poslanci starší 40 let) • 1795 – pokus roajalistů o převrat – Republika zachráněna Napoleonem Bonapartem, kt. Je rozstřílel na cucky dělama • všeobecná amnestie pro jakobíny Vláda directoria • zahraniční politika • vznikají tzv. „sesterské republiky“ Holandsko
Batávská republika
Itálie
Cispádská republika Cisalpinská republika Partenopská republika Ligurská republika
Švýcarsko
Helvédská republika
• 1798 – expedice do Egypta (pokus o přerušení Británie s Indií) • zástava inflace a růst cen potravin • růst nezaměstnanosti Napoleonův převrat • malá stabilita vlády • 9. listopadu 1799 – státní převrat – sesazení direktoria → moc do rukou tří konzulů (první z nich je Napoleon) • definitivní konec Fr. Revoluce ...konečně
FRANCOUZSKÁ REVOLUCE
Data 14. července 1789 – útok na Bastilu 26. srpna 1789 – Prohlášení práv člověka a občana (občané jsou si rovni před zákonem, svobodné vyjadřování, právo vlastnit a svobodně podnikat) 3. září 1791 – prvá ústava 10. srpna 1792 - král s rodinou zajat 20. září 1792 – bitva u Valmy – dobrovolníci porazili intervenční armádu 21. žáří 1792 založení republiky 21. ledna 1793 Ludvík (XVI.) Kapet popraven gilotinou 2. června 1793 – převrat – Jakobíni k moci 26. července 1794 – svrhnutí Robespierra 1794 bitva u Fleurus – postup na území Belgie a Porýní 1795 – separátní mír s Pruskem 1796 – útok na Itálii (Napoleon Bonaparte) 1795 – nová ústava – zachována republika, omezena občanská práva 1795 – pokus roajalistů o převrat – Republika zachráněna Napoleonem Bonapartem, kt. Je rozstřílel na cucky dělama 1798 – expedice do Egypta (pokus o přerušení Británie s Indií) 9. listopadu 1799 – státní převrat – sesazení direktoria → moc do rukou tří konzulů (první z nich je Napoleon)
