Projektové řízení - Farmářské trhy v Havlíčkově Borové

Projektové řízení - Farmářské trhy v Havlíčkově Borové

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne

……………………………. Podpis

Poděkování Na tomto místě bych v první řadě ráda poděkovala Ing. Martině Chalupové za pomoc a vedení při zpracování této bakalářské práce, za odborné rady, připomínky, trpělivost a ochotu. Také bych chtěla poděkovat své rodině, která mě po celou dobu mého studia podporovala a pomáhala mi.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Projektové řízení - Farmářské trhy v Havlíčkově Borové Bakalářská práce

Autor: Jitka Havlíčková Vedoucí práce: Ing. Martina Chalupová Jihlava 2013

Anotace Hlavním cílem bakalářské práce je s pomocí metod projektového řízení analyzovat průběh zvoleného projektu – Farmářské trhy v Havlíčkově Borové a posoudit jeho efektivnost. Teoretická část se zaměřuje na základní pojmy, týkající se této problematiky, na popis vybraných přístupů k řízení projektů. Praktická část prezentuje Občanské sdružení TrojHáček a samotný projekt, hlavní část představuje rozbor projektu pomocí zvolených metod. Závěr přináší varianty řešení pro možnou realizaci vybraného projektu.

Klíčová slova Projekt, projektové řízení, životní cyklus projektu, exaktní metody, SWOT analýza, Ganttův diagram, diagram milníků.

Abstract The main goal of bachelor’s thesis is to analyze a process of selected project – Farmer’s Markets in Havlickova Borova – with using methods of project management and assess his efficiency. The theoretical part is focused on basic concepts, which are connected with this issue and describes selected approaches of project management. The practical part of the thesis presents a civic association Trojhacek and chosen project. The main part presents an analysis of project with using selected methods. The conclusion suggests the options of realization of selected project.

Keywords The project, project management, life project cycle, scientific methods, SWOT analysis, Gantt´s diagram, Milepost diagram.

Obsah Úvod.................................................................................................................................. 9  1 

Teoretická část ........................................................................................................ 11  1.1 

2 

Základní pojmy při tvorbě projektu ................................................................. 11 

1.1.1 

Projekt ....................................................................................................... 11 

1.1.2 

Charakteristické rysy projektu .................................................................. 12 

1.1.3 

„Trojimperativ“ projektu .......................................................................... 14 

1.1.4 

Dotace/grant .............................................................................................. 15 

1.1.5 

Projektové řízení ....................................................................................... 16 

1.1.6 

Životní cyklus projektu a fáze projektu .................................................... 18 

1.1.7 

Procesy projektového managementu ........................................................ 20 

1.1.8 

Exaktní metody v projektovém řízení ....................................................... 27 

Praktická část .......................................................................................................... 32  2.1 

Základní údaje o Občanském sdružení TrojHáček .......................................... 32 

2.1.1 

Orgány OS Trojháček ............................................................................... 33 

2.1.2 

Právní rámec společnosti .......................................................................... 33 

2.1.3 

Hospodaření OS TrojHáček ...................................................................... 34 

2.1.4 

Členství ve sdružení OS TrojHáček.......................................................... 34 

2.1.5 

Historie farmářských trhů v Havlíčkově Borové ...................................... 35 

2.1.6 

Obecná definice farmářských trhů ............................................................ 36 

2.1.7 

Provozovatel farmářských trhů v Havlíčkově Borové .............................. 39 

2.2 

Provozní řád farmářských trhů v Havlíčkově Borové...................................... 40 

2.2.1 

Předmět prodeje ........................................................................................ 40 

2.2.2 

Podmínky prodeje: .................................................................................... 41 

2.2.3 

Povinnosti prodejce................................................................................... 41 

2.2.4 

Provoz trhu – organizace, řízení, úklid ..................................................... 42 

2.2.5 

Zásobování trhu ........................................................................................ 42 

2.2.6 

Prodejci ..................................................................................................... 43 

2.2.7 

Kodex farmářských trhů ........................................................................... 43 

2.2.8 

Časová osa farmářských trhů .................................................................... 43 

2.2.9 

Dotace a granty ......................................................................................... 44 

2.3 

Organizační struktura projektu ......................................................................... 46 

2.4 

Technické vybavení, spolupráce s ostatními OS a doprovodný program ........ 47 

2.4.1 

Zajištění energií ........................................................................................ 47 

2.4.2 

Výroba stánků ........................................................................................... 47 

2.4.3 

Spolupráce s ostatními Občanskými sdruženími ...................................... 47 

2.4.4 

Rozpočet ................................................................................................... 48 

2.4.5 

Bod zvratu – ziskovost projektu při 70 % obsazenosti stánků ................. 51 

2.5 

SWOT analýza ................................................................................................. 52 

2.6 

Ganttův diagram ............................................................................................... 53 

2.7 

Diagram milníků .............................................................................................. 54 

3 

Závěr ....................................................................................................................... 56 

4 

Seznam použitých zdrojů ........................................................................................ 58 

„Neb každý revitalizovaný farmářský trh má svoji vlastní duši, tak pojďme a dejme mu i srdce…“ Jitka Havlíčková

Úvod Pro svoji bakalářskou práci jsem si zvolila téma „Projektové řízení – Farmářské trhy v Havlíčkové Borové“. Téma zasahuje nejen do oboru cestovní ruch, který studuji, ale také prolíná lehce s oborem finance a řízení a největší spojitost má s mojí zájmovou činností, kterou je členství v Občanském Sdružení TrojHáček (dále už pouze OS TrojHáček). Účelem je sepsat projekt, který bude zrealizován v příštím roce. Naším záměrem je také obnovit tradici v podobě těchto trhů, která na území Havlíčkovy Borové byla a měla dlouholetou tradici a kvalitu, ale po zrušení dekretem zcela zanikla. Vzhledem k tomu, že je v Borové a okolí řada zemědělců i zahrádkářů, kteří by si touto formou mohli přivydělat, o projekt obnovení trhů může být mezi obyvateli obce zájem. Zároveň přidanou hodnotou by mohlo být to, že kupující by měli zaručenou kvalitu dodávaného zboží a nemuseli by mít strach, že zboží pochází z neznámých zdrojů. Projekt chtělo OS realizovat již v tomto roce, ale jeho členové si uvědomili, že by bylo vhodnější nejprve ukončit některé stávající projekty. Proto jsem se rozhodla zpracovat návrh projektu, který pomůže odhalit, zda je OS schopna farmářské trhy plně zabezpečit a projekt tak bude připravený pro realizaci v příštím roce. Teoretická část bakalářské práce přináší definice základních pojmů projektového řízení – projekt, charakteristické znaky projektu, trojimperativ, dotace a granty, projektové řízení, projektový tým, životní cyklus projektu, procesy projektového managementu a exaktní metody, které jsou používané při tvorbě projektu. Praktická část nejprve v krátkosti představuje neziskovou organizaci Občanské sdružení Trojháček, věnuje se i historii farmářských trhů, dále následují základní údaje o projektu a následně podrobný popis projektu. Následují klíčové aktivity projektu, které zahrnou informace jako provozní řád farmářských trhů, což je krátká charakteristika farmářských trhů – předmět trhů, podmínky prodeje, povinnosti prodávajících, provoz trhu, kodex farmářských trhů a také časová osa farmářských trhů, tedy, v jakém pořadí by se farmářské trhy měly uskutečnit. Poté je popsána organizační 9

struktura projektu a technické vybavení. Nastíněna je i žádosti o dotace, o které by OS v letošním roce i v dalších letech žádala, aby byla schopna celý projekt finančně pokrýt. Jestliže zmiňuji finanční pokrytí projektu, mám na mysli co nejpřesnější odhad rozpočtu celého projektu. Z exaktních metod je zde sestavena SWOT analýza, Ganttův diagram a Diagram milníků. Závěr bakalářské práce přináší hodnocení rizika projektu a pravděpodobnou úspěšnost jeho realizace.

10

1 Teoretická část 1.1 Základní pojmy při tvorbě projektu 1.1.1 Projekt Svozilová (2007) definuje projekt jako řízený proces, který musí obsahovat předem stanovený cíl i konec, předem stanovená pravidla pro řízení projektu a jeho regulaci. Jeto souhrn úkolů, které se při závěru projektu nemusí setkat s očekáváním projektového manažera. Je to nejdůležitější část projektového řízení. „Projekt je dočasné úsilí vynaložené na vytvoření unikátního produktu, služby nebo určitého výsledku.“ (Svozilová, 2007) Projekt tedy musí obsahovat cíl, který má být splněn. Důležité je datum uskutečnění a datum ukončení projektu. V neposlední řadě musí být stanoveny i zdroje, ze kterých bude čerpat a které jsou důležité pro realizaci projektu. Každý projekt je podle Dvořáka (2008) dočasný, což znamená, že je limitován určitým časovým obdobím. Dočasnost je časový rámec, který má řadu náležitostí: datum zahájení a datum ukončení projektu, datum naplnění předem stanovených cílů projektu, datum konstatování, že za určitých podmínek došlo ke změně potřeb realizace nebo že nelze splnit předem stanovené cíle (Dvořák, 2008). Druhý pohled na projekt je podnikatelské uskupení. Toto uskupení má také své charakteristické rysy (Dvořák, 2008): životnost projektu, která popisuje dobu trvání projektu, podnikatelský cíl, finanční limity pro tvorbu a realizaci projektu, organizační struktura, která zajišťuje plnění podnikatelského cíle, míra samostatnosti v řešení úkolů, speciální podnikatelské prostředí (podle typu projektu).

11

Svozilová (2007) poukazuje na to, že projektová činnost má řadu specifik a zvláštností. Pro projekty je charakteristická: rozsáhlost – projekty se dělí na krátké a dlouhé, rozsáhlost je závislá na náročnosti daného projektu, různorodost – projekt vyžaduje sjednocení úsilí lidí z různých profesních oblastí, vazba – v každém projektu je obsaženo mnoho vzájemně propojených vazeb prvků, omezené zdroje – při zaručení kvality výstupu má každý projekt omezené časové, materiální, lidské nebo finanční zdroje.

Další členění projektů je kategorizace. Projekty mohou být: jednoduché – jsou to malé, krátkodobé projekty, které mají jednoduchý cíl a většinou jsou vykonávány jednou osobou – manažerem projektu, speciální – tyto projekty mají své specifikum a dále jsou děleny na subprojekty, komplexní – tyto projekty jsou velmi rozsáhlé, náročné a především dlouhodobé, obsahují také mnoho činností, mnoho zdrojů a jsou finančně velmi náročné (Svozilová, 2007).

V praxi probíhají projekty velmi různorodě. Může to být konání kulturních akcí (například farmářské trhy), sportovních akcí, vývoj nového produktu, zavedení nové technologie ve společnosti, volební kampaň, stavba sídel, firem, rodinných domů a podobně. Každá náročnější činnost, má–li být úspěšně dokončena, by měla být vedena správně naplánovaným a prováděným projektem.

1.1.2 Charakteristické rysy projektu Nejtypičtějšími rysy projektu jsou jeho cíl, jedinečnost, zdroje a organizace. Tak je také popsal Rosenau (2000), který uvádí: „Projekty mají trojrozměrný cíl, jsou jedinečné, zahrnují zdroje a realizují se v rámci organizace.“.

12

Cíl projektu Podle Svozilové (2007) je cíl projektu základní stavební kámen pro tvorbu projektu. Měl by být také SMART, což znamená: specific – specifikované, measurable – měřitelné, aligned – akceptovatelné, realistic – realizovatelné, timed – časově vymezené (Svozilová, 2007).

Jedinečnost Rosenau (2000) popisuje jedinečnost jako charakteristickou vlastnost projektu. Každý projekt musí být originální, specifický a neopakovatelný. Projekt se provádí pouze jednou. Jsou případy, kdy se projekty podobají nebo mají podobné téma, přesto nikdy nemohou vzniknout dva stejné projekty, protože při jejich tvorbě působí jiné okolnosti a rizika. Projekty se také vyznačují tím, že jsou zpracovány jinou skupinou odborníků.

Zdroje Rosenau (2000) mluví nejen o zdrojích lidských, ale i materiálních. Všechny zdroje podniku musí manažer kvalitně řídit a organizovat. V mnoha případech nemá ale manažer

nad

zdroji

plnou

kontrolu,

ale

pouze

minimální.

To

platí

na příkladu materiálních zdrojů. Manažer nemůže kontrolovat stroj podniku, protože s ním nepřijde do styku, ale o tento stroj se stará zaměstnanec, který se strojem pracuje. Nezbytnou úlohou je, aby manažer zajistil zdroje tak, že budou plně využity, ale nebudou přetěžovány. Toto platí nejen pro materiální zdroje, ale i lidské.

Organizace Je seskupení mnoha lidí z různých odvětví a oborů. Z lidí, kteří mají různé profese, názory, ale také různé povahové rysy. Při organizaci vzniká spoustu dalších cílů, na které je třeba se soustředit. Při kvalitním řízení organizace je třeba zvládnout mezilidské vztahy v podniku, které nastávají při řešení složitých situací. 13

Výše jsou vyjmenovány základní charakteristické rysy projektu. Vedle těchto aspektů se používají v projektovém řízení ještě původ, charakter výstupu, trh a velikost (Rosenau, 2000)

1.1.3 „Trojimperativ“ projektu Rosenau (2000) definuje projekt jako specifikaci provedení, časový plán a náklady, které jsou třeba k uskutečnění stanovených cílů. Jsou to tři roviny, z toho důvodu se používá slovo „trojimperativ“. Roviny musí být ve vzájemném souladu a probíhat tak, aby byl projekt úspěšný. Tyto parametry jsou: věcné – poukazuje na otázku CO? – co se musí udělat a s jakou kvalitou, časové – KDY? – pro jaké časové období je projekt naplánován, nákladové – ZA KOLIK? – jaké budou náklady na daný projekt (Rosenau, 2000).

Obr. 1 ukazuje, jak vypadá jednoduché schéma trojimperativu.

CO?

KDY? ZA KOLIK?

Obr. 1 Schéma „trojimperativ“ Zdroj: Rosenau (2000), vlastní zpracování

14

Rosenau(2000) popisuje trojimperativ podrobněji a zahrnuje více specifik než pouze otázky CO?, KDY? a ZA KOLIK?. Toto schéma je možné vidět na Obr. 2.

Obr. 2 „trojimperativ“ Zdroj: Rosenau (2000), str. 20

1.1.4 Dotace/grant Základní princip dotací neboli grantů je finanční pomoc při startu projektu, kterou nemusíme vracet. Jsou určeny na podporu projektů. Představují určitý obnos, který je poskytnut organizaci, která o dotaci žádá. Obecně se chápe jako veřejná finanční podpora investičních nákladů projektu. Není snadné ani automatické dotaci získat. Pro získání dotace je základní nutností podat správně vyplněnou žádost na příslušnou vypsanou výzvu. Dotace se nejčastěji získávají z fondu EU, státního fondu nebo z fondu krajů, měst a obcí (www.dotaceonline.cz/Page.aspx?SP=1181©2013).

Poskytovatel dotace/grantu Je subjekt, který za předem vypsaných podmínek poskytuje finanční dotaci jinému subjektu, který o dotaci žádal a splnil všechny podmínky pro její udělení.

15

Příjemce dotace/grantu Subjekt, který při splnění předem vypsaných podmínek obdrží dotaci, o kterou žádal.

Program podpory Jedná se o dokument, který určuje oblasti, témata a směry, pro které budou poskytovány dotace/granty. Tyto programy jsou přehledně rozděleny pro každé období. Podle projektu, který má být zhotoven, žádají subjekty v různých oblastech. Všechny programy podpory jsou lehce dohledatelné na webových stránkách.

Průběžná zpráva Tento dokument musí být vyplňován v průběhu celého projektu. Vyplňuje ho příjemce dotace pro poskytovatele, který dotaci předal. Termíny pro odevzdání jsou předem stanovené.

Závěrečná zpráva Jedná se o dokument, který informuje o dosažených cílech projektu a obsahuje podložené

vyúčtování

vzniklých

nákladů

a

výdajů

(www.dotaceonline.cz/Page.aspx?SP=1181©2013).

1.1.5 Projektové řízení Definice projektového řízení se v mnoha knižních i internetových publikacích liší. Jednotná definice neexistuje. A Guide to the Project Management Body of Knowledge (dále už pouze PMBOK®) definuje projektové řízení jako"uplatnění vědomostí, dovedností, nástrojů a technik na aktivity projektu za účelem dosažení projektových cílů". Tato definice vysvětluje, že jde o efektivní způsob, při kterém mají být dosaženy všechny stanovené cíle. Používá se při zvýšení efektivity celého procesu i efektivity zaměstnanců. Základem je vést zaměstnance co nejlépe, aby vznikaly co nejpřesnější a nejlepší výsledky. Projektové řízení se nejvíce využívá ve firmách, společnostech a 16

institucích. Pomáhá s častým problémem, kterým je plýtvání finančními prostředky a chybování, způsobené špatně zvolenou analýzou. Probíhá-li projektové řízení správně a důsledně, může se chybám předejít nebo vzniklé chyby napravit. To jsou hlavní úkoly projektového manažera a docílí jich jedině důslednou kontrolou zaměstnanců a využíváním skutečně existujících možností pracovních i jiných (PMBOK® guide, 2004).

Dvořák (2008) se dívá na řízení projektu ze dvou úhlů: na jednu stranu to je „souhrn metod a nástrojů napomáhajících ke splnění cíle projektu“, z jiného pohledu jde o „strategii vedení společnosti“. Tyto definice vysvětlují pět aktivit, které manažer projektu využívá. Jsou to: definování – označuje striktní vymezení záměrů a cílů projektu, plánování – zajišťuje funkční trojpodmínku – trojimperativ, vedení – efektivně řídí lidské zdroje, sledování – řeší pravidelnou kontrolu všech lidských zdrojů, všech zásob a prostředků, které podnik využívá a sleduje způsob jejich využití, ukončení – ověřuje se, zda projekt proběhl podle předem stanovených cílů, vyhodnocuje případné chyby, které během projektu vznikly.

Pokud je projektové řízení kvalitní a bylo vedeno podle plánu, je pravděpodobné, že projekt dosáhne stanovených cílů v termínu, pro který je sestaven a za předem stanovených nákladů. Může se stát, že náklady přesáhnou předem stanovenou položku, která bude zapříčiněná vnějšími vlivy. Je nutné, aby to byla vždy jen položka zanedbatelná (Dvořák, 2008).

Manažer projektu Rosenau (2000) uvádí, že manažer projektu je klíčová osoba managementu a je hlavou celé organizace. Tvoří projektový plán, obsazení jednotlivých pozic, rozděluje úkoly a snaží se dosáhnout předem stanovených cílů. Funkce manažera jsou závislé na velikosti organizace, typu a velikosti projektu. 17

Hlavní odpovědnosti manažera jsou: řízení zdrojů projektu – znamená, že musí řídit čas, zaměstnance, finanční a materiální prostředky a zodpovídá za použití kvalitních informačních technologií, plánování a kontrola – představuje efektivní využití všech prostředků, koordinaci

dodávek,

snižování

nebo

úplné

zamezení

možných

rizik

a předcházení nežádoucím konfliktům, řízení ostatních subjektů a procesů – zajišťuje vztahy mezi projektem a okolím, ale i vztahy vůči zákazníkovi (Rosenau, 2000).

Asistent manažera projektu Tato osoba se začleňuje do organizace v těch případech, jedná – li se o náročný a rozsáhlý projekt. Je to „pravá ruka manažera podniku“. Kompetence jsou podobného charakteru, jako u manažera projektu, jen mají menší rozsah a jsou určeny spíše pro dílčí aktivity. Za správnou a kvalitně provedenou práci asistenta projektu odpovídá vždy projektový manažer. Ten musí pečlivě kontrolovat i veškerou práci asistenta.

Projektový tým Je nejzákladnějším výkonným článkem celého projektu. Při zahájení projektu je prvním úkolem stanovit organizační strukturu. Je to skupina osob, která se podílí na plnění stanovených cílů a která podléhá projektovému manažerovi. Každý jednotlivec projektového týmu má svou pravomoc a odpovědnost. Tato pozice, do které jsou jednotlivci zařazeni, platí pouze po dobu existence projektu. Případné dotazy, připomínky a stížnosti řeší jednotlivci s projektovým manažerem.

1.1.6 Životní cyklus projektu a fáze projektu PMBOK® uveřejnila obecnou definici: „životní cyklus projektu je souborem obecně následných fází projektu, jejichž názvy a počet jsou určeny potřebami kontroly organizace, která je v projektu angažována“ (PMBOK®, 2004). 18

Svozilová (2007) popisuje fáze životního cyklu projektu v následujících pěti rysech: konceptuální návrh – definuje hlavní záměr, zhodnocuje všechny reálné přínosy pro organizaci, ale i dopady z dané činnosti, jde také o odhad nákladů, času a rozbor rizik, definice projektu – celkově upřesňuje první fázi, produkce – pojednává o vlastní tvorbě neboli pořízení daného programu, řídí dodávky, kontroluje časový harmonogram a rozpočet, kontroluje komunikaci a řádnou dokumentaci, operační období - zajišťuje zařazení nově vzniklého projektu do zažitých organizačních systémů společnosti, zaměřuje se na technologické, sociální a ekonomické dopady v určitém období, vyřazení projektu – v této fázi se převádí projekt do jiné organizace, která poskytuje podporu projektu. Tato fáze také nastává v případě, že převedeme (např. pracovníky) na jiné projekty (Svozilová, 2007).

Fáze životního cyklu projektu Jednotlivé fáze představují dělení realizačních činností společnosti do časového pásma, které má za úkol zlepšení kontroly jednotlivých postupů. Nabízí větší přehled všem zúčastněným v projektu a zvyšuje pravděpodobnost úspěchu projektu. Jsou to jednotlivé časové úseky celého životního cyklu projektu, přičemž každá část musí být dokončena, aby mohl projekt vstoupit do následující fáze. Základem je návaznost. Důsledné dodržení tohoto pravidla zaručuje úspěšnost projektu (Svozilová, 2007).

19

Svozilová (2007) popisuje rozložení fází životního cyklu níže na Obr. 3.

Obr. 3 Rozložení fází životního cyklu projektu Zdroj: Svozilová Alena, Projektový management, 2007, str. 38

1.1.7 Procesy projektového managementu Svozilová (2007) definuje pět základních procesů projektového řízení: iniciace a zahájení projektu, plánování projektu, vlastní řízení v průběhu projektu, koordinace, monitorování a kontrola, uzavření projektu.

Iniciace a zahájení projektu Svozilová (2007) považuje za hlavní účel vytvoření základní definice projektu obsažené v Zakládající listině projektu a získání autorizace pro realizaci projektu. Základními vstupy jsou strategické cíle podniku, lidské zdroje, finanční a materiální zdroje, podnikové systémy, procesy, pravidla a metodiky, podniková kultura, znalosti a zkušenosti podniku a popis práce, která má být vykonána. 20

Základními výstupy jsou potom dokumenty, které vycházejí ze vstupů. Základním dokumentem je Zakládající listina projektu, předběžná definice předmětu projektu, dokumentace k nákupu a hodnotící kritéria volby dodavatele. Mezi základní podprocesy patří rozhodování o strategických potřebách, rozhodování o způsobu pořízení, sestavení Zakládající listiny projektu a vytvoření předběžné definice předmětu projektu (Svozilová, 2007).

Dokument Zakládající listina projektu Podle PMBOK®(2004) je to dokument, který udává formu existence projektu. Přiděluje manažerovi projektu pravidla pro použití zdrojů na splnění stanovených požadavků, které jsou spojeny s realizací projektu. Zahrnuje body, o jaký projekt se jedná, kdo je pověřen jeho realizací, jaký je rozměr pravomocí a jaké jsou podmínky a kritéria, které omezují realizaci (PMBOK®, 2004).

Struktura projektu musí obsahovat následující body (PMBOK®, 2004): název projektu, cíl projektu a účel, který má být splněn při realizace projektu, organizační vztahy a pravomoci vzhledem k projektu, vymezení finančních zdrojů krytí projektu, časový rámec, základní omezení a předpoklady, další kritéria, která je nutné vzít v úvahu, závěrečná ustanovení a schválení dokumentu (PMBOK®, 2004).

Plánování projektu Svozilová (2007) popisuje plánování jako soubor činností na vytvoření plánu, aby mohlo být dosaženo cíle projektu. Plánování začíná již v období zahájení a iniciace projektu, kdy je sestavována základní struktura projektu. Konkrétní plánování začíná po uzavření kontraktu a podepsání smlouvy mezi realizačními stranami. Plánování je podrobný popis času, nákladů, technologií, metodologií a pracovních zdrojů. Výstupem 21

plánování jsou dva podrobné dokumenty – definice předmětu projektu a plán projektu. Definice předmětu projektu je základ komunikace mezi projektovým týmem a zákazníkem. Naproti tomu plán projektu slouží pro komunikaci uvnitř projektového týmu (Svozilová, 2007).

Rozpočet projektu Dvořák (2008) popisuje projekt jako souhrnný dokument předpokládaných uznatelných nákladů. Jsou to jak přímé, tak i nepřímé náklady, které jsou součástí projektového plánu. Během trvání projektu můžeme průběžně přesněji modifikovat rozpočet. Ovšem rozpočet předpokládaných nákladů by měl být co nejpřesnější. Proto je důležité počítat s vývojem cen, mezd, směnného kurzu, snažit se co nejpřesněji zahrnout potenciální náklady a správně odhadnout předpokládané příjmy (Dvořák, 2008). Svozilová (2007) mluví o rozpočtu jako o nejdůležitější charakteristice projektu. Je to soubor parametrů a údajů, které zahrnují čas, množství a finanční náklady na realizaci. Je to nezbytný podklad pro koordinaci všech činností. Sestavuje se ve dvou fázích – ve fázi konceptuální, což je předběžný rozpočet projektu. A ve fázi plánovací, která je součást Plánu projektu. Rozpočet projektu je sestaven na bázi nákladů a příjmů projektu (viz Tab. 1).

22

Tab. 1 Rozpočet projektu A.

Úvodní hlavička

Název projektu, grantový okruh a termín konání projektu

B.

Náklady žadatele projektu Přímé (provozní a produkční) náklady

Mzdy,

materiál,

cestovné,

licence

technologie, a

poplatky,

externí služby projektu, pojištění a náklady na financování projektu Nepřímé (režijní) náklady

Osobní

náklady

např.

platy

managementu, odměny, náklady na reklamu

a

marketing,

externí

služby, daně a odvody, autorské poplatky Ostatní náklady

Rezervy pro případ rizik, provize

CELKOVÉ NÁKLADY NA PROJEKT C.

D.

Příjmy z projektu Příjmy ze vstupného

Průměrná cena vstupenky

Ostatní příjmy

Prodej

Další zdroje krytí z projektu Vlastní finanční vklad Sponzorské dary Dary nadací a nadačních fondů Ostatní zdroje krytí Jiné ústřední orgány

Ministerstva

Orgány státní správy a samosprávy

Dotace od obce, měst, kraje

PŘÍJMY CELKEM (C + D) E.

Rozdíl mezi náklady a příjmy (E=B – D)

F.

Požadovaná výše dotace Zdroj: Vlastní zpracování

23

Vlastní řízení v průběhu projektu, koordinace Dvořák (2008) definuje řízení projektu:„řídit projekt znamená dosáhnout cíle, nikoli splnit každý jednotlivý úkol“. Z této definice je zřejmé, že nikdy nebude projekt kopírovat přesně plán projektu. Je realizován s určitými odchylkami. Projekt musí dosáhnout všech tří rovin trojimperativu, aby dosáhl předem stanovených cílů a byl úspěšný (Dvořák, 2008). Svozilová (2007) popisuje řízení a koordinaci jako souhrn všech aktivit, které se zaměřují na výkon a spolupráci naplánovaných prací. Součástí je projektová komunikace, řízení kvality a motivace všech členů týmu. Vlastní řízení projektu začíná ve fázi, kdy je ukončen schvalovací proces fáze plánovací. Ve chvíli, kdy se podepíše kontrakt mezi zúčastněnými osobami, vzniká fáze řízení. Řízení je obecně sestaveno z těchto částí: obsazování – jde o vyhledávání správných pracovníků pro splnění úkolu nebo pozice, delegování – jedná se o přidělení úkolů a zároveň o přiměřenou autoritu při rozhodování, koordinace – zajišťuje plynulost a provázanost pracovního procesu s úkoly, motivování – nesmí být podceněna, vyvolává zájem pracovníků, nutné je povzbudit, pochválit a odměnit kolektiv za dobře odvedenou práci, popř. vést ke zlepšení práce, dohledu – vedoucí pozice by měly průběžně dohlížet na celkový výkon jedinců školení – rozvíjí kvalifikaci a vzdělanost jedinců, je důležité pro úspěch projektu a další rozvoj, poskytování rad – jde o sdílení znalostí a zkušenosti a zároveň komunikaci mezi zaměstnanci a vedením (Svozilová, 2007).

Dvořák (2008) pohlíží na řízení projektu z různých hledisek, jako řízení času, nákladů a celkového řízení.

24

Řízení času Problémy související s časem bývají v průběhu projektu ty nejčastější. Mohou vzniknout odchylky, např. z důvodu nedodání materiálu ve stanoveném termínu nebo špatně stanovená doba trvání jednotlivých úkolů. Nemusí jít vždy o prodloužení lhůty – zpoždění, ale i o zkrácení stanovené lhůty – některý úkol je proveden před naplánovanou dobou ukončení (Dvořák, 2008).

Řízení nákladů Rozdíl mezi řízením času a řízením nákladu je velmi důležitý. Řízení nákladů nerozlišuje rozdíly mezi více či méně důležitými úkoly. Je nutné věnovat všem stejně velkou pozornost bez ohledu na náročnost, rozsáhlost či délku trvání úkolu. Pokud jsou překročeny náklady v jednom úkolu, zvedne se cena celého projektu. Náklady můžeme snížit např. zkrácením doby trvání úkolu, nahrazením stávajících zdrojů zdrojem levnějším, použitím materiálu s nižší cenou a podobně (Dvořák, 2008).

Řízení Každý projekt má řadu nejistot jak uvádí Dvořák (2008), jejichž budoucí „potomci“ jsou označováni jako rizika. Rizika jsou nejdříve identifikována, poté kvantifikována a až na konci řešena. Identifikace vzniká při plánování projetu. Nejpoužívanější metodou je „brainstorming“, který bude zmíněn níže. Při kvantifikaci se rozmýšlí, jak a jakým způsobem se bude s riziky pracovat. Pravděpodobnosti rizik se hodnotí buď číselně nebo slovně a nakonec se provede řešení daného rizika (Dvořák, 2008).

Při řízení projektu je další součástí komunikační systém projetu. Jak popisuje Svozilová (2007), komunikace je další nedílnou součástí projektu a pokud je špatná komunikace při řízení projektu, může být úspěch projektu a koordinace vážně ohrožen. Komunikační systém projektu je vždy komplikovaný.

25

Komunikační síť – tvoří jednotliví účastníci projektu a jejich propojení (viz Obr. 4).

2 osoby, 1 kanál

3 osoby, 3 kanály

4 osoby, 6 kanálů

Obr. 4 Komunikační síť Zdroj: Svozilová, 2007, vlastní zpracování

Komunikační kanály a média – zajišťují efektivní distribuci a přenos informací na komunikační síti, Přispívají k zajištění spolehlivosti a kvality komunikačního systému a zjednodušují předávání zpráv pro účastníky. Komunikační příležitosti – mnoho informací je směňováno nebo distribuováno v okamžiku vzniku nebo potřeby. Další informace jsou předávány při svolaném jednání nebo při řízení a monitoringu (Svozilová, 2007).

Monitorování a kontrola Svozilová (2007) popisuje monitorování a kontrolu jako třístupňový model, který má tyto náležitosti: měření – zjišťuje a stanovuje hodnoty projektu, hodnocení – určuje, jak tyto hodnoty naplnily stanovené předpoklady plánu projektu, korekce – je začátek pro korigování nežádoucích odchylek.

26

Tento třístupňový model vyjadřuje, že monitorování a kontrola je souhrn všech aktivit, které jsou během projektu zjištěny vzhledem k realizačnímu výkonu a to z pohledu času, nákladů, kvality a rizik projektu. Jeho hlavní zaměření se týká sběru poznatků o stavu projektu, použitých postupech a vyhodnocení vůči Plánu projektu a snížení uskutečněných rizik (Svozilová, 2007).

Uzavření projektu Je gradace veškerého projektového řízení a snažení. Účelem této poslední fáze je ukončit všechny procesy projektového managementu, předat všechny výstupy projektu, uvolnit členy projektového týmu, ukončit používání materiálních i finančních zdrojů, zpracovat dosažené výsledky a archivovat celkovou dokumentaci projektu. Uzavření projektu také znamená uzavření kontraktu s příslušnými dodavateli (Svozilová, 2007).

1.1.8 Exaktní metody v projektovém řízení Jedná se o metody a postupy, které konkrétně popisují jednotlivé fáze projektového řízení a díky kterým jsou tyto fáze naplňovány. Jde především o SWOT analýzu, SLEPT analýzu, Metodu logického rámce, Hierarchický rozklad činnosti, Časový rozpis projektu, kam se řadí Ganttův diagram a Diagram milníků a CPM a PERT sítě.

SWOT analýza Poster (2006) identifikuje SWOT analýzu jako potenciální i stávající možnosti a omezení, které přichází jak z venkovního, tak vnitřního prostředí. Jde o silné (Strengths) a slabé (Weaknesses) stránky, příležitosti (Opportunities) a hrozby (Threats). Tyto čtyři části jsou spojeny s každým projektem. Do silných a slabých stránek spadají všechny vnitřní faktory – lidé, materiální vybavení, technologie, finanční zdroje, image a pověst. Proti tomu do příležitostí a hrozeb patří vnější faktory – politické, sociální, ekonomické, demografické, konkurence, velikost a ziskovost trhu, na kterém se má projekt realizovat (Poster, 2006).

27

SWOT analýza se nejvíce používá v předprojektové fázi. Je běžné z ní vycházet při plánování budoucích postupů. Je důležitá také při některých typech financování – grantech. Ty jsou zaměřeny na eliminaci slabých stránek a na podporu rozvoje silných stránek organizace nebo samotného projektu. Hlavní výhoda této exaktní metody spočívá v rovnoměrném pohledu na minulost, současnost a budoucnost objektu, který je zkoumán. Další pozitivum je finanční nenáročnost. SWOT analýza má také některé nedostatky, jako např. objektivnost, která v mnoha případech schází. Nepřesná může být i definice vlastních nedostatků a slabin (Poster, 2006).

SLEPT analýza Horáková (2007) popisují tuto metodu jako analýzu vnějšího prostředí, která vyhodnocuje dopady změn na projekt, které vznikají v určitých oblastech podle těchto faktorů: sociální faktory – počet obyvatel, hustota zalidnění, zaměstnanost legislativa ekonomika – příjmy a výdaje obyvatelstva, vývoj ekonomiky v daném území politické faktory technologické faktory. Tato analýza mapuje nejen současnou situaci v dané lokalitě, ale hlavně to, jak se bude lokalita vyvíjet do budoucna a jaké změny v ní mohou nastat (Horáková, 2007).

Metoda logického rámce (Logical Framework Metod) Doležal a kol. (2009) ji popisují jako postup, který navrhuje a uspořádává základ projektu v provázaných souvislostech. Základem této metody je, že manažer písemně definuje na začátku projektu měřitelné cíle a metody jejich zkoumání. Základní cíle jsou: stanovení účelu projektu, stanovení výstupů projektu pro dosažení účelů, stanovení skupiny klíčových činností pro dosažení každého z výstupů, stanovení cíle či cílů, 28

ověření dodržení vertikální logiky, stanovení požadovaných předpokladů na každé úrovni, stanovení objektivně ověřitelných ukazatelů na úrovních účelu, výstupů, cílů, stanovení prostředků ověření, určení nákladů na provedení činností – rozpočet na realizaci, provedení kontrolního testu návrhu projektu podle kontrolního seznamu otázek, přehodnocení návrhu projektu z hlediska zkušenosti s podobnými projekty.

Tato metoda je doporučena ke zpracování každého projektu bez ohledu na jeho velikost. Jde o stručný popis, který je možné využít jak pro interní, tak i externí potřeby. Je prováděna v předprojektové fázi a v projektové fázi je potom upřesněna. Vyhodnocení projektu se provádí právě na základě této metody (Doležal a kol., 2009).

Hierarchický rozklad činností (WorkBreakdownStructure) Taylor (2007) popisuje hierarchický rozklad činností jako rozepsání projektu do jednotlivých tří úrovňových skupin procesů a činností. Rozklad může být proveden i do většího počtu úrovní. Začíná se vytvářet vždy od nejvyšší úrovně projektu. Na vrcholu jsou hlavní činnosti a postupuje se od shora směrem dolů. Základem je, aby všechny činnosti byly logicky modifikovány a propojeny. Největší výhodou této metody je víceúčelovost – přiřazení odpovědností za úkol, náklady projektu, časový plán a řízení projektu (Taylor, 2007).

Časový rozpis projektu Svozilová (2007) říká, že časový rozpis je nedílná součást plánu projektu. Zahrnuje informace o všech termínech a časových návaznostech, ve kterých bude projekt probíhat. Časový rozpis je zaznamenán ve formě diagramů a harmonogramů. Nejpoužívanější typy diagramů jsou Ganttovy diagramy a diagramy milníků (Svozilová, 2007).

29

Ganttovy diagramy Tyto diagramy jednoduše a názorně ukazují návaznost úkolů a začátky a konce projektu (viz Obr. 5). Běžně jsou organizovány od shora dolů. Dnes se velmi často používají právě díky jednoduchosti. Dají se vytvořit i bez softwarové podpory. Nevýhodou je, že nevyjadřují závislosti mezi danými úkoly (Svozilová, 2007).

Obrázek 5 Ukázka - Ganttonův diagram Zdroj: http://alexandra.mindosova.sweb.cz/menu/plan.html©2013

Diagramy milníků Jsou jednodušší než Ganttovy diagramy, ale mají další slabinu oproti výše zmíněným diagramům. Nevyznačují se v nich úkoly a jejich trvání. Jde pouze o znázornění jednoduchého časového údaje, který je provázán s nějakou událostí. V praxi se používají v tabulkové formě (Svozilová, 2007). Níže je uvedena ukázka diagramu milníků v Tab. 2.

30

Tab. 2 Úkázka diagram milníků T1 Úkol A Úkol B

T2

T3

T4

T5

T6

T7

T8

T9

■ ■ ■

Úkol C

■

Úkol D

■

Úkol E Zdroj: Svozilová, 2007, vlastní zpracování

CPM a PERT sítě CPM sítě je metoda kritické cesty, která byla vyvinuta v padesátých létech dvacátého století. Byla využívána ve velkých projektech ve stavebnictví a energetice. Základem bylo zabránit slabině Ganttových diagramů. Podobná metoda je PERT. Obě tyto metody dovolují udržet harmonogram v případě, že vzniknou nějaké změny v dílčích úlohách (Svozilová, 2007).

31

2 Praktická část Pro praktickou část své bakalářské práce jsem si vybrala sestavení projektu pro rok 2013, který se týká realizace Farmářských trhů v Havlíčkově Borové. Tento projekt bude organizovat OS TrojHáček, jehož jsem členkou. Stanovy OS TrojHáček (2011) určují, jaké má sdružení zaměření a cíle.

2.1 Základní údaje o Občanském sdružení TrojHáček Vznik – 11. 1. 2012 IČO – 22758020 Adresa – Zahradní 313, 582 23 Havlíčkova Borová Bankovní účet FIO – 2800223949/2012 Předseda a jednatel, člen rady, asistent vedoucího kroužku „mladých rybářů“ a rybníkář – Lubomír Havlíček Místopředseda, člen rady a asistent vedoucího kroužku „mladých rybníkářů“, člen ČRS – Tomáš Kučera Vedoucí kroužku „mladých rybářů“ a člen rady, člen ČRS – Roman Šorf Vedoucí podkladů pro účetnictví, člen rady – Bc. Jana Havlíčková Revizní komise – BcA. Klára Nejedlá (http://aplikace.mvcr.cz/seznamobcanskych-sdruzeni/©2013 a interní zdroje) Vize pro založení OS vznikla díky nabídce pronájmu rybníka v Kopaninách. Hlavní myšlenka se zrodila v hlavě Lubomíra Havlíčka, zakladatele, filantropa a vášnivého rekreačního rybáře, který celý projekt pro vznik OS TrojHáček vymyslel, sepsal a vyjednal. Jako Evropská unie i OS TrojHáček je organizace, která byla založena na základě tří pilířů. Prvním pilířem se stala hlavní činnost – mimoškolní aktivita dětí a mládeže Základní školy Havlíčkova Borová. Druhý pilíř se nese v duchu údržby a ochrany životního prostředí a přírody. A třetí pilíř představuje navázání spolupráce s ostatními neziskovými spolky v obci Havlíčkova Borová. Hlavním cílem bylo vytvořit zájmový kroužek pro děti a žáky Základní školy Havlíčkova Borová. Kroužek již déle než rok pravidelně pracuje s 12 dětmi.

32

2.1.1 Orgány OS Trojháček Členská schůze je nejvyšším orgánem sdružení, který je svoláván výborem podle potřeby, nejméně jednou ročně. Rozhoduje o zásadních záležitostech sdružení, schvaluje plány činnosti, zprávu o hospodaření a činnosti za předešlé období, roční uzávěrku, rozpočet a bere ohledy na zprávu od dozorčí komise. Dále rozhoduje o přijetí nebo vyloučení členů sdružení. Volí členy do výboru a členy dozorčí komise. Může také přijmout změnu stanov. Členský výbor plní funkci výkonného orgánu organizace. Zajišťuje, aby byla dodržována všechna usnesení členské schůze a také hospodaří s majetkem. Svoji činnost zaznamenává do zprávy, kterou předkládá na členské schůzi. Má minimálně 3 členy – předsedu, jednatele a hospodáře. Dozorčí komise je kontrolní a revizní orgán, který pracuje minimálně ve třech členech. Je volená na členské schůzi na období čtyř let. Hlavním úkolem je kontrola a dodržování stanov a usnesení členské schůze. Veškerá usnesení se přijímají hlasováním na členské schůzi a řídí se nadpoloviční většinou přítomných členů. Vše se zapisuje a vyhotovuje se zápis ze schůze, který je možné skartovat nejdříve po 5 letech (interní zdroj – Stanovy).

2.1.2 Právní rámec společnosti OS TrojHáček je občanské sdružení podle zákona č.83/1990 Sb. o sdružování občanů v platném znění. Sdružení má postavení samostatné právnické osoby a vyvíjí svou činnost v souladu se stanovami a obecně platnými předpisy na území mikroregionu Havlíčkobrodsko, zejména na k.ú. obce Havlíčkova Borová.Sídlem sdružení je Zahradní č. 313, 582 23 Havlíčkova Borová, kraj Vysočina (http://aplikace.mvcr.cz/seznamobcanskych-sdruzeni/©2013 a internízdroje).

33

2.1.3 Hospodaření OS TrojHáček OS TrojHáček hospodaří s finančním majetkem a prostředky, ale také hmotným majetkem. Zdroje majetku jsou – stávající majetek a majetková práva, majetek získaný zakoupením nebo vlastním hospodařením, členské příspěvky, prodej povolenek, příjem z podnikatelských aktivit, dary a dotace a ostatní příjmy pro sdružení. Činnosti OS TrojHáček lze, podle vyjádření jeho členů, popsat v šesti bodech: podílet se na mimoškolní výchově dětí a mládeže v rámci rybaření, ochrany životního prostředí a přírody, chránit přírodu, životní prostředí a čistotu vod, spolupracovat s podobně zaměřenými zájmovými organizacemi, udržovat, chránit a využívat areál biologických rybníků v katastrálním úřadu (dále už pouze k. ú.) Havlíčkova Borová. Svěřené kompetence členů OS TrojHáček jsou chov, lov, ochrana ryb apod., spolupracovat s okolními Místními organizacemi Českého rybářského svazu v oblasti zarybňování, aktivně se podílet na zlepšování sportovního a kulturního života v obci Havlíčkova Borová (interní zdroj - Stanovy).

2.1.4 Členství ve sdružení OS TrojHáček V OS TrojHáček jsou členové řádní, nezletilí, čestní a přispívající. Řádným členem může být osoba starší 18 let. Členský příspěvek řádného člena je složen z členského příspěvku, který činí 100 Kč za rok a z příspěvku za povolenku, která umožňuje rybolov. Dokladem je platný členský průkaz. Členství v organizaci zaniká vystoupením, úmrtím nebo vyloučením pro neplnění povinností. O tomto vyloučení stejně jako o přijetí rozhoduje členská schůze. Nezletilý člen je mladistvý od 7 – 18 let, který má omezená práva a povinnosti. Čestný člen je přijat členskou schůzí za pomoc při organizaci s kulturními akcemi nebo za peněžní či materiální dary, které organizaci poskytuje stejně jako člen přispívající (interní zdroj - Stanovy).

34

Práva členů OS TrojHáček: účastnit se zasedání členské schůze (řádný člen), rozhodovat a hlasovat na členské schůzi (řádný člen), volit a být zvolen do všech orgánů (řádný člen), rybolov a chov ryb, účastnit se ostatních aktivit, které pořádá OS TrojHáček (interní zdroj – Stanovy).

Povinnosti členů OS TrojHáček: dodržovat sepsané stanovy sdružení, platné právní předpisy, předpisy sdružení a plnit rozhodnutí orgánů sdružení, zaplatit členské příspěvky, podílet se na činnosti sdružení, chránit majetek sdružení, vyvarovat se všeho, co může poškodit dobré jméno sdružení (interní zdroj – Stanovy).

Výše jsou popsány nejdůležitější body o organizaci a nyní přejdu k tématu bakalářské práce – Projektové řízení Farmářských trhů v Havlíčkově Borové. Tato myšlenka se zrodila v hlavě předsedy sdružení Lubomíra Havlíčka, který mi ji nastínil návrh a já jsem se mu začala věnovat, protože mě nesmírně zaujal. Jsem totiž zastáncem prodeje našich kvalitních potravin a výrobků. Raději si připlatím o pár korun více za zaručenou kvalitu a podpořím naši ekonomiku, než si kupovat věci z Číny, Polska a podobně. Farmářské trhy jsme chtěli provozovat již v tomto roce, ale vinou velké vytíženosti členů OS TrojHáček, nedostatku času a řadě jiných projektů jsme tuto myšlenku museli odložit na příští rok.

2.1.5 Historie farmářských trhů v Havlíčkově Borové Podle knihy Havlíčkova Borová Ve svědectví starých pergamenů (2006) bylo trhové právo pro Borovou uděleno již 1. dubna 1744 arcivévodkyní rakouskou, královnou 35

maďarskou a českou, Marií Terezií. I toto je důvod, proč jsme přesunuli farmářské trhy na rok 2014, protože oslavíme 270. výročí vydání této listiny. Listina je uložena v památníku Karla Havlíčka Borovského v Havlíčkově Borové. Trhové právo mělo podpořit hospodářství, rozvoj řemeslnictví a obchodní význam obce. Tržní právo se udělovalo: „K odbývání výročních trhů: v úterý po Fabiánu a Sebastiánu, v úterý po první neděli po velikonocích (Quazimodo – geniti), v úterý po Božím těle, v úterý po narození Panny Marie. K odbývání výročních a současně koňských a dobytčích trhů: v úterý po první neděli v postě, V úterý po neděli laetare, v úterý po neděli indica, na den sv. Tomáše. K odbývání týdenních trhů každý pátek: tyto trhy se odbývaly na svahu u kostela, nikoliv na náměstí, jak by se dalo předpokládat.“ (Stránská, 2006)

2.1.6 Obecná definice farmářských trhů Farmářské trhy neboli sedlácké, selské či zemědělské trhy, jsou prodejem zemědělského a potravinářského zboží pro veřejnost. Cílem farmářských trhů je podpora lidí, kteří se živí pěstitelskou, chovatelskou a zpracovatelskou činností. Zásobují občany čerstvými potravinami regionálního původu. Vytvářejí prostor pro prodej a setkávání lidí v určité sezóně v daném cyklu. Dalším cílem je oživit města či vesnice a zlepšit atmosféru a dění v obci. Konají se v předem oznámené časové periodě pod otevřeným nebem, zpravidla na náměstích a jsou označené vyvěšeným tržním řádem (http://www.vitalia.cz/texty/definice-a-kodex-farmarskych-trhu/©2013).

36

Hnutí Duha sestavilo výzvu a návod, jak zakládat farmářské trhy. Podle této organizace v dnešní době prochází farmářské trhy renesancí ve svém působení. Nově se zavádějí v mnoha městech a obcích. Výhodou je nejen příjemné prostředí, ale také podpora místních zemědělců. Podporují místní ekonomiku a prodejce. O farmářských trzích můžeme také tvrdit, že navracejí ducha a život do míst, kde se provozují. Lidé zde rádi nakupují, zastavují se a potkávají své známé. Další výhodou farmářských trhů je obohacení kulturního života v obci. Při takovýchto akcích se pořádají zajímavé atrakce či právě kulturní představení, které lákají zájemce o koupi. Vzhledem k tomu, že tvář venkova je v posledních desetiletích utlačovaná průmyslovou výrobou, tato metoda prodeje příjemně oživuje již zaniklé tradice. Obnova tržnic může pomoci obnově zeleně v kraji. Trhy jsou také významným podílem pro místní ekonomiku. Když spotřebitel nakoupí suroviny přímo od místního zemědělce či zpracovatele, peníze zůstanou v regionu, což zvyšuje i životní úroveň daného území. Pokud by se tato tradice rozmohla, mohla by pomoci i vytváření nových pracovních míst. Zajímavostí, kterou jsem se dočetla v projektu Hnutí Duha je, že studie amerického státu Maine zjistila, že když spotřebitel nakoupí jedno procento na trhu místního jídla nebo výrobků, které by jinak koupil v supermarketu, může tím zvýšit nárůst příjmů zemědělců až o pět procent. V Anglii ukazují zkušenosti, že v průběhu trhů rostou i příjmy kamenných obchodů v okolí tržnice (http://www.velkavyzva.cz/content/files/DOKUMENTY©2013). Další výhodou pro zemědělce je vyšší výdělek. Mohou prodávat přímo spotřebiteli a nestojí mezi nimi žádný zprostředkovatel, který by si na produkt nasadil marži. Mluvíme především o malých prodejcích, kteří jsou zaměřeni na ekologické zemědělství a produkci biopotravin. Ovšem je důležité zmínit, že spotřebitel získává také řadu výhod, pokud se rozhodne nakupovat na farmářských trzích. Vysoká kvalita zboží je nejdůležitější marketingový tah, který dokáže utvořit dlouhotrvající vztah mezi prodejcem a nakupujícím. Velmi důležitým prvkem trhů je jedinečnost a odlišnost od supermarketů. Tato jedinečnost je dána nejen odlišností a kvalitou potravin, ale také osobním přístupem prodejců. Výhodou a zárukou pro úspěšnost trhů je pestrost a rozmanitost regionálních specialit.

37

Názory českých spotřebitelů na farmářské trhy a nákupy na nich se ve svém reprezentativním šetření zabývala společnost STEM/MARK. 1 Jak je patrné z Obr. 6, pouze 13 % dotazovaných o farmářských trzích nic neví a tato aktivita na podporu českých maloprodejců jde mimo ně a ani je nezajímá. 29 % české populace trhy dobře zná a také zde nakupuje. Převážná většina dotazovaných, celých 58 %, o trzích ví, ale nenakupuje zde (www.stemmark.cz/download/press_release_farmarske_trhy_2011.pdf ©2013).

Obr. 6 Zájem českých spotřebitelů o farmářské trhy Zdroj: STEM/MARK, Omnibus, červen 2011

Dále tato organizace zkoumala, jaké jsou názory spotřebitelů na výrobky na farmářských trzích (viz Obr. 7). Z výsledků šetření vyplývá, že 3/4 respondentů si myslí, že na farmářských trzích jsou k dostání pouze tuzemské produkty. Přibližně ¾ dotazovaných se domnívá, že výrobky zakoupené na trzích jsou kvalitnější než zboží z běžného obchodu a asi 2/3 obyvatel jsou toho názoru, že tyto produkty jsou i zdravější. Naproti tomu jsou 2/3 populace přesvědčeny, že produkty z trhů jsou sice kvalitní, ale zbytečně předražené. Co se týče dotazů na BIO potraviny, 70 %

1

Výzkum byl realizován v červenci 2011 metodou osobního dotazování na reprezentativním vzorku

populace ve věku 15 a více let. Výzkumu se celkově účastnilo 1006 osob.

38

dotazovaných je přesvědčeno, že na farmářských trzích nejsou k dostání jenom tyto potraviny, ale atraktivitu trhů to podle nich nijak neovlivňuje.

Obr. 7 Názor českých spotřebitelů na farmářské trhy Zdroj: STEM/MARK, Omnibus, červen 2011

2.1.7 Provozovatel farmářských trhů v Havlíčkově Borové Provozovatelem bude OS TrojHáček, které se aktivně podílí na společenském a kulturním dění v Havlíčkově Borové. Hlavní aktivitou je výchova mladých rybářů, což znamená také spolupráci se Základní školou Havlíčkova Borová a činnost rybářského svazu. Tímto projektem bychom chtěli představit městys Havlíčkova Borová, přispět ke spokojenosti spotřebitelů a obyvatel městyse, oživit náměstí, které má vhodné prostory pro konání takové akce, podpořit místní výrobce potravin a řemeslníky. Dalším cílem je navázat na dávnou tradici konání farmářských trhů v naší malebné obci. Havlíčkova Borová má také své kulturní přednosti, které by mohly být touto aktivitou posíleny. Kulturní památkou národního významu je Rodný dům Karla Havlíčka Borovského, kde je našemu významnému rodákovi zasvěcena expozice. Naproti muzeu se nachází galerie, kterou si zde otevřel místní umělec, malíř a grafik Filip T.A.K., vlastním jménem Tadeusz Andrzej Krawczyszyn. Pan Filip T.A.K. aktivně spolupracuje s naším OS TrojHáček. Pomáhá nám při organizaci kulturních a společenských akcí a v polovině loňského roku začal točit o našem sdružení dokument. Ten má zachytit průřez naší celkovou činností a chtěli bychom vytvořit 39

„časosběrnou schránku“, která bude uschována pro další generaci. V této schránce by měl být natočený dokument, aby ukázal, že i mladí lidé mají spoustu nápadů a nejsou nevšímaví k dění v obci, ale pomáhají rozvoji obce Havlíčkova Borová.

2.2 Provozní řád farmářských trhů v Havlíčkově Borové Pro sestavení řádu jsem čerpala z Provozního řádu farmářských trhů v Havlíčkově Brodě – Koudelův talíř. S touto organizací se OS Trojháček spojila a udržuje kontakty. Vedení farmářských trhů Koudelův talíř je velmi ochotné a přislíbilo pomoc v začátcích realizace projektu.

2.2.1 Předmět prodeje Předmětem prodeje může být výhradně zboží, které tematicky odpovídá charakteru farmářských trhů. Musí pocházet ze zemědělské a venkovské tradice. Na trzích se prodávají především potraviny a zboží, které jsou typické pro danou oblast. Jedná se o produkty od místních farmářů nebo farmářů z okolí místa, kde se trh pořádá. Nejtypičtější produkty jsou: mlékárenské produkty – mléko, sýry a ostatní výrobky z mléka, pekařské výrobky – na trhu se mohou objevit prodejci s domácí moukou nebo už s hotovými výrobky jako jsou chléb, pečivo, koláče a další pečené výrobky ze zemědělských plodin, řeznické a uzenářské výrobky – čerstvé i uzené maso, ryby, masné výrobky, BIO – potraviny – vejce, drůbež z BIO – farmy a další, ovoce a zelenina, med a výrobky z medu, ovocné šťávy, mošt, sirup, džem, marmeláda, pivo, víno a alkoholické nápoje, které mají do 15 % objemového alkoholu, lesní plody, sušené plody, byliny a koření, 40

květiny a sadba, rukodělné výrobky – proutěné koše, velikonoční a vánoční dekorace, dřevěné nádobí, svíčky, keramika a podobně. Na trzích se mohou prodávat pouze zdravotně nezávadné výrobky a živočišné produkty. Potraviny nesmějí mít prošlé datum spotřeby, jinak jsou považovány za zdravotně závadné. Prodejci jsou povinni skladovat produkty podle norem HACCP - Hazard analysis and critical control points. Tyto normy zajišťují jakost a nezávadnost produktů. Udávají, správnou manipulaci a uchování zboží, aby nebylo pro spotřebitele závadné (http://www.farmarske-trhy.cz/produkty/rukodelne-vyrobky-18/©2013).

2.2.2 Podmínky prodeje: Prodej může provozovat pouze právnická nebo fyzická osoba, která podniká v oblasti farmářských trhů nebo fyzická osoba, která prodává přebytky své drobné pěstitelské a chovatelské činnosti. Prodej se může uskutečnit pouze na vyznačeném místě provozovatelem trhů. Prodejci jsou povinni dodržovat a ctít tento provozní řád. Prodejní stánky musí být označeny názvem firmy nebo podnikatele, identifikačním číslem osoby, sídlem a osobou, která nese odpovědnost za činnost stánku. Osoby mladší 15 let a nezpůsobilé osoby k provozování prodeje nesmí prodej provozovat. Každý podnikatel, který na trhu prodává své výrobky a zboží, musí být držitelem živnostenského oprávnění. Prodejce nesmí uvádět nepravdivé údaje o zboží, kterými by klamal spotřebitele.

2.2.3 Povinnosti prodejce Každý prodejce na farmářském trhu je povinen: prokázat svoji totožnost – mít u sebe občanský průkaz, dodržovat všechny pokyny provozovatele, 41

prodávat pouze sortiment, který odpovídá charakteru farmářských trhů, dodržovat osobní čistotu, čistotu pracovního oděvu, mít u sebe potravinářský průkaz a dodržovat hygienické předpisy kritických bodů HACCP, skladovat zboží v předepsané teplotě, zachovat čistotu pracovního místa, průběžně odstraňovat a třídit odpad, mít k dispozici pitnou vodu k osobní hygieně a k mytí pomůcek potřebných pro prodej, v případě prodeje alkoholických nápojů musí být stánek označen cedulí – Zákaz prodeje osobám mladším 18 let, po skončení trhu zanechat své stanoviště v čistotě a pořádku.

2.2.4 Provoz trhu – organizace, řízení, úklid Organizaci a provoz farmářských trhů bude řídit provozovatel trhů OS TrojHáček. Provozní doba bude od 8:00 – 13:00 hodin. Navážení zboží lze zahájit až v den konání trhů od 6:30 hodin. Vyklizení místa bude ukončeno nejpozději ve 14:30 hodin. Během konání farmářských trhů lze využívat WC v prostorách městyse Havlíčkova Borová. Pitná voda bude k dispozici přímo na farmářských trzích.

2.2.5 Zásobování trhu Zásobování trhu bude probíhat na předem vyznačeném místě, které urči provozovatel na dobu nezbytně nutnou pro vyložení a naložení zboží. Bude moci probíhat v určeném čase před začátkem a po skončení konání farmářských trhů. Parkování osobních i nákladních aut bude povoleno na vyznačeném parkovišti, které bude zpřístupněno pouze pro tyto účely. Při porušení těchto pravidel nebude uděleno prodejci povolení pro prodej.

42

2.2.6 Prodejci Prodejce, kteří sídlí v Městysu Havlíčkova Borová a jeho přilehlém okolí, oslovíme a poprosíme o spolupráci sami. Dalším způsobem, jak oslovit ostatní prodejce ze vzdálenějšího okolí, je zaregistrováním našich farmářských trhů na webové stránky www.nalok.cz. Na této stránce si zadáte požadavek v řádu kilometrů a organizace, která spravuje tyto stránky, ta sama prodejce osloví a pošle jim nabídku účasti na trzích. Další webovou stránkou je www.ceskefarmarsketrhy.cz , která funguje na stejné bázi jako výše zmíněná webová stránka „nalok“. Aby mohl prodejce na farmářském trhu prodávat, musí mít podepsanou smlouvu o pronájmu s provozovatelem trhu. Prodejce podepíše smlouvu v den konání trhu před otvírací dobou. Smlouva je vždy uzavřena pouze na jeden termín trhů. V příloze uvádím příklad smlouvy o pronájmu prodejního místa.

2.2.7 Kodex farmářských trhů Kodex farmářských trhů byl zveřejněn 31. 5. 2011 Ministerstvem zemědělství. Všechny farmářské trhy se jím musí řídit. Kodex upřednostňuje produkty daného regionu. Prodejci zde ovšem mohou prodávat i zahraniční zboží, které musí být označeno zemí původu. V příloze je uveden Kodex farmářských trhů, který platí pro všechny farmářské trhy v České republice.

2.2.8 Časová osa farmářských trhů Farmářské trhy by měly mít určitou pravidelnost. Hlavní snahou v časové posloupnosti je docílit určité tradice, opakovatelnosti a navrácení venkovského života do obce, protože místní prostory k této činnosti přímo vybízejí a mohou být vhodně využity. Předpokládané termíny jsou závislé na produkci sezónních potravin a také na možnostech doprovodného programu. Naší prioritou je uskutečnit tři trhy v období od května do září, kde by perioda byla minimálně 5 týdnů a jeden, v pořadí čtvrtý trh, 43

bychom chtěli udělat v předvánočním čase. Součástí vánočního trhu by byl i prodej vánočního kapra a tradičních vánočních pochoutek, které jsou typické pro náš kraj. Kapr obecný by byl sloven z našeho rybníka v Kopaninách, kde tento druh ryby chováme. V tomto čase je každým rokem v Havlíčkově Borové vánoční jarmark a konají se také představení Divadelního spolku JenTak, tak by tento trh byl jistě vhodným rozšířením zaběhnutých obyčejů.

2.2.9 Dotace a granty Průběh žádání o dotace a granty spočívá v tom, že si na internetu vyhledáte vypsané výzvy, o které žádáte příslušný orgán. Důležité je, aby žádost vyhovovala příslušné vypsané výzvě. My žádáme v letošním roce kraj Vysočina, který vypsal Program podpory pro regionální rozvoj, kam naše činnost spadá. ID programu je FV00610. Název programu je Regionální kultura 2013. Tento program zaštiťuje obor kultury, památkové péče a cestovního ruchu. Fond Vysočiny uděluje v letošním roce maximálně 1 500 000,- Kč a žádost se uzavírá 30. dubna 2013. Výzvu a formulář žádosti přikládám v příloze (http://extranet.kr-vysocina.cz/edotace/©2013).

Další možností žádání o granty je prostřednictvím nadace VIA. Tato nadace rozděluje tak zvané Rychlé granty. Tyto granty mají uzávěrku každý první čtvrtek v měsíci. Rychlé granty jsou definovány jako dostupné prostředky, které pomáhají řešit problémy, které se netýkají pouze několika málo občanů, ale souvisejí s obyvateli dané lokality. Jsou vytvořeny proto, aby vzbudily zájem místních obyvatelů o aktivní život v jejich lokalitě. Rychlé granty upozorňují na aktuální problematiku a pomáhají řešit aktuální problematickou situaci. Je to ovšem pouze překlenovací prostředek na financování projektu. Nelze je použít ani jako prostředek na chod a rozvoj organizace. Nemůžeme je využít na: financování služeb sociálního a zdravotního charakteru, akce, které nejsou trvalejší pro život v dané lokalitě, projekty, které nemají vazbu s lokalitou, aktivity, které ovlivňují legislativu, financování aktivit s politickým zaměřením – volební kampaně. 44

Náš projekt této výzvě odpovídal, protože naším záměrem je dodržet pravidelnost a opakovatelnost projektu i v dalších letech. Maximální částka, kterou můžeme získat, činí 30 000,- Kč. Podmínkou je trvání projektu maximálně 6 měsíců. Proto bychom žádali o podporu pouze na tři trhy, které se mají uskutečnit v období od května do září. Čtvrtý trh, který by se konal ve vánočním čase, by do žádosti nebyl zahrnut (http://www.nadacevia.cz/cz/granty-a-podpora/podpora-mistnich-iniciativ/fondmistniho-rozvoje-rychle-granty-2013©2013). Další možností pro žádost o dotaci jsou nadační programy velkých společností např. Téléfonica O2. Ta realizovala projekt THING BIG, který pomáhá a zastřešuje projekty, něčím zajímavé a výjimečné. Další oslovené společnosti, se kterými jsme komunikovali, jsou Česká pojišťovna, Česká spořitelna, Holcim, Vodafone a T – mobile. Ministerstvo životního prostředí (dále už jen MŽP) přislíbilo, že výzvy pro takovéto projekty budou vypisovány i v průběhu letošního roku. Proto budeme dále sledovat aktuální výzvy a zažádali bychom o další dotace, kterým by náš projekt vyhovoval. Ministerstvo zemědělství přislíbilo, že od roku 2014 bude podporovat z Evropských fondů rozvoj obchodu, který se zaměřuje na prodej drobných zemědělců a regionálních malovýrobců. Předseda Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík tvrdí, že v České republice chybí finanční podpora pro prodej farmářských produktů. Proto usiluje o získání grantů z evropských zemědělských dotací. Farmářům je sice umožněn prodej potravin na trzích nebo v obchodech, Stehlík ale tvrdí, že podpora je stále nedostatečná a připravuje pravidla pro čerpání dotací od roku 2014, což by mělo situaci farmářů vylepšit. Podle Bendla ministerstvo farmářské trhy a prodej farmářských produktů podporuje, ovšem je zastáncem větší informovanosti o produktech. Proto také bojuje o zvýšení podpory potravinové produkce a živočišné výroby. Věří, že zvýšení této produkce dokáže vytvořit nová pracovní místa na venkově. Dalším zastáncem pro podporu farmářských trhů je společnost Český grunt. Tato společnost letos otevřela svou 14. farmářskou prodejnu v zemi. Jednatel společnosti Aleš Kotěra tvrdí, že díky velkému zájmu nejen dodavatelů, ale i spotřebitelů budou otevřeny v letošním roce další obchody v Ostravě, Hradci Králové a měly by 45

se rozšiřovat po celé republice. Zájem o tento druh obchodu se zvyšuje od roku 2010 a je

prokazatelný

z tržeb,

které

rostou

o

30

až

40

procent

(http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/cesko/ministerstvo-zemedelstvi-chce-z-dotaci-eupodporit-farmare_242475.html©2013).

2.3 Organizační struktura projektu Členové OS Trojháček se už shodli na struktuře řízení celého projektu, jednotlivým členům byla přidělena konkrétní činnost (viz. Obr. 8). Projektový Manažer Lubomír Havlíček

Asistent

Asistent

Asistent

Účetní

Pomocné

projektu

projektu

projektu

projektu

síly při

Bc. Jana

Tomáš

Jitka

Bc. Jana

organizaci

Havlíčková

Kučera

Havlíčková

Havlíčková

projektu

Obr. 8 Organizační struktura projektu Zdroj: Vlastní zpracování

Hlavou projektu je jednatel OS TrojHáček Lubomír Havlíček, který na sebe přebírá hlavní zodpovědnost za celou organizaci projektu a za rizika, která projekt přináší. Asistenti projektu Farmářských trhů budou tři. Dva by měli být z rady OS TrojHáček – Bc. Jana Havlíčková, která obstarává účetnictví celé neziskové organizace. Dalším asistentem by měl být člen rady, místopředseda a asistent vedoucího kroužku „mladých rybníkářů“ a člen ČRS Tomáš Kučera. Třetím asistentem budu já, Jitka Havlíčková, protože zpracovávám tento projekt. Účetnictví projektu povede Bc. Jana Havlíčková, která je člen rady a zajišťuje účetnictví celé neziskové organizace OS TrojHáček. 46

2.4 Technické vybavení, spolupráce s ostatními OS a doprovodný program 2.4.1 Zajištění energií Provoz farmářského trhu se neobejde bez přípojky elektřiny a vody, které si může prodejce zajistit sám, ale technické zajištění je nezbytné. Nutným vybavením jsou také kontejnery na odpad, které budou zajištěny po domluvě s Městysem Havlíčkova Borová. Dalším důležitým vybavením je sociální zařízení, které by mělo být zajištěna firmou TOI TOI. Pokud budou na trhu živočišné produkty k prodeji, jejich odpad bude muset být likvidován samostatně. Likvidaci tohoto odpadu zajistí prodejci.

2.4.2 Výroba stánků Každý farmářský trh potřebuje kvalitní a stabilní stánky. Materiál a design může být odlišný, je však důležité, aby stánky působily jednotně. Nejoblíbenější a nejpopulárnější jsou dřevěné stánky s plátěnou střechou, které chrání prodejce před sluncem a deštěm. Pultová plocha je přizpůsobená ke snadné údržbě. Prodejci doporučují, aby byl stánek s úložným prostorem pod pultem kvůli praktičnosti. Estetickou úpravou celého trhu je jednoduchost stánků. Pro výrobu tohoto technického zázemí bychom zapojili pana Lubomíra Havlíčka staršího, který je domácí kutil a svolil, že stánky vyrobí. Kdybychom neměli odpovídající rozpočet pro výrobu těchto stánků, jsme domluveni s organizátory farmářských trhů na Vysočině, kteří působí na webových stránkách www.nalok.cz. Když se na těchto stránkách zaregistrujeme do sekce farmářských trhů, zapůjčují své stánky za malý poplatek. Dále začlení naše farmářské trhy do sekce a osloví maloprodejce z okolí a nabídnou jim účast na našich trzích. Na oplátku se potom můžeme zapojit do farmářských trhů na jiných trzích na Vysočině.

2.4.3 Spolupráce s ostatními Občanskými sdruženími OS TrojHáček by rádo zapojilo i ostatní dobrovolné sdružení a pojalo farmářský trh i z kulturní stránky. Doprovodný program by měl navodit pocit dobového farmářského 47

trhu. Naším cílem je oslovit více organizací a spolků nejen z Havlíčkové Borové, ale i z Havlíčkova Brodu a okolních měst a vesnic. Prvotní dobrovolný spolek, se kterým jsme již jednali je divadelní soubor JenTak. Jde o ochotnický spolek, který má velkou oblíbenost u místních obyvatel. Tento spolek má také již řadu zkušeností s pořádáním kulturních akcí nejen v Městysu Havlíčkova Borová. Další spolek je Havlíčkobrodská Kalamajka. Jedná se o folklorní soubor, který se těší velké oblibě a má za sebou řadu úspěšných vystoupení u nás i za hranicemi České republiky. Hlavní činností tohoto spolku jsou písničky, tance, hry, říkadla i pověsti z Vysočiny – Českého a Moravského Horácka, což by dokonale navodilo atmosféru. S tímto spolkem jsme jednali v loňském roce a přislíbil nám svoji účast. Česká ryba domácí je projekt, který se chystáme oslovit. Tento projekt vychází z české tradice a nenásilnou formou nabízí a dodává kvalitní české ryby na trh. Nejhlavnějším patronem jsou pro tento projekt „Kluci v akci“, které se chystáme oslovit a poprosit je o účast. Samozřejmě se nebráníme spolupráci s dalšími spolky, které by nám nabídly pomocnou ruku a zapojily se do našeho projektu.

2.4.4 Rozpočet Nedílnou součástí každého projektu je jeho rozpočet (viz. Tab. 3)

48

Tab. 3 Rozpočet projektu Farmářských trhů v Havlíčkové Borové A.

Název projektu

Farmářské trhy Havlíčkova Borová

B.

Náklady žadatele projektu

50 650 Kč

Přímé (provozní a produkční) náklady: -

materiál – stánky

40 000 Kč

-

PHM

1 000 Kč

Nepřímé (režijní) náklady: -

energie

1 000 Kč

-

osobní náklady (DPP, DPČ)

1 000 Kč

-

náklady na reklamu

6 000 Kč

-

externí služby (grafický návrh)

500 Kč

-

pronájem TOI TOI

650 Kč

-

ostatní

režijní

náklady

(telefon,

500 Kč

poštovné, …) CELKOVÉ NÁKLADY NA PROJEKT C.

D.

50 650 Kč

Příjmy z projektu: -

Pronájem stánku (500 Kč za stánek)

-

Dobrovolné vstupné

-

Občerstvení

5 000 Kč 500 Kč 4 000 Kč

Další zdroje krytí z projektu Vlastní finanční vklad

4 000 Kč

Sponzorské dary

5 000 Kč

Ostatní zdroje krytí Orgány státní správy a samosprávy: -

Městys Havlíčkova Borová

5 000 Kč

PŘÍJMY CELKEM (C + D)

23 500 Kč

E.

Rozdíl mezi náklady a příjmy (E=B – D)

27 150 Kč

F.

Požadovaná výše dotace z Kraje Vysočina

27 150 Kč

Zdroj: Autorka

49

Procentní členění zdrojů krytí Tabulka 4 Rozpočet projektu Donátor

v Kč

v%

Kraj Vysočina

27 150,00

53,60

Vlastní finanční vklad

4 000,00

7,90

Předpokládané tržby

9 500,00

18,76

Sponzorské dary

5 000,00

9,87

Městys Havlíčkova Borová

5 000,00

9,87

Celkem

50 650,00

100,00

Zdroj: Vlastní zpracování

Procentní členění zdrojů příjmů 10% Kraj Vysočina

10%

Vlastní finanční vklad Předpokládané tržby 53%

19%

Sponzorské dary Městys Havlíčkova Borová

8%

Obr. 9 Procentní členění zdrojů příjmů pro projekt Farmářských trhů v Havlíčkové Borové Zdroj: Vlastní zpracování Z Obr. 7 je zřejmé, že hlavním stěžejním momentem celého projektu je žádost o dotaci u Kraje Vysočina, který by měl pokrýt 53 % nákladů. Druhým důležitým zdrojem by měly být předpokládané tržby. Nejvyšším nákladem, který v rozpočtu figuruje, je výroba stánků. Tento náklad se však započítá pouze na počátku akce. Při následném opakování farmářských trhů již nebude rozpočet zatěžovat. Začne se tedy zvyšovat zisk 50

z pronájmu stánku. Také nám klesne náklad na reklamu v podobě transparentů, které při dalších akcích budou stejné. Grafický návrh ponecháme stejný, pouze dojde k úpravě času či programu akce.

2.4.5 Bod zvratu – ziskovost projektu při 70 % obsazenosti stánků První Farmářské trhy nebudou ziskové, jelikož dojde k výrobě 10 stánků v hodnotě 40 000 Kč. Výroba těchto stánku bude hrazena z přidělené dotace od Kraje Vysočina, z prostředků Městyse Havlíčkova Borová a ze sponzorských darů. Při opětovném pořádání farmářských trhů je nezbytné dopočítat, od jaké ceny pronájmu začne občanskému sdružení vznikat zisk. V následujícím příkladu je zobrazena situaci při 70% návštěvnosti – tedy pokud se pronajme 7 stánků z 10. Fixní náklady (výroba stánků) zůstávají neměnné, což znamená 9 650 Kč. Variabilní náklady jsou sníženy o náklady na údržbu stánků a jsou zde zahrnuty také náklady na pohonné hmoty ve výši 700 Kč. Chceme – li dopočítat, od jaké ceny nám začne projekt vytvářet zisk, je třeba vypočítat bod zvratu. Při předpokladu, že se podaří obsadit 7 stánků, bude výpočet následující Výnosy = náklady (Počet stánků * cena) + dobrovolné vstupné + tržby z občerstvení = FN + VN 7*p + 500 Kč + 4000 Kč = 9 650 Kč + 700 Kč 7p = 5 850 Kč p = 836 Kč

Stanovíme – li cenu pronájmu 836 Kč za stánek, tak při 70% obsazenosti stánků bude zisk nulový. Kdyby byla 100% obsazenost stánků, tak vznikne zisk pro OS TrojHáček ve výši 2 510 Kč. Tento zisk by byl použit na údržbu stánků – nátěry, oprava, apod.

51

2.5 SWOT analýza Pro shrnutí všech výhod a nevýhod, příležitostí a rizik jsem vytvořila SWOT analýzu projektu. Tato analýza nejvíce napomáhá ve fázi plánování a přípravy. Může napomáhat při rozhodování a je to velmi důležitý nástroj pro rozhodování. Vyjmenuji zde vždy pouze pár příkladů u každého bodu. Strengths – silné stránky: vhodné prostory pro konání akce, vhodná poloha obce, dostatek farmářů v obci i okolí, zkušený a nadšený tým. Weaknesses – slabé stránky: časová náročnost projektu, finanční náročnost projektu, chybějící pomocná síla při organizaci trhů. Opportunities – příležitosti: možnost čerpání dotací z Kraje Vysočina, zkušenosti obce s uskutečněním projektů, rozvoj kulturního života v městysu, posílení atraktivity a podvědomí o Havlíčkově Borové, propagace městysu, rozvoj cestovního ruchu, podpora zemědělců a drobných podnikatelů. Threats – rizika: pokles zájmu lidí o potraviny a výrobky na farmářských trzích, pokles zájmu lidí o kulturní život v městysu, problémy se získáním dotací a grantů, chyby vzniklé při organizaci trhů, malý rozpočet městysu Havlíčkova Borová. 52

2.6 Ganttův diagram Tab. 5 Časový plán pro projekt Farmářské trhy v Havlíčkové Borové Datum zahájení

Doba trvání

Datum dokončení

Příprava

15.3.2013

Tvorba programu Komplementace projektu Propagace

15.3.2013

Průběh projektu

1.6.2014 30.11.2014

1,5 měsíce 1,5 měsíce 13 měsíců 19 měsíců 7 měsíců 1 měsíc

30.11.2014

1 měsíc

Uzavření projektu Vyhodnocení projektu

1.4.2013 1.5.2013

30.4.2013

% dokončení 100%

Časová dotace (dnů) 45,00

Zbývá dokončit (dnů) 0,00

30.4.2013

100%

45,00

0,00

1.5.2015

30%

117,00

273,00

1.11.2014

19%

108,00

462,00

1.12.2014

0%

0,00

210,00

30.12.2014

0%

0,00

30,00

30.12.2014

0%

0,00

30,00

Zdroj: Vlastní zpracování

Projektové řízení ‐ Farmářské  Příprava Tvorba programu Komplementace  projektu Propagace Průběh projektu

15.3.2013 14.4.2013 14.5.2013 13.6.2013 13.7.2013 12.8.2013 11.9.2013 11.10.2013 10.11.2013 10.12.2013 9.1.2014 8.2.2014 10.3.2014 9.4.2014 9.5.2014 8.6.2014 8.7.2014 7.8.2014 6.9.2014 6.10.2014 5.11.2014 5.12.2014

Uzavření  projektu Vyhodnocení  projektu

Obr. 10 Ganttův diagram pro projekt Farmářské trhy v Havlíčkové Borové Zdroj: Vlastní zpracování

53

Pro vytvoření Ganttova diagramu byl použit program Microsoft Excel. Pro přípravu tohoto typu diagramů slouží buď specializované softwary nebo jednodušší programy, jako je Microsoft Project nebo již zmíněný Microsoft Excel. Z výše uvedeného diagramu (Obr. 11) můžeme vysledovat grafické znázornění fáze, která již byla dokončena a fáze, kterou zbývá dokončit. Na svislé ploše je sedm jednoduchých úkolů, které souvisejí s celkovou přípravou projektu. Na ploše vodorovné je znázorněno časové rozpětí, ve kterém již probíhá a bude probíhat projekt. Údaje jsou získány z tabulky nad diagramem.

2.7 Diagram milníků Základem pro tento druh diagramu je Ganttův diagram. Je to rozšíření pro tento typ diagramu. Poukazuje na milníky, kterých se můžeme dopustit při sestavování projektu. Tab. 3 je vytvořená podle Ganttova diagramu, doplněná o milníky a vysvětlená pod tabulkou.

5. 12. 2014

5. 11. 2014

6. 10. 2014

6. 9. 2014

7. 8. 2014

X

8. 7. 2014

X

8. 6. 2014

X

9. 5. 2014

10. 3. 2014

X

9. 4. 2014

8. 2. 1014

9. 1. 2014

10. 12. 2013

10. 11. 2013

11. 10. 2013

11. 9. 2013

12. 8. 2013

13. 7. 2013

13. 6. 2013

14. 5. 2013

14. 4. 2013

15. 3. 2013

Tab. 6 Diagram milníků pro Projekt Farmářské trhy v Havlíčkové Borové

1 2

X

3 4 5

X

6

X

7

Zdroj: Vlastní zpracování

Na vodorovné ploše je znázorněno časově rozpětí, stejně jako u Ganttova diagramu a na svislé ploše jsou označeny jednoduché úkoly.

54

Tyto úkoly jsou v Tab. 6 označeny číslicemi 1 – 7 při čemž každé číslo vyjadřuje daný úkol: 1 – Příprava, 2 – Tvorba programu, 3 – Komplementace projektu, 4 – Propagace, 5 – Průběh projektu, 6 – Uzavření projektu, 7 – Vyhodnocení projektu.

Milníky jsou pouze předpokládané a díky jejich znázornění se budeme snažit vyvarovat chybám. První milník jsem znázornila v bodě číslo 2. – Tvorba programu. Milník je určen pro případ, že by nám mohl nějaký přislíbený ochotnický spolek odříci spolupráci a nám by tak vznikla velká komplikace. Druhý milník je v bodě číslo 3 – Komplementace projektu. Je téměř na konci časového období pro tento bod proto, že pokud bychom pochybili v celkové komplementaci, bude těžké projekt nejen propagovat, ale i realizovat. Návaznost na další body se nám tím pádem ztíží. Třetí milník je zaznamenán v bodě 4 – Propagace. Je zaznamenán v měsíci dubnu a květnu 2014. Propagace projektu v tomto časovém úseku bude nejdůležitější. Je to proto, že se budeme nacházet dva měsíce před zahájením prvního trhu a propagace bude muset být nejintenzivnější. Protože bez správné, dobře promyšlené propagace může být i dobrý projekt neefektivní. Lidé musí mít o projektu dostatečnou informovanost, které se budeme snažit dostát a vyvarovat všech chyb v oblasti propagace a reklamy trhů. Čtvrtý milník jsem zařadila do bodu 5 – Průběh projektu. Je umístěn do druhého měsíce této fáze. Je to proto, že už budeme vidět chyby po prvním trhu, který by měl být zorganizovaný v červnu 2014, a zároveň budeme mít před sebou další tři trhy, ve kterých bychom již neměli chybovat. Poslední milník je v bodě 6 – Uzavření projektu. Pokud by nastala chyba při uzavření projektu, nastane i zároveň problém v bodě 7 – Vyhodnocení projektu. Proto musíme být obezřetní i v tomto bodě. 55

3 Závěr Jako téma své bakalářské práce jsem si vybrala Projektové řízení – Farmářské trhy v Havlíčkově Borové. Toto téma jsem si zvolila především kvůli své zájmové činnosti v Občanském sdružení TrojHáček. Projektový management jsem nikdy neměla tu čest studovat nebo se jím blíže zajímat, ale myslím, že toto téma je velmi aktuální. Obklopuje nejen studenty vysoké školy, ale slýcháme o něm stále častěji v běžném životě. Chtěla jsem do tohoto tématu proniknout, proto jsem zvolila cestu zpracování reálného projektu. Věřím, že v budoucnu využiju tyto základy pro další sestavování projektů pro naše Občanské sdružení. A také věřím, že sebezdokonalování na všech liniích je velice důležité pro rozvoj osobnosti. Proto jsem volila toto téma i přes své zaměření na cestovní ruch. Cílem bakalářské práce je s pomocí metod projektového řízení analyzovat průběh zvoleného projektu – Farmářské trhy v Havlíčkově Borové a posoudit jeho efektivnost. Teoretickou část jsem zaměřila na základy projektového řízení. Seznámila jsem čtenáře se základními pojmy, jako je projekt a jeho charakteristické rysy, „trojimperativ“ projektu, projektové řízení, životní cyklus projektu, dotace a granty, procesy projektového managementu a na závěr jsem vysvětlila, co jsou to exaktní metody a jejich význam pro tvorbu projektu. Co se týká lidských zdrojů v projektovém řízení, jde o velmi důležitý faktor, který jsem rozepsala v projektovém týmu. V praktické části jsem zpracovala konkrétní projekt, který máme v plánu s naším občanským sdružením realizovat v roce 2014. Jak může čtenář zjistit z pouhého názvu práce, jedná se o projekt na podporu kulturního života v Městysu Havlíčkova Borová. Dalším lákadlem pro zprostředkování farmářských trhů je i moderní trend života a zájem obyvatelstva o tento druh obchodu. Nejen mladí lidé si rádi připlatí za kvalitu potravin a zboží. Další předností je, že znají i přesný původ zboží. Hitem moderní doby je zdravý životní styl, kterému farmářské trhy napomáhají. Farmářské trhy jsou významnou podporou i pro zemědělce a farmáře v Havlíčkově Borové i jejím přidruženém okolí. Díky tomuto druhu obchodu by mohly vzrůst tržby maloprodejců o významné položky v jejich rozpočtu. Při sestavování praktické části jsem nejdříve představila OS TrojHáček. Podle jeho stanov jsem popsala základní údaje, členskou radu, povinnosti členů a vznik 56

občanského sdružení. Dále jsem popisovala historii farmářských trhů na území Havlíčkové Borové. V dalších bodech jsem definovala farmářské trhy, provozní řád, který se zaobíral předmětem a podmínkami prodeje, povinnostmi všech zúčastněných, provozem trhu i kodexem farmářských trhů. Další významný bod byla časová osa, ve které může čtenář vyčíst, v jaké posloupnosti budou trhy organizovány a uspořádány. V neposlední řadě bylo nutné popsat technické vybavení trhů. Organizační struktura projektu je velmi jednoduše graficky znázorněná. Je členěna vzestupně, přičemž na vrcholu stojí jednatel celého sdružení Lubomír Havlíček. Má u sebe tři asistenty a jednu účetní. Toto je stručná organizační struktura. Ve skutečnosti bude zapotřebí velká řada dobrovolníků, která nám pomůže trhy připravit a zorganizovat. Co se týče exaktních metod, použila jsem tři nejdůležitější metody pro tvorbu jakéhokoliv projektu. Základní byla analýza SWOT, ve které jsou vidět silné i slabé stránky projektu. Dále z ní můžeme vyčíst i příležitosti, kterých má projekt dostatek a oproti tomu musí každý projektový manažer se svým týmem znát i hrozby projektu, aby se jim mohl vyvarovat. Další dvě metody na sebe navazují. První byl Ganttův diagram, ve kterém jsou jednoduše znázorněny hlavní úkoly, které tým dodržovat po celou dobu řízení a další metoda je navazujícím diagram - Diagram milníků. Jde o rozšířenou verzi Ganttova diagranu. Z této exaktní metody můžeme vyčíst body, při kterých může dojít k častým chybám a kterých bychom se měli vyvarovat. Při zpracování tohoto projektu jsem zjistila, že reálnost na úspěch Farmářských trhů v Městysu Havlíčkova Borová je vysoká a při dodržení všech bodů tohoto plánu, projektu, by neměl vzniknout problém při realizaci. Nejzákladnějším bodem projektu je rozpočet, který s pomocí dotací od Kraje Vysočina dokáže pokrýt všechny vynaložené náklady celého projektu. Dotace nám samozřejmě nemusí být přiděleny, ale po zkušenostech žádostí o dotace z jiných projektů, které již máme za sebou nebo které právě probíhají, jsem si téměř jistá, že je velká pravděpodobnost na jejich získání. Vzhledem k tomu, že jsme nezisková organizace, tak celá tato aktivita není zaměřena na zisk pro Občanské sdružení TrojHáček, ale spíše na pomoc místním maloprodejcům, pozvednutí životní úrovně a kulturního života v Městysu Havlíčkova Borová.

57

4 Seznam použitých zdrojů Knižní publikace 1. A guide to theproject management body ofknowledge (PMBOK® guide). 5th ed. Newtown Square: Project management institute, c2013, xxi, 589 str., ISBN 9781-935589-67-9. 2. DOLEŽAL, J., MÁCHAL P. a LACKO, B. Projektový management podle IPMA. 2009,512 str., ISBN 978-80-247-2848-3. 3. DVOŘÁK, D. Řízení projektů, ComputerPress, a. s. Brno 2008, 248 str., ISBN: 9788025118856 4. HORÁKOVÁ, Helena. Strategický marketing, GRADA, 2007, 128 str., ISBN: 978-80-247-2042-5. 5. IVANCEVICH, J. M. Management: Principles and Functions. USA 1989, 5 str., ISBN: 0-256-06671-X.; přeloženo volně autorem BP. 6. POSTER, K. a APPLEGARTH, M.. Projektový management: Management do kapsy 8. Příručka rad, metod a nástrojů pro vedoucí a členy. Portál, 2006,111 str., ISBN 80-7367-141-7. 7. ROSENAU, M. Řízeníprojektů. Computer Press Praha 2000, 344 str., ISBN: 80 – 7226 – 218 – 1 8. STRÁNSKÁ, J. Havlíčkova Borová ve svědectví starých pergamenů. 2006, 334 str., ISBN 802398313X. 9. SVOZILOVÁ, A. Projektový management. 1. vyd. Praha: GradaPublishing, a. s., 2007, 353 str., ISBN: 80 – 247 – 1501 – 5 10. TAYLOR, J. Začínáme řídit projekty. BIZBOOKS, 2007,215 str., ISBN 9788025117590.

58

Elektronické zdroje 11. DOTACEonline.cz: Co jsou to granty a dotace?. [online]. [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.dotaceonline.cz/Page.aspx?SP=1181 12. Farmářské trhy na Kulaťáku: Produkty na farmářských trzích. [online]. [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.farmarske-trhy.cz/produkty/rukodelnevyrobky-18/ 13. HNUTÍ DUHA. Velká výzva. Čerstvé a místní potraviny pro vaše město: Jak založit farmářský trh. [online]. 2011 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.velkavyzva.cz/content/files/DOKUMENTY/36/cerstve-a-mistnipotraviny-pro-vase-mesto.pdf 14. Interní zdroje OS TrojHáček– Stanovy 15. Kraj Vysočina - Dotace Kraje Vysočina: Podpory Kraje Vysočina. [online]. [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://extranet.kr-vysocina.cz/edotace/ 16. Nadace VIA: Granty a podpora. [online]. 2013 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.nadacevia.cz/cz/granty-a-podpora/podpora-mistnich-iniciativ/fondmistniho-rozvoje-rychle-granty-2013 17. STEM/MARK: Tisková zpráva STEM/MARK. [online]. 2011 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z:http://www.stemmark.cz/download/press_release_farmarske_trhy_2011.pdf 18. Týden.cz: Farmářské trhy - Ministerstvo zemědělství chce z dotací EU podpořit farmáře.

[online].

2012

[cit.

2013-05-02].

Dostupné

z:

http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/cesko/ministerstvo-zemedelstvi-chce-zdotaci-eu-podporit-farmare_242475.html 19. Vitalia.cz - Chytře na život: Definice a kodex farmářských trhů. [online]. 2011 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.vitalia.cz/texty/definice-a-kodexfarmarskych-trhu/ 59

Seznam obrázků Obr. 1 Schéma „trojimperativ“ ....................................................................................... 14  Obr. 2 „trojimperativ“ ..................................................................................................... 15  Obr. 3 Rozložení fází životního cyklu projektu .............................................................. 20  Obr. 4 Komunikační síť .................................................................................................. 26  Obr. 5 Ukázka - Ganttonův diagram ............................................................................... 30  Obr. 6 Zájem českých spotřebitelů o farmářské trhy ...................................................... 38  Obr. 7 Názor českých spotřebitelů na farmářské trhy .................................................... 39  Obr. 8 Organizační struktura projektu ............................................................................ 46  Obr. 9 Procentní členění zdrojů příjmů pro projekt Farmářských trhů v Havlíčkové Borové ............................................................................................................................. 50  Obr. 11 Ganttův diagram pro projekt Farmářské trhy v Havlíčkové Borové ................. 53 

Seznam tabulek Tab. 1 Rozpočet projektu ................................................................................................ 23  Tab. 2 Úkázka diagram milníků ..................................................................................... 31  Tab. 3 Rozpočet projektu Farmářských trhů v Havlíčkové Borové ............................... 49  Tab. 4 Rozpočet projektu ................................................................................................ 50  Tab. 5 Časový plán pro projekt Farmářské trhy v Havlíčkové Borové .......................... 53  Tab. 6 Diagram milníků pro Projekt Farmářské trhy v Havlíčkové Borové .................. 54 

Seznam zkratek apod. – a podobně Bc. – titul bakalář BcA. – titul bakalář umění HACCP – Hazard analysis and critical kontrol points k. ú. – kontrolní úřad OS TrojHáček – Občanské sdružení TrojHáček PMBOK®- A Guide to the Project Management Body of Knowledge str. – strana 60

Příloha 1 – Výzva k předkládání projektů

vyhlášena v souladu se Statutem účelového Fondu Vysočiny

1) Název programu:

REGIONÁLNÍ KULTURA 2013 Grantový program na podporu kulturních akcí v oblasti neprofesionálního umění

2) Celkový objem finančních prostředků:

1 500 000,- Kč

3) Vazba programu na Program rozvoje Kraje Vysočina: Prioritní oblast 6: Cestovní ruch a péče o kulturní dědictví Opatření 6.6: Zachování kultury a kulturních tradic, rozvoj regionálních kulturních aktivit 4) Cíl programu: Vytvořit podmínky pro podporu a zachování kulturních akcí v rámci neprofesionálního umění kraje, které rozvíjejí kulturní život a podporují občanskou sounáležitost a podpořit vznik nových kulturních akcí navazujících na tradice kraje. 5) Popis a rozsah programu: Účelem poskytovaných finančních prostředků je zajistit spolufinancování kulturních akcí v rámci neprofesionálního umění se zaměřením na tradiční českou hudebnost, slovesné obory a divadelní tvořivost, výtvarnou, fotografickou a filmovou tvorbu, taneční umění a další estetické aktivity. Finanční podpora je určena především na akce s širším společenským přínosem v regionu a dopadem na rozvoj regionální kultury, zachování tradic, rozvoj estetické tvořivosti a jedinečné kulturní akcí s prokazatelným a nezastupitelným významem pro Kraj Vysočina. 6) Příjemci dotace:

•

Města, obce, sdružení obcí, dobrovolné svazky obcí

61

• • •

Příspěvkové organizace zřizované samosprávou nebo státní správou Neziskové organizace (občanská sdružení, obecně prospěšné společnost apod.). Podnikatelské subjekty (fyzické nebo právnické osoby)

V rámci tohoto programu bude příjemcům, kteří mohou být příjemci veřejné podpory ve smyslu čl. 107 a násl. Smlouvy o fungování Evropské unie, poskytována pouze podpora malého rozsahu (de minimis) ve smyslu Nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. 12. 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis.

7) Lokalizace projektů: Kraj Vysočina 8) Uznatelné a neuznatelné náklady: • Vynaložené náklady musí být nezbytné pro uskutečnění projektu a musí odpovídat zásadám zdravého finančního řízení, zvláště efektivnosti a hospodárnosti.

•

Náklady musí být prokazatelně vynaloženy během realizace projektu, zaneseny v účetnictví žadatele a musí být doloženy účetními doklady.

•

Mezi neuznatelné náklady patří: náklady na vlastní daně a daň z přidané hodnoty (platí pro plátce DPH, pokud má u zdanitelných plnění přijatých v souvislosti s financováním daného projektu nárok na odpočet daně z přidané hodnoty – v plné výši nebo krácený nebo v poměrné výši), mzdové náklady včetně dohod konaných mimo pracovní poměr žadatele nebo jeho členů včetně zdravotního a sociálního pojištění, nákup majetku, pojištění majetku, opravy a udržování, poplatky.

•

Mezi uznatelné náklady patří: výhradně náklady bezprostředně související s uspořádáním kulturní akce

•

V rámci projektu nemohou být financovány náklady spojené s pořádáním Postupových přehlídek v rámci kraje, ediční počiny formou knižních publikací a na analogových či digitálních nosičích. Finanční podpora nebude poskytnuta na kulturní činnost spolků, organizací, sdružení a dalších subjektů, ale pouze na pořádání konkrétních akcí.

9) Základní a specifická kritéria pro posuzování projektů: Základní kritéria: a) soulad projektu s Programem rozvoje Kraje Vysočina, popř. s dalšími rozvojovými plány a programy b) soulad projektu s vyhlášeným grantovým programem c) soulad projektu s obecně platnými právními předpisy d) připravenost a realizovatelnost projektu e) prokazatelné využití poskytnutých prostředků ve prospěch rozvoje Kraje Vysočina f) reálný a průhledný rozpočet nákladů g) důvěryhodnost předkladatele a jeho schopnost akci spolufinancovat a realizovat Specifická kritéria: a) charakter projektu a jeho přínos pro propagaci kraje a rozvoj kultury v kraji (bodové rozpětí 1-4) • upřednostňovány budou akce s širším společenským přínosem v regionu a dopadem na rozvoj regionální kultury

62

b) vytvoření podmínek pro vznik nových kulturních akcí (bodové rozpětí 1-2) • zvýhodněny budou nové kulturní počiny, které svým zaměřením a formami organizace vytvářejí dobré předpoklady pro úspěch akce, popř. vytvářejí předpoklady pro založení nové tradice c) nekomerční charakter akce (bodové rozpětí 1-4) • prioritou budou akce pořádané neziskovými organizacemi s širším zapojením místních spolupracovníků a akce, jejichž výtěžek nebo jeho část půjde na obecně prospěšné účely d) počet návštěvníků (bodové rozpětí 1-2) • prioritou budou kulturní akce určené široké veřejnosti s jejím aktivním zapojením e) vymezení procentuálního podílu prezentace neprofesionálního umění (bodové rozpětí 1-4) • akce budou posuzovány podle podílu prezentace profesionálních a neprofesionálních umělců a skupin

f) délka a periodicita akcí (bodové rozpětí 1-4) 10) Minimální a maximální výše dotace: Minimální výše finančních prostředků poskytnutých na jeden projekt je 5 000 Kč, maximální výše dotace je 50 000 Kč. V rámci grantového programu může žadatel podat pouze jednu žádost o podporu projektu. 11) Minimální podíl příjemce dotace: 70% celkových nákladů projektu 12) Časový harmonogram realizace projektu: Kulturní akce budou realizovány v období od 1. července 2013 do 30. června 2014. Realizace projektu (uznatelné náklady) může být zahájena dnem vyhlášení výzvy zastupitelstvem kraje, tj. dne 2. dubna 2013 a ukončena bude nejpozději do 31. srpna 2014. 13) Platební podmínky: Dotace bude poskytnuta na základě smlouvy o poskytnutí dotace, v níž budou podrobněji stanoveny podmínky čerpání finančních prostředků, způsob a termín předložení závěrečné zprávy a vyúčtování projektu. Dotace bude poskytnuta jednorázově bankovním převodem na účet žadatele, a to nejpozději do 60-ti kalendářních dnů ode dne včasného a prokazatelného doručení závěrečné zprávy a vyúčtování projektu. Pokud nebude bez závažného důvodu podepsána smlouva žadatelem do 30 dnů od jejího obdržení, ztrácí žadatel automaticky nárok na poskytnutí dotace. Dotace nemůže být v průběhu realizace převedena na jiný subjekt. Rovněž nebude umožněno měnit zásadním způsobem zaměření podpořeného projektu. Souběh dotace z Fondu Vysočiny s dotacemi z dotačních titulů státního rozpočtu nebo jiných fondů se nevylučuje. Souběh dotace z několika grantových programů Fondu Vysočiny na realizaci jednoho projektu není možný. 14) Termíny a podmínky podání žádosti o dotaci: Žadatelé o podporu projektů musí předložit kompletně vyplněnou Žádost o poskytnutí dotace na předepsaném formuláři. Formulář žádosti ve formátu XML je umístěn na internetové adrese www.krvysocina.cz/edotace, kde jsou ke stažení i další podpůrné dokumenty jako 602XMLFiller (bezplatná aplikace potřebná k vyplnění formuláře) nebo návod pro práci s elektronickými formuláři. Formulář žádosti je také umístěn na internetové adrese www.fondvysociny.cz, případně je k vyzvednutí na adrese: Kraj Vysočina, krajský úřad, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu, Žižkova 57, 587 33 Jihlava.

63

Na webové stránce Fondu Vysočiny je rovněž vyvěšen Statut účelového Fondu Vysočiny, který obsahuje kompletní informace k podmínkám poskytnutí dotace. Způsob podání žádosti: Varianta 1 – „Papírové podání žádosti“ Žádosti zpracované ve dvou vyhotoveních včetně dokladů nutných k posouzení žádosti (originál + kopie) se přijímají osobně prostřednictvím podatelny Krajského úřadu Kraje Vysočina, Žižkova 57, 587 33 Jihlava nebo poštou v termínu do 30. 4. 2013 (rozhodující je datum poštovního razítka). Žádosti budou předloženy v zalepené obálce označené: Fond Vysočiny, Grantový program „Regionální kultura 2013“, Neotvírat! Varianta 2 – „Elektronické podání žádosti prostřednictvím datové schránky“ Formulář bude odeslán do 30. 4. 2013 na adresu datové schránky Kraje Vysočina včetně dokladů nutných k posouzení žádosti. Doklady, které je třeba doložit v originále či ověřené kopii, musí být konvertovány v souladu se zákonem č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. V případě podání žádosti prostřednictvím datové schránky není třeba formulář podepsat zaručeným elektronickým podpisem (kvalifikovaným certifikátem), s výjimkou případů, kdy zákon, jiný právní předpis, vnitřní předpis žadatele nebo obdobný dokument vyžaduje ověřený podpis, nebo současně podpisy více osob (např. členů statutárního orgánu). Do předmětu zprávy napište: Fond Vysočiny, Grantový program „Regionální kultura 2013“. Doklady nutné k posouzení žádosti:

1. Stručný popis naplnění specifických kritérií (při popisu naplnění specifických kritérií podle bodu 9 výzvy používejte stejné písmenné označení, jako je použito v této výzvě); Doklady o právní subjektivitě žadatele podle typu žadatele: 2. – obchodní společnosti nebo právnické osoby zapisované podle zvláštních právních předpisů do obchodního rejstříku – doloží výpis z obchodního rejstříku ne starší 90 dnů před podáním žádosti, – fyzická osoba zapsaná v obchodním rejstříku - doloží výpis z obchodního rejstříku nebo výpis z živnostenského rejstříku ne starší 90 dnů před podáním žádosti; – fyzická osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění nezapsaná v obchodním rejstříku – doloží výpis z živnostenského rejstříku ne starší 90 dnů před podáním žádosti, – osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů (§ 2 odst. 2 písm. c) zákona č.513/1991 Sb., obchodní zákoník) nezapsaná v obchodním rejstříku - předloží ověřené osvědčení (ne starší 90 dní před podáním žádosti stanovené v tomto zvláštním předpisu); – svazek obcí – doloží smlouvu o vytvoření svazku obcí a doklad o registraci (doklad o registraci vydaný příslušným orgánem); – příspěvková organizace zřízená obcí, krajem, nebo státem – doloží zřizovací listinu; – právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení bez ohledu na zřizovatele – doloží zřizovací listinu nebo jiný doklad o právní subjektivitě; – obecně prospěšná společnost, nadace a nadační fond a církevní právnická osoba – doloží výpis z příslušného rejstříku; – občanské sdružení – doloží stanovy s označením dne registrace na Ministerstvu vnitra ČR; – obec (město, městys) - doklad o právní subjektivitě nepředkládá.

64

U VŠECH DOKLADŮ SE PŘEDKLÁDÁ ORIGINÁL NEBO OVĚŘENÁ KOPIE 3. Podrobný položkový rozpis nákladů projektu (bez členění na podíl žadatele a podíl FV) 4. Předběžný harmonogram a program kulturní akce 15) Odpovědnost za realizaci podpory (garant programu): Garantem programu je odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu, Krajský úřad Kraje Vysočina, Žižkova 57, Jihlava, 587 33. Průběžné informace ke zpracování projektů bude poskytovat odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu, Jaroslava Panáčková, tel. 564 602 296, e-mail: [email protected]. Jednotlivé projekty budou posouzeny garantem a řídícím výborem grantového programu. Ve výjimečných případech může řídící výbor navrhnout nižší částku podpory, než je požadována. Po ukončení procesu hodnocení rozhodne o přiznání dotace konkrétním žadatelům příslušný orgán kraje. Vyhodnocení grantového programu bude zveřejněno na webových stránkách Fondu Vysočiny (www.fondvysociny.cz) – odkaz „Vyhodnocené programy“ nejpozději do 28. 6. 2013. Bližší informace o vyhodnocení daného programu (důvody neposkytnutí dotace apod.) poskytuje garant programu. Žádost, která nesplňuje všechny formální náležitosti nebo bude zaslána po termínu, bude řídícím výborem z hodnocení vyřazena. Žadatelé nebudou vyzýváni k doplnění chybějících údajů. Podpora z Fondu Vysočiny nepředstavuje nárokový příspěvek, nejde ani o správní řízení, Dokládání chybějících náležitostí po uzávěrce programu není možné. a tudíž proti rozhodnutí řídícího výboru a příslušného orgánu kraje není odvolání.

65

Příloha 2 – Smlouva o podnájmu Smlouva o podnájmu prodejního místa číslo FT2012-.... (dále jen smlouva) Pronajímatel:

Občanské sdružení TrojHáček, Zahradní č. 313, 582 23 Havlíčkova Borová, IČO 22758020 Mobil 720 752 179, www.trojhacek.cz bankovní spojení: ……………….. účet vedený u mBanka a.s. (dále jen pronajímatel) na straně jedné

Podnájemce:

název …................................................ sídlo …................................................. u firmy zodpovědná osoba.................................................... mobil..............................e-mail …......................................... IČO...................................................... (dále jen podnájemce) na straně druhé

Smluvní strany uzavřely tuto smlouvu o nájmu nebytových prostor pro prodejní místo během farmářského trhu: a) předmětem této smlouvy je podnájem prodejního místa na náměstí st. parcele ……. k.ú. Havlíčkova Borová (dále jen objekt). Pronajímatel prohlašuje, že je oprávněn na základě nájemní smlouvy mezi ním a majitelem tento objekt dávat do podnájmu. b) Podnájem se sjednává na dobu jednoho trhu a po domluvě s pronajímatelem si může prodejce pronajmout místo na dobu určitou a předplatit zvolené místo prodeje. c) Podnájemce potřebuje …........ m pro stánek a ..… m pro své auto (osobní/dodávka značky …............................), podnájemce prodává z auta (informace nutné pro plán trhu, prosím doplňte a nevhodné škrtněte) d) Nájemné je stanoveno dohodou za den prodeje na 300,- Kč, oboje splatné vždy na místě. e) Podnájemce nepotřebuje/potřebuje připojení na elektrický proud o celkové kapacitě …........... kW f) Podnájemce nepotřebuje/potřebuje připojení užitkové vody. 66

g) Podnájemce

bude

prodávat

následující

zboží

z

vlastní

výroby:

…………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… ……………………………………… h) Podnájemce

bude

prodávat

dokoupené

tuzemské

zboží:

…………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… …………………………. i) Pro podnájemce lze tuto smlouvu vypovědět pouze dohodou. j) Příloha 'Řád farmářského trhu v Havlíčkově Borové' je nedílnou součástí této smlouvy. Podnájemce si řád přečetl a svým podpisem s ním vyjadřuje svůj souhlas. k) Právní vztahy touto smlouvou neřešené se řídí dle zákona č. 116/1990 Sb. o nájmu a podnájmu nebytových prostor ve znění předpisů pozdějších. l) Tato smlouva se vyhotovuje ve dvou vyhotoveních, z nichž jedno obdrží Podnájemce a jedno vyhotovení pronajímatel. m) Smluvní strany smlouvy shodně prohlašují, že si tuto smlouvu před jejím podpisem přečetly, že byla uzavřena po vzájemném projednání podle jejich pravé a svobodné vůle, určitě, vážně a srozumitelně, nikoli v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek. Smluvní strany potvrzují autentičnost této smlouvy svým podpisem.

V Havlíčkově Borové, dne ….................................. Pronajímatel:

Podnájemce :

……………… ………………

Občanské sdružení TrojHáček Lubomír Havlíček jednatel 67

Příloha 3 – Kodex farmářských trhů Kodex farmářských trhů Předmětem prodeje na Farmářských trzích může být pouze zboží, které tematicky odpovídá charakteru Farmářských trhů a vychází z české tradice, a to zejména z tradice pěstování plodin, chovu hospodářských zvířat a výroby potravinářských produktů. Tento „kodex farmářských trhů“ má přispět k lepší orientaci spotřebitelů, kde základním kriteriem musí být pro spotřebitele jistota o původu, kvalitě a hygienické nezávadnosti nabízených farmářských produktů. 1. Prodávané zboží na „farmářských trzích“ pochází od farmáře nebo výrobce potravin (dále jen farmář), který garantuje původ prodávaného zboží z vlastních zdrojů a je schopen tento původ při prodeji prokázat. 2. Farmáře může při prodeji zastupovat jeho rodinný příslušník, nebo osoba, s kterou má farmář uzavřenou smlouvu nebo písemné pověření. 3. Provozovatelé farmářských trhů a farmáři u nabízeného zboží dodržují a splňují základní legislativní požadavky (mimo jiné www.szpi.gov.cz; www.svscr.cz). 4. Provozovatel farmářských trhů preferuje zejména farmáře, kteří prodávají zboží z daného regionu. O prodeji zboží z ostatních regionů ČR, eventuelně z příhraničních oblastí rozhoduje provozovatel. 5. V rámci tzv.“doplňkového prodeje“ mohou provozovatelé farmářských trhů poskytnout místa i jiným prodejcům. V případě, že se jedná o zahraniční zboží je u něj nutné označit zemi původu. 6. Provozovatel „farmářského trhu“ který se hlásí k principům „Kodexu farmářských trhů“ zajistí označení vlastním jednotným a viditelným logem ty stánky prodejců, kteří splňují body 1 a 2 „Kodexu farmářských trhů“. 7. Provozovatel farmářského trhu je povinen umístit znění „kodexu farmářských trhů“na viditelném místě při konání farmářských trhů (například u vstupu na tyto trhy nebo na každém stánku u prodávajícího, u tržního řádu apod.). 8. Každá osoba (spotřebitel, farmář, prodejce, inspektor), která se domnívá, že došlo či dochází k prodeji zboží v rozporu s „Kodexem farmářských trhů“ (např. zboží evidentně nepochází z farmy a je nakoupené ve velkoskladu atd.) má právo upozornit na tento stav provozovatele farmářských trhů. Provozovatel farmářských trhů je povinen neprodleně zajistit nápravu (minimálně formou odebrání loga jednotného označení stánku

Zdroj: http://eagri.cz/public/web/file/120003/Kodex_farmarskych_trhu.pdf©2013

68