Projekt Nový prales Jan Kolmačka Richard Mudrák Roman Šefr Dominik Skočovský
Co je to prales? Prales ve volnějším pojetí je člověkem v podstatě neovlivněný les , kde druhová skladba a prostorová struktura odpovídají poměrům stanoviště, tzn. potenciálnímu přirozenému stavu . Za prales lze označit i lesy, které byly v minulosti částečně člověkem ovlivněny, ovšem zásah neměl vliv na vybočení z přirozeného směru vývoje a stopy takového zásahu nejsou již dávno patrné.
Příklady pralesů v ČR - Žofínský prales - Boubínský prales - prales Jizera - Javořina - prales Hojná Voda - prales Mionší(v Beskydech)
Vznik nového pralesa V poslední době je ochrana životního prostředí velice diskutovaným tématem a lidé se o něj zajímají čím dál víc. Například u Liberce se parta lidí rozhodla na vlastní náklady na třech pozemcích udělat neopečovávaný les- prales. Doufejme, že takových lidí bude víc.
Boubínský Prales Boubínský prales je národní přírodní rezervace vyhlášena v roce 1858 a je třetí nejstarší českou přírodní rezervací. Hlavní zásluhu na jeho ochraně měl Josef John - tehdejší lesmistr vimperských lesů schwarzenberského panství. V roce 1933 převzal boubínské lesy stát a potvrdil ochranu pralesa vyhlášením Státní přírodní rezervace Boubínský prales. Porost tvoří zejména smrky, jedle a jilmy. Raritou Boubínského pralesa byl Král smrků. Dosáhl „stáří“ 440 let, výšky 57 m a průměru kolem 160 cm. Byl zničen při vichřici, která oblast postihla v roce 1970. Věk kolem 400 let však mají také další rozložité stromy v Boubínském pralese. Padlé stromy se nechávají ležet, a kolem nich vyrůstá další nový porost.
Boubínský prales
Žofínský prales Žofínský prales je národní přírodní rezervace v Novohradských horách poblíž hranic s Rakouskem. Přírodní rezervace Žofínský prales je společně s pralesem Hojná Voda nejstarší rezervací v pevninské Evropě . Založil ji roku 1838 hrabě Jiří František August Buquoy na ploše 38,3 ha, ovšem po převzetí panství jeho synem rozhodl lesní inženýr a taxátor W. Rolland o zmenšení plochy rezervace na 1,7 ha, až v roce 1882 byl vydán absolutní zákaz těžby (do té doby byly odtud odváženy souše) a od roku 1888 se plocha rezervace opět zvyšovala až na současnou rozlohu. V roce 1933 vyhlásilo tehdejší ministerstvo školství a národní osvěty Žofínský prales úplnou státní rezervací s výměrou 97,72 ha.
Žofínský prales
Formy pomoci pralesům - Fair Trade(spravedlivý obchod) - Skupování pralesů a následná ochrana - Konzumní kampaň(nepoužívání pro konzumaci hovězího, které se pase na planinách, které vznikly vykácením pralesů)
IKEA pomáhá pralesům Devadesát zaměstnanců firmy IKEA z různých zemí světa včetně top manažerů se ve čtvrtek 18. června zúčastnilo firemního dobrovolnického dne v Novém pralese na Ještědském hřebeni u Liberce. Tito pracovníci zde čistili les po prořezávkách a připravovali jej pro výsadbu. IKEA patří k firmám, jež si uvědomují svoji spoluzodpovědnost za stav životního prostředí, a proto se cílevědomě podílí na jeho zlepšování. V rámci této strategie společnost mimo jiné dlouhodobě podporuje aktivity našeho sdružení. Kromě firemních dobrovolnických dnů v Novém pralese je rovněž patronem jednoho z našich pozemků - jde o vytěžený hospodářský les se smrku o rozloze 3248 m2, nacházející se u Jirkova nedaleko Železného Brodu. Na jeho místě by měl díky podpoře firmy IKEA časem vzniknout druhově pestrý les s přirozenou dřevinnou skladbou. Děkujeme firmě IKEA a jejím zaměstnancům za podporu a za pomoc.
Zaměstnanci firmy KPMB pomáhali přírodě Do Nového pralesa vyrazili 30. října 2008 pracovat další dobrovolníci. Zaměstnance auditorské firmy KPMG neodradil ani vytrvalý déšť od výsadby nových sazenic buků a nátěru starších sazenic ochranným prostředkem zamezujícím jejich okusu zvěří. Teambuildingovou akci v přírodě zpestřil účastníkům svou přednáškou lesník Pavel Říčan, který přímo v terénu shrnul smysl projektu Nový prales a zároveň osvětlil přítomným principy správného fungování zdravého smíšeného lesa.
Ščúrnica Na východním úbočí vrchu Ploštiny (739 m n.m.) v severovýchodním hřebenu Bílých Karpat se nachází jeden z unikátně zachovalých zbytků přírodě blízkého karpatského lesa. Jedná se o 110 let starý lesní porost s převahou jedle (85%). Dále porost tvoří smrk, buk, bříza bradavičnatá a vtroušený habr a javor klen na místy poměrně strmém k západu skloněném svahu v nadmořské výšce 660 – 730 m.n.m.
Ščúrnická studánka
Význam Ščúrnice Jde o přírodě blízký různověký porost, ve kterém nalezneme všechny stádia lesa (od semenáčků až po rozpadající se „mrtvé“ kmeny). Les je součástí genové základny jedle. Některé jedle zde dosahují stáří až 120 let. S přírodě blízkou druhovou a věkovou skladbou lesa souvisí též druhová pestrost. Mimo jiné se tu vyskytuje několik vzácných druhů ptáků (strakapoud bělohřbetý, lejsek malý, holub doupňák, několik druhů dravců a sov), dva druhy orchidejí (kruštík širolistý, vemeník dvoulistý), bělozářka větevnatá (vyskytující se obecně spíše v teplejších oblastech) či méně běžné druhy dřevin v podrostu (kalina obecná, jilm habrolistý). Nesporný a stále rostoucí je též význam klimatický, půdoochranný a vodohospodářský. Spolu se sousední luční rezervací Ploštiny, na které probíhá tradiční obhospodařování pastvou ovcí, vytváří ukázku typické bělokarpatské mozaiky horských společenstev – modelový příklad ochrany a citlivého využití krajiny.
Péče o Ščúrnicu Akutním úkolem v péči o lokalitu je ochrana semenáčků jedle a dalších dřevin před okusem zvěří. Cílovým stavem je bezzásahové území, kde by se mohla příroda vyvíjet svobodně bez přímého vlivu člověka. Do vykoupených pozemků zasahuje v západní části též malá část smrkové monokulturní mlaziny. Způsob převodu tohoto zcela nepřírodního lesa na přirozenou skladbu a zapojení do komplexu pralesa Ščúrnica bude cílem studií v několika nejbližších letech.
Vymezování pralesů V roce 2002 byla uzavřena mezi státním podnikem Lesy České republiky a Správou chráněných krajinných oblastí ČR "Dohoda o spolupráci při vymezování lesních porostů ponechávaných samovolnému vývoji a lesních porostů bez provádění hospodářských zásahů ve zvlášť chráněných územích a zajištění jejich sledování". Cílem dohody bylo vytvořit v rámci soustavy chráněných krajinných oblastí (CHKO) reprezentativní soubor vybraných částí lesa, u kterých lze po důkladném zvážení možných rizik vyloučit či maximálně omezit úmyslné lidské zásahy a sledovat jejich další samovolný vývoj. Jednotlivé lokality byly přednostně vyhledávány v národních přírodních rezervacích (NPR) a přírodních rezervacích (PR), případně v 1. zónách CHKO, s ohledem na reprezentativnost zastoupení souborů lesních typů a aktuální stav lesních porostů.
Fotografie pralesů a pralesních živočichů
Děkujeme za pozornost!!
