Ten dìlá to a ten zas tohle

mùže vyhovovat rùzná situace: Knihovnì, která má možnost urèit pro správu systému svého odborníka, vyhovuje forma správy vlastními silami (samozøejmì po pøedchozím dùkladném proškolení ze strany dodavatele), kdy mùže samostatnì øešit nìkteré zásahy a úpravy. Knihovna bez personálních/finanèních možností vlastní správy se bez pomoci dodavatele vìtšinou neobejde. Je ovšem otázkou, jak dùkladnou, složitou a èastou správu nový knihovní systém vyžaduje – v pøípadì vhodnì zvoleného knihovního systému (kvalitní technologická platforma) i hardware pro provoz systému a správného nastavení systému pøi jeho instalaci mùže taková správa pøedstavovat pouhé (ale dùležité!) provádìní záloh, resp. výmìnu zálohovacích médií, což zvládnou samostatnì i pracovníci v malé knihovnì, a další zásahy do chodu systému jsou jen výjimkou. Nové verze systému, hotline prostøednictvím telefonu èi e-mailu, možnost úèasti na setkání všech uživatelù systému, ovlivòování rozvoje systému vlastními podnìty – to jsou aktivity, na které má uživatel systému (zákazník) obvykle nárok v rámci tzv. zákaznické podpory od dodavatele, za kterou knihovna dodavateli platí dohodnutý pravidelný poplatek. I zde mùžeme uplatnit univerzálnost knihovního systému pro rùzný typ knihoven: V závislosti na typu knihovny, jejích potøebách a finanèních možnostech mùže dodavatel stanovit nìkolik stupòù zákaznické podpory, kdy urèí rozsah a formu poskytovaných služeb.

Knihovní systém DAIMON spoleènosti SEFIRA Firma SEFIRA spol. s r.o. nabízí knihovnám pùvodní èeský knihovní systém DAIMON. Abychom svou nabídkou pokryli možnosti rùzných typù knihoven, nabízíme univerzálnì øešený systém ve dvou edicích: DAIMON a DAIMON Lite. DAIMON – edice je urèena pro velké knihovny, které disponují dostateènì rychlým a zabezpeèeným internetovým pøipojením a vìtším finanèním rozpoètem. DAIMON Lite – edice je urèena pro malé a vìtší knihovny, které jsou omezeny nedostateèným technickým vybavením a/nebo nízkým objemem finanèních prostøedkù. Pro další informace nás kontaktujte na www.sefira.cz Mgr. Iva CELBOVÁ konzultant – knižnièné systémy [email protected] SEFIRA spol. s r.o., Poèernická 96, 108 00 Praha 10, Èeská republika tel. +420-296 411 700, fax +420-296 411 699 e-mail: [email protected], http://www.sefira.cz

Ten dìlá to a ten zas tohle… Ludmila CELBOVÁ

Úvod Za podpory Evropské komise byl v letech 2001 – 2003 realizován projekt PULMAN (Public Libraries Mobilising Advanced Networks) zamìøený na služby veøejných knihoven v podmínkách moderní informaèní spoleènosti. Výstupem z tohoto projektu je mj. publikace Doporuèení pro èinnost veøejných knihoven, archivù a muzeí v podmínkách informaèní spo-

22

INFOS 2005

/1

leènosti , ve které je souèasná role knihoven nazývána Veøejné knihovny na digitální køižovatce. Akèní plán e-Europe pro léta 2001 – 2003 mìl stanoveno za cíl vytvoøit „konkurenènì nejschopnìjší a nejdynamiètìjší ekonomiku na svìtì založenou na znalostech“, s pøímou vazbou na veøejné knihovny jako nejvyužívanìjší místa veøejného pøístupu k internetu. Podle výše uvedené publikace mìlo na konci roku 2003 zavedeno internet 38 % domácností a 90 % všech škol ve státech EU. Nový akèní plán e-Europe 2005 je zamìøen na podporu služeb, které budou pro uživatele pøitažlivé a užiteèné pro bìžné potøeby, pøièemž hlavní dùraz je kladen na elektronizaci státní správy, e-learning, elektronizaci zdravotnictví a obchodu a také na stimulaci budování širokopásmové struktury a nových programù, jako jsou digitální TV a mobily tøetí generace. V souèasné dobì je èinnost evropských veøejných knihoven ovlivòována zejména dvìma významnými trendy: na jedné stranì dùraz na sociální rozvoj, na druhé stranì vývoj nových informaèních technologií, které jim umožòují zvýšenou mìrou zavádìt nové služby. Nové informaèní technologie mohou sloužit k tvoøivìjšímu a rovnoprávnìjšímu poskytování informací a umožnit rychlejší a snadnìjší pøístup k veøejným službám. Informaèní technologie a informaèní služby mohou napomoci prolomení tradièních bariér, které vyluèují ze spoleènosti obèany urèitým zpùsobem znevýhodnìné, a také aktivovat jejich tvùrèí schopnosti a vlohy. Základním požadavkem budoucnosti je vývoj modifikovatelných technologických programù, které by bylo možno aplikovat v institucích uchovávajících kulturní dìdictví. Veøejné knihovny jako pøístupová místa ve spolupráci s muzei a archivy mohou zpøístupòovat kulturní dìdictví a podporovat spoleèenskou a kulturní integraci. S poskytováním online služeb zamìøených na rovnoprávný pøístup k informacím úzce souvisí digitalizace klasických dokumentù, jež je v zemích støední a východní Evropy na velmi rozdílné úrovni, a elektronická integrace, která je rovnìž podstatnou složkou Akèního plánu e-Europe.

Vývojové trendy Vývojové trendy, jež vedou k poskytování moderních služeb v knihovnách, lze shrnout do nìkolika oblastí: l l l l l l

Elektronická správa státu a obce a její dostupnost pro obèany; Pøístup a služby pro tìlesnì a smyslovì postižené obèany; Služby pro školy a dìti; Služby na podporu celoživotního vzdìlávání; Informaèní služby pro sociální a ekonomický rozvoj; Pøístup k rozmanitému kulturnímu dìdictví

Tyto trendy jsou samozøejmì závislé na uznání role knihoven orgány státní správy a místní samosprávy, na øádném øízení, na kvalifikovaném personálu a také na schopnosti uživatelù využívat novì zavádìných služeb prostøednictvím institucí, jež mají dlouholeté zkušenosti s využíváním novì zavádìných technologií a spolupracují s dalšími institucemi, které se specializují na uchovávání kulturního dìdictví. V rámci knihoven se dílèí trendy navzájem prolínají a vstupují do jediného integrovaného systému poskytování služeb. Služby knihoven ovšem nemohou být izolované, musí být souèástí širší strategie a spojeny efektivnì se službami dalších pamìových institucí. V nìkterých zemích se podpora spolupráce a vytváøení spoleèenství institucí v rámci jednoho oboru i mezioborovì stala souèástí státní politiky. S ohledem na potøeby veøejnosti vzniká stále více potøeba veøejných knihoven spolupracovat s orgány státní správy – nejen úøady, ale též institucemi z akademické a školské oblasti, stejnì tak jako se svými kulturními partnery, jako jsou muzea a archivy. Stále stoupá poptávka po službách, které v souèasné dobì již jedna instituce není schopna poskytnout. Spoleèenství a spolupráce jsou tedy nezbytné k tomu, aby pomohly rozšíøit spekINFOS 2005

23

trum služeb poskytovaných veøejnosti; souèasnì jsou výhodné z hlediska celkové úspory nákladù. Rùzné služby se integrují do systémù umožòujících sdílení rùzných zdrojù informací a paralelní vyhledávání.

Pøístup k rozmanitému kulturnímu dìdictví Z výše zmínìných vývojových trendù bych se ráda blíže zamìøila na oblast ochrany a zpøístupòování kulturního dìdictví. Je evidentní, že zanedlouho znaèná èást kulturního dìdictví bude pro pøíští generace vytváøena a zpøístupòována zejména v digitální podobì. Integrace systémù, smìøující k efektivnímu zpøístupòování digitálních dokumentù èi objektù, probíhá na nìkolika úrovních: l v rámci jedné instituce, l v rámci institucí stejného typu, a už na regionální, národní èi mezinárodní úrovni, l v rámci institucí rùzného typu – v oblasti kulturního dìdictví zejména knihoven, muzeí a archivù, pøíp. dalších institucí poskytujících významné informace (oblast státní správy, vzdìlávání). Zamìøíme-li se na instituce nám nejbližší, tedy knihovny, trendem v knihovnách je budování digitálních knihoven, které umožòují uživatelùm rychlejší a snazší pøístup do mnoha informaèních zdrojù dané knihovny èi více spolupracujících knihoven. Jejich obsahem jsou principielnì dva typy elektronických zdrojù: l Zdroje, které vznikly pøevodem tradièních dokumentù textových, obrazových èi zvukových v analogové formì do formy digitální, tedy digitalizované dokumenty. Smyslem digitalizace tradièních dokumentù je jednak ochrana pùvodních dokumentù podléhajících opotøebování vlivem klimatických podmínek a vlivem èastého používání, jednak možnost jejich zpøístupnìní daleko vìtšímu poètu uživatelù souèasnì kdekoliv na svìtì prostøednictvím sítì Internet. l Zdroje, které vznikly jako pùvodní digitální zdroje publikované na Internetu (pro úèely služeb knihoven zejména na webu) a nemají svoji soubìžnou jinou (analogovou) formu. V tomto pøípadì se mùže jednat o vlastní zdroje instituce, o zdroje poøízené institucí na základì licence a také o „cizí“ zdroje, které daná instituce uložila do svého digitálního archivu pro konzervaèní úèely. Oba zmínìné typy elektronických dokumentù mají øadu spoleèných vlastností. Jedná se zejména o zajištìní trvalé pøístupnosti dat uložených v digitálních formátech (což souvisí s prùbìžným vývojem informaèních technologií, kdy se pod novými verzemi software stávají staré formáty neèitelné). Pro organizaci dat a jejich následné vyhledávání je nutný standardní a systematický popis zdrojù, tzn. standardní metadata (mohou být odlišná pro rùzné typy zdrojù, napø. EAD pro popis archiválií èi Dublin Core pro metadata vznikající v elektronickém prostøedí). Vzhledem k tomu, že se jedná o data znaèného objemu, jsou k uložení tìchto dat zapotøedí obrovské kapacity pamìti úložných médií. Pro zpøístupòování jsou žádoucí speciální vyhledávací stroje. Jsou-li vyøešeny technické problémy, vyvstává další spoleèný problém – legislativa týkající se intelektuálního vlastnictví, tj. zpøístupòování zdrojù v souladu s autorskými právy autorù èi vydavatelù. Všechny uvedené problémy jsou ovšem spoleèné nejen knihovnám, ale rovnìž dalším „pamìovým“ kulturním institucím, tedy zejména archivùm, muzeím a galeriím, jejichž úkolem je trvale uchovat kulturní a informaèní dìdictví (archiválie = písemné, obrazové, zvukové, elektronické èi jiné záznamy v podobì analogové i digitální). Mìla by proto být výhodná vzájemná spolupráce pøi standardizaci postupù, sdílení informaèních technologií, rozdìlení rolí v této oblasti.Tato skuteènost vyvolala nový trend ve svìtì, a sice sdružování tìchto institucí v rámci spoleèných programù, pøíp. dokonce ke spojení do jedné instituce. Jako pøíklad uvádím nìkolik nejvýznamnìjších institucí, resp. systémù ve svìtì:

24

INFOS 2005

Library and Archives of Canada/2 Zákonem z dubna 2004/3 byly sbírky dvou národních institucí – National Library of Canada (NLC) a National Archives of Canada (NAC) slouèeny do jediné instituce. Do té doby byla NLC urèena pro uchovávání publikovaných dokumentù, NAC pro uchovávání nepublikovaných dokumentù, nicménì øada druhù uchovávaných dokumentù se vzájemnì pøekrývala, tìžko se rozlišovala hranice. Hlavním úkolem novì vzniklé instituce je uchovávat kulturní a znalostní dìdictví Kanady tak, aby bylo pøístupné souèasné i budoucím generacím a pøispívalo ke kulturnímu, sociálnímu a ekonomickému rozvoji Kanady jako svobodné demokratické spoleènosti; souèasnì je jejím úkolem uchovávat dokumenty kanadské vlády a jejích institucí. Fond slouèené národní instituce zahrnuje vedle knih a èasopisù z velké èásti pøevedených do digitální podoby (vèetnì dokumentù publikovaných pouze online) i vládní dokumenty, filmy, architektonické návrhy, fotografie, zvukové záznamy a videozáznamy, obrazy, kresby a další umìlecká díla, hudebniny a dokumentaci vztahující se k hudbì a dále také napø. archiv poštovních známek, sbírku medailí, plakátù, vojenských uniforem aj. UK Web Archiving Consortium (UKWAC)/4 Konsorcium vzniklo za úèelem archivace a trvalého uchování webových stránek, na nichž je publikováno znaèné množství informaèních zdrojù, které nejsou dostupné v jiné podobì a u nichž hrozí vzhledem k charakteru sítì Internet neodvratné zmizení jednou provždy. Šest významných institucí ve Velké Británii se spojilo do konsorcia za úèelem sdílení nákladù, zkušeností a využívání technologií potøebných k archivaci vybraných webových stránek pro uchování dokumentù pøíštím generacím. Èlenové konsorcia UKWAC: British Library, The National Archives, National Library of Wales, National Library of Scotland, Joint Information Systems Committee (JISC), Wellcome Trust (spoleènost peèující o národní památky). Na dílèích projektech v oblasti archivace webu již pracují jak British Library (archivace stránek k vybraným tématùm), tak The National Archives (dokumenty státní správy). JISC je instituce zajišující pro instituce odpovìdné za ochranu kulturního dìdictví zejména informaèní technologie. Norwegian Archive, Library and Museum Authority/5 Norský úøad pro archivy, knihovny a muzea je úøad Ministerstva pro kulturu a otázky církví. Tato instituce vznikla spojením Norského øeditelství veøejných knihoven s Norským úøadem pro muzea a archivy a s Celostátním úøadem pro dokumentaci výzkumu, vysokoškolské a odborné knihovny. Jeho cílem je spoleèné úsilí pøi rozvoji sítí archivù, knihoven a muzeí, zahrnuje veškeré spektrum èinností v rámci tìchto pamìových institucí. Úøad zajišuje finanèní podporu pro významné rozvojové projekty. PANDORA - Australia’s Web Archive/6 PANDORA (Preserving and Accessing Networked Documentary Resources of Australia) je systém archivace digitálních zdrojù sbíraných z australského webu na základì selekèních kritérií. Problematice trvalého uchování webových zdrojù domácí provenience je v National Labrary of Australia (NLA) vìnována obrovská pozornost a patøí ke klíèovým rozvojovým aktivitám knihovny v oblasti ochrany knihovních fondù. Od roku 1996, kdy NLA s èinnostmi souvisejícími s archivací webu zaèala, dosáhla mezinárodního renomé jednak budováním svého digitálního archivu, ale také svým pøínosem pro vývoj zásad a postupù v oblasti výbìru zdrojù, jejich stahování z webu, katalogizace, ukládání a uchovávání i zpøístupòování. Systém PANDORA je provozován ve spolupráci NLA s dalšími 6 státními a teritoriálními knihovnami; dalšími partnery jsou National Screen and Sound Archive (Australský národní zvukový a filmový archiv), Australian War Memorial (Památník australského váleènictví) a Australian Institute of Aboriginal and Torres Strait Islander Studies (Ústav studií pùvodních obyvatel Austrálie). INFOS 2005

25

National Digital Information Infrastructure and Preservation Program (NDIIPP)/7 Národní program USA pod vedením Library of Congress, na který americký kongres vyèlenil finanèní prostøedky ve výši desítek milionù dolarù roènì a na nìmž spolupracuje øada amerických knihoven a dalších institucí. Jeho cílem je stanovit národní infrastrukturu (sí partnerù s definovanými úkoly a odpovìdností) pro digitální sbírky a dlouhodobé uchování digitálního obsahu. International Internet Preservation Consortium (IIPC)/8 Toto konsorcium je v souèasné dobì nejvýznamnìjší mezinárodní institucí v oblasti archivace webových zdrojù. V souèasné dobì má 12 èlenù (11 národních knihoven a nezisková organizace Internet Archive) a jeho cílem je: l l l

umožnit sbìr a archivaci bohatého obsahu Internetu jako celosvìtového souboru informací a zajistit k nìmu trvalý pøístup napomáhat vývoji a využití spoleèných nástrojù, technologií a standardù, které umožní tvorbu mezinárodního archivu podporovat národní knihovny v jejich úsilí zamìøeném na archivaci a ochranu internetových zdrojù.

Pøístup k rozmanitému kulturnímu dìdictví v Èeské republice Také v Èeské republice lze zaznamenat nìkteré aktivity (více èi ménì zdaøilé), smìøující ke spolupráci pamìových institucí navzájem a v oblasti práce s digitálními informacemi i spolupráci sektoru státní správy. Na konferencích Archivy, knihovny, muzea v digitálním svìtì/9, poøádanou již 5 let každoroènì knihovnickou asociací SKIP, si specialisté ze zainteresovaných institucí vymìòují informace o svých aktivitách a hledají spoleèné problémy a možnosti jejich øešení. Na webové stránce Ministerstva kultury ÈR byl uèinìn pokus o vytvoøení portálu Kultura online.cz/10, budovaného od roku 2002 spoleènì s Asociací muzeí a galerií ÈR. Pùvodní ideou pro zamìøení tohoto portálu byla „pøedstava propojení kulturního bohatství archivù, knihoven, muzeí, galerií, památkové péèe a nádavkem snad i církevní sféry“. V souèasné dobì mnoho odkazù na kulturní bohatství v rùzných oblastech nenalezneme. Pøíèinou je podle autorù, že „rozvoj informaèních technologií v Èeské republice je v jednotlivých oblastech diametrálnì rozdílný – pøedpokladem portálu je totiž urèitá základní úroveò zpracování kulturního dìdictví na poli IT“. V této souvislosti se mi zdá paradoxní, že nejménì informací je pod záložkou Knihovny, pøestože právì tyto instituce jsou v oblasti digitalizace a zpøístupòování svých digitálních sbírek ze všech nejpokroèilejší. Možná pádnìjším argumentem je „Chybí zde také momentálnì systematický pøístup èi program podpory, který by umožnil naplnit v konkrétních projektech onu potøebnou úroveò“. Jednotlivé „obory“ se snaží získávat granty pro své programy, a už od Ministerstva kultury ÈR (knihovny - programy VISK, muzea a galérie – projekt Èeská muzea) nebo z jiných institucí (Evropská komise – FP6, Culture2000). Neexistuje však žádné oficiální zastøešení (jako napøíklad v Norsku), ani vùle kompetentních správních orgánù zaujmout k „pamìovým institucím“ solidní postoj a øešit problematiku uchování národního kulturního dìdictví komplexnì. Pokud jde o spolupráci v oblasti dokumentù státní správy, také zde je již patrná vùle spolupracovat, zøejmì hlavnì díky osvíceného postoje pracovníkù Ministerstva informatiky ÈR. Nejen že je obyvatelùm od roku 2003 pøístupný Portál státní správy/11, ale také je snahou odpovìdných orgánù v rámci projektu sladit standardy pro tvorbu internetových informaèních zdrojù v oblasti státní správy se standardy využívanými v kulturních institucích zabývajících se tvorbou, uchováváním a zpøístupòováním internetových zdrojù (mj. Metodický pokyn pro popis elektronických informaèních zdrojù/12).

26

INFOS 2005

Závìr Prosadit se s jakoukoliv novou myšlenkou, èinností je vždy nároèné na èas, psychiku a obvykle (jako i v našem pøípadì) i na finance, ale pøi dobré vùli a za pøedpokladu spojení snah a rozložení sil se dá i v oblasti tak nezajímavé pro souèasné politické reprezentace, jako je kultura, dosáhnout nemalého pokroku. A aby nevyrábìly všechny výše zmínìné instituce zdroje a pøístupy k nim samoúèelnì, daøí se postupnì i v Èeské republice jako jeden z cílù Státní informaèní politiky ve vzdìlávání umožnit pøístup k Internetu co nejširšímu okruhu obyvatel. V rámci programu VISK3 bylo do konce roku 2004 pøipojeno na 1.100 veøejných knihoven. Návaznì v rámci Projektu internetizace knihoven (program Státní informaèní a komunikaèní politiky ÈR – eÈesko 2006) se poèítá s pøipojením dalších 4 tisíc knihoven. Tím by mìly být témìø všechny knihovny schopny v souladu s Knihovnickým zákonem do konce roku 2006 umožnit pøístup k vnìjším informaèním zdrojùm, ke kterým má knihovna pøístup, pomocí telekomunikaèního zaøízení. Podaøí se také do konce roku 2006 zkoordinovat aktivity na poli uchovávání a zpøístupòování informaèních zdrojù rùzných typù kulturních institucí? Informaèní prameny: 1. PULMAN : Public Libraries Mobilising Advanced Networks : doporuèení pro èinnost veøejných knihoven, archivù a muzeí v podmínkách informaèní spoleènosti. Praha : Národní knihovna ÈR, 2003. 381 s. 2. Library and Archives Canada. Dostupný na: http://www.collectionscanada.ca 3. Library and Archives of Canada Act. Dostupný na: http://laws.justice.gc.ca/en/L-7.7/80647.html 4. UK Web Archiving Consortium. Dostupný na: http://www.webarchive.org.uk/ 5. ABM Utvikling : Norwegian Archive, Library and Museum Authority. Dostupný na: http://www. abmutvikling.no/ 6. PANDORA : Australia’s Web Archive. Dostupný na: http://pandora.nla.gov.au/about.html 7. National Digital Information Infrastructure and Preservation Program. Dostupný na: http://www. dlib.org/dlib/april02/friedlander/04friedlander.html 8. International Internet Preservation Consortium. Dostupný na: http://www.netpreserve.org 9. SKIP : Archivy, knihovny, muzea v digitálním svìtì. Dostupný na: http://skip.nkp.cz/akcArch04. htm 10. Kultura online.cz. Dostupný na: http://www.cz-museums.cz/ko/kultura_online.asp 11. Portál veøejné správy Èeské republiky. Dostupný na: http://portal.gov.cz/wps/portal/ 12. Metodický pokyn pro popis elektronických informaèních zdrojù. Dostupný na: http://www. micr.cz/scripts/detail.php?id=1973

Kultúrna politika v knihovníctve v rokoch 1990 – 2005 Anna FAKLOVÁ Po roku 1989 sa na Slovensku ale i celom postsocialistickom priestore doèasne prestal používa pojem kultúrna politika, èo zapríèinila jeho úzka previazanos s predchádzajúcim politickým režimom. H¾adanie nového významu a obsahu kultúrnej politiky ešte pretrváva. Kultúrna politika v každej európskej krajine vychádza z dejinných súvislostí a úlohy kultúry pri vzniku štátov. Vo všeobecnosti však možno poveda, že kultúrna politika bola už od 18. storoèia predmetom kalkulácií predstavite¾ov štátov a ich snáh uplatòova svoj vplyv na kultúru a prostredníctvom kultúry. Za najvýznamnejšieho rozhodovate¾a v oblasti kultúry možno považova štát, ktorý hrá dôležitú rolu v podpore kultúry, a to buï priamo – dotáciami, alebo nepriamo (napr. daòovými zákonmi. Štát má teda prostredníctvom volených politikov k dispozícii základné nástroje kultúrnej politiky a to: INFOS 2005

27