BUDOVÁNÍ DOMU EVROPSKÝCH DĚJIN PROJEKT EVROPSKÉHO PARLAMENTU
TENTO DOKUMENT Tento dokument poskytuje přehled prací, které byly uskutečněny od počátku roku 2011 na projektu budování Domu evropských dějin, a dosaženého pokroku. Přináší podrobný popis různých aspektů vývoje projektu, mezi které patří vznik architektonického návrhu, postup v otázce interpretace a prožitku návštěvníka a vývoj obsahu a příběhu stálé expozice. Současně poskytuje určitý pohled na různé aspekty procesu budování Domu evropských dějin, jako jsou návrh expozice, vzdělávací a kontaktní programy a budoucí politika rozšiřování fondu. Objasňuje myšlenky, z nichž vychází hlavní oblasti činností celého Domu, kterými jsou například muzeologický a historický výzkum, aby bylo možné pochopit genezi projektu až do jeho současného stavu. Rovněž jasným způsobem představuje budoucí podobu Domu v době jeho plánovaného otevření na konci roku 2015. Skici Claudie Damanové otištěné v této brožuře jsou volným ztvárněním vycházejícím z předběžných koncepcí návrhů (srpen 2012) Arnauda Dechella ze společnosti StudioDiem a jsou reprodukovány s jeho laskavým svolením.
Dům evropských dějin – Evropský parlament Rue Wiertz/Wiertzstraat 60 1047 Bruxelles/Brussel, BELGIQUE/BELGIË HEH-Info@ep.europa.eu www.europarl.europa.eu/visiting/cs/visits/historyhouse.html Evropský parlament Generální ředitelství pro komunikaci © Evropská unie, 2013 Reprodukce povolena pod podmínkou uvedení zdroje.
Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2013 ISBN 978-92-823-3979-4 doi:10.2861/6362 Printed in Belgium VYTIŠTĚNO NA PAPÍŘE BĚLENÉM BEZ POUŽITÍ ELEMENTÁRNÍHO CHLORU (ECF)
Dům evropských dějin
OBSAH
PŘEDMLUVA • 2 ÚVOD • 4 SHRNUTÍ • 6 DŮM EVROPSKÝCH DĚJIN • 8 ORIENTACE NA NÁVŠTĚVNÍKA • 15 STÁLÁ EXPOZICE • 22 HLAVNÍ PŘÍBĚH STÁLÉ EXPOZICE • 31 ZÁŽITEK PRO VŠECHNY SMYSLY • 39 BUDOUCÍ SBÍRKY • 42 KULTURNÍ MEZNÍK • 44 ŘÍZENÍ PROJEKTU • 45
PŘEDMLUVA „Na počátku politické moudrosti je studium dějin.“ Takto definoval Jean Bodin, francouzský právník a politický filosof, nezpochybnitelné pouto mezi dějinami a politikou. Můj předchůdce profesor Hans-Gert Pöttering prohlásil, že Dům evropských dějin bude místem, kde paměť evropských dějin a proces evropského sjednocování budou společně rozvíjeny tak, aby poskytly prostředí pro úvahy o významu evropské identity. Skutečnost, že Evropský parlament zřídil v Bruselu Dům evropských dějin, představuje významnou inovaci způsobu, jakým moderní demokratický systém přistupuje ke své minulosti.
DŮM EVROPSKÝCH DĚJIN Právě v této souvislosti předsednictvo Parlamentu vznik Domu evropských dějin jednomyslně podpořilo a jmenovalo výbor složený z odborníků a pověřilo ho realizací tohoto projektu. Členové tohoto výboru zdůraznili, že Dům evropských dějin umožní Evropanům všech generací ocitnout se na místě, kde se zrodila evropská myšlenka. „Dům“ – vybudovaný na místě bývalé Eastmanovy zubní kliniky – poskytne veřejnou platformu, kde politici budou prostředníky v demokratické debatě a historici a kurátoři budou svobodně vykonávat svou funkci spočívající v předávání znalostí a interpretaci evropských dějin. Tato zásada je od samého počátku základem široké politické shody v Evropském parlamentu, shody zaručené dvěma důležitými poradními orgány: kuratoriem, v jehož čele stojí profesor Hans-Gert Pöttering, a akademickým výborem, jemuž předsedá profesor Włodzimierz Borodziej. Podle článku 167 Smlouvy o fungování Evropské unie je povinností Evropského parlamentu rovněž přispívat ke zlepšování znalostí a šíření kultury a dějin evropských národů. Jako předseda Evropského parlamentu mám tedy čest a povinnost představit projekt, který bude sloužit jako most mezi akademickým světem a širokou veřejností. Návrh a fungování Domu bude odrážet nejnovější muzeologické pojetí a bude se též snažit zaujímat přední místo v debatě nejen o minulosti, ale také o budoucnosti Evropy.
2
V roce 2012 získala Evropská unie Nobelovu cenu za mír za své několik desetiletí trvající úsilí o usmíření a demokracii na kontinentě, který byl ničen válkou a totalitními režimy. Toto ocenění nevyznamenalo pouze evropské orgány, ale především všechny evropské občany. Medaile Nobelovy ceny za mír a příslušný certifikát budou proto umístěny v budoucí stálé expozici Domu evropských dějin jako symbol uznání šesti desetiletí činnosti. Dům bude ideálním místem poskytujícím občanům volný přístup k jejich ocenění. Jsem přesvědčen, že Dům evropských dějin podnítí návštěvníky ke kritické úvaze o tom, co proces evropské integrace znamená pro naši společnou přítomnost a pro naši společnou budoucnost. Dům evropských dějin poskytne prostor potřebný pro diskusi, poznání a výměnu názorů ohledně dějin Evropy, jejích obyvatel a jejích orgánů a institucí. Náš evropský projekt budujeme na pevných společných základech, ovšem naše politická unie se zaměřuje především na budoucnost.
DŮM EVROPSKÝCH DĚJIN Martin Schulz předseda Evropského parlamentu
3
ÚVOD Cíle a úkoly Domu evropských dějin vycházejí z prvního koncepčního dokumentu nazvaného „Základy koncepce Domu evropských dějin“, který v roce 2008 vypracoval výbor renomovaných historiků a odborníků z různých evropských zemí, jemuž předsedal profesor Hütter, předseda Nadace Domu dějin v Bonnu. Reagoval tak na iniciativu bývalého předsedy Evropského parlamentu Hans-Gerta Pötteringa, která byla oznámena v roce 2007 a jejímž cílem bylo vytvoření Domu evropských dějin. Dům evropských dějin bude zdrojem otevřeným široké i odborné veřejnosti z celé Evropy i dalších koutů světa. Stane se ústředním tématem politiky služeb pro návštěvníky Evropského parlamentu v Bruselu a bude umístěn v historickém prostředí, v blízkosti významných architektonických památek v hlavním městě Belgie. V budoucnu bude mít svou internetovou stránku, bude rozvíjet partnerství a spolupráci s jinými institucemi a bude si vytvářet kulturní profil, který výrazně přesáhne fyzické hranice jeho skutečného umístění.
DŮM EVROPSKÝCH DĚJIN Dům evropských dějin bude zdrojem otevřeným široké i odborné veřejnosti z celé Evropy i dalších koutů světa.
4
Pozornost je zaměřena na dosažení co nejkvalitnějšího prožitku všech jeho budoucích návštěvníků.
DŮM EVROPSKÝCH DĚJIN Při budování Domu evropských dějin je pozornost zaměřena na dosažení co nejkvalitnějšího prožitku všech jeho budoucích návštěvníků. Pro tento projekt je nanejvýš důležité, aby vývoj expozice doprovázela otevřenost, komunikace a dialog se širší veřejností, která bude mít zájem na úspěšné realizaci a dlouhodobém fungování Domu. To je hlavním cílem i tohoto dokumentu, který veřejnosti nabízí jednu z prvních příležitostí seznámit se s tímto projektem. Tak jako tomu je u projektu Domu evropských dějin jako celku, i tento dokument vychází z vytrvalé a cenné práce bývalých a současných členů akademického výboru a kuratoria Domu, z důsledné a cenné podpory předsednictva, generálního tajemníka, mnoha ředitelství generálního sekretariátu Evropského parlamentu a nepřetržité práce projektového týmu akademiků. Představuje malý, leč významný krok v náročném a stimulujícím procesu, jehož cílem je položit základy, jak doufáme, trvalému mezníku evropské kultury.
5
SHRNUTÍ Dům evropských dějin zformuloval poslání a cíle, z nichž vychází jeho představa o tom, jak se stát trvalou platformou pro výměnu informací o evropských dějinách a dějinách Evropské unie. Podle plánu má být Dům otevřen na konci roku 2015 v renovovaných prostorách budovy Eastman v parku Leopold v centru evropské čtvrti v Bruselu. Podle architektonických plánů bude původní budova rozšířena o velkoplošné výstavní prostory. Dům bude zaměřen na návštěvníky a v souladu se zásadami Parlamentu pro oblast rovného přístupu bude plně přístupný nejširší veřejnosti. Bude rovněž sloužit skupinám navštěvujícím Evropský parlament. Pro skupiny, mladé lidi a školy budou vytvořeny zvláštní programy.
DŮM EVROPSKÝCH DĚJIN V nabídce budou stálá expozice, putovní a dočasné výstavy, akce a kulturní programy, stejně jako kavárna a prodejna s dárkovými předměty.
Příběh nastíněný ve stálé expozici provede návštěvníky evropskými dějinami, počínaje raným mýtem až po četná pojetí evropské identity a evropského kulturního dědictví. Aby návštěvníci pochopili bouřlivé události 20. století, zaměří se expozice především na přesvědčení a víru v pokrok, kterým se vyznačovalo 19. století – „vstup Evropy do moderní doby“ – před tím, než Evropa zabředla do období válek a destrukce. Poté bude následovat tematická sekce o hledání lepšího života sjednocováním Evropy. Návštěvníci budou podněcováni k tomu, aby přemýšleli o dnešní Evropě, o významu a postavení Evropské unie a o úloze, kterou mohou při formování její budoucnosti plnit jednotlivci.
Výběr rozhodujících aspektů evropských dějin, které utvářejí příběh Domu, byl ovlivněn třemi hlavními kritérii: bylo třeba, aby šlo o události nebo procesy, které vznikly v Evropě, které se rozšířily po celé Evropě a které jsou i dnes stále významné. Celá stálá expozice bude uspořádána především chronologicky, ale ve vhodných či nezbytných případech bude toto pojetí nahrazeno uspořádáním tematickým.
6
Dům evropských dějin zformuloval poslání a cíle, z nichž vychází jeho představa o tom, jak se stát trvalou platformou pro výměnu informací o evropských dějinách a dějinách Evropské unie.
DŮM EVROPSKÝCH DĚJIN Příběh dějin bude prostoupen koncepcí „sdílené paměti“, která bude základem pro interpretaci dějin a nastíní pasivní i aktivní stránku tohoto jevu, jenž se zformoval v daném sociálním kontextu a jenž charakterizuje i spojuje určité skupiny lidí. Pro snazší orientaci a pochopení bude v rámci celé expozice použita řada muzeologických nástrojů a technik, včetně spojovacích prvků, různých ústředních motivů a hlavních osnov příběhů a vizuální metafory „Domu“. Jako ústřední motiv expozice bude například sloužit koncepce „centra a periferie“, zatímco vizuální orientační body povedou návštěvníky a poskytnou jim dodatečné informace o příběhu expozice. Pro sdělení hlavní myšlenky Domu bude klíčová sbírka, která se shromažďuje pro stálou expozici. Bude doplněna multimediální technologií, příležitostmi pro interaktivní prohlídku a prostory, kde budou návštěvníci moci získat další informace.
7
DŮM EVROPSKÝCH DĚJIN Zřízením Domu evropských dějin chce Evropský parlament svým návštěvníkům nabídnout příležitost získat více informací o vývoji a událostech evropských dějin a zapojit se do kritických úvah o jejich významu pro dnešní dobu. Dům bude zdrojem pro výstavy, dokumentaci a informace, který vsadí minulý vývoj a události do širšího historického a kritického kontextu, přičemž bude shromažďovat a současně srovnávat rozdílné historické zkušenosti Evropanů. Dům evropských dějin bude kulturní institucí s velmi konkrétním posláním, jímž je zprostředkování nadnárodního pohledu na evropské dějiny, včetně jejich rozmanitosti, různorodých interpretací a lišících se pohledů.
DŮM EVROPSKÝCH DĚJIN Projekt usiluje o zvýšení povědomí o evropských dějinách a jejich dopadech. Jeho dalším cílem je umožnit co nejširší veřejnosti pochopení souvislostí předchozích staletí, v jejichž průběhu byly zformovány mnohé myšlenky a hodnoty. Tímto způsobem chce Dům návštěvníkům pomoci porozumět evropským dějinám v širších celosvětových souvislostech a usnadnit diskusi a rozpravu na téma Evropa a Evropská unie.
Evropský parlament chce návštěvníkům nabídnout příležitost získat více informací o vývoji a událostech evropských dějin a zapojit se do kritických úvah o jejich významu pro dnešní dobu.
8
DŮM EVROPSKÝCH DĚJIN © Evropská unie, 2011, budova George Eastman: © architekt: Polak 9 © European Union 2011 PE-EP George Eastman building | © Architect: Polak
Dům evropských dějin bude umístěn v centru evropské čtvrti v Bruselu.
© University of Rochester Medical Center, Eastman Institute for Oral Health
Renovace bude rovněž respektovat původní rysy budovy.
DŮM EVROPSKÝCH DĚJIN © E. Young / AACMA-JSWD
© E. Young / AACMA-JSWD
11
DŮM PRO VŠECHNY Dům evropských dějin bude umístěn v centru evropské čtvrti v Bruselu vedle Evropského parlamentu a v těsné blízkosti budov dalších hlavních orgánů Evropské unie. Budova budoucího muzea je umístěna v parku Leopold, krajinářském parku, který byl vytvořen v 19. století jako vědecko-poznávací park na pozemcích bývalého soukromého panství. Budova kliniky, původně postavená v letech 1934–1935 jako zubní klinika pro děti pocházející ze sociálně slabých rodin, byla financována z daru amerického filantropa George Eastmana, vynálezce fotoaparátu Kodak. Ve stejném období byly zřízeny podobné zubní kliniky v Londýně, Paříži, Římě a Stockholmu. Plány původní budovy byly navrženy švýcarským architektem Michelem Polakem.
DŮM EVROPSKÝCH DĚJIN Budoucí využití budovy potvrdila smlouva podepsaná v roce 2011 s vítězi mezinárodní architektonické soutěže o projekt Domu evropských dějin, tj. se skupinou architektonických kanceláří, kterou tvoří Atelier d’architecture Chaix & Morel & associés z Francie, JSWD Architekten z Německa a TPF z Belgie. Jejich návrh zahrnuje současné rozšíření nádvoří a střešních prostor a počítá s renovací původních fasád a některých místností, aby zůstal zachován historický vzhled. Renovace bude rovněž respektovat původní rysy budovy, jako je původní čekárna kliniky, jejíž stěny vyzdobil malíř Camille Barthélémy malbami inspirovanými bajkami Jeana de La Fontaina: tyto nástěnné malby budou obnoveny a budou tvořit část budoucí vstupní haly. Dům evropských dějin uvítá i návštěvníky, kteří nemají v plánu prohlídku expozice: například kavárna a prodejna budou volně přístupné. V konferenčních místnostech a přednáškovém sále budou pořádány kulturní akce a vzdělávací programy.
12
ORIENTACE NA NÁVŠTĚVNÍKA Dům evropských dějin umístěný ve středu evropské čtvrti v Bruselu bude v souladu s návštěvnickou politikou Evropského parlamentu tvořit součást trojúhelníku návštěvnických zařízení. Základem této myšlenky jsou veřejné trasy či stezky vedoucí mezi třemi lokalitami, které společně představují pro návštěvníky Evropského parlamentu vyčerpávající zdroj informací. V současné době je možné navštívit parlamentní jednací sál (Hemicycle) nacházející se v jedné z budov Parlamentu a druhé největší návštěvnické zařízení lze nalézt v návštěvnickém centru Evropského parlamentu (Parlamentarium), které poskytuje informace o Evropském parlamentu a jeho funkcích a pravomocech v souvislosti s institucionálním rámcem Evropské unie a jejími rozhodovacími postupy.
DŮM EVROPSKÝCH DĚJIN © Arnaud Dechelle, Studio Diem UK
Dům evropských dějin bude dalším veřejným návštěvnickým zařízením na této trase: jeho funkcí – doplňující stávající návštěvnická zařízení – bude uvést dějiny Evropy a Evropské unie do souvislostí s ohledem na plynutí času a historickou paměť.
15
VYHODNOCENÍ A PRŮZKUMY Vzhledem k tomu, že v centru všech aktivit Domu evropských dějin bude stát návštěvník, je nutné, aby zařízení a aktivity Domu skutečně odpovídaly očekáváním a požadavkům návštěvníků. Dům evropských dějin proto bude svou nabídku zakládat na kvantitativním a kvalitativním průzkumu profilu potenciálních návštěvníků a jejich očekávání. Ústředním prvkem koncepce Domu je skutečnost, že návštěvník k pochopení expozic muzea nepotřebuje žádné rozsáhlé znalosti evropských dějin. Nejnovější průzkumy naznačují, že většina návštěvníků přijde ve skupinách. Dům proto vyvine moderní logistické služby za účelem organizace skupinových návštěv. Z analýzy profilu stávajících návštěvníků Evropského parlamentu vyplývá, že největší část návštěvníků budou tvořit dvě věkové skupiny: mladí lidé ve věku do 25 let a osoby starší 56 let. Bezplatné vstupné by mělo přilákat a zapojit určité skupiny obyvatelstva. Pro konkrétní cílové skupiny budou rovněž organizovány vzdělávací programy.
DŮM EVROPSKÝCH DĚJIN Návštěvník k pochopení expozic muzea nepotřebuje žádné rozsáhlé znalosti evropských dějin.
16
Vedle skupinových návštěv se Dům postará i o jednotlivé návštěvníky, jako jsou turisté navštěvující město, turisté přijíždějící za kulturou, studenti a rodiny. V této souvislosti je důležité zdůraznit, že Dům evropských dějin se v souladu s politikou Evropského parlamentu zavazuje dodržovat hodnoty a postupy zajišťující rovnoprávnost a nediskriminaci a podporovat rozmanitost v otevřeném a začleňujícím prostředí. Cílem proto je nabídnout všem návštěvníkům stejný prožitek z návštěvy muzea a stejné možnosti poznávání a interakce.
DŮM EVROPSKÝCH DĚJIN Vedle skupinových návštěv se Dům postará i o jednotlivé návštěvníky, jako jsou turisté navštěvující město, turisté přijíždějící za kulturou, studenti a rodiny.
17
SLUŽBY PRO VEŘEJNOST Dům evropských dějin si klade za cíl poskytovat svým návštěvníkům ucelenou škálu služeb. Hlavní částí Domu bude stálá expozice o evropských dějinách zaměřená převážně na 20. století, která bude obsahovat retrospektivní pohledy do dějů a událostí předcházejících staletí. Zvláštní důraz bude kladen na zasazení dějin evropské integrace do souvislostí.
DŮM EVROPSKÝCH DĚJIN Projekt počítá také s dočasnými výstavami, v zásadě bude uspořádána jedna dočasná výstava ročně. Téma těchto dočasných výstav bude úzce spojeno se základním posláním a stěžejními cíli Domu evropských dějin. Putovní výstavy budou důležitým prostředkem k navázání kontaktů a posílení spolupráce s dalšími muzei na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni.
18
I když hlavní náplní činnosti Domu evropských dějin budou výstavy, budou doplňovány různými akcemi a aktivitami realizovanými mimo jiné i na internetu. V plánu je vytvořit internetovou expozici, kterou by mohly využít jiné instituce za účelem uvedení svých vlastních expozic do širších evropských souvislostí. Výstavy budou provázeny rozsáhlými vzdělávacími programy zaměřenými na děti, mladé lidi, dospělé i rodiny. Účelem těchto programů bude stimulovat kritické myšlení na základě přesvědčení, že cílem dějepisného vzdělávání nejsou jen dějepisné vědomosti, ale rovněž získání všeobecných dovedností potřebných k výzkumu, ke kritickému myšlení, analýze historických dokumentů, zasazování do souvislostí a ke komunikaci. Programy poskytnou také příležitosti ke spolupráci se vzdělávacími institucemi na místní úrovni a rovněž se sítěmi z jiných sfér činnosti.
DŮM EVROPSKÝCH DĚJIN Výstavy budou provázeny rozsáhlými vzdělávacími programy.
19
MNOHOJAZYČNOST Dům evropských dějin bude poskytovat své hlavní služby minimálně ve 24 jazycích, jež jsou úředními jazyky Evropské unie v době jeho plánovaného otevření. Multimediální přístroje umožní návštěvníkům poznat muzeum v úředním jazyce své vlasti. Mnohojazyčnost je chápána jako výraz kulturní rozmanitosti Evropy a Dům evropských dějin bude usilovat o to, aby návštěvníci považovali jeho mnohojazyčnost za jednu z hlavních výhod.
DŮM EVROPSKÝCH DĚJIN Mnohojazyčnost je chápána jako výraz kulturní rozmanitosti Evropy a Dům evropských dějin bude usilovat o to, aby návštěvníci považovali jeho mnohojazyčnost za jednu z hlavních výhod.
20
MÍSTO NEUSTÁLÉHO VÝVOJE Dům evropských dějin je projektem, který se bude nepřetržitě vyvíjet. Cílem je časem vybudovat klíčový a bohatý zdroj informací a odborných vědomostí o evropské historii. Za tímto účelem budou stálá expozice i sbírka pravidelně aktualizovány a obohacovány. Výsledky a činnosti Domu evropských dějin budou navíc posuzovány z hlediska nových trendů a vývoje v oblasti muzeologie a historie. Aby se Dům evropských dějin mohl stát centrem výzkumu a debaty o evropských dějinách, zapojí se do různých typů iniciativ a debat po celé Evropě. Dům evropských dějin bude rovněž usilovat o to, aby se stal nedílnou součástí místní a mezinárodní kulturní scény, a bude udržovat těsné vazby na stávající sítě a partnerské instituce a úzce s nimi spolupracovat.
DŮM EVROPSKÝCH DĚJIN Bude rovněž usilovat o to, aby se stal nedílnou součástí místní a mezinárodní kulturní scény, bude udržovat těsné vazby na stávající sítě a partnerské instituce a úzce s nimi spolupracovat.
21
STÁLÁ EXPOZICE Náplň expozic Domu evropských dějin překračuje vnitrostátní, regionální a místní hranice. Jeho stálá expozice představí širší perspektivu, než je pouhé shrnutí dějinných událostí jednotlivých států. Odkryje též rozmanitost evropských dějin a jejich interpretací a vnímání: tato rozmanitost bude před návštěvníkem jasně vyzdvižena. Budování Domu evropských dějin, zejména jeho stálé expozice, vychází ze dvou různých cílů: expozice na jedné straně přinese ucelený příběh dějin, který bude snadno srozumitelný pro každého zainteresovaného návštěvníka; na druhé straně zvýší povědomí o existenci celé škály různých interpretací dějin, názorů, drobných rozdílů ve vnímání a paměti tak, aby podnítila přemýšlení a diskusi.
DŮM EVROPSKÝCH DĚJIN Jeho stálá expozice představí širší perspektivu, než je pouhé shrnutí dějinných událostí jednotlivých států.
22
Expozice zvýší povědomí o existenci celé škály různých interpretací dějin, názorů, drobných rozdílů ve vnímání a paměti tak, aby podnítila přemýšlení a diskusi.
RŮZNÉ POHLEDY NA DĚJINY Dům evropských dějin bude nabízet stálou expozici věnovanou příběhu evropských dějin. Dějinné události, které budou představeny v rámci hlavní linie výstavy, byly zvoleny na základě tří kritérií: musí se jednat o události a dění, jejichž původním dějištěm byla Evropa, které se po Evropě rozšířily a jsou i dnes stále významné. Tato tři kritéria umožnila zkoumání dlouhých údobí dějin, aniž by se přitom vytrácelo analytické zaměření. Dům evropských dějin se zaměří na jevy, které jsou v dějinách Evropy považovány za významné, a bude při tom vycházet ze současného historického výzkumu. Představí různé typy historické paměti a protichůdné interpretace dějin a na základě srovnání ukáže jejich vzájemný vztah, přičemž plně využije muzeologický potenciál daného místa.
DŮM EVROPSKÝCH DĚJIN Dům evropských dějin zdůrazní, že způsob výkladu dějin je konstrukt určený individuálními hodnotami a vnímáním. Jako základu pro interpretaci dějin bude použito koncepce „kolektivní paměti“, která zahrnuje pasivní a aktivní stránku tohoto jevu, jenž je formován v sociálním kontextu a jenž charakterizuje i spojuje určité skupiny lidí. Dům evropských dějin ukáže, jakým způsobem mohly hlavní prvky a rozhodující události v evropských dějinách přispět k vytváření evropského historického povědomí. Koncepce „kolektivní paměti“ by navíc měla přispět k rozvoji kritického myšlení, které usiluje o odkrytí záměrů a motivů, jež vedou k utváření dějin.
Dům evropských dějin zdůrazní, že způsob výkladu dějin je konstrukt určený individuálními hodnotami a vnímáním.
24
Dům představí evropské dějiny jako kontinuální proces. Z toho důvodu bude stálá expozice obsahovat některé oddíly, jež návštěvníka upozorní na citlivé otázky nebo témata, o nichž se stále vedou diskuse, a ve kterých bude vybídnut, aby se na tyto otázky podíval z nadhledu a zamyslel se nad rozmanitostí interpretací dějin. Bude tak přizván i k tomu, aby se zapojil do diskuse o různých pohledech na dějinné události.
ROZŠIŘOVÁNÍ EVROPY Dům evropských dějin se soustředí na představení a interpretaci různých, někdy složitých procesů v evropských dějinách 20. století. Průběh evropského integračního procesu bude představen v širších historických souvislostech. Ukáže se, jak je Evropa propojena s celosvětovými dějinami a jakou pozici má na mezinárodní scéně.
DŮM EVROPSKÝCH DĚJIN Dům evropských dějin usiluje o chápání Evropy v nejširším slova smyslu – od východu k západu, od severu k jihu. Jeho záběr bude překračovat zeměpisné a psychologické hranice a omezení. Připomene také, že rozšíření Evropské unie představuje neustálé přezkoumávání jednotlivých dimenzí Evropy, ať už z fyzického či psychologického hlediska.
Dům evropských dějin usiluje o chápání Evropy v nejširším slova smyslu – od východu k západu, od severu k jihu.
26
CHRONOLOGIE A TÉMATA Ústřední příběh, jak jej definuje dokument „Základy koncepce Domu evropských dějin“, vylíčí dějiny Evropy s důrazem na 20. století. Tento příběh se bude opírat o časové přímky a bude rozdělen do několika propojených tematických okruhů, témat a podtémat. Celková struktura stálé expozice bude chronologická, bude začínat ve druhém patře budovy a provede návštěvníka až do nejvyššího podlaží. Toto chronologicky uspořádané vyprávění bude propojeno s tematickou koncepcí, která návštěvníkovi umožní získat přehled prostřednictvím retrospektivních a hlubších rozborů, v nichž bude vnitřní chronologické uspořádání událostí, příčin a následků představeno v širších historických souvislostech.
DŮM EVROPSKÝCH DĚJIN První tematický okruh bude sloužit jako úvodní část a průvodce expozicí, zatímco poslední tematický okruh umístěný v nejvyšším podlaží výstavní plochy poskytne prostor pro zhodnocení celé návštěvy a prohloubení znalostí interaktivní formou doplněnou otázkami. Ostatní tematické okruhy budou věnovány evropským dějinám posledních dvou století.
ROZVRSTVENÍ OBSAHU
Hlavní příběh je rozdělen do šesti tematických okruhů, které jsou dále rozděleny do témat a případně i podtémat. Ta budou doplněna příklady, jež dokreslí obsah hlavního příběhu a doloží jednotlivé procesy a události prostřednictvím drobných nebo osobnějších příběhů. Tyto příběhy umožní návštěvníkovi nahlédnout „zpět“ skrze čas a prostor.
Hlavní zásadou při vytváření této výstavy je nabídnout více způsobů vnímání prohlídky, které jsou přizpůsobeny rozdílným očekáváním a odlišným možnostem návštěvníka. Někteří návštěvníci např. budou mít pouze omezené časové možnosti na pochopení hlavního poslání výstavy.
27
Má-li být zohledněna rozmanitost návštěvníků i doba, kterou mohou návštěvě Domu věnovat, musí být výstava „rozvrstvena“ tak, aby návštěvníkům umožnila sledovat doporučenou či danou trasu prohlídky a zároveň jim poskytla i možnost rozhodnout se, kolik času chtějí prohlídce věnovat či do jaké hloubky si přejí jít. Způsob, jakým bude výstava rozvrstvena, zohlední též omezení, s nimiž se potýkají skupinové návštěvy. Její obsah bude představen ve vrstvách za použití různých komunikačních prostředků sahajících od vystavení původních předmětů až po multimediální zobrazení. Cílem je dosáhnout vyvážené výstavy, v jejímž rámci multimédia nezaujímají vedoucí postavení ani nepřevládají, ale jsou vhodně a účinně využívána jako doplněk k obsahu: tato zásada bude uplatněna i na interaktivní nástroje.
Její obsah bude představen ve vrstvách za použití různých komunikačních prostředků sahajících od vystavení původních předmětů až po multimediální zobrazení.
DŮM EVROPSKÝCH DĚJIN 29
PROPOJOVÁNÍ KONCEPTŮ Výstavou se bude neustále prolínat hlavní motiv „centra a periferie“. Jde o opakující se téma evropských dějin, které i dnes zůstává hlavním předmětem rozprav o vývoji Evropské unie. V průběhu času přebíraly různé části Evropy úlohu centra či okrajové oblasti, ať už prostorově či ideologicky. Lze říci, že Evropa se vyvinula především na základě těchto procesů, kdy se měnily hranice, centra a mocnosti. Pocit příslušnosti nebo vyloučení je důležitý pro každého Evropana, například v jeho vztahu k vývoji Evropské unie. Opakující se vizuální prvky budou umístěny na začátku každého tematického okruhu, a budou tak návštěvníkovi poskytovat orientační body. Hlavním cílem těchto prvků je seznámit návštěvníka s daným tematickým okruhem a zároveň sloužit jako orientační body, jež vytyčují časovou přímku každého okruhu. Tyto body také umožní průvodcům přizpůsobit grafiku, zvuk a osvětlení potřebám určitých skupin, a uvést je tak vhodným způsobem do tématu a ladění expozic jednotlivých pater.
DŮM EVROPSKÝCH DĚJIN Příběh výstavy doplní prostorová instalace inspirovaná metaforou domu. Ta bude prostupovat pěti podlažími stálé expozice a její součástí bude vertikální vitrína viditelná na každém patře expozice ze schodiště, která bude obsahovat kultovní předměty spojené s tématem představeným na daném patře. Prostor za touto vitrínou poskytne další příležitost interpretovat metaforu domu způsobem, který dokresluje tematický okruh představovaný na daném patře.
30
HLAVNÍ PŘÍBĚH STÁLÉ EXPOZICE UTVÁŘENÍ EVROPY Úlohou prvního tematického okruhu nazvaného „Utváření Evropy“ je seznámit návštěvníky s ústředními otázkami evropských dějin. Jelikož představuje začátek stálé expozice, uvede také téma Domu evropských dějin a vysvětlí, že Dům, jakožto studnice evropské paměti, přesáhne při vykreslování a popisu sdílené evropské minulosti národní a regionální pohled. Bude považován za most spojující výzkum evropských dějin a veřejnost.
DŮM EVROPSKÝCH DĚJIN Evropa není samozřejmým subjektem – vnímání, obraz a pojetí Evropy se v průběhu času měnily. Má však společné dědictví, pro které jsou charakteristické určité symboly, tradice a úspěchy, jež její kulturu odlišují od kultur ostatních kontinentů. Díky úvodu do tohoto tematického okruhu si návštěvníci uvědomí, že paměť je pro lidstvo formujícím prvkem, jelikož je základem sebepoznání a učení, ať už jako jednotlivců nebo jako příslušníků některé sociální skupiny. Tak se ukáže, že paměť je nerozlučně spjata se zapomněním: připomínat si něco nevyhnutelně znamená ztratit ze zřetele něco jiného nebo tomu přisuzovat jiný význam. Současné zájmy vždy ovlivňují výběr toho, co si zapamatujeme z minulosti. Paměť nikdy není pevně daná a nepřetržitě se mění. Z toho důvodu jsou veškeré úvahy o kulturní identitě a jakýkoli popis dějin v zásadě konstruktem.
Jedním z nejúčinnějších způsobů, jak postihnout nějaký kontinent, je jeho personifikace. Starověký mýtus o Evropě a býkovi se stal pro kontinent emblematickým a v dějinách získal řadu různých interpretací. Nahlížíme-li na něj moderním pohledem, odkazuje mýtus na skutečnost, že evropská kultura má starobylé kořeny ležící mimo Evropu. Kromě toho je důležitým nástrojem prezentace obrazu Evropy a jejího politického sebeurčení utváření mapy Evropy, která se od starověku do dnešní doby radikálně změnila. Spíše než na přesných zeměpisných hranicích je založena na kulturních, politických, sociálních a psychologických rysech a procesech.
31
Filozofie Domu evropských dějin bude vysvětlena pomocí tohoto tematického okruhu: důraz na evropské dějiny; otázky národní a nadnárodní identity; různé způsoby vnímání; otázka evropské paměti a hlavní motiv „centrum a periferie“, který poukáže na změny, ke kterým v průběhu času došlo ohledně pojetí centra.
EVROPA NA VZESTUPU Druhý tematický okruh je zaměřen na 19. století, které bylo dobou revolucí a povstání. Evropa prošla radikálními změnami v politické a hospodářské oblasti i v oblasti společenské a kulturní, které tradiční feudální společnost proměnily v moderní společenský řád. Francouzská revoluce po celé Evropě jasně prosadila myšlenky svobody, rovnosti, sebeurčení a lidských a občanských práv.
DŮM EVROPSKÝCH DĚJIN Objevily se nové politické vize. V tomto procesu představují zásadní změnu revoluce v letech 1848–1849, které otevřely cestu novým formám politického zastoupení v podobě stran, odborových svazů a různých jiných sdružení a vedly k postupnému rozšíření demokratické účasti a ústavních práv. Nacionalismus, považovaný za základ suverenity a za jediný oprávněný základ státu, byl na vzestupu. Industrializace radikálně změnila jak pracovní modely, tak společenské struktury. Objevily se nové společenské vrstvy: buržoazie a dělnická třída.
Ve druhé polovině 19. století se Evropa stala centrem světa financí a obchodu. Kapitalistická organizace práce dala vznik nebývalé produktivitě, ale také nové úrovni a rozměrům sociálních nepokojů. V důsledku přesunu obyvatel z venkovských oblastí do přeplněných měst došlo k výraznému zhoršení životních podmínek. V této nové společnosti rozdělené do tříd se otázka sociální spravedlnosti stala jedním z ústředních témat politické diskuse. Nástup marxisticky orientovaného pracovního hnutí dal vznik novému politickému prvku, který se vůči liberalismu vymezil pomocí souboru revolučních cílů. Potřeba zajistit ochranu vůči riziku neregulované námezdní práce si vyžádala nové vymezení povinností a odpovědnosti státu a vytvořila základní prvky sociálního státu. Byly stanoveny moderní definice a chápání aplikované a racionální vědy, které doprovázela zlepšení vzdělávacího systému a pokrok v oblasti vědění a technických inovací.
32
Za nejjasnější měřítko pokroku považovala evropská elita rozšiřování evropské koloniální moci. Pouhý rozsah rozšíření impéria podpořil pocit nadřazenosti Evropy nad zbytkem světa. Nacionalismus a vize evropské civilizace byly prostoupeny rasistickými myšlenkami a ideami sociálního darwinismu. Před první světovou válkou byla Evropa na vrcholu coby světová velmoc. V předvečer první světové války v Evropě stále převládalo venkovské obyvatelstvo. Nerovnoměrný sociální vývoj vedl k hromadnému stěhování obyvatel z venkovských oblastí do měst, z chudších regionů do bohatších a k rozsáhlé emigraci do zámoří. Koncem 19. století sociální napětí a mezinárodní hospodářská soutěž ještě zintenzívněly a vytvořily v mnoha ohledech potenciál pro konflikt.
EVROPA VE STÍNU
DŮM EVROPSKÝCH DĚJIN Tento tematický okruh se zabývá postupným úpadkem Evropy v první polovině 20. století. Propuknutím první světové války skončil vzestup Evropy 19. století. Změnil se způsob vedení války a technologie; dosud nevídané zabíjení milionů mladých mužů na obou stranách a hromadné boje měly ničivé důsledky pro společnost jako celek. Tato válka změnila politické prostředí Evropy a měla hluboký dopad na její paměť.
Všechny státy, staré i nové, jež vzešly z „velké války“, byly v podstatě – s výjimkou Sovětského svazu – zastupitelské parlamentní demokracie. V průběhu dalších dvaceti let se však ve více než polovině těchto evropských států ukázalo, že demokracie byla příliš křehká na to, aby překonala sílící sociální a politické napětí v Evropě. Roku 1917 světem otřásla Říjnová revoluce, která zavedla společenský řád, jenž byl alternativou ke kapitalismu, liberalismu i parlamentní demokracii. Marxistická ideologie posloužila k ospravedlnění komunistického režimu v Sovětském svazu, režimu, který byl založen na všudypřítomném masovém teroru.
33
Národní socialismus byl odpovědí na liberalismus i na rodící se socialistické hnutí dělnické třídy obecně a zejména pak byl namířen proti Říjnové revoluci. Německo – ačkoli bylo považováno za jednu z kulturně a hospodářsky nejvyspělejších zemí – pod vedením nacistické strany vybudovalo totalitní režim založený na ideologii rasové nenávisti a naplánovalo válku, která vyvrcholila okupací rozsáhlých částí východní a západní Evropy a mechanizovaným hromadným vyvražďováním milionů Židů. „Zhroucení civilizace“ v důsledku holokaustu je počátkem a jádrem úvah o evropské paměti. Po dlouhý čas státy o svém selhání mlčely. Mezitím se uznání holokaustu jako mimořádného zločinu proti lidskosti stalo negativním referenčním bodem evropského sebeuvědomění. Druhá světová válka se stala „totální válkou“, ve které terčem bojů byli civilisté. Evropa se tak stala dějištěm nebývalého násilí a vraždění. To vedlo ke konečnému úpadku postavení Evropy ve světě a k rozdělení kontinentu, které utvářelo jeho dějiny po zbytek století.
DŮM EVROPSKÝCH DĚJIN V roce 1944 začalo postupné osvobozování evropského kontinentu. Utrpení civilních obyvatel nicméně neskončilo a dosáhlo vrcholu v podobě chaosu při vysídlování a odvetách. Osvobození nemohli všichni vnímat stejně; pro některé znamenalo vlnu obrovské radosti, zatímco jiným přineslo pouze strach, obavy a neštěstí. Poté, co válka skončila, se Evropa – i celý svět – ohlédla s hrůzou zpět a snažila se začít znovu, vycházejíc z přesvědčení, že další katastrofické válce je třeba v každém případě zabránit. Dosavadní spojenci se však stali protivníky a nepřáteli.
ROZDĚLENÝ DŮM
Tento tematický okruh ukáže, že po druhé světové válce Evropa klesla na samé dno. Z vedoucí světové mocnosti se stal zpustošený a rozdělený kontinent závislý na dvou supervelmocích, dokonce i při rozhodování o své vlastní budoucnosti. Řada národů se dokázala soustředit pouze na přežití. Prvořadým úkolem byla rekonstrukce bydlení, obnova infrastruktury a vlastně i politických struktur. Miliony Evropanů se snažily vrátit do svých starých domovů nebo nalézt domov nový.
34
Železná opona se stala historickou hranicí rozdělující kontinent. Spojené státy americké a Sovětský svaz vytvořily protichůdné programy, zahrnující na jedné straně hospodářskou liberalizaci a demokratizaci a na straně druhé modernizaci prostřednictvím státního plánování a vedoucího postavení komunistické strany. Jejich boj o sféry vlivu velmi rychle polarizoval svět a rozdělil Evropu na dva vyhraněné tábory. Pouze několika málo zemím se podařilo zůstat stranou nebo si zachovat neutrální či nezúčastněné postavení. Další bojištěm o moc se staly bývalé kolonie. V této situaci soupeřících strategií a bipolární rivality a pod hrozbou použití jaderných zbraní se Evropa vydala překvapivě novým směrem. Na obou stranách železné opony hospodářství rostla podobným tempem navzdory skutečnosti, že na západě a východě byly zavedeny dva naprosto odlišné politické a hospodářské systémy. Tehdejší Evropa se vyznačovala obrovskými rozdíly i neočekávaným sbližováním mezi západem a východem. Západní Evropa zažívala mezinárodní usmiřování, hospodářskou prosperitu, rozvoj sociálního státu a upevňování demokracie a institucí, zatímco socialistické státy kontrolované Sovětským svazem procházely obdobím nucené industrializace, zvyšování sociálního zabezpečení a hromadných kampaní na zvýšení gramotnosti, které byly vynuceny zčásti krutými diktátorskými režimy, jež na oplátku vojensky podporoval Sovětský svaz. Po celé Evropě byly budovány systémy sociálního zabezpečení, které vycházely z různých ideologických základů a byly zasazeny do různých socioekonomických poměrů. Soupeření mezi systémy zvýšilo tlak na provedení reforem.
DŮM EVROPSKÝCH DĚJIN V západní Evropě byl zahájením procesu integrace nastoupen vývoj s dalekosáhlými důsledky. Vizionáři pocházející z velmi odlišných prostředí vyjádřili – značně přesvědčivě – myšlenku, že zachování míru a snaha o usmíření vyžadují nová politická řešení. Založení Evropského hospodářského společenství, zcela jedinečné formy organizace, jejímž cílem byla integrace hospodářství a do určité míry i právních systémů řady nezávislých národních států, znamenalo zásadní změnu v dějinách kontinentu. Zabránilo západní Evropě, aby se vrátila zpět k dřívějšímu šovinistickému, agresivnímu a imperialistickému chování.
Expozice se zde zaměřuje na hlavní události tohoto procesu: jednání Haagského kongresu v roce 1948 vedoucí k založení Evropského společenství uhlí a oceli, neúspěch Evropského obranného společenství, podpis Římských smluv, ustavení společné zemědělské politiky, Elysejskou smlouvu, tzv. krizi prázdné židle a první rozšíření Evropského společenství v roce 1973.
35
PROLOMENÍ HRANIC Při přechodu k dalšímu tematickému okruhu bude zřejmé, že rokem 1973 končí období obecné prosperity a začíná dlouhodobá hospodářská nestabilita, která byla výsledkem celosvětové hospodářské recese, prudkého nárůstu cen energií a rostoucí konkurence ze zámoří. Během ropné krize si Evropa uvědomila svou energetickou závislost – a hranice svého pokroku. Úpadek železářského, uhelného a ocelářského průmyslu, které tvořily základ poválečné konjunktury a které daly vzniknout evropskému integračnímu procesu, vedl poprvé za čtyřicet let k rostoucí nezaměstnanosti v západní Evropě a vyžádal si hospodářskou restrukturalizaci. V 70. letech se navíc začala vést všeobecná debata o „gastarbeiterech“, která odrážela hlavní sociální změny a problémy s integrací migrantů. Socialistické země, které začaly oproti západním zemím hospodářsky zaostávat, se ukázaly jako nevýkonné a neschopné provést strukturální reformy. Životní úroveň jejich obyvatel se zhoršila.
DŮM EVROPSKÝCH DĚJIN Z pohledu západní Evropy je možné 70. léta považovat za věk mobilizace poháněné do velké míry novou generací, která nezažila druhou světovou válku. Požadavek větší účasti, který se ozýval ze všech stran, a vyjádření nových obav ohledně práv jednotlivců společně oslabovaly demokratický konsensus, jenž byl příznačný pro předchozí léta. Pád posledních západních diktatur v jižní Evropě ukončil izolaci těchto zemí a vedl k jejich členství v Evropském společenství.
Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě znamenala obrat v nepřetržité konfrontaci dvou nepřátelských táborů v Evropě a přinesla „změnu sblížením“. Helsinský Závěrečný akt z roku 1975, který především díky iniciativě Evropského společenství ustavil lidská práva jako základní normu, se stal referenčním bodem pro disidenty a opoziční hnutí ve východní Evropě. V rámci expozice slouží jako výchozí bod pro prezentaci posledního desetiletí socialistických zemí. Stagnace, rostoucí rozpory mezi sliby a skutečností a rozklad orgánů veřejné moci byly očividné. Lidé se mobilizovali v zájmu větší svobody, sociální spravedlnosti a politických reforem. Tato hnutí nakonec vedla k revolucím roku 1989 a k symbolickému pádu Berlínské zdi. Studená válka, která ovládala a paralyzovala politickou situaci v Evropě po 45 let, skončila.
36
Proces evropské integrace byl urychlen zhroucením sovětského impéria. To je nejlépe vidět na dlouhodobém procesu rozšiřování, posilování nadnárodních struktur a nárůstu pravomocí v dalších a dalších oblastech, což umožňuje postupně odstraňovat politické, zeměpisné, hospodářské a ideologické hranice. Evropeizace zahrnuje jak integrační prvky – posílení spojitostí a podobností v rámci Evropy –, tak prvky rozdělující – proces vymezování a fragmentace. Vývoj spadající do období „prolomení hranic“ se odráží v milnících evropské integrace počínaje rokem 1974, kdy byla zřízena Evropská rada, přes první přímé volby do Evropského parlamentu v roce 1979, až po dosažení jednotného trhu a vlny rozšíření v letech 1980–1986 a 1995 a další období sahá od Maastrichtské smlouvy přes provedení Schengenské úmluvy v roce 1995, debatu o smlouvě zavádějící evropskou ústavu až po „maraton“ rozšiřování v letech 2004–2007 a dále do budoucna.
DŮM EVROPSKÝCH DĚJIN POHLED VPŘED
Tento poslední tematický okruh se liší od těch, jež tvoří jádro historické trasy po Domě evropských dějin. Zatímco první okruh nabízí úvod do Domu evropských dějin, poslední okruh poskytne prostor pro zhodnocení návštěvy a prohloubení znalostí. Zapojí a vtáhne návštěvníka do procesu aktivního dotazování na sdílenou odpovědnost za důležitá rozhodnutí a za volby, které nadále utvářejí dějiny Evropy a její vztah se zbytkem světa. Tento tematický okruh položí návštěvníkovi následující zastřešující otázku: jakými navzájem odlišnými způsoby vnímají Evropané svou budoucnost? Při odpovědi bude spolu s návštěvníkem zkoumat například úlohu, kterou by měly v budoucnu zastávat národní státy: zamyslí se nad tím, jak Evropa pohlíží na rozmanitost, a zauvažuje nad tím, které otázky jsou nejlépe řešeny na evropské úrovni. Aktuální a rozhodující otázky vztahující se k členským státům Evropské unie budou pojednávány v souvislosti s tématy, jako je hospodářství, lidská práva, demokracie, nacionalismus a rozmanitost, přičemž všechna mají hluboké kořeny v Evropě a s většinou z nich se budou návštěvníci během prohlídky Domu evropských dějin často setkávat.
37
Návštěvníci budou vyzváni, aby se ponořili do kulturních zdrojů Evropy, k čemuž budou moci využít celou škálu různých interaktivních nástrojů sloužících k získávání dalších zážitků, k poznávání a zkoumání. Návštěvníci zde budou ve větší míře než v ostatních částech expozice podněcováni k tomu, aby se hlouběji zabývali tématy z historie i ze současnosti, jako jsou otázky evropského dědictví nebo toho, co by mohlo přispět k evropské identitě. Tyto otázky se budou jako červená nit prolínat celou expozicí a na tomto místě bude návštěvník vybídnut, aby se zapojil a odpověděl na otázky v interaktivnějším, bezprostředním a dokonce hravém prostředí. Jako poslední a zásadní poznámku je třeba uvést, že všechny části stálé expozice Domu evropských dějin poukážou na to, že neexistuje jeden jediný předem určený způsob definování Evropy a že je možná řada kombinací a obměn faktorů a rovněž řada odlišných individuálních a kolektivních způsobů vnímání.
DŮM EVROPSKÝCH DĚJIN 38
ZÁŽITEK PRO VŠECHNY SMYSLY Dům evropských dějin vnímá expozice jako zprostředkovatele myšlenek. Budou médiem, jež návštěvníkovi umožní pochopit poselství prostřednictvím aktivního prožitku a za využití vícero smyslů. Návštěvník bude mít zároveň možnost vybrat si buď svou vlastní trasu prohlídky, nebo koncepční trasu. Ústřední myšlenkou při plánování struktury expozice je vytvořit příjemné a inspirativní prostředí pro poznávání i zábavu. Bude se v ní proto opakovat řada strukturálních prvků, jež návštěvníkům pomohou orientovat se v expozici a umožní jim zvolit si svůj vlastní okruh prohlídky.
DŮM EVROPSKÝCH DĚJIN S cílem poskytnout návštěvníkům různé druhy zážitků bude atmosféra šesti hlavních tematických okruhů, které jsou rozprostřeny na pěti patrech této budovy, vytvářena za použití prostředků pro nastolení různých druhů nálad a atmosféry.
Pro každý okruh byly určeny jiné modely prostorového uspořádání. Tyto koncepční modely odkazují na způsob intuitivní organizace prostoru, která se v této fázi zdá nejvhodnější pro účely různých etap příběhu. Tato typologie pomůže jako průvodce při vývoji těchto konceptů v prostoru – a zajistí, aby každé podlaží mělo vlastní prostorovou identitu, jakož i odlišné tematické zaměření.
39
Různorodých zážitků bude dosaženo změnami v hustotě exponátů a různou mírou interaktivity pro každý tematický okruh: používání multimediálních prostředků a technologií se bude lišit v závislosti na obsahu. Tyto prvky budou celkově přispívat k vytvoření přitažlivějšího a bohatšího prožitku všech návštěvníků.
DŮM EVROPSKÝCH DĚJIN Dům evropských dějin chápe expozice jako zprostředkovatele myšlenek.
41
BUDOUCÍ SBÍRKY Vzhledem k tomu, že je Dům evropských dějin novou institucí, nedisponuje žádnou vlastní, již existující sbírkou, a musí tak od základu vytvořit sbírku novou. Politika rozšiřování fondu Domu evropských dějin se soustředí na relevantní hmotné a nehmotné materiály z 20. a 21. století, ale bude se rovněž snažit získat materiály z předchozích staletí. Dům evropských dějin zaujal k pojmu „sbírka“ široký přístup, jenž zahrnuje předměty, dokumenty a archivní materiál jakožto hmotné dědictví, které budou doplněny o záznamy o nehmotném dědictví.
DŮM EVROPSKÝCH DĚJIN První fáze vytváření této sbírky, tj. léta 2012–2014, se soustředí na shromažďování materiálu na základě dlouhodobých a krátkodobých zápůjček, které přímo podpoří stálou expozici a první dočasnou výstavu: bude zaměřena na výzkum průkazných a relevantních materiálů v evropských sbírkách (a případně i ve sbírkách mimo Evropu), jakož i na shromažďování předmětů nezbytných pro stálou expozici a dočasnou výstavu.
V létě roku 2012 proběhl pilotní projekt, v jehož rámci byly prozkoumány možnosti dlouhodobých zápůjček. Na podzim téhož roku získala Evropská unie Nobelovu cenu za mír, což poskytlo příležitost k získávání předmětů dokumentujících všechny oficiální i neoficiální události spojené s předáním ceny v Norsku. Do Bruselu tak byly přivezeny první předměty do sbírky Domu evropských dějin.
Nová sbírka se stane „jádrem“ trvalé studnice sdílené evropské paměti.
42
Dům evropských dějin si klade za cíl používat pokud možno původní objekty, které podpoří příběh expozice. Budou vybírány podle toho, zda mohou předávat smysluplné poselství a poskytnout obohacující návštěvnický zážitek. Kromě toho budou hrát významnou úlohu při předávání vzpomínek a vykreslování konkrétních pohledů na historické události zaznamenaná svědectví a osobní příběhy. Nová sbírka se stane „jádrem“ trvalé studnice sdílené evropské paměti. Budou vyhledávány předměty či materiály, které prokazatelně souvisejí s určitou známou osobou, událostí, procesem či obdobím v dějinách Evropy (jedná se o široký rozsah témat a materiálů – od objektů používaných v každodenním prostředí až po objekty vysoce kulturního či uměleckého významu a hodnoty) a které Dům považuje za významné. Návštěvníci stejně jako instituce budou vyzváni, aby přispěli k budoucím sbírkám a projektům: v této iniciativě budou při oslovování veřejnosti a získávání objektů hrát důležitou úlohu internetové komunikační prostředky Domu evropských dějin.
DŮM EVROPSKÝCH DĚJIN Pracuje se na vytvoření konkrétní politiky rozšiřování fondu za účelem získávání hmotných i nehmotných příspěvků, které budou dokumentovat historii evropského procesu sjednocování. Politika rozšiřování fondu Domu evropských dějin se bude řídit různými nařízeními platnými v Evropské unii, které se týkají hmotného či nehmotného dědictví, a profesním etickým kodexem Mezinárodní rady muzeí (ICOM).
Návštěvníci stejně jako instituce budou vyzváni, aby přispěli k budoucím sbírkám a projektům.
43
KULTURNÍ MEZNÍK Dům evropských dějin bude pro návštěvníky místem objevování, aktivního zapojení a zábavy. Jeho vizí do budoucna je stát se stálým fórem, které všem angažovaným osobám a zájemcům o evropskou historii nabídne platformu pro reflexi, získávání znalostí, debatu a sdílení názorů a myšlenek. Dům evropských dějin bude článkem propojujícím instituce, návštěvníky i výzkumné pracovníky. Bude centrem na vysoké úrovni, které bude předjímat budoucnost Evropy v kontextu její minulosti a jež umožní a podpoří úvahy o historii evropské integrace a o jejím místě v našem každodenním životě.
DŮM EVROPSKÝCH DĚJIN Dům evropských dějin bude pro návštěvníky místem objevování, aktivního zapojení a zábavy.
44
ŘÍZENÍ PROJEKTU Odpovědnost za Dům evropských dějin nese předsednictvo Evropského parlamentu, které řídí několik institucionálních struktur. Kontaktní skupina předsednictva pro Dům evropských dějin, jíž předsedá místopředseda EP Miguel Angel Martínez Martínez a kterou tvoří místopředsedové EP Isabelle Durantová, Georgios Papastamkos, Gianni Pittella, Alejo Vidal-Quadras, Roberta Angelilliová a Bogusław Liberadzki, zajistila první dohled nad projektem. Do realizace Domu evropských dějin jsou úzce zapojeny příslušné parlamentní výbory. Veškeré finanční záležitosti má na starosti Rozpočtový výbor a Výbor pro rozpočtovou kontrolu. Projekt podporuje Výbor pro kulturu a vzdělávání, který pravidelně sleduje jeho vývoj.
DŮM EVROPSKÝCH DĚJIN Kuratorium, v jehož čele stojí bývalý předseda EP Hans-Gert Pöttering, je orgán složený z významných politiků a známých osobností veřejného života, který sdružuje několik evropských orgánů a bruselských úřadů. V kuratoriu, které dohlíží na celkové řízení projektu a jehož poradcem je bývalý generální tajemník EP Harald Rømer, jsou zastoupeny hlavní politické skupiny a nejvýznamnější orgány Evropského parlamentu. Kuratorium má poradní úlohu a dohlíží na celkové řízení projektu. Jeho členy jsou: Włodzimierz Borodziej, Étienne Davignon, Hans-Walter Hütter, Miguel Angel Martínez, Gérard Onesta, Doris Gisela Packová, Chrysoula Paliadeliová, Charles Picqué, Alain Lamassoure, Wojciech Roszkowski, Peter Sutherland, Androulla Vassiliouová, Diana Wallisová a Francis Wurtz.
45
Akademickému výboru předsedá historik Włodzimierz Borodziej. Výbor sestává z historiků a odborníků z mezinárodně uznávaných muzeí a má poradní úlohu v historických a muzeologických otázkách. Jeho členy jsou: Norman Davies, Hans-Walter Hütter, Matti Klinge, Anita Meinarteová, Hélène Miard-Delacroixová, Mary Michailidou, Oliver Rathkolb, Antonio Reis, Maria Schmidtová, Jean-Pierre Verdier a Henk Wesseling. Projektový akademický tým Domu evropských dějin je útvarem v rámci generálního sekretariátu Evropského parlamentu, generálního ředitelství pro komunikaci (generální ředitelka Juana Lahousse-Juárezová), ředitelství C pro vztahy s občany (ředitel Stephen Clark). Tento útvar vede historička a kurátorka Taja Vovková van Gaal, která odpovídá za přípravu výstav a návrh struktury budoucího muzea.
DŮM EVROPSKÝCH DĚJIN Jeho členy jsou: Michèle Antoineová, Erika Aronowitschová, Nicolas Auzanneau, Kieran Burns, Perikles Christodoulou, Étienne Deschamps, Hans de Waegeneer, Christine Dupontová, Nathalie Duquesnová, Ronald Evers, Martí Grau Segú, Anna Huthová, Constanze Itzelová, Pirjo Kemppainenová, Sonia Marconiová, Raili Minkkinenová, Andrea Morková, Françoise Petitová, Elisabeth Pluijmenová, Ollivier Rocher, Tessa Ryanová, Raivis Sīmansons a Zofia Wóycická.
Tým odpovědný za budovu Eastman je součástí generálního sekretariátu Evropského parlamentu, generálního ředitelství pro infrastrukturu a logistiku (generální ředitel Constantin Stratigakis), ředitelství pro projekty v oblasti nemovitostí (ředitel Diogo Quintela), oddělení pro projekty v oblasti nemovitostí v Bruselu. V čele tohoto útvaru stojí interní architekt Xavier Lacroix, který uspořádal výchozí architektonickou soutěž a nyní je pověřen dohledem nad projektem renovace a rozšíření prováděným externími architekty. Jeho členy jsou: Dave Baudoux, Charalampos Chaitas, Florence Decropová, Andrew Kabelis, Philippe Masson, Jean-Pierre Pamart, Ricardo Quiros Lazaro a Danièle Van de Lanotteová.
46
Dům evropských dějin úzce spolupracuje s dalšími generálními ředitelstvími generálního sekretariátu Evropského parlamentu – zejména s generálním ředitelstvím pro finance, generálním ředitelstvím pro překlad, generálním ředitelstvím pro personál, generálním ředitelstvím pro inovace a technickou podporu a generálním ředitelstvím pro tlumočení a konference. Evropskému parlamentu je při muzeografické činnosti nápomocna společnost BL Associates (Francie). Předběžný návrh koncepce vytvořilo StudioDiem (Spojené království). Dne 26. března 2013 Evropský parlament podepsal smlouvu se společností General de Producciones y Diseño zabývající se návrhem muzeí, která sídlí ve španělské Seville.
DŮM EVROPSKÝCH DĚJIN 47
© E. Young / AACMA-JSWD
Floor 06 Podlaží 06 Floor 05 Podlaží 05 Floor 04 Podlaží 04 Floor 03 Podlaží 03 Stáláexhibition expozice Permanent
Floor 02 Podlaží Conference/Projection room Přednáškový sál Permanent Stáláexhibition expozice Educational room Vzdělávací místnost
Floor 01 01 Podlaží Conference/Projection room Přednáškový sál Temporary exhibition Dočasná výstava Educational room Vzdělávací místnost Welcoming areas Uvítací prostory
Podlaží Floor 00 Dočasná výstava Temporary exhibition Kavárna Cafeteria Prodejna Shop Uvítací prostory Welcoming areas
BD-30-12-991-CS-C ISBN 978-92-823-3979-4
doi:10.2861/6362