PROSINEC 2010
Jana Koubková: "Jsem barevná mýdlová bublina"
více v rozhovoru na straně 8 - 9
inzerce
Region Revue. Vydavatel: Mediapress Praha s.r.o., IČ: 24697141, jednatel: Milan Janata , Evidenční číslo MK ČR E 18. Kontakt redakce: tel./fax:286 855 560, mobil: 776 115 107,
[email protected], Katusická 13/700, Praha 9,197 00. Vedoucí obch. týmu: Daniel Květoň, mobil: 737 406 193,˝
[email protected]. Šéfredaktor: Roman Peterka,
[email protected] Grafické zpracování a sazba: Bílý Tomáš (www.primadesign.cz) Číslo 12 - 2010 vyšlo v Praze v prosinci 2010 v nákladu 50.000 kusů. Distribuce - všechny dostupné schránky domácností i firem - Česká pošta s.p., vlastní distribuční místa Region Revue. Názory autorů se nemusí shodovat s názory redakce. Vydavatel neodpovídá za informace, uvedené v komerčních přílohách. WWW.REGIONREVUE.CZ
2
www.regionrevue.cz
inzerce
www.regionrevue.cz
X 3
• kauza z regionu
Nebezpečná křižovatka bezpečnější?
Letos v listopadu si Žižkov mohl připomenout jedno velmi smutné výročí – před rokem, 19. listopadu, tu u křižovatky ulic Prokopova a Rokycanova srazilo auto osmiletou Anežku, která šla domů ze školy. „Přecházela Rokycanovu ulici po přechodu na zelenou, když z Prokopovy ulice zatáčel doprava nákladní vůz a srazil ji,“ píše otec Anežky Bradley Walker ve svém dopise. Medializací případu a tlakem na radnici Prahy 3 se snaží zabránit tomu, aby umíraly i další děti. Případ Anežky je o to smutnější, že byla v roce 2009 jediným dítětem, které zemřelo po dopravní nehodě na přechodu pro chodce. Podle sdružení Pražské matky, které se připojilo ke snahám Anežčina otce vyburcovat úřady k odpovídající akci, padá velká část viny za tragickou událost na radnici Prahy 3. Dopravní situaci pro chodce v okolí Základní školz Lupáčova totiž výrazně zkomplikovala výstavba podzemních garáží, jež je investiční akcí městské části. „Kvůli ní byl změněn během výstavby dopravní režim v Lupáčově a Rokycanově ulici – došlo k záboru chodníku vedoucího podél stavby, a to bez náhrady. Anežka tak musela cestou ze školy překonávat dva přechody navíc, aby se mohla vrátit na "svou" stranu Rokycanovy ulice ke světlům přes Prokopovu a to se jí stalo osudným,“ popisuje situaci ve své tiskové zprávě sdružení Pražské matky. Na přechodu přes Rokycanovu ulici mají chodci signál volno souběžně s automobily odbočujícími doprava z Prokopovy – pokud si řidič neuvědomí, že ve chvíli, kdy má zelenou pro odbočení, mají zelenou i chodci za zatáčkou, je zle. Právě to se stalo řidiči náklaďáku - přecházející Anežku přehlédl a vjel na přechod ve stejné chvíli, kdy vkročila do vozovky. Pro řidiče byla celá událost také velkou osobní tragédií, Walkerovým se za své tragické pochybení omluvil. Podle sdružení však bylo jen otázkou času, kdy se něco takového stane - zrušení chodníku je vždy nebezpečné, navíc bylo označeno pozdě a zmatečně a firemní auta nedodržovala předpisy. Ani rok po nehodě se problémová křižovatka příliš nezměnila. Jen se změnil systém parkování a mírně se prodloužil interval na semaforech. „Ani návrat chodníku
na své místo po dokončení stavby bezpečnost chodců nezlepšil. Problematická je totiž sama stavba, kvůli níž je zde nyní zvýšený provoz – auta bez regulace vyjíždějí a zajíždějí do parkovacího domu v místech, kde byla Anežka sražena. Navíc odbočují auta i doleva z Prokopovy do Rokycanovy ulice od hotelu Olšanka,“ píše se v tiskové zprávě občanských sdružení Oživení a Pražské matky. V rámci programu Bezpečné cesty do škol, na kterém se podílí sdružení Pražské matky a Oživení ve spolupráci s hlavním městem, vznikl i návrh změn, které by učinily nebezpečné místo bezpečnějším pro chodce – předán byl radnici Prahy 3 i pražskému magistrátu v listopadu. Mezi
návrhy je např. zúžení ulice Lupáčova na 3,5m a zkrácení a mírné odsazení přechodu pro chodce přes Lupáčovu ulici, zvýšení plochy komunikace tak, aby projíždějící vozidla byla nucena snížit rychlost pro fyzickou překážku, je tu i varianta zaslepení ulice Lupáčova. V křižovatce ulic Prokopova a Rokycanova navrhuje studie "vytažení“ nárožních hran křižovatky, čímž dojde ke zkrácení přechodu pro chodce, zároveň navrhuje přechod odsunout dále od křižovatky tak, aby odbočující vozidla měla prostor opustit křižovatku a nebyla nucena „najíždět“ do chodců. Zároveň doporučuje upravit semafory tak, aby chodci nevstupovali do zelené odbočujících vozidel. Radnice Prahy 3 má vlastní projekt, který se údajně začne v průběhu následujcích měsíců realizovat. Podle mluvčího radnice Jana Sotony do něj nesjpíš budou zapracovány některé návrhy ze zmíněné studie. A chystá se prý i úprava dalších nebezpečných míst – např. přechodu na Vinohradské třídě u Olšanských hřbitovů či přechodu u tramvajové zastávky Želivského. Na tyto záměry je vyčleněno 20 milionů korun. Uvidíme. Podle občanských sdružení Oživení a Pražské matky se zatím Praha 3 v oblasti zvyšování bezpečnosti chodců v okolí škol zatím moc nepředvedla. „Celkem se v Praze na území Prahy podařilo v rámci programu Bezpečné cesty upravit stavebně desítky lokalit kolem školy. Na Praze 3 se nepodařilo uskutečnit žádnou,“ konstatují sdružení ve společné tiskové zprávě.
inzerce
4
www.regionrevue.cz
• aktuálně z regionu
inzerce
Posmrtné tajemství slavného astronoma
Od 16. listopadu jsou v budově Muzea hlavního města Prahy v Karlíně na adrese Na Poříčí 52 vystaveny vzácné exponáty - část pohřební výbavy slavného astronoma Tychona Brahe.
Návštěvníci v Muzeu hlavního města Prahy tak mají ojedinělou příležitost shlédnout do začátku ledna příštího roku fragmenty pláště, pokrývku hlavy, části střevíců, punčochu a pramen vlasů. Jde o předměty, jež byly vyzdviženy z jeho hrobu roku 1901 u příležitosti třísetletého výročí astronomova úmrtí, jehož příčina je dodnes zahalena závojem tajemství. Výstava nálezů, které byly z hrobu Tychona Brahe vyzdviženy před 109 lety začala den poté, co byl jeho hrob otevřen za velkého zájmu novinářů znovu. Na otevření hrobu se dohodli čeští archeologové s dánskými vědci, cílem je znovu prozkoumat příčinu smrti slavného dánského astronoma, který působil dlouhou dobu v Praze na dvoře císaře Rudolfa II. Je považován za nejlepšího a nejpřesnějšího pozorovatele hvězdné oblohy, jenž byl překonán až šedesát let po vynalezení dalekohledu. Vytvořil originální kosmologickou teorii, která byla kompromisem mezi tehdy stále ještě pevně církví prosazovaným dogmatem vycházejícím z geocentrické teorie starověkého myslitele Ptolemaia o Zemi coby středu vesmíru a v té době revoluční heliocentrickou teorií Mikuláše Koperníka, v níž je středem vesmíru Slunce, kolem nějž obíhají ostatní planety včetně Země – v podání Tycho de Brahe byla středem vesmíru sice Země a Slunce obíhalo kolem ní, ostatní planety však obíhaly kolem Slunce.
Exhumované ostatky Tychona Braha prozkoumali radiologové pražské Nemocnice Na Homolce.
V suterénu domu č. 82 v Koněvově ulici se ukrývá malé království vína nazvané Wine Boutique. Otevřeno bylo teprve před nedávnem, v polovině listopadu. Patří Martinu Vondrákovi, který tak dlouho pronikal coby amatérský milovník vína do jeho tajů, až si otevřel vinotéku. „Víno je můj koníček,“ říká.
www.regionrevue.cz
na Vinohradech Sezona farmářských trhů, které si získávají stále větší oblibu u veřejnosti, je u konce. Kdo ale chce nakoupit poctivé potraviny od českých farmářů, nemusí čekat na další termíny farmářských trhů. Stačí zamířit na roh Vinohradské a Radhošťské ulice. Právě tady otevřela vůbec první kamenná prodejna farmářských potravin – ČESKÝ GRUNT. Prodejna nabízí ucelený sortiment farmářských výrobků od mléčných výrobků, masa přes ovoce a zeleninu až po med, mošty, domácí pálenky a další. Veškeré potraviny od desítek farmářů tu můžete koupit najednou a bez dlouhého čekání. „Nápad otevřít prodejnu ČESKÝ GRUNT se zrodil ze dvou myšlenek. Tou první bylo dostat tradiční poctivé potraviny na náš stůl, druhou pak podpořit malé a střední farmáře a výrobce – což chtějí i farmářské trhy. Prodejna ČESKÝ GRUNT k tomu navíc nabízí celoroční provoz, vysoký komfort nakupování a zázemí kamenné prodejny pro bezpečné uchování potravin. S většinou dodavatelů jednáme napřímo bez prostředníků – nakupujeme tak 85 procent potravin,“ říká vedoucí prodejny Aleš Kotěra.
Víno jako koníček „Při cestách na Moravu do sklípků jsem se o vínu dozvídal stále víc a čím dál víc mě začalo zajímat, ale nápad začít ve víně podnikat, mi přišel na mysl až letos v létě,“ říká s úsměvem. „Byl na Maltě, kde dělají skvělé víno, a když jsem u skleničky tohoto výborného vína přemýšlel, co dál, napadlo mě, že by nemuselo být špatné začít se věnovat vínu, které se pro mě stalo skutečně velkou zálibou, intenzivněji. Po návratu z Malty jsem pak hned začal dávat dohromady firmu, která by provozovala vinotéku,“ vypráví, jak se dostal od poznávacích výletů do moravských sklípků k vlastní vinotéce. Z koníčka se tak stalo podnikání. „Já to pořád ale beru mnohem víc jako koníček. Vinotéka je srdeční záležitost, která sice také bude muset časem začít vydělávat, jinak by to byl koníček, který by mě časem zruinoval, ale určitě to nebude hned. Víno je běh na hodně dlouhou trať,“ vysvětluje. Ve vinotéce Wine Boutiqe jsou k nalezení vína menších vinařů z Moravy i z Čech. Jde o vína, na která člověk v regálech hypermarketů nenarazí. A za jejich kvalitu může Martin Vondrák strčit ruku do ohně. „V případě
ČESKÝ GRUNT
tuzemských vín nakupuji napřímo, ne od velkodistributora – jsme v kontaktu s vinaři, kteří k nám dodávají svá vína, jsou tam i osobní vazby a v podstatě všechna vína, která tu jsou, jsem i ochutnal,“ říká Martin Vondrák. Kromě tuzemských tvoří část sortimentu i vína zahraniční – i tady jde o kousky, na které člověk v běžné obchodní síti nenarazí, od menších vinařů. Doplňkovým sortimentem jsou koňak a grappa, tedy nápoje, které s vínem pojí příbuzenské vztahy – stejně jako ono jsou vyrobeny z vinné révy, jen namísto kvašením destilací. Vinotéka už pomalu získává své zákazníky, lidé z okolí si sem začínají nacházet cestu. A někteří se i vracejí. „Asi hned druhý sen sem přišla jedna paní s pejskem, poseděla tu s kamarádkou a na odchodu si koupila láhev vína domů. A druhý den v sedm, když se otevřely dveře, stála paní na schodech a já se lekl, že nebyla spokojená a jde mi víno hodit na hlavu. Místo toho se začala rozplývat, jak byl ten Modrý Portugal od nás skvělý a že by si ráda vzala ještě jednu láhev,“ směje se Martin Vondrák.
Prodejna je zaměřena výhradně na české potraviny, především od malých a středních farmářů a výrobců. Otevřena byla 12. července a zatím si vede více než dobře, což potvrzují reakce desítek stálých zákazníků.
STAROŽITNICKÁ PORADNA Na Vaše dotazy odpovídají : • Mgr. Dominika Jakubcová – tel.: 608 73 19 23 (knihy, antikvariát) - schůzku si můžete sjednat i u vás doma • Ing. Jaroslav Jakubec – telefon 608 86 64 13 (starožitné a sběratelské předměty, obrazy, nábytek) ...majitelé ANTIKVY U VINOHRADSKÉ VODÁRNY v Korunní ulici č. 75, firmy,která má osmnáctiletou tradici v obchodu s obrazy, starožitnostmi a knihami. V ANTIKVĚ můžete prodat – ať už z důvodu stěhování, vyklízení bytu, nebo finanční potřeby – Vaše obrazy, starožitnosti, knihy i kuriozity, jednotlivé drobnosti ale i velké soubory. Specializace: likvidace pozůstalostí a odkup přebytečných věcí před stěhováním, kdy věci nejen na místě ohodnotíme, ihned proplatíme, ale i zajistíme na naše náklady odvoz. Další informace získáte v naší prodejně na Korunní 75, ale stačí i zavolat na výše uvedená telefonní čísla a domluvit si konzultaci u Vás, která je vždy ZDARMA. Máme po rodičích velkou knihovnu, poměrně velká část knih jsou básnické sbírky. Obávám se, že v dnešní době o poezii asi moc velký zájem není. . . Jan S., Praha 3 Bohužel máte pravdu v tom, že poezie není vyhledávaným žánrem. Ovšem pokud se jedná o starší knihy poezie, zvláště z období první republiky, je situace jiná, sběratelé mají zájem o pěkně vypravené knihy, zvláště s ilustracemi nebo vydané v nízkých nákladech. Proto pokud máte doma takovéto starší knihy a už je nechcete číst, nabídněte nám je k odkupu a dost možná se mezi nimi objeví i nějaká vzácnější a tedy drahá kniha. Podědila jsem několik obrazů, do mého bytu se nehodí. Jsou ale v zuboženém stavu – špinavé, otlučené rámy a dva mají dokonce díry. Myslíte si, že byste mohli koupit i takovéto obrazy? Milena P., Praha – Vinohrady U obrazů není nejdůležitější jejich momentální stav, ale obecná výtvarná hodnota. Pokud je obraz, ale i třeba socha, nebo nábytek, dostatečně kvalitní, většinou se vyplatí i poměrně drahé restaurování. Takže Vaše obrazy klidně nabídněte, i když nejsou v dokonalém stavu. Na našich stránkách www.antikvakorunni75.cz najdete další informace o naší prodejně a hlavně velký výběr knih z našeho antikvariátu, knihy snadno vyhledáte podle žánrů, autorů i názvů.
5
• střípky z regionu
Neznámá oběť vraždy Ve čtvrtek 11. listopadu krátce po 16. hodině náhodný kolemjdoucí nalezl v travnatém porostu mezi Rohanským nábřežím a Sokolovskou ulicí v Karlíně mrtvolu muže. Okamžitě o nálezu informoval policii na tísňové lince 158. Přivolaný lékař zjistil na těle zemřelého zjevné stopy násilí, proto si případ okamžitě převzali kriminalisté. Výjezdová skupina spolu s policejním lékařem ohledáním mrtvého muže zjistila, že má na svém těle bodnořezná zranění, především v oblasti trupu a na krku. Nařízená soudní pitva nakonec upřesnila, že na těle zemřelého je takových ran více než třicet. Totožnost zemřelého dosud policie nezná. Proto se obrací touto cestou na veřejnost se žádostí o pomoc. Muž neznámé totožnosti je ve věku cca 40-45 let, 172 centimetrů vysoké postavy, vážící cca 80 kg, oblečeného do tmavých šusťákových kalhot, tmavé bundy a bílých sportovních bot.
kem sázkových kanceláří, kde se věnoval tipování sportovních zápasů. Jakékoli informace vedoucí k určení totožnosti mrtvého muže přijmou policisté na tísňové lince 158. Kriminalisté rovněž doufají, že se přihlásí i případní svědci, kteří osudného dne kolem 14. hodiny zahlédli v oblasti Invalidovny či Rohanského nábřeží v Praze 8 tohoto muže či jakékoli podezřele vyhlížející osoby.
Tři promile za volantem Toho auta si strážníci z hlídkového útvaru pražské městské policie nemohli nevšimnout. Stálo 8. listopadu večer na křižovatce u Rohanského nábřeží v Karlíně a ne a ne se hnout z místa. Strážníci se tedy rozhodli, že si auto a především jeho řidiče prověří. Už první vteřiny setkání hlídky s třiatřicetiletou řidičkou dávaly tušit, že žena za volantem si před jízdou řádně přihnula z lahve s alkoholem. Jeden ze svědků, další řidič, hlídce potvrdil, že paní s autem kličkovala před chvílí ulicemi Karlína a ohrožovala ostatní řidiče. Když žena promluvila, měla značné problémy s artikulací, nebylo jí téměř rozumět. Navíc byl z jejího dechu silně cítit alkohol. Při dechové zkoušce se pak strážníci nestačili divit! Naměřili jí 2,87 promile. Přivolaná hlídka policie, která zkoušku na alkohol chvíli poté zopakovala, naměřila ženě 2,76 promile. Případ opilé řidičky si na místě převzala policie z Prahy 8.
Luxusní zloděj
Říká se, že lepší drzé čelo, než poplužní dvůr. Ukazuje se, že u zlodějů má toto přísloví velkou platnost. Jednomu takovému se právě díky drzosti, se kterou se suverénně pohyboval tam, kde neměl co dělat, dařilo docela dlouho krást notebooky přímo z kanceláří. Od začátku července jich z kanceláří různých společností Prověřováním kriminalisté zjistili, že jde pravděpodobně v Praze 3 a Praze 8 odcizil skoro za milion. Policisté o muže slovenské národnosti, který byl častým zákazní- ho lapili 15. listopadu. inzerce
6
Recept na zlodějnu měl pětatřicetiletý cizinec jednoduchý - pokaždé velmi slušně oblečen vstoupil do recepce administrativní budovy a suverením způsobem prošel s kufrem v ruce do výtahu. Někdy se ještě zastavil a prohodil několik slov s pracovníkem recepce. Výtahem vyjel do některých z pater, kde jsou kanceláře. Pokud mu bránily ve vstupu dveře na čip, dostal se přes ně, aniž by je poničil – jak, to není stále jasné. Z kanceláří si odnesl pokaždé několik notebooků ležících na stolech. V případě, že byl notebook jištěn kovovým lankem proti odcizení, ho jednoduše přestřihl. Majiteli jedné z firem sídlící v ulici Ke Štvanici v Karlíně tak způsobil škodu přesahující 220 000 Kč – ukradl tu nejprve přepravní eurobox, který slouží právě k transportu notebooků, do něj pak naskládal jedenáct přenosných počítačů a odešel s nimi z budovy pryč. Podobným způsobem kradl ještě několikrát. 15. listopadu však spadla klec – zadrželi ho kriminalisté ze 7. oddělení obecné kriminality. Kromě krádeží v Praze 3 a 8 mu kriminalisté prokázali ještě dalších devět krádeží v Praze 4 a Praze 10. Celková škoda, kterou svými krádežemi způsobil, je bezmála 4 miliony korun. Všechny peníze, které získal z prodeje věcí, využil na placení dluhů a financování svého nadstandardního života.
Š e s t n e š ť a s t nýc h m i n u t p r o Vi k t o r k u
„Áčko“ Viktorie Žižkov zakončilo sezónu 9. listopadu prohrou v Edenu s prvoligovou Slávií. Podle obránce Jana Zawady rozhodlo promarněných šest minut z prvního poločasu: „To nás položilo. Byli jsme zaskočení z tak rychlého náskoku Slavie. Věděli jsme, že se s tím dá jen těžko co dělat a s takovým výsledkem v zádech se nehraje snadno. Určitě to pro mnoho hráčů byla událost, hrát proti Slavii a na takovém stadionu. Ale nevedlo se nám, prostě stalo se.“
www.regionrevue.cz
• střípky z regionu
inzerce
Domácí se rychle ujali vedení třemi brankami hned v průběhu prvního poločasu. „Já osobně jsem se v brance po třech gólech cítil hrozně. V duchu jsem si říkal, jak to asi skončí, když to takhle bude pokračovat. Klukům ale za branky nic vyčítat nemůžu,“ zhodnotil kriticky svůj výkon gólman Viktorky Tomáš Vaclík. „Máme mladý tým, a když se domácí ujali tak rychle vedení, tak pro nás nebylo snadné se do zápasu vrátit. Ale rozhodně jsme pro Slavii nebyli nerovným soupeřem. Šance jsme měli, ale nutno dodat, že sešívaní postupují zaslouženě," míní obránce Maroš Klimpl. „Myslím, že jsme absolutně nezvládli úvod zápasu. Pak stačilo pár minut a dostali jsme tři branky. De facto ve 25. minutě bylo po zápase. Pak už jsme zápas jenom dohrávali. Rozhodly vlastně standardní situace a k tomu penalta. K tomu se dá těžko co dodat,“ říká. Zklamaný byl po duelu trenér Martin Pulpit: „Utkání rozhodlo osudných 6 minut a v nich inkasované tři branky. Pak už bylo těžké něco se zápasem udělat. Mrzí mě hlavně první branka, protože na podobné situace byl na Koubského určený hráč a ten ho tentokrát neuhlídal. Slavia postoupila zaslouženě, a když se podívám na náš tým, tak mohu konstatovat, že někteří hráči mě příjemně překvapili.“ 26 bodů, které mužstvo zatím nasbíralo, je podle něj slušný základ pro jarní boje. Na druhou stranu ne všichni hráči splnili očekávání a v kádru Viktorky pro jaro tedy nebudou. Na konkrétní jména je však podle trenéra Pulpita zatím brzy. Posledním zápasem ještě hráčům dovolená nezačala. Dva dny po prohraném utkání se sešli k tréninku na Xaverově, další trénink byl hned následující den. Pak měli hráči volno až do pondělí 22. listopadu. Pak ale začala znovu práce – až do 13. prosince jedou v režimu tzv. tréninkového mezibloku pro udržení fyzické kondice formou doplňkových sportů. Vždy od úterý do čtvrka si hráči vyzkouší například florbal, badminton a ti, co ovládají brusle, vjedou i mezi mantinely v Benátkách nad Jizerou.
www.regionrevue.cz
Sport kavárenských povalečů Na ploše potažené zeleným plátnem stojí srovnaná skupinka různobarevných koulí. Ne dlouho. Ozve se třesknutí tága o bílou kouli umístěnou na protější straně stolu, koule se dá do pohybu a rozrazí hezky uspořádanou skupinku naproti. Koule se rozletí po celém stole, několik z nich spadne do děr rozmístěných po okraji kulečníkového stolu a zmizí v jeho útrobách. „Poslední byla pruhovaná – hraješ na půlky,“ říká znalecky jeden z hráčů. Od té chvíle se každý snaží postupně dostat koule „své“ barvy do děr, komu se to povede a nakonec jako první strčí i černou do správného otvoru ve stole, je vítěz. Jednoduchá pravidla, podle kterých hraje drtivá většina těch, co si jdou jen tak pro zábavu zahrát kulečník „s dírama“, jak se laicky přezdívá hře zvané pool. „Se skutečným poolem provozovaným na závodní úrovni ale tahle hra nemá nic společného. V evropských a světových soutěžích poolu se hraje úplně jinak,“ říká s úsměvem Jaroslav Kubín, odpovědný vedoucí jedné z největších a nejvyhledávanějších billiardových heren v Praze, Billiard clubu v Řipské ulici na Vinohradech.
Není kulečník jako kulečník Přestože v současné době vedou v oblibě u laických hráčů „díry“, tedy pool, tradice tohoto sportu není u nás zase tak moc dlouhá. „Pool se sem dostal v roce 1989, když jsme se poprvé mohli pořádně podívat na Západ a otevřely se nám tak obzory a viděli jsme, jak se hraje kulečník tam, jak se hrají soutěže a v 90. roce u nás odstartoval boom poolových stolů,“ říká Jaroslav Kubín z Billiard Clubu Řipská. Novinka amerického původu tak vytlačila z dominantních pozic „klasic-
ký“ karambol, který měl u nás tradici už od dob první republiky. Narozdíl od poolu se hraje s podstatně menším množstvím koulí – obvykle se třemi, raritou vzniklou v prostředí českých hospod je hra se čtyřmi koulemi – na stole „bez děr“ a s úplně jinými pravidly a bodováním. Název karambol vystihuje podstatu hry – body se sbírají za karamboly, tedy za srážky hráčovy koule s oběma zbývajícími. V Billiard clubu Řipská je možné si zahrát pool i karambol a jak říká předseda zmíněného clubu Jaroslav Kubín, dá se tu vysledovat jeden zajímavý trend. „Poolová sekce klubu je samozřejmě podstatně širší, ale zajímavé je, že jak se ti kluci ožení, přejdou ke karambolu – pool je pro mladé a neklidné, karambol je pro už zralejší jedince,“ usmívá se.
Víc než herna Billiard club v Řipské funguje nejen jako herna, kam si chodí lidé „z ulice“ zahrát, ale zároveň také jako jedno z center kulečníkového sportu. „Chodí k nám trénovat a za náš klub se účastní soutěží i mistři republiky v týmech, máme tu také hráče, který patří mezi českou karambolovou špičku,“ potvrzuje Kubín. On sám se sice do kulečníkové hry zamiloval, nikdy ale nezávodil. „Hraju to rád, i když jen pro zábavu,“ říká Jaroslav Kubín. V současné době chystá rozšíření nabídky kulečníkových stolů v Billiard clubu v Řipská o snookerový stůl. „Zájem o snooker roste, hráčům poolu od určité úrovně už jakoby začínají být poolové stoly malé a začnou se o něj zajímat,“ říká Kubín. Sám sice snooker zatím neovládá, ale už se na to chystá – a těší se. „Myslím, že mě to bude bavit víc, než cokoli jiného,“ směje se. Další informace o činnosti Billiard clubu získáte na www.billiard-ripska.cz.
7
•rozhovor Region Revue
Jana Ko ubková:
„Jsem barevná mýdlová bublina“
J
e nazývána královnou jazzu, ona sama však podobné označení odmítá. „Nejsem žádná královna jazzu, protože je tu spousta jiných, mladších a výborných. Jsem ta, co se jazzu věnuje už hodně dlouho,“ říká Jana Koubková. Jazzu se věnuje profesionálně už přes třicet let – přestože uživit se v tomhle žánru, který rozhodně v našich končinách není součástí hudebního mainstreamu, není nikterak jednoduché a člověk na tom určitě nezbohatne. „Pro mě ale je důležité, že můžu dělat to, co mě baví. Peněz je sice málo, ale zatím mám i na své drobné radosti, jako jsou knížky a občas dobré vínko,“ dodává s úsměvem. Letos si navíc udělala i jednu velkou „drobnou radost“ – právě dokončuje své studiové CD, které by mělo spatřit světlo světa začátkem příštího roku. Je to její „miminko“, které si vytvořila a zprodukovala přesně podle svých představ – a také si jeho vytvoření musela do poslední koruny z vlastní kapsy zaplatit. Obálku k CD udělal slavný světový malíř českého původu Jiří Georg Dokoupil.
Jak jste získala ke spolupráci na CD takové slavné jméno, jako je Jiří Georg Dokoupil? To byla obrovská náhoda, jako ostatně spousta jiných věcí v mém životě. Letos v únoru byla na Pražském hradě výstava jeho obrazů a mně se strašně líbila. Používá zajímavé techniky – obrazy vytváří foukáním barevných mýdlových bublin na plátno nebo sazemi od čadící svíčky, a ty věci, které takhle vznikají, jsou naprosto úžasné. A napadlo mě, že by bylo krásné mýt jeho obraz na obálce cédéčka, protože i já jsem taková barevná mýdlová bublina v prostoru (smích). Jenže sehnat takového člověka není jednoduché, neustále se pohybuje po světě, chvíli je v Brazílii, chvíli ve Španělsku... Až se mi na něj podařilo sehnat kontakt s tím, že je zrovna k zastižení v Evropě a když mu zavolám, budu se s ním moct snadno domluvit. Zavolala jsem, on to zvedl a říkal: „Jsem zrovna na ulici v Madridu.“ A já seděla tady ve svém bytě na Vinohradech a domlouvali jsme se (smích). Máte vůbec šanci, že se vám peníze vložené do natočení CD někdy vrátí? Ne, s tím nepočítám. Mně se to z materiálního pohledu určitě nevyplatí. Kvůli tomu to ale nedělám – pro mě je důležité, že jsem si konečně troufla udělat něco zcela podle svého. Tohle je něco, co uděláte, protože chcete – jako když napíšete knížku. Taky ji chcete především dostat mezi lidi a nekoukáte na to, jestli na tom vyděláte nebo ne. Vy jste, než jste se začala věnovat profesionálně jazzu, prošla řadou různých povolání, která s hudbou neměla nic společného, i obor elektronavíječka, kterému jste se vyučila, měl k dráze budoucí zpěvačky daleko. Přitom jste odmala zpívala ve sboru. Co vás od zpívání ve sboru přivedlo k elektronavíječce? V šesti letech mě přivedla babička do sboru ke Kulínskému – a já jako malé dítě nevěděla, jestli je to tak dobře nebo ne. Musím ale říct, že mi to hodně dalo, protože doktor Kulínský nás opravdu naučil základy, naučil nás znát
Mimochodem, v tomhle učilišti se původně vyučili i Karel Gott nebo Ladislav Štaidl. Takže to vlastně byla líheň budoucích hudebních hvězd. Tak nějak (smích). Samozřejmě jsem tenkrát začala chodit do souboru ČKD Praha, který tenkrát vedl Mirek Košler, a tam jsme pokračovala ve sborovém zpívání. A Mirek Košler pak vlastně „zavinil“ mou profesionální zpěváckou dráhu, protože mě doporučil k tehdy vznikající skupině Jiřího Linhy, ze které se pak stala skupina Linha Singers. Dělali jsme mimo jiné doprovodné sbory pro Karla Gotta nebo Karla Hálu, zkrátka pro špičku tehdejší pop music. Pak se ale stalo něco, co já jsem vnímala jako nespravedlnost, urazila jsem se, skončila jsem s Linha Singers a šla čistit okna.
noty, číst z not a intonovat jakýkoli hlas. Chodila jsem tam sedm let. Pak jsem dělala zkoušky na konzervatoř, ale tam mě nevzali a mě navíc v té době mnohem víc lákalo být novinářka. Jenže na novinařinu jsem zkoušky taky neudělala, což bylo nakonec vlastně dobře, protože pokud bych se novinářkou v té době budování komunismu stala, musela bych psát ty komunistické bláboly. Nastal ale problém – bylo mi patnáct, tam, kam jsem chtěla, jsem se nedostala, tak co se mnou? Jediná možnost byla šoupnout mě do učení, tak mě máma přihlásila do ČKD Praha ve Vysočanech. A tam byl v té době jediným učebním oborem pro ženský dvouletý obor elektronavíječka.
A sekla jste s muzikou. Ne, to ne. Přes den jsem v montérkách čistila okna, ale večer jsem šla natáčet s vokální skupinou Lubomíra Pánka. Pak jsem byla chvíli členkou Inkognito kvartet,pak jsem začala, protože jsem chtěla poznat svět, jezdit s různými tanečními kapelami a podívala se díky nim do Švédska, Dánska, Holandska... ale když jsem se pak vrátila z cest do Prahy, řekla jsem si, že už je mi třicet a že bych měla konečně začít dělat to, co mě opravdu baví – a to byl jazz. Šla jsem za Karlem Velebným, jenže jemu se v té době zrovna dočasně rozsypal jeho SH Kvartet, tak mi říkal, ať přijdu později. Mě se ale už nechtělo čekat, tak jsem oslovila Luďka Hulana, který mě přibral do svého Jazz sanatoria. A tam začala moje profesionální hudební dráha, od té doby už jsem se tomu věnovala skutečně naplno, ne až večer po mytí oken nebo jiné práci. Bydlíte na Vinohradech, dlouhá léta jste ale bydlela na Malé straně – celých 40 let. Na Vinohrady jste byla před osmi lety těsně před Vánoci v podstatě donucena se vystěhovat. Jak na tyhle první vinohradské Vánoce vzpomínáte?
inzerce
8
www.regionrevue.cz
• rozhovor Region Revue
inzerce
Tehdy jsme pochopila, že skutečně není v téhle době problém stát se bezdomovcem, pokud nemáte peníze – a já na nový byt skutečně neměla. Bydlela jsem v domě na Malé Straně, kde se majitel snažil zbavit nájemníků a postupně se mu je podařilo všechny vyhnat, až už jsem tam trčela jen já, kolem mě všude ukrajinští dělníci a sbíječky... bylo to něco strašného. Do toho mi v té době ochrnuly částečně nohy, ztrácela jsem stabilitu a padala jsem. Byly to hrozné stresy, vůbec jsem nevěděla, co se mnou bude. Tak jsem různě volala o pomoc, psala do novin, až mi nakonec majitel nabídl tři možnosti pronájmů na dobu neurčitou a když jsem tam viděla Vinohrady, kousek od náměstí Míru, ihned jsem po tom drapla. Pro mě je totiž důležité bydlet blízko centra, protože zpívám po nocích v jazz klubech a když bych se pak měla pozdě v noci vracet taxíkem někam na kraj Prahy, z honoráře za zpívání bych se nedoplatila. Bydlí se mi tu fajn, jsou tu normální lidi. Malá Strana už dávno není taková, jakou jsem ji poznala, je z ní Disneyland pro turisty.
Blíží se Vánoce –jak vypadá Štědrý den na Vinohradech u Jany Koubkové? Je fajn, že bydlím kousek od náměstí Míru, kde jsou vánoční trhy a už jsem se naučila každý rok tam zajít na buřtíka, nebo si tam dám grog nebo svařák a jen tak nasávám atmosféru,. Taky si ozdobím byt jmelím a vánočním příjemnem... A i když jsem zvána a mohla bych leckam a k leckomu jet, myslím si, že na Štědrý večer má být člověk sám s těmi svými nejbližšími. A i když ti nejbližší už kolem něj nejsou, zapálí svíčky a myslí na ně a vzpomíná. Ale samozřejmě je to i čas, kdy se lidi setkávají a já už se těším, že zajdu do vinotéky v Rumunské, kde bude určitě narváno (smích). Donedávna jsem taky vždycky na Štědrý večer zpívala v jazz klubu U Staré paní, ale klub dostal nového majitele a ten Štědré večery zrušil. Ale budu tam zpívat hned po Silvestru, 1. ledna večer. Na příští rok se vůbec těším, protože to bude lichý rok a ty mám vždycky šťastné. Takže letošní rok byl příprava, kdy jsem se pustila do odvážných věcí, a v příštím budu lízat smetanu (smích).
JANA KOUBKOVÁ Narodila se 31. října 1944 v Roztokách u Prahy. V šesti letech se stala členkou Dětského rozhlasového sboru Dr. Bohumila Kulínského, později působila ve smíšeném sboru ČKD Praha řízeném Miroslavem Košlerem. V 60. a 70. letech byla členkou vokálních skupin jako Linha Singers, Inkognito Quartet, Kučerovci, Vokální skupina Lubomíra Pánka, CK Vocal a divadlo Semafor. Je vyučená jako elektronavíječka, a nějakou dobu si tak vydělávala v ČKD Praha, živila se i jako čistička oken, manekýna, televizní hlasatelka, úřednice v knihovně, dělnice v trubkárně. S tanečními kapelami projela kus světa. Od r.1975 se profesionálně věnuje především jazzové hudbě. Založila každoroční festival jazzových, bluesových a rockových zpěváků Vokalíza, šest let učila na hudebně-dramatickém oddělení Pražské státní konzervatoře. Prošla různými styly od blues, swingu přes mainstream, bebop, jazzrock, latin, free jazz až po world-ethno a fusion. Ovládá scatové zpívání a improvizaci. Založila vlastní soubory jako vokální skupinu Hot tety, Horký dech Jany Koubkové s kytaristou Michalem Pavlíčkem a bubeníkem Jiřím Hrubešem a další. Od 1. 1. 2009 vystupuje s kapelou Jana Koubková Quartet. Kromě zpívání a skládání píše fejetony, sloupky, poezii, glosy. Vydala dvě knížky Recepty proti samotě a Zutí provádím s chutí.
j ak z dra v ě spát Na co bychom se při výběru matrace měli zaměřit a na co si naopak dávat pozor? Alena V., Praha 2 Chápu, že pro klienty je velmi těžké, orientovat se v široké nabídce výrobců a v různých „zaručeně" kvalitních materiálech a matracích. Obecně mohu říci, že když si koupíte matraci za 2.000 korun v hypermarketu, nemůžete očekávat, že vaší páteři, ploténkám, svalům, krevnímu a míznímu oběhu během spánku nějak zásadně pomůže. Spíše naopak - zaděláváte si na velký problém. Řada lidí spí na matraci, za kterou jsou ochotni zaplatit méně, než za svoji televizi, své šaty nebo za svůj mobil. Následně pak vydávají spoustu peněz za léky. Neinvestují do prevence, ale řeší pouze vzniklé následky. Současně bych jim doporučil ať přijdou nakupovat ke specializovaným odborníkům a nenakupují matraci bez vyzkoušení a bez kvalitního poradenství. Nákup jenom na základě reklamy v televizi nedoporučuji. Nechte si vysvětlit, z čeho se matrace vyrábí, kde se výrobky testují a jaké mají výrobci o testech certifikáty a kdo je vydal. Po jaké době doporučujete matraci vyměnit? Karolína N., Praha 8 Lékaři mají v této otázce jasno. Matraci je vhodné z hygienických důvodů vyměnit nejpozději po osmi letech. Později totiž vzniká nehygienické prostředí, které omezuje kvalitu spánku. Reklamy typu „Záruka na matraci 25 let“ považuji za zavádějící. Nepostihují totiž skutečnost, že nelze garantovat pouze funkčnost matrace, ale vhodná matrace by měla zaručit i maximální antialergické prostředí a odolnost vůči roztočům. Některé starší technologie - především to platí o pružinových matracích, jsou doslova rájem pro roztoče, kteří se v matraci časem množí geometrickou řadou. Doporučovat klientovi spát na stejné matraci více než 8 let považuji za nezodpovědné a neprofesionální.
Na dotazy odpovídal: František Hlaváč, tel.: 602 350 551 www.magniflex.cz,
[email protected]
www.regionrevue.cz
9
• kam za Vánocemi
V
á n o č n í
t r h y
Vánoce se blíží, veřejná prostranství v Praze ožívají vánočními trhy a slavnostmi. Přinášíme všem čtenářům Region revue přehled informací o předvánočním dění v regionu. Praha 2 – pořádá své vánoční trhy jako již tradičně na Vi- nočních trzích na Palackého nám. se v rámci bezplatného schodech ”Ecce musica“ – vánoční zpěvy a koledy nohradech na náměstí Míru před kostelem sv. Ludmily. pronájmu se svými výrobky představí občanské sdružení Trhy začaly 20. listopadu a potrvají až do Štedrého dne. Cesta domů, které se zaměřuje na poskytování terénní Praha 10 – pořádá své vánoční trhy v sousedství VinoOtevřeno mají ve stáncích každý den včetně sobot a nedě- hospicové péče. hrad, ve Vršovicích na náměstí svatopluka Čecha. V nelí od 10.00 do 19.00 hod. Vánoční trhy nabízejí příchozím děli 5. porsince se slavnostně rozsvítil před nákupním v padesáti devíti prodejních stáncích typické produkty Praha 3 – pořádá své vánoční trhy také na tradičním mís- centrem Eden vánoční strom Prahy 10. Od 10. prosince těchto svátků. Poetické nápisy ve štítech každého stánku tě, také na Vinohradech, ale na „své“ části, která spadá do 23. prosince je pak otevřeny vánoční tržiště, vždy od prozradí více: Růžová čajovna, Levandulová, solné lampy, pod Prahu 3 – na náměstí Jiřího z Poděbrad před koste- 10.00 do 18.00 hod. V nabídce trhovců bude mnoho zajíknihařství, Bylinná mýdlárna, Malované hodiny, dřevěné lem Nejsvětějšího Srdce Páně.. Trhy začaly 23. listopadu mavostí, dárků a lahůdek, čerstvé vánoční pečivo, mošty, skládačky, cínové figurky, medové perníčky, staročeský a potrvají až do Štědrého dne. Na předvánoční návštěvě občerstvení, zelenina a ovoce, jmelí, stromky i živé ryby. trdelník, Těchonická medoláda, vánoční ozdoby, kera- vánočního trhu na nám. Jiřího z Poděbrad si návštěvní- Součástí trhů je i kulturní program, některé z akcí mají mické betlémy, dřevěné hračky a hlavolamy, umělecká ci užijí pohodu spojenou s ochutnávkou svařeného vína, své místo v prostorách zimního stadionu Eden. batika, výrobky z ovčího rouna, umělecké šperky z dra- pečených cukrovinek, horké medoviny i vánočního pun- Kulturní program: hých minerálů atd. Chybět nebude ani typické vánoční če. Přivítá je zde 20 vánočních stánků včetně slavnostně občerstvení, jako je vánoční punč, svařené víno, teplé pa- osvíceného stromu. Je umělý, ale zase umí vyhrávat ko- 11. a 12. 12. - *13.00 – 17.00 Staročeské vánoce – dolačinky, speciality na grilu a mnohé další. Vánoční strom s ledy. Stánky jsou otevřeny denně od 10 do 19 hodin až bový program, vánoční hra, ukázka řemesel, vánoční ručně malovaným betlémem bude letos zahalen stovkami do Štědrého dne. O víkendech bude kromě trhů k vidění obyčeje, soutěže a hry pro malé i velké LED žárovek do fialovo-purpurové záře. vždy i nějaké hudební či divadelní představení pro dospě11. prosince zpestří atmosféru trhů před kostelem sv. lé i dětské návštěvníky: 13.12 – 16. 12. - vždy *14.00 – 18.00 Programy přiLudmily vystouoení smíšených pěveckých sborů z Něpravené mateřskými, základními a uměleckými školami, mecka. Od 15.00 hod. postupně vystoupí sbor Jubilate z Sobota 11. 12. ve 14.00 a 15.00 - Staropražské Vánoce – občanskými sdruženími, zájmovými kroužky a soubory Bad Segebergu, sbor Kantorei Pronstorf a pěvecký sbor Motovidlo z Prahy 10 z Wahlstedtu, v jejich podání zazní známé skladby duchovní a vánoční hudby. Pátek 17. 12. v 15.00 - Čertovsky popletené Vánoce - vá- 14.12. - *16:00 - 18:00 Vánoční losování bytů (zimní staLetos pořádá Praha 2 vánoční trhy i na Palackého náměstí noční dobrodružství plné legrace, písniček, soutěží a po- dion Eden) - od 27. listopadu. do 24. prosince vždy od 10.00 do 19.00 učení, dárečky pro děti. 20:00 Vánoční koncert skupiny Kabát (zimní stadion hod. Zde bude návštěvníky čekat kromě dvaceti prodejEden-přeloženo z 10. 10.2010) ních stánků i velký vánoční strom v barvě „šampaň“. Kro- Sobota 18. 12. v 15.00 - Kapr bude později - hraje a zpívá mě tradičních vánočních produktů, cukrovinek, staročes- Roman Krása, Valérie Zawadská, Pavel Vrána – povídání 18.12. - *15:00-17:00 Veselé vánoce Prahy 10 kého trdelníku a občerstvení se zde představí i výrobky a zpívání nejen o Vánocích. z ovčího rouna, prodej bylinných čajů, jakož i nabídka 19.12. - *14:00-18:00 Popletené vánoce - veselý program smaltovaných šperků a moravských vín. Na letošních vá- Neděle 19. 12. v 15.00 - Tradiční vánoční koncert na pro rodiče i děti inzerce
10
www.regionrevue.cz
• aktuálně z regionu
inzerce
Invalidovna: Do parku vstup zakázán
P
o celou zimu je pro veřejnost uzavřen park před Invalidovnou a sousední Kaizlovy sady. Důvodem je celková revitalizace těchto ploch, která už odstartovala. Radnice slibuje, že výsledkem bude proměna dnes značně zanedbaných zelených ploch v okolí historické památky jménem Invalidovna v zelenou oázu klidu – a hotová bude už na jaře příštího roku. Protože obnova znamená také to, že něco starého musí pryč, začalo se kácením. Na základě dendrologického průzkumu začaly být odstraňovány stromy a dřeviny se zhoršeným zdravotním stavem. „Postupovalo se velmi pečlivě tak, aby žádný zdravý strom neutrpěl,“ tvrdí radní Prahy 8 Jiří Janků (ODS), který má oblast životního prostředí na starosti. Kácení se týká především dožívajících trnovníků akátů, které jsou podle dendrologů už „za zenitem“ – jak vzhledem k velice špatnému zdrabvotnímu stavu, tak vzhledem k tzv. biomechanické vitalitě, což je v dendrologii hodnota pro vyjádření mechanické stability dřeviny na stanovišti – vyhodnocuje se kvalita zakořenění, stav kmene a další parametry, které rozhodují o tom, zda lidově řečeno daný strom nespadne někomu brzy na hlavu. Stávající dřeviny v travnatých plochách mezi alejemi zůstanou většinou zachovány. Cílem těchto kroků má být obnova středových jírovcových alejí, které jsou základem historické kompozice válečných křížů celé plochy před budovou Invalidovny. Celkovou obnovou projdou také trávníky, které se dočkají automatického závlahového systému, a chodníky, jež budou z žulových kostek. Nynější živé ploty nahradí tvarované dřeviny z habru a ptačího zobu, okrasné záhony ozdobí mnohokvěté růže, kultivar Rosa Gol-
Z
dmarie. Nové podoby se dočká také dnes značně zpustlé jezírko – to bude osázeno vodními rostlinami, k jeho napájení poslouží vlastní vrtaná studna. V blízkosti jezírka se objeví dvě smuteční vrby. Kruhová plocha s centrálně umístěnou sochou bude obklopena volnými trávníky. Obnovy se dočkají také lavičky, jež budou vyměněny za nové, a osvětlení. To dostane stylový retro nádech – stávající lampy budou vyměněny za repliky staropražských plynových luceren z 30. let minulého století. Rodiče s dětmi z okolí se mohou těšit na změny, kterých dozná zdejší dětské hřiště, které obohatí nové herní prvky a také „pítko“. Celé hřiště navíc bude oploceno. Novinkou je hřiště pro petangue zakomponované mezi stávající stromy. Aby bylo v parku, kde se dnes pohybují různé pochybné existence, bezpečno, bude součástí revitalizace vybudování kamerového systému. Nová tvář parků u Invalidovny nebude zadarmo. Celkové náklady činí 49 milionů korun, z rozpočtu Prahy 8 ale spolkne „jen“ něco přes 3,5 milionu. Zbývajících více než 45 milionů korun půjde z evropských fondů a státního rozpočtu. „Oba parky velmi utrpěly povodněmi, proto si obnovu rozhodně zaslouží,“ říká radní Jiří Janků.
REDAKČNÍ
Vážený pane šéfredaktore, ačkoliv Vaše Region Revue je převážně inzertní a reklamní periodikum, najdou se v ní zajímavé články. Nejinak je tomu i v posledním, listopadovém čísle. Bohužel velmi negativním dojmem na čtenáře musí působit interview s p. Ondřejem Neffem. Pan Neff se velmi nelichotivým způsobem vyjadřuje o Žižkově, když jej srovnává se Smíchovem coby "moderním městem s moderní architekturou", což Žižkovu podle něho chybí. Přitom ta největší žižkovská díla moderní architektury, Dům odborů a Památník nár. osvobození hodnotí tím nejpejorativnějším způsobem jaký si lze představit (není bez zajímavosti, že o TV věži nemluví, naproti tomu ani o Paláci Flora, Luxemburg Plaza či Central Parku Praha; zkrátka moderní architektury je na Žižkově dost, možná víc než na tom Smíchově). Podobně negativně hovoří i o snaze regulovat parkování automobilů pomocí zón placeného stání, když každý nezaujatý pozorovatel musí vidět, že aut - alespoň v denních hodinách a o víkendech - výrazně ubylo. Ponechme p. Neffovi jeho názory, má na ně právo. Ale naprosto nechápu, co vedlo redakci Region
www.regionrevue.cz
POŠTY
Revue interview s p. Neffem uveřejňovat a jeho názory, objektivně vzato, tak propagovat. Každého normálního člověka (za něhož považuji i sebe) potěší, když mu jeho domovinu někdo pochválí. Snažit se o příznivý obraz místa svého působení by mělo být, podle mne, cílem každého komunálního resp. regionálního tisku. Interview s p. Neffem bohužel do této snahy nezapadá. S pozdravem Ing. Milan Svoboda, Praha 3
Odpověď redakce: Vážený pane Svobodo, děkuji za vaši reakci, za vaši pochvalu našemu časopisu a za to, že náš časopis čtete. Co se týče vaší výtky k interview s Ondřejem Neffem, v němž se vyjadřuje o Žižkovu a některých jeho dominantách skutečně dost nelichotivě, mohu říct jen toto: Naším cílem je dávat prostor různorodým názorům - tedy nejen těm pozitivním. Snažíme se vybírat pro rozhovory zajímavé osobnosti, které mají něco společného s regionem našeho zájmu. Jejich názory na region či jiné otázky pak necenzurujeme – ať už jsou pozitivní či negativní. S pozdravem Roman Peterka
11
• reportáž z regionu
Vánoce u hasičů
Vánoce se kvapem blíží. Zatímco většina národa bude na Štědrý večer doma zpívat pod stromečkem koledy a rozbalovat dárky, na hasičských stanicích se slouží, vánoce nevánoce. „Léta fungovalo pravidlo a někteří velitelé stanic ho dodržují ješt dnes, že na Vánoce se nedává dovolená,“ říká velitel směny z hasičské stanice č. 1 v Sokolské ulici na rozhraní Vinohrad a Nového Města Oldřich Klegr. „Obvykle tak bývá na většině stanic o Vánocích ještě více lidí, než obvykle,“ dodává. Hasiči si tak se svými rodinami obvykle dělají Štědrý den buď před tím kalendářním, nebo až po něm – anebo se musí obejít bez jejich účasti.
K požárům způsobených vzplanutím vánočního stromečku se dnes už moc nevyjíždí – o rozsvícení vánočního stromku už se dnes v drtivé většině případů postará elektřina. Mimochodem – když už takový vánoční stromek vzplane, času na záchranu domácnosti moc není – jak Oldřich Klegr upozorňuje, podle jedné testovací simulace je doba od vzplanutí stromku do totálního vyhoření menší místnosti zařízené běžným nábytkem pouhých 40 vteřin. „Ale samozřejmě, že se při rychlém jednání takový požár dá uhasit, než napáchá větší škody – sám jsem takhle už doma párkrát zasahoval, když chytly větvičky od svíček,“ říká s úsměvem. „Na vánoce je také méně požárů, protože lidé jsou většinou doma, takže mohou zasáhnout dřív, než se oheň rozšíří,“ dodává. Mnohem častěji, než vánoční stromky, hoří adventní věnce, které lidé občas ponechají s hořícími svíčkami bez dozoru. „Stalo se nám, že jsme přijeli k požáru adventního věnce, bylo to asi den nebo dva po Vánocích, ten dům měl bezpečnostní okna a my je nedokázali rozbít a dostat se dovnitř. Naštěstí jsme měli jednoho hasiče, který byl malý a štíhlý, takový střízlík a tomu se podařilo
prosoukat se otevřeným okénkem od spíže – jinak bychom se dívali, jak se požár rozvíjí víc a víc a nemohli bychom mu v tom zabránit,“ vzpomíná.
Klid a společná večeře
Pokud se ale zrovna nic nestane a hasiči nemusí vyjet k nějakému neštěstí, je služba na Štědrý den klidnější. „Není odborná příprava, neškolí se, nevaří se, protože každý má z domova přibalenou rybu a salát,“ říká Oldřich Klegr. „Služba na Vánoce je jiná i tím, že se společně večeří,“ podotýká. Vánoční stromeček také nemůže chybět. „Specialisty na to jsou kolegové ze stanice č. 7 v Jinonicích – tam mají v jídelně vysoký strop, asi šest metrů, a každý rok tu mají skutečně obrovský strom, který je tak velký, že ho musí do jídelny dávat jeřábem
a ještě mu musí řezat vršek, aby se vešel – je to strom, který má ve spodní části kolem pěti metrů průměr,“
směje se Klegr. Na „jedničce“ v Sokolské takovýhle obří strom nemají. „Máme jich tu zase víc – jeden je na operačním středisku, jeden u kluků na strážnici a ještě nějaké by se tu našly,“ dodává Klegr. Dárky si pod stromeček na stanici nenadělují – roli hasičského „Ježíška“ přebírá ředitel pražského hasičského záchranného sboru Dalibor Gosman. „Spolu s panem náměstkem objíždí všechny stanice a každému hasičovi dají nějaký dárek,“ popisuje Klegr. Ředitel pražských hasičů tuhle tradici drží poctivě každý Štědrý den už od počátků svého působení ve funkci, což je už nějakých patnáct let. „Každý Štědrý den objede všechny stanice, což je úctyhodný výkon – objet všechny stanice není jen tak, všude se zastaví, pozdraví se, popovídá – předpokládám, že odpoledne padne a doma už si ho moc neužijí,“ říká s úsměvem Oldřich Klegr. „My se aspoň střídáme, jsme dvě směny a na jedny Vánoce je tu jedna, na další druhá, ale on to má takhle každý rok,“ dodává.
inzerce
12
www.regionrevue.cz
inzerce
www.regionrevue.cz
13
inzerce
14
www.regionrevue.cz
inzerce
• křížovka o ceny
KřÍžovka o ceny: 1. cena: Silvestrovský pobyt v Paříži pro 2 osoby. Cena obsahuje dvě zpáteční letenky do Paříže, taxi z/na letiště v Praze i Paříži, luxusní romantické apartmá v pětihvězdičkovém hotelu s výhledem na Eiffelovu věž a all inclusive s bohatým silvestrovským programem ve všech hotelových prostorách a restauracích. Správné znění tajenky, společně se svými kontaktními údaji, zasílejte na adresu: Milan Janata, Katusická 13/700, 197 00 Praha 9 nebo na
[email protected] do 14. 12. 2010. Výherci z minulého čísla jsou: dárkový šek 500,- Kč – Karel Lachout, P3, dárkový šek 300,- Kč – Jana Zapletalová, P2, dárkový šek 100,- Kč – Anna Matelešková, P8. Blahopřejeme!
www.regionrevue.cz
15
inzerce
• www.regionrevue.cz • www.regionrevue.cz • www.regionrevue.cz • www.regionrevue.cz • www.regionrevue.cz • www.regionrevue.cz •
