Projekt Implementace procesního řízení v oblasti samosprávy a aktualizace a příprava rozvojových strategií města Veselí nad Moravou

Název příjemce podpory:

MĚSTO VESELÍ NAD MORAVOU tř. Masarykova 119 698 13 Veselí nad Moravou

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA VESELÍ NAD MORAVOU pro období 2010 – 2040 ČÁST 3. STRATEGIE ŘEŠENÍ DOPRAVY Příloha č. 1 – Meziměstská doprava

Zpracovatel:

Ing. arch. Ivo Ondračka - Město Veselí nad Moravou Ing. Luisa Elblová, Ing. Václav Starý, Ing. Petra Orságová, Ing. Zuzana Pavlisková - DHV spol. s r.o. Ostrava

Data:

Odbor majetku a investic, Odbor ekonomický

Název projektu:

Implementace procesního řízení v oblasti samosprávy a aktualizace a příprava rozvojových strategií města Veselí nad Moravou

Registrační číslo projektu:

CZ.1.04/4.1.01/53.00008

Po evaluaci - květen 2013

Projekt Implementace procesního řízení v oblasti samosprávy a aktualizace a příprava rozvojových strategií města Veselí nad Moravou“ CZ.1.04/4.1.01/53.00008

OBSAH: 1

SITUACE V RÁMCI JIHOMORAVSKÉHO KRAJE ...............................................................3

2

SILNICE I/55 ..................................................................................................................4

3

SILNICE I/54 ................................................................................................................18

4

VODNÍ DOPRAVA - D-O-L .............................................................................................20

5

ZÁZNAM Z JEDNÁNÍ „STRATEGIE REALIZACE OBCHVATU MĚSTA VESELÍ NAD MORAVOU“....................................................................................................................21

2


1

SITUACE V RÁMCI JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

Město Veselí nad Moravou má cca 11,7 tis. obyvatel a leží na průsečíku silnic I/55 a I/54. Katastrálním územím Veselí nad Moravou procházejí tyto silnice:

I/54 Slavkov - Kyjov - Veselí nad Moravou – státní hranice

I/55 Olomouc - Uherské Hradiště - Břeclav - státní hranice

III/4994 Veselí nad Moravou - Kozojídky - Hroznová Lhota

Silnice I/55 tvoří dopravní spojnici mezi střední a jižní Moravou; Olomouc - Uherské Hradiště - Břeclav. Silnice I/54 spojuje město se Bzencem a Blatnicí pod Sv. Antonínkem. S obcí Kozojídky je Veselí nad Moravou propojeno silnicí III. třídy III/4994. Obcí probíhá dálková cyklotrasa - Moravská stezka (č. 47). Severozápadně od města na okraji řešeného území je rezervována vodní cesta Dunaj-OdraLabe (dle usnesení vlády ČSR z roku 1972). Obrázek 1: Veselí nad Moravou – širší vztahy

Odhad dalšího vývoje zatížení hlavních dopravních tras V řešeném území dlouhodobě působí několik protichůdných trendů – pokles obyvatelstva i útlum ekonomického vývoje, růst dojížďky i vzdálenosti míst práce a služeb, útlum osobní hromadné dopravy, zvyšující se stupeň motorizace. Proto se předpokládá spíše postupný nárůst intenzity dopravy, především na hlavních trasách a ve špičkách (především individuální, za prací a službami) – obzvláště pokud by došlo k hospodářskému oživení. S ohledem na zlepšování standardů cyklistické dopravy, především na Uherskohradišťsku i

3


celkových trendů lze očekávat nárůst meziměstské cyklistické dopravy. Předpokládaný nárůst v oblasti vodní turistické dopravy je popsán v kapitole 2 - Podnikání.

2

SILNICE I/55

Z hlediska širších vztahů má v řešeném území prvořadý význam silnice I/55. Tato silnice zabezpečuje především přepravní vztahy a to propojením středu a jihu Moravy – dálnice D1 a D2. Ve sledovaném území jsou nejvýraznější regionální zdroje a cíle, a to zejména Uherské Hradiště, Veselí nad Moravou a Strážnice. Trasa silnice I/55 - hlavní lineární osa zastavěného území - dává městu výrazně protáhlý půdorysný charakter, v jehož středu se kříží se silnicí I/54. Neustále stoupající dopravní zatížení na těchto silnicích způsobuje řadu problémů. V roce 2010 byly na území města Veselí nad Moravou nasčítány intenzity dopravy na silnici I/55 okolo 7,5 tisíce vozidel za 24 hodin. V průtahovém úseku v centru města dokonce 11,2 tisíce vozidel za 24 hodin. Obrázek 2: Veselí nad Moravou – sčítání dopravy 2010

4


Po vybudování nové rychlostní komunikace R55 (viz. obr. 3 a 4) západně od železniční trati č. 330 Přerov - Břeclav bude dnešní trasa zachována, dálkovou tranzitní dopravu bude přenášet tato nová komunikace. Místní tranzit bude převeden na novou silnici v poloze obchvatu – viz níže (jako silnice II. třídy). Do budoucna tedy bude pro širší vazby v území nejvýznamnější nová trasa rychlostní komunikace R 55 náhradou za stávající I/55. Tato čtyřpruhová směrově dělená rychlostní komunikace předpokládá vedení západně podél železniční tratě Přerov - Břeclav. Stávající silnice I/55 bude ve výhledu pravděpodobně přeřazena do sítě II. třídy, avšak s ohledem na rozvoj silniční dopravy nelze uvažovat s výrazným poklesem dopravního zatížení. Momentálně je tato rychlostní komunikace vedena pouze jako záměr a v horizontu 20 – 30 let se s největší pravděpodobností realizovat nebude. V současné době je z celé R55 v provozu necelých 18 km dlouhý úsek, 1 km dlouhý úsek jako čtyřpruhová I/55 a 82 km je v přípravě. Dle vyjádření ŘSD ze dne 21. 9. 2011 se momentálně další úseky projekčně nepřipravují. Nyní se počítá ve výhledu jen s úpravou silnice I/55 ve Strážnici. V současnosti zde probíhají obnovy dokumentací potřebných pro stavbu. Koncepce řešení dopravy ve vlastním Veselí nad Moravou je založena na odvedení dálkové a ve výhledu jen místní průjezdné dopravy – stávající silnice I/55 ze Strážnice do Uherského Hradiště - mimo zastavěné území města. Návrh územního plánu města přebírá řešení jihovýchodního obchvatu a směrovou úpravu silnice I/54 u sídliště Chaloupky (viz. Odstavec 1.3 Silnice I/54) z dosud zpracovaných dokumentací a v souladu s územním plánem velkého územního celku. Obrázek 3: Situace vedení R 55

5

Projekt Implementace procesního řízení v oblasti samosprávy a aktualizace a příprava rozvojových strategií města Veselí nad Moravou“ CZ.1.04/4.1.01/53.00008 Obrázek 4: Situace vedení R 55 v okolí Veselí nad Moravou

V rámci řešení situace se nabízí 3 možné varianty: A) Aktivní politika – podpora výstavby R 55 B) Výstavba východního obchvatu C) Výstavba souběžné obslužné komunikace

Ad A – Aktivní politika – podpora výstavby R 55 Pravděpodobnost realizace R 55 v nejbližších letech je nulová. Dle zkušeností z jiných lokalit (např. Jihlava) s největší pravděpodobností ani jednání na vyšší úrovni, medializace a jiné prostředky výstavbu neurychlí. Tato strategie byla používaná doposud a nemá žádný výsledek. Ve známých lokalitách tuto medializaci realizují místní subjekty nebo obce, na jejichž území se má záměr realizovat. V případě Veselí se varianta A realizuje na katastru jiných obcí, takže i případné aktivity Veselí v tomto směru jsou vždy spojeny s obcemi, jichž by se stavba přímo dotkla. Velikost a význam města Veselí ale může významně podpořit 6


aktivity místních obcí (Strážnice, Bzenec, Moravský Písek, Polešovice) k urychlení stavby průtahu. Historie lokalizace trasy - původní trasa R 55 (60. léta 20 stol.) probíhala v zájmovém území na východním okraji obcí Uh. Ostroh, Veselí, Vnorovy, Strážnice. Postoje k této územní rezervě se lišily dle jednotlivých rozvojových záměrů (např. negativní stanovisko Vnorov – broskvové sady). Do trasy územní rezervy na k.ú. Strážnice a Petrov zasáhlo území nově vyhlášené CHKO Bílé Karpaty. Následně se postupnými kroky územní rezerva přesouvala dále na západ do současně hájené trasy za železniční tratí na druhé straně údolí. Původně plánované území u Strážnice postupně zaplňuje nová rodinná výstavba. Mezitím především ekologické požadavky na její řešení I/55 přes cenná území vedly k takovému navýšení rozpočtu stavby, které odsunulo její realizaci do vzdálené budoucnosti. Z pohledu řešení dopravy na území JmK se jedná spíše o periferní trasu, tangentu. Z pohledu řešení dopravy na území ZlK se jedná o významnou přístupovou trasu do centra, s velkým soustředěním obyvatel. Proto zde probíhají další projekční přípravy úseku Uherský Ostroh – Kunovice a souběžně i aktivity podél železniční trati v oblasti Starého Města a směrem na Polešovice. I v případě úplné realizace stávající trasy průtahu I/55 by ve Veselí nad Moravou došlo k odklonu transitní kamionové dopravy (odhadem cca 10%-20% provozně a hlukově nejvíce obtěžující formy kamionové dopravy). Zbývající nákladní, ale i obslužná doprava do regionu, do průmyslových zón v obcích, směrem do SR by zůstala na minimálně stávající úrovni. Růstově by působilo očekávané zvyšování stupně motorizace a redukce nákladů hromadné dopravy. Úbytek trvale bydlících obyvatel v regionu, pokles zaměstnanosti může naopak působit tlumivě. Dle zkušeností z jiných regionů jejich vylidnění a pokles ekonomické výkonnosti vede k utlumení dopravy až v dlouhodobějším horizontu a především v okrajových částech, nikoliv na hlavních trasách. Obyvatelstvo této tradiční zemědělské oblasti je dlouhodobě přivyknuto k dojíždění nebo k rekreačnímu využívání původně bytových objektů a pozemků. Město i obce v regionu se dlouhodobě snaží o podporu cestovního ruchu, což také zvyšuje dopravní vytížení komunikací. V průběhu různých stavebních prací na stávajících vozovkách (budování nového kruhového objezdu u Kauflandu v centru města, frézování vozovky na I/55,…) občasně dochází k velkému zpomalení dopravy. Náhradní trasou jsou komunikace II. třídy přes obce Polešovice, Nedakonice, Moravský písek, Bzenec, Strážnici (limitováno sníženou podjezdnou výškou mostu v Moravském Písku). Řada řidičů osobních ale i nákladních vozidel především z regionu tuto trasu běžně upřednostňuje – obce na této trase zaznamenávají růst dopravy což znamená odlehčení I/55 ve Veselí nad Moravou. Typickým symbolem transitu ve Veselí nad Moravou zůstávají velké kamiony, které se pod podjezd v Bzenci nevejdou – a které občasně projíždějí večer nebo v noci, mimo dopravní špičku.

7


Proto řešení dopravní situace ve městě variantou A se doporučuje jako významná podpůrná aktivita a to ve spolupráci s ostatními dotčenými obcemi, dopravně významně odlehčujícími, ale celkové dopravní problémy města neřešící. Z jednání „Strategie realizace obchvatu města Veselí nad Moravou“ ze dne 6. 12. 2011 vyplynulo, že z pohledu státu jako investora komunikací I. třídy (prakticky zastoupeného ŘSD), je problematika průjezdné dopravy na I/55 řešena trasou R 55 (okolo Bzence), dnes v úrovni DÚR. Příprava realizace jiné trasy by byla nelogickým „obchvatem obchvatu“ a jako taková by byla souběžně neudržitelná. Dnes připravovaná trasa v budoucnosti převede významnou část stávající dopravy projíždějící městem, ale jistě nezanedbatelná (a v současnosti neodhadnutelná) část dopravy zůstane ve stávající trase a je ji nutno řešit na komunikacích nižších tříd. S hledem na ekonomické možnosti státu je časový horizont realizace R 55 cca 30 let, ale s ohledem na zkušenosti z posunů při realizaci obdobně náročných staveb může být i větší (více viz Záznam z jednání přiložen na konci tohoto dokumentu).

Ad B – Výstavba východního obchvatu Odpovídá návrhu Konceptu ÚP města z r. 2011 trase II/655 V této variantě se Město do budoucna bude snažit i na vlastní náklady připravit trasu obchvatové silnice (studie S projektu Zlín, 1995, ÚP Města), která vede od Uherského Ostrohu východně od železniční tratě mimo zastavěné území. U zemědělské farmy v Milokošti je navrženo úrovňové připojení na dnešní silnici I/55 s úrovňovým křížením s železniční tratí Kunovice - Veselí nad Moravou. Další napojení obchvatu, který nadjíždí trať ČD Veselí Javorník je navrženo se silnicí I/54, III/4994 s místní úpravou trasy silnice III. třídy a nutností napojit se na stávající úrovňové křížení s železnicí v Zarazicích (resp. pokusit se o vybudování nového úrovňového křížení s železniční tratí, s argumentací malého dopravního významu, spíše navzdory stávající legislativě a trendům). V návaznosti záměru na území ZlK se počítá s kategorií S 9,5/80 (v ZÚR JmK a v UPD S 8). Přínosy řešení

dopravní propojení území východně od stávající zástavby by umožnilo rozptýlení i zkrácení tras místní obslužné dopravy a odlehčení hlavní trase v okamžicích jejího největšího zatížení. Pokud by bylo vybudované řešení dostatečně komfortní, nelze vyloučit i odklon části průjezdné dopravy od křižovatky v Milokošti až po přejezd v Zarazicích,

v případě výstavby navazující komunikace připravované obcemi na území ZlK a v období do výstavby průtahu I 55 by tato komunikace mohla převést reálnou většinu transitu s dopadem v blízkosti železničního přejezdu v Zarazicích (jediná část trasy v blízkosti obytné zástavby),

8


zpřístupnily by se rozsáhlé rozvojové plochy pro výrobu, služby i bydlení,

pokud by byla tato varianta chápána jako výstavba možného budoucího obchvatu města (jedná se o alternativu výstavby navazující komunikace na území Zlk dříve, než se podaří realizovat I 55 v soudobě připravované podobě), bylo by logické alespoň na některé části nebo stupně realizace žádat o podporu zdroje, využívané při výstavbě komunikací I. a II. třídy,

začátek realizace obchvatu města (záměru, o které se mluví desetiletí) by mohl být povzbuzením i pro ostatní obce, aby zintenzivnily své snahy o realizaci navazujících úseků.

Rizika

aktivní účastí Města by byl na řadu let zatížen městský rozpočet i vázány lidské zdroje Města (riziko případného navýšení zadlužení města),

možnosti získání alespoň části prostředků ze zdrojů pro I. a II. třídu jsou spojeny s rizikem intenzivního úsilí v tomto směru, jakož i kvalitní průběžné koordinace jednotlivých kroků,

výstavba komunikace II. třídy nepříliš velkým městem je nesystémový krok, který vyvolává řadu problémů a v podstatě Město nemá žádný legální nástroj, jak by zajistilo alespoň minimální spolupráci subjektů, které komunikace tohoto typu staví a provozují,

propojení jednotlivých částí (např. Milokoště a ul. Blatnické nebo ul. Na Drahách a ul. Blatnické) by mohlo podstatně navýšit dopravu v dnes již dopravně zatížených úsecích (ul. Na Drahách – vozidla parkují na vozovce /některé domky s ohledem na užší parcely nemají garáže/, úzké chodníky a cyklisté ve vozovce) nebo na nepříliš přehledné křižovatce u hřbitova v Milokošti, jakož i riziková blízkost železničního přejezdu v Zarazicích a hlavní cesty – v jednotlivých etapách by zřejmě musela být zvážena i propustnost jednotlivých úseků, aby bylo zabráněno nepřiměřenému navýšení rychlosti i intenzity dopravy,

návrhová komunikace má jen omezený počet napojení (dle konceptu ÚPM), pro obsluhu území je nutno využívat připojovací komunikace, pokud by návrhová komunikace přebírala transitní dopravu, bylo by nutno řešit průjezd/křížení zemědělských vozidel,

návrhová komunikace jde v 50% své trasy středem pozemků – vykoupení jen pásu pod komunikací by znehodnotilo zbývající části pozemků – tj. bude nutno vykoupit celou plochu těchto parcel – což může významně prodražit a zkomplikovat přípravu stavby,

výstavba jednotlivých úseků neřeší problém tranzitní přepravy, který je reflektován obyvatelstvem jako zásadní. Při výstavbě celé trasy by stále zůstalo zatížení při vjezdu do města v Milokošti a v blízkosti železničního přejezdu v Zarazicích. Podstatné zlepšení by nastalo až po připojení na novou komunikaci v rámci Zlínského kraje (mimo situaci v Zarazicích, ale tranzitu by se nabízelo možná rychlejší pokračování na Strážnici přes Kozojídky a Žeraviny). 9


V rámci dalších jednání k této variantě je nutné zjistit, zda je možné vést tuto trasou v koridoru trasy vyznačené v územním plánu, nebo bude nutné tuto trasu vymístit. Počítá se s kategorií S 9,5/80. Návrh obchvatu viz Obr. 5, předběžná cena vyčíslena na 190 mil. Kč. Cena je pouze orientační, byla kalkulována tabulkově, bez podrobnějšího průzkumu, bez započítání výkupů pozemků, zvláštních požadavků na zakládání apod., bez znalosti lokálních požadavků ochrany přírody apod. Z jednání „Strategie realizace obchvatu města Veselí nad Moravou“ ze dne 6. 12. 2011 vyplývá, že pokud by Město Veselí pro zajištění svého rozvoje chtělo řešit výstavbu části místních obslužných komunikací v plánované trase a parametrech komunikace II/655, bylo by možno tento záměr zkoordinovat tak, aby vybudované místní komunikace mohly po výstavbě navazujících (nebo doplňujících) částí být využívány jako II/655.

Pokud bude

připraven reálný záměr, který bude v souladu se zásadami územního plánování (a ochranou veřejného zájmu) s odpovídajícími dopravními parametry, pak zde není překážka, aby se stal součástí nově připravovaných ZÚR JmK a navazujících územně - plánovacích dokumentací – i když jeho konkrétní řešení případně bude od aktuálně hájených tras odlišné. V případě přípravy místních obslužných komunikací, které by mohly ovlivnit plánovanou trasu II/655 by bylo nutno řešit případné úpravy stávající územní rezervy (více viz Záznam z jednání přiložený na konci tohoto dokumentu). Pokud by se případně realizovaná trasa II/655 stala součástí krajské sítě, pak by případnému investorovi (Městu) vznikl právní nárok na úhradu nákladů. Tento nárok ale nelze dopředu „vymoci“.

10

Projekt Implementace procesního řízení v oblasti samosprávy a aktualizace a příprava rozvojových strategií města Veselí nad Moravou“ CZ.1.04/4.1.01/53.00008 Tabulka 1: Orientační kalkulace ceny stavby Úsek km

Popis stavu

Popis navrhovaného stavu

Předpoklad . cena

A - 0,000 křižovatka

Stávající křižovatka na I55

Úprava celé křižovatky, opěrná zeď hřbitova a zpomalovací práh u přechodu pro chodce na hřbitov

2 mil. Kč

B – 0,000 – 0,970

Místní obslužná komunikace, s jednostranným příkopem, s chráněným žel. přejezdem (světlená signalizace)

Místní obslužná komunikace, délka úseku 970 m

20 mil. Kč

C – 0,970 – 2,100

Polnosti

Nová komunikace kategorie S 9,5/80 Délka úseku 1130 m

24 mil. Kč

2,100

Křížení železnice

Nové přemostění jednokolejné železniční trati

30 mil. Kč

D – 2,100 – 2,950

Nezpevněná polní cesta


17 mil. Kč

2,950

Křížení ul. Blatnické (I 54) s polními cestami

Nová okružní křižovatka

5 mil. Kč

E –2,950 – 3,700

Nezpevněná polní cesta


15 mil. Kč

3,700

Křížení ul. Kozojídecké (III/4994) s polní cestou

Nová křižovatka

3 mil. Kč

F – 3,700 – 5,700

Polnosti, překonání vodoteče

Nová komunikace kategorie S 9,5/80 Délka úseku 2000 m Most přes vodoteč

47 mil. Kč

G – 5,700 - 6,500

Polnosti

Nová místní obslužná komunikace, délka úseku 800 m, úprava stávajícího železničního přejezdu nebo přesunutí žel. přjezdu

6,500

Stávající křižovatka na I55

Úprava stávající křižovatky na I 55 a zrušení nájezdu do ul. Carhounkovy

11

25 mil. Kč – 35 mil. Kč

2 mil. Kč

Projekt Implementace procesního řízení v oblasti samosprávy a aktualizace a příprava rozvojových strategií města Veselí nad Moravou“ CZ.1.04/4.1.01/53.00008 Obrázek 5: Situace nové obchvatové komunikace

12


Ad C – Výstavba souběžné obslužné místní komunikace V této variantě by se Město snažilo formou místních obslužných komunikací dopravně propojit své části trasou jdoucí paralelně s I/55 v rozvojových plochách za železničními tratěmi, případně v zastavěném území (Kollárova – Hutník - Břestek). Podstatou této varianty není trasa, ale charakter navrhovaných komunikací. Přínosy řešení

řešení otevírá využití rozvojových ploch, přímo z komunikace je možné obsluhovat jednotlivé pozemky,

nabízí se více variant vedení těchto místních obslužných komunikací, jakož i volba jejich technických parametrů dle aktuální potřeby a možností,

je možné využít (po úpravách) stávající most nad železniční tratí za sídl. Hutník,

trasu je možno vést v trasách stávajících polních cest, nebo podél hranic navazujících pozemků, výkupy pozemků jsou minimální a otevírají jejich komerční využití – je zde předpoklad vstřícného postoje části majitelů,

propustnost trasy by dlouhodobě byla srovnatelná se stávající průjezdnou komunikací, tzn., že tato komunikace by mohla být více využívaná v obdobích vyšší dopravní zátěže na stávajících hlavních trasách (sloužila by jako odlehčení). Na počátku, když je rozvojové území s minimálními aktivitami, by trasa umožňovala rychlejší spojení, po realizaci inv. záměrů by se průjezd logicky zpomaloval,

celkové investiční náklady jsou nižší než ve variantě B, i když projekční náklady s ohledem na nutnost etapizace a úprav trasy dle dohod s vlastníky by byly vyšší než u var. B, která by byla vyprojektována najednou,

město by mohlo přirozeně upřednostňovat ty úseky, kde by byla vyšší pravděpodobnost investiční aktivity v navazujícím území,

výstavba místních obslužných kom. je přirozenou rolí Města.

Rizika, nevýhody

trasy místních obslužných komunikací jsou v plné kompetenci Města a bylo by obtížné zajistit pro ně jiné než městské investiční prostředky,

riziko vysokého finančního a personálního zatížení Města, riziko navýšení zadlužení,

riziko nerealizace investičních záměrů v rozvojových plochách,

místní obslužné komunikace nemohou řešit problematiku tranzitu, nebo jen okrajově napomoci – je zde možná výtka občanů, „že město místo toho aby zajistilo realizaci o alespoň části obchvatu, jen vystavělo další úzké a klikaté cesty a to za značné finanční náklady, které chybí jinde“.

13


v případě výstavby trasy Kollárova – Hutník – Břestek by výrazně vzrostlo riziko zavlečení části průjezdné dopravy do blízkosti obytných domů na sídlišti Hutník.

Předpokládaná cena stavebních prací: 130 mil. Kč Trasa obslužných komunikací viz Obr. 6. Tabulka 2: Orientační kalkulace ceny stavby Úsek - km

Popis stávající komunikace


Poznámka

Předp. cena

A - 0,000 křižovatka

Stávající křižovatka na I 55

Úprava celé křižovatky, opěrná zeď hřbitova a zpomalovací práh u přechodu pro chodce na hřbitov

B – 0,000 – 0,391

Místní obslužná komunikace, zpevněná, š. 6,2 m, živice, s jednostranným příkopem, s chráněným žel. přejezdem (světlená signalizace)

Délka úseku 39 1m

Od hřbitova ke vjezdu do zem. družstva

10 mil. Kč

C – 0,391 – 1,591

Zpevněná zemědělská komunikace, š. 5 m, živice, pravděpodobně nižší únosnost, bez příkopů vybudována cca před 5 lety komplex. pozemkových úprav

Rozšíření, příkopy, šířka sil. pozemku 6,4 m, délka 1 200 m, pro rozšíření by bylo nutno vykoupit části 40 pozemků,

Stávající zem komunikace -

11 mil. Kč

D – 1,591 – 3,008

Nezpevněná polní cesta, mezi stávající zpev. komunikací a ul. Blatnickou, nevypořádaná, jdoucí přes stávající ŽB most nad žel tratí a cca 170 pozemků

Vybudování nové komunikace, délky 1417 m,

Železniční trať vede v terénním zářezu, mostovka stávajícího ŽB mostu cca 2 m nad terénem

23 mil. Kč

E –3,008

Křížení ul. Blatnické (I 54) s polními cestami

Vybudování nové křižovatky s nájezdy nebo kruhovým objezdem

F – 3,008 – 3,782

Nezpevněná polní cesta, nevypořádáná, procházející přes cca 76 pozemků

Vybudování nové komunikace délky 774 m

G – 3,782


Vybudování nové T křižovatky

2 mil. Kč

H – 3,782 – 4,020

Stávající ul. Kozojídecká (III/4994) š. 6,6 m, živice

Bez úprav, délka úseku 238 m

-

I – 4,020


Vybudování nové křižovatky ve tvaru T

2 mil. Kč

14

2 mil. Kč

14 mil. Kč Cesta mezi ul. Blatnickou a Kozojídeckou

13 mil. Kč

Projekt Implementace procesního řízení v oblasti samosprávy a aktualizace a příprava rozvojových strategií města Veselí nad Moravou“ CZ.1.04/4.1.01/53.00008 Úsek - km

Popis stávající komunikace


Poznámka

Předp. cena

J – 4,020 – 5,052

Pozemek polní cesty š. 5,5 m, zemědělsky využívaný

Vybudování nové komunikace délky 1032 m, výkupy dotčeno min. 46 – 106 pozemků dle volby směru rozšíření

16 mil. Kč

K – 5,052 – 5,828

Užívaná polní cesta k zadnímu vjezdu do Železáren, dolní část cesty (cca 300 m) na soukromých parcelách

Vybudování nové komunikace délky 776 m, šířka pozemku cesty 14,5 m,(dl.440 m) nutno řešit náhradní prostor pro biokoridor

14 mil. Kč

L – 5,828 – 6,719

Místní obslužná komunikace částečně v maj. Železáren, částečně v maj. soukromých osob, Město nevlastní velkou část veřejně užívané komunikace

Povrch beton, živice, poruchy š 3,6 m dl. 300 m zbytek š. 6,5 m Celková délka úseku 891 m nutnost řešit zklidnění provozu, protihlukové úpravy u RD a bezpečný provoz chodců a cyklistů –

M – 6,719– 6,827

Soukromé pozemky. železniční trať na náspu v. cca 1 m

Celková délka úseku 109 m

N – 6,827

Úprava stávající křižovatky na I 55 a zrušení (omezení) nájezdu do ul. Carhounkovy

6,827 km

alternativně připravovat lepší trasou okolo Zarazic

17 mil. Kč

3 mil. Kč 3 mil. Kč

Místní obslužná komunikace

15

1 mil. Kč

Projekt Implementace procesního řízení v oblasti samosprávy a aktualizace a příprava rozvojových strategií města Veselí nad Moravou“ CZ.1.04/4.1.01/53.00008 Obrázek 6: Situace sítě nových obslužných komunikací

16


Vyhodnocení variant ABC Vyhodnocení variant je provedeno z pohledu strategického plánování – tj. specifikace logiky jednotlivých variant a srovnání charakterů problémů a dosažitelných výsledků. Uplynulých 20 let se Město snažilo podporovat variantu A s tím, že byla ŘSD pořízena DÚR pro tuto trasu – s ohledem na ekologické požadavky s neobvykle velkými investičními náklady. Problémy všech druhů dopravy v uliční části své trasy ve Veselí tato varianta zcela neřeší. Není jejím cílem řešit problematiku rozvoje města. Z uvedeného vyplývá, že realizace varianty A je „během na velmi dlouhou trať“ s ne zcela dostačujícím výsledkem. Na druhé straně je zde minimální riziko kritiky obyvatel, vzhledem k tomu, že málokdo očekává, že by se Město rozhodlo investičně vstoupit do náročné výstavby komunikací obchvatového charakteru. Z vyhodnocení rizik varianty B vyplývá, že je nejméně systémová, Město v ní přebírá role zcela jiných subjektů. Přesto, za předpokladu, že by aktivita Města byla těmito subjekty významně podporována a pomohla podnítit širší účast na tomto záměru v navazujícím území, by realizace této varianty a navazujících dopravních úseků byla 100% úspěchem. U této varianty jsou také zřejmě nejvyšší rizika. Varianta C je Městu přirozeně nejbližší. Nemá ambice řešit problémy tranzitu (resp. jen „výpomocně“). Novým systémem komunikací zde vzniká trasa s obdobnými problémy jako dnešní průtahová komunikace. Pokud by ale podél těchto komunikací vznikly investiční aktivity, její účel by byl zcela naplněn. Rizika varianty C i její přínosy jsou v prostoru mezi riziky varianty A a B.

Zjištěné názory obyvatel města na problematiku obchvatu I/55 V průzkumu veřejného mínění na počátku roku 2012 (celý průzkum viz. část Souhrn, příloha 2) byl zjišťován názor obyvatel na prioritu dopravních staveb i řešení průjezdné dopravy. Výdaje na dopravu (otázka 12) měly stejnou míru podpory jako ostatní oblasti (kultura, sport, společenský život, sociální služby, bydlení, cyklostezky). Dále byl zjišťován názor podpory města pro výstavbu obchvatu „za každou cenu“ – tj. i za cenu zadlužení (otázka 13). Vedle obchvatu byly navrženy další cíle s výraznější obecnou podporou (výstavba průmyslové zóny – požadavek řešení vysoké nezaměstnanosti, výstavba TI pro RD – řada stížností na nerealizování rozsáhlejší nové výstavby RD v posledních 20 letech, výstavba krytého bazénu). Otázka 13: Domníváte se, že by se město pro splnění některého cíle mělo zadlužit? Pokud ano, pro splnění kterého cíle?

17


Na splnění kterého cíle by se mělo město zadlužit? Výstavba obchvatu města 4%

18%

Výstavba průmyslové zóny

5% Příprava pozemků pro výstavbu RD 7%

Výstavba krytého bazénu 48%

Jiný cíl

18% Město by se nemělo zadlužovat

Záměr výstavby obchvatu získal jen 18% podporu, stejnou jako výstavba bazénu. Z uvedeného vyplývá, že obyvatelé se domnívají, že výstavba obchvatu není investiční záležitostí města a s pohledem na postoj státu i kraje se v horizontu 20-30 let nejeví jako realizovatelný záměr. Zjednodušeně se dá říci, že si obyvatelé na dopravní situaci zvykli (kromě těch, kteří bydlí přímo u průjezdné komunikace) a nepovažují ji za zásadní problém. Řada domů, především ve střední části města přešla z bytového fondu na různé provozovny. Přímo zasaženo dopravou podél I 55 je cca 360 RD a cca 200 BJ v bytových domech, které představují cca 8% počtu všech obydlených bytů s cca 1000 obv., což je v souladu s údaji zjištěnými v průzkumu. Z údajů vyplývá, že myšlenka investičního vstupu Města do přípravy i realizace části obchvatu nemá převažující podporu obyvatel a tím i vyšší politickou prioritu. Podobně se tato myšlenka setkala s negativním ohlasem zúčastněných na veřejném projednání.

3

SILNICE I/54

Současná situace a klíčové závady Silnice I/54 svým charakterem a polohou v území nemá možnost jiného trasování. V poslední době byly plánovány dvě změny. První změnou je úprava směrového vedení v rámci nového jihovýchodního obchvatu města. Další uvažovanou úpravou bylo napřímení silnice od železničního podjezdu k napojení na stávající silnici I/55. Tím by došlo k oddálení obou křižovatek silnic I/54 a I/55 a zvětšily by se průpletové úseky. Tato změna by byla dle některých dopravních expertů významným zlepšením dopravní situace ve městě – ale tento názor nesdílela poměrně velká část obyvatel 18


města, především bydlících na sídlišti Chaloupky. Obyvatelé tohoto sídliště již své negativní stanovisko vyjádřili (trvání na tomto řešení s velkou mírou pravděpodobnosti významně přispělo v minulosti i ke změně politické reprezentace města). V současně aktualizované ÚPD města (koncept) byla tato možnost uvedena jen jako varianta, kterou Město odmítlo a nadřízené orgány dopravy již nevyžadují. Pro úpravu těchto kritických křižovatek bylo také vypracováno prověření technického řešení studií vybudování okružních křižovatek silnic I/54 a silnice I/55 – I. Etapa, SHB, 2008. Tento problém se ve městě řeší cca od 90-tých let min. století a s ním spojenou argumentaci byla vypracována řada studií, podpůrných dokumentací, byla realizována veřejná jednání s občany apod. Obrázky 7 a 8: Veselí nad Moravou – křížení ul. Zámecké (I/54) s tř. Masarykovou (I/55) a ul. Svatoplukovy (I/54) s tř. Masarykovou

V říjnu roku 2012 byl Ústavem pozemních komunikací Vysokého učení technického v Brně proveden průzkum a následně odborná studie stávající, někdy velmi kritické dopravní situace ve Veselí nad Moravou. V průzkumu bylo mimo jiné zjištěno, že během jedné hodiny projede křižovatkami 1000 až 1500 vozidel. Zpracovaná studie nabízí hned dvě možná řešení. První řešení zvažuje dvě okružní křižovatky. Druhá varianta nabízí řízení křižovatek světelnou signalizací, což ovšem, ve srovnání s okružními křižovatkami, není zdaleka tak efektivní z hlediska plynulosti dopravy. Okružní křižovatky by měly především napomoci udržet plynulost provozu. Stávající návrh nepočítá s dříve zvažovanou variantou nové přeložky silnice I/54 mezi tržnicí a sídlištěm Chaloupky.

19

Projekt Implementace procesního řízení v oblasti samosprávy a aktualizace a příprava rozvojových strategií města Veselí nad Moravou“ CZ.1.04/4.1.01/53.00008 Obrázek 9: Podrobné grafické znázornění nového návrhu

4

VODNÍ DOPRAVA - D-O-L

Vodní cesta Dunaj - Odra - Labe, procházející východně řešeným územím, je součástí Generálního řešení HDP (1970), Vodní cesty České republiky (Aquatis Brno, 1993). Západně od města při silnici I/54 se předpokládá umístění přístavu a nákladního překladiště. Ochrana vodní cesty D-O-L je shodná s územními zájmy, které vyplývají z vyhlášení vodního toku Moravy od ústí Bečvy za dopravně významnou využitelnou vodní cestu v zákoně č. 114/95 Sb. „O vnitrozemské plavbě“. Se záměrem nesouhlasí řada ekologických iniciativ. S ohledem na proběhlou dobu přípravy tohoto záměru (cca 350 let) se nepředpokládá, že by realizace této vodní cesty zasáhla do návrhového období této strategie.

20


5

ZÁZNAM Z JEDNÁNÍ „STRATEGIE REALIZACE OBCHVATU MĚSTA VESELÍ NAD MORAVOU“

ze dne 6.12. 2011 od

8.05 hod. do 9.15

hod., v budově JmK, Žerotínovo nám. 3/5,

m.č.102, Brno

Předmět jednání: Varianty ABC řešení průjezdné dopravy dle podkladového materiálu - viz. Příloha 1. zápisu

Závěry jednání: 1. Z pohledu státu jako investora komunikací I. třídy (prakticky zastoupeného ŘSD) je problematika průjezdné dopravy na I/55 řešena trasou R55 – viz. varianta A Přílohy 1. (okolo Bzence), dnes v úrovni DÚR. Příprava realizace jiné trasy by byla nelogickým „obchvatem obchvatu“ a jako taková by byla souběžně neudržitelná. (Logicky správné by bylo jinou trasu řešit jako změnu dnešní trasy R/55.) Dnes připravovaná trasa v budoucnosti převede významnou část stávající dopravy projíždějící městem, ale jistě nezanedbatelná (a v současnosti neodhadnutelná) část dopravy zůstane ve stávající trase a je ji nutno řešit na komunikacích nižších tříd. S hledem na ekonomické možnosti státu je časový horizont realizace R/55 cca 30 let, ale s ohledem na zkušenosti z posunů při realizaci obdobně náročných staveb může být i větší. 2. Z pohledu JmK jako investora komunikací 2. třídy je ve vydaných ZÚR JmK zbývající část průjezdné dopravy (po realizaci R/55) řešena komunikací II/655, vedenou východně od města v zařazení ÚZEMNÍ REZERVA. Je zde nesoulad se ZÚR ZlK, která má navazující trasu zařazenu v kategorii NÁVRH – ale tento rozdíl je jen v časovém horizontu předpokládané realizace. Pokud by Město Veselí pro zajištění svého rozvoje chtělo řešit výstavbu části místních obslužných komunikací v plánované trase a parametrech komunikace II/655, bylo by možno tento záměr zkoordinovat tak, aby vybudované místní komunikace mohly po výstavbě navazujících (nebo doplňujících) částí být využívány jako II/655.

Pokud bude

připraven reálný záměr, který bude v souladu se zásadami územního plánování, (a ochranou veřejného zájmu), s odpovídajícími dopravními parametry, pak zde není překážka, aby se stal součástí ZÚR JmK při její pravidelné aktualizaci (dle zákona po dvou letech) a navazujících územně -plánovacích dokumentací – i když jeho konkrétní řešení případně bude od aktuálně hájených tras odlišné. V případě přípravy místních obslužných komunikací, které by mohly ovlivnit plánovanou trasu II/655 by bylo nutno řešit případné úpravy stávající územní rezervy. 3. Z pohledu Strategického plánu Města - pro aktivní podporu rozvoje sídla prakticky zbývají jen plochy v území východně od města – mezi železničními tratěmi a plánovanou 21


II/655 (zdůvodnění v kap.1 Bydlení - návrhu Strategického plánu rozvoje města Veselí nad Moravou pro období 2010 – 2040). Pro využití těchto ploch je nutno zajistit jejich dopravní obslužnost výstavbou místních obslužných komunikací. Stávající řešení obslužné dopravy je navázáno na jedinou průjezdnou trasu po stávajících komunikacích I. třídy. A jakékoliv jiné dopravní propojení, byť formou místní obslužné kom., bude další volbou pro projíždějící vozidla a (i přes různá dopravní opatření) nelze eliminovat jeho využívání pro část transitní dopravy. Proto by tyto místní obslužné komunikace měly mít sběrný charakter s dostatečně dimenzovanými plochami pro cyklistickou a pěší dopravu, jakož i dopravu v klidu i dostatečné odstupy

zvláště od budov pro bydlení a pod.

Při případné realizaci byť jen menší, ale

provozuschopné části záměru, by se prakticky jednalo o jedinou reálně uskutečněnou změnu v celém dopravním koridoru území podél I/55 v horizontu min. 30 let, což by mohlo za příznivých okolností vyvolat další multiplikační efekty. Dále byla na jednání zpracovatelem konceptu ÚPM otevřena problematika rozdílů mezi trasováním II/655

v platném ÚPM a vyhlášenými ZÚR JmK, což může mít dopady při

schvalování aktualizovaného ÚPM. Tento problém nebyl předmětem tohoto jednání, takže nebyl dále řešen. Dále zpracovatel konceptu ÚPM upozornil na to, že jeho návrh obsahuje dvě varianty dopravního řešení, které přímo souvisí s předmětem tohoto jednání a je věcí objednatele zaujmout k nim stanovisko. Seznam použitých zkratek: I/55 – silnice I. třídy Olomouc – Břeclav ve stávající trase R/55 – čtyřpruhová rychlostní komunikace Olomouc – Břeclav v trase podél železnice Přerov - Břeclav II/655 - sinice 2. třídy ve trase jihovýchodně od města Veselí nad Moravou ZÚR JmK – Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje, z 08. 2011 ZÚR ZlK - Zásady územního rozvoje Zlínského kraje ÚPM - územní plán města Veselí nad Moravou multiplikační efekt - ovlivnění podobných procesů v širším území probíhajících souběžným směrem

Přítomni: Město Veselí nad Moravou Ing. Miloš Kozumplík, starosta Ing. Josef Větříček, vedoucí Odboru rozvoje města 22


Ing. Zuzana Gajošová, Oddělení územního plánování, Odbor životního prostředí a Stavební úřad Ing. arch. Ondračka Ivo, manažer pro strategické řízení a plánování v rámci výše uvedeného projektu Krajský úřad Jihomoravského kraje Ing. Michal Franek, vedoucí oddělení organizačního a rozvoje dopravy, Odbor dopravy Ing. arch. Stanislav Lunga, Odbor územního plánování a stavebního řádu Ředitelství silnic a dálnic Brno Ing. Michal Příkazský, náměstek pro přípravu staveb Brno Ing. Blanka Janáčková DHV CR, spol. s r.o., zpracovatel Strategického plánu rozvoje města Veselí n. M. Ing. Václav Starý, garant dopravního řešení Ing. Luisa Elblová, spoluautorka dopravního řešení

Atelier URBI spol. s r.o., zpracovatel Konceptu Územního plánu města Veselí n.M. Ing. arch. Jana Benešová, autorka urbanistického řešení Ing. Rostislav Košťál, autor dopravního řešení

23

Projekt Implementace procesního řízení v oblasti samosprávy a aktualizace a příprava rozvojových strategií města Veselí nad Moravou

Recommend Documents