Projekty vodní výzvy se představují Jaké problémy s vodou žáci řešili a jak se jim je podařilo vyřešit? Představujeme výstupy, které jste nám poslali do Vodní výzvy a zároveň i projekty řešící vodní problémy, které představili žáci na konferenci na GLOBE Games 2014 v Třebíči.
Inspirujte se... ZŠ Dubňany: Za čistý Rumzovský járek " Chceme, aby byla voda v Rumzovském járku čistá. Rozborem vody zjistíme zda je voda znečistěná a prozkoumáme vodní živočichy . O výsledcích chceme informovat veřejnost u příležitosti Dne Země"
Koryto Rumzovského járku bylo pročištěno dobrovolníky. Předpokládali jsme, že voda v járku je znečištěná, ale naše měření ukázala, že kvalita vody je dobrá . Svědčí o tom také nalezení vodní živočichové a daří se tady hojně žábám (ropucha obecná). Zbývá nám pouze vyčistit Rumzovský járek od komunálního odpadu.
ZŠ Dačice: Moravská Dyje – Evropsky významná lokalita? Průzkumem řeky jsme zjistili, že některé části břehů Moravské Dyje jsou znečištěné odpadky. Jedno místo jsme sami vyčistili. Ostatní místa jsou rozsáhlejší a na jejich vyčištění je třeba zásahu města a zajištění neustálé kontroly udržování pořádku. Ve spolupráci s městem a dalšími institucemi jsme vybrali tři lokality kolem řeky, na kterých jsme umístili 3 dřevěné infopanely, které upozorňují na význam tohoto vodního toku. Obsah těchto infopanelů se snažíme neustále obnovovat a rozšiřovat. Průběžně sledujeme kvalitu vody na dvou místech na řece. Začali jsme také s měřením koncentrace dusičnanů v těchto lokalitách. Problémem je časová náročnost měření vzhledem ke vzdálenosti řeky od školy a také vzdálenosti obou měřících stanovišť na řece.
-1-
ZŠ a MŠ Lískovec: Hájku, Háječku my tě nedáme, aneb chraňme si zdroje pitné vody Chceme uklidit studánku v Hájku a okolí studánky od odpadků, motivovat spolužáky k tomu, aby nebyli lhostejní k životnímu prostředí a navázat na tradici svých kamarádů, kteří chodívali pravidelně uklízet do Hájku. Nejdříve jsme hledali informace o černých skládkách, informace o vodě (kolik jí je, kde je ji nedostatek, význam vody, nutnost ochrany vody apod.) Data jsme zpracovali do prezentace a do dotazníku. Naplánovali jsme si, co všechno musíme udělat, abychom mohli splnit naše cíle. Určili jsme si termín, kdy proběhne den D a po příjezdu z Globe Games provedeme úklid Hájku, napíšeme o tom článek do místního zpravodaje.
ČAG České Budějovice. Aby se mu lépe vedlo II "Věříme, že díky našim aktivitám poskytneme veřejnosti informace i podněty k přemýšlení o potoce a že zejména děti získají k potoku lepší vztah, nebude jim lhostejný a třeba ho začnou i chránit." Naplánovali jsme vybudování jednoduché naučné stezky kolem Dobrovodského potoka – zpracovali jsme data z minulých let, provedli jsme další průzkum potoka, získávali jsme další informace o potoce od odborníků, rozdělili jsme si témata a začali vytvářet informační tabule, vytipovali místa pro jejich umístění a začali pracovat na „stojáncích“. Pak plánujeme naučné zábavné dopoledne pro děti z blízké základní školy – na základě znalostí o potoce získaných v předchozích letech vytváříme pracovní listy pro děti z 5. třídy blízké ZŠ – s jejich paní učitelkou jsme domluvili zorganizování akce.
-2-
ZŠ Dělnická, Karviná: Mlýnka – čistá strouha nebo jímka? Na šesti stanovištích na toku Mlýnky jsme pravidelně měřili teplotu vody, pH, konduktivitu a zákal. Provedli jsme určení nachytaných bezobratlých živočichů. Navštívili jsme Státní okresní archiv v Karviné. Rozdíly v pH i konduktivitě na toku Mlýnky jsou zanedba-telné. Určili jsme
nitěnky,buchanky, perloočky, vodoucha, bruslařky, larvu jepice a komára. Ve Státním okresním archivu v Karviné jsme zjistili informace o historii Mlýnky jako mlýnské strouhy a Janečkově mlýně, který napájela.
ZŠ Větrný Jeníkov Žáci na základě výsledků ankety vytipovali jako největší problém znečištění vody odpadky. A rozhodli se zkusit vysvětlit lidem, že znečišťování vody je neekologické a požádat je, aby nemyli svá auta u vody . Požádat obec, aby v okolí rybníků a vod umístila odpadkové koše. A také sami posbírat část odpadků v okolí našich nejbližších vodních zdrojů. Vytvořili si velký plán a pak se ho drželi :-)
-3-
ZŠ TGM Moravské Budějovice: Mohou za povodně vodníci? Žáci si stanovili hned několik velkých cílů, na kterých pracovali celý rok: zjistit souvislost mezi množstvím srážek s průtokem v řece zhodnotit stav znečištění řeky zhodnotit vliv člověka na krajinu v okolí řeky navrhnout opatření, která budou zabraňovat rozlití řeky v obydlených oblastech porovnat živočichy a rostliny v říčce a na jejich březích před a po rozlití
Hypotézu, že průtok v řece souvisí s množství srážek se nepodařilo prokázat. Důvodem byla absence větších dešťů i vody z tajícího sněnu. Mohli jsme však použít data z povodní roku 2003, kde se tato hypotéza potvrdila. Vytipovali jsme podle metodiky místa, kde hrozí při velkých deštích vylití řeky z koryta a navrhli jsme opatření, které by tok řeky ozdravily. Zjistili jsme, že za povodně nemohou vodníci, jejichž existenci jsme neprokázali, ale naši předkové, kteří na 70 % toku řeku zregulovali-její koryto napřímili, část toku i zatrubnili. Tím je odváděna voda rychle z krajiny, která pak trpí vysycháním. Pravidelné jarní a letní rozlévání vody z řeky podmiňuje výskyt mokřadních rostlin i živočichů. Navázali spolupráci s řadou organizací i jednotlivců, dokonce píší scénář k filmu o Rokytce. Také se o výsledcích projektů občané dozvědí v kabelové televizi.
ZŠ Pomezí: Potok nebo stoka II Cílem našeho měření bylo zjistit, jestli výstavba kanalizace v obci Pomezí přispěla k čistotě Bílého potoka. Na 16 místech Bílého potoka jsme odebírali vzorky vody a měřili hodnoty dusičnanů, dusitanů, pH a kyslíku. Porovnávali jsme tyto hodnoty s měřeními v minulých letech a zařazovali jsme vzorky do tabulek tříd čistoty povrchových vody. Výsledky dodáme, protože výsledky ještě nejsou kompletní z důvodu nepřipojení všech obyvatel obce.
-4-
ZŠ Kunratice, Praha: Kunratické rybníky Sledovali jsme kvalitu vody (našimi dostupnými měřeními). Pomocí dotazníkového průzkumu jsme zjišťovali vztah obyvatel naší městské části a důležitost těchto vodních děl v životě obce. A také názory obyvatel na realizaci kontroverzního developerského projektu. Pokusili jsme se odhadnout, co díky tomu lidé v Kunraticích ztratí, nebo získají. Během práce na projektu jsme také sami provedli měření a zkoumání kvality vody a dotazníkový průzkum veřejného mínění obyvatel městské části. Práci na projektu nám zkomplikovalo vypuštění našeho hlavního rybníku Šeberáku. Přesto jsme došli k zajímavým závěrům. Zjistili jsme, že na rozdíl od sousedních šeberovských a Hrnčířských rybníků, které jsou Chráněnými přírodními památkami, jsou kunratické rybníky hodně poznamenány blízkosti obytné zóny hlavního města. Podepisuje se na nich také jejich hojné rekreační využití. Z dotazníkového výzkumu jsme se dozvěděli, že i když ne všichni do těchto lokalit všichni pravidelně chodí, jsou rybníky pro život v naší městské části vnímány jako velmi významný prvek a plánovaný developerský projekt není příliš vítaný a může napáchat hodně škod.
ZŠ Křesomyslova, Praha: Botič žije Naším cílem bylo zjistit, zda v tak znečištěném potoce jako je Botič žijí živočichové a popřípadě se blíže s nimi seznámit. Nejprve jsme udělali anketu (odpovídalo nám cca 90 dotazovaných) většina nevěřila tomu že by v botiči něco mohlo žít, ostatně to ani my.(věděli jsme jen o občasném výskytu ryb a vodního ptactva). Několikrát jsme šli na průzkum terénu, při kterém jsme fotili, zapisovali naše poznatky a sbírali odpadky. Samozřejmě jsme si o Botiči našli spoustu informací na internet, abychom věděli, co a kde máme hledat. Později jsme šli na „lov“, při kterém jsme především do sítí chytali bezobratlé živočichy. Po vylovení jsme určovali podle tvaru těla, počtu nohou… s čím máme tu čest. V botiči žijí živočichové a to velmi hojně i když to není na první pohled vidět. Zjistili jsme, že pro život různých vodních živočichů není zapotřebí nijak zvlášť čistá voda. A vyvrátili jsme Nuselské pomluvy, že Botič je „toxický“ a nic v něm nežije.
-5-
Tyršova ZŠ a MŠ, Praha 5: Jak vrátit vodu do Butovického rybníčku Cílů jsme měli mnoho: Zmapovat vodní zdroje Prahy 5 a Prahy 13, vytvořit o nich prezentaci, seznámit veřejnost se stavem vody v okolí školy a s výsledky našeho měření, uspořádat projektový Den vody s žákovskou konferencí pro veřejnost. Chtěli jsme zjistit, jak by se dala vrátit voda do Butovického rybníčku a spojit se s organizací, která je majitelem rybníčku a nabídnout jí naši pomoc. Vytvořili jsme prezentaci a plakát o vodních zdrojích Prahy 5 a 13, plakát o kvalitě pitné vody v Praze, o následcích nedostatku pitné vody ve světě, o důležitosti sanitace, o spotřebě virtuální vody naší jídelnou za měsíc leden, o programu Globe v roce 2014. Uskutečnili jsme projektový den vody s žákovskou konferencí pro veřejnost Třídy druhého stupně se vystřídaly v měření vody Butovického rybníčku, Jinonického rybníčku, Dalejského potoka a nádrže Asuán. Kromě průběžných měření pH, teploty a průhlednosti jsme zjišťovali i rozpuštěný kyslík a tvrdost vody. Spojili jsme se s Lesy Hl.m. Prahy a na jejich webových stránkách jsme objevili plán na revitalizaci Butovického rybníčku. Nabízenou pomoc prozatím odmítli kvůli hygienickým normám, ale domluvili jsme se, že bychom se mohli podílet na osázení břehu vyčištěného a znovu napuštěného rybníčku při dokončovacích pracích, případně že bychom se stali patronem tohoto vodního zdroje. Napsali jsme článek do časopisu, zatím čeká na otištění.
ZŠ a MŠ Sokolovská, Svitavy: Vodní plochy ve Svitavách Cílem projektu bylo změřit a srovnat kvalitu vodních zdrojů ve Svitavách. Učinili jsme školní anketu zaměřenou na problémy vody ve Svitavách. Na základě ankety jsme si vybrali téma znečištění rybníku Rosničky a řeky Svitavy. Navštívili jsme dané lokality a měřili zde kvality vody – teplotu, průhlednost, pH, vodivost -6-
a tvrdost. Měření jsme opakovali celkem 4x po 14 dnech. Po první návštěvě stanovišť jsme objevili spoustu zbytků v řece Svitavě, které po celé naše pozorování přetrvávali. Situace byla jiná na rybníce Rosničce, kde odpad po první návštěvě zmizel. Zjistili jsme teplotu a průhlednost daných vod, zásaditost řeky Svitavy i rybníku Rosničky. Velkou vodivost u řeky Svitavy. Tvrdost vod je polotvrdá až tvrdá. Snažili jsme se také měřit obsah dusičnanů, ale žádné jsme nenaměřili.
ZŠ Kpt. Jaroše, Třebíč: Vodní záhada v Libušině údolí Anketami i vlastním zkoumáním pátrali žáci z Třebíče po problémech s vodou, které se vyskytují v jejich okolí. Tak si jednoho dne v lese všimli roury, ze které vytékala záhadná hnědá hmota: „Viděli jsme hnědé bahno a oranžově zbarvené dno. Přítok vypadal čistě, ale po odebrání vody bylo v láhvi vidět znečištění. Byl cítit zápach.“ Ihned si položili několik otázek: Je nějaká souvislost mezi rourou a zbytky stavby v jejím okolí? Ovlivňuje výtok z roury nedaleký potok, do kterého se vlévá? Žáci nejdříve odebrali vzorky vody z roury i vzorky z potoku nad a pod rourou a provedli hydrologický rozbor. Rozbor hnědé hmoty zajistilo Gymnázium Třebíč. Po původu roury následně pátrali na Odboru životního prostředí MÚ v Třebíči. Výsledek: Voda z roury vykazuje větší tvrdost, více amonných kationtů, fosforečnanů a železa než potok. Rozbor vody z potoka však vykázal normální hodnoty povrchové vody, přítok tudíž nemá na potok větší vliv. Pozůstatky stavby pocházejí z 60. let 20. století, kdy zde stála restaurace Střelnice a taneční parket.
ZS Křídlovická, Brno. "Celý rok jsme se věnovali projektu Vodní výzva. Snažili jsme se přijít na způsob, jak zamezit znečišťování vody. A přišli jsme k závěru, že by bylo nejlepší jakýmkoliv způsobem upozornit lidi, že není něco v pořádku. Nejlépe jim naznačit poutavě, co proto dělat."
-7-