PROS ZA NÁS, SVATÝ VÁCLAVE

Věstník farnosti u  kostelů s v.   M i k u l á š e a   s v.   V á c l a v a 29. září Léta Páně 2013

10 ŘÍJEN

PROS ZA NÁS, SVATÝ VÁCLAVE Svatováclavská vinice je náš farní plátek, který se věnuje především aktivitám a zprávám z našeho společenství, ze sousedství, a děje-li se něco obzvláště zajímavého, pak také zprávám z celého světa. Rádi se dělíme o názory druhých, ale nikdy ne anonymů, a rozhodně nepíšeme nic politicky laděného. Přesto se o politice zmíním. Nebudu vám radit, koho volit nebo nevolit. Nebudu vás přesvědčovat, zda jít k volbám či nejít. Budu se držet toho, že jsme farní plátek. Situace v naší zemi je zapeklitá a naše vláda trochu postrádá „vládnou-

cího“ smyslu. Zkrátka, něco není dobře a blíží se nám předčasné volby. Snad to bylo tak načasované, že jim předchází svátek sv. Václava, hlavního patrona České země. Předevčírem, v pátek 27. září, se spojila církev v modlitbě za Český národ u příležitosti převozu relikvií sv. Václava z Prahy do Staré Boleslavi. Pokračujme v této modlitbě. Prosme Ducha Svatého o dar rady, ať se dobře rozhodujeme, ať nám není osud naší republiky lhostejný. Svatý Václave, kníže náš, vévodo České země, oroduj za nás. @

2/ X

O H L É D N U T Í za minulým měsícem nebo i dál Farní dovolená v Dolomitech Ve dnech 27. 7.–3. 8. 2013 proběhla naše farní dovolená v Dolomitech. Ubytováni jsme byli v pastoračním domě Velehrad v horském údolí Alp v St. Martin/ Gsies v nadmořské výšce 1310 m n. m., který je vybaven 5–6lůžkovými pokoji s umyvadly i dostatečným množstvím sprch a WC umístěných v mezipatrech zvlášť pro ženy a pro muže. Pro společná setkání pak jídelnou, společenskou místností s internetem, Wi-Fi připojením, knihovnou a televizí (promítli jsme si i filmy, např. „Šarlatový a černý“ s neuvěřitelně pozitivním duchovním závěrem), hernou, stolním tenisem, i možností zápůjčky lan, helem, sedáků apod. pro zájemce o horolezení. Odtud nás autobus každý den odvezl do Dolomit, do ještě vyšších poloh. Je to mj. oblast největších bojů za 1. světové války. Z výchozího bodu bylo vždy možné zvolit si hned několik vysokohorských túr podle náročnosti. Takže na své si přišli ti, kteří zdolávali nejvyšší vrcholy, ale i ti, kterým vyhovoval méně náročný terén, vždy však s nádhernými vysokohorskými panoramaty, ledovcovými jezírky a vodopády. Mezi ty poslední jsem patřila i já, neboť mým hlavním cílem bylo „lovit“ do fotoaparátu alpskou květenu. Přišla jsem si na své, objevila jsem téměř 60 % vzácných květin uvedených v botanické příručce „Alpská květena“. Tyto trasy statečně zvládal i nevidomý Marek, mladý přítel Zezulkových, kteří se mu obětavě věnovali. Takže kdo jste váhali

se na farní dovolenou do Alp přihlásit, zde máte jednoznačný důkaz toho, že se nemáte čeho obávat. Jeden den jsme věnovali pouti, všichni jsme prošli „Cestu sv. Františka“ s převýšením 300 m, se zastaveními, na kterých nám o. Christian z vinohradského kostela sv. Ludmily vždy pověděl, co se k nim váže, včetně příslušných odkazů na Písmo. Na závěr této pouti jsme se společně pomodlili a zazpívali písně chval v hlavním a poté i v podzemním prostoru kaple sv. Františka a sv. Kláry. Odpoledne pak bylo odpočinkové, v městečku Bruneck. Většina ho strávila v aquaparku, menší část včetně mě obdivovala starobylé centrum s hradbami, městskými branami, několika kostely, domy s řadou fresek a nad tím vším se tyčícím hradem. Mimochodem hradů a tvrzí jsme po cestě míjeli celou řadu. V moderně zařízené kuchyni nám dvě úžasné kuchařky z Moravy připravily každý den pestrou snídani, jídlo do balíčku na oběd a pokaždé jinou teplou večeři, to vše z 95 % z potravin dovezených z Prahy. Díky skvělému rozplánování Oliny Polanské a kuchařky Blanky pokaždé s dostatkem zeleniny a jablek. Co však je na našich farních dovolených nejdůležitější, je skutečnost, že vedle rekreace a odpočinku je pamatováno na prostor ke ztišení a upevnění vztahu k Bohu. Kromě účasti některého z kněží (tentokrát velkého optimisty a navíc úžasného varhaníka o. Christia-

3/ X na, který nám i obyvatelům v St. Martin/Gsies v místním kostele sv. Martina uspořádal varhanní koncert) na nás všechny zapůsobil především dům, ve kterém jsme byli ubytováni. Pastorační dům Velehrad byl zakoupen z podnětu kardinála Berana pro duchovní potřeby mládeže z řad českých emigrantů. Od r. 1990 ho spravuje Arcibiskupský kněžský seminář v Olomouci; trvale zde slouží o. Antonín Hráček, Anna Čechmanová a Miroslav Šrámek. O.  Antonín nám vysvětlil symboliku prostorné kaple, umožňoval nám svátost smíření i nádherné duchovní rozhovory a s o. Christianem se svorně podělili o celebrování a koncelebrování každodenních mší svatých. V kapli bylo možné se účastnit ranních i večerních chval, adorací, i jen tak pobýt před svatostánkem s eucharistií. O. Antonín je s námi ještě teď ve spojení, po e-mailu, a posílá nám inspirativní duchovní „myšlenky pro nastávající měsíc“. Jeho požehnání před naší cestou domů bylo důležité – byli jsme svědky malého zázraku. Našemu autobusu praskl v Rakousku řemen. Obětavou opravou našeho pana řidiče a jeho bratra byla závada vyřešena, ale jen na krátkou dobu. Opět jsme se museli vrátit na parkoviště a vypadalo to, že budeme muset vyčkat přistavení náhradního autobusu, s vyhlídkou na návrat do Prahy až v ranních hodinách. S pomocí Boží to ale dobře dopadlo a nakonec jsme dojeli do Prahy jen s cca hodinovým zpožděním. Takže ještě jednou díky všem, kdo se o přípravu, organizaci a úspěšný průběh naší farní dovolené zasloužili!  Helena Hříbková

Za poutí na Hrádek 2013 Hrádek u Vlašimi je malé a skromné mariánské poutní místo, nad říčkou Blanicí, na okraji posázavských lesů. Není v péči františkánů, ale kongregace mariánů. Je však františkánsky prosté a neokázalé. Také proto je měl rád františkánský kněz, otec Alois Moc OFM, rodák z blízkých Radošovic. Otec Alois se v 70. a 80. létech nesmírně zasloužil o obnovení struktur III. řádu sv. Františka (laického), nyní nazývaného Sekulární františkánský řád (SFŘ), v naší zemi. Za tuto svoji činnost byl s dalšími v r. 1983 zatčen; již předtím byl v 50. létech vězněn. Bydlel ve Vršovicích, v ulici Na spojce. Od jeho smrti v r. 1995 je za něj každoročně na Hrádku obětována mše svatá. Letos se mše zúčastnilo více než třicet osob, mezi nimi dva členové Národní rady SFŘ. Měli jsme radost z toho, že se mše svaté mohl zúčastnit rodný bratr otce Aloise, Karel. Mši sloužil otec Jiljí Jiří Přibyl OFM, který působí v klášteře u P. Marie Sněžné v Praze. (Jeho otec Jan Přibyl konal v naší vršovické farnosti službu jáhna asi po 10 let, od r. 1991 do své smrti.) P. Jiljí znal velmi dobře P. Aloise, neboť Alois jej duchovně vedl. P. Jiljí ve své promluvě při misse oslovil také staré bratry a sestry, kteří pochopitelně mezi pamětníky převažovali. Řekl, že s přibývajícím věkem postupně Bohu odevzdáváme své schopnosti, svoji výkonnost. Přitom je dobře si uvědomit, že je Pánu Bohu pouze vracíme. Vždyť to všechno byly Boží dary, které jsme od něj dostali. Toto vědomí nám pomůže vyrovnat se s těmito ztrátami.

4/ X Odpoledne jsme i letos odjeli do Radošovic ke hrobu P. Aloise. Před modlitbou za něj jsme si tam přečetli stručný výklad Otčenáše; výklad je modlitbou, kterou napsal sv. František z Assisi. Zbývá poznamenat, že bylo dobré počasí, odpoledne svítilo slunce. Ti, kteří putovali z Vlašimi pěšky, našli poměrně dost hub. Nejvíce se jich najde poblíž Hrádku. Snad je to tím, že Hrádek je vzdálen asi 5 km od města, a tak nemnoho houbařů dojde až tam.  M. Müller st.

Letem světem Letošní farní tábor se konal od 26. července do 2. srpna v Čechticích u Benešova a zúčastnil se ho i náš farář Stanisław. Od 4. do 9. srpna se vydalo společenství mládeže na výlet do Polska. Pouť do Taizé byla letos zrušena. Od 6. do 18. září byli někteří naši farníci se Stanisławem jakožto duchovním

doprovodem na pouti do Santiaga de Compostela. V sobotu 7. září byl v rámci Dnů evropského dědictví zpřístupněn veřejnosti kostel sv. Mikuláše. Připravena byla výstava historických fotografií a ornátů. V rámci Dnů byla v úterý 10. září zorganizovaná komentovaná prohlídka kostela sv. Václava a v sobotu 14. září byl opět pro veřejnost otevřen kostel sv. Mikuláše s expozicí jeho historie i kostel sv. Václava. V sobotu 21. září se konal na schodech kostela sv. Václava festival Zažít město jinak s komentovanou prohlídkou u příležitosti výročí posvěcení kostela. Den byl zpestřen živou hudbou, tvůrčími dílnami a venkovní filmovou projekcí. V úterý 24. září byl v kostele sv. Václava další koncert Hudby Hradní stráže a Policie ČR. Včera, v předvečer farního dne a svátku sv. Václava, se konaly starokřesťanské nešpory s lucernariem pod názvem Poděkování za světlo. @

S P O L E Č E N S T V Í naší farnosti a jeho záležitosti Farní charita Za jednu z podstatných záležitostí života považujeme darování. A v současné době darování času, nebo spíš darování v čase. Jaruška Dietlová (tel.: 723 263  471) má na starosti návštěvy osamělých klientů v LDN Oblouková. Návštěvy mohou být i nepravidelné, občasné, někdy jde o naslouchání, ně-

(Mt 25,35n) kdy o vyprávění či čtení, sdílení, někdy „jen“ o pohlazení, podržení za ruku, ... Pokud byste někdo měl možnost přidat se, ozvěte se prosím, budeme moc rádi, a nejen my. Spolu s Komunitou Sant' Egidio uskutečníme od 22. září do 6. října sbírku hlavně pánského zimního oblečení,

5/ X spodního prádla a bot pro bližní bez domova. V tomto termínu prosím noste tyto věci čisté, nepoškozené a kvalitní do košů označených pro tuto sbírku do kostela sv. Václava a na faru do místnosti č. 1. Hledáme další dobrovolnice či dobrovolníky pro hlídání dětí. Právě moc potřebujeme nejlépe jednu či dvě babičky na střídání na 3 až 4 dopoledne v týdnu k miminku – šlo by o procházky s kočárkem či hraní doma, kdy by maminka mohla vykonávat odbornou záslužnou práci na PC. Byl by možný i malý příspěvek. Potřebujeme dobrovolníka či dobrovolnici, která by pomohla v zimním období s nákupy. Za fachu Hanka [email protected], 721 444 323 č. účtu farnosti: 280828389/0800 pro fachu VS: 33333

Setkání pastorační rady 28. srpna 2013 Pastorační rada se setkala již koncem srpna, aby mohl být schválen pastorační

plán pro nový školní rok 2013/2014. Bohoslužby a příležitosti ke svátosti smíření zůstávají stejné jako v loňském školním roce. Jedinou výjimkou je středeční ranní bohoslužba u svatého Mikuláše, která se ruší. Začátkem září navštívil naši farnost pan biskup Malý, aby provedl farní vizitaci. Na pastorační radě se domlouvaly podrobnosti jeho návštěvy. Diskutovalo se také o tom, co ve farnosti zlepšit během nového pastoračního roku. Shodli jsme se na tom, že farníci by měli mít možnost se více poznat. Proto se dnes, v neděli 29. 9., uskuteční farní den s pouze jednou bohoslužbou v 9.30 hod. u svatého Václava a po ní následuje program zakončený koncertem skupin Missa a Minimissa od 14.00 hodin v sále kostela. Domlouvaly se také akce, které se uskuteční v následujících měsících, a budete s nimi postupně seznamováni. V neděli 6. 10. začne katechetický rok s výukou náboženství pro děti. V pátek 11. 10. bude Stanisław vyprávět o svém putování po Jižní Americe. V sobotu 12. 10. se uskuteční duchovní obnova pro seniory a v neděli 13. 10. Manželský koláč. Koncem října proběhne manželské setkání ve Štěkni. LH

SVĚTEC V TOMTO MĚSÍCI Svatý Havel, poustevník Jméno Havel u nás dnes příliš obvyklé není, většinou se užívá jako příjmení. Dříve tomu bylo jinak, jak dosvědču-

svátek 16. 10. je i kostel sv. Havla na Starém Městě. Světec nám nebyl cizí, ale dobře známý. Kdo tedy sv. Havel byl a co o něm víme?

6/ X Narodil se v Irsku kolem r. 550 a byl mnichem v klášteře Bangor. V r. 590 přišli s 11 dalšími spolubratry, vedeni Kolumbánem, do Francie, aby zde hlásali evangelium. Kolumbán zde založil slavný klášter Luxeuil. Později putovali ve dvojicích hlásat evangelium dále jako tzv. putovní mniši. Havel se vydal s Kolumbánem přes Metz a Curych až do Tuggenu na východním konci Curyšského jezera. Tam se usadili s úmyslem obrátit tamní pohany. Havel uměl germánsky, tudíž hlásal evangelium v jejich rodném jazyce, ale výsledky nebyly přesto valné. Obracení pohanů vyžadovalo a vyžaduje trpělivost, a té se nedostávalo Kolumbánovi. Jednoho dne se tak rozhněval, že spálil pohanský oltář a obětní dary hodil do jezera. Místní obyvatele tímto činem obrátil, jenže ne na víru, ale proti sobě a Havlovi, takže musili rychle utéci. Usadili se v Bregenzu a neúnavně hlásali evangelium, ale byli po třech letech znovu vyhnáni. Poté se cesty obou přátel rozdělily. Kolumbán odešel do Itálie a Havel, který byl nemocen, zůstal až do svého uzdravení v Arbonu u Bodamského jezera. Když se uzdravil, odešel společně s jáhnem Hiltiboldem do pustiny jižně od Bodamského jezera a postavil si zde v takzvané mlýnské úžlabině poustevnu. Brzy se k němu a k Hiltiboldovi při-

D I A L O G pocitů a rozumu: Kdysi dávno jsem v jednom neznámém městě :-) oslovil společenství maminek s dětmi, které se scházelo na faře. Nabídka byla jednoduchá, tedy alespoň

pojili další stejně smýšlející muži. Havel se stal žádaným rádcem lidu i kléru. V r. 615 mu byla nabídnuta hodnost biskupa v Konstanci, ale Havel tuto poctu odmítl. Stejně se zachoval i v r. 625, kdy mu byla nabízena funkce opata v Luxeuilu. Žil šťastně a spokojeně ve své poustevně. Zemřel 16. října ve věku 90 let v Arbonu a byl pochován ve své poustevně. Nad jeho hrobem vznikl klášter a opatství St. Gallen, později město a nakonec i kanton nesoucí jeho jméno. Až do 19. století bylo zvykem v St. Gallenu žehnat víno, které bylo používáno jako prostředek proti horečce. Světec je znázorňován jako poustevník nebo jako benediktinský mnich. V ruce mívá často poutnickou hůl a často mívá u sebe i medvěda, což má původ v následující legendě: Jednou se Havel chystal pojíst, ale stejný nápad dostal i jistý medvěd, až na to, že tím pokrmem měl být Havlův oběd. Havel medvědí spády včas odhalil, méďu přísně pokáral a poručil mu, aby za trest přinesl dříví na oheň. Ten tak učinil a poté se oba najedli. Tolik legenda. Svatý Havel je patronem biskupství, kantonu a města St. Gallen, hus, kuřat a kohoutů a nemocných horečkou. 

Alena Králová

Která z nich je madona? jsem si to zpočátku myslel. Zněla takto: Pojďme podporovat mateřství. Prakticky jsem si to představoval tak, že vyfotím každou z nich i s je-

7/ X jím dítětem (či dětmi, pakliže jich má víc). Že potom ty fotografie zpracuji a upravím jako malé obrazy a že uspořádáme malou výstavku těch „dnešních madon“. Pointa byla v tom, že mezi ty obrázky dám jednu reprodukci Panny Marie s Ježíškem, jak je známe, a že se lidí v nadpisu výstavky zeptám „Která z nich je madona?“ – Neuspěl jsem. Ne snad proto, že by se obávaly objektivu či mého zpracování jejich podobizny. To prý bychom se určitě nějak domluvili. Nebylo to ani proto, že by mateřství jako takové nechtěly podporovat, ba dokonce v tom i tolik potřebnou podporu správného mateřství spatřovaly. Celé to ztroskotalo na otázce… – „Co by tomu řekli lidi?!“ No a tak se projekt podpory mateřství nekonal. Ač byl hned od počátku lidem určen, tak jsme se zalekli toho, co by tomu vlastně lidé řekli. Místo focení, malování a paspartování jsem tedy mohl přemýšlet a klást si otázky. Napadalo mne, zdali jsme opravdu tak úzkoprsí, netolerantní a ortodoxní, že bychom považovali takovou výstavku za něco nepatřičného. Zdali si umíme vůbec připustit, že v Ježíšově době ještě nikdo, snad kromě jí úplně nejbližších, o výjimečnosti té ženy nevěděl. Že ve

své době byla nepochybně dobrou, ne-li přímo vzornou matkou, přesto ale pro většinu tehdejší společnosti jednou z mnoha neznámých žen. Nebo si vážně myslíme, že se např. ty bohatší zajímaly o matku z chléva!? Nenechme se vysmát. Určitě nebudeme daleko od pravdy, když tehdejší oblečení madony přirovnáme k dnešním džínám a tričku. (Prosím, opravdu nemám nic proti džínám a tričku.) Oblečení, vzezření, to se mění. To se změnilo. Podstatně. Dnes je úplně jiné než tehdy před dvěma tisíci let. A co vlastnosti? To mateřství, o které nám od začátku šlo? To se také mění, nebo zůstává? Co když mezi sebou máme maminky, které se ke svým dětem chovají podobně, jako se tehdy chovala Ona? Můžeme se tedy ptát po madonách dnešních dnů? Suďte sami, chcete-li. Určitě však nepochybíme, když se k dnešním maminkám budeme chovat stejně, jako by to Ona sama byla. A možná bychom se na ně přece jenom nezlobili, kdyby v tom neznámém městě onu výstavku uspořádaly. Co říkáte?  PAS

P O Z V Á N Í následující měsíc nebo i trochu dál Kroužek angličtiny pro dospělé začne v pondělí 30. září 2013. Bude pokračovat vždy v pondělí na faře od 18.30 do 19.30 hodin. Nejde o „normální“ vyučování, ale o nabídku zopakovat si a osvěžit své znalosti, a to v malé skupi-

ně. Setkání jsou pro ty, kteří se již učili anglicky a nebojí se zkoušet mluvit, třeba jednoduchými slovy. Není nutné, abyste již anglicky uměli – naučit se mluvit je možné právě jen mluvením. Probírají se různá témata. Vyučování je

8/ X zdarma, doporučuje se však dobrovolný dar ve prospěch farní charity podle vlastního uvážení. Členové kroužku netvoří uzavřenou společnost. Naopak, noví zájemci jsou vítáni. Není podmínkou, aby byli katolíky. Postačí, když mají přátelský postoj ke křesťanství. Kurz vede M. Müller starší, který sdělí více na telefonu 272  765 083 (domů) nebo na mobilu 732 744 953. Má e-mailovou adresu: [email protected].

Dny důvěry v Praze: listopad 2013 Dny důvěry, ekumenické setkání mladých organizované ve spolupráci s komunitou Taizé, se už v České republice staly tradicí. Tato tradice byla zahájena v roce 2007 setkáním ve Zlíně, v roce 2009 se Dny důvěry konaly v Brně a o dva roky později v Olomouci. Letos jsou mladí lidé ve věku 17–35 let zváni do Prahy, kde se Dny důvěry uskuteční 15.–17. listopadu v chrámu Nejsvětějšího Srdce Páně na Vinohradech. Od pátku do neděle se účastníci zapojí do společných modliteb s medita-

tivními zpěvy, nasloucháním Božímu slovu a modlitbou v tichu. Stejně jako v Taizé, ekumenické komunitě ve Francii, budou na programu biblické úvody, sdílení ve skupinkách, semináře a společné jídlo. Účastníci budou ubytováni v rodinách pražských farností a sborů. Tímto bychom na Dny důvěry rádi pozvali všechny mladé lidi z celé ČR. Důležitou součástí pouti důvěry je také zážitek přijetí a pohostinnosti. Aby bylo možné Dny důvěry v Praze uspořádat, musíme najít dostatek rodin, které by byly ochotné mladé lidi na dvě noci ubytovat. Není potřeba mnoho: 2 metry čtvereční na zemi a 2 snídaně. Přes svou jednoduchost mohou taková setkání zanechat hluboký dojem a právě gesto přijetí mladých poutníků hostitelskými rodinami bývá často nejsilnějším zážitkem celého setkání. Jak účastníci setkání, tak hostitelské rodiny se musí v případě zájmu zaregistrovat na internetové stránce www.dnyduvery.cz, kde najdete také bližší informace. Velice oceníme, pokud toto pozvání předáte i dalším lidem, které by setkání mohlo zajímat.  organizační tým Dnů důvěry

Z Á V Ě R E M . . . Čtyři podoby Znám čtyři osoby, které se potýkají s jistým hříchem. Můžete si představit jakýkoliv hřích, jakékoliv pokušení, které právě zakoušíte: třeba pomluvy, když už jsem se o nich letos tak rozepsala. Pokušení není příjemné a svádí jak zakázané ovoce. První dva z oněch čtyř již učinili, co není dobré v Božích

očích – trochu si „zadrbali“. Druzí dva pokušení stále odolávají. První neodolal pokušení a provinil se proti Bohu i proti bližnímu svému. Jde a zpovídá se lidem ze svého poklesku. Písmo přeci říká: „Velmi rád se tedy budu chlubit spíše svými slabostmi“ (2 Kor 12,9b). Ano, to písmo říká, ale

9/ X také této větě něco předchází a něco ji následuje. Ten první se nechlubí, aby na něm spočinula Kristova moc (srov. 2 Kor 12,10), ale spíš aby nalákal i druhé na svou stezku, a tak nebyl v hříchu sám. Aby přesvědčil ostatní, že to, co provedl, vlastně není zas tak hrozný poklesek. Druhý hříšník, chlubí-li se svým hříchem, pak se chlubí tak, jako když se na začátku mše svaté bijeme v prsa. Jen vědomí, že v pokání na něm spočinula právě ona Kristova moc (srov. 2 Kor 12,10), mu dává sílu přenést se přes vlastní slabost, svůj pád, a jít dál, žít dál, hledat dál Cestu. Hříšní jsme všichni a stejně tak hříšník, který je v neustálém pokušení. I on doznává svou slabost, ale nevzdává se a odolává pokušení. Denně v modlitbě prosí o sílu odolat hříchu. A právě tíha pokušení odevzdaná v pokorné modlitbě ho chrání před pýchou pro dary, které obdržel. Možná, že svou vnitřní bolest obětuje za ctnostný úmysl, o kterém ví jen sám náš Pán. Poslední muž je také pouze v pokušení k hříchu. Vydává se za trpitele, ale

zároveň je pyšný, sebestředný a sobecký nebo sebelítostný. Skutečnost, že nezhřešil, nepramení z modlitby a vnitřního úsilí, jako je tomu u předchozího, ale z nedostatku odvahy hřích uskutečnit… (Pravda, že k uvedenému příkladu, tj. k pomluvám, není zrovna potřeba mnoho odvahy, ale k jinému hříchu ano.) Do půstu daleko, ale kam spadá váš hřích? Kdo vlastně nehřeší? Kdo z těch čtyř se dostane do nebe? Nabízí se odpověď: Bůh Otec miluje všechny své děti. Možností, jak nahlížet na slabosti a hříchy, je tolik, kolik je na světě lidí, hříchů a slabostí. Jistě už se vám hlavou hemží nápady, které mě nenapadly. Chci vám na závěr nabídnout jinou možnost: zamyslet se nad Láskou, která je Bůh. Je-li to nesnadno představitelné, vizte Boha ve svém bližním. Je-li i toto nesnadné, hledejte Boha v sobě samém a milujte sebe sama. Ne nadarmo v Písmu stojí: „Miluj bližního svého jako sám sebe.“ Myslete na Lásku, ne na hřích. Rozhodujte se pro Lásku každou minutu svého života. 

Vaše Křepelka na Vinici

10/ X

P O Ř A D B O H O S L U Ž E B a další základní informace Výjimky a změny najdete v kalendáři na příslušný měsíc.

Eucharistie a bohoslužby slova neděle

8.30

kostel sv. Václava

10.30 kostel sv. Václava (pro rodiny s dětmi) úterý

18.00 kostel sv. Mikuláše

čtvrtek 8.00

kostel sv. Mikuláše

pátek

18.00 kostel sv. Václava

sobota

8.00

kostel sv. Mikuláše

Eucharistická adorace čtvrtek

17.45–19.45 20.00–21.00

kostel sv. Václava (od 16. května do konce června) kostel sv. Mikuláše

Svátost smíření / duchovní rozhovor neděle

7.30–8.15

čtvrtek

17.45–19.45 kostel sv. Václava

kostel sv. Václava

pátek

17.00–17.45 kostel sv. Václava

• Prosíme ty, kdo chtějí přistoupit ke svátosti smíření některý pátek nebo neděli, aby respektovali, že kněz musí nejpozději 15 min před začátkem bohoslužby odejít ze zpovědnice, aby se na bohoslužbu řádně připravil. • Jiný termín svátosti smíření je možné dohodnout s farářem P. St. Górou.

Příležitost k setkání s knězem úterý

15.30–17.30

fara – Vršovické nám. 84/6 (u kostela sv. Mikuláše)

• Jiný termín je možné dohodnout s farářem P. St. Górou.

Farní kancelář pro veřejnost úterý

10.00–12.00, 13.00–17.00

fara – Vršovické nám. 84/6 (u kostela sv. Mikuláše)

• Službu v kanceláři zajišťuje a finanční záležitosti (hl. dary) vyřizuje Eva Hrubá:  [email protected]

11/ X

T Ý D E N N Í P R O G R A M   pravidelných aktivit Po 13.30–14.30 16.00–16.45 17.00–17.45 17.00–18.30 17.45–18.30 18.00–20.00 18.30–19.30 19.00–21.00 19.00–21.30 Út 10.00–12.00 13.00–17.00 15.30–17.30 16.45–17.45 19.00 St 10.00–12.00 18.30 19.00–22.00 19.30 Čt 8.45 16.45–17.30 16.45–18.00 18.30–20.00 19.00–22.00 19.00 Pá 15.00–17.00 Ne 8.00–8.30 15.00–17.00 16.30–21.30 18.00 19.00

Mariina legie /I. Ditrich/ Náboženství pro děti /H. a P. Svobodovi/ Náboženství pro děti /H. a P. Svobodovi/ Kroužek vyšívání /M. Řečinská/ Zkouška kapely Minimissa /J. Tomsa/ Cvičení pro radost Angličtina pro dospělé /M. Müller st./ Modlitební společenství /V. Novák/ Divadelní spolek Nazdařbůh /J. Tomsa/ Úřední hodiny farní kanceláře pro veřejnost /Eva Hrubá/ Příležitost k setkání s knězem /S. Góra/ Biblická hodina /J. Nagy/ – 2. a 4. úterý v měsíci Společenství /S. Kocourková/ Maminky s dětmi /V. Procházková/ Zkouška sboru /L. Dřevikovský/ Společenství mládeže /O. Rechner, L. Sviták/ – sudé týdny roku, kromě prázdnin Farní charita /H. Rechnerová/ – 2. středa v měsíci Setkání při čaji /J. Nagyová/ – 1x měsíčně dle oznámení Náboženství pro děti /J. Čiháková/ Společenství starších dětí /J. Šimůnek/ – liché týdny roku Duchovní služba /J. Vyšohlíd/ Zkouška kapely Missa /J. Tomsa/ Modlitba matek /H. Rechnerová/ – sudé týdny roku Zkouška kapely Kšandy Industry Zkouška sboru /L. Dřevikovský/ Setkání neslyšících /S. Góra/ – 1x měsíčně dle oznámení Zkouška kapely Koza na útesu Nácvik zpěvů Modlitby Taizé /O. Rechner/ – poslední neděle v měsíci, kromě prázdnin Modlitba Taizé /O. Rechner/ – poslední neděle v měsíci, kromě prázdnin

FAR SÁL SÁL FAR SÁL FAR FAR SÁL SÁL FAR

č. 1

FAR FAR FAR FAR SÁL FAR

č. 1 č. 1 č. 3 č. 1 a 2

č. 1 č. 2 č. 1

kancelář

1. patro

FAR kancelář FAR 1. patro FAR č. 1 a 2 FAR č. 3 FAR č. 3 FAR č. 1 FAR č. 3 ZKU SÁL FAR 1. patro ZKU SÁL SÁL

12/ X

K A L E N D Á Ř na říjen 2013 1. 10. 3. 10. 3. 10. 4.–5. 10.

Út Čt Čt Pá–So

19.00 9.00 20.00 18.00– 14.00 10.30

Mimořádné akce, změny, výjimky

Zahajovací koncert Dnů Prahy 10 Setkání při čaji Setkání týmu „Štěkeň“ Seznámení letošních katechumenů

Požehnání prvňáčkům (Začátek katechetického roku) 8. 10. Út 19.00 Setkání rodičů dětí, které se v tomto školním roce chtějí připravovat na první svaté přijímání 9. 10. St 19.00 Ekonomická rada 11. 10. Pá 19.00 Cesta na kontinent jednoho snu (Stanisławovo vyprávění o Jižní Americe) 12. 10. So celý den Výlet dětí 13. 10. Ne 8.30 Manželský koláč 16. 10. St 19.00 Pastorační rada 18. 10. Pá 17.00 ODPADÁ příležitost k svátosti smíření 18. 10. Pá 19.00 Promítání skautských filmů „Protěž“ 20. 10. Ne 8.30 a Představení katechumenů (při bohoslužbách) 10.30 25.–28. 10. Pá–Po Setkání manželů ve Štěkni 27. 10. Ne 14.00 Setkání neslyšících 6. 10.

27. 10. 30. 10.

Ne

Ne St

19.00 19.00

Modlitba Taizé (nácvik v 18.00) Mše svatá pro mládež

VÁC FAR FAR FAR VÁC FAR FAR VÁC

VÁC FAR VÁC SÁL VÁC Štěkeň FAR/ SÁL SÁL FAR

Webové stránky farnosti

Kontakty

www.farnostvrsovice.cz

farář Stanisław Góra tel.: 737 280 624, 602 309 766 [email protected] pastorační asistent Martin Peroutka tel.: 702 075 417 email: [email protected]

Čísla účtu farnosti na provoz farnosti: 280828389/0800, na opravu varhan: 186817149/0300

Vydává farnost u kostelů sv. Mikuláše a sv. Václava Praha-Vršovice, www.farnostvrsovice.cz, tel. 271 742 523. Neprodejné, náklady na tisk hrazeny ze sponzorského daru a z vašich příspěvků. Vydání příštího čísla je plánováno na 27. 10., příspěvky dodávejte nejpozději do středy 16. 10. Kontakt: [email protected], případně osobně v kostele sv. Václava. Šéfredaktor: Anna Tesařová (@). Redakční rada: Stanisław Góra, Martin Peroutka, Jan Rückl (JR), Pavel Švarc (PAS), Alena Králová (AK), Pavel Mikula, Markéta Řečinská. Přispěvatelé: Lída Hobzová (LH), Helena Hříbková, Miloslav Müller st., Hana Rechnerová (Hanka). Korektura: Jana Šachlová. Sazba: Slávek Heřman. Tisk: Martin Peroutka, výtisky pro nás zkompletovali Polákovi