Projekt Čtenář Souhrnná zpráva
ČTENÁŘ − testování čtenářských dovedností 4. až 9. ročník ZŠ BŘEZEN a DUBEN 2015
Úvod Souhrnná zpráva je jedním z výstupů projektu Čtenář, ve které vám nabízíme popis a komentář souhrnných výsledků testování. Projekt Čtenář byl zaměřen na základní čtenářské dovednosti (získávání informací a jejich zpracování a zhodnocení textu) a byl doplněn o dotazníkové šetření, které se zabývalo čtenářskými návyky žáků. Díky množství shromážděných dat jsme měli možnost postihnout zajímavé trendy v oblasti čtenářství a čtenářských dovedností, posoudit souvislosti a vztahy mezi mírou čtenářských dovedností a čtenářskými návyky dětí. Učitelský dotazník nebyl letos do projektu zařazen, výsledky z posledních let vykazují setrvačnost. Cílem projektu bylo zmapovat čtenářské dovednosti a návyky žáků a zařadit každého žáka do kategorií vytvořených na základě mezinárodního testování PISA a map učebního pokroku. Sekundárně také poskytnout školám i jednotlivým žákům a rodičům porovnání s ostatními. Individualizované výsledky, které jsou stěžejním výstupem projektu, i souhrnná data prezentovaná v této zprávě můžete využít při plánování strategií rozvoje čtenářských dovedností a dětského čtenářství. V letošním roce byl projekt Čtenář realizován formou adaptivního ověřovacího testu CAT (Computer Adaptive Test). Testování Čtenář proběhlo v letošním roce již podruhé jako testování ověřovací. Cílem není jako u tradičního srovnávacího testování získat porovnání mezi zapojenými účastníky, nýbrž zařadit testovaného žáka dle jeho prokázaných výsledků do předem stanovených kategorií, resp. najít nejobtížnější úlohy, které je žák ještě schopen řešit. Objektivně tak zhodnotíme jeho schopnosti a zařadíme jej na škále dovedností čtenářské gramotnosti na Mapě Čtenáře, jež vychází z kategorií podle mezinárodního měření PISA a mapy učebního pokroku. Novinkou letošního testování je využití metody adaptivního ověřovacího testování, které nepracuje s pevnými, předem sestavenými testy, ale které umožňuje každému žákovi předložit jedinečnou verzi testu, v níž se výběr úloh odvíjí podle čtenářských dovedností každého řešitele, respektive podle jeho odpovědí na předchozí úlohu. Díky tomuto systému žák řeší úlohy nastavené na jeho individuální výkon, výsledek pak zaznamenává maximální dovednost každého testovaného žáka. Jednou z dalších výhod je, že každý žák, a dokonce stejný žák v jiném čase řeší nově sestavený test, což znemožňuje případné opisování. Test se skládá z úloh zaměřených na sledování dovedností charakterizujících čtenářskou gramotnost. Přehled těchto dovedností (tzv. kategorií)) a jejich obsah naleznete v příloze k této zprávě. Pro stanovení výsledků žáka není zásadní, kolik úloh žák správně vyřešil, ale podstatné je, které úlohy zvládl vyřešit správně. Podle toho pak bylo možné jej zařadit do příslušné úrovně. Test probíhá vzhledem jeho adaptivitě vždy on-line. Počet úloh v každém testu se pohybuje v rozmezí 28 až 30 úloh, k již vyřešeným úlohám se nelze v adaptivním testu vracet. Čas na test nebyl omezen, ale test jsme se snažili sestavit tak, aby byl řešitelný v rámci jedné vyučovací hodiny.
2
Skutečnou dobu, kterou žáci pro řešení testu potřebovali, ukazuje následující graf. 35% 30%
počet žáků
25% 20% 15% 10% 5%
0% 10-20 min
20-30 min
30-40 min
40-50 min
50-60 min
60-70 min
70-80 min
Test pro nejmenší děti (4-5 r.) jsme připravili i v papírové verzi, kam jsme ale nezařadili úlohy z nejvyšších dvou úrovní. Výsledek Objevitel+ (3+) v tomto testu pak znamená, že žák dosáhl úrovně pravděpodobně vyšší než 3, ale tento test již nebyl schopen ji změřit. Dětem, které dosáhly tohoto výsledku, jsme nabídli a nabízíme bezplatně absolvovat test on-line vyšší úrovně. V případě zájmu nás kontaktujte na
[email protected].
Mapy učebního pokroku Mapa učebního pokroku zachycuje proces, kterým žák prochází při osvojování dovedností v dané oblasti, tedy i čtenářské gramotnosti. Pojmenovává uzlové body (tzv. charakteristiky), které napomáhají orientaci při sledování individuálního rozvoje.
Mapa Čtenáře Mapa Čtenáře nabízí sled jednotlivých kroků, které při osvojování si čtenářských dovedností většinou nastávají, a poskytuje tak žákům a učitelům základní rámec ke sledování pokroku v jejím rámci. Mapa jasně formuluje, čeho je třeba dosáhnout a jakým způsobem se projevuje to, že bylo vytyčeného cíle dosaženo. Mapa popisuje tyto kroky pro celou základní školu, nejvyšší úroveň popisuje již hotového čtenáře. Každá úroveň (tedy Čtenář - nečtenář až Čtenář - specialista) popisuje charakteristické projevy žáků na dané úrovni v oblastech získávání informací, zhodnocení textu a zpracování informací. Porovnáte-li popisy dovedností napříč úrovněmi, zjistíte, že se postupně rozvíjejí. Vzhledem k tomu, že se jedná o dovednosti, nikoli znalosti vázané na konkrétní ročník, je možné, že např. v 5. ročníku mohou být žáci rozptýleni do několika úrovní, od Začátečníka po Objevitele. Není to nic výjimečného, je však vhodné s touto informací pracovat a zkušenějším čtenářům dávat obtížnější úlohy/testy/knihy.
3
Kategorie Čtenáře Dle Map učebního pokroku jsme žáky dle jejich dosažených výsledků rozdělili do 6 kategorií – úrovní na mapě Čtenáře.
0) Čtenář – nečtenář (odpovídá přibližně 6-8 let) Žák (s dopomocí či již částečně samostatně) vyhledává v jednoduchém textu, tabulce, plánku, mapce jasnou či důležitou informaci, učí se rozpoznat hlavní myšlenku textu. Zamýšlí se, jak může příběh pokračovat. Učí se posoudit text na základě svých zkušeností.
získávání informací (nalezení informací)
Žák s dopomocí či již částečně samostatně vyhledává v jednoduchém textu, tabulce, plánku, mapce jasnou či důležitou informaci, učí se rozpoznat hlavní myšlenku textu.
zhodnocení textu Žák se učí posoudit text na základě svých zkušeností.
zpracování informací Žák se zamýšlí, jak se může příběh vyvíjet.
Typy textů V knihách převažují obrázky nad textem, jednoduché komiksy, obrázkové encyklopedie. Doporučujeme číst krátké srozumitelné příběhy nejrůznějšího druhu: pohádky, fantasy, dětské detektivky, dětské encyklopedie. Ať si vybírá knihy, kde je text doprovázen obrázky.
1) Čtenář – začátečník (odpovídá přibližně 7–9 let) Žák dokáže najít v jednoduchém delším textu, tabulce, mapce, plánku jasné informace. V jednoduchém příběhu pozná stěžejní místa příběhu, vyhledá hlavní myšlenku. Dokáže vymyslet, jak se může příběh vyvíjet, co postava udělá. Všímá si v textu, kde se příběh odehrává, co se děje, jaké jsou postavy a jakými slovy je příběh nebo text napsán. Žák umí porovnat různé texty, najde, v čem se shodují a v čem liší. Dokáže na základě svých zkušeností posoudit obsah jednoduchého textu.
získávání informací (nalezení informací) Žák dokáže najít v jednoduchém delším textu, tabulce, mapce, plánku jasné informace. V jednoduchém příběhu pozná stěžejní místa příběhu, vyhledá hlavní myšlenku.
zhodnocení textu
Žák si všímá v textu, kde se příběh odehrává, co se děje, jaké jsou postavy a jakými slovy je příběh nebo text napsán. Umí porovnat různé texty, najde, v čem se shodují a v čem liší.
4
Dokáže na základě svých zkušeností posoudit obsah jednoduchého textu.
zpracování informací Žák dokáže vymyslet, jak se může příběh vyvíjet, co postava udělá. Pokud se žák v knize špatně orientuje, něco ho zaujalo, k něčemu se chce později vrátit, připraví si papír, tužku a pastelky. Vše zajímavé si u textu poznamená. Výborné je využít myšlenkové mapy.
2) Čtenář – průzkumník (odpovídá přibližně 8–11 let) Žák umí podle zadání vyhledat v jednodušším delším textu, tabulce, mapce, plánku potřebné informace, pozná stěžejní místa příběhu, hlavní myšlenku, najde hlavní postavy. Už při čtení předvídá, jak se text bude vyvíjet, přemýšlí o různých možnostech. U některých textů určí, proč je autor napsal (zda chtěl rozesmát, dojmout, donutit přemýšlet atp.). Žák si všímá, jaká slova a slovní spojení používá v textu autor pro charakteristiku postav, místa, děje; umí je vyhledat. Dokáže na základě svých zkušeností posoudit obsah jednoduchého delšího textu. Všímá si, jakým způsobem jsou napsány složitější texty. Rozpozná druhy a žánry textu.
získávání informací (nalezení informací) Žák umí podle zadání vyhledat v jednodušším delším textu, tabulce, mapce, plánku potřebné informace, pozná stěžejní místa příběhu, hlavní myšlenku, najde hlavní postavy.
zhodnocení textu Žák si všímá, jaká slova a slovní spojení používá v textu autor pro charakteristiku postav, místa, děje; umí je vyhledat. Dokáže na základě svých zkušeností posoudit obsah jednoduchého delšího textu. Všímá si, jakým způsobem jsou napsány složitější texty. Rozpozná druhy a žánry textu.
zpracování informací Žák už při čtení předvídá, jak se text bude vyvíjet, přemýšlí o různých možnostech. U některých textů určí, proč je autor napsal. Pokud autor skáče z jednoho roku do druhého a pro žáka je těžké si uvědomit, která událost předcházela druhé, může si nakreslit časovou osu, na ní si vyznačit jednotlivé události a krátce napsat, co se v té době událo. Výborné je využívat myšlenkovou mapu.
3) Čtenář – objevitel (odpovídá přibližně 10–12 let) Žák umí vyhledat v delším textu, mapce, tabulce, plánku potřebné informace, pracuje s nimi při interpretaci textu. Informace najde v různých typech textu. Všímá si, jaká slova a slovní spojení používá v textu autor pro charakteristiku postav, místa, děje; umí je vyhledat a rozumí jim. Všímá si, jakým způsobem a proč jsou napsány složitější texty, vnímá stavbu
5
některých náročnějších textů. Dokáže porovnat druhy a žánry. Už při čtení předvídá, jak se složitější příběh bude vyvíjet, přemýšlí o různých možnostech. U některých textů určí autorský záměr, hlavní myšlenku. Rozpozná v textu objektivní a subjektivní hodnocení.
získávání informací (nalezení informací) Žák umí podle zadání vyhledat v delším textu, mapce, tabulce, plánku potřebné informace, pracuje s nimi při interpretaci textu. Informace najde v různých typech textu.
zhodnocení textu Žák si všímá, jaká slova a slovní spojení používá v textu autor pro charakteristiku postav, místa, děje; umí je vyhledat a rozumí jim. Všímá si, jakým způsobem a proč jsou napsány složitější texty, vnímá stavbu některých náročnějších textů. Dokáže porovnat druhy a žánry.
zpracování informací Žák už při čtení předvídá, jak se složitější příběh bude vyvíjet, přemýšlí o různých možnostech. U některých textů určí autorský záměr, hlavní myšlenku. Rozpozná v textu objektivní a subjektivní hodnocení. Žák si může poznamenávat své myšlenky, pocity, názory (může si vše zaznamenávat do sešitu, vznikne pak takový netradiční „čtenářský deník“). Výborné je využívat myšlenkové mapy. Naučí se tak přehledně zpracovávat obtížná a spletitá témata, utřídit si myšlenky a pracovat se souvislostmi. Pro více informací: http://www.myslenkove-mapy.cz/.
4) Čtenář – profík (odpovídá přibližně 11–13 let) Žák umí vyhledat v delším a složitějším textu, mapce, tabulce, plánku potřebné informace. Rozpozná zavádějící a dle kritérií i skryté informace. Všímá si, jaká slova a slovní spojení používá v textu autor pro charakteristiku postav, místa, děje; umí je vyhledat a rozumí jim. Dokáže říct, proč se hlavní postavy nějak chovají. Všímá si, jakým způsobem a proč jsou napsány složitější a neobvyklé texty, vnímá stavbu náročnějších textů. Dokáže porovnat, jak jsou stejné věci popsány v různých textech. Usuzuje, jaké myšlenky text obsahuje, třídí je na hlavní a vedlejší, propojuje je a hledá, jak spolu souvisejí. Už při čtení předvídá, jak se text bude vyvíjet i s ohledem na jeho žánr. Dokáže v textu rozlišit subjektivní názory a objektivní informace. Dokáže analyzovat chování hlavních postav.
získávání informací (nalezení informací) Žák umí vyhledat v delším a složitějším textu, mapce, tabulce, plánku potřebné informace. Rozpozná zavádějící a dle kritérií i skryté informace.
zhodnocení textu Žák si všímá, jaká slova a slovní spojení používá v textu autor pro charakteristiku postav, místa, děje; umí je vyhledat a rozumí jim. Dokáže říct, proč se hlavní postavy nějak chovají. Všímá si, jakým způsobem a proč jsou napsány složitější a neobvyklé texty, vnímá stavbu náročnějších textů. Dokáže porovnat, jak jsou stejné věci popsány v různých textech. Usuzuje, jaké myšlenky text obsahuje, třídí je na hlavní a vedlejší, propojuje je a hledá, jak spolu souvisejí.
6
zpracování informací Žák už při čtení předvídá, jak se text bude vyvíjet i s ohledem na jeho žánr. Dokáže v textu rozlišit subjektivní názory a objektivní informace. Dokáže analyzovat chování hlavních postav. Pracujte s textem pomocí metody INSERT. Užitečné jsou stránky České bibliografické databáze knih http://www.cbdb.cz/, která nabízí různé žebříčky hodnocení knih, jako jsou např. nejlépe hodnocené knihy, nejoblíbenější knihy, nejlépe hodnocené knihy dle kategorií apod. Zároveň zde žák najde i recenze, kde je možné knihu zakoupit, a krátké životopisy spisovatelů.
5) Čtenář-specialista (odpovídá přibližně 12–15 let) Žák umí podle zadání vyhledat v dlouhém, neobvyklém a složitém textu potřebné informace, i když jsou nepřímo napsány. Všímá si, jaká slova a slovní spojení používá ve složitém textu autor pro charakteristiku postav, místa, děje; umí je vyhledat a rozumí jim, ví, proč je autor použil. Všímá si, jakým způsobem a proč jsou napsány i texty neobvyklé formy (komiks). Dokáže porovnat, jak jsou stejné věci nebo myšlenky popsány v různých textech. Vnímá stavbu složitých textů a všímá si použitého jazyka. Dokáže analyzovat chování postav příběhu. Při práci s textem uplatňuje zásady kritického čtení.
získávání informací (nalezení informací) Žák podle zadání umí vyhledat v dlouhém, neobvyklém a složitém textu potřebné informace, i když jsou nepřímo napsány.
zhodnocení textu Žák si všímá, jaká slova a slovní spojení používá ve složitém textu autor pro charakteristiku postav, místa, děje; umí je vyhledat a rozumí jim, ví, proč je autor použil. Všímá si, jakým způsobem a proč jsou napsány i texty neobvyklé formy (komiks). Dokáže porovnat, jak jsou stejné věci nebo myšlenky popsány v různých textech. Vnímá stavbu složitých textů a všímá si použitého jazyka.
zpracování informací Při práci s textem uplatňuje zásady kritického čtení. Dokáže analyzovat chování postav příběhu.
Žák může zkusit napsat recenzi na právě dočtenou knihu na sociální síť BookFan http://www.bookfan.eu/ a sdílet názory a nápady s lidmi, kteří knihu také četli. Na knihovní sociální síti nalezne i žebříčky, krátké profily autorů a může tu i chatovat s lidmi, které zajímají stejné knihy jako jeho.
7
Zúčastněné školy Projekt Čtenář byl realizován od 12. do 18. března v případě záznamových archů (pouze 4. a 5. třída), v případě varianty ScioDat (pouze 4. a 5. třída) a on-line mohly školy testovat v termínu do 25. března. Termín on-line testování byl na základě požadavků škol prodloužen až do 17. dubna. Školy
Třídy
Žáci
Hlavní město Praha
14
31
517
Jihočeský kraj
13
23
382
Jihomoravský kraj
15
32
314
Karlovarský kraj
4
9
128
Královéhradecký kraj
11
22
268
Liberecký kraj
12
20
180
Moravskoslezský kraj
13
25
305
Olomoucký kraj
24
52
569
Pardubický kraj
10
14
148
7
16
224
Středočeský kraj
25
46
563
Ústecký kraj
10
25
278
Vysočina
14
23
234
9 181
15 353
165 4 275
Plzeňský kraj
Zlínský kraj Celkem
Tabulka zobrazuje souhrn zúčastněných žáků a škol rozdělených podle územní příslušnosti školy do krajů. Údaje vyčíslují počet zapojených škol, tříd a dětí. Do ověřovacího testování se zapojilo celkem 181 škol z celé ČR (rozložení lze vyčíst z tabulky v další části) s celkem 353 třídami a 4 275 žáky. Největší zastoupení co do počtu škol měly kraje Středočeský a Olomoucký, oba kraje pak měly nejvyšší i počty zapojených žáků, zde se k nim vysokým podílem zapojených žáků připojilo Hlavní město Praha. Nejvíce žáků na třídu bylo v Jihočeském kraji a Hl. městě Praha (17), což je o 8 žáků vyšší třídní průměr než v kraji Libereckém (89). Nízký počet žáků v zapojených třídách pravděpodobně způsobila možnost absolvovat testování nepovinně za finanční účasti rodičů, které škola pouze zprostředkovala. Nejvíce testovaných žáků bylo ve 4. a v 5. ročníku. Ve 4. ročníku se do projektu zapojilo 2 015 žáků, v 5. ročníku 1 333 žáků. Ostatní ročníky měly možnost zapojit se do projektu letos teprve podruhé a počet žáků je tedy zatím stále nižší. Více viz tabulka počet testovaných.
4. 5. 6. 7. 8. 9.
Celkem ročníky ročníky ročníky ročníky ročníky ročníky
Počet testovaných 2015 1333 246 226 334 123
0 46 14 2 1 1 0
1 174 56 9 5 3 1
2 494 243 44 18 22 7
3 3+ 4 5 755 409 122 9 507 283 203 21 117 65 5 98 97 7 112 155 40 35 63 17
8
Rozložení výsledků podle ročníků V grafu je zobrazeno rozložení výsledků žáků po jednotlivých ročnících. Barevná políčka představují podíly jednotlivých úrovní čtenářské gramotnosti dosažených žáky v daném ročníku.1 Na grafu je vidět, jak obecně čtenářská gramotnost dětí roste.
Rozložení výsledků podle jednotlivých ročníků – celkem 9. ročníky 0
8. ročníky
1 2
7. ročníky
3
6. ročníky
3+ 4
5. ročníky
5
4. ročníky 0%
20%
40%
60%
80%
100%
Jednotlivé úlohy byly zařazeny nejen do úrovní čtenářské gramotnosti, ale také do konkrétních dovedností. Podle tohoto rozdělení bylo tedy možné vyhodnotit i výsledky žáků v rámci těchto dovedností. Konkrétně se jednalo o zhodnocení textu, získávání informací a zpracování informací. Přehled rozložení výsledků žáků podle ročníků v jednotlivých dovednostech zobrazují následující tři grafy. Porovnáním údajů na všech třech grafech vidíme, že např. žáci 4. a 5. tříd umí nejlépe z textu zpracovávat informace (výsledky v kategorii Objevitel+ až Specialista), největší prostor pro další práci s texty mají dle letošních výsledků naopak v dovednosti získávání informací. Žáci 6. a 7. tříd zvládali nejlépe rovněž zpracování informací (výsledky v kategorii Profík a Specialista) a naopak v části zhodnocení textu se zařadilo do nejpokročilejších kategorií čtenáře žáků nejméně. Žáci z 8. a 9. ročníků, podobně jako jejich mladší spolužáci uspěli, nejlépe v části zpracování informací.
1
Kategorie 3+ byla vyhodnocena pouze u žáků 4. a 5. tříd, kteří řešili papírový test. Tento test
neobsahoval úlohy 2 nejvyšších úrovní, a tudíž žáci s nejlepšími výsledky (Objevitel/3+) dosáhli pravděpodobně vyšší úrovně než 3, ale tento test ji již nebyl schopen ji změřit.
9
Rozložení výsledků podle jednotlivých ročníků – získavání informací
9. ročníky
0
8. ročníky
1 2
7. ročníky
3
6. ročníky
3+ 4
5. ročníky
5
4. ročníky 0%
9. ročníky
20%
40%
60%
80%
100%
Rozložení výsledků podle jednotlivých ročníků – zpracování informací 0
8. ročníky
1 2
7. ročníky
3
6. ročníky
3+ 4
5. ročníky
5
4. ročníky 0%
20%
40%
60%
80%
100%
Rozložení výsledků podle jednotlivých ročníků – zhodnocení textu 9. ročníky 0
8. ročníky
1 2
7. ročníky
3
6. ročníky
3+ 4
5. ročníky
5
4. ročníky 0%
20%
40%
60%
80%
100%
10
Dotazníkové šetření Dotazníkové šetření bylo realizováno formou papírových (4. a 5. třída) a elektronických dotazníků pro žáky. Cílem bylo kvantifikovat některé čtenářské návyky a postoje dětí k četbě. Učitelský dotazník nebyl do letošního ročníku projektu začleněn s ohledem na nízké zapojení učitelů do dotazníkového šetření a velkou setrvačnost jejich odpovědí. Při vypracování souhrnné zprávy jsme vycházeli z četností odpovědí žáků na jednotlivé otázky dotazníku (vyjádřeno v procentech). Výsledky některých dotazníkových otázek jsme dali do souvislosti s dosaženými kategoriemi v jednotlivých ročnících. Při vypracování závěrečné zprávy využíváme znázornění pomocí grafů se slovním popisem. Omezili jsme se na popisnou statistiku, aniž bychom nalezené závislosti testovali metodami matematické statistiky. Hovoříme-li tedy dále o „výrazném rozdílu“, „zřetelné závislosti“ apod., není tím myšleno prokázání statistické významnosti (např. ve smyslu t-testu atd.).
Vliv trávení volného času na výsledky ve čtenářské gramotnosti Vzhledem k zajímavým výsledkům z předchozích ročníků nás zajímalo, jak různé formy trávení volného času ovlivňují výsledky ve čtenářské gramotnosti. V dotazníku jsme se zaměřili zejména na pravidelnost těchto činností:
Kolik času průměrně trávíš u televize
Kolik času průměrně trávíš u počítače
Kolik času průměrně trávíš na sociálních sítích
Kolik času průměrně trávíš čtením tištěných textů
Kolik času průměrně trávíš čtením textů v elektronické podobě
Hlavním pozitivním zjištěním je, že stále platí pravidlo, že čím častěji žáci čtou tištěné texty, tím lepších výsledků dosahují ve čtenářské gramotnosti. Nejvíce je to patrné u žáků v 4. a 5. třídě, kde se jasně potvrzuje, že kdo čte alespoň několikrát do týdne, má výrazně lepší výsledky, než to kdo čte méně často. U žáků 6. a 7. tříd se výsledky s četností čtení postupně zlepšují, přičemž cca polovina žáků těchto tříd, pokud čtou každý den, dosahuje svými výsledky na kategorie Specialista nebo Profík. Podobně je tomu u žáků 8. a 9. tříd, podíl těch nejlepších (Profík a Specialista) je tu při častém čtení cca 75 %.
Závěr: Čtenářskou gramotnost stále nejlépe rozvíjí čtení tištěných textů.
Je zajímavé, že tyto výsledky se nepotvrzují v případě čtení textů v elektronické podobě. Tendence je v tomto případě opačná. Žáci, kteří čtou na mobilu, čtečkách, z monitorů počítače pravidelně každý den, mají horší výsledky, než žáci, kteří čtou texty v této podobě méně pravidelně. Při nižší frekvenci jsou výsledky ve čtenářské gramotnosti přibližné stejné. Tento trend je shodný ve všech ročnících.
Závěr: Elektronické texty nemají ani pozitivní, ale ani negativní vliv na rozvoj čtenářské gramotnosti.
11
Vzhledem k tomu, kolik mladých lidí tráví velkou část dne na sociálních sítích, nás také zajímal vliv těchto sítí na výsledky v testu. S výjimkou nejstarších žáků (8. a 9. třída) dosáhli ti žáci, kteří tráví na sociálních sítích pravidelně několik hodin, mírně horších výsledků.
Závěr: Můžeme říct, že trávení času na sociálních sítích (pokud nejde o několik hodin denně) nemá zásadní vliv na výsledky.
Pokud se zaměříme na trávení času u počítače obecně, tak žákům 8. a 9. tříd čas u počítače prospívá více a mají ve čtenářské gramotnosti lepší výsledky než žáci, kteří u PC trácí méně než několik hodin týdně. U žáků 6. a 7. Tříd je hranice mezi lepší a horšími výsledky mezi skupinami žáků, které pracuji s počítačem alespoň jednou týdně (lepší) a méně než jednou týdně (horší výsledky). U žáků 4. a 5. tříd podobně jako v loňském roce vybočují v negativním slova smyslu odpovědi méně než jedou týdně a každý den několik hodin.
Závěr: Počítač má pozitivní vliv na čtenářskou gramotnost, pokud se nejedná o několik hodin denně, a určitě by neměl být zakazován ani menším dětem. Jde jen o to najít rozumnou míru.
Podobné vliv na čtenářskou gramotnost má i televize. Zdá se, že extrémní odpovědi (méně než jednou týdně a několik hodin týdně) mají spíše negativní vliv a obě tyto skupiny dosahují nejhorších výsledků, naopak nejlepších výsledků dosahují ti žáci, kteří televizi věnují přiměřenou pozornost (jednou týdně až několikrát do týdne)
Závěr: Sledování televize nevede ke zlepšování čtenářské gramotnosti u žáků, i zde platí ověřené pravidlo, že méně někdy může znamenat více
Zajímalo nás i procentuální zastoupení trávení volného času v životě žáků. Co převažuje u mladších žáků, mění se zájmy postupně s věkem? Nejvíce času tráví žáci 4. a 5. tříd u televize. Pokud dáme dohromady odpovědi každý den několik hodin denně a hodinu denně, kladně odpovědělo 54 % žáků. Druhou nejčastější činností je počítač, kterému konkuruje čtení tištěných textů. Bylo by jistě zajímavé se dětí zeptat, kolik času tráví venku či dalšími koníčky, které nezahrnují televizi, počítače, mobily a sociální sítě. V případě 6. a 7. ročníků je procentuální zastoupení žáků, kteří tráví čas u televize ještě o něco vyšší. V tomto případě jde o více než 56 %. I procentuální zastoupení počítače a sociálních sítí je vyšší, jde o necelých 51 % a necelých 45 % pozitivních odpovědí. Na rozdíl od 4. a 5. tříd tráví méně času čtením tištěných knih, naopak více žáků uvádí, že pravidelně čtou elektronické texty. Starší žáci už od televize upouštějí a stále více volného času pravidelně tráví u počítače na sociálních sítích. Každý den sedí u počítače více než 61 % žáků, na sociálních sítích ještě o 1 % žáků více. Televizi každý den zapíná 50 % žáků. Čtení se věnují několikrát do týdne, ale spíše dávají přednost elektronickým textům před tištěnými.
Výzkumy ukazují, že úroveň čtenářské gramotnosti přímo souvisí i s výsledky v matematické gramotnosti. Podporujte žáky a studenty v četbě doporučením vhodné literatury, která bude žáky a studenty zároveň bavit. Podívejte se na jejich preferenci žánrů, kterou naleznete také ve výsledcích z dotazníkového šetření.
12
Výsledky vybraných otázek z dotazníkového šetření pro žáky V této části souhrnné zprávy vám nabídneme výsledky otázek z dotazníkového šetření žáka. Dozvíte se, kde si žáci půjčují knížky, zda si umí knihu vybrat, který žánr je nejvíce baví a zda jim rodiče radí při výběru knih. Téměř každý žák, nezávisle na věku, který vyplnil dotazník, si umí vybrat knihu, která by ho bavila, ačkoliv lze opakovaně sledovat trend, že s vyšším ročníkem stoupá počet žáků, kteří si sami vybrat knihu neumějí. Přibližně 30 % z nich doporučují knihy učitelé napříč všemi ročníky. Rozdíl v odpovědích přinesla až otázka, zda žákům radí rodiče s výběrem četby. Ve 4. a 5. třídách rodiče radí téměř 53 % žákům, postupně svým dětem radí stále méně rodičů (42 % a 29 %). Výběr knihy 100% 90%
80%
kladné odpovědi
70% 60% 50% 40% 30% 20%
10% 0% Umím si vybrat knížku, která by mě bavila.
Učitelé mi radí, jakou knihu si mám přečíst, doporučují mi knížky.
4. a 5. ročník
6. a 7. ročník
Rodiče mi radí, jakou knihu si mám přečíst, doporučují mi knížky. 8. a 9. ročník
Žákům jsme v loňském roce doporučovali Českou bibliografickou databázi. Zeptali jsme se proto, zda si žáci vybírají knihy na základě recenzí. Žáci 4. a 5. tříd recenze spíš nevyužívají, pozitivně odpovědělo pouze necelých 33 % žáků. Starší žáci recenzi využívají o něco více, kladně odpovědělo téměř 37 % žáků 6. a 7. tříd a ještě více žáků nejstarších – více než 43 %. Recenze jako metoda při výběru knihy má u dětí s přibývajícím věkem stoupající vliv. Kde si žáci nejčastěji vybírají knihy? Ptali jsme se jak na knihovnu doma, tak na půjčování knih v knihovně. 85 % žáků 4. a 5. tříd tvrdí, že si doma knihu vybere, ale jak se ukázalo, postupem času je výběr knížek, které by žáky zajímaly, omezenější, a knihu si doma vybere jen 74 % žáků 8. a 9. ročníků. Podobná, i když mírněji klesající tendence je i u otázky, zda si chodí žáci půjčovat knihy do knihovny. Ve 4. a 5. třídě je to 52 % žáků, u starších žáků je to přibližně o 6 % méně.
13
Kde si žáci půjčují knížky? 90% 80% 70%
kladné odpovědi
60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Máme doma knížky, ze kterých si můžu vybrat knihu, která mě zajímá. 4. a 5. ročník
Chodím si půjčovat knížky do knihovny.
6. a 7. ročník
8. a 9. ročník
Zkuste navázat užší spolupráci s veřejnou knihovnou v blízkosti sídla školy. Možností spolupráce je spousta. Zapůjčení knih škole, zajímavý program v knihovně pro žáky, tematické besedy… A kolik knih vlastně děti průměrně přečtou? Nejčastější odpovědí je u mladších žáků (4. až 7. třída) 1 kniha za měsíc, u starších žáků je to pak již méně než 1 kniha za dva měsíce.
Kolik knížek přečteš? 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40%
30% 20% 10% 0% 3 a více knih měsíčně
2 knihy měsíčně 4. a 5. ročník
1 knihu měsíčně 1 knihu za 2 měsíce 6. a 7. ročník
méně
8. a 9. ročník
14
Rozvoj čtenářských dovedností neovlivňuje pouze škola, ale také rodinné zázemí. Dle našich předchozích dotazníkových šetření, žáci, kterým bylo čteno ještě před tím, než nastoupili do školy, mají větší úspěch ve čtenářské gramotnosti, než žáci, kterým v předškolním věku čteno nebylo. Proto jsme se i letos zeptali, zda žákům rodiče četli, ještě než začali chodit do školy. Více jak 81 % žáků se bez ohledu na ročník shodlo, že jim rodiče v předškolním věku četli. Rodiče slouží dětem jako vzor a mohou vztah dětí ke knížkám ovlivňovat. Na otázku, zda žáci vídají své rodiče pravidelně číst si knížku, žáci odpovídali opět velice podobně. Přibližně 55 % žáků bez ohledu na věk vídá své rodiče pravidelně číst.
Kdo žákům doporučuje četbu (škola x rodina)? 100% 90%
80%
kladné odpovědi
70% 60% 50% 40% 30% 20%
10% 0% Rodiče (nebo sourozenci) mi četli, ještě než jsem Vídám rodiče (jednoho z rodičů) pravidelně číst si začal/a chodit do školy. knížku. 4. a 5. ročník
6. a 7. ročník
8. a 9. ročník
Získejte přehled o knihách, které žáky baví, a zkuste pozměnit systém doporučování. Láska ke knížkám se dá vypěstovat i prostřednictvím Deníku malého poseroutky. Více informací naleznete v oblíbených knihách v závěru.
15
A který druh knížek mají tedy žáci nejraději? Žáci měli možnost vybrat i více z nabízených možností.
Oblíbené žánry žáků 100 %
90 % 80 % 70 % 60 %
50 % 40 % 30 % 20 %
10 % 0%
sci-fi/fantasy komiks
detektivka
román
cestopis
humor dobrodružná pohádka
horor
vzdělávací
S velkým náskokem si téměř 60 % žáků vybralo dobrodružné knihy, na druhém místě skončil humor se 38 % a třetí místo těsně patří s 36 % komiksu. Na dalších místech je pak sci-fi/fantasy, detektivka, a horor, které mají mezi 23 až 33 %.
16
Nejoblíbenější kniha žáků Součástí dotazníku byla otevřená otázka, ve které jsme se ptali na nejoblíbenější knihu. Zde jsou výsledky. Děti mají velmi široký okruh oblíbených knih, jak s ohledem na žánry, tak na témata, která děti zajímají. Z odpovědí vyplývá, že na prvním místě je stejně jako v minulých letech s velkým předstihem Deník malého poseroutky, autorem knihy je Jeff Kinney. Pokud nevíte, o co se v knize jedná, zde najdete krátký popis:
Když je vám tak jedenáct, může to být fakt opruz. A nikdo to neví líp než Greg Heffley, protože se najednou ocitl na víceletém gymplu, kde malí poseroutkové, jako je on, narážejí každý den na chodbách do kluků, kteří jsou větší, silnější a holit by se mohli dvakrát denně. Deník malého poseroutky není jen tak obyčejný deníček. Greg tenhle sešit dostal od mámy. A to přesto, že deníky jsou přece jenom pro holky! Takže si nemyslete, že to bude nějaké „milý deníčku“ tohle a „milý deníčku“ támhleto. Navíc tohle vlastně není deník, to jsou ZÁPISKY. Greg si prostě zapisuje a čmárá obrázky ke všemu, co se kolem něj děje. Píše o svém otravném starším bráchovi, o potrhlém kamarádu Rowleym, o každodenním boji o přežití ve škole, o jednom fakt děsivém domě hrůzy, o kreslení komiksů pro školní časopis a taky o Sejru… Druhé místo obsadil Harry Potter od J. K. Rowlingové, kterého asi není třeba představovat.
Harry Potter si myslí, že je obyčejný kluk. Když byl ještě malý, zemřeli mu rodiče a on zná jen těžký život u strýce, tety a jejich tlustého a rozmazleného synka Dudleyho. Vše se ale změní ve chvíli, kdy mu poštovní sova přinese záhadný dopis – pozvánku ke studiu na Škole čar a kouzel v Bradavicích, a obr Hagrid mu prozradí, že je kouzelník! Harry neváhá ani vteřinu a odjíždí do Bradavic, kde potká své nejlepší kamarády – Rona Weasleyho a Hermionu Grangerovou, naučí se ovládat své kouzelnické schopnosti, stane se členem školního týmu Famfrpálu – populárního kouzelnického sportu na košťatech, a především svede bitvu s Voldemortem, Pánem zla. (Zdroj: http://www.cbdb.cz/) (Zdroj: http://www.cbdb.cz/) Třetí místo již s větším odstupem za předchozími tituly obsadily opět stejně jako v loňském roce knihy Klub záhad a Klub tygrů od autora Thomase Breziny.
Staň se členem Klubu záhad! Pomocí superlupy objasni s ostatními členy záhadu démona ticha. Nikdo neví proč, ale všude je ticho jako v hrobě a v noci se dějí velmi podivné věci. Městem se plíží tajemní vetřelci. Podaří se vůbec tuto záhadu objasnit? V Klubové příloze s dalšími informacemi o případu také zjistíš, jak jsi obstál ty sám. (Zdroj: http://www.cbdb.cz/)
17
Na dalších místech se mezi více než tisíci uvedenými tituly objevily knihy Klub záhad, Klub tygrů, Hraničářův učeň, Deník mimoňky, Letopisy Narnie, Robinson Crusoe, Minecraft, Hobbit či Pán prstenů. Dotazníkové šetření potvrdilo, že hrdinové knih Harry Potter, Deník malého poseroutky, Klubu záhad či Klubu tygrů si stále drží svoji pozici nejoblíbenějších dětských literárních hrdinů. Pro zajímavost ještě uvádíme, které tituly patřily dle loňského dotazníkového šetření k nejoblíbenějším knihám učitelů. Nejoblíbenější knihou učitelů byla humorná kniha s názvem Saturnin.
Na stránkách knížky se dozvíte, co se stane, když vás věrný sluha Saturnin přestěhuje z pohodlného bytu na loď, kde vás navštíví teta Kateřina plná přísloví se svým synem Miloušem, a co se přihodí u dědečka, jehož dům je povodní načas odříznut od civilizace. Všem nepříjemnostem, katastrofám i přetvářce tety Kateřiny naštěstí umí s jiskřivým vtipem čelit Saturnin. Jeho schopnosti jsou téměř geniální, a přitom je to tak prosté, jak píše o Saturninovi v dopise dědeček: "V bláznivých nápadech toho chlapíka je kus poezie, jeho humor, fantazie a podivuhodné myšlenkové přemety dovedou udělat detektivku z jízdního řádu a člověk cítí, že nemusil tak zestárnout, kdyby si byl nezapomněl hrát." (Zdroj: http://www.cbdb.cz/) Druhou nejoblíbenější knihou pak Malý princ. Třetí místo obsadila kniha Vejce a já. Dále Svět podle Garpa, Egypťan Sinuhet a mnohé další.
Sociální sítě v dotazníku žáka V rámci individuální zprávy žákům doporučujeme se podívat na sociální síť BookFan, kde je možné psát recenze na právě dočtené knihy, sdílet názory a nápady a chatovat s lidmi, kteří knihu také četli. Na knihovní sociální síti je možné nalézt i žebříčky a krátké profily autorů. Jelikož jsou sociální sítě současným trendem, kterému se zejména mladí lidé nedokážou vyhnout, zajímalo nás, zda jsou žáci na sociálních sítích. A jak je to tedy s přítomností žáků na sociálních sítích? 2,3%
64,2%
2,7% Facebook
58,5%
Facebook
4. a 5. třída
94,7% Facebook
68,0%
Twitter
Twitter
Twitter
BookFan
BookFan
BookFan
Google +
Google +
Google +
Pinterest
1,5% 12,0%
5,9%
88,4%
61,8%
Pinterest
1,2%
22,4%
6. a 7. třída
Pinterest
0,6% 27,3%
8. a 9. třída
Grafy zobrazují, že žáci jsou, co se týče sociálních sítí, aktivní, mají založené profily na více sociálních sítích zároveň. Z 3 561 žáků, kteří vyplnili dotazník, se na některé ze sociálních sítí pohybuje
18
téměř 70 % žáků 4. a 5. tříd a více než 90 % žáků 6. až 9. tříd. Všichni, kteří potvrdili, že jsou na sociálních sítích, mají profil na Facebooku. Z dalších oblíbených sociálních sítí je to Twitter a Google +. Obliba Pinterestu a Twitteru rok od roku stoupá.
Rádi bychom vás upozornili, že Facebook je přístupný až od 13 let. Není těžké toto pravidlo obejít a vaši žáci nejsou jediní, kdo jej porušuje. Spíše než se zákazy pracujte na prevenci a upozorněte je, aby nevěřili všem informacím, které si na sociálních sítích přečtou a pečlivě zváží, koho si přidají do přátel.
Krátké shrnutí k nejznámějším sociálním sítím: Facebook – misí Facebooku je dát lidem moc sdílet a vytvářet otevřený a více propojený svět. Facebook na základě vytvořeného profilu umožňuje lidem komunikovat a propojovat se s přáteli, sdílet fotky, videa, psát komentáře ze života. Příspěvky ostatních můžeme posílat dále, označovat se na fotkách a hodnotit je značkou Líbí se mi. Výhodou je udržení kontaktů s lidmi z celého světa. www.facebook.com Twitter (mikrolog) – Je založen na zveřejňování krátkých 140znakových zpráv (tweetů), které umožňují sdílet fotografie, odkazy na videa a články. Twitter nefunguje na systému přátelství, ale na tzv. následování (follow) profilů, které vás zajímají. Na rozdíl od Facebooku, který slouží především zábavě, je Twitter odbornější a pohybují se na něm věkově vyzrálejší lidé. https://twitter.com/
Tip pro vás Pracovní sociální síť LinkedIn – je profesionální síť, kde si lidé zakládají profily v podobě životopisů a propojují se na základě pracovních vztahů. V této síti můžete diskutovat pracovní zájmy, ptát se kolegů na zkušenosti, popřípadě i hledat a nabízet zaměstnání. http://www.linkedin.com/
19
Nejzajímavější sdělení
Projekt Čtenář byl poprvé realizován formou adaptivního ověřovacího testu.
Do ověřovacího testování se zapojilo celkem 181 škol z celé ČR s celkem 353 třídami a 4 275 žáky.
Čtenářskou gramotnost stále nejlépe rozvíjí čtení tištěných textů.
Alespoň jednu knihu měsíčně přečte polovina všech žáků.
Elektronické texty nemají ani pozitivní, ale ani negativní vliv na rozvoj čtenářské gramotnosti.
Trávení času na sociálních sítích (pokud nejde o několik hodin denně) nemá zásadní vliv na výsledky.
Počítač má pozitivní vliv na čtenářskou gramotnost, pokud se nejedná o několik hodin denně.
Na mladší žáky má televize, co se týče čtenářské gramotnosti, spíše pozitivní vliv, o starších žácích již toto tvrzení neplatí.
Nejvíce času tráví žáci 4. a 5. tříd u televize, nejméně času čtením elektronických textů.
Starší žáci volný čas pravidelně tráví u počítače na sociálních sítích.
Téměř každý žák, nezávisle na věku, si umí vybrat knihu, která by ho bavila.
Recenze jako metoda při výběru knihy má u dětí s přibývajícím věkem stoupající vliv.
Téměř 85 % žáků 4. a 5. tříd tvrdí, že si doma knihu vybere, starší žáci s výběrem knihy doma častěji nevědí rady.
Více jak 81 % všech žáků se bez ohledu na ročník shodlo, že jim rodiče v předškolním věku četli.
Přibližně 55 % žáků bez ohledu na věk vídá své rodiče pravidelně číst.
Oblíbené žánry – 60 % žáků si vybralo dobrodružné knihy, na 2. místě skončil humor s 38 % a 3. místo těsně patří s 36 % komiksu.
Nejoblíbenější knihou žáků je stále Deník malého poseroutky.
Na Facebooku se pohybuje 64 % žáků 4. a 5. tříd a více než 88 % žáků 6. a 7. tříd a 1 téměř 95 % žáků 8. a 9. tříd.
20
